Tiskovky označeny tagem ‘Státní maturita’

Veřejná ochránkyně práv ve stanovisku pro Ministerstvo školství konstatuje, že podle názoru jejího úřadu byla v loňském maturitním testu logaritmická rovnice neoprávněně.

Praha, 31. srpna – Ministr školství Stanislav Štech nesouhlasí s veřejnou ochránkyní práv Annou Šabatovou, jejíž úřad dospěl k názoru, že zařazení logaritmické rovnice do maturit­ního testu na jaře 2016 (úloha 15) bylo v rozporu s § 73 školského zákona. Podle Šabatové ověřovala úloha dovednost, kterou žáci středních odborných škol povinně umět nemusejí.

Debatu o tom, zda RVP pro maturitní obory středních odborných škol uvádějí logaritmickou rovnici jako látku, která se má na školách učit a jejíž znalost pak může ověřovat maturitní test, odstartoval analytický materiál nazvaný Státní maturita porušuje zákon a poškozuje žáky i výuku ve školách. Ten loni po jarním kole maturit publikovala iniciativa Maturitní data – odtajněno. Konstatuje se v něm mimo jiné, že v RVP pro střední odborné školy se píše o znalostech logaritmů, ne o dovednosti řešit logaritmickou rovnici.

Záležitostí se zabýval Úřad veřejné ochránkyně práv na základě stížnosti, že úloha 15 znevýhodnila žáky středních odborných škol oproti gymnazistům. Následná debata Úřadu s Ministerstvem školství vyústila v konstatování ombudsmanky, že pro zařazení logaritmické rovnice do testu neexistuje v RVP SOŠ odpovídající podklad. Ministr Stanislav Štech oponoval v dopise zaslaném Anně Šabatové 14. srpna 2017 například slovy „… logaritmická funkce, popř. rovnice rozhodně nepatří k obtížným pasážím maturitního didaktického testu z mate­matiky (např. v testu z matematiky v jarním období 2017, v němž žáci dosáhli průměrné úspěšnosti 53,9 %, byla úspěšnost v jednoduché otevřené úloze č. 12 s logaritmickou rovnicí vysoce nadprůměrná, téměř 68 %).“ Tento argument nevypovídá vůbec nic o výsledcích negymnazistů v kritizovaném testu z jara 2016, ale především, podobně jako předchozí argumentace ministryně Valachové, se zcela míjí s podstatou problému. Kritika nesměřovala k otázce, zda se žáci mají učit řešit logaritmickou rovnici, ale upozornila na to, že stát není schopen udržet pořádek ani ve vlastních vzdělávacích dokumentech. Některé žáky pak zkouší u maturity z dovedností, které jejich učitelům neuložil vyučovat. Proto ombudsmanka Anna Šabatová požádala ministra Stanislava Štecha, aby zjednal nápravu. Ten má ale na věc odlišný názor.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Předmětem debaty vůbec není to, jak obtížná byla pro průměrného žáka logaritmická rovnice v letošním maturitním testu – problém je z roku 2016. Není jím ani otázka, zda je důležité umět řešit logaritmické rovnice. Jde o to, zda dovednost řešit logaritmické rovnice obsahují všechny rámcové vzdělávací programy – a zda ji tedy může obsahovat maturitní katalog. Nebavíme se o užitečnosti logaritmické rovnice, ale o právním vědomí pracovníků Cermatu a Ministerstva školství. Stát musí dodržovat své vlastní zákony a předpisy také ve společné části maturitní zkoušky. Ombudsmanka upozornila, že to stát nedělá, ale zdá se, že ministru školství podstata problému stále uniká.“

 

 

 

 

 

 

 

Přečtěte si celý článek

Pokud mají data z plošných zkoušek sloužit ke kvalitnější veřejné debatě, bylo by vhodné, kdyby Cermat jasněji informoval o tom, která data a kde publikoval.

Praha, 29. srpna – Data z plošných zkoušek jsou dostupná na dvou úložištích. Na stránkách novamaturita.cz a cermat.cz. Opravujeme včerejší tvrzení, že Ministerstvo školství a Cermat nesplnilo slib. Data dostupná jsou, jen by veřejnosti napomohla zřetelnější navigace, kde je možné je najít.

Hlavní úložiště dat z plošných zkoušek lze nalézt na adrese https://vysledky.cermat.cz/. V levém menu si pak lze vybrat, která data vás zajímají. V nabídce jsou agregovaná data – tedy výsledky jednotlivých zkoušek, které můžete třídit podle předmětů, skupin oborů, ale i regionálně, podle krajů či škol.

Nově tu naleznete i možnost zobrazit anonymizovaná data z jarního termínu letošní maturity, a i když se to v titulku neříká, lze si v menu na této adrese zvolit i data z letošních jednotných přijímacích zkoušek. Anonymizovaná data ze starších ročníků maturity zatím na této adrese dostupná nejsou.

Druhým místem, kde lze najít maturitní data, je sekce Vybraná statistická data na stránce novamaturita.cz. Tady najdete především data z maturitní zkoušky v roce 2016. Statistiku alternativ odpovědí v didaktických testech, agregovaná data z hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury (2015 a 2016) a anonymizovaná data z písemných zkoušek z ČJL v jarním zkušebním období 2016. Jde o data, která byla zveřejněna poté, co o ně někteří zájemci požádali na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Omlouváme se Ministerstvu školství i Cermatu za mylnou informaci. Upozorňujeme ale na fakt, že běžný návštěvník webových stránek prakticky nemá šanci publikovaná data dohledat. Zvláště na stránkách novamaturita.cz. Tady by pomohla jednoduchá ikona na hlavní stránce Cermatu, která by zájemce dovedla k hlavnímu úložišti dat, kam, jak předpokládáme, budou postupně doplňována i data z předešlých maturitních ročníků.“

Přečtěte si celý článek

Zástupci Ministerstva školství a Cermatu opakovaně uvedli, že anonymizovaná data z jednotných zkoušek budou zveřejněna na konci července. Nejsou ale k dispozici dodnes.

Praha, 28. srpna – Ministryně Kateřina Valachová i ředitel Cermatu Jiří Zíka uvedli, že data z jednotných přijímaček i z jarního kola státní maturity budou v anonymizované podobě zveřejněna na portálu novamaturita.cz. Tento slib není splněn, i když mu v cestě nestojí žádné právní ani technické překážky.

Ministerstvo školství uvedlo, že pokud jde o maturitní data, počítá s jejich zveřejňováním v anonymizované podobě k 31. červenci pro jarní kolo a k 1. listopadu pro podzimní kolo maturit. Přestože je již konec srpna, na stránkách novamaturita.cz nejsou tato data k dispozici. Navíc z ní nezákonně zmizela již zveřejněná data z maturitního testu z češtiny a z maturitních slohů (viz § 5 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím). Na tento termín, 31. červenec, také MŠMT nezákonně odkázalo žadatele o anonymizovaná data z jednotných přijímacích zkoušek (viz § 14 odst. 5 Infozákona).

Smyslem zveřejňování maturitních dat je umožnit veřejnosti posouzení, nakolik státní maturita opravdu ověřuje důležité znalosti a dovednosti, zda opravdu pomáhá zkvalitňovat vzdělávání. Případně kde a co by bylo možné v konstrukci státní maturity zlepšit. Tento nástroj se opakovaně osvědčil, jak dokázala veřejná debata okolo maturit v loňském i letošním roce.

Přesto letos Cermat nejen nezveřejnil slíbená anonymizovaná maturitní data, ale nezveřejnil ani výsledky všech testových úloh, aby bylo možné posoudit, co konkrétně žáci umějí a neumějí. Ministerstvo školství i sám ministr Stanislav Štech na toto pochybení nijak nereagovali a nezjednali nápravu.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „I v případě, že by byla data ve zmíněném termínu zveřejněna, je to pozdě pro ty, kteří je potřebují, aby mohli kvalifikovaně podat případné odvolání proti svým výsledkům. Ale vzhledem k tomu, že MŠMT nedodrželo ani tento termín, zdá se opravdu i pro příští léta nejrozumnější cestou žádat o všechny tyto informace cestou zákona o svobodném přístupu k informacím. A to opět hromadně jako v roce 2016. Věřit ministerským slibům se totiž nevyplácí – ministerstvo řízené politiky ČSSD včas reaguje hlavně na akce, které hrozí velkou veřejnou ostudou. Jinak nemá ani zábrany porušovat zákon.“ 

Přečtěte si celý článek

Argument Cermatu, že testy nelze zveřejňovat, protože jsou chráněny autorským zákonem, je mylný. Týká se to jak testů přijímacích zkoušek, tak maturitních testů.

