Tiskovky označeny tagem ‘volby 2017’

Iniciativa Vzdělávání přede-vším s potěšením konstatuje, že politické strany se k debatě o proměnách vzdělávacího systému postavily mimořádně vstřícně a konstruktivně.

Praha, 19. října – Iniciativa Vzdělávání přede – vším, na níž spolupracuje EDUin s dalšími 16 organizacemi z oblasti vzdělávání, absolvovala v uplynulých týdnech jednání se zástupci politických stran ve snaze najít shodu na tom, jak by měla vypadat vzdělávací politika v příštích letech. Šlo o příjemné zjištění, že široká shoda je možná a politici se k navrženým opatřením staví vstřícně a jsou ochotní je zahrnout do své agendy.

V rámci jednání iniciativa předkládala jedenáct klíčových bodů, které obsahovaly například zvýšení platů ředitelům a učitelům, otevření učitelské profese širšímu spektru lidí, kteří chtějí učit, zvýšení podpory neformálnímu vzdělávání nebo návrh více pracovat s daty a zpřístupnit je veřejnosti. Podrobněji ve strategickém materiálu Vzdělávání přede-vším.

Proběhla jednání se všemi stranami, které mají šanci získat křesla ve Sněmovně (ANO, ČSSD, ODS, TOP 09, KSČM, STAN, Piráti, Zelení, KDU-ČSL). Jedinou stranou, s níž se nepodařilo setkání do voleb zorganizovat, byla SPD Tomia Okamury. Nad devíti body z jedenácti došlo ke shodě v cíli opatření, politici se ale lišili v představách, jak jich dosáhnout. Například existuje široká shoda na tom, že by bylo prospěšné oživit školství vzdělávacími inovacemi, ale zatímco některé strany se staví vstřícně i ke vzniku inovativních neveřejných základních škol, pro jiné jsou přijatelné spíše inovativní třídy v rámci škol veřejných.

Ke shodě se zástupci KSČM nedošlo u návrhu na otevření učitelské profese vysokoškolákům z jiných oborů a návrhu nezavádět opatření, která zhoršují parametry systému, jako jsou například přijímací zkoušky na střední školy.

Šlo ale o jediný případ, kdy nedošlo ke shodě ani na úrovni cílů. Ukazuje se, že přes rozdílnost volebních programů je možné najít klíčové body vzdělávací politiky, na níž se strany shodnou a mohou je společně prosazovat.

Olga Žáková, koordinátorka kampaně Vzdělávání přede-vším, řekla: „Opravdu nás překvapila míra konstruktivnosti a ochoty naslouchat, s níž jsme se setkali při jednání se zástupci politických stran. I když v programech lze nalézt rozdílné cíle i rozdílná řešení, ve skutečnosti bylo poměrně jednoduché dosáhnout shody nad devíti z jedenácti bodů, které jsme předložili jako důležitá opatření pro příští čtyři roky. Zdá se, že shoda napříč politickým spektrem o tom, kudy by se měl vydat vzdělávací systém, není tak nemožná, jak se ještě před pár měsíci zdálo.

 

Přečtěte si celý článek

Praha, 16. října – Všechny politické strany se ve svých programech k nadcházejícím volbám shodují na jednom: je třeba přidat učitelům. V tom, kolik přidat, se ale strany významně liší. Stejně tak, v souladu se strategickým dokumentem Vzdělávání přede-vším, lze vystopovat potřebu posílit roli ředitelů škol. V programech převládá útržkovitost navrhovaných kroků, jen některé programy (Zelení, STAN) ukazují určitou míru koncepce. Některé klíčové otázky, například potřeba zvýšit míru tzv. evidence-based vzdělávací politiky, potřeba inspirovat se v rozvinutějších systémech nebo revize dosavadních a chystaných změn v systému zůstávají na okraji zájmu.

EDUin představil sérii hodnocení politických programů stran kandidujících do parlamentních voleb v roce 2017. Vycházeli jsme z volebního modelu Median a zahrnuli strany, které mají šanci překonat pětiprocentní klauzuli a také ty, které mají šanci dosáhnout na státní příspěvek na provoz (3 %). Následuje sumarizace hodnocení programů:

Pozitiva:

  • Navýšení platů učitelů se stalo společným tématem všech politických stran. Liší se však v tom, jakou představu o navýšení předkládají. S ohledem na reálnou politiku lze jen stěží predikovat, do jaké míry se budou politické strany svého předsevzetí držet.
  • Většina programů se více či méně dotýká potřeby podpořit práci ředitelů škol, ať už jejich autonomie, možnosti odměňovat učitele snáze dle rozdílů v kvalitě práce. Depolitizace jejich jmenování a nastavení smysluplných kritérií pro výběr ředitelů jako předpoklady takové politiky se ale neobjevují.
  • Velmi často se objevuje potřeba omezit zbytečnou byrokratizaci škol a soustředit tak úsilí učitelů na vzdělávání samotné. S ohledem na dosavadní protichůdné kroky ze strany státu lze ale pochybovat o skutečné realizaci takového slibu.
  • U některých stran došlo k posunu vzdělávání mezi prioritu volebních programů. Nejde ale o obecný jev.
  • Do některých programů se propsala potřeba reformy vzdělávání v reakci na měnící se technologické, ekonomické a společenské reálie. Nejde ale o obecný jev.

