Tiskovky označeny tagem ‘Vzdělávání přede-vším’

EDUin oslovil oba prezidentské kandidáty a požádal je o komentář ke strategickému dokumentu Vzdělávání přede-vším, který shrnuje, co je třeba udělat v příštích čtyřech letech.

Praha, 25. ledna – EDUin, společně s dalšími 17 organizacemi, které se orientují na oblast vzdělávání, připravil strategický dokument shrnující hlavní priority vzdělávací politiky pro další sněmovní období. Poté, co byl konzultován s politiky nově zvolených parlamentních stran, jsme o stanovisko požádali i oba kandidáty druhého kola prezidentských voleb. Zveřejňujeme stanovisko Jiřího Drahoše. Miloš Zeman a jeho tým na výzvu nereagovali.

Strategický dokument Vzdělávání přede-vším se snaží pojmenovat ty body vzdělávací politiky, na něž by bylo vhodné se v příštích čtyřech letech soustředit. Zároveň jde o opatření, na nichž by se mohly shodnout všechny politické strany v současné Poslanecké sněmovně.

Dokument obsahuje tři hlavní body:

  • Usilujme o zvýšení podpory ředitelů a učitelů, zlepšíme tím kvalitu vzdělávání
  • Je zdravé zachovat to, co je v současné škol dobré a přidat inovace
  • Je nezbytně nutné vystupovat aktivně proti opatřením, která situaci zhoršují

Celý dokument, kde jsou jednotlivé body a možnosti jejich realizace upřesněny, si přečtěte ZDE.

O stanovisko k tomuto materiálu jsme požádali oba kandidáty. Jiří Drahoš odpověděl:

Iniciativa EDUin poukazuje na řadu významných problémů českého regionálního školství. Namnoze je také považuji za velké problémy ČR. Jde mimo jiné o ostudně nízkou úroveň platů pedagogických pracovníků, neúměrnou obtížnost vstupu kvalitních lidí do učitelské profese a rezervy ve výchově žáků k odpovědnosti, demokratickým a humanitním hodnotám. Z navrhovaných kroků EDUin se kromě dosažení a udržení důstojných platů učitelů určitě hlásím a jako prezident budu hlásit k potřebě pečlivých analýz dopadů zamýšlených a přijatých změn zákonů na reálný život ve školách. Nedomyšlených, zbrklých nebo až zpackaných změn byla totiž ve školství celá řada. Bohužel to velmi vyhloubilo příkopy nedůvěry mezi společností, pedagogickou komunitou a politicko-úřední sférou. Jako prezident se svými odborným týmem budu určitě pozorně sledovat přípravu reforem ve školství. Budeme pečlivě studovat zprávy o hodnocení dopadů navrhované regulace, které je povinno předkládat každé ministerstvo. Bohužel to od nich dosud moc nikdo nechtěl. A dosavadní prezident a jeho sbor neviditelných poradců na školství možná ani nevědí, že něco takového existuje. Součástí přípravy reforem je v moderních západních zemích jejich poctivá veřejná konzultace. Na jejich iniciaci a podporu bych chtěl s autoritou prezidenta a akademika přispívat. Umět si v oblasti školství a vzdělávání názory vyříkat a najít rozumný konsensus je totiž pro českou společnost podmínkou, aby mohla začít konečně směrovat kupředu, a ne ode zdi ke zdi, jak tomu dosud často ve školství bylo.

Olga Žáková, koordinátorka kampaně Vzdělávání přede-vším, řekla: „Pro větší efektivitu vzdělávací politiky je nutné, aby se politické strany dohodly na dlouhodobých cílech. Ke sjednání tohoto konsensu by bylo mimořádně užitečné, kdyby se tématu vzdělávání začal kvalifikovaně věnovat i prezident. Odpověď Jiřího Drahoše považujeme v tomto směru za nadějnou. Za zvlášť důležitou považujeme pasáž, která zdůrazňuje důležitost veřejných konzultací a nutnost kontrolovat reálné dopady navržených regulací. To se zatím neděje. Typickým příkladem je současné zavedení dvou zcela protichůdných opatření – jednotných přijímaček na střední školy a podpory inkluze. Takovým krokům, které si navzájem podrážejí nohy, bychom se měli v budoucnosti vyhnout.“

Přečtěte si celý článek

Iniciativa Vzdělávání přede-vším s potěšením konstatuje, že politické strany se k debatě o proměnách vzdělávacího systému postavily mimořádně vstřícně a konstruktivně.

