Tiskovky označeny tagem ‘strategie’

I přes řadu pozitivních příslibů stále visí otazník nad tím, zda bude nadcházející vláda naplňovat dostatečně efektivní vzdělávací politiku.

Praha, 14. května – Na veřejnost se dostal návrh vládního prohlášení koaliční vlády hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM. Vládní prohlášení je z velké části opisem dokumentu, který v lednu předložila jako podklad své čtyřleté politiky současná vláda v demisi. V některých případech došlo k doplnění stávajících bodů, objevily se i nové pasáže. Řadu závažných problémů českého vzdělávání, které identifikuje Audit vzdělávacího systému v ČR 2017, však návrh ignoruje a v případě inkluze hrozí, že vláda bude chtít udělat krok zpět.

Závazky, které jsou obsaženy ve zveřejněném návrhu vládního prohlášení, se ve velké většině shodují s tím, jaké cíle předložila veřejnosti stávající vláda v demisi. Shoda se týká následujících opatření. Z důležitých vybíráme následující (kontroverzní či nejasné označujeme otazníkem):

  • Navýšení mezd učitelů na 150 % současného průměru.
  • Zajištění potřebných financí na uspokojení nároků reformy financování regionálního školství.
  • Omezení byrokratizace.
  • Věcná a finanční revize inkluze (?).
  • Revize rámcových vzdělávacích programů a podpora ICT.
  • Obecně pojaté „využití potenciálu každého dítěte“ (?).
  • Zahraniční výměna studentů.
  • Zapojení odborníků z praxe ve vzdělávání na SŠ (?).
  • Revize efektivity financování soukromých škol (?).
  • Odmítnutí školného na veřejných VŠ.

Některé z bodů stávajícího prohlášení doznaly následujících změn:

  • Posílení role ředitele jako manažera bylo doplněno o dodatek „personálního a pedagogického vedení“.
  • Podpora garantovaného umístění dvouletých dětí do MŠ byla doplněna o klauzuli „dle možností zřizovatelů“.
  • Podpora vzdělávání učitelů je konkretizována jako „spolupráce mezi fakultami a školami, kde studenti provádějí praxi“ a na spolupráci s uvádějícím učitelem.

Řada problémů, kterými český vzdělávací systém trpí, není v návrhu vůbec dotčena:

  • Potřeba dodržování stávající strategie a vypracování další, dlouhodobější strategie.
  • Potřeba soustředit se na vzdělávání na 2. stupni ZŠ.
  • Nutnost restrukturalizace vzdělávání na SŠ.
  • Reforma hodnocení ve vzdělávání.
  • Revize přijímacích a maturitních zkoušek.
  • Propojení formálního a neformálního vzdělávání.

Návrh byl doplněn o některé nové body:

  • Závazek snížení selektivity českého vzdělávacího systému (nekonkrétní).
  • Závazek vyrovnávat přístup k mimoškolním aktivitám u dětí, které pocházejí z chudých rodin.

Bob Kartous, analytik a vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Byť jde z velké části o kopii platného vládního prohlášení, některé body a doplňky jsou signálem ke změně v pozitivním slova smyslu. Zejména jde o pozornost vůči postavení učitelů a ředitelů škol, i obecně artikulovaná potřeba snížení byrokracie či využití potenciálu každého dítěte mohou být takto vykládána, jakkoliv je prohlášení v tomto ohledu obecné. V případě společného vzdělávání a probíhající tvorby novelizace příslušné vyhlášky lze však nalézt varovnou snahu o revizi ve smyslu ‚pojďme se vrátit o krok zpět‘. Velkou opatrnost vzbuzuje potřeba revidovat financování neveřejných škol, deklarovaná snaha přitáhnout odborníky na SŠ, aniž by bylo řečeno jak a k čemu. Všímavost k selekci a nutnosti vyvažovat ekonomické rozdíly rodin lze hodnotit kladně. Stále ale chybí ochota přihlásit se k tomu, že české vzdělávání potřebuje v prvé řadě strategii, která vytvoří provázaný rámec změn, samozřejmě za podmínek výrazně se navyšujících investic.“

Přečtěte si celý článek

Ve středu 6. 12. 2017 se v sídle jihomoravského krajského úřadu u kulatého stolu sešli zástupci kraje, akademické sféry, odborníci na oblast vzdělávání a zástupci businessu s cílem diskutovat plány na proměnu vzdělávacího systému v kraji. Region Brna a nejbližšího okolí jako technologické centrum země si uvědomuje nutnost aktivně vynaložit prostředky na podporu progresivních forem vzdělávání a rozvoj nových dovedností a kompetencí ředitelů škol. Jedině tak může být vedení škol připraveno na změny, které přinese technologická revoluce příštích let.