Praha, 22. srpna – Spor Cermatu a Oldřicha Botlíka z iniciativy Maturitní data – odtajněno, zda jsou testová zadání chráněna autorským zákonem, vyřešil posudek, který si objednalo ministerstvo školství od Ministerstva kultury. Ten konstatuje, že testy jsou jako tzv. úřední dílo vyloučeny z ochrany podle autorského zákona. Cermat bude proto muset odstranit ze svých stránek nepravdivé tvrzení o autorskoprávní ochraně a v dalším ročníku přijímacích zkoušek na střední školy nic nebrání tomu, aby byly úlohy zveřejněny vždy hned po vyplnění testů, podobně jako je to už běžné u maturity.

Spor o to, zda test je, či není autorským dílem, vedl Oldřich Botlík s Cermatem od poloviny dubna, kdy na stránkách iniciativy Maturitní data – odtajněno zveřejnil testová zadání prvního kola přijímacích zkoušek na střední školy. Podal v té věci i podnět k ministerstvu školství, které si vyžádalo odborný posudek od Ministerstva kultury. Nejde o závazné rozhodnutí, takové by mohl vydat jen soud, ale ministerstvo školství konstatuje, že se tímto stanoviskem bude řídit.

V dopisu ministerstva školství stojí, že s Cermatem bude projednáno, aby i v případě přijímacích zkoušek zajistil „v následujícím období zveřejňování zadání jednotlivých souborů testů bez zbytečného odkladu po jejich zadání uchazečům ve školách v jednotlivých termínech stanovených MŠMT pro jednotnou zkoušku“.

Optimálním řešením by bylo – podobně jako v případě maturitních testů – zveřejnění do 17.00 dne, kdy byl test zadán. Okamžikem, kdy je testové zadání rozdáno žákům v učebně, totiž ztrácí charakter veřejně nepřístupné informace. Originál zadání však nelze žákovi vydat ve škole, kde zkoušku konal – musí zůstat součástí spisu kvůli případným reklamacím (například nečitelná místa). Žák, resp. jeho rodič, má právo do spisu kdykoli nahlížet, a dokonce má právo na pořízení kopie testu – to je však složitá procedura. Proto je důležité, aby testová zadání byla co nejdříve dostupná jak žákům, rodičům i odborné veřejnosti.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Z hlediska veřejného zájmu je rozhodující, že Cermatu nesmí být ponechána ani teoretická možnost, aby případným neudělením souhlasu k užití mohl účinně bránit veřejné diskusi o pojetí libovolného testu, testové úlohy či o pojetí a správnosti klíčů správných řešení. Taková diskuse musí být naopak možná počínaje okamžikem, kdy byl test u zkoušky použit.“

Přečtěte si celý článek

Jak by mohlo a mělo vypadat optimální zveřejňování maturitních dat a výsledků.

Praha, 19. června – Ministerstvo školství slíbilo, že letos začne rutinně zveřejňovat anonymizovaná data ze státních maturit. Pro data z jarního kola počítá s termínem 31. července, z podzimního pak s 1. listopadem. Ač jde nesporně o správný záměr a pozitivní krok ve veřejné kontrole státních maturit, některé údaje mají letos naopak zpoždění. Proto EDUin klade ministerstvu školství další otázku, která souvisí se státními maturitami.

Otázka pátá: Proč v letošním roce dosud nebyly zveřejněny na webu výsledky všech úloh?

V loňském roce dostaly školy výsledky úloh všech maturitních testů k dispozici 16. května a veřejnosti byly dostupné na webu novamaturita.cz o pouhých šest dní později, 22. května. Na výzvu iniciativy Maturitní data – odtajněno si je totiž vyžádaly podle zákona o svobodném přístupu k informacím asi tři stovky dobrovolníků. Letos dostaly školy výsledky úloh 15. května, pro veřejnost ale nejsou dostupné ani šest týdnů po konání zkoušky. Možnost veřejného posouzení kvality úloh a výsledků maturitních testů je tím samozřejmě omezena. A také to vzbuzuje pochybnost, zda ministerstvo školství opravdu hodlá zveřejňovat data v takových termínech a takové podobě, aby to umožnilo kvalitnější debatu o vzdělávání a úloze plošných zkoušek, maturit a přijímaček.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „O data, která ministerstvo hodlá zveřejňovat až k 31. 7., může kdokoli požádat mnohem dříve. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím mu ministerstvo musí data vydat, neboť existují zhruba od poloviny května – na jejich základě se počítají výsledky žáků. Domnívám se na základě stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů, že data mohou (a mají) obsahovat údaj o pohlaví žáka a o široké skupině oborů, do níž patří jeho obor studia. Z údajů na portálu Cermatu je zřejmé, že mezi sledovanými skupinami oborů existují obrovské rozdíly ve výsledcích celých testů. Jejich studium po jednotlivých úlohách může přinést velmi hodnotné informace i učitelům.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Pokud chceme umožnit veřejnosti, aby rozuměla, jakým směrem a proč se vyvíjí státní maturita, je třeba nezapomenout na každoroční veřejně přístupnou a srozumitelnou závěrečnou zprávu. Ta by měla být publikována nejpozději do konce každého kalendářního roku. Měla by pojmenovat aktuální stav a zároveň zařadit konkrétní ročník maturity do kontextu jejího vývoje od roku 2011. To, co je zatím dohledatelné na stránkách Cermatu, bohužel k takovému účelu sloužit nemůže.“

 

Přečtěte si celý článek

Je překvapivé, že vedení ministerstva zatím nijak nereagovalo na debatu o přípustnosti manipulace s bodováním úloh v maturitních testech.

Praha, 14. června – V letošním maturitním testu z češtiny Cermat změnil bodování pěti úloh. Výrazně tak zvýšil šanci maturantů získat v těchto úlohách body a zlepšit si celkové skóre. Znemožnil ale tímto krokem meziroční srovnatelnost testů. Byť se okolo tohoto problému už druhý týden vede mediální debata, ministerstvo školství se k němu nevyjádřilo. Proto EDUin adresuje ministerstvu další dvě otázky zkoumající průběh letošní státní maturity.

Otázka třetí: Opravdu rozhodují o tom, kolik maturantů v testu propadne, jeho autoři?

Podle ředitele Cermatu Jiřího Zíky je způsob bodování úloh určován autory testů s ohledem na celkovou obtížnost testu a rozložení obtížnosti jednotlivých otázek. Navíc při tom nejsou svazováni žádnými pravidly, ani interními – konečné rozhodnutí tedy nejspíš mohou přijmout až těsně před jednáním tzv. Nezávislé odborné komise, která je poradním orgánem při MŠMT. Jména autorů letošních maturitních testů nejsou známa, ačkoli už nejde o informaci veřejně nepřístupnou.

Otázka čtvrtá: Považuje ministerstvo školství postup vedení Cermatu při obhajobě úprav bodování v testu z češtiny za korektní a v souladu se záměry vzdělávací politiky?

Vysoká náročnost jarního maturitního testu z češtiny je patrná na první pohled a museli si jí být vědomi jak autoři testu, tak ti, kteří test schvalují. Přesto byl vytištěn a rozeslán do škol. Jeho skutečné výsledky, které veřejnost nezná, byly nejspíš vyhodnoceny jako politicky neprůchodné a musely být dodatečně korigovány. Je celý tento postup v souladu se státní vzdělávací politikou a s cíli, kvůli nimž byla státní maturita zavedena?

