Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__options`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SELECT t.*, tt.*, tr.object_id FROM tiskovky__terms AS t INNER JOIN tiskovky__term_taxonomy AS tt ON t.term_id = tt.term_id INNER JOIN tiskovky__term_relationships AS tr ON tr.term_taxonomy_id = tt.term_taxonomy_id WHERE tt.taxonomy IN ('category', 'post_tag', 'post_format') AND tr.object_id IN (47313, 51605, 52266, 52322, 52517, 53048, 53162, 54333, 54417, 54455, 54520, 56204, 57975, 58331, 58430, 59352, 60063, 61610, 61647, 61924) ORDER BY t.name ASC

Státní maturita | Tiskovky.eu

Tiskovky označeny tagem ‘Státní maturita’

Praha, 8. dubna – Ministerstvo školství minulý měsíc poslalo do připomínkového řízení návrh školského zákona, který vyjímá ústní a písemnou zkoušku společné části maturitní zkoušky z kompetence CERMATu. Staly by se opět odpovědností jednotlivých škol. Centrálně by se zadávaly a hodnotily už jen maturitní didaktické testy. Rovněž by se ve všech maturitních oborech mělo na jaře 2022 sjednotit zavedení povinné maturity ze tří předmětů, a to češtiny, cizího jazyka a matematiky. EDUin na základě odborné debaty, kterou minulý týden uspořádal, upozorňuje na nedostatky záměru. Zejména na to, že jde jen o dílčí úpravu konceptu, jenž je nutné významně přepracovat na základě cílů stanovených strategií 2030.

Ministerstvo školství chce přesunutím písemné práce (slohovky) a ústní části dle svých slov posílit vazbu mezi učiteli na dané školy a žáky-maturanty. Z dostupných dat, která ukazují úspěšnost na školách během hodnocení vlastními učiteli a centrálně, vyplývá, že učitelé jdou svým maturantům naproti. To se týká zejména škol, kde je v centrálně hodnoceném didaktickém testu vysoká neúspěšnost. Ministerstvo v rámci detailního hodnocení dopadů návrhu zákona přímo předpokládá, že snížení možné neúspěšnosti v těchto dvou zkouškách pomůže zmírnit nárůst propadlíků, jenž vznikne, až bude zavedena povinná maturita z matematiky.

„Je otázkou, zda nejde o hledání pragmatické cesty, jak se vyrovnat s potenciálně vysokým počtem neúspěšných maturantů. To by byl skutečně technokratický cynismus,“ říká vedoucí komunikace EDUin Bob Kartous.

Ministerstvo současně doplňuje, že návrh má jít naproti dvouúrovňové stavbě kurikula, které předpokládá, že každá škola bude mít do určité míry jiný obsah vzdělávání, tudíž i jiné výstupní zkoušky.

Praktický problém se může skrývat ve financování přenosu odpovědnosti na školy. Ministerstvo školství v důvodové zprávě uvádí, že v důsledku odlehčení práce v CERMATu by se po roce 2021 mělo uspořit zhruba 21 milionů korun. Návrh neuvádí, jak bude finančně kompenzována práce učitelů, kteří budou mít povinnost žákovské slohy opravovat.

Byť návratem k hodnocení ve školách dojde z velké části je snížení formalizace hodnocení písemných prací a k posílení faktoru znalosti individuality maturanta, kromě možné snahy učitelů pomáhat svým žákům lze očekávat i nárůst rozdílů v přístupu k výuce. Zatímco na řadě škol může změna vést k pokroku a zavedení například argumentačních esejí či větší čtenářské reflexi v ústní části, nic nebude omezovat další školy, aby se zde vrátily k memorování a netvůrčím slohovým útvarům.

V neposlední řadě jsou uzpůsobení zkoušek žákům s hendikepem, jako je třebas dysgrafie nebo dyslexie. Školy by po změně zákona ztratily podporu, kterou nyní CERMAT v tomto ohledu vyvíjí, proto je důležité se ptát, zda by tito žáci nepřišli k újmě snížením spravedlivosti zkoušky.

„Vzhledem k přípravám Strategie vzdělávací politiky do roku 2030 a změnám v rámcových vzdělávacích programech je nejasné, jak s tím snaha uvolnit centralizaci maturit souvisí. Je skutečné možné, že má jít jen o kompenzaci předpokládaného růstu propadlíků, příp. možnost ušetřit. Maturitu i jiné high stakes zkoušky je třeba pojmout jako prostředek k tomu, jak posílit důraz na žádoucí obsah a formu vzdělávání, což v současné podobě naplňováno není. Proto by reforma maturit měla být mnohem hlubší a měla by jít ruku v ruce se stanovenými cíli strategie 2030. Současný koncept nepodporuje stanovené cíle vzdělávání a je třeba se zamyslet nad tím, jak by vlastně výstupní zkouška na SŠ měla vypadat. Nabízí se pojetí maturit jako dlouhodobého projektu, jenž je uzavřen obhajobou. Takové pojetí mnohem více posiluje komplexitu přípravy a dává tím školám zcela odlišné zadání,“ uzavírá Kartous.

Přečtěte si celý článek

V podkladech pro tiskovou zprávu EDUinu vydanou dne 11. března 2019 s titulkem Analýza propadovosti – Hodnotitelé na školách dosahují stabilnějšího výsledku jsem se dopustil chyby, za kterou se čtenářům ještě jednou omlouvám. Spočívala v tom, že jsem hodnocení písemných prací z češtiny, které žáci psali v roce 2013 jako součást společné části maturitní zkoušky, zahrnul pod centrální hodnocení organizované Cermatem, ačkoli práce byly tehdy hodnoceny na školách. Zdrojová data jsem proto přepočítal. Jaké jsou tedy správné číselné výsledky téže jednoduché analýzy? Budou-li interpretovány stejně jako poprvé, co z původní tiskové zprávy už neplatí? A co naopak platí i nadále?

  1. Počty hodnocení na školách a v Centru se změnily ze 3 a 3 na 4 a 2

Původně stejné počty se tedy změnily na nepoměr, v němž srovnávání přestalo být korektní. U čtyř hodnocení totiž existuje ze zřejmých důvodů více příležitostí, aby maximální výkyv mezi jejich výsledky byl větší než u hodnocení dvou – zde například kvůli třikrát delšímu časovému rozpětí.

  1. Jaké jsou nové hodnoty maximálních výkyvů ve výsledcích hodnocení?

Největší výkyv propadovosti při hodnocení na školách je mezi začátkem a koncem čtyřletého období 2013–2016 a činí 0,86 procentního bodu. Rozdíl mezi oběma hodnotami propadovosti centrálního hodnocení za období 2017–2018 činí 0,50 procentního bodu. Po přepočtu velikosti těchto maximálních výkyvů na průměrný počet 66 693 žáků za sledované období 2013–2018 to znamená maximální výkyv 572 propadlíků při školním hodnocení a maximální výkyv 329 propadlíků při hodnocení centrálním.

  1. Důsledky pro titulek tiskové zprávy

Čistě technicky z toho vyplývá, že informace „Hodnotitelé na školách dosahují stabilnějšího výsledku“ není pravdivá. Korektnější srovnání ovšem bude možné už po letošním jarním kole. Přál bych maturantům, aby naznačený „trend“ meziročního nárůstu propadovosti při centrálním hodnocení nepokračoval. Bude-li však pokračovat, informace „Hodnotitelé na školách dosahují stabilnějšího výsledku“ jako interpretace těchto jednoduchých dat už za dva měsíce zase pravdivá bude. Rozdíl v propadovosti za tři ročníky by totiž činil 1,00 procentního bodu, a byl by tedy větší než maximální výkyv 0,86 procentního bodu zjištěný u čtyř ročníků hodnocení na školách.

  1. Důsledky pro argumentaci, že spory kvůli počtům propadlíků jsou absurdní

Zatímco původní rozdíl mezi počty propadlíků, které odpovídají maximálním výkyvům, činil 587 žáků, nyní činí pouze 243 žáků (572 – 329 = 243). Ukazuje se tedy, že zmíněné spory jsou z tohoto hlediska ještě výrazně absurdnější. Tento hlavní argument tiskové zprávy proto získal na síle.

  1. Tatáž argumentace vyjádřená jinými slovy

Protože jsem z komentářů pod tiskovou zprávou nabyl dojmu, že některým diskutujícím unikla podstata argumentace, dovolím si ji vysvětlit podrobněji.