Praha, 19. října – Iniciativa Vzdělávání přede – vším, na níž spolupracuje EDUin s dalšími 16 organizacemi z oblasti vzdělávání, absolvovala v uplynulých týdnech jednání se zástupci politických stran ve snaze najít shodu na tom, jak by měla vypadat vzdělávací politika v příštích letech. Šlo o příjemné zjištění, že široká shoda je možná a politici se k navrženým opatřením staví vstřícně a jsou ochotní je zahrnout do své agendy.

V rámci jednání iniciativa předkládala jedenáct klíčových bodů, které obsahovaly například zvýšení platů ředitelům a učitelům, otevření učitelské profese širšímu spektru lidí, kteří chtějí učit, zvýšení podpory neformálnímu vzdělávání nebo návrh více pracovat s daty a zpřístupnit je veřejnosti. Podrobněji ve strategickém materiálu Vzdělávání přede-vším.

Proběhla jednání se všemi stranami, které mají šanci získat křesla ve Sněmovně (ANO, ČSSD, ODS, TOP 09, KSČM, STAN, Piráti, Zelení, KDU-ČSL). Jedinou stranou, s níž se nepodařilo setkání do voleb zorganizovat, byla SPD Tomia Okamury. Nad devíti body z jedenácti došlo ke shodě v cíli opatření, politici se ale lišili v představách, jak jich dosáhnout. Například existuje široká shoda na tom, že by bylo prospěšné oživit školství vzdělávacími inovacemi, ale zatímco některé strany se staví vstřícně i ke vzniku inovativních neveřejných základních škol, pro jiné jsou přijatelné spíše inovativní třídy v rámci škol veřejných.

Ke shodě se zástupci KSČM nedošlo u návrhu na otevření učitelské profese vysokoškolákům z jiných oborů a návrhu nezavádět opatření, která zhoršují parametry systému, jako jsou například přijímací zkoušky na střední školy.

Šlo ale o jediný případ, kdy nedošlo ke shodě ani na úrovni cílů. Ukazuje se, že přes rozdílnost volebních programů je možné najít klíčové body vzdělávací politiky, na níž se strany shodnou a mohou je společně prosazovat.

Olga Žáková, koordinátorka kampaně Vzdělávání přede-vším, řekla: „Opravdu nás překvapila míra konstruktivnosti a ochoty naslouchat, s níž jsme se setkali při jednání se zástupci politických stran. I když v programech lze nalézt rozdílné cíle i rozdílná řešení, ve skutečnosti bylo poměrně jednoduché dosáhnout shody nad devíti z jedenácti bodů, které jsme předložili jako důležitá opatření pro příští čtyři roky. Zdá se, že shoda napříč politickým spektrem o tom, kudy by se měl vydat vzdělávací systém, není tak nemožná, jak se ještě před pár měsíci zdálo.

 

Přečtěte si celý článek

Představujeme třetí z vizí strategického dokumentu Vzdělávání přede-vším, který shrnuje priority rozvoje vzdělávacího systému na další čtyři roky.

Praha, 3. října – EDUin, společně s dalšími 17 organizacemi, které se orientují na oblast vzdělávání, připravil strategický dokument shrnující hlavní priority vzdělávací politiky pro další sněmovní období. V současnosti probíhají jednání se zástupci politických stran ve snaze najít na těchto prioritách shodu a pokusit se je prosadit do stranických politik. Třetí vizí, kterou dokument představuje jako klíčovou pro další rozvoj, je nutnost koncepčnosti systémových změn. Pokud budou nadále přijímány změny, které nejsou opřeny o relevantní analýzu dopadů, a pokud nebudou zasazeny do širšího a promyšleného rámce, hrozí riziko těžko napravitelných chyb.