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Tuto třetí a čtvrtou otázku v pořadí pokládáme formou tiskové zprávy především proto, abychom zvýraznili jejich důležitost. A také s jistým údivem upozornili na fakt, že ministerstvo nijak nereaguje na aktuální debatu týkající se změn v bodování maturitních úloh. Jakkoli vedení ministerstva prochází změnami, připadá nám zvláštní, že v tak důležité věci se ani ministryně, ani žádný z jejích náměstků k problému nijak nevyjádřil.“

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „V letošním maturitním testu z češtiny Cermat změnil bodování nejméně pěti úloh, jejichž formát se standardně objevuje také v testu z matematiky a (nově) rovněž v přijímacích testech. Jinde než v maturitní češtině bylo bodování přísnější, ale ve všech ostatních testech proběhlo podle shodných pravidel. Podle ředitele Cermatu bylo bodování upravováno už vícekrát, neboť – jak napsal – způsob bodování testových úloh není stanoven žádným předpisem, a to ani interním. Státní maturita kvůli tomu ztratila meziroční srovnatelnost, objektivitu, a dokonce i spravedlivost. Dodatečné přilepšení totiž poškozuje ty žáky, kteří na zmíněných úlohách získali body i bez něj. Provedené zásahy navíc výrazně zvyšují šanci na úspěch při náhodném tipování.“

Přečtěte si celý článek

Ministerstvo školství musí objasnit, proč došlo ke změně v hodnocení některých úloh v testu z českého jazyka. Letošní maturanti tak mohli oproti loňským získat větší počet bodů.

Praha, 29. května – V hodnocení maturitního testu z češtiny došlo letos ke změnám, které umožnily maturantům získat u několika úloh větší počet bodů. Cermat tak uměle snížil počet neúspěšných žáků. Kdyby použil stejný model hodnocení jako loni, pak by podle propočtů a odhadů iniciativy Maturitní data – odtajněno bylo neúspěšných žáků v testu Český jazyk a literatura kolem 8 300 – namísto necelých 6 000, kteří propadli skutečně.

V hodnocení letošního testu z českého jazyka došlo prokazatelně ke změnám v hodnocení pěti úloh dvou typů (formátů). Letošní hodnocení bylo benevolentnější, protože umožňovalo získat víc bodů při stejném podílu správných odpovědí. Některým maturantům tak Cermat vylepšil výsledek až o 5 bodů.

Zásah Cermatu byl čistě mechanický. Dotčené úlohy se typově opakují rok co rok a bylo tak možné přepočítat prvotní maturitní data z jara 2016 získaná podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Pokud by se loni hodnotilo stejně jako letos, namísto 5 169 žáků by propadlo jen 2 893 žáků. Naopak, kdyby byl letos použit stejný model hodnocení jako loni, počet neúspěšných v testu z českého jazyka by narostl ze současných 5 991 žáků na 8 300 (kvalifikovaný odhad provedený bez znalosti výsledku příslušných úloh v letošním testu). V hodnocení testu Matematika, který oba typy úloh rovněž obsahuje, k žádným takovým změnám nedošlo.

V souvislosti s netransparentním způsobem stanovování náročnosti testů a jejich hodnocení vyzýváme MŠMT, aby odpovědělo na tyto dotazy:

  • Vědělo vůbec MŠMT o této manipulaci Cermatu? Oznámil Cermat předem, že tyto dva formáty úloh bude bodovat jinak? Existuje k tomu průkazná dokumentace?
  • Proč došlo ke změně hodnocení? Je důvodem špatně ověřená náročnost testu, strach z ohlasu na prudký pokles úspěšnosti či něco dalšího?
  • Bodoval Cermat odlišně od roku 2016 ještě další formáty úloh?
  • Kolik žáků by podle výpočtů MŠMT letos propadlo, kdyby Cermat bodoval test ČJL podle pravidel roku 2016?

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Za pozornost stojí také komentáře Cermatu k výsledkům testu ČJL. Na jeho stránce se dne 26. 5. 2017 objevila tisková zpráva, v níž jeho ředitel polemizuje s tvrzením EDUinu, že za rostoucí neúspěšností maturantů jsou stále náročnější úlohy, které test obsahuje. Jiří Zíka argumentuje čísly týkajícími se meziročního srovnání (včetně letošního testu), aniž by jediným slovem zmínil, že meziročně ta čísla prostě srovnatelná nejsou – a to právě kvůli zmíněným změnám v hodnocení.“

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „V roce 2012 Cermat chybně nastavil náročnost testu Matematika – vyšší obtížnost. Na základě protestů provedl dodatečně, až po rozeslání výsledků do škol, neprůhledný přepočet, který nazval harmonizací. Následkem bylo zrušení vyšší úrovně obtížnosti, protože by si ji už žádný maturant dobrovolně nevybral. Ukazuje se, že stanovení náročnosti testu i dodatečné změny v hodnocení probíhají netransparentně i nadále. Mohou být jednoduše zneužity: letos ve prospěch žáků, ale příště to může být i naopak, aniž by nad takovými manipulacemi existovala dostatečná veřejná kontrola. Zajímavé bude, kolik loňských maturantů bude český stát žalovat za porušení rovného přístupu ke vzdělávání.“

Přečtěte si celý článek

EDUin klade ministerstvu školství otázky, na něž je nutné odpovědět, pokud chceme lépe rozumět tomu, kde státní maturita pomáhá, a kde naopak škodí.

Praha, 22. května – Páteční tisková konference ministerstva školství a Cermatu k výsledkům testů státní maturity byla zklamáním. Kateřina Valachová a Jiří Zíka prezentovali jen obecná čísla, která o problémech státní maturity nic neříkají. EDUin se proto ve spolupráci s iniciativou Maturitní data – odtajněno rozhodl získat odpovědi na důležité otázky týkající se maturity a jednotných přijímacích zkoušek na střední školy.

Otázka první: Jak se oproti loňskému ročníku změnila celková úspěšnost ve společné části maturity u gymnazistů, negymnazistů a u studujících na nástavbách?

Je důležité, aby čísla o úspěšnosti ve společné části maturity byla dělena nejen podle předmětů, jak byla prezentována na tiskové konferenci, ale především podle skupin škol. V uplynulých ročnících totiž byl zásadní rozdíl v úspěšnosti gymnazistů a negymnazistů. Pokud tyto dvě skupiny maturantů smícháme, nedostaneme reálný obraz o tom, zda u některé z těchto skupin nenarůstá neúspěšnost způsobem, který může v budoucnosti způsobit problémy. Vyčlenit skupinu maturujících na nástavbách je pak užitečné proto, že tato skupina dlouhodobě vykazuje mimořádně špatné výsledky, které opět zkreslují průměrné údaje.

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Tuto otázku současně posíláme i tiskovému odboru ministerstva s prosbou o odpověď. Záměrně volíme jednoduché otázky a ptáme se na údaje, které Cermat nemusí dlouho hledat. Odpověď, kterou dostaneme, ihned zveřejníme.“

Přečtěte si celý článek

Přehled otázek, které by mělo MŠMT a CERMAT zodpovědět na tiskové konferenci k výsledkům maturit, případně kdykoliv poté.

Praha, 18. května – Na pátek 19. 5. ohlásilo ministerstvo školství tiskovou konferenci, na které by měla ministryně školství v demisi Kateřina Valachová společně s ředitelem CERMAT Jiřím Zíkou zveřejnit informace o souhrnných výsledcích společné části maturitní zkoušky. Společně s iniciativou Maturitní data – odtajněno jsme připravili sérii otázek, které by měly být zodpovězeny, aby veřejnost získala podstatné informace o tom, jaký má společná část maturit dopad nejen na vzdělávání, ale také na život dnešních maturantů.

V návaznosti na seriál založený na analýze souhrnných a anonymizovaných dat z loňské společné části maturitní zkoušky budeme pokračovat v této aktivitě i letos.

