Tiskovky označeny tagem ‘Vzdělávací politika’

Praha, 22. prosince – Pokusili jsme se šetrnými prostředky připevnit klíčová témata vzdělávací politiky na vrata MŠMT, v čemž zabránil pracovník ostrahy se zdůvodněním, že jde o památkově chráněnou budovu. Klíčová témata jsme následně za asistence České televize symbolicky prezentovali před budovou úřadu. Navržené kroky tak, jak jsou obsažené ve vládním prohlášení, považujeme za vágní a fragmentární. Nezohledňují potřebu komplexní reformy, která se dotýká různých úrovní a oblastí vzdělávacího systému.

komentář Boba Kartouse k akci:

 

Klíčová témata vzdělávací politiky:

  1. Vize a cíle vzdělávání

Proč: Českému vzdělávacímu systému chybí strategické plánování; opatření ve vzdělávání mají dlouhodobý dopad, není možné je provádět nahodile a bez analýz dopadu; řada klíčových reforem předpokládá udržení kontinuity; nevíme, kam a proč; nutné pro strategické plánování; demokraticky uvažující občan jako hlavní cíl veřejného vzdělávání.

Cílový stav: Národní rada pro vzdělávání; Bílá kniha II. (strategie vzdělávací politiky s horizontem 2040), light verze pro veřejnost.

  1. Selekce (segregace) ve školství

Proč: Na politické, společenské i ekonomické úrovni sledujeme postupující rozpad společnosti; škola je často poslední místo, kde se setkávají děti z různých sociálních vrstev; společné vzdělávání je nejistější obranou proti erozi demokracie; k segregaci dochází v místech s vysokou koncentrací vyloučených lokalit, k formální selekci dochází na úrovni základních škol a víceletých gymnázií, dramaticky narůstají rozdíly mezi regiony.

Cílový stav: Omezit vznik segregovaných škol na úrovni zřizovatelů; snížit formální selekci a dvoukolejnost systému (společná škola co nejdéle; snížit procento dětí do 15 let mimo hlavní proud a přiblížit se vyspělým zemím); zvýšit počet let strávených ve vzdělávacím systému, zejména u dětí z nepodnětného prostředí; zabránit zvyšování procenta fakticky negramotných důsledkem zvyšujícího se „drop out“ na středoškolské úrovni; revidovat systém přijímaček na SŠ a ověřit, zda nezvyšují nerovnost v přístupu ke vzdělávání.

  1. Financování vzdělávacího systému

Proč: ČR se ocitá v hlubokém podprůměru z hlediska investic do vzdělávacího systému (v rámci OECD); nutné je investovat zejména do lidí (učitelů, ředitelů, doktorandů, akademických pracovníků); peníze jsou podmínkou nutnou, nikoli dostačující, každopádně  bez peněz to nepůjde.

Cílový stav: ČR se musí během 4 let dostat na průměr zemí OECD (přes 5 % HDP); kromě pedagogických pracovníků je nutné zajistit podpůrný personál do škol (asistentské pozice, psychologové, odborníci na konkrétní problematiku k ruce učitelům); je třeba zajistit  funkční mechanismus normativů, jenž bude spravedlivý (eliminovat rozdíly dle krajů) a transparentní.

  1. Řízení vzdělávacího systému na všech úrovních

Proč: Stát je sice garantem vzdělávání, ale omezil vlastní možnost realizace vzdělávací politiky; není dodržována stanovená strategie; vzdělávací politika není založena na empirických zjištěních a analýze dostupných dat (evidence based); zřizovatelé jsou často nekompetentní a podléhají stereotypům a krátkodobým potřebám ekonomických zájmových skupin; kvalita ředitelů je vysoce kolísavá, není dost kvalitních pedagogických manažerů se zájmem o tuto funkci.

Cílový stav: Strategie (viz bod 1); evidence based vzdělávací politika a na ní založená opatření; revize stávajících opatření (maturity, přijímací zkoušky, restriktivní zákon o pedagogických pracovnících atp.); zvýšení platu ředitelů a změna jejich výběru i přípravy s cílem designovat ředitele jako pedagogického manažera; využití České školní inspekce a její koncepce Kvalitní školy; snaha transformovat další instituce v řízení systému do role funkčního podpůrného aparátu škol.

