Tiskovky označeny tagem ‘státní maturita z matematiky’

Iniciativa Maturitní data – odtajněno upozorňuje na chybně zadanou úlohu v maturitním testu z matematiky a na chybějící řešení v klíči správných řešení

Praha, 15. května 2019 – Oldřich Botlík z iniciativy Maturitní data – odtajněno upozornil v článku zveřejněném na stránkách eduin.cz na chybné zadání jedné z úloh letošního maturitního testu z matematiky. Upozorňuje tím na rozpor se závěry Nezávislé odborné komise MŠMT, podle níž jsou letošní maturitní testy bez chyb. Článek zároveň znovu připomíná návrh zveřejňovat zdůvodnění správných odpovědí na jednotlivé úlohy.

Ve včerejší tiskové zprávě Ministerstva školství konstatuje Nezávislá odborná komise pro maturitní zkoušku, že v zadání letošních maturitních testů nenašla žádnou chybu. Text Oldřicha Botlíka toto tvrzení rozporuje a upozorňuje na zadání úlohy č. 11 v maturitním testu z matematiky, v němž měli maturanti určit velikost úhlu. Vysvětluje, proč tato úloha neměla jedno, ale dvě správná řešení.

Dnes zveřejněný klíč správných řešení potvrdil, že Cermat druhé správné řešení neuznával. Problém je v nejednoznačném zadání úlohy. Cermat letos poprvé zveřejnil vzorová řešení testových úloh, za což mu patří uznání. Vzorové řešení úlohy 11 ovšem bohužel nedostatečně analyzovalo zadání, a proto ignorovalo druhé správné řešení 112°. Obecně však jde o cestu, jak výskyt podobných chyb omezit.

Měli bychom také vědět, kolik maturantů zvolilo onu „chybnou“ odpověď 112° a kolik z nich tedy bylo poškozeno. To bohužel zatím může zjistit pouze Cermat, protože ke zveřejnění četností odpovědí žáků i anonymizovaných zdrojových dat dojde podle publikačního kalendáře maturit až koncem července 2019.

Celý text s titulkem V zadání maturitního testu z matematiky byla chyba najdete ZDE.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Vyzývám Cermat a ministerstvo školství, aby zveřejnily počet maturantů, kteří vybrali v úloze č. 11 maturitního testu z matematiky variantu odpovědi 112°, případně obě správná řešení 112° a 248°. Pak budeme vědět, kolik studentů chybně zadaná úloha reálně poškodila. Mí oponenti mi předhazují ,každoroční projevy hnidopišství´. Ďábel bývá ale často ukryt v detailu. Až v Cermatu začnou přistupovat k vlastním úlohám s pokorou a k odpovědím maturantů s empatií, rád si podobné články odpustím. Zatím však státní maturita každoročně poškozuje nevinné žáky, jimž stát navíc upírá informace, které mohou využít ke své obraně. A s tím se smířit nehodlám.“

 

 

Přečtěte si celý článek

Upozorňujeme na stanovisko úřadu, které bylo vypracováno na základě žádosti Ministerstva školství.

Praha, 26. dubna 2016 – V souvislosti s požadavkem iniciativy Maturitní data – odtajněno, která žádá o zveřejnění anonymizovaných primárních dat ze státních maturit, je zajímavý dotaz Ministerstva školství dotaz Úřadu pro ochranu osobních údajů, zda je z jeho hlediska takové zpřístupnění dat přípustné. Úřad ve svém stanovisku sděluje, že proti publikování anonymizovaných dat nic nenamítá, a upřesňuje, co anonymizací rozumí.

Náměstek ministryně školství Václav Pícl oslovil UOOÚ dopisem, jímž žádá úřad o sdělení, která z dat, jež jsou součástí maturitních výsledků, je ministerstvo oprávněno zveřejnit na svých webových stránkách. A tedy o metodický návod, jak maturitní data anonymizovat.

Úřad ministerstvu 15. dubna odpověděl dopisem, z něhož vyjímáme klíčovou pasáž:

Úřad pro ochranu osobní údajů (ÚOOÚ) chápe anonymizaci dat jako nevratný proces, po jehož provedení nelze data vztáhnout ke konkrétním fyzickým osobám. Zákon o ochraně osobních údajů se na zveřejňování anonymizovaných prvotních maturitních dat nevztahuje. 

K problému dodáváme, že anonymizaci dat je třeba provést tak, aby nebylo možné ztotožnit výsledky státních maturit s konkrétními žáky a školami, ale zůstaly zachovány takové údaje, které umožní hledat v datech odpovědi na důležité otázky. Takovými údaji jsou například pohlaví maturanta, zda psal testy poprvé nebo zkoušku opakuje, zda je z gymnázia nebo ze střední odborné školy apod.

Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, řekl: „Ze stanoviska úřadu vyplývá, že zákon o ochraně osobních údajů se na zveřejňování anonymizovaných prvotních maturitních dat nevztahuje. A samozřejmě se tedy nevztahuje ani na zveřejňování či poskytování souhrnných výsledků jednotlivých úloh, o něž budou žádat účastníci naší iniciativy, která chce zprůhlednit fungování státních maturit.“

Přečtěte si celý článek

Nabízíme odborný posudek úlohy. Validační komise by měla zohlednit, že zadání úlohy mohlo část studentů znejistit.