Negativa:

  • Až na výjimky neochota zavázat se k navýšení celkové investice do vzdělávacího systému.  V tomto ohledu ČR významně zaostává a dlouhodobě se nedaří narovnat roky prohlubovaný deficit.
  • Heslovitost. Většina stran se domnívá, že vzdělávací politiku lze vtěsnat do několika vět s často smysluplnými návrhy, nicméně bez náznaku provedení. To značně snižuje důvěryhodnost takové politické nabídky.
  • Rozdíl v chápání role vzdělávacího systému je napříč politickými stranami vysoká. To pravděpodobně nadále znesnadní možnost vytvořit jednotné politické zadání, které by vycházelo ze shody na společných prioritách s ohledem na vývoj a potřebu připravovat současnou mladou generaci na vstup do odlišného prostředí než jaké reprezentuje vzdělávací systém.
  • Větší či menší míra populismu v některých případech. Nejčastěji je namířen proti inkluzi, nicméně zahrnout lze řadu dalších, na první pohled zajímavých slibů, kterým chybí návrh provedení.
  • Nejednotnost v tom, co má být obsahem vzdělávání. Ta vychází z odlišné představy o tom, jaké zadání má vzdělávací systém naplňovat.

Co chybí:

  • Potřeba koncepce postavené na evidence-based vzdělávací politice. Fakt, že byla řada kroků ve vzdělávacím systému učiněna bez ohledu na dopad a že jejich dopad nadále není sledován, je zásadním nedostatkem společným pro vzdělávací politiku napříč stranami. Žádná strana neupozorňuje, že ČR má své vzdělávací strategie a je třeba ji naplňovat.
  • Využití zahraničních zkušeností. Je řada vysoce inspirativních vzdělávacích systémů (Finsko, Kanada, Nový Zéland, Singapur, Dánsko…), kde by bylo možné načerpat levně know how (jak reálně změnit přípravu učitelů na pedagogických fakultách, co to znamená otevřít školy světu, jak přesunout praktickou výuku do firem atp.). Politická reprezentace to ale nevnímá.
  • Revize dosavadních sporných opatření a jejich dopadu na vzdělávání v ČR (státní maturita, přijímací zkoušky, zákon o pedagogických pracovnících, povinný rok  předškolního vzdělávání, průběh společného vzdělávání).
  • Většina stran nezdůrazňuje význam všeobecných gramotností (matematické, čtenářské, digitální a informační) a univerzálně využitelných dovedností (kritického myšlení, týmové spolupráce, komunikace, řešení problémů) umožňujících větší adaptabilitu v rychle se měnícím světě.
  • Většina stran nevnímá potřebu důrazu na občanské vzdělávání, na potřebu reprodukce demokracie. Ve světě prosyceném „alternativní realitou“ je to nezbytnost.
  • České politické strany nevnímají potřebu změny struktury středního školství, které je historicky – nefunkčně – vychýlené odborně na úkor všeobecné přípravy.
  • Výraznější podpora neformálního vzdělávání a hledání cest, jak jej funkčně propojit se vzděláváním ve školách. S ohledem na to, do jaké míry se vzdělávání dostává mimo školy, je to nutná cesta k udržení jejich významu.
  • Malý důraz na společenský dopad vzdělávání a jeho význam pro budoucí společenskou i ekonomickou prosperitu. V kontextu ekonomických a společenských změn, jejichž dopad lze předpokládat v horizontu deseti let, jde o zanedbání.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Nelze tvrdit, že by programy politických stran neobsahovaly zajímavé a potřebné změny. Většinou jde ale o izolované výkřiky nezasazené do stavu vzdělávacího systému a perspektivy, kterou je třeba sledovat. Ukazuje se, že politické strany, až na výjimky, produkují místo politiky jen politický marketing. Neumějí vytvářet skutečnou vzdělávací politiku, spíše ji předstírají.“

SKAV a EDUin pořádali na začátku října předvolební debatu zástupců všech politických stran, na záznam se můžete podívat zde:

Analýzy jednotlivých volebních programů jsme uveřejnili v sérii tiskových zpráv:

  • Hodnocení volebního programu hnutí ANO pro sněmovní volby 2017 ZDE.
  • Hodnocení volebního programu ČSSD pro sněmovní volby 2017 ZDE.
  • Hodnocení volebního programu KSČM pro sněmovní volby 2017 ZDE.
  • Hodnocení volebního programu ODS pro sněmovní volby 2017 ZDE.
  • Hodnocení volebního programu TOP09 pro sněmovní volby 2017 ZDE.
  • Hodnocení volebního programu KDU-ČSL pro sněmovní volby 2017 ZDE.
  • Hodnocení volebního programu SPD Tomio Okamury pro sněmovní volby 2017 ZDE.
  • Hodnocení volebního programu Pirátů pro sněmovní volby 2017 ZDE.
  • Hodnocení volebního programu STAN pro sněmovní volby 2017 ZDE.
  • Hodnocení volebního programu Zelených pro sněmovní volby 2017 ZDE.