Státní maturity, přijímací zkoušky na střední školy, novela zákona o pedagogických pracovnících, restriktivní přístup vůči neveřejným školám, kariérní řád, nový způsob regionálního financování a další systémové kroky v českém vzdělávacím systému způsobují či způsobí dopady, které lze jen těžko předpovídat. U některých (státní maturita) není ani po několika letech jasné, co vlastně způsobily (kromě vyššího počtu neúspěšných maturantů). To je nekoncepční a z hlediska rozvoje vzdělávání velmi rizikový způsob řízení.

Český vzdělávací systém přitom disponuje velkým množstvím shromažďovaných dat, která nejsou využita, případně je velmi těžké je zpřístupnit veřejně a umožnit tak jejich analýzu nezávisle na v tomto smyslu neaktivním ministerstvu školství.

K přijímání systémových opatření je nezbytně nutné poučit se v zahraničí a vyhodnotit, jaká prověřená opatření by bylo možné využít v adekvátní formě k rozvoji českého vzdělávacího systému.

Olga Žáková, koordinátorka kampaně Vzdělávání přede-vším, řekla: „Jediným známým dopadem státních maturit je výrazně vyšší neúspěšnost maturantů, zejména ze středních odborných škol a učilišť. O tom, jak státní maturity přispěly ke zkvalitnění vzdělávání – a tedy ke snížení neúspěšnosti – nic nevíme. Přitom právě to byl hlavní argument pro jejich zavedení. To je jen ilustrativní příklad k tomu, jak probíhají systémové změny v českém vzdělávání.

Přečtěte si celý článek

Představujeme druhou z vizí strategického dokumentu Vzdělávání přede-vším, který shrnuje priority rozvoje vzdělávacího systému na další čtyři roky.

Praha, 26. září – EDUin, společně s dalšími 17 organizacemi, které se orientují na oblast vzdělávání, připravil strategický dokument shrnující hlavní priority vzdělávací politiky pro další sněmovní období. V současnosti probíhají jednání se zástupci politických stran ve snaze najít na těchto prioritách shodu a pokusit se je prosadit do stranických politik. Druhou vizí, kterou dokument představuje jako klíčovou pro další rozvoj, je nutnost otevřít školy vnějšímu světu, aby došlo k účinné konvergenci vzdělávání s potřebami a očekáváními světa, do nějž absolventi škol vstupují. To se týká zejména učitelské profese, pestrosti škol v systému, rozhodovací autonomie ředitelů, úzkého vztahu s neformálním vzděláváním a budování potřeby občanské participace v demokratické společnosti.

České školy jsou dodnes relativně konzervativním prostředím, v němž částečně kvůli kontinuitě uvnitř vzdělávacího systému a částečně kvůli kontroverzním regulacím dochází k nespojitosti vzdělávání s potřebami rychle se měnícího světa okolo. Nejde o to podřídit vzdělávání aktuálním potřebám pracovního trhu, nýbrž o to snažit se prostřednictvím větší otevřenosti škol vyvolat aktivnější interakci a následný progres. To vše pod kontrolou a rozhodovací pravomocí rodičů a škol.

Zákon o pedagogických pracovnících do značné míry znemožňuje vstup absolventů VŠ do učitelské profese, což je při stávajícím – a stále se prohlubujícím – nedostatku učitelů významný a velmi pravděpodobně dlouhodobý problém.

Současná politika MŠMT omezující vznik neveřejných škol povede v konečném důsledku k menší pestrosti v rámci vzdělávacího systému. Jakkoliv je otázka možného rozpadu systému pod tlakem příliš velkého množství takových škol na místě, za současné situace a počtu žáků v neveřejných školách (výrazně pod 2 %) je taková politika zbytečně restriktivní.

Politický vliv na jmenování ředitelů škol a jejich podřízenost při rozhodování o rozvoji škol politickým zájmům zřizovatele vede ke snížení potenciálu rozvoje škol bez nutnosti změny vzdělávací politiky.

