Tiskovky označeny tagem ‘zákon o pedagogických pracovnících’

Praha, 31. května – V současnosti je ve vnějším připomínkovém řízení návrh novely zákona 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících. Záměr MŠMT rozšířit kvalifikační předpoklady pro vstup do učitelské profese pouze ve prospěch učitelů odborného výcviku (mistrů) na učilištích a středních odborných školách je nedostatečný. Okolnosti vyžadují rozšíření možností vstupu do učitelské kvalifikace pro všechny stupně škol a jejich zaměření.

Návrh novely předpokládá rozšíření kvalifikačních kritérií  s cílem umožnit provádět pedagogickou činnost v rámci „odborného výcviku“. Ministerstvo školství tím chce řešit zoufalý nedostatek „mistrů“ na českých učilištích.

Považujeme takové řešení za potřebné vzhledem k situaci na českých učilištích, nicméně jako nedostatečné s ohledem na podmínky a situaci v celém českém školství:

  • Průměrný věk českých učitelů každoročně narůstá, zanedlouho dosáhne 50 let.
  • V některých aprobacích (matematika, fyzika, chemie) citelně chybí učitelé již dnes, situace bude gradovat.
  • Mnoho absolventů učitelských studijních programů odchází kvůli nevyhovujícím profesním podmínkám jinam, ať už přímo po absolutoriu, nebo v prvních letech výkonu učitelské profese.
  • Současný stav studia učitelství na českých VŠ odrazuje řadu potenciálních učitelů od získání kvalifikace.
  • Současná situace nutí mnoho ředitelů dlouhodobě zaměstnávat nekvalifikované učitele na výjimku, čímž se ne vlastní vinou dostávají na hranu zákona.

Z těchto a dalších důvodů požadujeme:

  • Uvolnění pedagogické profese pro všechny absolventy VŠ.
  • Navržení smysluplného období, v němž si takový adepti učitelství doplní pedagogické vzdělání.
  • Dokončení návrhu kariérního řádu, jenž by umožnil alternativu k atestaci pro učitelskou profesi.

Bob Kartous, analytik a vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Na nutnost rozšířit možnosti vstupu do pedagogické profese upozorňujeme každoročně v Auditu vzdělávacího systému v ČR. Je nepochopitelné, že ministerstvo školství stále podléhá tlaku zájmových skupin, reprezentujících dnešní profesní skupiny v českém školství, aniž by si připustil varovný stav a tendence vývoje související s učiteli na českých školách.  Spoléhat pouze na slib zvýšení mezd je neprozřetelné. Ze střednědobého hlediska nezbude nic jiného než k uvolnění profese přikročit, oddalování pouze zkracuje možnou dobu pro takové řešení, které nebude pouze záchranou situace v poslední chvíli.“

Přečtěte si celý článek

Nové ustanovení, které prošlo třetím čtením a směřuje do Senátu, má podle odůvodnění „posílit roli ministerstva“.

Praha, 27. dubna – Sněmovna ve třetím čtení odhlasovala pozměňovací návrh poslankyně Vlasty Bohdalové k novele zákona o pedagogických pracovnících (563/2004 Sb.), který zavádí nový kariérní řád a s tím spojenou zákonnou úpravu výkonu učitelské profese. Ministerstvo školství prostřednictvím poslankyně ČSSD prosadilo do návrhu nový odstavec týkající se profesního rozvoje učitelů. Ten přímo určuje, že další vzdělávání v souvislosti s kariérním rozvojem bude zajišťovat přímo řízená organizace MŠMT.