Pokud je mi známo, neexistují žádné veřejně dostupné informace o dvojím nezávislém hodnocení reprezentativních vzorků písemných prací, které by umožnily korektně srovnat výsledky práce hodnotitelů na školách s výsledky práce centrálních hodnotitelů. Provedení takových hodnocení jsem v minulosti několikrát navrhoval, ale marně. Ukazatele typu „počet propadlíků“, případně „počet podaných odvolání“ jsou totiž jen velmi dílčí (například odvolání může podat každý maturant – důležité je, kolika odvoláním je nakonec vyhověno a z jakých důvodů). Počty propadnuvších prvomaturantů jsou nicméně veřejně dostupné v souvislé časové řadě a – upřímně řečeno – hodně žáků zajímá hlavně to, aby nepropadli.

Na jediné mně známé dvojí hodnocení vzorku písemných prací, jež ovšem pokládám za nekorektní, se odvolávala důvodová zpráva k novele školského zákona, kterou se s účinností od jara 2017 vrátilo hodnocení písemných prací do Centra. Tisková zpráva citovala má slova, jimiž jsem použitý argument označil za zfalšovaný. Odkaz na důvody, které pro to mám, je uveden na konci.  Z dnešního pohledu je pak možné dodat, že argument byl vyvrácen rovněž samotným návratem k centrálnímu hodnocení v roce 2017.

Tisková zpráva srovnávala rozdíl mezi maximálními výkyvy centrálního a školního hodnocení, který se zmenšil a po opravě činí pouhých 242 žáků. Centralisté volají po větším počtu propadlíků, který pokládají za přiměřenější úrovni některých písemných prací, s nimiž se při centrálním hodnocení setkávají. Absurditu sporů mezi centralisty a decentralisty spatřovala tisková zpráva v tom, že ve zdánlivě objektivním maturitním testu z češtiny jde o řádově větší výkyvy. Například v roce 2017 upravily dosud neznámé osoby bodování nejméně pěti uzavřených úloh. Podle tehdejšího ředitele Cermatu neexistují pro bodování úloh žádná pravidla. Cermat přitom zjevně nedodržuje ani zadání ministerstva školství, které požaduje meziročně srovnatelnou náročnost maturitního testu. Lze se o tom snadno přesvědčit v oficiálních analýzách výsledků maturitní zkoušky. Zmíněná úprava vedla ke změně v počtu propadlíků o 4 379 žáků. To je – po přepočtu na stejné počty maturujících žáků – dvacetkrát (!) více, než činí rozdíl ve výkyvech hodnocení písemných prací, o který se přou centralisté s decentralisty.

Za svými slovy citovanými na konci tiskové zprávy EDUinu z 11. března 2019 si proto i nadále stojím.

————————————————————————————————————————

Odůvodnění, proč nebyla oficiální argumentace pro návrat k centrálnímu hodnocení korektní,
naleznete například ZDE.

Tisková zpráva tehdejšího ředitele Cermatu, v níž konstatoval, že pro bodování testových úloh neexistují žádná pravidla, byla zveřejněna ZDE.

Oficiální grafy trendů vývoje výsledků maturitních testů z češtiny jsou na straně 12 analytického materiálu uveřejněného ZDE.

 

Přečtěte si celý článek

V Praze 11. 3. 2019 – Návrh novely školského zákona, která vrací hodnocení písemných prací do škol, vyvolal podrážděné reakce centralistů. Oficiální data zveřejněná na stránce www.novamaturita.cz ovšem ukazují, že v případě slohových prací z češtiny je ministerský návrh oprávněný. Meziroční výkyvy podílu propadlíků jsou totiž při hodnocení ve školách přibližně třikrát menší než při hodnocení v centru. Hodnocení na školách je tedy předvídatelnější a lépe odolává vnějším tlakům. Naznačuje to jednoduchý rozbor propadovosti provedený Oldřichem Botlíkem, který se dlouhodobě věnuje měření výsledků vzdělávání.

Vnější tlak na změny v počtu úspěšných či neúspěšných maturantů je patrný při pohledu na počty propadnuvších maturantů v jednotlivých letech, a to v různých částech společné části maturitní zkoušky. V souvislosti s písemnými pracemi lze poukázat například na rok 2017: bylo žádoucí prokázat, že centrální hodnotitelé nezachraňují před propadnutím maturanty, jejichž práce byly „na hraně“.

Níže uvádíme tabulku týkající se písemných prací z češtiny. V centru (Cermat) se hodnotilo v roce 2013 a potom znovu v letech 2017 a 2018 (šedý podklad), ve školách v období 2014–2016. Největší rozdíl mezi procenty propadovosti vyprodukovanými centrem činil 1,33 %, zatímco hodnocení na školách mělo výkyvy jen do rozsahu 0,45 %, tedy takřka třikrát menší (3 × 0,45 = 1,35).

Je užitečné představit si, co to znamená v počtech žáků. Protože v období 2013–2018 se pořád měnily počty žáků, kteří písemnou práci psali, je v následující tabulce uveden přepočet na průměrný počet žáků za období 2013–2018, a to se stejnými procenty propadovosti. Průměr je větší než počty žáků v posledních čtyřech ročnících. Největší rozdíl mezi počty propadlíků vyprodukovaných centrem činil 886 žáků, zatímco hodnocení na školách mělo výkyvy jen do rozsahu 299 žáků. Což je zase přibližně třikrát méně.

Obhájci centrálního hodnocení písemných prací z českého jazyka se tedy ve skutečnosti přou o pouhých 587 žáků (886 – 299 = 587), kteří nepropadli. Chtějí totiž, aby takoví žáci v důsledku návratu hodnocení do centra propadali. Přitom i zdánlivě objektivní maturitní test (neboť většinu „hodnocení“ provádí počítač) nabízí případným manipulacím v centru mnohem větší prostor. Například na jaře 2017 provedly dosud neznámé osoby meziroční změnu hodnocení nejméně pěti testových úloh standardního formátu, v jejímž důsledku propadlo v testu 5 896 žáků. Bez této změny by jich v testu propadlo 10 275, což je o 4 379 žáků více. Změna byla provedena v úlohách, kde byla možná technicky, a vedla například k tomu, že náhodným tipováním bylo možné získat 1 bod s pravděpodobností 15/16. Tím mj. zcela popřela oficiální důvod zavedení tzv. částečně otevřených úloh, jímž bylo zabránit úspěchu při náhodném tipování. V úlohách bez nabídky, v nichž žáci tvoří odpověď sami, se totiž tipovat nedá.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „U hodnocení písemných prací z češtiny se vždy mluvilo jen o spravedlivosti hodnocení těch žáků, jimž hrozilo propadnutí. Pohled na oficiální data ovšem potvrdil, že argumenty, které pomohly prosadit návrat hodnocení do centra počínaje rokem 2017, byly zfalšované: rozdíl v počtech propadlíků totiž nestojí za řeč. Při  hodnocení na školách zmizí nejen dodávání výsledků v posledních hodinách před ústní zkouškou. Zásadní změnou je především posílení odpovědnosti hodnotitelů: budou moci (a současně muset) svým žákům ukázat, které případné nedostatky jejich slohových prací vedly k horšímu hodnocení.

Bob Kartous, vedoucí analýzy a komunikace EDUin, řekl: „Opakovaně se ukazuje, že manipulace s hodnocením jednotlivých částí společné části maturit mají postupný cíl: nenápadně zvyšovat počet neúspěšných maturantů. Meziroční změny v hodnocení testů i v hodnocení písemných prací vedou v konečném důsledku k naplňování takového zadání. Samotný fakt narůstajícího počtu neúspěšných maturantů je poté naprosto diletantsky interpretován jako snižující se úroveň maturantů a je zneužíván k argumentaci pro zavádění dalších restrikcí, jako je cut-off score v přijímacích zkouškách na SŠ. Navrhovaná změna hodnotit písemné práce z českého jazyka ve školách může dílčím způsobem snížit tento uměle vyvolaný tlak a nespravedlnost, nicméně jde spíše o kosmetickou změnu. V případě maturitní zkoušky je nutné uvažovat o mnohem rozsáhlejších změnách, jak navrhujeme například v Auditu vzdělávacího systému v ČR.“

Přečtěte si celý článek

Praha, 9. října Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga oznámil, že ministerstvo školství připraví v řádu týdnů návrh na zavedení centrálně stanovené minimální bodové hranice (cut-off skóre) u jednotných přijímacích zkoušek pro přijetí na střední školy. Stalo se tak na základě podnětu Asociace krajů ČR. Jde o unáhlený krok, který není opřený o dostatečnou analýzu příčin selhávání žáků v maturitních oborech. Velmi pravděpodobně by měl takový krok za následek snížení dostupnosti vzdělání pro žáky ze sociálně slabých rodin.

