Tiskovky označeny tagem ‘Učňovské školství’

Praha, 15. dubna – Ministr školství Robert Plaga ustoupil Asociaci krajů a dal zelenou návrhu, k němuž vloni na podzim vláda přijala negativní stanovisko. Hejtmani dlouhodobě vyvíjí snahu, aby mohli snadněji ovlivňovat poměr mezi všeobecnými a odbornými školami. Asociace krajů a její mluvčí otevřeně přiznávají, že chtějí docílit vyššího počtu žáků na učilištích. Karlovarský kraj má tento požadavek vyčíslen v dlouhodobém záměru rozvoje vzdělávací soustavy. Původní návrh na zavedení nepodkročitelné hranice v přijímacích zkouškách do maturitních oborů (cut-off skóre) byl z mnoha stran odmítnut. Stejný záměr sleduje inkriminovaná novela zákona. Ta stanoví, že kraje jako zřizovatelé středních škol mají poslední slovo v tom, které obory a s jakou kapacitou jednotlivé školy otevřou. EDUin varuje, že záměr ve spojení s novelou lze považovat za neústavní sociální inženýrství s destruktivním dopadem střednědobého a dlouhodobého regionálního rozvoje v ČR.

Za jediný problém tisku, který kraje předložili, považuje ministr Plaga pouze jeho legislativně-technické znění. Jinak s ním dle svých slov nemá problém a hodlá ho podpořit na plénu poslanecké sněmovny. V listopadu ovšem stanovisko vlády poukazovalo na další problémy, o nichž se nyní již nemluví. Jde například o plánování personálních kapacit školy, kde výrazné změny v počtu přijímaných žáků mohou vyvolat přebytek, nebo naopak podstav pracovníků školy. Rovněž, pokud jeden kraj možnost regulace využije a druhý nikoliv, je pravděpodobné, že žáci budou nuceni za středním vzděláváním v oboru vzdělání podle vlastní volby dojíždět do středních škol v jiných krajích a mohou se objevit nežádoucí mezikrajové rozdíly.

Přestože Plaga nyní hovoří o pojistkách, na které by dopracovaný návrh změny zákona měl pamatovat, největší hrozbou zůstává prozaměstnavatelský přístup řady hejtmanů. A to zejména u těch, kteří posílení svých pravomocí na úkor škol vytrvale obhajují. Pod rouškou „zvyšování kvality vzdělávání“ cílí na uspokojení bezprostřední poptávky trhu práce, jež je do značné míry určována krajskými lobbisty. „Snahou hejtmanů je dosáhnout toho, aby poslední slovo měli v oborové struktuře školství oni. V současné konstelaci to velmi pravděpodobně v některých krajích povede k dalšímu omezování maturitního vzdělávání ve prospěch učňovského. Z pohledu ústavy mají občané právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách. O podmíněnosti schopnostmi občana a možnostmi společnosti se však píše až u vysokých škol. Proto lze přístup některých krajů považovat za neústavní,“ tvrdí vedoucí komunikace EDUin Bob Kartous.

Často skloňovaný úbytek dětí v odborných oborech není dán primárně změnou poměru oproti gymnáziím, ale demografií. Proto také řada škol zůstává poloprázdná a může vytvářet dojem snižování úrovně vzdělávání. Přitom současná učiliště nenabízí dostatek výuky vedoucí k nutné úrovni obecných gramotností, které budou v budoucnosti potřeba. Trh práce a ekonomika se vlivem automatizace promění, a úlohou škol by tudíž mělo být na takovou změnu připravovat. „Vedlejším efektem bude zvýšení faktické negramotnosti v populaci mladých a jejich jednodušší manipulovatelnost. Kraje by se raději měly zaměřit na zvyšování úrovně odborného vzdělávání, spíš než bezvýhradné plnění zájmu zaměstnavatelů. Pro ty je popisovaný stav samozřejmě výhodný,“ vysvětluje Kartous.