Praha 11. května V didaktickém testu z matematiky, který byl součástí letošní státní části zkoušky, se opět vyskytla úloha, jejíž zadání je sporné a vzbuzuje rozpaky nad tím, jaký byl autorův záměr a jaký „správný“ výsledek předpokládá.  Úloha navíc ukazuje, že snaha CERMAT přiblížit zadání úloh problémům reálného života je stále neúspěšná. EDUin požádal o odborný posudek úlohy.

Jde o úlohu 22 z maturitního didaktického testu z matematiky. Ta po studentech žádá, aby vypočítali, kolik papíru je třeba na výrobu špičaté papírové čepice ve tvaru rotačního kužele. Úloha je ale zadána tak nešťastně, že mate studenty, kteří si nemohou být jisti, zda onu spotřebu papíru mají spočítat včetně podstavy rotačního kužele (tak to vyplývá ze zadání), nebo bez ní, jak by to odpovídalo obvyklé podobě takové čepice.

Vzhledem k tomu, že validační komise ještě nerozhodla o tom, zda jsou všechny úlohy korektní, ani o tom, která řešení budou považována za správná, nelze předjímat. Je tedy možné, že kontrolní mechanismus zafunguje správně a komise úlohu vyřadí, případně rozšíří množství přijatelných odpovědí. EDUin přesto požádal o odborný posudek matematika a spoluautora úloh testového systému Kalibro Oldřicha Botlíka. Posudek je přílohou tiskové zprávy.

Oldřich Botlík, autor posudku, řekl: „Cermat jen předstírá, že úlohy jsou ze života. Skutečným problémem přece není velikost povrchu této čepice, tedy „počet“ centimetrů čtverečních. Podstatnější je například, jak čepice vypadá po rozvinutí do roviny. Tuší žáci, kteří by takovou čepici chtěli vyrobit třeba pro mladšího sourozence, co mají z papíru vystřihnout? A jak velkou čtvrtku by měli koupit? Rozumějí tomu, jak velikost a tvar kruhové výseče souvisí s tvarem kužele? Uměli by vysvětlit, proč se čepice à la Cermat „průmyslově“ nevyrábějí?“

  • Odborný posudek úlohy od Oldřicha Botlíka najdete ZDE.

Přečtěte si celý článek

Slabinou českého vzdělávacího systému je mimo jiné nekoncepčnost. Návrh ministra Chládka to potvrzuje.

Praha 11. prosince – Audit českého vzdělávacího systému, který zpracoval a publikoval EDUin, mimo jiné poukazuje na hrozbu nekoncepčního rozhodování a jednání ministerstva školství. Návrh ministra Marcela Chládka zavést od roku 2019 povinnou maturitu z matematiky tento trend potvrzuje: místo snahy změnit výuku a teprve poté hledat prostředky hodnocení celý proces obrací a efektivní změně tak brání.

Řada odborníků na výuku matematiky, jako jsou Milan Hejný, Oldřich Botlík, David Souček, Ondřej Šteffl a řada lidí s matematickým vzděláním (Jana Straková, Petr Matějů a další okolo projektu Matematika s chutí) upozorňují na to, že matematika je na českých školách vyučována nevhodným způsobem. Místo soustředění se na matematickou gramotnost a aplikovatelné dovednosti nutí český systém děti k akademickým výkonům, které jsou pro drtivou většinu z nich nepodstatné, neužitečné a jejichž znalost se velmi rychle vytrácí.

V důsledku toho patří čeští žáci mezi ty, kdo mají k matematice – v porovnání s dalšími zeměmi OECD – vysoce negativní vztah. Dalším důsledkem je nízká míra retence (udržení) získaných znalostí a dovedností, a tím pádem zbytečné mrhání stovkami hodin, které žáci na základních a středních školách výukou matematiky stráví.

Za takové situace je návrh na povinnou maturitu z matematiky v roce 2019 kontraproduktivní. Ministr Chládek, který návrh tvrdě prosazuje, nenavrhuje žádný způsob, jak před tím výuku matematiky zlepšit. Tento postup je zcela nesmyslný, závěrečné zkoušce by měla předcházet změna výuky a teprve na ni by měla navázat diskuse o vhodném způsobu měření výsledků vzdělávání.

Profesor Milan Hejný, spoluzakladatel a popularizátor tzv. Hejného metody výuky, řekl: „Udělám všechno pro to, abych zamezil tomu, aby se matematika stala intelektuálním kladivem na děcka. Celý život jsem zasvětil tomu, aby bylo matematické vzdělání, ale ne matematické galeje. Proti tomu jsem velice silně.“

Bohumil Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Je zarážející, že ministr školství ignoruje tak silné hlasy, které ho vyzývají, aby návrh přehodnotil. Je otázka, jakým motivem je veden, zda poněkud jednohlasně nenaslouchá těm zástupcům českého průmyslu, kteří považují povinnou maturitu za dobrý nástroj.“

Přečtěte si celý článek