EDUin připravil odborné stanovisko (position paper), jenž shrnuje předpoklady podobných opatření ve vzdělávací politice a dopady zavedení tzv. cut-off skóre na vzdělávání, zejména na konkrétní skupiny žáků a v širším kontextu na společenský vývoj:

  • nedostatečná znalost příčin selhávání žáků ve středním školství,
  • opatření (cut-off skóre) místo zlepšení vzdělávání omezuje přístup k němu,
  • snaha přesunout větší procento uchazečů z maturitních na nematuritní obory za současného stavu vzdělávání na učilištích znamená posilování vzdělávací regrese,
  • hrozící nárůst sociální imobility dětí ze sociálně slabých rodin v českém vzdělávacím systému, jehož výraznou charakteristikou je závislost dosaženého vzdělání na socioekonomickém statusu rodiny.

Kompletní stanovisko, zdroje a argumentaci obsahuje kompletní dokument.

Bob Kartous, analytik a vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Zavádění cut-off skóre v přijímacích zkouškách na střední školy může posílit už tak vysokou závislost dosaženého vzdělání na socioekonomickém statusu rodiny. Ti, kdo takový krok obhajují, buď nevědí, co činí, nebo je jim to jedno. Obojí je politováníhodné. Naštěstí Svaz průmyslu a dopravy tento krok jednoznačně odmítl, což by mělo i Asociaci krajů ČR přesvědčit, že vlastně nehájí ničí konkrétní zájem. Nehledě na to, že vzdělání je výsostným zájmem veřejným, ne soukromým, ne skupinovým, ne čistě ekonomickým.“

Přečtěte si celý článek

Nová data byla zveřejněna se zpožděním a v podobě, která znemožňuje efektivní práci. Nové vedení Cermatu pokračuje starou cestou.

Praha, 15. srpna – MŠMT v loňském roce rozhodlo na návrh Cermatu, že data z každého kola maturit budou dostupná na stránkách novamaturita.cz. Data z jarního kola maturit mají být k dispozici vždy od 31. července. Ta letošní byla publikována se zpožděním a v podobě, jež neumožňuje zjistit ani základní informace, které by nás o výsledcích maturit měly zajímat.

Iniciativa Maturitní data – odtajněno v minulosti opakovaně upozorňovala na důležitost pravidelného zveřejňování částečně anonymizovaných prvotních maturit dat. Částečná anonymizace znamená, že se nedozvíme výsledky konkrétního žáka a konkrétní školy, ale z datového souboru bude možné zjišťovat například to, jak každou úlohu řešili nejslabší žáci, ve kterých úlohách se výrazněji liší úspěšnost chlapců a dívek, jak dopadají jednotlivé obory a skupiny škol. Šlo by tedy o data, v nichž zůstane zachována informace o pohlaví žáka a jeho příslušnosti ke skupině studijních oborů.

Data, která Cermat letos se zpožděním publikoval, však nelze považovat za anonymizovaná data, nýbrž jen za data velmi hrubě agregovaná. Z informací pořízených za veřejné prostředky Cermat dovoluje uživatelům zjistit třeba u výběrové úlohy vlastně jen to, kolik procent maturantů vybralo nabídku A, kolik procent nabídku B atd. Dozvědět se třeba to, zda textu rozumějí lépe žáci, kteří méně chybují v pravopisu, už možné není.

Ilustrativním příkladem uživatelské nevstřícnosti je fakt, že v datech nejsou podle klíče správných odpovědí označeny správné položky. Cermat je nepochybně označené měl, neboť s jejich pomocí počítá každému maturantovi jeho výsledek v testu. Musel je tedy záměrně odstranit. To asi nelze interpretovat jinak než jako snahu ztížit či znechutit případným zájemcům práci s daty. V nejlepším případě pak jako neomluvitelnou laxnost.

Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, řekl: Čekal jsem, že po třech ročnících naléhání a s novou ředitelkou konečně Cermat sám zveřejní částečně anonymizovaná prvotní data, v nichž bude údaj o skupině učebních oborů a pohlaví žáka, aby bylo možné zjistit například to, které úlohy dělaly největší potíže nejslabším žákům. Ať mohou spolu s učiteli pracovat na zlepšení. Z těchto dat to však zjistit nelze. Musím konstatovat, že politika Cermatu se nijak nezměnila. Nadále utajuje i informace, o nichž už ví, že je na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím stejně vydat musí. A dokonce mnohem dříve než 31. července.“

Přečtěte si celý článek

Na novamaturita.cz jsou k dispozici graficky zpracovaná souhrnná data získaná v dosavadních ročnících státní maturity. Jde o hodnotný příspěvek k věcné debatě o budoucnosti zkoušky

Praha, 1. června – Od úterý 29. května je na stránkách spravovaných Cermatem ke stažení prezentace, v níž je možné najít grafické zpracování maturitních dat. Většina se týká posledních šesti ročníků. Data jsou členěna podle typů škol, takže je zajímavé například sledovat, které zkoušky si žáci vybírali a jak v nich byli úspěšní.  Ocenění si zaslouží názornost zpracování: informace jsou až na detaily srozumitelné veřejnosti i novinářům.

První ukázka z prezentace zobrazuje podíl maturujících na jednotlivých typech škol. Z diagramu je například patrné, že často diskutovaná skupina maturujících na učilištích představuje poměrně malý, zhruba sedmiprocentní podíl na celkovém počtu maturantů.

V druhé ukázce je možné sledovat, jak se na jednotlivých typech škol vyvíjí neúspěšnost v testu z češtiny. Je zde patrné, jak velké jsou rozdíly mezi jednotlivými typy škol. Největší míra neúspěšnosti je u maturantů na středních odborných učilištích a nástavbách.

Prezentace obsahuje kromě souhrnných diagramů podrobné diagramy pro každou jednotlivou zkoušku – tedy češtinu, matematiku a cizí jazyk. Celou prezentaci najdete ZDE.

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Cermat už dříve publikoval několik závěrečných zpráv z maturit, ale poprvé už po jarním termínu zveřejnil graficky zpracovaná data, která navíc zařadil do kontextu starších ročníků zkoušky. Jde o významný posun v kvalitě podkladů pro debatu o státní maturitě. Je tu pořád několik vad – částečně anonymizovaná data mají být publikována až na konci července, ovšem měla by být k dispozici už teď, zatím nemáme popisy jednotlivých úloh a diagramy zobrazující, jaké odpovědi u každé z úloh maturanti volili. Chybí také vysvětlení některých použitých pojmů (například čistá neúspěšnost, skór) a možná také jedna strana stručného průvodního textu. Přesto jde o zásadní posun v míře otevřenosti Cermatu, za který je správné ho ocenit.“ 

Přečtěte si celý článek

EDUin žádá ministra školství, aby doporučil Cermatu publikovat u každé maturitní úlohy, co má úloha ověřovat a proč jsou jednotlivé položky odpovědi (ne)správným řešením.

Praha, 29. května – Další chyba v maturitním testu, na niž upozorňuje tiskovou zprávou MŠMT, ukazuje, že opravdu je nutné zabývat se tím, co jednotlivé maturitní úlohy ověřují, a žádat po autorech úloh, aby zdůvodňovali jednotlivé položky odpovědi. Pak by se výrazně snížilo riziko podobných chyb. Dvě taková opatření znovu navrhujeme.

  1. Zveřejňovat autorské zdůvodnění každé úlohy. Cermat by měl přebírat od autorů pouze úlohy doplněné popisem, které znalosti a dovednosti úloha ověřuje, a zdůvodněním, proč jednotlivé položky jsou či nejsou správnou odpovědí. Tento doprovod každé úlohy srozumitelný žákům by pak měl být zveřejněn ve stejném termínu a na stejném místě jako klíč správných odpovědí.
  2. Publikovat data z plošné zkoušky současně se zasláním výsledků školám. Zdrojová data, z nichž Cermat počítá výsledky školám, lze snadno anonymizovat tak, aby neumožňovala identifikovat žáky, ale uchovala informace umožňující posoudit, jak žáci a žákyně podle skupin studijních oborů a v závislosti na pohlaví řešili jednotlivé úlohy zkoušky. Pokud by při prvním zveřejnění výsledků zkoušek byla dostupná tato data, zvýšilo by to věcnost i odbornou úroveň debaty o výsledku maturit. Důležité ale je, aby Cermat tato data také převáděl do graficky srozumitelné podoby.