Otázky, které následují, obvykle nejsou u příležitosti zveřejňování souhrnných dat z maturit zahrnuty do oficiálních prezentací. Přitom ale bez odpovědí na ně nejsme schopni dostatečně dobře zhodnotit, co vlastně maturita způsobuje:

  • Jak se vyvíjela v posledních letech úspěšnost u maturity u odborných škol?
  • Kolik maturantů od startu státní maturity neuspělo ani při opakovaných pokusech?
  • Jak se změnila úspěšnost prvomaturantů u testu z matematiky? Opět rozděleno na  SOŠ a G.
  • Zase to v matice dopadlo v souhrnu lépe než loni, ale jak gymnazisté, tak negymnazisté si oproti roku 2016 pohoršili?
  • Jaké procento negymnazistů propadlo v testu Český jazyk a literatura letos, když je to opět „mírně horší“ než loni?
  • Jak se změnila úspěšnost u slohů po změně hodnocení z interního na externí?
  • Budou publikována anonymizovaná maturitní data i za uplynulé ročníky maturity?
  • O jaké míře anonymizování dat Cermat uvažuje?

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Pokud chceme porozumět vlivu státních maturit na vzdělávací systém a další konsekvence, není možné se spokojit se sdělením, o kolik maturantů letos dopadlo hůře či lépe v jednotlivých testech. Otázky, které předkládáme, by mělo ministerstvo školství zodpovídat automaticky. Stejně tak je ale třeba, aby byla souhrnná statistická data veřejně k dispozici pro nezávislou analýzu.“

Přečtěte si celý článek

EDUin ve spolupráci s iniciativou Maturitní data – odtajněno zahajuje seriál objasňující, jaké zajímavé a důležité informace je možné vyčíst z anonymizovaných dat jednotných zkoušek.

Praha, 18. dubna – Vedení Cermatu v reakci na zveřejnění testů prvního kola jednotných přijímacích zkoušek oznámilo, že zváží právní kroky a v úterý 18. dubna se poradí s týmem právníků. Uvádíme argumenty, které by měl Cermat vzít v úvahu, a zároveň zahajujeme cyklus Co říkají maturitní data. Ten na základě anonymizovaných dat ze státních maturit ukazuje, jaké důležité informace mohou veřejná data přinášet.

Argumenty vysvětlující, proč zveřejnění testů prvního kola přijímacích zkoušek není v rozporu s předpisy, a je naopak ve veřejném zájmu:

  • Zveřejnění testů před druhým kolem neumožní zvýhodnění těch, kteří by k testům získali přístup neoficiální cestou.
  • Podobně postupuje Cermat v případě testů společné části státní maturity. Tedy zveřejní zadání ihned poté, co žáci testy vyplní. Argument, že by měly být testy utajovány do podzimního kola maturit, aby nebyl někdo zvýhodněn, by zněl nesmyslně. V případě jednotných přijímaček ho ale Cermat používá.
  • Autorský zákon vylučuje test z ochrany, neboť jde o úřední dílo, které je nástrojem důležité životní zkoušky (§ 3 písm. a). Tu skládají desetitisíce nezletilých dětí, jejichž zákonní zástupci mají právo okamžitě po skončení zkoušky vědět, jak vypadala. Mj. kvůli tomu, aby mohli podniknout potřebné kroky. Proto také jiný právní předpis ukončuje utajení testu okamžikem, kdy učitelé rozdají testové sešity uchazečům.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Přijímací test z češtiny podporuje ve školách postupy poškozující právě ty žáky, kteří pomoc školy potřebují nejvíc. Není to zdaleka jen můj názor. Zjevným veřejným zájmem proto je, aby se o správnosti pojetí testu diskutovalo v době, kdy to veřejnost nejvíce zajímá. Není samozřejmě žádoucí, aby Cermat mohl takovou diskusi znemožnit například tím, že zveřejnění testu o měsíc odloží.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Do jisté míry nečekaný spor okolo zveřejnění testových zadání jednotných přijímaček zvýraznil, jak je pro veřejnou debatu důležité, aby ze všech zkoušek včetně těch přijímacích byla dostupná zadání i anonymizovaná data. Proto od příštího týdne odstartujeme seriál pracovně nazvaný Co říkají maturitní data. V něm na základě dat získaných podle zákona o svobodném přístupu k informacím vysvětlíme, co všechno se o zkoušce samotné, možnostech jejího zlepšení a úrovni žáků lze z takových dat dozvědět.“

 

  • Zveřejněné testy prvního kola přijímacích zkoušek najdete ZDE.
  • Starší tiskové zprávy k jednotným přijímacím zkouškám najdete ZDE (k publikování anonymizovaných dat) a ZDE (k rizikům jednotných zkoušek).
  • Článek Oldřicha Botlíka vysvětlující, v čem spočívá riziko zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy z hlediska kvality výuky, čtěte ZDE.

Přečtěte si celý článek

Ministerstvo školství především veřejnosti dluží každoroční závěrečnou přehlednou zprávu ze státní maturity a dále návrh, v jaké podobě bude zveřejňovat zdrojová maturitní data.

Praha, 23. listopadu 2016 – EDUin spolu s iniciativou Maturitní data – odtajněno shrnuje, v čem se letos zlepšilo uživatelské prostředí pro učitele, rodiče a maturanty, a co ještě ke komfortnímu užívání schází.

Shrnujeme po podzimním termínu letošní státní maturity klady i nedostatky této zkoušky, především pokud jde o kvalitu „uživatelského servisu“. Tedy o množství a kvalitu informací, které jsou bez omezení dostupné maturantům, veřejnosti a médiím.

Pozitiva:

  • Funguje výsledkový portál žáka, jehož prostřednictvím získá maturant po přihlášení přehled o svém vlastním výsledku zkoušky.
  • Běžné je okamžité zveřejňování maturitních testů a klíčů správných odpovědí.
  • Od roku 2012 je zprovozněn výsledkový portál Cermat, na němž je publikována část agregovaných maturitních dat.
  • Cermat od roku 2013 poskytuje studentům i podrobné informace o tom, jak úspěšní byli v odpovědích na otevřené úlohy. Díky těmto informacím si mohou udělat přesnější představu o tom, co umějí a neumějí.
  • V letošním jarním termínu po nátlaku iniciativy Maturitní data – odtajněno Cermat poprvé publikoval takzvanou statistiku alternativ, která ukazuje, jak odpovídali maturující na jednotlivé úlohy maturitních testů. V podzimním termínu už tato data zveřejnil sám, a to rovněž ve formě excelové tabulky, která umožňuje strojové čtení.
  • V uplynulých letech byl díky vytrvalosti některých maturantů pravomocně vyvrácen původní právní názor MŠMT týkající se odvolání proti výsledku zkoušky. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu jsou soudně přezkoumatelné mj. soulad testu s katalogem požadavků, zadání testové úlohy i názor Cermatu na to, co je správnou odpovědí.

Nedostatky:

  • V přípravné fázi maturity Cermat na svých stránkách nezveřejnil ukázkové testy pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami. Ztížil jim tak přípravu na maturitu.
  • Do zveřejněné tabulky se statistikou alternativ odpovědí v didaktických testech Cermat neintegroval klíč správných odpovědí. Je tedy pracné zpracovat na základě těchto dat přehledné diagramy, které by ukazovaly, jak na jednotlivé otázky maturující odpovídali. Ruční doplňování může být zdrojem chyb.
  • Přehledné výsledky písemných prací (čeština a cizí jazyky) mohou být podobně hodnotným zdrojem informací jako výsledky testů. Ani zde Cermat neprojevuje žádnou snahu zprostředkovat veřejnosti informace, u nichž není žádný důvod k utajování.
  • Cermat stále nezveřejňuje odůvodnění „svých“ správných odpovědí na testové úlohy.
  • Cermat disponuje rozsáhlou (a utajovanou) databází výsledků takzvaných otevřených úloh, v nichž žáci svou odpověď sami tvoří. Totéž se týká písemných prací. Obsah databáze může být skvělým zdrojem poučení pro didaktiky, učitele i žáky. Proto by MŠMT mělo hledat cestu, jak ho zpřístupnit.
  • Ministerstvo školství neuzavřelo letošní státní maturitu tiskovou konferencí, na níž by veřejnosti sdělilo konečné výsledky. Nepublikovalo ani závěrečnou zprávu, jež by komentovala aktuální vývoj i dlouhodobé trendy ve státní maturitě.
  • Stále nejsou publikována zdrojová maturitní data. Nezačala odborná debata, v jaké podobě a jakým způsobem by data mohla být zveřejněna. Přitom právě zveřejnění anonymizovaných neagregovaných dat by mohlo dlouhodobě vést ke zkvalitnění zkoušky i větší efektivitě státních investic do středoškolského vzdělávání. Nic nebrání zveřejnění takových dat (třeba z letošního jara) „na zkoušku“.