„Jde o první kulatý stůl pracovní skupiny k tématu školství v našem kraji. Začínáme akademií pro ředitele, další projekty jsou připraveny a o nich chceme informovat právě prostřednictvím takových diskusních setkáních, jako je to dnešní. Školství je těžká disciplína a Jihomoravský kraj dává těmito aktivitami jasně najevo, že uděláme maximum proto, aby odpovídalo požadavkům dnešní doby,“ řekl hejtman Bohumil Šimek.

„Jsem velmi rád, že se dnešní diskuse účastní lidé z Masarykovy univerzity. Je to dokladem toho, že pokračuje dobrá spolupráce univerzity a kraje vycházející z podpory výzkumných aktivit. Těší mne, že kraj vyvíjí aktivitu ke zlepšení jihomoravského středního školství, protože právě odtud pochází klíčová část studentů naší univerzity,“ řekl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Současný vzdělávací systém a systém veřejných škol není na tuto vlnu poptávky připraven a vlastně na ni téměř nereaguje. Připravuje studenty jen v tradičních oborech, profesích, čímž jistě naplňuje část poptávky, ale nereaguje na výše popsaný a dnes už velmi hmatatelný trend, který důsledkem rychlosti nejen technologických změn výrazně mění strukturu ekonomiky a tím pádem také strukturu původních vzdělávacích oborů.

„Vzdělání je jedna ze základních priorit kraje. Jako zásadní krok vnímáme rozšířit podporu inovativního vzdělávání a jsme si vědomi toho, že nositelem kvality školy jsou ředitelé. Proto jsme uvolnili finanční prostředky na zřízení ředitelské akademie. Bereme jako zásadní úkol vybrat na školy, kde se budou měnit ředitelé, lidi erudované. Ti by vnesli progres do vzdělávání,“ zdůraznila krajská radní Jana Pejchalová. Jak dodala, v první polovině příštího roku bude vypsána řada konkurzů na místa ředitelů, kterým končí šestileté funkční období dle novely školského zákona. „Mezitím dochází také k průběžným změnám. Čeká nás období, kdy bud zapotřebí sehnat  kvalitní kandidáty. Chceme je motivovat, aby se vůbec přihlásili do výběrového řízení,“ řekla radní Pejchalová.

Realita současného pracovního trhu je velice pestrá a vyžaduje jak “tradiční” profese a odbornosti, tak netradičně připravenou pracovní či podnikatelskou sílu s dovednostmi jako je pružnost, ochota k rychlým změnám, komunikační dovednosti, kreativita, týmová práce včetně vedení týmů, samostatnost, soutěživost, širší rozhled, kritické myšlení a podobně. Je tedy třeba na všech úrovních středních škol posilovat vzdělávání a výchovu v gramotnost, čtenářskou, matematickou i digitální. K tomu potřebujeme v prvé řadě ředitele škol, osobnosti s vizí a dovedností řídit takovou změnu.

„Vidíme zde tedy dvojí rozpor: na jedné straně obrovská poptávka po lidech s pestrou škálou dovedností (spíše než znalostí), a na druhé straně nevyužívání specifického talentu místních mladých lidí stávajícím veřejným vzdělávacím systémem. Chceme-li, aby Jihomoravský kraj rostl jako perspektivní region, musíme jeho obyvatelům umožnit prosadit se, rozvinout svůj talent a zaměstnavatelům ukázat, že zde najdou lidi dobře připravené na Průmysl 4.0,“ říká Jiří Hlavenka, krajský zastupitel, podnikatel a investor.

AKADEMIE PRO ŘEDITELE:

Pilotní projekt podpořený JMK určený stávajících ředitelům a ředitelkám českých škol, nebo zájemcům, kteří se na pozici ředitele připravují.  Cílem projektu je prohloubit profesionální přístup, manažerské schopnosti, komunikativní stránku a rozvoj dovedností, které vybavují vedení škol kompetencemi vést.