Zdroj: Maturiní data – odtajněno

Jako příklad takového zpracování uvádíme diagram znázorňující vývoj neúspěšnosti v maturitním testu z češtiny mezi lety 2013–2018. Je z něj patrný dramatický nárůst neúspěšných především u negymnaziálních oborů. Výsledky za rok 2018 jsou korigovány podle toho, jak MŠMT opravilo celkové výsledky maturit poté, co odhalilo aktuální chybu v maturitním testu. Neúspěšní žáci gymnázií se v diagramu s tímto rozlišením vůbec nezobrazují.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „V případě výskytu další chyby v testu z dílny Cermatu lze ocenit alespoň to, že ji ministerstvo uznalo navzdory opětovnému selhání všech validačních komisí a že ministr nechal opravit maturitní výsledky a nebudou postiženi nevinní žáci. Případ ale velmi dobře ilustruje, že je důležité, aby veřejnost znala autorské zdůvodnění jednotlivých položek odpovědi. Podle vyjádření ředitele Jiřího Zíky má Cermat taková zdůvodnění k dispozici. Stejně tak by stálo za to zeptat se, co přesně úloha ověřuje. Znalost přísloví? Něco jiného? V této souvislosti by nás mělo zajímat i to, zda úloha odpovídá maturitnímu katalogu, na jehož základě Cermat musí testy sestavovat.“ 

Přečtěte si celý článek

Společným jmenovatelem navrhovaných kroků je snížit riziko chyb a vadných úloh,
a to s minimálními finančními i organizačními náklady.

Praha, 2. května – Chybné a problematické úlohy v letošních jednotných přijímacích testech ukázaly nutnost přijmout opatření, která by snížila riziko, že se podobná pochybení budou opakovat. EDUin ve spolupráci s iniciativou Maturitní data – odtajněno proto navrhuje některá z nich.

Pro zlepšení uživatelského komfortu a odstranění chyb plošných zkoušek navrhujeme:

  1. Zveřejňovat autorské zdůvodnění každé úlohy. Cermat by měl přebírat od autorů pouze úlohy doplněné popisem, jaké znalosti a dovednosti úloha ověřuje, a zdůvodněním, proč jednotlivé položky jsou či nejsou správnou odpovědí. Tento doprovod každé úlohy srozumitelný žákům by pak měl být zveřejněn ve stejném termínu a na stejném místě jako klíč správných odpovědí.

Zdůvodnění a aktuální stav: Veřejně dostupné zdůvodnění koncepce úlohy by zvěcnilo debaty o jejím záměru a kvalitě. Protože precizní doprovod ke každé úloze musí být připraven předem, také by se snížila pravděpodobnost, že se do testu dostane závadná úloha. Takový doprovod v tuto chvíli pravděpodobně neexistuje. A pokud ano, rozhodně není veřejně přístupný.

Ukázkovou úlohu doplněnou o zaměření a odůvodnění najdete ke stažení ZDE.

  1. Vždy bez prodlení oficiálně zpřístupnit testová zadání. Maturitní či přijímací test by měl být publikován na stránkách Cermatu ve stejný den, kdy ho žáci vyplní.

Zdůvodnění a aktuální stav: Debaty laické i odborné veřejnosti o kvalitě testů a veřejná kontrola probíhají hlavně v době testování, proto je důležité testy zveřejňovat ihned. Okamžité zveřejnění úřední verze testových zadání také vytváří rovné podmínky před druhým kolem přijímací zkoušky. V případě maturity už je okamžité publikování testů standardem. Přijímací testy publikoval letos Cermat až po skončení druhého kola. Tuto praxi je třeba změnit.

  1. Publikovat data z plošné zkoušky současně se zasláním výsledků školám. Zdrojová data, z nichž Cermat počítá výsledky školám, lze snadno anonymizovat tak, aby neumožňovala identifikovat žáky, ale uchovala informace umožňující posoudit, jak žáci a žákyně podle skupin studijních oborů a v závislosti na pohlaví řešili jednotlivé úlohy zkoušky.

Zdůvodnění a aktuální stav: Již dostupná data slouží ve veřejné debatě jako věcný doklad funkčnosti či nefunkčnosti jednotlivých úloh, případně úspěšnosti výuky. Částečně anonymizovaná data jsou veřejným majetkem a jejich zveřejnění neodporuje zákonu na ochranu osobních údajů. Můžeme například zkoumat, jaké skupiny žáků jsou úspěšné u úloh zaměřených na porozumění textu. Zatím je nutné o částečně anonymizovaná data žádat podle zákona o veřejném přístupu k informacím a jsou dostupná se zpožděním a na několika různých místech na webu. Tuto praxi je třeba změnit a publikovat data rutinně současně se zasláním výsledků školám.

  1. Zajistit publicitu závěrečným zprávám ze zkoušek. S odstupem v řádu maximálně měsíců by měla být o každé zkoušce zveřejněna závěrečná zpráva shrnující výsledky a hlavní zjištění. Bude-li provázena názornými diagramy zpracovávajícími výsledky jednotlivých úloh, jistě nebude problém vzbudit zájem laické i učitelské veřejnosti o hlavní zjištění.

Zdůvodnění a aktuální stav: Má-li se kvalita státem organizovaných zkoušek dlouhodobě zlepšovat, je nutná reflexe založená na srozumitelných a každému dostupných informacích, které popíšou silné a slabé stránky konkrétního ročníku zkoušky a zařadí je i do dlouhodobého trendu z hlediska vývoje výsledků žáků. V tuto chvíli existují pro některé ze zkoušek závěrečné zprávy, mají ale někdy podobu neúplného a ryze odborného textu. O názorné zpracování maturitních dat se zatím pokusila pouze iniciativa Maturitní data – odtajněno v roce 2016. Výsledek vzbudil značný zájem, ačkoli nešlo o nákladné ani časově náročné zpracování. Proto by se podobná zpráva měla stát povinným doplňkem každého ročníku kterékoli státem organizované plošné zkoušky.

Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, řekl: „Cermat po celou dobu existence státní maturity a nyní i jednotných přijímaček cílevědomě usiluje o zachování své informační převahy, ačkoli informace získané díky zkouškám patří všem. V době, kdy se veřejnost o zkoušku intenzivně zajímá, ředitel Cermatu občas utrousí do médií nějakou dílčí informaci o výsledcích a své leckdy velmi svérázné interpretace. Případní oponenti výsledky neznají, a proto se ani nemůžou korektně ohradit. Pokračování tohoto stavu je neudržitelné.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Navržená opatření se soustřeďují především na uživatelský komfort a nezabývají se nutnou obsahovou proměnou obou hlavních plošných zkoušek – přijímacích testů a státní maturity. Ať už si ale o potřebnosti proměny myslí zástupci různých názorových proudů cokoli, na těchto základních vylepšeních by se měli shodnout bez větších problémů.“ 

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Pokud stát opravdu chce uspokojit zájem veřej­nosti o plošné zkoušky, pak měla být částečně anonymizovaná data z letošních přijímaček na webu už dnes. Protože právě teď veřejnost zajímá, kolik žáků vyřešilo úlohu s traktorem nebo s cédéčky, případně kolik páťáků nedokončilo nesmyslně náročný test z matematiky. A v čem byli kluci úspěšnější než děvčata. Už za čtrnáct dní to bude většině lidí úplně jedno.“ 

Přečtěte si celý článek

Praha, 8. prosince – Z výběrového řízení na pozici ředitele Cermatu, organizace zodpovědné za přípravu, administraci a vyhodnocení přijímacích zkoušek na SŠ a společné části maturitních zkoušek, vzešla jako nová ředitelka Michaela Kleňhová. Podle rozhodnutí ministra Stanislava Štecha nahradí současného ředitele Jiřího Zíku v prosinci 2018. Do té doby bude působit v Cermatu v pozici náměstkyně.  Už během tohoto období by ale bylo vhodné, aby Cermat přistoupil k některým důležitým krokům. Přinášíme jejich přehled.

Co by měl udělat Cermat pod novým vedením:

  • Provést obsahovou revizi testů státních maturit a přijímacích zkoušek na SŠ. Z ohlasů veřejnosti a agregovaných výsledků úloh vyplývá, že se v testech opakovaně objevují problematické úlohy, u nichž není jasné, co a proč ověřují (epizeuxis).
  • Zadat autorům úloh, aby předem dodávali popis cílů úlohy a odůvodnění správných odpovědí. Toto zdůvodnění by mělo být po skončení testování veřejně dostupné.
  • Otevřít odbornou diskusi nad pojetím úloh v jednotlivých testech a nad jejich zaměřením. Zveřejnit seznam autorů, kteří se podílejí na přípravě katalogů požadavků k maturitním a přijímacím zkouškám. Stejně tak by měli být známi autoři úloh a sestavovatelé testů.
  • Změnit způsob hodnocení písemných prací z jazykových zkoušek kombinací hodnocení ve škole a nezávislého hodnocení v centru.
  • Zveřejňovat v plném rozsahu jak anonymizovaná data z maturitních a přijímacích zkoušek, tak přehledná a srozumitelná shrnutí pro laiky, včetně informací o řešení jednotlivých úloh.
  • Iniciovat v doporučeních ministerstvu školství analýzu dopadů přijímacích zkoušek a maturit na vzdělávání v ČR.
  • Iniciovat v doporučeních ministerstvu školství potřebné změny v legislativě, které umožní transformovat high – stakes zkoušky do podoby, která pozitivně ovlivní předchozí vzdělávání: od multiple choice testů k hodnocení dlouhodobé činnosti žáků (roční projekt a jeho obhajoba, vypracování písemné maturitní práce většího rozsahu, ověřování práce s informačními zdroji).