Kraje by se v rozhodování o kapacitách jednotlivých škol a jejich rozvoji měly řídit dlouhodobými záměry vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy, které běžně schvalují na pět let dopředu. Jejich mezikrajská kvalita je ovšem nebezpečně kolísavá. Například Karlovarský kraj v dokumentu Oborová struktura středních škol zřizovaných KVK uvádí, že při optimalizaci středních škol je možné řídit se dle rozdělení IQ v populaci podle Gaussovy křivky, což jako základ pro vzdělávání naprosto neodpovídá současné vývojové psychologii. „Kompetence jednotlivých krajů je nejednotná, vliv současné poptávky zaměstnavatelů vysoký a ze strany krajů přiznaný. Pokud sněmovna novelu schválí, vyjde vstříc pouze dočasným, partikulárním zájmům,“ uzavírá Kartous.

Přečtěte si celý článek

Publikujeme otevřený dopis, který jsme dnes zaslali za EDUin, o.p.s., Jaroslavu Hanákovi, prezidentu Svazu průmyslu a dopravy České republiky. Oslovili jsme ho se třemi otázkami, které se týkají tlaku svazu na větší počet absolventů učňovských oborů.

Vážený pane Hanáku,

v rámci tzv. Roku technického vzdělávání, který Svaz průmyslu a dopravy (SPČR) vyhlásil za podpory Ministerstva školství ČR, spustil SPČR kampaň, v níž požaduje, aby bylo v rámci středního školství vzděláváno více učňů. Tento požadavek jste explicitně přednesl v rozhovoru pro Hospodářské noviny (3. 3. 2015, ZDE).

V této souvislosti Vám chceme položit následující otázky, které se vzdělávání učňů a jejich zaměstnatelnosti přímo týkají. Vycházíme přitom z faktu, že vyučení představují dlouhodobě nejohroženější skupinu mezi nezaměstnanými. Český statistický úřad v září 2014 uvedl, že mezi 318 000 nezaměstnanými je 137 000 vyučených (ZDE). Jde o největší skupinu, tvoří 43 %. Dále uvádíte, že je problém zaměstnávat humanitně vzdělané absolventy.  Server infoabsolvent.cz ukazuje, že to není pravda. Naopak, nezaměstnanost absolventů gymnázií a vysokých škol je dlouhodobě minimální, nejrizikovější jsou právě učiliště a střední odborné školy.  Otázky, na které bychom od Vás rádi dostali odpověď, jsou:

1)      Má SPČR k dispozici jiné údaje, kterými může podložit Vaše tvrzení? V pořadu DVTV z 15. 3. 2015 jste pracoval s údaji (např. o nezaměstnanosti humanitně vzdělaných absolventů VŠ), jejichž zdroj jste neuvedl, více ZDE.

2)      Pokud ne, kdo zaplatí náklady Vámi požadované transformace školství a kdo ponese náklady na neúspěšné a nezaměstnané absolventy středního odborného vzdělávání?

3)      Jak konkrétně jste schopni garantovat zaměstnanost většího počtu učňů? Z jaké studie vývoje ekonomiky v ČR vycházíte a o jakém časovém horizontu zaměstnanosti hovoříte? Jinými slovy, na jak dlouho je schopen SPČR garantovat zaměstnanost většího počtu učňů technického směru?

 

Vážený pane Hanáku,

plně respektujeme fakt, že český průmysl zaměstnává velkou část populace a že se pracovní trh má spolupodílet na designu vzdělávacího systému. Na druhou stranu, jediná fakta, o něž se doposud můžeme opřít, ukazují na vysokou míru poměru učňů a odborně vzdělávaných středoškoláků obecně (v rámci OECD patříme k zemím s nejvyšším počtem odborně vzdělaných absolventů SŠ vůbec, ZDE), na vysokou míru jejich nezaměstnanosti, dále na postupnou automatizaci činností, která postihuje nejvíce právě manuálně pracující (ZDE, česká ekonomika žel žádnou podobnou studii nemá) a vede k přesvědčení, že současné generace potřebují vzhledem ke své celoživotní adaptaci mnohem více všeobecných vzdělávacích dovedností, jako jsou čtenářská, matematická, informační gramotnost či znalost cizího jazyka, což jim současná učiliště neumějí poskytnout, jak dokládají např. výsledky mezinárodního šetření PIAAC (ZDE). Pro Vaše snadnější pochopení, je velmi pravděpodobné, že učni, po nichž voláte, budou muset za dalších deset let hledat zcela odlišnou práci, pro niž nebudou mít základní předpoklady, tedy schopnost získat dodatečnou kvalifikaci. Je nutné si tedy klást otázku, zda vyšší počet absolventů učilišť (za současného stavu) povede k jejich trvale lepší zaměstnatelnosti a zejména k jejich trvale lepšímu uplatnění ve společnosti. Vzhledem k celkovému počtu učňů v českém vzdělávacím systému se jeví být mnohem důležitější klást si za cíl zlepšení kvality výstupů učilišť, nikoliv zvýšení kvantity absolventů.