Stále více vzdělávání se odehrává mimo formální vzdělávání. Hledání cest, jak propojit formální a neformální vzdělávání může v konečném důsledku pomoci školám udržovat krok s vývojem okolního světa.

Vzdělávání a výchova k občanství v demokratické společnosti jsou v současném vzdělávacím systému významně potlačeny. To je třeba změnit, v individuálním i společenském zájmu.

Olga Žáková, koordinátorka kampaně Vzdělávání přede-vším, řekla: „Vztah školy a společnosti je zcela zásadní pro samotnou legitimitu škol jako sociálních institucí. Jinými slovy, pokud škola nezačne reflektovat změny v okolním světě, může relativně rychle pozbýt svou společenskou důležitost a s tím i oprávnění na existenci. Takový vývoj může mít velmi závažné společenské důsledky.

Přečtěte si celý článek

Představujeme první z vizí strategického dokumentu Vzdělávání přede-vším, který shrnuje priority rozvoje vzdělávacího systému na další čtyři roky.

Praha, 20. září – EDUin, společně s dalšími 17 organizacemi, které se orientují na oblast vzdělávání, připravil strategický dokument shrnující hlavní priority vzdělávací politiky pro další sněmovní období. V současnosti probíhají jednání se zástupci politických stran ve snaze najít na těchto prioritách shodu a pokusit se je prosadit do stranických politik. První vizí, kterou dokument představuje jako klíčovou pro další rozvoj, je trojúhelník ředitel – učitel – kvalita. Je-li cílem dosáhnout zvýšení kvality vzdělávání ve veřejném školství, zvýšení platů nestačí. Je nutné s lepším ohodnocením učitelů vhodně pracovat na úrovni ředitelů – pedagogických manažerů i učitelů – reálných vzdělavatelů a vychovatelů.

Nejen učitelé by měli dostat přidáno. Jsou to zejména ředitelé, kteří ovlivňují chod a rozvoj školy. Oni by v prvé řadě měli být adekvátně odměněni za svou náročnou práci a motivováni k tomu, aby svou školu rozvíjeli s vizí, která přesahuje každodenní provozní starosti. Vyšší odměna ředitelům zároveň znamená tlak na to, aby svou pozici brali především jako pozici pedagogických manažerů, kteří vedou učitele v zájmu co nejlepšího vzdělávání a výchovy dětí.

Zvýšení platů učitelů je podmínka nutná – nikoliv dostačující – k tomu, aby bylo možné ve školách udržovat osobnostně a profesně zdatné pedagogy a předložit perspektivu těm, kdo se o své budoucí profesi rozhodují. Navýšení na 150 % současného průměrného platu v ČR v horizontu 4 let vnímá dokument jako nutné minimum, bez nějž nebude možné tento cíl naplnit. Podstatně významnější část navýšených prostředků by měl mít k dispozici ředitel (pedagogický manažer) k tomu, aby odměnil za kvalitní práci ty, kteří si to zaslouží.

K tomu, zda v rámci veřejného vzdělávacího systému skutečně dochází ke kvalitativním změnám, může dobře posloužit souhrn kritérií obsažených v dokumentu České školní inspekce Kvalitní škola. Cílem je zajisti, aby se tato kritéria a změna v přístupu inspekce směrem k podpůrnému aparátu škol dostala během následujícího volebního období z papíru do škol.

Olga Žáková, koordinátorka kampaně Vzdělávání přede-vším, řekla: „Jsme přesvědčeni, že výrazné navýšení platů ředitelů a učitelů, společně s tlakem na zvýšení kvality podle směrodatných a smysluplných kritérií, je tou nejlepší investicí, kterou je možné realizovat v horizontu volebního období. S ohledem na celkový konsensus nad potřebou zvýšit učitelské platy, jak deklarují stranické programy, by toto komplexní řešení mělo najít příznivce napříč politickým spektrem.

 

Přečtěte si celý článek