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Změna na pozici ředitele Cermat je příležitostí k tomu začít využívat významných zkoušek jako nejsilnějšího nástroje k rychlé transformaci vzdělávání ve školách. Zkoušky nastavují požadavky a podle toho školy přizpůsobují vzdělávání. K tomu je ale nutné v prvé řadě vědět, jaký dopad vlastně dosavadní maturitní a přijímací zkoušky ve vzdělávacím systému způsobují.“

Přečtěte si celý článek

Veřejná ochránkyně práv ve stanovisku pro Ministerstvo školství konstatuje, že podle názoru jejího úřadu byla v loňském maturitním testu logaritmická rovnice neoprávněně.

Praha, 31. srpna – Ministr školství Stanislav Štech nesouhlasí s veřejnou ochránkyní práv Annou Šabatovou, jejíž úřad dospěl k názoru, že zařazení logaritmické rovnice do maturit­ního testu na jaře 2016 (úloha 15) bylo v rozporu s § 73 školského zákona. Podle Šabatové ověřovala úloha dovednost, kterou žáci středních odborných škol povinně umět nemusejí.

Debatu o tom, zda RVP pro maturitní obory středních odborných škol uvádějí logaritmickou rovnici jako látku, která se má na školách učit a jejíž znalost pak může ověřovat maturitní test, odstartoval analytický materiál nazvaný Státní maturita porušuje zákon a poškozuje žáky i výuku ve školách. Ten loni po jarním kole maturit publikovala iniciativa Maturitní data – odtajněno. Konstatuje se v něm mimo jiné, že v RVP pro střední odborné školy se píše o znalostech logaritmů, ne o dovednosti řešit logaritmickou rovnici.

Záležitostí se zabýval Úřad veřejné ochránkyně práv na základě stížnosti, že úloha 15 znevýhodnila žáky středních odborných škol oproti gymnazistům. Následná debata Úřadu s Ministerstvem školství vyústila v konstatování ombudsmanky, že pro zařazení logaritmické rovnice do testu neexistuje v RVP SOŠ odpovídající podklad. Ministr Stanislav Štech oponoval v dopise zaslaném Anně Šabatové 14. srpna 2017 například slovy „… logaritmická funkce, popř. rovnice rozhodně nepatří k obtížným pasážím maturitního didaktického testu z mate­matiky (např. v testu z matematiky v jarním období 2017, v němž žáci dosáhli průměrné úspěšnosti 53,9 %, byla úspěšnost v jednoduché otevřené úloze č. 12 s logaritmickou rovnicí vysoce nadprůměrná, téměř 68 %).“ Tento argument nevypovídá vůbec nic o výsledcích negymnazistů v kritizovaném testu z jara 2016, ale především, podobně jako předchozí argumentace ministryně Valachové, se zcela míjí s podstatou problému. Kritika nesměřovala k otázce, zda se žáci mají učit řešit logaritmickou rovnici, ale upozornila na to, že stát není schopen udržet pořádek ani ve vlastních vzdělávacích dokumentech. Některé žáky pak zkouší u maturity z dovedností, které jejich učitelům neuložil vyučovat. Proto ombudsmanka Anna Šabatová požádala ministra Stanislava Štecha, aby zjednal nápravu. Ten má ale na věc odlišný názor.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Předmětem debaty vůbec není to, jak obtížná byla pro průměrného žáka logaritmická rovnice v letošním maturitním testu – problém je z roku 2016. Není jím ani otázka, zda je důležité umět řešit logaritmické rovnice. Jde o to, zda dovednost řešit logaritmické rovnice obsahují všechny rámcové vzdělávací programy – a zda ji tedy může obsahovat maturitní katalog. Nebavíme se o užitečnosti logaritmické rovnice, ale o právním vědomí pracovníků Cermatu a Ministerstva školství. Stát musí dodržovat své vlastní zákony a předpisy také ve společné části maturitní zkoušky. Ombudsmanka upozornila, že to stát nedělá, ale zdá se, že ministru školství podstata problému stále uniká.“

 

 

 

 

 

 

 

Přečtěte si celý článek

Pokud mají data z plošných zkoušek sloužit ke kvalitnější veřejné debatě, bylo by vhodné, kdyby Cermat jasněji informoval o tom, která data a kde publikoval.

Praha, 29. srpna – Data z plošných zkoušek jsou dostupná na dvou úložištích. Na stránkách novamaturita.cz a cermat.cz. Opravujeme včerejší tvrzení, že Ministerstvo školství a Cermat nesplnilo slib. Data dostupná jsou, jen by veřejnosti napomohla zřetelnější navigace, kde je možné je najít.

Hlavní úložiště dat z plošných zkoušek lze nalézt na adrese https://vysledky.cermat.cz/. V levém menu si pak lze vybrat, která data vás zajímají. V nabídce jsou agregovaná data – tedy výsledky jednotlivých zkoušek, které můžete třídit podle předmětů, skupin oborů, ale i regionálně, podle krajů či škol.

Nově tu naleznete i možnost zobrazit anonymizovaná data z jarního termínu letošní maturity, a i když se to v titulku neříká, lze si v menu na této adrese zvolit i data z letošních jednotných přijímacích zkoušek. Anonymizovaná data ze starších ročníků maturity zatím na této adrese dostupná nejsou.

Druhým místem, kde lze najít maturitní data, je sekce Vybraná statistická data na stránce novamaturita.cz. Tady najdete především data z maturitní zkoušky v roce 2016. Statistiku alternativ odpovědí v didaktických testech, agregovaná data z hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury (2015 a 2016) a anonymizovaná data z písemných zkoušek z ČJL v jarním zkušebním období 2016. Jde o data, která byla zveřejněna poté, co o ně někteří zájemci požádali na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Omlouváme se Ministerstvu školství i Cermatu za mylnou informaci. Upozorňujeme ale na fakt, že běžný návštěvník webových stránek prakticky nemá šanci publikovaná data dohledat. Zvláště na stránkách novamaturita.cz. Tady by pomohla jednoduchá ikona na hlavní stránce Cermatu, která by zájemce dovedla k hlavnímu úložišti dat, kam, jak předpokládáme, budou postupně doplňována i data z předešlých maturitních ročníků.“

Přečtěte si celý článek

Zástupci Ministerstva školství a Cermatu opakovaně uvedli, že anonymizovaná data z jednotných zkoušek budou zveřejněna na konci července. Nejsou ale k dispozici dodnes.

Praha, 28. srpna – Ministryně Kateřina Valachová i ředitel Cermatu Jiří Zíka uvedli, že data z jednotných přijímaček i z jarního kola státní maturity budou v anonymizované podobě zveřejněna na portálu novamaturita.cz. Tento slib není splněn, i když mu v cestě nestojí žádné právní ani technické překážky.

Ministerstvo školství uvedlo, že pokud jde o maturitní data, počítá s jejich zveřejňováním v anonymizované podobě k 31. červenci pro jarní kolo a k 1. listopadu pro podzimní kolo maturit. Přestože je již konec srpna, na stránkách novamaturita.cz nejsou tato data k dispozici. Navíc z ní nezákonně zmizela již zveřejněná data z maturitního testu z češtiny a z maturitních slohů (viz § 5 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím). Na tento termín, 31. červenec, také MŠMT nezákonně odkázalo žadatele o anonymizovaná data z jednotných přijímacích zkoušek (viz § 14 odst. 5 Infozákona).

Smyslem zveřejňování maturitních dat je umožnit veřejnosti posouzení, nakolik státní maturita opravdu ověřuje důležité znalosti a dovednosti, zda opravdu pomáhá zkvalitňovat vzdělávání. Případně kde a co by bylo možné v konstrukci státní maturity zlepšit. Tento nástroj se opakovaně osvědčil, jak dokázala veřejná debata okolo maturit v loňském i letošním roce.