Znění nového ustanovení (§29) je následující, zvýrazněno pro potřeby tiskové zprávy:

„Kariérní systém učitelů stanoví pravidla rozvoje profesních kompetencí tak, aby umožnil systematický rozvoj kvality vzdělávání v České republice a profesionální výkon činnosti učitele v souladu se zásadami a cíli vzdělávání podle školského zákona. Kariérní systém učitelů garantuje jejich profesní rozvoj, systém jejich dalšího vzdělávání a systém odměňování podle dosaženého kariérního stupně. Ministerstvo zajišťuje profesní rozvoj učitelů uskutečňovaný dalším vzděláváním prostřednictvím právnické osoby jím zřízené za účelem zajišťování profesního rozvoje pedagogických pracovníků.“

Poslankyně Ivana Dobešová (ANO) upozornila v diskusi o návrhu novely na fakt, že podobným způsobem budou z dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (ve smyslu rozvoje podporovaného kariérním řádem) vyloučena tzv. krajská střediska vzdělávání. Podobně budou z nabídky dalšího vzdělávání učitelů ve smyslu kariérního řádu vyloučeny všechny další organizace, které podobné vzdělávací aktivity nabízejí. Nabídka takového vzdělávání bude nadále možná, ale nebude zahrnuta do evidence o karierním rozvoji učitele.

Novela nyní směřuje do Senátu, kde se velmi pravděpodobně nad tímto pozměňovacím návrhem otevře diskuse. I v případě, že Senát vrátí novelu do sněmovny, dá se předpokládat, že bude sněmovnou přehlasován.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „To neznamená, že jiní poskytovatelé dalšího vzdělávání  učitelů nebudou moci školám nabízet své akreditované programy. S nástupem kariérního řádu bude ale motivace učitelů jednoznačně namířena k tomu, aby jejich další vzdělávání vedlo k postupu v kariéře a tedy ke zvýšení platu. Z toho titulu se jedná o absurdní snahu MŠMT monopolizovat vzdělávání učitelů jedinou organizací zřízenou státem a konzervovat tím tak celý systém do sebe.“

  • Návrh poslankyně Bohdalové najdete na stránce s jejími pozměňovacími návrhy (tisk 959) ZDE.

Přečtěte si celý článek

Praha, 2. února 2017 – Otevření adaptačního období kariérního řádu pro absolventy nepedagogických vysokých škol, zanesení statusu sociálního pedagoga a uznání kvalifikace získané v neformálním vzdělávacím sektoru. Přinášíme přehled návrhů na novelizaci zákona o pedagogických pracovnících s hodnotícím komentářem.

Zákon o pedagogických pracovnících je v současnosti otevřen v rámci novelizace možným změnám. Zde je přehled některých z nich:

  • Otevření dvouletého adaptačního období karierního řádu pro absolventy nepedagogických vysokoškolských oborů

Komentář EDUin: Tento krok je s výhledem do budoucna takřka nezbytný. Už dnes chybí učitelé některých předmětů a školy je nemohou hledat mimo okruh adeptů s kvalifikačními předpoklady dle zákona o pedagogických pracovnících. Pro některé předměty (fyzika, matematika, chemie) však učitelé s kvalifikací dle současného znění zákona (pedagogické vzdělání) nejsou k dispozici. Bez ohledu na tíživou situaci by českému vzdělávání prospělo, kdyby do českých škol mohli nadaní uchazeči z jiných oborů. Za současného stavu to není možné. Návrh zasluhuje podporu.

  • Status sociálního pedagoga

Komentář EDUin: Funkce sociálního pedagoga umožňuje škole efektivněji spolupracovat s rodinami, které nezvládají poskytnout dětem dostatečnou podporu ve vzdělávání, ale i v případech hrozícího zanedbávání dětí. Napomáhá spolupráci školy s orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), či včasně intervenovat v případě problémového chování. Status sociálního pedagoga existuje v řadě vyspělých zemí, je podporován odbornou veřejností. Několik škol má s prací tzv. sociálního pedagoga dobrou zkušenost, nicméně bez toho, aby byl jeho status uznán zákonem, jej ředitelé nemohou zaměstnávat jako učitele. Návrh předpokládá, že kvalifikaci sociálního pedagoga zajistí VŠ studium v oblastech sociální pedagogiky a sociální práce. Návrh je smysluplný a zasluhuje podporu.