Přečtěte si celý článek

Praha, 11. října – Zelení uvádějí mezi hlavními prioritami volebního programu vzdělávání na prvním místě. Jejich program dotýkající se vzdělávací politiky je s převahou nejrozsáhlejší a nejpropracovanější. Strana program nechala posoudit a připomínkovat externími experty v oblasti vzdělávací politiky a následně program výrazně přepracovala. Program se  – v porovnání s ostatními stranami, zaměřuje více na detail navrhovaných změn a v některých případech poskytuje i návrh řešení (např. změna vzdělávání učitelů). V některých případech je návrh příliš optimisticky bezvýhradný (zapojování firem do praktického odborného vzdělávání). Hierarchizace priorit odráží urgenci potřebných řešení problémů vzdělávacího systému.

EDUin představuje sérii hodnocení politických programů stran kandidujících do parlamentních voleb v roce 2017. Vycházíme z volebního modelu Median a zahrnujeme strany, které mají šanci překonat pětiprocentní klauzuli a také ty, které mají šanci dosáhnout na státní příspěvek na provoz (3 %). Následuje hodnocení programu Zelených:

Pozitiva:

  • Navýšení nástupních platů učitelů na úroveň mediánu zaměstnanců s VŠ vzděláním v ČR, krok výrazně posilující motivaci potentních uchazečů o učitelské povolání; otevřenost učitelského povolání změnou přípravy (anglosaský model jednoročního intenzivního vzdělávání v oblasti praktické pedagogiky po bakalářském stupni zaměřeném odborně).
  • Podpora odstraňování nerovností ve vzdělávání, v ČR důležitý požadavek, který ostatní strany neakcentují.
  • Konkrétní návrh nejdůležitějších klíčových kompetencí, nikoliv uzavřených znalostí, ale dovedností umožňujících další rozvoj (jazyky, kritické myšlení, orientace v informacích, kreativita, poučené občanství…).
  • Soustředění na podporu kvality na 2. stupni ZŠ, v souladu s dlouhodobým územ České školní inspekce.
  • Změna kurikula s ohledem na potřebu podpory a rozšiřování gramotností, kritického myšlení, aktivního občanství (podobně jako STAN); podpora všeobecného vzdělávání na středních odborných školách a učilištích.
  • Podpora transformace škol na komunitní centra celoživotního vzdělávání.
  • Podpora otevřeného vzdělávání, universal design a volného využití dat a materiálů vzniklých z veřejných prostředků.
  • Podpora meziresortní spolupráce (MŠMT a MPSV).
  • Titul profesora a docenta vázaný na pracovní místo vyučujícího na VŠ.

Negativa:

  • V některých případech jsou předpoklady změn příliš rezolutní, jako například přesvědčení o zapojení špičkových odborníků a firem do odborného středoškolského vzdělávání, nebo zrovnoprávnění VŠ studijních oborů změnou koeficientu ekonomické náročnosti.
  • Odmítnutí kontroverzních zásahů do systému (maturita, přijímací zkouška na SŠ) bez zhodnocení dopadu.

Co chybí:

  • Větší důraz na potřebu  podpořit ředitele, jejich výběr a formování vzdělávání ve školách z této klíčové pozice.
  • Práce s daty, využití zahraničních zkušeností.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Program strany Zelených pro vzdělávání se pravděpodobně nejvíce blíží představě o tom, jak by měly strany navrhovat vzdělávací politiku. Jde ovšem o relativní srovnání, bylo by vhodné, kdyby strana měla zpracován dokument, který popisuje výchozí stav, detailně popisuje problémy a ukazuje, kde se v navrhované politice mohou vyskytnout bariéry. A nakonec navrhovat scénáře k jejich překonání. Oproti zbytku české politické scény ovšem Zelení nabízejí výrazně důkladnější, komplexnější pojetí.“

Přečtěte si celý článek

Praha, 10. října – Strana starostů a nezávislých přichází se sympaticky pojatým programem pro vzdělávání, který nejprve popisuje poměrně dobře (byť ne komplexně) stav vzdělávání v ČR, následně artikuluje cíle, jednotlivé kroky v rámci 4 let volebního období a cílový stav. Kromě obligátních platů učitelů (už v prvním roce navýšení na průměr 45 tisíc) si program STAN ojediněle všímá nutnosti najít společenský konsensus na rozvoji vzdělávání. STAN nejvíce z doposud hodnocených stran výrazně akcentuje výchovu a vzdělávání směrem k demokratickému občanství. V programu je dostatečně zdůrazněna také potřeba otevřenosti škol novým potřebám, méně už ale role ředitelů.