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Za šest ročníků státní maturity je posun v uživatelském komfortu pro maturanty i učitele nesporný. Přesto existují oblasti, kde je třeba zlepšit přístup k informacím i jejich zpracování tak, aby byly dostatečně názorné a srozumitel­né. Zatím se zdá, že Cermat dělá jen to, co si veřejnost vynutí. Takový přístup je po šesti ročnících státní maturity neobhajitelný. Výrazně lepší informovanost může vést jak ke zlepšení státní maturity jako celku, tak i ke značné úspoře peněz, které stát do vzdělávání středoškoláků investuje.“

Přečtěte si celý článek

Ministerstvo školství ani po dvou měsících od konce maturit neposkytlo souhrnné informace o tom, jak letos státní maturita dopadla a co z toho plyne pro její příští ročníky.

Praha, 15. listopadu 2016 – Byť to tak veřejnost a média obvykle nevnímají, podzimní termín státní maturity je ten důležitější. Teprve po jeho skončení totiž můžeme vědět, kolik maturantů ve školním roce neuspělo, ve kterých oblastech se jim daří či nedaří a jak velký počet žáků, kteří ani v opravných termínech neodmaturovali, před sebou maturita tlačí.  A tedy kolik je těch, do jejichž vzdělávání jsme investovali marně. Všechno jsou to přitom fakta klíčová nejen pro debatu o maturitě, ale obecně o koncepci vzdělávání v České republice.

Poslední a jediná letošní tisková konference k výsledkům státní maturity ve školním roce 2015/2016 se konala 19. května a věnovala se výsledkům didaktických testů. Přestože podzimní kolo maturity bylo oficiálně ukončeno v polovině září, kdy byly publikovány i testy, klíče správných odpovědí a na konci října i takzvané statistiky alternativ (více ZDE), dodnes se nekonala žádná shrnující tisková konference ani nebyla publikována zpráva, která by odpovídala na zásadní otázky spojené se státní maturitou a její budoucností. Ty znějí:

  • Jaká byla celková úspěšnost letošních maturantů? Tedy nejen v jednotlivých složkách společné části maturitní zkoušky, ale ve státní maturitě jako celku. Jaké jsou počty úspěšných a neúspěšných po podzimním termínu?
  • Jak se liší úspěšnost maturantů podle jednotlivých skupin oborů? Potvrdil se dramatický nárůst neúspěšných žáků odborných škol v maturitním testu z češtiny. Svědčí to o poklesu vzdělanosti žáků SOŠ, anebo o něčem jiném?
  • Je tomu obdobně v písemné práci a u ústní zkoušky? Pokud ne, je nejspíš příčinou postupné zvyšování obtížnosti maturitního testu z češtiny pro žáky SOŠ. Kdo o něm rozhodl a proč?
  • Kolik maturantů neuspělo v dosavadních ročnících maturity ani v opravných termínech? Je pravdivé tvrzení, že jde dnes už o několik desítek tisíc žáků, kteří tak nemají žádné vzdělání a žádnou kvalifikaci?
  • Jak se liší úspěšnost maturantů v jednotlivých zkouškách? Má odborná veřejnost k dispozici data, s nimiž by se o srovnání náročnosti státní maturity v jednotlivých předmětech mohla pokusit? Jaká je celková neúspěšnost v matematice, češtině a cizích jazycích po podzimním termínu maturit?
  • Jak dopadají žáci v profilové části maturity, tedy v té, jejíž pojetí je z větší části v moci školy?
  • Jaká byla letos úspěšnost u písemné zkoušky z českého jazyka, jež bude v příštím roce znovu opravována centrálně, tedy nikoli učiteli, kteří žáky znají? Která zadání dopadla hůře, která lépe? Jaké jsou rozdíly v úspěšnosti písemných prací z češtiny a cizích jazyků?

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Do spuštění státní maturity jsme investovali kolem 1,5 miliardy a každoročně stojí dalších více než sto milionů. Oceňujeme, že existuje portál, kde je publikována část maturitních dat, přesto pokládáme za nutné, aby na závěr každého ročníku maturity byla vydána souhrnná zpráva, která bude komentovat nejdůležitější momenty uplynulého ročníku i dlouhodobé trendy. Vyzýváme tedy ministerstvo školství, aby takovou zprávu zveřejnilo a učinilo z tohoto kroku trvalou součást státních maturit.“

Přečtěte si celý článek

Na stránkách www.novamaturita.cz jsou ke stažení soubory s daty o tom, jak maturanti odpovídali na jednotlivé testové otázky. Bez grafického znázornění ale nejsou srozumitelné.

Praha, 8. listopadu 2016 – Cermat splnil, co slíbil. Zatímco na jaře zveřejnil takzvané statistiky alternativ až po nátlaku iniciativy Maturitní data – odtajněno, v podzimním termínu už je zveřejnil sám na konci října. A to nejen ve formátu PDF, ale i ve strojově čitelné podobě. Co ale stále chybí, je grafické znázornění, díky kterému by mohla veřejnost pohodlně posoudit, co tato čísla ve skutečnosti sdělují.

Zveřejněná data sdělují, kolik žáků a jakým způsobem odpovědělo na jednotlivé úlohy státní maturity. Dostupnost a zpracování do „lidsky čitelného formátu“ umožňuje lépe porozumět tomu, co doopravdy úlohy státní maturity ověřují, a zkvalitnit tak debatu o pojetí a kvalitě maturitních úloh.

Cermat ale zatím zveřejnil tato data pouze ve formátu PDF a v podobě excelové tabulky.

1

Pro veřejnost je ale třeba, aby byly k dispozici i přehledné diagramy pro každou úlohu. Jak by takový diagram mohl vypadat, ukazuje příklad z jarního kola maturit. Tento diagram se týká diskutované úlohy o epizeuxi. Vychází z dat poskytnutých Cermatem, diagram zpracovali lidé z iniciativy Maturitní data – odtajněno.

2

Diagram ukazuje, že míra neúspěšnosti u této úlohy byla velmi vysoká u všech maturujících. Na znalosti, která nic praktického nepřináší, tedy ztratilo bod velké množství z nich. U někte­rých to znamenalo, že u maturity neuspěli. To sekundárně znamená další a v podstatě zby­tečné investice státu do jejich vzdělávání. Otázka tedy zní, zda takové úlohy do maturitního testu zařazovat.

Z příkladu je zřejmé, že pro srozumitelnost a další možnou diskusi o problému je zpracování diagramů nutné a máme od Cermatu požadovat, aby se takové zpracování stalo běžnou součástí toho, co je publikováno po ukončení každého z termínů státních maturit.

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Je dobré, že Cermat na stránkách zveřejnil statistiky alternativ ve formátu, který umožňuje další zpracování. To je jistě pokrok oproti jarnímu termínu maturit, byť trvalo skoro dva měsíce, než k publikování došlo. Samozřejmostí by ale mělo být i grafické zpracování dat, aby běžná veřejnost rozuměla, co ta čísla znamenají. Že mnohé ty informace jsou důležité a bez grafického znázornění nejsou srozumitelné, je zřejmé z ukázky, kterou jsme připravili.“

Další související informace najdete zde:

  • Statistiky alternativ k podzimním testům státní maturity zveřejněné Cermatem najdete ZDE.
  • Starší tiskové zprávy k tématu najdete ZDE, ZDE a ZDE.
  • Grafické znázornění výsledků jarních testů státní maturity najdete na data-mat.cz.
  • Diagramy zobrazující, jak odpovídali maturující na testové úlohy z ČJL najdete ZDE, z Matematiky ZDE a Angličtiny ZDE.

Přečtěte si celý článek

Snaha zvýšit míru regulace obsahu vzdělávání prostřednictvím povinné státní maturity z matematiky bude pravděpodobně znamenat pouze konzervaci současného stavu. Paradoxně to může vést k úbytku žáků na státní politikou preferovaných technických oborech.