Přesto letos Cermat nejen nezveřejnil slíbená anonymizovaná maturitní data, ale nezveřejnil ani výsledky všech testových úloh, aby bylo možné posoudit, co konkrétně žáci umějí a neumějí. Ministerstvo školství i sám ministr Stanislav Štech na toto pochybení nijak nereagovali a nezjednali nápravu.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „I v případě, že by byla data ve zmíněném termínu zveřejněna, je to pozdě pro ty, kteří je potřebují, aby mohli kvalifikovaně podat případné odvolání proti svým výsledkům. Ale vzhledem k tomu, že MŠMT nedodrželo ani tento termín, zdá se opravdu i pro příští léta nejrozumnější cestou žádat o všechny tyto informace cestou zákona o svobodném přístupu k informacím. A to opět hromadně jako v roce 2016. Věřit ministerským slibům se totiž nevyplácí – ministerstvo řízené politiky ČSSD včas reaguje hlavně na akce, které hrozí velkou veřejnou ostudou. Jinak nemá ani zábrany porušovat zákon.“ 

Přečtěte si celý článek

Argument Cermatu, že testy nelze zveřejňovat, protože jsou chráněny autorským zákonem, je mylný. Týká se to jak testů přijímacích zkoušek, tak maturitních testů.

Praha, 22. srpna – Spor Cermatu a Oldřicha Botlíka z iniciativy Maturitní data – odtajněno, zda jsou testová zadání chráněna autorským zákonem, vyřešil posudek, který si objednalo ministerstvo školství od Ministerstva kultury. Ten konstatuje, že testy jsou jako tzv. úřední dílo vyloučeny z ochrany podle autorského zákona. Cermat bude proto muset odstranit ze svých stránek nepravdivé tvrzení o autorskoprávní ochraně a v dalším ročníku přijímacích zkoušek na střední školy nic nebrání tomu, aby byly úlohy zveřejněny vždy hned po vyplnění testů, podobně jako je to už běžné u maturity.

Spor o to, zda test je, či není autorským dílem, vedl Oldřich Botlík s Cermatem od poloviny dubna, kdy na stránkách iniciativy Maturitní data – odtajněno zveřejnil testová zadání prvního kola přijímacích zkoušek na střední školy. Podal v té věci i podnět k ministerstvu školství, které si vyžádalo odborný posudek od Ministerstva kultury. Nejde o závazné rozhodnutí, takové by mohl vydat jen soud, ale ministerstvo školství konstatuje, že se tímto stanoviskem bude řídit.

V dopisu ministerstva školství stojí, že s Cermatem bude projednáno, aby i v případě přijímacích zkoušek zajistil „v následujícím období zveřejňování zadání jednotlivých souborů testů bez zbytečného odkladu po jejich zadání uchazečům ve školách v jednotlivých termínech stanovených MŠMT pro jednotnou zkoušku“.

Optimálním řešením by bylo – podobně jako v případě maturitních testů – zveřejnění do 17.00 dne, kdy byl test zadán. Okamžikem, kdy je testové zadání rozdáno žákům v učebně, totiž ztrácí charakter veřejně nepřístupné informace. Originál zadání však nelze žákovi vydat ve škole, kde zkoušku konal – musí zůstat součástí spisu kvůli případným reklamacím (například nečitelná místa). Žák, resp. jeho rodič, má právo do spisu kdykoli nahlížet, a dokonce má právo na pořízení kopie testu – to je však složitá procedura. Proto je důležité, aby testová zadání byla co nejdříve dostupná jak žákům, rodičům i odborné veřejnosti.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Z hlediska veřejného zájmu je rozhodující, že Cermatu nesmí být ponechána ani teoretická možnost, aby případným neudělením souhlasu k užití mohl účinně bránit veřejné diskusi o pojetí libovolného testu, testové úlohy či o pojetí a správnosti klíčů správných řešení. Taková diskuse musí být naopak možná počínaje okamžikem, kdy byl test u zkoušky použit.“

Přečtěte si celý článek

Jak by mohlo a mělo vypadat optimální zveřejňování maturitních dat a výsledků.

Praha, 19. června – Ministerstvo školství slíbilo, že letos začne rutinně zveřejňovat anonymizovaná data ze státních maturit. Pro data z jarního kola počítá s termínem 31. července, z podzimního pak s 1. listopadem. Ač jde nesporně o správný záměr a pozitivní krok ve veřejné kontrole státních maturit, některé údaje mají letos naopak zpoždění. Proto EDUin klade ministerstvu školství další otázku, která souvisí se státními maturitami.

Otázka pátá: Proč v letošním roce dosud nebyly zveřejněny na webu výsledky všech úloh?

V loňském roce dostaly školy výsledky úloh všech maturitních testů k dispozici 16. května a veřejnosti byly dostupné na webu novamaturita.cz o pouhých šest dní později, 22. května. Na výzvu iniciativy Maturitní data – odtajněno si je totiž vyžádaly podle zákona o svobodném přístupu k informacím asi tři stovky dobrovolníků. Letos dostaly školy výsledky úloh 15. května, pro veřejnost ale nejsou dostupné ani šest týdnů po konání zkoušky. Možnost veřejného posouzení kvality úloh a výsledků maturitních testů je tím samozřejmě omezena. A také to vzbuzuje pochybnost, zda ministerstvo školství opravdu hodlá zveřejňovat data v takových termínech a takové podobě, aby to umožnilo kvalitnější debatu o vzdělávání a úloze plošných zkoušek, maturit a přijímaček.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „O data, která ministerstvo hodlá zveřejňovat až k 31. 7., může kdokoli požádat mnohem dříve. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím mu ministerstvo musí data vydat, neboť existují zhruba od poloviny května – na jejich základě se počítají výsledky žáků. Domnívám se na základě stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů, že data mohou (a mají) obsahovat údaj o pohlaví žáka a o široké skupině oborů, do níž patří jeho obor studia. Z údajů na portálu Cermatu je zřejmé, že mezi sledovanými skupinami oborů existují obrovské rozdíly ve výsledcích celých testů. Jejich studium po jednotlivých úlohách může přinést velmi hodnotné informace i učitelům.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Pokud chceme umožnit veřejnosti, aby rozuměla, jakým směrem a proč se vyvíjí státní maturita, je třeba nezapomenout na každoroční veřejně přístupnou a srozumitelnou závěrečnou zprávu. Ta by měla být publikována nejpozději do konce každého kalendářního roku. Měla by pojmenovat aktuální stav a zároveň zařadit konkrétní ročník maturity do kontextu jejího vývoje od roku 2011. To, co je zatím dohledatelné na stránkách Cermatu, bohužel k takovému účelu sloužit nemůže.“

 

Přečtěte si celý článek

Je překvapivé, že vedení ministerstva zatím nijak nereagovalo na debatu o přípustnosti manipulace s bodováním úloh v maturitních testech.

Praha, 14. června – V letošním maturitním testu z češtiny Cermat změnil bodování pěti úloh. Výrazně tak zvýšil šanci maturantů získat v těchto úlohách body a zlepšit si celkové skóre. Znemožnil ale tímto krokem meziroční srovnatelnost testů. Byť se okolo tohoto problému už druhý týden vede mediální debata, ministerstvo školství se k němu nevyjádřilo. Proto EDUin adresuje ministerstvu další dvě otázky zkoumající průběh letošní státní maturity.

Otázka třetí: Opravdu rozhodují o tom, kolik maturantů v testu propadne, jeho autoři?

Podle ředitele Cermatu Jiřího Zíky je způsob bodování úloh určován autory testů s ohledem na celkovou obtížnost testu a rozložení obtížnosti jednotlivých otázek. Navíc při tom nejsou svazováni žádnými pravidly, ani interními – konečné rozhodnutí tedy nejspíš mohou přijmout až těsně před jednáním tzv. Nezávislé odborné komise, která je poradním orgánem při MŠMT. Jména autorů letošních maturitních testů nejsou známa, ačkoli už nejde o informaci veřejně nepřístupnou.

Otázka čtvrtá: Považuje ministerstvo školství postup vedení Cermatu při obhajobě úprav bodování v testu z češtiny za korektní a v souladu se záměry vzdělávací politiky?

Vysoká náročnost jarního maturitního testu z češtiny je patrná na první pohled a museli si jí být vědomi jak autoři testu, tak ti, kteří test schvalují. Přesto byl vytištěn a rozeslán do škol. Jeho skutečné výsledky, které veřejnost nezná, byly nejspíš vyhodnoceny jako politicky neprůchodné a musely být dodatečně korigovány. Je celý tento postup v souladu se státní vzdělávací politikou a s cíli, kvůli nimž byla státní maturita zavedena?