EDUin představuje sérii hodnocení politických programů stran kandidujících do parlamentních voleb v roce 2017. Vycházíme z volebního modelu Median a zahrnujeme strany, které mají šanci překonat pětiprocentní klauzuli a také ty, které mají šanci dosáhnout na státní příspěvek na provoz (3 %). Následuje hodnocení programu STAN:

Pozitiva:

  • Dostatečné a okamžité zvýšení platů učitelů (průměr 45 tis. korun měsíčně). Podpora pedagogické profese jako prestižní.
  • Potřeba nalezení společenské dohody a podpora kontinuity rozvoje prostřednictvím Národní rady pro vzdělávání.
  • Konkrétní návrh nejdůležitějších klíčových kompetencí, nikoliv uzavřených znalostí, ale dovedností umožňujících další rozvoj (jazyky, kritické myšlení, orientace v informacích, kreativita, poučené občanství…).
  • Návrh dílčích auditů (stav byrokracie na školách).
  • Propojení zaměstnavatelů a škol (není však upřesněno na jakých úrovních a jakou formou).

Negativa:

  • Menší důraz na roli ředitelů (zmínka nechybí).
  • Prioritizace a přílišná akcentace technických oborů, v praktickém rozporu s potřebou posilovat celkový osobnostní rozvoj.

Co chybí:

  • Konkrétní návrh, jak z pozice legislativní či exekutivní reformovat výuky na pedagogických fakultách.
  • Otevřenost pedagogické profese i na nižším než středoškolském stupni.
  • Práce s daty, využití zahraničních zkušeností.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Struktura i návrhy programu znějí smysluplně, je patrné, že nejde jen o nahodilý, marketingově zpracovaný souhrn hesel, nýbrž o snahu vytvořit určitou koncepci, byť v bodech. Sympatické je upozornění, že bez konsenzu na tom, kudy se v rozvoji vzdělávání vydat, nelze reálně nic udělat. Přesto by ale i v případě STAN zasloužila kapitola vzdělávání, aby strana odhalila know-how nutné k provedení navrhovaných kroků.“

Přečtěte si celý článek

Praha, 5. října – Strana Piráti staví ve svém programu především na předpokladu svobodné volby vzdělávací cesty, což znamená zelenou alternativám ve školství. Program hovoří také o zvýšení investic do vzdělávacího systému na úroveň 5 % HDP, což v současné české realitě odpovídá zhruba zvýšení o jedno procento. Zvýšit platy učitelů navrhuje pirátská strana o 20 %, nicméně není uvedeno vůči jaké hodnotě. Relativně stručný program zmiňuje také podporu otevřeného vzdělávání v podobě nezávislého software a volně dostupných materiálů vytvořených z veřejných prostředků.

EDUin představuje sérii hodnocení politických programů stran kandidujících do parlamentních voleb v roce 2017. Vycházíme z volebního modelu Median a zahrnujeme strany, které mají šanci překonat pětiprocentní klauzuli a také ty, které mají šanci dosáhnout na státní příspěvek na provoz (3 %). Následuje hodnocení programu Pirátů:

Pozitiva:

  • Výrazné zvýšení investic do vzdělávacího systému, avšak bez naznačení koncepce rozvoje vzdělávání (stranou navrhované zvýšení platů učitelů pokrývá jen malou část plánovaného navýšení rozpočtu).
  • Pestrost vzdělávání v regionálním školství a jeho podpora.
  • Podpora jazykového vzdělávání.
  • Podpora otevřeného vzdělávání.

Negativa:

  • Obecnost, heslovitost a chybějící zasazení návrhů do stávajícího stavu vzdělávacího systému (jak to udělat, kam směřovat prostředky, jak se postavit k přípravě učitelů a hodnocení jejich práce atp.).

Co chybí:

  • Strana navrhuje zvýšení platů učitelů o „20 %“, ale chybí výchozí hodnota, od níž se má navýšení odvíjet.
  • Chybí řada důležitých témat (ředitelé a jejich role, změna role učitelů, problematika středního školství, mateřských škol a specifické problémy základních škol, vliv zásadních zkoušek ve školském systému).
  • Oblast vysokých škol je tematizována pouze s ohledem na transparentnost závěrečných prací.
  • Práce s daty, využití zahraničních zkušeností.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Byť je každé heslo v programu možné považovat za pozitivní návrh, zůstává heslem bez kontextu a bez hlubšího vhledu do problematiky vzdělávání. Program je relativně chudý na to, aby bylo možné vyvozovat jiné závěry. Snad jen to, že v kontaktu s realitou vzdělávacího systému nelze předpovědět, jak by se strana v řadě konkrétních témat zachovala.“

Přečtěte si celý článek

Praha, 4. října – Strana přímé demokracie Tomia Okamury jako jedna z mála požaduje zvýšení investic do vzdělávacího systému na 6 % z celkového HDP.  V samotném programu tento slib uveden není, obsahuje pouze kusé informace koncentrující se zejména téma učitelů (zvýšení platů, ochrana). Strana však k programu připojila samostatný dokument týkající se vzdělávání. Píše se v něm, že úpadek českého vzdělávání je zapříčiněn vstupem do EU, inkluze je součástí spiknutí ve snaze o vytvoření multikulturního superstátu, že vysoký počet maturantů a vysokoškoláků je pro českou společnost škodlivý (vysoké školy musí naplňovat zájem „státu“), že ve školách je relativizován vztah založený na lásce mezi mužem a ženou a že je z nich záměrně vytlačována vlastenecká výchova. Tyto svérázné závěry často vycházejí z objektivních premis (nekoncepčnost, rozdíly ve financování podle krajů, dlouhodobé podfinancování).