Nejde nám o to stranit jen určitému typu vzdělávání. Plně podporujeme vzdělávání obecně, samozřejmě i to technické. V prvé řadě jsme ale přesvědčeni, že způsob, jakým se bude vzdělávací systém v ČR rozvíjet, záleží na veřejné diskusi a účasti všech zainteresovaných, tedy zejména těch vzdělávaných (rodičů a jejich dětí). Nikoliv na tlaku ze strany byť silného, ale pouze jednoho zájmového sdružení. Pevně věříme, že Váš pohled na věc je tentýž.

 

Za obecně prospěšnou společnost EDUin
Zdeněk Slejška
ředitel

 

Přečtěte si celý článek

Výsledkem jednotných přijímacích zkoušek bude více žáků na učilištích. Učiliště ale nezajišťují potřebnou úroveň základních gramotností, říká PIAAC.

Praha 26. srpna – Takzvané „nepodkročitelné minimum“, které mají zajistit jednotné přijímací zkoušky na střední školy, má sloužit k tomu, aby se na maturitní obory dostali pouze ti žáci, kteří jej překročí. Je vysoce pravděpodobné, že důsledkem této snahy bude více žáků na učilištích. Podle výsledků v odborných kruzích respektovaného mezinárodního šetření PIAAC však žáci učilišť v základních gramotnostech buď stagnují, nebo je dokonce ztrácejí.

Cílem jednotných přijímacích zkoušek je posílit stavy žáků na českých učilištích. Tento cíl je vzhledem ke známým faktům o úrovni učňovského školství, uplatnitelnosti jeho absolventů na trhu práce i poměru žáků na jednotlivých typech středních škol velmi kontroverzní.

Podle průzkumu Programme for the International Assessment of Adult Competencies (PIAAC, organizováno OECD), který mezinárodně srovnává úroveň základních gramotností (čtenářské, numerické a dovednosti řešit problémy v prostředí informačních technologií), jsou absolventi českých učilišť v průměru pod úrovní těch, kdo absolvovali pouze základní školu (pouze v numerické gramotnosti dosahují lepších výsledků). Z pohledu těchto gramotností je tedy vzdělání na učilištích vysoce neefektivní a pro žáky rizikové, protože selhává v rozvíjení dovedností, které jsou klíčové.

Podíl vyučených v české populaci je v současnosti více než 32 %. Poměr lidí s odborně zaměřeným středoškolským vzděláním (oproti všeobecnému) v ČR vysoce překračuje průměr zemí OECD. Na nezaměstnanosti v ČR se přitom, z hlediska dosaženého vzdělání, podílejí nejvíce právě vyučení bez maturity.

Bohumil Kartous, spolupracovník EDUin, řekl: „Pokud se podíváme na možné důsledky, jsou očividné. Přístup k maturitním oborům bude omezen a tím pádem přibude více žáků na učilištích. Při znalosti výsledků PIAAC je tato snaha zarážející. MŠMT by nejprve mělo vyvinout zvýšené úsilí o to, aby učiliště byla schopná vzdělávat své žáky v elementárních dovednostech. Jestliže v tomto učiliště selhávají, nelze žáky vystavovat riziku snížené gramotnosti. Taková snaha je nezodpovědná a stojí proti veřejnému zájmu. Prospěšná může být v podstatě jen některým průmyslovým odvětvím, postaveným na levné pracovní síle, kterou dodá stát. Dlouhodobý problém s nezaměstnaností lidí s nižším dosaženým vzděláním neřeší.“ 

Přečtěte si celý článek