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Tuto třetí a čtvrtou otázku v pořadí pokládáme formou tiskové zprávy především proto, abychom zvýraznili jejich důležitost. A také s jistým údivem upozornili na fakt, že ministerstvo nijak nereaguje na aktuální debatu týkající se změn v bodování maturitních úloh. Jakkoli vedení ministerstva prochází změnami, připadá nám zvláštní, že v tak důležité věci se ani ministryně, ani žádný z jejích náměstků k problému nijak nevyjádřil.“

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „V letošním maturitním testu z češtiny Cermat změnil bodování nejméně pěti úloh, jejichž formát se standardně objevuje také v testu z matematiky a (nově) rovněž v přijímacích testech. Jinde než v maturitní češtině bylo bodování přísnější, ale ve všech ostatních testech proběhlo podle shodných pravidel. Podle ředitele Cermatu bylo bodování upravováno už vícekrát, neboť – jak napsal – způsob bodování testových úloh není stanoven žádným předpisem, a to ani interním. Státní maturita kvůli tomu ztratila meziroční srovnatelnost, objektivitu, a dokonce i spravedlivost. Dodatečné přilepšení totiž poškozuje ty žáky, kteří na zmíněných úlohách získali body i bez něj. Provedené zásahy navíc výrazně zvyšují šanci na úspěch při náhodném tipování.“

Přečtěte si celý článek

Ministerstvo školství musí objasnit, proč došlo ke změně v hodnocení některých úloh v testu z českého jazyka. Letošní maturanti tak mohli oproti loňským získat větší počet bodů.

Praha, 29. května – V hodnocení maturitního testu z češtiny došlo letos ke změnám, které umožnily maturantům získat u několika úloh větší počet bodů. Cermat tak uměle snížil počet neúspěšných žáků. Kdyby použil stejný model hodnocení jako loni, pak by podle propočtů a odhadů iniciativy Maturitní data – odtajněno bylo neúspěšných žáků v testu Český jazyk a literatura kolem 8 300 – namísto necelých 6 000, kteří propadli skutečně.

V hodnocení letošního testu z českého jazyka došlo prokazatelně ke změnám v hodnocení pěti úloh dvou typů (formátů). Letošní hodnocení bylo benevolentnější, protože umožňovalo získat víc bodů při stejném podílu správných odpovědí. Některým maturantům tak Cermat vylepšil výsledek až o 5 bodů.

Zásah Cermatu byl čistě mechanický. Dotčené úlohy se typově opakují rok co rok a bylo tak možné přepočítat prvotní maturitní data z jara 2016 získaná podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Pokud by se loni hodnotilo stejně jako letos, namísto 5 169 žáků by propadlo jen 2 893 žáků. Naopak, kdyby byl letos použit stejný model hodnocení jako loni, počet neúspěšných v testu z českého jazyka by narostl ze současných 5 991 žáků na 8 300 (kvalifikovaný odhad provedený bez znalosti výsledku příslušných úloh v letošním testu). V hodnocení testu Matematika, který oba typy úloh rovněž obsahuje, k žádným takovým změnám nedošlo.

V souvislosti s netransparentním způsobem stanovování náročnosti testů a jejich hodnocení vyzýváme MŠMT, aby odpovědělo na tyto dotazy:

  • Vědělo vůbec MŠMT o této manipulaci Cermatu? Oznámil Cermat předem, že tyto dva formáty úloh bude bodovat jinak? Existuje k tomu průkazná dokumentace?
  • Proč došlo ke změně hodnocení? Je důvodem špatně ověřená náročnost testu, strach z ohlasu na prudký pokles úspěšnosti či něco dalšího?
  • Bodoval Cermat odlišně od roku 2016 ještě další formáty úloh?
  • Kolik žáků by podle výpočtů MŠMT letos propadlo, kdyby Cermat bodoval test ČJL podle pravidel roku 2016?

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Za pozornost stojí také komentáře Cermatu k výsledkům testu ČJL. Na jeho stránce se dne 26. 5. 2017 objevila tisková zpráva, v níž jeho ředitel polemizuje s tvrzením EDUinu, že za rostoucí neúspěšností maturantů jsou stále náročnější úlohy, které test obsahuje. Jiří Zíka argumentuje čísly týkajícími se meziročního srovnání (včetně letošního testu), aniž by jediným slovem zmínil, že meziročně ta čísla prostě srovnatelná nejsou – a to právě kvůli zmíněným změnám v hodnocení.“

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „V roce 2012 Cermat chybně nastavil náročnost testu Matematika – vyšší obtížnost. Na základě protestů provedl dodatečně, až po rozeslání výsledků do škol, neprůhledný přepočet, který nazval harmonizací. Následkem bylo zrušení vyšší úrovně obtížnosti, protože by si ji už žádný maturant dobrovolně nevybral. Ukazuje se, že stanovení náročnosti testu i dodatečné změny v hodnocení probíhají netransparentně i nadále. Mohou být jednoduše zneužity: letos ve prospěch žáků, ale příště to může být i naopak, aniž by nad takovými manipulacemi existovala dostatečná veřejná kontrola. Zajímavé bude, kolik loňských maturantů bude český stát žalovat za porušení rovného přístupu ke vzdělávání.“

Přečtěte si celý článek

EDUin klade ministerstvu školství otázky, na něž je nutné odpovědět, pokud chceme lépe rozumět tomu, kde státní maturita pomáhá, a kde naopak škodí.

Praha, 22. května – Páteční tisková konference ministerstva školství a Cermatu k výsledkům testů státní maturity byla zklamáním. Kateřina Valachová a Jiří Zíka prezentovali jen obecná čísla, která o problémech státní maturity nic neříkají. EDUin se proto ve spolupráci s iniciativou Maturitní data – odtajněno rozhodl získat odpovědi na důležité otázky týkající se maturity a jednotných přijímacích zkoušek na střední školy.

Otázka první: Jak se oproti loňskému ročníku změnila celková úspěšnost ve společné části maturity u gymnazistů, negymnazistů a u studujících na nástavbách?

Je důležité, aby čísla o úspěšnosti ve společné části maturity byla dělena nejen podle předmětů, jak byla prezentována na tiskové konferenci, ale především podle skupin škol. V uplynulých ročnících totiž byl zásadní rozdíl v úspěšnosti gymnazistů a negymnazistů. Pokud tyto dvě skupiny maturantů smícháme, nedostaneme reálný obraz o tom, zda u některé z těchto skupin nenarůstá neúspěšnost způsobem, který může v budoucnosti způsobit problémy. Vyčlenit skupinu maturujících na nástavbách je pak užitečné proto, že tato skupina dlouhodobě vykazuje mimořádně špatné výsledky, které opět zkreslují průměrné údaje.

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Tuto otázku současně posíláme i tiskovému odboru ministerstva s prosbou o odpověď. Záměrně volíme jednoduché otázky a ptáme se na údaje, které Cermat nemusí dlouho hledat. Odpověď, kterou dostaneme, ihned zveřejníme.“

Přečtěte si celý článek

Přehled otázek, které by mělo MŠMT a CERMAT zodpovědět na tiskové konferenci k výsledkům maturit, případně kdykoliv poté.

Praha, 18. května – Na pátek 19. 5. ohlásilo ministerstvo školství tiskovou konferenci, na které by měla ministryně školství v demisi Kateřina Valachová společně s ředitelem CERMAT Jiřím Zíkou zveřejnit informace o souhrnných výsledcích společné části maturitní zkoušky. Společně s iniciativou Maturitní data – odtajněno jsme připravili sérii otázek, které by měly být zodpovězeny, aby veřejnost získala podstatné informace o tom, jaký má společná část maturit dopad nejen na vzdělávání, ale také na život dnešních maturantů.

V návaznosti na seriál založený na analýze souhrnných a anonymizovaných dat z loňské společné části maturitní zkoušky budeme pokračovat v této aktivitě i letos.

Otázky, které následují, obvykle nejsou u příležitosti zveřejňování souhrnných dat z maturit zahrnuty do oficiálních prezentací. Přitom ale bez odpovědí na ně nejsme schopni dostatečně dobře zhodnotit, co vlastně maturita způsobuje:

  • Jak se vyvíjela v posledních letech úspěšnost u maturity u odborných škol?
  • Kolik maturantů od startu státní maturity neuspělo ani při opakovaných pokusech?
  • Jak se změnila úspěšnost prvomaturantů u testu z matematiky? Opět rozděleno na  SOŠ a G.
  • Zase to v matice dopadlo v souhrnu lépe než loni, ale jak gymnazisté, tak negymnazisté si oproti roku 2016 pohoršili?
  • Jaké procento negymnazistů propadlo v testu Český jazyk a literatura letos, když je to opět „mírně horší“ než loni?
  • Jak se změnila úspěšnost u slohů po změně hodnocení z interního na externí?
  • Budou publikována anonymizovaná maturitní data i za uplynulé ročníky maturity?
  • O jaké míře anonymizování dat Cermat uvažuje?