  • Uznání kvalifikace z neformálního vzdělávání

Komentář EDUin: Cílem návrhu je umožnit těm, kteří získají profesní kvalifikaci „Vedoucí volnočasových aktivit dětí a mládeže“ (ekvivalent studia pedagogiky v rozsahu 40 hod.), aby mohli pracovat jako vedoucí zájmových útvarů ve střediscích volného času (domech dětí a mládeže). Tento krok je v souladu se stanoviskem ministryně školství a Odboru pro mládež MŠMT a posiluje pozici těch, kdo získali výchovné a vzdělávací zkušenosti přímou pedagogickou činností. Zasluhuje podporu.

Z dopisu networku Trvalá obnova školy poslancům:Mám asistenta pedagoga, který studuje neučitelský obor na filosofické fakultě. Přitom je jedním z těch, kteří mají úžasné osobnostní předpoklady a zájem o práci učitele. Bohužel, až ukončí studium, nebude kvalifikovaný pro práci učitele a pokud se rozhodnu ho zaměstnat, budu se vystavovat riziku při kontrole ČŠI, že porušuji platnou legislativu. Pokud by mohl v adaptačním období a při složení 1. atestace prokázat způsobilost vykonávat práci učitele, měl by zájem u nás na škole zůstat a učit. Adaptační období pod vedením mentora by nahradilo pedagogické studium.

Přečtěte si celý článek

Novela zákona o pedagogických pracovnících má zamezit uzavírání dočasných smluv na dobu určitou s učiteli. Školy tuto možnost využívají k personálním změnám.

Praha 15. července – Dlouhodobě uplatňovaná praxe, kdy někteří ředitelé uzavírají pracovní smlouvy s učiteli pouze na deset měsíců výuky, bude pokračovat i o těchto prázdninách. Sněmovna nestihla schválit novelu zákona o pedagogických pracovnících včas, do třetího čtení se dostane až v září. I přes smysluplné výhrady opozice je tato novela potřebná, protože zajišťuje učitelům důstojné zacházení.  Bez navýšení rozpočtů škol na platy učitelů ale nic neřeší. Možnost krátkodobých smluv pro pedagogy školy nevyužívají ani tak z ekonomických, jako z personálních důvodů. Řediteli umožní snadněji se zbavit nekvalitních učitelů a reagovat na naplněnost tříd.

Novelu, kterou předložilo MŠMT ještě za předchozího ministra školství Marcela Chládka, provázela během druhého čtení v poslanecké sněmovně diskuse o její potřebnosti. Poslanci z řad opozice namítali zejména to, že ministerstvo školství nezná přesný počet učitelů, kterých se podobná praxe dotýká. Dále zazněly hlasy, které vytýkají fakt, že dlouhodobě podfinancované školy pouze hledají řešení, která by jim pomohla ušetřit alespoň část finančních prostředků.

I když jsou tyto argumenty smysluplné, praxe „vyhazování“ učitelů na prázdniny velmi negativně ovlivňuje vnímání učitelského povolání a nutí učitele k hledání únikové cesty. Tou může být buď spoléhání se na sociální systém v době jejich dočasné nezaměstnanosti, nebo hledání jiného pracovního uplatnění. Dochází tak k degradaci učitelského povolání a vystavování učitelů do role společensky nechtěné, podceňované profesní skupiny. Navíc jejich existenční náklady přebírají částečně úřady práce a škola uspoří jen malou část nákladů.

Janek Wagner, šéfredaktor portálu Česká škola, uvedl: „Učitelé s desetiměsíční smlouvou dostávají poměrnou část nároku na dovolenou, tedy 10/12 mzdy za 8 týdnů. Učitel na tom tedy finančně příliš neprodělá, škola na tom nevydělá. Prodělává stát a vydělávají zdravotní pojišťovny. Pro ředitele je to de facto jediná možnost jak obejít hyperprotektivní zákoník práce a získat alespoň nějakou možnost zbavit se nekvalitních pedagogů. Zároveň dává řediteli možnost reagovat na menší počet dětí a tříd v dalším školním roce a má tak možnost ušetřit za případné odstupné.“ 

Přečtěte si celý článek