EDUin představuje sérii hodnocení politických programů stran kandidujících do parlamentních voleb v roce 2017. Vycházíme z volebního modelu Median a zahrnujeme strany, které mají šanci překonat pětiprocentní klauzuli a také ty, které mají šanci dosáhnout na státní příspěvek na provoz (3 %). Následuje hodnocení programu SPD:

Pozitiva:

  • Výrazné zvýšení investic do vzdělávacího systému, avšak bez koncepce rozvoje vzdělávání.
  • Zvýšení platů učitelů ( na stejné úrovni jako ODS, ČSSD či KDU-ČSL, tedy 130 % průměrné mzdy v ČR) a další podpora učitelů, ovšem s cílem k návratu, nikoliv k rozvoji.
  • Úloha školských rad a koncepční vliv krajských záměrů rozvoje vzdělávací soustavy.
  • Eliminace rozdílů ve financování regionálního školství.

Negativa:

  • Manipulace (či nevědomost) procházející celým dokumentem, od údajné ideologizace školství, vlivu EU na úpadek vzdělávání, škodlivosti vyššího poměru dosahování maturit a terciárního vzdělávání až po konkrétní dezinformace typu „speciální pedagogové byli degradováni na úroveň asistentů pedagoga“.
  • Proklamacím typu „obnovíme kvalitu a prestiž technického a zdravotnického vzdělávání“, „zvýšíme podíl praxe učitelů“ chybí jakákoliv představa o realizaci.
  • Populistická prohlášení o „nepotřebných VŠ oborech“ bez uvedení, o které se konkrétně jedná.
  • Dogmatický požadavek podřízení cílů vzdělávání trhu práce (podobně jako KSČM).
  • Příprava k obraně vlasti, vlastenecká a tzv. rodičovská výchova jako suplementy tržně-pracovního zaměření vzdělávání bránícího „nebezpečné ideologizaci školství vlivem EU“.

Co chybí:

  • Jakákoliv koncepce rozvoje vpřed, nikoliv zpět.
  • Práce s daty, využití zahraničních zkušeností.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Za nejambicióznější slib v dokumentu týkajícího se vzdělávání považuju tvrzení, že ‘investice do rodin odstraní demografickou krizi, která ohrožuje české školství‘. Nebezpečná je nacionalistická nota celého dokumentu, vytváření dojmu, že EU likviduje české vzdělávání a snění o návratu k domnělé dřívější slávě českého školství. I přes sympatickou snahu věnovat vzdělávání více než jen odrážky v programu jde o populistický produkt s možnými nebezpečnými dopady v případě – nepravděpodobné  realizace.“

Přečtěte si celý článek

Praha, 3. října – KDU-ČSL jde do voleb s programem, který obsahuje velké množství většinou smysl dávajících a potřebných kroků, jež je třeba v oblasti vzdělávání učinit. Program vykazuje velký průnik témat se strategickým dokumentem Vzdělávání přede-vším: podpora ředitelů a učitelů, otevřenosti škol, vytvoření koncepce rozvoje v podobě Národního vzdělávacího programu. Programu chybí větší prioritizace jednotlivých kroků, nástin konkrétní realizace a populistická potřeba vymezovat se proti „ideologii multikulturalismu“.

EDUin představuje sérii hodnocení politických programů stran kandidujících do parlamentních voleb v roce 2017. Vycházíme z volebního modelu Median a zahrnujeme strany, které mají šanci překonat pětiprocentní klauzuli a také ty, které mají šanci dosáhnout na státní příspěvek na provoz (3 %). Následuje hodnocení programu KDU-ČSL:

Pozitiva:

  • Důraz na roli ředitelů a učitelů, potřeba dát učitelství novou náplň a smysl ve vztahu k měnícím se podmínkám okolního světa. Vyšší odměna učitelům (ve výši podobné ČSSD a ODS) je diskutabilní s ohledem na efekt.
  • Otevřenost učitelství odborníkům z jiných oblastí.
  • Potřeba vypracovat Národní program vzdělávání.
  • Důraz na připravenost čelit výzvám reálného světa.
  • Vyšší podpora doktorského studia s důrazem na kvalitu.

Negativa:

  • Populismus v podobě odmítání „ideologie multikulturalismu“.
  • Představa o novém předmětu „příprava na praktický život“ sice obsahuje částečně zajímavý obsah, nicméně nesourodý. Tyto oblasti je nutné podporovat napříč předměty, ne jednu hodinu za týden.