Praha, 13. září 2016 – Ministerstvo školství deklarovalo, že povinná státní maturita z matematiky, kterou předpokládá současná podoba školského zákona od školního roku 2020/21, nakonec nebude mít stejnou podobu na všech školách. Systém výjimek může vést k nepředpokládatelným dopadům, kdy budou žáci volit střední školu podle toho, z čeho bude sestávat maturita, nikoliv podle vnitřní motivace, zájmu a předpokladů.

EDUin předkládá hodnocení jednotlivých priorit školního roku.

Nerovnost podmínek maturit. V souhrnné tiskové zprávě k prioritám ministerstva jsme uvedli, že od povinné státní maturity z matematiky nebudou osvobozeni pouze žáci uměleckých oborů, ale i někteří další. Vznikne situace, kdy maturita bude mít reálně více úrovní náročnosti (dle studijního oboru). Na některých školách bude povinnou součástí maturit jak zkouška z matematiky, tak z cizího jazyka. Může to reálně vést k tomu, že klesne zájem o obory s vyšší povinnou náročností maturit, což paradoxně mohou být i ty obory (zejména technického charakteru), kvůli kterým se povinná zkouška z matematiky zavádí.

Z hlediska zákona a návaznosti studia je přitom jedno, z čeho maturita sestává. Pro přijímací řízení na VŠ je platná v jakékoliv podobě. Při očekávaném zachování či mírném zvýšení počtu uchazečů o studium na VŠ v jednotlivých populačních ročnících lze předpokládat, že bariéra v podobě povinné státní maturity z matematiky může odklonit uchazeče na obory, kde nebude zákonem vyžadována.

Konzervace současného stavu. Stále platí, že povinná státní maturita pouze zakonzervuje současnou podobu výuky, pokud se výrazně nezmění její podoba a pokud neproběhne reforma vzdělávání v tomto předmětu nejen na středních, ale už na základních školách.

Problémy s kvalitou přípravy maturit. Každoročně se v souvislosti s maturitami projevují obsahové, logistické či právní problémy. Stát prostřednictvím Cermat opakovaně poškodil některé maturanty, v testech jsou zdokumentovány obsahové chyby, stát doposud nebyl schopen transparentně zveřejňovat důležitá data, podle nichž by bylo možné kvalitu maturit posoudit. V okamžiku, kdy se zvýší poměr povinných zkoušek, se stane tento problém palčivější.

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Se státní maturitou se pojí řada potíží od let její zdlouhavé přípravy a také od jejího zavedení do systému. Její přínos doposud nikdo nezhodnotil a nepojmenoval. Činit z ní stále robustnější aparát není za dané situace rozumné.“

Přečtěte si celý článek

Pravidlům státní maturity schází jasné pojmenování, kdo nese zodpovědnost za pochybení.

Praha, 9. září 2016 – Během letošního jarního kola maturit se ukázalo, že státní orgány neumějí řešit situaci, kdy chybou Cermatu, ministerstva nebo školy dojde k poškození maturanta nebo celé skupiny maturantů. Na základě této zkušenosti a zkušeností z aktuálně probíhajícího podzimního kola maturit by mělo ministerstvo školství veřejnosti sdělit, jak chce v budoucnosti takové situace řešit.

Jednotlivé maturanty nebo skupiny maturantů poškozují  tyto kroky:

Zařazení úloh ověřujících učivo, které není obsaženo v RVP školy.

Na tento problém jsme na jaře opakovaně upozorňovali na případu zařazení úlohy vyžadující vyřešení logaritmické rovnice v testu z matematiky, byť část škol nemá v rámcovém vzdělávacím programu předepsáno tuto látku vyučovat. Podrobněji ZDE. Jde o obecný problém nesouladu rámcových vzdělávacích programů, maturitního katalogu a maturitních testů. Přestože jde o zjevné pochybení ministerstva a Cermatu, následky nesli především maturanti pohybující se v testu na hraně úspěšnosti.

Postupná proměna testů do podoby, která diskriminuje žáky odborných škol.

Na datech ze státní maturity lze prokázat, že testy společné části se postupně proměňují a kladou stále větší důraz na akademické znalosti (jako příklad mohou sloužit úlohy logaritmická rovnice a epizeuxis), což výrazně snižuje úspěšnost žáků odborných škol u maturity. Podrobněji ZDE a ZDE. Proto je nutné, aby součástí přípravy a obhajoby podoby státní maturity byla zdůvodnění, proč byla konkrétní úloha do testu zařazena a co ověřuje. A ministerstvo by se mělo jasně postavit k prokázanému faktu, že se vlivem nerovných podmínek zásadně zvyšuje neúspěšnost jedné skupiny středoškoláků.

Následky organizačního pochybení školy a Cermatu nese žák.

EDUin má k dispozici dokumentaci případu z jarního kola státních maturit, kdy chybou školy při zadávání maturitního testu došlo k poškození žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Přestože šlo o zjevnou a dokumentovatelnou chybu, škola a Cermat si přehazovaly zodpovědnost tak dlouho, až byl žák nucen přihlásit se k podzimnímu termínu a zkoušku opakovat, přestože pochybení nebylo na jeho straně. Je třeba, aby ministerstvo jasně sdělilo, jak bude v takových případech v budoucnosti postupovat, kam bude možné se obrátit, aby situace byla vyřešena co nejrychleji a způsobem, který neumožní ignorování oprávněných stížností žáků školami a státními institucemi.

Tomáš Feřtek,  odborný konzultant EDUin, řekl: „Vzhledem k tomu, že ministerstvo školství vypsalo výběrové řízení na pozici ředitele Cermatu, je tu s novým vedením příležitost opravit ty chyby, které současná podoba státní maturity zjevně má. Právě nerovný přístup a poškozování práv žáků jsou o to závažnější, že státní maturita je jedním z prvních zásadních setkání mladých lidí s vlivem státu na jejich životy. Je důležité, aby měli pocit rovného a spravedlivého zacházení, protože to formuje jejich postoj ke společnosti a státu jako takovému.“

Přečtěte si celý článek

Dnes se píše poslední test podzimního kola státní maturity. Výsledky budou za týden.

Praha, 5. září 2016 – Podzimní kolo letošních státních maturit má šanci napravit pochybení, která se v testech a informování veřejnosti objevila na jaře. Za šest let existence státních maturit došlo k některým zlepšením z hlediska uživatelského komfortu škol, žáků i rodičů. Shrnujeme je a upozorňujeme na to, co ještě chybí.

Od roku 2011, kdy byly spuštěny státní maturity, došlo k těmto zlepšením

  • Publikování testů a klíčů správných řešení hned poté, co maturanti testy vyplní

Proč je to důležité: Zatímco v jarním kole 2011 (vůbec první státní maturity) Cermat ještě tvrdil, že testy jsou tajné, už na podzim přešel k rychlému publikování testů a správných odpovědí. Učitelům, žákům i veřejnosti to umožňuje posoudit korektnost úloh a jejich soulad s maturitními katalogy a rámcovými vzdělávacími programy. Znalost testů a správných odpovědí umožňuje maturantům kvalifikovaněji zvážit, zda má v případě neúspěchu smysl se proti výsledku odvolat.

  • Přesnější informování maturantů o výsledcích otevřených úloh

Proč je to důležité: V prvních ročnících maturity neměl maturant jasno v tom, na kterou z otevřených úloh odpovídal správně a na kterou špatně, protože se dozvěděl jen souhrnný výsledek. Přesnější informace opět umožňují maturantům přesněji posoudit svůj výsledek u maturity a zvážit smysluplnost odvolání.

  • Zřízení portálu, kde jsou zveřejněny výsledky testů na jednotlivých školách

Proč je to důležité: Poprvé v roce 2013 bylo možné sledovat, jaká byla úspěšnost v testech na jednotlivých typech škol a dokonce i na každé škole. Zároveň je důležité, že data zveřejněná na portálu nejsou publikována tak, aby kdokoli mohl na jejich základě zpracovávat žebříčky škol podle maturitních výsledků.