  1. Kvalita a prestiž učitelů

Proč: Kvalitu vzdělávání ve veřejných školách zdaleka nejvíce ovlivňuje učitel; není možné předpokládat, že české školy udrží kvalitní učitele, pokud jejich plat v průměru nepředstavuje ani 60 % platu dalších VŠ vzdělaných zaměstnanců v ČR; učitelská populace stárne, v některých školách a v některých předmětech je zoufalý nedostatek učitelů; technologické, ekonomické a společenské změny předpokládají zásadní změnu v roli učitelů (méně instrukcí předávaných jednosměrně, více vedení k samostatnému poznávání a socializační role).

Cílový stav: Plat učitelů po čtyřech letech (2021) je v průměru 45 tisíc korun (programové prohlášení vlády); zákon o pedagogických pracovnících umožňuje vstupovat do učitelské profese i VŠ absolventům s nepedagogickým vzděláním a možností praktického získání (ověření) pedagogických dovedností; nutné změny v přípravě budoucích i stávajících učitelů.

  1. Kurikulum (rámcové vzdělávací programy, RVP)

Proč: RVP procházejí revizí, která je doposud neveřejná a vysoce netransparentní; obsah vzdělávání, zejména na základních a středních školách, by měl projít veřejnou i odbornou debatou, jelikož je evidentní, že se výstupy vzdělávání v mnoha ohledech nekryjí s potřebami, a to i na úrovni neekonomické; tzv. skryté kurikulum, tedy vzdělávání a zejména výchova ke společenským hodnotám v pozadí obsahu výuky (reprezentovaná zejména postoji učitelů k celospolečenským tématům), je nutné učinit předmětem stejné debaty, jako RVP.

Cílový stav: Bude navržen transparentní harmonogram revize RVP a předloženo zdůvodnění; ministerstvo otevře v prvním kole veřejnou a následně odbornou diskusi nad revizí RVP (inspirací může být tvorba strategie Digitálního vzdělávání); vysokou pozornost je nutno věnovat zejména 2. stupni ZŠ (obsahu vzdělávání, poměru jednotlivých složek) a tématu posílení všeobecného vzdělávání (matematická, čtenářská, jazyková, informační gramotnost…) na středních odborných školách a učilištích.

  1. Hodnocení výsledků vzdělávání

Proč: Hodnocení výsledků vzdělávání má dvojí zásadní možný přínos: přímé ovlivnění výuky na předešlých stupních vzdělávání a možnost ověřovat stav a trendy ve vzdělávacím systému; jednotné přijímací zkoušky a maturita jsou kontroverzními zásahy do vzdělávacího systému, bez jasné zprávy o dopadu; zároveň představují možnost, jak ovlivnit předcházející vzdělávání na základě přímé a silné vazby: z dlouholetých empirických zkušeností vyplývá, že zkoušky určují zaměření vzdělávání a tím i jeho výstup; výběrová šetření (testování, které nemá vliv na další průchod žáků a studentů vzdělávacím systémem) zase mohou přinášet velmi cenné informace o změnách ve vzdělávacím systému, aniž by do něj vnášela vliv na vzdělávání; z obojích dat je možné vyčíst mnohé o dopadu předešlých opatření a o možných řešeních do budoucnosti.

Cílový stav: Revize předešlých opatření v oblasti hodnocení výsledků vzdělávání, zejména přijímacích zkoušek na SŠ a maturit; otevření odborné diskuse o designu těchto výstupních, pro systém determinujících zkoušek; výběrová šetření zaměřená na konkrétní témata (např. přidaná hodnota škol, rozdíly v krajích atp.).