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Pokud chceme porozumět vlivu státních maturit na vzdělávací systém a další konsekvence, není možné se spokojit se sdělením, o kolik maturantů letos dopadlo hůře či lépe v jednotlivých testech. Otázky, které předkládáme, by mělo ministerstvo školství zodpovídat automaticky. Stejně tak je ale třeba, aby byla souhrnná statistická data veřejně k dispozici pro nezávislou analýzu.“

Přečtěte si celý článek

EDUin ve spolupráci s iniciativou Maturitní data – odtajněno zahajuje seriál objasňující, jaké zajímavé a důležité informace je možné vyčíst z anonymizovaných dat jednotných zkoušek.

Praha, 18. dubna – Vedení Cermatu v reakci na zveřejnění testů prvního kola jednotných přijímacích zkoušek oznámilo, že zváží právní kroky a v úterý 18. dubna se poradí s týmem právníků. Uvádíme argumenty, které by měl Cermat vzít v úvahu, a zároveň zahajujeme cyklus Co říkají maturitní data. Ten na základě anonymizovaných dat ze státních maturit ukazuje, jaké důležité informace mohou veřejná data přinášet.

Argumenty vysvětlující, proč zveřejnění testů prvního kola přijímacích zkoušek není v rozporu s předpisy, a je naopak ve veřejném zájmu:

  • Zveřejnění testů před druhým kolem neumožní zvýhodnění těch, kteří by k testům získali přístup neoficiální cestou.
  • Podobně postupuje Cermat v případě testů společné části státní maturity. Tedy zveřejní zadání ihned poté, co žáci testy vyplní. Argument, že by měly být testy utajovány do podzimního kola maturit, aby nebyl někdo zvýhodněn, by zněl nesmyslně. V případě jednotných přijímaček ho ale Cermat používá.
  • Autorský zákon vylučuje test z ochrany, neboť jde o úřední dílo, které je nástrojem důležité životní zkoušky (§ 3 písm. a). Tu skládají desetitisíce nezletilých dětí, jejichž zákonní zástupci mají právo okamžitě po skončení zkoušky vědět, jak vypadala. Mj. kvůli tomu, aby mohli podniknout potřebné kroky. Proto také jiný právní předpis ukončuje utajení testu okamžikem, kdy učitelé rozdají testové sešity uchazečům.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Přijímací test z češtiny podporuje ve školách postupy poškozující právě ty žáky, kteří pomoc školy potřebují nejvíc. Není to zdaleka jen můj názor. Zjevným veřejným zájmem proto je, aby se o správnosti pojetí testu diskutovalo v době, kdy to veřejnost nejvíce zajímá. Není samozřejmě žádoucí, aby Cermat mohl takovou diskusi znemožnit například tím, že zveřejnění testu o měsíc odloží.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Do jisté míry nečekaný spor okolo zveřejnění testových zadání jednotných přijímaček zvýraznil, jak je pro veřejnou debatu důležité, aby ze všech zkoušek včetně těch přijímacích byla dostupná zadání i anonymizovaná data. Proto od příštího týdne odstartujeme seriál pracovně nazvaný Co říkají maturitní data. V něm na základě dat získaných podle zákona o svobodném přístupu k informacím vysvětlíme, co všechno se o zkoušce samotné, možnostech jejího zlepšení a úrovni žáků lze z takových dat dozvědět.“

 

  • Zveřejněné testy prvního kola přijímacích zkoušek najdete ZDE.
  • Starší tiskové zprávy k jednotným přijímacím zkouškám najdete ZDE (k publikování anonymizovaných dat) a ZDE (k rizikům jednotných zkoušek).
  • Článek Oldřicha Botlíka vysvětlující, v čem spočívá riziko zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy z hlediska kvality výuky, čtěte ZDE.

Přečtěte si celý článek

Ministerstvo školství především veřejnosti dluží každoroční závěrečnou přehlednou zprávu ze státní maturity a dále návrh, v jaké podobě bude zveřejňovat zdrojová maturitní data.

Praha, 23. listopadu 2016 – EDUin spolu s iniciativou Maturitní data – odtajněno shrnuje, v čem se letos zlepšilo uživatelské prostředí pro učitele, rodiče a maturanty, a co ještě ke komfortnímu užívání schází.

Shrnujeme po podzimním termínu letošní státní maturity klady i nedostatky této zkoušky, především pokud jde o kvalitu „uživatelského servisu“. Tedy o množství a kvalitu informací, které jsou bez omezení dostupné maturantům, veřejnosti a médiím.

Pozitiva:

  • Funguje výsledkový portál žáka, jehož prostřednictvím získá maturant po přihlášení přehled o svém vlastním výsledku zkoušky.
  • Běžné je okamžité zveřejňování maturitních testů a klíčů správných odpovědí.
  • Od roku 2012 je zprovozněn výsledkový portál Cermat, na němž je publikována část agregovaných maturitních dat.
  • Cermat od roku 2013 poskytuje studentům i podrobné informace o tom, jak úspěšní byli v odpovědích na otevřené úlohy. Díky těmto informacím si mohou udělat přesnější představu o tom, co umějí a neumějí.
  • V letošním jarním termínu po nátlaku iniciativy Maturitní data – odtajněno Cermat poprvé publikoval takzvanou statistiku alternativ, která ukazuje, jak odpovídali maturující na jednotlivé úlohy maturitních testů. V podzimním termínu už tato data zveřejnil sám, a to rovněž ve formě excelové tabulky, která umožňuje strojové čtení.
  • V uplynulých letech byl díky vytrvalosti některých maturantů pravomocně vyvrácen původní právní názor MŠMT týkající se odvolání proti výsledku zkoušky. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu jsou soudně přezkoumatelné mj. soulad testu s katalogem požadavků, zadání testové úlohy i názor Cermatu na to, co je správnou odpovědí.

Nedostatky:

  • V přípravné fázi maturity Cermat na svých stránkách nezveřejnil ukázkové testy pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami. Ztížil jim tak přípravu na maturitu.
  • Do zveřejněné tabulky se statistikou alternativ odpovědí v didaktických testech Cermat neintegroval klíč správných odpovědí. Je tedy pracné zpracovat na základě těchto dat přehledné diagramy, které by ukazovaly, jak na jednotlivé otázky maturující odpovídali. Ruční doplňování může být zdrojem chyb.
  • Přehledné výsledky písemných prací (čeština a cizí jazyky) mohou být podobně hodnotným zdrojem informací jako výsledky testů. Ani zde Cermat neprojevuje žádnou snahu zprostředkovat veřejnosti informace, u nichž není žádný důvod k utajování.
  • Cermat stále nezveřejňuje odůvodnění „svých“ správných odpovědí na testové úlohy.
  • Cermat disponuje rozsáhlou (a utajovanou) databází výsledků takzvaných otevřených úloh, v nichž žáci svou odpověď sami tvoří. Totéž se týká písemných prací. Obsah databáze může být skvělým zdrojem poučení pro didaktiky, učitele i žáky. Proto by MŠMT mělo hledat cestu, jak ho zpřístupnit.
  • Ministerstvo školství neuzavřelo letošní státní maturitu tiskovou konferencí, na níž by veřejnosti sdělilo konečné výsledky. Nepublikovalo ani závěrečnou zprávu, jež by komentovala aktuální vývoj i dlouhodobé trendy ve státní maturitě.
  • Stále nejsou publikována zdrojová maturitní data. Nezačala odborná debata, v jaké podobě a jakým způsobem by data mohla být zveřejněna. Přitom právě zveřejnění anonymizovaných neagregovaných dat by mohlo dlouhodobě vést ke zkvalitnění zkoušky i větší efektivitě státních investic do středoškolského vzdělávání. Nic nebrání zveřejnění takových dat (třeba z letošního jara) „na zkoušku“.

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Za šest ročníků státní maturity je posun v uživatelském komfortu pro maturanty i učitele nesporný. Přesto existují oblasti, kde je třeba zlepšit přístup k informacím i jejich zpracování tak, aby byly dostatečně názorné a srozumitel­né. Zatím se zdá, že Cermat dělá jen to, co si veřejnost vynutí. Takový přístup je po šesti ročnících státní maturity neobhajitelný. Výrazně lepší informovanost může vést jak ke zlepšení státní maturity jako celku, tak i ke značné úspoře peněz, které stát do vzdělávání středoškoláků investuje.“

Přečtěte si celý článek

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__options`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__links`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__options`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__options`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__options`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__options`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__links`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__links`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__links`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__links`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__links`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__options`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__options`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__options`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__options`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__links`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__links`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__links`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__links`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__links`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__links`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__links`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__options`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__options`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__options`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__options`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__links`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__links`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__links`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__links`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__links`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__options`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__options`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__options`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__options`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__links`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__links`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__options`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__options`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__links`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__options`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__options`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__options`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__links`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__links`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__links`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__links`

Chyba databáze WordPressu: [Got error 28 from storage engine]
SHOW FULL COLUMNS FROM `tiskovky__options`