Tyto nástroje pro zkvalitnění maturit zatím chybějí:

  • Zveřejňování výsledků jednotlivých úloh ve srozumitelné podobě čitelné pro laiky

Proč je to důležité: Grafické znázornění výsledků jednotlivých úloh posunuje debatu do věcnější polohy. Můžeme lépe posoudit, zda úloha měla smysl, jak ji maturanti uměli zodpovědět a zda ověřuje dovednosti důležité pro jejich budoucí uplatnění. Cermat tyto výsledky nejdříve zveřejnil v podobě tabulky v PDF, což odporuje zákonu o svobodném přístupu k informacím. Strojově čitelný formát, který umožňuje další zpracování, přidal až po kritice tohoto postupu. Předpokládáme tedy, že zveřejňování výsledků úloh dotáhne Cermat v podzimním termínu k uživatelské dokonalosti.

  • Veřejně přístupné zdůvodnění, proč byla do testu úloha zařazena a co ověřuje

Proč je to důležité: Krátké autorské zdůvodnění, proč byla úloha do testu zařazena a co ověřuje, by opět umožnilo zvěcnit debatu. Obecně je třeba, aby Cermat svá tvrzení o tom, co maturanti umějí a neumějí, dokládal objektivními statistikami a diagramy – nikoli předkládat vlastní interpretace, jejichž správnost nelze ověřit.

  • Pravidelné zveřejňování zdrojových maturitních dat ve strojově čitelné podobě

Proč je to důležité: Maturitní data dostupná pro všechny subjekty, které je chtějí interpretovat, by posílila kvalitu debaty o tom, kam se má státní maturita  v budoucnosti ubírat. Anonymizace zveřejněných maturitních dat musí být provedena tak, aby nedovolila identifikovat výsledky konkrétní školy a žáka, ale zároveň umožnila posoudit například to, jak vyřešili tu či onu konkrétní úlohu gymnazisté a negymnazisté, jak dívky a chlapci a podobně. Již zveřejňované výsledky jednotlivých úloh nedovolují například zjišťovat, ve kterých dalších úlohách uspěli žáci, kteří uspěli třeba v úloze č. 10.

Tomáš Feřtek,  odborný konzultant EDUin, řekl: „Zvýšení uživatelského komfortu státní maturity za posledních pět let je nesporné. Letos na jaře se podařilo Cermat přesvědčit, aby zveřejnil i data pro jednotlivé úlohy. Doufáme tedy, že po podzimním kole toto už bude samozřejmost a data budou zveřejněna ve formě  diagramů tak, aby to bylo srozumitelné i pro novináře a laiky v oboru. Co zatím chybí, je zdůvodnění zařazení jednotlivých úloh a podobně rezervovaně se ministerstvo i Cermat stavějí ke zveřejňování zdrojových maturitních dat. Proto se chceme těmto zlepšením státní maturity i nadále věnovat.“

Přečtěte si celý článek

Během pětileté existence státních maturit se uživatelský komfort zlepšil jen díky setrvalé pozornosti občanských iniciativ

Praha, 1. července 2016 – I když letos pozornosti dominují především úlohy v maturitních testech a porušení zákona, je dobré připomenout, jakými zásadními změnami z hlediska maturantů a jejich informovanosti o podobě a výsledcích zkoušky prošla státní maturita od svého vzniku. Dokládá to, že bez setrvalé veřejné pozornosti a občanského tlaku je obtížné dosáhnout změn. To je důvod, proč i na podzim a v příštím ročníku maturity je třeba vyžadovat zveřejnění kompletních anonymizovaných maturitních dat a trvat na dodržování školského zákona a souladu testů a maturitních katalogů s rámcovými vzdělávacími programy všech středních škol.

Státní maturity byly poprvé spuštěny v roce 2011. V té době Cermat tajil testy samotné, správné odpovědi na jednotlivé úlohy a samozřejmě veškerá data, která ze státních maturit vzešla. Díky občanským iniciativám došlo postupně k těmto změnám.

Pravidelné zveřejňování testů a klíče správných odpovědí

Hned po prvních maturitách (2011) unikla testová zadání na veřejnost. Cermat podal trestní oznámení na EDUin za jejich publikování, ale policie je odložila a od podzimního termínu maturit jsou testy a klíče správných odpovědí pravidelně publikovány na webu www.novamaturita.cz. Maturantům i pedagogům to umožňuje kvalifikovaněji posoudit výkon u maturit.

Zrušení centrálního hodnocení písemných prací z českého jazyka

Centrální hodnocení písemných prací bylo spuštěno v roce 2012. Pro velkou míru chybovosti je ještě v tom samém roce nový ministr školství Petr Fiala nechal zrušit. Současná ministryně školství prosadila novelu zákona, která předpokládá jeho znovuzavedení v roce 2017.

Ministerstvo školství prohrálo u Nejvyššího správního soudu zásadní při s maturanty

Rozšířený senát NSS vydal v srpnu 2014 sjednocující usnesení, podle něhož je maturant oprávněn bránit se správní žalobou proti rozhodnutí MŠMT o jeho žádosti o přezkoumání výsledku v testu. Soud je v řízení o žalobě povinen přezkoumat toto rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, a to i z hlediska věcné správnosti hodnocení testových otázek a úloh.

Zřízení portálu, na němž jsou publikovány maturitní výsledky jednotlivých škol

V roce 2013  byl poprvé spuštěn portál, kde lze dohledat výsledky v jednotlivých testech státní maturity. To umožňuje lépe porozumět tomu, jak si která škola s maturitními testy poradí. Za jednu z výhod současné státní maturity lze považovat, že všichni zúčastnění aktéři vzdělávací debaty publikování žebříčků škol podle výsledků u maturit odmítají a Cermat před takovými pokusy explicitně varuje.

Částečné zveřejnění výsledku jednotlivých maturitních úloh

Na základě tlaku iniciativy Maturitní data – odtajněno Cermat na jaře 2016 poprvé zveřejnil výsledky jednotlivých úloh. To umožňuje lépe posoudit účelnost úloh a jejich podíl na propadovosti maturantů. Přesto je třeba dále usilovat o to, aby byla automaticky zveřejňována zdrojová maturitní data anonymizovaná jen do té míry, aby neumožňovala identifikaci jednotlivých maturantů a škol.

Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, řekl: „Již mnohem déle než pět let se vede debata stále o tomtéž. Jaký smysl vlastně jednotná státní maturita má? Lze ji vůbec pojmout tak, aby nepoškozovala žáky a neomezovala pluralitu vzdělávání na středních školách? I když si veřejnost vyvzdorovala větší uživatelský komfort, stále se nedaří dosáhnout toho, aby Cermat a Ministerstvo školství dodržovaly zákon a pravidla, která samy nastavily. Kdykoli se objeví problém, zaujmou pozici mrtvého brouka. Obětmi jsou ale živí lidé a jejich studijní a pracovní kariéry. Pro věcnou debatu o kvalitě maturity jsme letos udělali opravdu hodně. Analytické materiály, na které odkazujeme, jsou toho důkazem. Copak si veřejnost už opravdu zvykla na to, že oficiální instituce nepostupují stejně konstruktivně a věcně? Smířila se již s naprostým nedostatkem jejich vstřícnosti a s tím, že „vrchnost“ neudělá po dobrém vůbec nic? Co je to za službu občanům, když si její elementární náležitosti musejí vynutit nebo dokonce vysoudit?“

Přečtěte si celý článek

Pokud Ministerstvo školství nezohlední argumenty o porušování zákona v maturitních testech, zbývá maturantům už jen možnost obrátit se na soud.

Praha, 28. června 2016 – Iniciativa Maturitní data – odtajněno vyzvala postupně ředitele Cermatu Jiřího Zíku a ministryni školství Kateřinu Valachovou, aby se vyjádřili k argumentům dokládajícím, že maturitní testy zkoušejí některé znalosti a dovednosti, které školy podle rámcových vzdělávacích programů vyučovat nemusejí. Ministryně se k problému zatím oficiálně nevyjádřila, ale jak Cermat, tak Ministerstvo školství toto tvrzení odmítají. Nová podrobná analýza dokládá, že k porušení zákona opravdu došlo.