  1. Proměna 2. stupně ZŠ a struktury SŠ

Proč: 2. stupeň ZŠ ustrnul  v obsahu i formě výuky; potýká se s odlivem dětí na VG; zvyšuje se propast mezi pedagogy a žáky žijícími v jiném světě než škola reprezentuje; o varovném stavu vzdělávání na 2. stupni ZŠ se zmiňuje i Česká školní inspekce; z 2. stupně přechází problém na SŠ; kvalita výuky je zde nejnižší; systém je hodně neekonomický, některé SŠ (zejména odborné) spotřebují velké prostředky bez přidané hodnoty; na některých odborných školách a učilištích je vysoká neúspěšnost ve studiu; přílišná specializace a zastaralé profily odbornosti absolventů, kterou není jednoduše možné uplatnit na trhu práce; nízký podíl všeobecného vzdělání na odborných školách a učilištích, který neumožňuje adaptaci na trhu práce v současnosti a ještě více v budoucnosti.

Cílový stav: 2. stupeň – posouzení, kolik dětí tam zůstává; proměna výuky; větší kooperace učitelů; klima škol; SŠ – větší poměr všeobecných studijních programů odpovídající mnohem většímu procentu uchazečů o studium na VŠ; společná všeobecná část pro odborné SŠ; navazovat se specializací až později.

  1. Otevřené vzdělávání včetně otevřených dat

Proč: Z veřejných prostředků vzniká mnoho vzdělávacích materiálů, které by měly být veřejně k dispozici; zlepšuje to systém a zpětné vazby v systému; umožňuje to veřejnou kontrolu; zvyšuje to důvěru lidí v systém; posílení demokracie; zapojení veřejnosti; potenciálně snižuje selekci, snižuje náklady; zlepšuje kvalitu vzdělávání; propojení vnitřního světa školy s okolím.

Cílový stav: To, co je za veřejné peníze, je veřejné.

  1. Spolupráce rodiny a školy, propojování formálního a neformálního vzdělávání

Proč: Přibývá rodičů, kteří mají odlišný názor na pojetí vzdělávání a výchovy a školy nevědí, jak s tím naložit; hranice autonomie školy není jasná; část rodičů není spokojených; spolupráce rodičů a učitelů přispívá žákovi; rodiče hlasují nohama (víceletá gymnázia, neveřejné školy), což může způsobit rozpad systému; vzdělávání stále více probíhá mimo školu; zmizela jasná hranice mezi školou a neškolou, spousty kompetencí získáme efektivně mimo školu (digitální dovednosti, jazyky atp.), neformální vzdělávání umožňuje větší individualizaci v rozvoji.

Cílový stav: Škola je pro rodiče důvěryhodná; fungující spolky rodičů, školské rady; komunikace rodiny a školy probíhá na přirozené a bázi a frekventovaně; počet vzniku neveřejných škol se nezvyšuje; formální a neformální vzdělávání budou propojené; otevřenost škol ke školou nestrukturované práci žáků; proměna škol v komunitní prostory.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Programové prohlášení vlády v pasážích, týkajících se vzdělávání, ani zdaleka neodráží stav a urgenci potřebných priorit. Pokud tato vláda bere vzdělávání vážně, bude muset témata a cíle vzdělávací politiky značně rozšířit, upřesnit a někdy přeformulovat. Usnadňujeme jí tímto práci. Je žel symptomatické, že místo zájmu o témata projevilo ministerstvo, jehož vedení o akci vědělo, zájem pouze o vrata úřadu.“

Přečtěte si celý článek

Praktické školy i víceletá gymnázia diskutující považují většinově za užitečná.