Co chybí:

  • Jasnější prioritizace jednotlivých návrhů a opatření, z nichž některá představují velké systémové změny, některá dílčí kroky.
  • Návrh realizace takových kroků, jako je „reforma vzdělávání na pedagogických fakultách“ za situace, kdy vzdělávací politika nemá efektivní nástroje, jak to provést.
  • Příslib navýšení celkové investice do vzdělávání min. na průměr OECD.
  • Práce s daty, využití zahraničních zkušeností.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Je sympatické, že KDU-ČSL staví vzdělávání do popředí programu. Jako jedna z mála stran vnímají křesťanští demokraté nutnost vytvořit koncepci rozvoje. Stejně tak potřebu reformovat přípravu učitelů, kde by ale bylo vhodné navrhnout konkrétní kroky, jak to udělat. Potřebu bojovat s multikulturalismem vnímám jako potřebu vyjít vstříc populismu. Věřím, že by o tom, stejně jako o způsobu realizace tzv. praktické připravenosti na život, byli politici KDU-ČSL ochotni hovořit a změnit koncept.“

Přečtěte si celý článek

Praha, 2. října – Česká republika investuje do svého vzdělávacího systému jednu z nejnižších částek (v poměru k HDP) mezi rozvinutými zeměmi OECD. Program TOP 09 staví vzdělávání na první místo a nabízí roční navýšení o 30 mld. Korun, což nedorovnává průměr OECD, nicméně může velmi výrazně pomoci zejména v odměňování učitelů a ředitelů. Program také zmiňuje roli pedagogů, jejich profesionální autonomie a vedení škol jako klíčovou. Ojedinělý mezi programy je důraz na občanské vzdělávání. Kontroverzní je slib zavedení školného na VŠ.

EDUin představuje sérii hodnocení politických programů stran kandidujících do parlamentních voleb v roce 2017. Vycházíme z volebního modelu Median a zahrnujeme strany, které mají šanci překonat pětiprocentní klauzuli a také ty, které mají šanci dosáhnout na státní příspěvek na provoz (3 %). Následuje hodnocení programu TOP09:

Pozitiva:

  • Strukturace programu, návrhy ke změnám na jednotlivých stupních systému, prioritizace vzdělávání i navrhovaných kroků (v regionálním školství).
  • Výrazné zvýšení investic do vzdělávacího systému z veřejných zdrojů.
  • Posílení role ředitelů škol.
  • Příprava učitelů na odlišnou roli, potřeba přitáhnout potentní zájemce o profesi.
  • Podpora angličtiny.
  • Důraz na digitální gramotnost.
  • Důraz na občanské vzdělávání.
  • Podpora uměleckého vzdělávání.
  • Důraz na psychickou i fyzickou odolnost.
  • Vyváženost vzdělávání (všeobecné vs. technické a přírodovědné) na SŠ, mistrovská zkouška jako propustka k dalšímu studiu, duální vzdělávání.
  • Podpora diverzifikace VŠ (profesní bakalářská studia a výzkumně/vědecky orientované programy).

Negativa:

  • Návrh zavedení školného na VŠ je z hlediska dopadů na přístup k VŠ vzdělávání (při zvážení výrazného vlivu rodinného zázemí v ČR) velkým rizikem (i při uvažovaném zavedení stipendií).
  • Podpora „dvourychlostního“ společného vzdělávání namísto podpory individuálních vzdělávacích plánů.

Co chybí:

  • Program nepracuje s potřebou revidovat kontroverzní systémové změny (maturity, přijímací zkoušky, financování regionálního školství atd.).
  • Práce s daty, využití zahraničních zkušeností.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Oproti svým politickým konkurentům nabízí TOP09 program postavený na vzdělávání jako prioritě, značně progresivnější než pro krajské volby. Obsahuje řadu velmi zajímavých a potřebných návrhů, pozitiva převažují nad negativy a opomenutími. Otázkou je, do jaké míry strana počítá s jeho prosazením, jelikož lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že se ocitne v opozici.“

Přečtěte si celý článek

Program ODS, postavený na předchozí koncepci „vzdělané společnosti“, v sobě kombinuje rozumné návrhy se zbytečným populismem.

Praha, 29. září – Rostoucí rozdíly v kvalitě vzdělávání v regionech jsou bezesporu velmi důležité téma pro volební program. Program ODS na to upozorňuje, byť nepředkládá konkrétní řešení. Všímá si také potřeby umožnit ředitelům skutečně řídit školy. Vedle toho ale obsahuje program ODS návrh na zrušení „povinné“ inkluze nebo zcela nepodstatné téma „pamlskové“ vyhlášky. Navýšení platů učitelům na minimálních 35 tisíc korun je shodné s požadavkem ČSSD, ODS navíc předpokládá zvýšení nenárokové části mzdy.

EDUin představuje sérii hodnocení politických programů stran kandidujících do parlamentních voleb v roce 2017. Vycházíme z volebního modelu Median a zahrnujeme strany, které mají šanci překonat pětiprocentní klauzuli a také ty, které mají šanci dosáhnout na státní příspěvek na provoz (3 %). Následuje hodnocení programu ODS:

Pozitiva:

  • Snížení rozdílu kvality vzdělávání v regionech.
  • Podpora rozhodování ředitelů.
  • Podpora zvýšení platů učitelů, zejména zvýšení nenárokové části platu.
  • Zapojení zaměstnavatelů do učňovského školství.
  • Víceleté financování úspěšného výzkumu.

Negativa:

  • Dezinterpretace inkluze jako „povinné“ a návrh na zrušení této povinnosti (straw man).
  • Jednostranná podpora technického a přírodovědného vzdělávání.
  • Marginální téma „pamlskové“ vyhlášky.