Hlavním argumentem ředitele Cermatu Jiřího Zíky je, že některé požadované znalosti nejsou součástí RVP, ale jsou obsaženy v maturitním katalogu, který školy znaly s dostatečným předstihem. Podle Zíky tedy mohly a měly toto učivo do výuky zařadit.

Ministerstvo školství zase ve svém vyjádření pro ČTK uvedlo, že tyto znalosti možná v RVP ne vždy jsou, ale lze si je „logicky vyvodit“.

Autoři materiálu tuto argumentaci obou institucí odmítají a vysvětlují, proč je chybná. Dokládají to jednak srovnáním několika paragrafů školského zákona, z nichž je zřejmé, že obsah RVP je závazný i pro hodnocení výsledků vzdělávání. Není tedy možné, aby maturitní katalog, jehož podobu zákon také definuje, rozšiřoval testovatelné učivo nad průnik (společnou část) RVP pro gymnázia a RVP pro SOŠ.

Podobně na konkrétních příkladech ilustrují, že teze o „logickém vyvozování“ je nesmyslná a nepřijatelná, protože by nastolila stav naprosté právní nejistoty pro maturanty. Právě proto je třeba vycházet z toho, co říká školský zákon: rozsah znalostí a dovedností, které škola musí obsáhnout, určují RVP. Když to budou tvůrci maturitních katalogů a testů respektovat, pak se žák u závěrečné zkoušky nesetká s látkou, kterou jeho škola nemusela vyučovat.

Tento názor podporuje i Česká středoškolská unie, která se obrací na ministryni školství Kateřinu Valachovou se svou vlastní výzvou.

Celý analytický materiál reagující na argumentaci MŠMT najdete ZDE.

Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, řekl: „Maturanti, kteří se odvolali, cítí se podobou testů poškozeni a ministerstvo jim nevyhovělo, by se měli obrátit na soud. Cermat a ministerstvo nepředložily uspokojivé protiargumenty a zdá se, že svou rétorikou chtějí maturanty od takového kroku odradit. Soud bude v probíhajícím sporu o porušení zákona nezávislou instancí – na rozdíl od Cermatu i ministerstva. A precedentní případy, kdy ministerstvo trvalo na svém, ale maturanti svůj spor pravomocně vyhráli, mají svůj původ už v prvním ročníku státní maturity v roce 2011.“

Přečtěte si celý článek

Publikujeme vyjádření Oldřicha Botlíka a Ondřeje Hausenblase k problematice letošních maturitních testů a jejich spravedlivosti. Celou analýzu včetně příkladů dokládajících porušení školského zákona si můžete stáhnout ZDE.

Vysvětlující text je určen především těm čtenářům, kteří podobně jako jeho autoři nechtějí, aby společná část maturitní zkoušky ohrožovala porušováním pravidel mladé lidi na samém začátku dospělosti. Vady maturitních testů i státního pojetí ostatních částí maturity mohou zhatit studijní nebo pracovní kariéru mladých lidí, pokřivit jejich postoj ke vzdělání a zmařit jejich důvěru ve státní instituce. Nechceme také, aby byly ve veřejné debatě nadále tolerovány argumenty, jimiž organizátoři společné části maturity ignorují celistvost zákonného pořádku nebo se snaží vyhnout odborné zodpovědnosti za nekvalitně odvedenou práci. Věříme spolu se soudným čtenářem, že jsou pryč časy, kdy při kácení lesa směly létat třísky. I zdánlivě drobné vady v závažné zkoušce mohou maturanta zmást a zhoršit jeho výkon nejen ve vadné úloze, ale v celém testu.

Nepřeme se o to, jak špatné nebo dobré je dnešní vzdělávání, neupíráme učitelům jejich zásluhy ani nehájíme lenivé žáky. O to nyní nejde. To vše se dá správně posuzovat jen tehdy, když jsou podmínky a nástroje, kterými stav zjišťujeme, spolehlivé a odborně na výši. Když jsou spravedlivé a když má veřejnost k dispozici také podrobné informace o tom, co bylo s jejich pomocí zjištěno. Tedy anonymizovaná prvotní maturitní data.

Aby si čtenář mohl utvořit vlastní názor na výtky i obhajoby týkající se zákonnosti určitých testových úloh, měl by číst příslušné oficiální dokumenty i náš krátký rozbor trpělivě a pozorně. Jsme přesvědčeni, že veřejnost nemá státním institucím „promíjet“ bezohlednost vůči žákům, neodbornost ani nedbalost. A především nemá slepě důvěřovat tomu, co instituce o své práci samy tvrdí a jak si samy pochvalují její kvality.

Neváháme proto ukazovat a dokládat i malé pramínky, které se ve státní maturitě stále zjevněji stékají do křivolakého a nebezpečného proudu. Už více než deset let poukazujeme na to, že onen proud vychází z mylné mocenské nebo manažerské představy o tom, že je možné a potřebné jednotně a detailně regulovat shora studium velmi rozmanitých skupin mládeže. Tvrdíme, že vzdělávání i vzdělanosti uškodí, když se při zkoušce stávají z pouhých dílčích nástrojů vzdělávání jeho hlavní cíle. Stávají se jimi jenom proto, že ministerstvo kdysi zvolilo naprosto nevhodný a dávno překonaný způsob, jak podporovat a ověřovat kvalitu vzdělávání. Za škodlivý považujeme způsob, kterým Cermat místo (možná) méně přesného ověření zásadních dovedností a vědomostí žáků zjišťuje s přesností na setinu procent míru zvládnutí leckdy okrajových postupů a znalostí.

Školy, učitelé, žáci i jejich rodiče si totiž z takzvané státní maturity odnášejí naprosto nesprávnou informaci o tom, co je ve vzdělávání opravdu důležité a jak o ně pečovat.

 

V Praze dne 26. června 2016

Oldřich Botlík
Ondřej Hausenblas

Přečtěte si celý článek

Ředitel Cermatu nedokázal vysvětlit rozpor mezi maturitními testy a rámcovými vzdělávacími programy. Je na místě se zeptat ministryně Valachové, zda to akceptuje.

Praha, 23. června 2016 – Iniciativa Maturitní data – odtajněno vyzvala Jiřího Zíku, aby vyvrátil její tvrzení, že maturitní testy porušily zákon, protože zkoušely žáky z učiva, které nemuseli probírat. Zíka měl označit ty pasáže rámcových vzdělávacích programů pro SOŠ i pro gymnázia, které ukládají školám vyučovat sporné učivo. Ředitel Cermatu namísto toho nechtěně přiznal, že zákon porušily i maturitní katalogy požadavků. Iniciativa tedy žádá o vysvětlení ministryni školství, právničku Kateřinu Valachovou.

Ředitel Cermatu Jiří Zíka, který odpovídá za přípravu maturitních testů, nevyvrátil tvrzení odborníků, že maturitní testy z matematiky a z českého jazyka a literatury porušily školský zákon. V textu na stránkách Cermatu pouze tvrdí, že přítomnost sporného učiva v testu umožňují katalogy požadavků. Ani katalogy požadavků ovšem podle školského zákona nesmějí předepisovat nic, co není současně v RVP G a RVP SOŠ. J. Zíka tím tedy nechtěně potvrdil, že zákon porušily rovněž katalogy maturitních požadavků pro oba předměty, které podle školského zákona připravuje Cermat a schvaluje MŠMT.

Přesto J. Zíka, J. Kubát a J. Kostečka oznámili dne 19. 5. 2016 na tiskové konferenci MŠMT za přítomnosti ministryně, že maturitní testy M a ČJL jsou v naprostém pořádku. Totéž potvrdily rovněž validační komise Cermatu a Nezávislá odborná komise Ministerstva školství.

Zdeněk Slejška, ředitel EDUin, řekl: „Ministryně Kateřina Valachová jako právnička a politička by měla jasně pojmenovat svůj postoj k tomuto řetězci závažných odborných pochybení a lidských selhání osob podílejících se na zajištění společné části maturitní zkoušky. Věřím, že ministryně se v této záležitosti jasně postaví na stranu spravedlnosti a maturantů.“

Přečtěte si celý článek