Praha, 21. března 2013 – V rámci kampaně Česko mluví o vzdělávání  byla uzavřena debata o klíčovém tématu českého vzdělávacího systému, kterým je předčasné rozdělování různě nadaných, případně handicapovaných dětí do oddělených vzdělávacích proudů. Přestože vyspělé školské systémy od této cesty ustupují, v české odborné i rodičovské veřejnosti převažují názory, že společná škola pro všechny děti je nevyhovující řešení.
Z diskuse vyplynulo, že:
  • Integrace, tedy schopnost běžných škol přijmout dítě s nějakým handicapem, má prakticky všeobecnou podporu u odborné veřejnosti.
  • Inkluzivní škola je považována za žádoucí cíl v daleké budoucnosti. Dokud se ale nezmění zásadním způsobem možnosti ZŠ zaměstnat speciální pedagogy, etopedy a další podpůrné profese, není možné o inkluzivní škole uvažovat.
  • K inkluzivní škole bychom měli dospět přirozenou cestou větší podpory ZŠ, které postupně budou naplňovat ty funkce, jež dnes plní praktické a speciální školy.
  • Zavedení inkluzivního vzdělávání vnímá podstatná část rodičů jako omezení svého práva na svobodnou volbu školy.
  • Současný model vzdělávání různě nadaných dětí v různých typech škol je většinově vnímán jako správný a měl by zůstat i v budoucnosti zachován, protože vyhovuje dětem i jejich rodičům.
Menšinový názor je:
  • Inkluzivní školu je třeba si stanovit jako jasný cíl vzdělávací politiky s jasným termínem realizace. Současná praxe poškozuje velkou část dětí, které tyto školy navštěvují, a jde o praxi neudržitelnou i z hlediska mezinárodního práva.
Zdeněk Slejška, ředitel EDUin, řekl: „Debatu na stránkách ceskomluvi.cz sice nelze považovat za reprezentativní průzkum, ale v každém případě signalizuje to, co z veřejných debat a vystoupení je cítit dlouhodobě. Že postoj odborné i rodičovské veřejnosti k představě, že by měly všechny děti dejme tomu do patnácti let chodit do společné školy, je velmi odměřený. A to i přesto, že přesně tak je to v onom tolik chváleném finském školství. Zdejší veřejnost má ale za to, že na něco takového nejsme připraveni a vnímala by takový krok jako omezení svobody vybrat si školu podle svých představ.“
Kontakty:
  • Zdeněk Slejška, ředitel EDUin o. p. s.
    e-mail: zdenek.slejska@eduin.cz , mobil: 605 967 368
Poznámky pro editory:
  • Celou debatu o inkluzi a selekci můžete sledovat ZDE.
  • Starší tiskové zprávy o kampani ČMoV najdete ZDE.
  • Inkluzivní škola přijímá všechny děti bez ohledu na jejich sociální situaci, vyznání, rodinnou konstelaci, postižení, rasu, příslušnost k menšině a vzdělává je individuálně podle jejich potřeb. Existence různorodosti je přitom vnímána jako obohacení a přínos. Více se dozvíte na www.inkluze.cz
  • Česko mluví o vzdělávání je půlroční projekt podpořený Nadací OSF Praha, Google ČR, IBM ČR, Microsoft ČR, Scio.cz, InBorn, Koučink Akademie a Duhovka Group.  Jeho cílem je informovat prostřednictvím diskusí a médií co nejširší veřejnost o aktuálních problémech vzdělávání a zvýšit tak tlak na politickou reprezentaci, aby hledala adekvátní řešení.
  • EDUin je obecně prospěšná společnost, která se věnuje problematice vzdělávání a jejíž snahou je informovat veřejnost o všem důležitém, co se děje ve školství a vzdělávání. EDUin, o. p. s. byla založena v květnu 2010 a realizuje a připravuje několik informačních a osvětových projektů. Více se dozvíte na www.eduin.cz.

Přečtěte si celý článek

Komentujeme návrhy, které předložil stínový ministr školství Marcel Chládek.

Praha, 25. února 2013 – Stínový ministr školství za ČSSD Marcel Chládek prezentoval v opozici k 2×5 krokům ministra Fialy ke zkvalitnění školství pět bodů pro zlepšení předškolního a základního vzdělání, jak je navrhuje sociální demokracie. Pozornost věnovanou tomuto segmentu vzdělávání lze ocenit, některá navrhovaná opatření se ale podle našeho názoru míjejí s tím, co opravdu může pomoci školám i dětem.

Poslední rok MŠ povinný a zdarma.