Co chybí:

  • Zcela chybí závazek dorovnat deficit celkové investice do vzdělávacího systému oproti rozvinutým zemím (stejně jako v případě hnutí ANO, ČSSD, KSČM).
  • Stejně jako v případě ANO, ČSSD i KSČM chybí podpora občanského vzdělávání, digitální gramotnosti a dalších dovedností nezbytných pro orientaci ve světě a reprodukci demokratické společnosti.
  • Podpora otevřenosti okolnímu světu.
  • Program pouze částečně upozorňuje na nutnost revidovat kontroverzní systémové změny (maturity, financování regionálního školství).
  • Absence náznaku koncepce rozvoje, práce s daty, využití zahraničních zkušeností.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Je zajímavé, že ODS má dvě významné shody v programu s KSČM, a to vymezení se proti inkluzi a jednostranná podpora technického a přírodovědného vzdělání, taktéž za absence podpory občanského vzdělávání a digitální gramotnosti. Velkým překvapením je to, že ODS neakcentuje podporu vzniku kvalitních neveřejných škol, byť by právě to mělo oslovovat její přirozené voliče. Vedle toho jsou ale v programu rozumné návrhy. Působí to, jakoby byl program slepen z dvou nesourodých částí.“

Přečtěte si celý článek

Pro KSČM je vzdělávání podružné téma. V programu je podřazeno jiným prioritám. Omezení na „potřeby trhu práce“ redukuje cíle a smysl vzdělávání pro společnost i jedince.

Praha, 27. září – V programu KSČM nemá vzdělávání svou vlastní kapitolu. Je podřazeno tématům ekonomickým a veřejných služeb. KSČM nepředstavuje koncepční přístup k rozvoji vzdělávání, jednotlivá hesla mezi sebou nemají jasnou vazbu. Vzdělávání má být podle KSČM bezplatné, státem řízené, orientované technicky dle zájmů zaměstnavatelů.

EDUin představuje sérii hodnocení politických programů stran kandidujících do parlamentních voleb v roce 2017. Vycházíme z volebního modelu Median a zahrnujeme strany, které mají šanci překonat pětiprocentní klauzuli a také ty, které mají šanci dosáhnout na státní příspěvek na provoz (3 %). Následuje hodnocení programu KSČM:

Pozitiva:

  • Podpora dostupnosti vzdělávání.
  • Navyšování platů pracovníků ve školství.
  • Podpora organizací aktivně pracujících s dětmi a mládeží.
  • Podpora celoživotního vzdělávání.

Negativa:

  • Nekoncepčnost, vzdělávání jako nesamostatné téma, nekonkrétnost programu.
  • Požadavek podřízení změn ve vzdělávání aktuálním potřebám zaměstnavatelů.
  • Redukce podpory vzdělávání na technické oblasti.
  • Požadavek úplného podřízení obsahu vzdělávání jednotným osnovám.
  • Požadavek na zrušení podpory neveřejným školám.

Co chybí:

  • Jakákoliv koncepce.
  • Zcela chybí závazek dorovnat deficit celkové investice do vzdělávacího systému oproti rozvinutým zemím (stejně jako v případě hnutí ANO i ČSSD).
  • Stejně jako v případě ANO a ČSSD chybí podpora občanského vzdělávání, digitální gramotnosti a dalších dovedností nezbytných pro orientaci ve světě a reprodukci demokratické společnosti.
  • Naprosto chybí podpora ředitelů jako klíčových aktérů vzdělávání.
  • Program úplně pomíjí potřebu revidovat kontroverzní systémové změny (maturity, přijímací zkoušky, kariérní řád, financování regionálního školství).
  • Absence náznaku koncepce rozvoje, práce s daty, využití zahraničních zkušeností…

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „KSČM je ve svém vztahu ke vzdělávání konzistentní: není to priorita, vraťme se ke starému a dobrému osvědčenému modelu, jenž vychází z praxe druhé poloviny 20. století. Je pravděpodobné, že voličská kohorta strany chce právě toto slyšet.“

Přečtěte si celý článek

Sympatický náznak propojení formálního a neformálního vzdělávání v celkově nekonkrétním a často rozporuplném programu.

Praha, 26. září – V úvodním představení priorit se o potřebě rozvoje vzdělávání takřka nemluví. Ve srovnání s hnutím ANO by ČSSD přidala učitelům během následujících 4 let výrazně méně (do výše 35 tis. oproti 45 tis.). Tento slib je reálnější, nicméně nepovede k zatraktivnění pedagogické profese. Program má pravděpodobně vyznít prosociálně, největší důraz je kladen na širokou dostupnost a bezplatnost. Jde však jen o hesla, kromě navýšení platů a stipendií je to jen souhrn nekonkrétních slibů. Vazba „současná potřeba zaměstnavatelů – změny ve školství“ ukazuje na nepoučitelnost politiků ČSSD.