„Ředitelé škol by měli být nejen pedagogy, ale i lídry a schopnými manažery s jasnou strategickou koncepcí a vizí. Proto vznikl za podpory JMK projekt Akademie pro ředitele, který se bude letos pilotovat. Cílem akademie je vzdělávání stávajících ředitelů a ředitelek českých škol, nebo zájemců, kteří se na pozici ředitele připravují v oblastech jako je role ředitele jako lídra, koncepce, strategie a vize školy, komunikační a manažerské dovednosti, vedení týmů a lidí,“ říká Břetislav Svozil, zakladatel a ředitel laboratorní školy Labyrinth.

Projekt pro 20 účastníků se realizuje od ledna do května 2018 a tvoří jej 8 setkání formou workshopů, ve kterých se propojí jak teorie, tak i praxe a sebezkušenostní charakter spolupráce. Součástí kurzu je také inspirativní návštěva a zapojení se do aktivit na jedné z nejlépe hodnocených středních škol v ČR.

Zájemci se mohou přihlásit to 10. ledna 2018 přes webové stránky:

http://www.akademieproreditele.cz/

Účastníci kulatého stolu 6. prosince 2017:

  • Bohumil Šimek, Hejtman Jihomoravského kraje
  • Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity v Brně
  • Jana Pejchalová, krajská radní pro oblast vzdělávání
  • Jiří Němec, děkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
  • Petr Škyřík, proděkan Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
  • Jiří Hlavenka, krajský zastupitel, podnikatel a investor
  • Břetislav Svozil, zakladatel a ředitel laboratorní školy Labyrinth
  • Bob Kartous, analytik a vedoucí komunikace think-tanku EDUin
  • Klára Laušová Kazelleová, lektorka komunikačních a manažerských dovedností

Přečtěte si celý článek

Praha, 23. listopadu – Politická nejistota týkající se nejasnosti a trvanlivosti budoucí podoby vlády soustředí pozornost na spekulace o politických vyjednáváních a možných variantách. Bez ohledu na to, jaká vláda vznikne, zda získá důvěru a jak dlouho případně vydrží, je nutné připomínat, že ve vzdělávací politice existují priority, které je nutno naplňovat. Přinášíme souhrn toho, co by nemělo chybět ve vládním prohlášení.

  • Vláda se  zasadí o vznik dlouhodobé vize vzdělávání v podobě Národního programu vzdělávání, jenž vytýčí krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý horizont změn.
  • Vzdělávací politiku opírat o znalost systému a analýzu relevantních dat domácího i mezinárodního charakteru.
  • Provést revizi zavedených opatření systémového charakteru (jednotné přijímací zkoušky na střední školy, státní maturity, omezování neveřejných škol, povinný poslední rok mateřské školy) a jejich dopadů na vzdělávání v ČR.
  • Vytvořit podmínky pro pestrost vzdělávání v ČR. Zachová rámcové vzdělávací programy umožňující školám dostatečnou vzdělávací a výchovnou svobodu vyjádřenou jejich školními vzdělávacími programy.
  • Podpora koncepce občanského vzdělávání ve školách s cílem posílit demokracii.
  • Podpora společného vzdělávání, především prostřednictvím zajištěním stabilního a předvídatelného systému financování podpůrných opatření a metodické podpory škol a školských zařízení založené na příkladech efektivní praxe.
  • Rozšíření možnost vstupu do učitelské profese. Zasadí se o vznik vzdělávacích a profesních programů, které umožňují vysokoškolsky vzdělaným lidem doplnit si magisterské pedagogické vzdělání přímo v praxi.
  • Legislativní změna podmínek při výběru ředitelek a ředitelů škol tak, aby byl zaručen výběr na základě manažerských dovedností a pedagogické odbornosti.
  • V horizontu 4 let postupné navýšení investic do vzdělávání na úroveň průměru OECD.
  • Navýšení finanční podpory neformálnímu vzdělávání, propojování formálního a neformálního vzdělávání.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Jakékoliv vážně míněné pokusy reformovat český vzdělávací systém nutně narazí na jeho trestuhodné podfinancování. Abychom se vyrovnali alespoň průměru OECD, museli bychom navýšit investice do vzdělávacího systému o 50 miliard ročně. Nebo naopak, tyto peníze v systému každoročně chybí, nejvíce na platech učitelů. Pokud se nová vláda nezaváže k tomu tento stav změnit, jakékoliv následné reformní pokusy nelze brát vážně.“

Přečtěte si celý článek