Komentář EDUin: Věnovat větší pozornost předškolnímu vzdělávání je na místě. Stejně tak považujeme za rozumné poslední rok mateřské školy nezpoplatňovat. Současné zavedení poplatku jako opatření, které má snížit množství odkladů, je mylné. Ekonomická motivace při rozhodování o školní zralosti dítěte není na místě.

 

Pozdější nástup do 1. třídy – od sedmi let.

Komentář EDUin: Zavádět toto opatření plošně nepovažujeme za prospěšné. Současné individuální posuzování školní zralosti je vyhovující. Náklady na faktické prodloužení školní docházky o další rok by byly velmi vysoké.

 

Nesouhlas s plošným rušením praktických škol.

Komentář EDUin: Stínový ministr zmiňoval praktické školy jako inkluzivní opatření a řekl, že pokud budou fungovat jako doposud, není rozumné je rušit. To považujeme za zásadní omyl. Dosavadní způsob jejich fungování je opakovaně kritizován ze zahraničí a vysloužil si i rozsudek Mezinárodního soudu pro lidská práva. Z hlediska cílů vzdělávání je klíčové rozhodnout, zda chceme, či nechceme přivést postupně děti s mentálním či fyzickým handicapem do hlavního vzdělávacího proudu tak, jako je to v úspěšných evropských vzdělávacích systémech.

 

Zavedení pracovního a technického vyučování od 1. třídy základní školy.

Komentář EDUin: Považujeme za žádoucí, aby se do mateřských a základních škol vrátil mnohem větší podíl manuálních činností. Je ale otázka, zda je vhodné to udělat zavedením další předmětu – dílen a technické výchovy. Waldorfské a montessori školy, které manuální zručnosti věnují velkou pozornost, se snaží integrovat co největší kontakt s hmatatelným světem do všech předmětů. Školní vzdělávací programy to umožňují a jde o efektivnější cestu. Není rozumné na každý nový požadavek zavádět nový předmět.

 

Odmítnutí domácího vyučování na druhém stupni základních škol.

Komentář EDUin: Zavedení možného domácího vzdělávání na druhém stupni považujeme za rozumný krok. Argument, že ho budou zneužívat ti, kteří se chtějí vyhýbat školní docházce, se za celou dobu dosavadní existence domácího učení nepotvrdil. Naopak, tento způsob vyučování využívají velmi angažovaní rodiče, kteří dbají na kvalitní vzdělávání dětí. Domácí vzdělávání nemá být určeno jen pro děti s postižením, má být projevem různých vzdělávacích cest, které mohou vést k jednomu cíli. Domácí vzdělávání se navíc týká tak omezeného počtu rodin a dětí, že není třeba je nijak úředně omezovat.

 

Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: „Marcel Chládek řekl, že tato opatření předkládá sociální demokracie k diskusi. To vítáme, protože některá z těchto opatření jsou sporná, omezují svobodnou volbu rodičů a dětí v oblasti vzdělávání a směřují k jednotnému vzdělávacímu modelu. Jejich zavádění nepovažujeme za přijatelnou cestu k modernizaci vzdělávací politiky.“

Kontakty:

· Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, o. p. s.

e-mail: tomas.fertek@eduin.cz , mobil: 602 687 016

 

Poznámky pro editory:

  • Vystoupení Marcela Chládka můžete zhlédnout ZDE.

  • Komentář k opatřením ministra Fialy čtěte ZDE.

  • EDUin je obecně prospěšná společnost, která se věnuje problematice vzdělávání a jejíž snahou je informovat veřejnost o všem důležitém, co se děje ve školství a vzdělávání. EDUin, o. p. s. byla založena v květnu 2010 a realizuje a připravuje několik informačních a osvětových projektů. Více se dozvíte na www.eduin.cz.

Přečtěte si celý článek

Komentujeme návrhy, které předložil stínový ministr školství Marcel Chládek.

Praha, 25. února 2013 – Stínový ministr školství za ČSSD Marcel Chládek prezentoval v opozici k 2×5 krokům ministra Fialy ke zkvalitnění školství pět bodů pro zlepšení předškolního a základního vzdělání, jak je navrhuje sociální demokracie. Pozornost věnovanou tomuto segmentu vzdělávání lze ocenit, některá navrhovaná opatření se ale podle našeho názoru míjejí s tím, co opravdu může pomoci školám i dětem.