EDUin představuje sérii hodnocení politických programů stran kandidujících v parlamentních volbách v roce 2017. Vycházíme z volebního modelu Median a zahrnujeme strany, které mají šanci překonat pětiprocentní klauzuli a také ty, které mají šanci dosáhnout na státní příspěvek na provoz (3 %). Následuje hodnocení programu ČSSD:

Pozitiva:

  • Podpora dostupnosti formálního i neformálního vzdělávání na půdě škol.
  • Otevřenost odborného vzdělávání spolupráci se zaměstnavateli.
  • Důraz na umělecké vzdělávání.
  • Slib zvýšení doktorandských stipendií.

Negativa:

  • Slibovaná míra investic do učitelských platů je nedostatečná, nepovede ke zvýšení motivace stávajících ani potenciálních učitelů.
  • Tendence modelovat školství podle současných potřeb trhu práce.
  • Bezplatnost a dostupnost v nekonkrétních obrysech. Co to znamená „dostupnost a bezplatnost volnočasových aktivit“?
  • Slib „stabilizovat školství“ lze chápat různě. Není jasné, zda jde o stabilitu či trvající rigiditu.

Co chybí:

  • Zcela chybí závazek dorovnat deficit celkové investice do vzdělávacího systému oproti rozvinutým zemím (stejně jako v případě hnutí ANO).
  • Naprosto chybí podpora ředitelů jako klíčových aktérů vzdělávání.
  • Podpora občanského vzdělávání, digitální gramotnosti a dalších dovedností nezbytných pro orientaci ve světě a reprodukci demokratické společnosti.
  • Program úplně pomíjí potřebu revidovat kontroverzní systémové změny (maturity, přijímací zkoušky, kariérní řád, financování regionálního školství), které MŠMT pod vedením ČSSD prosadilo.
  • Absence náznaku koncepce rozvoje, práce s daty, využití zahraničních zkušeností.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „ČSSD se pravděpodobně domnívá, že pro její potenciální voliče není vzdělávání příliš důležité. V případě vzdělávací politiky jde v prvé řadě o artikulaci tradičního přístupu postaveného na bezplatnosti, avšak s velmi konzervativním přístupem k progresi. Jen velmi drobný posun oproti programu pro krajské volby, který vzdělávání takřka ignoroval. Smyslem slibů pravděpodobně je nic zásadního si od ČSSD neslibovat.

Přečtěte si celý článek

Ambiciózní sliby v příkrém rozporu se současným postojem strany k investicím do vzdělávání.

Praha, 25. září – Takřka všechny strany chtějí před letošními sněmovními volbami přidávat učitelům. Hnutí ANO v tomto ohledu zašlo úplně nejdál. Slib, že učitelé budou mít po čtyřech letech průměrný plat ve výši 150 % současného stavu, znamená navýšení o cca 15 tisíc korun (průměrný plat učitelů se pohybuje okolo 30 tisíc). Je to zároveň jediná zmínka o vzdělávání, která se vešla do úvodního slova Andreje Babiše, v němž seřadil politické priority hlavního favorita voleb.

EDUin představuje sérii hodnocení politických programů stran kandidujících do parlamentních voleb v roce 2017. Vycházíme z volebního modelu Median a zahrnujeme strany, které mají šanci překonat pětiprocentní klauzuli a také ty, které mají šanci dosáhnout na státní příspěvek na provoz (3 %). Následuje hodnocení programu ANO:

Pozitiva:

  • Slib výrazně navýšit platy učitelů na úroveň, která by byla zajímavá pro potenciální zájemce o profesi; důraz na zvýšení a zkvalitnění učitelské profese.
  • Důraz na celkový osobnostní rozvoj dětí a využití jejich potenciálu v souvislosti s potřebou reagovat na měnící se podmínky okolního světa.
  • Důraz na manažerskou práci ředitelů a jejich odměnu.
  • Jazykové vzdělávání.

Negativa:

  • Nejasnost naplnění slibů (diagnostika potenciálu žáků), přímý rozpor některých slibů se skutečností (odpor ministerstva financí ovládaného ANO ke zvýšení rozpočtu školství na příští rok).
  • Zjevně nízká priorita mezi ostatními body programu.
  • Nejasně formulovaný vyšší vliv zaměstnavatelů na VŠ vzdělávání.
  • Ačkoliv program mluví o vzdělávání, kapitola se jmenuje „školství“.

Co chybí:

  • Zcela chybí závazek dorovnat deficit celkové investice do vzdělávacího systému oproti rozvinutým zemím.
  • Program neodráží potřebu restrukturalizace středního školství, byť v náznacích lze vyčíst mezi řádky, že by k ní mělo dojít.
  • Program úplně pomíjí současné aktuální problémy (nekoncepčnost, nejasné dopady systémových kroků typu maturita).

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Oproti programu ANO pro krajské volby došlo ke zjevné konsolidaci programu. Zůstalo spíše to smysluplné, v podpoře učitelů, ředitelů a otevřenosti škol vidíme shodu se strategickým dokumentem Vzdělávání přede-vším. Na druhou stranu, rozpor deklarací a konkrétních politických kroků strany vůči vzdělávání snižuje důvěryhodnost. Velkým handicapem je také heslovitost bez potřeby vysvětlit, jak sliby konkrétně naplnit.

Přečtěte si celý článek