Poslední rok MŠ povinný a zdarma.

Komentář EDUin: Věnovat větší pozornost předškolnímu vzdělávání je na místě. Stejně tak považujeme za rozumné poslední rok mateřské školy nezpoplatňovat. Současné zavedení poplatku jako opatření, které má snížit množství odkladů, je mylné. Ekonomická motivace při rozhodování o školní zralosti dítěte není na místě.

 

Pozdější nástup do 1. třídy – od sedmi let.

Komentář EDUin: Zavádět toto opatření plošně nepovažujeme za prospěšné. Současné individuální posuzování školní zralosti je vyhovující. Náklady na faktické prodloužení školní docházky o další rok by byly velmi vysoké.

 

Nesouhlas s plošným rušením praktických škol.

Komentář EDUin: Stínový ministr zmiňoval praktické školy jako inkluzivní opatření a řekl, že pokud budou fungovat jako doposud, není rozumné je rušit. To považujeme za zásadní omyl. Dosavadní způsob jejich fungování je opakovaně kritizován ze zahraničí a vysloužil si i rozsudek Mezinárodního soudu pro lidská práva. Z hlediska cílů vzdělávání je klíčové rozhodnout, zda chceme, či nechceme přivést postupně děti s mentálním či fyzickým handicapem do hlavního vzdělávacího proudu tak, jako je to v úspěšných evropských vzdělávacích systémech.

 

Zavedení pracovního a technického vyučování od 1. třídy základní školy.

Komentář EDUin: Považujeme za žádoucí, aby se do mateřských a základních škol vrátil mnohem větší podíl manuálních činností. Je ale otázka, zda je vhodné to udělat zavedením další předmětu – dílen a technické výchovy. Waldorfské a montessori školy, které manuální zručnosti věnují velkou pozornost, se snaží integrovat co největší kontakt s hmatatelným světem do všech předmětů. Školní vzdělávací programy to umožňují a jde o efektivnější cestu. Není rozumné na každý nový požadavek zavádět nový předmět.

 

Odmítnutí domácího vyučování na druhém stupni základních škol.

Komentář EDUin: Zavedení možného domácího vzdělávání na druhém stupni považujeme za rozumný krok. Argument, že ho budou zneužívat ti, kteří se chtějí vyhýbat školní docházce, se za celou dobu dosavadní existence domácího učení nepotvrdil. Naopak, tento způsob vyučování využívají velmi angažovaní rodiče, kteří dbají na kvalitní vzdělávání dětí. Domácí vzdělávání nemá být určeno jen pro děti s postižením, má být projevem různých vzdělávacích cest, které mohou vést k jednomu cíli. Domácí vzdělávání se navíc týká tak omezeného počtu rodin a dětí, že není třeba je nijak úředně omezovat.

 

Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: „Marcel Chládek řekl, že tato opatření předkládá sociální demokracie k diskusi. To vítáme, protože některá z těchto opatření jsou sporná, omezují svobodnou volbu rodičů a dětí v oblasti vzdělávání a směřují k jednotnému vzdělávacímu modelu. Jejich zavádění nepovažujeme za přijatelnou cestu k modernizaci vzdělávací politiky.“

Kontakty:

· Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, o. p. s.

e-mail: tomas.fertek@eduin.cz , mobil: 602 687 016

 

Poznámky pro editory:

  • Vystoupení Marcela Chládka můžete zhlédnout ZDE.

  • Komentář k opatřením ministra Fialy čtěte ZDE.

  • EDUin je obecně prospěšná společnost, která se věnuje problematice vzdělávání a jejíž snahou je informovat veřejnost o všem důležitém, co se děje ve školství a vzdělávání. EDUin, o. p. s. byla založena v květnu 2010 a realizuje a připravuje několik informačních a osvětových projektů. Více se dozvíte na www.eduin.cz.

Přečtěte si celý článek