Tiskovky označeny tagem ‘státní maturita z matematiky’

Profesor Václav Chvátal poskytl EDUinu vyjádření ke sporu mezi O. Botlíkem a E. Fuchsem, členem Nezávislé odborné komise MŠMT

Praha, 20. června 2019 – Se snahou vyjasnit spor o korektnost zadání úlohy 11 v maturitním testu z matematiky oslovil EDUin profesora Václava Chvátala a požádal ho o stanovisko.

V reakci na předchozí tiskovou zprávu EDUinu, v níž jsme na základě sporu o znění jedné maturitní úlohy upozorňovali na systémové chyby maturity, jak Cermat, tak MŠMT trvají na tom, že zadání úlohy bylo správné. Rozporují tedy názor Oldřicha Botlíka. Proto jsme oslovili profesora Václava Chvátala, který působil mj. na univerzitách McGill, Stanford a Université de Montréal. Profesor Chvátal ve svém stanovisku konstatuje: S plným vědomím rizika, že doc. RNDr. Eduard Fuchs, CSc. i mne označí za nechápajícího školskou matematiku, prohlašuji, že se plně ztotožňuji s názory v Botlíkově článku. Sám bych je nedokázal vyjádřit líp.

Plné znění stanoviska profesora Václava Chvátala ZDE.

Krátký medailon prof. Václava Chvátala ZDE.

Václav Chvátal, matematik, řekl: „Už na středních školách by učitelé matematiky měli v žácích pěstovat návyk vědět, o čem mluví. Uvědomovat si přesně, co znamenají pojmy, se kterými pracují. Pravým opakem je snažit se odbýt mnohoznačnost mávnutím ruky.“

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Je zjevné, že profesor Chvátal má za sebou vědeckou kariéru na úrovni světové matematické extratřídy. Jak tedy vlastně probíhalo rozhodování o maturitní úloze 11, jehož závěry V. Chvátal zásadně zpochybnil? Nemělo by ministerstvo kvůli spravedlivému posouzení výkonů maturantů jmenovat do své komise skutečné odborníky?“

 

Přečtěte si celý článek

Na základě čerstvých informací z MŠMT o úloze 11 maturitního testu z matematiky upozorňujeme na čtyři klíčové problémy státní maturitní zkoušky

Praha, 18. června 2019 – Ministerstvo vyhovělo žádosti Oldřicha Botlíka z iniciativy Maturitní data – odtajněno a objasnilo, jak hodnotitelé Cermatu postupovali při vyhodnocování sporné úlohy v maturitním testu z matematiky. Na tomto základě upozorňujeme na čtyři klíčové problémy centralizované maturitní zkoušky, které se stále nepodařilo vyřešit.

Z odpovědi ředitele odboru středního a vyššího odborného vzdělávání a institucionální výchovy MŠMT Petra Bannerta vyplývá, že Cermat bodoval odpovědi na úlohu 11 jinak, než zveřejnil v klíči správných řešení. Neinformoval o tom členy schvalovacích komisí ani nedokáže sdělit, kolika  maturantů se změna týká a kolika maturantům neuznal další částečně správnou odpověď na úlohu 11. Upozorňujeme proto na čtyři systémová pochybení, která se dlouhodobě nedaří napravit.

  • Cermat nezpracovává odpovědi na podobné úlohy tak, aby mohl včas odhalit, že z hlediska maturantů není zadání jednoznačné. Všechny odpovědi, které autor úlohy pokládá za nesprávné, dostávají stejný kód – „podezřelý“ výsledek se tedy ztratí v množství ostatních a jeho dodatečné uznání vyžaduje vynaložení obrovského množství ruční práce.
  • Cermat nedodává schvalovacím komisím podklady v takové podobě, aby jim umožnil kvalifikované posouzení korektnosti testů. V tomto případě komise nedostaly ani informaci, že Cermat uznával také další odpověď, a někteří jejich členové dokonce veřejně popírali její správnost.
  • Cermat rozhoduje bez řádného odborného zdůvodnění, které odpovědi uzná a neuzná za správné. Fakticky tedy svévolně rozhoduje také o tom, kdo v maturitním testu propadne a nepropadne.
  • Cermat nezveřejňuje důležité informace včas, přitom by praxe otevřeného informování pomohla vyřešit mnohé spory výrazně rychleji. Debata o možných řešeních úlohy 11 mohla proběhnout ihned po zveřejnění testů, pokud by už v té době byl k dispozici klíč správných odpovědí se vzorovým řešením testu.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Dlouhodobě vyzýváme Cermat a ministerstvo školství, aby současně se zadáním testů byla zveřejněna i zdůvodnění správných odpovědí u jednotlivých úloh, klíč správných řešení a co nejdříve také anonymizovaná maturitní data. Kdyby nás vyslyšely, mohli jsme si ušetřit přetahování o to, zda zadání úlohy 11 bylo korektní a zda úloha poškodila maturanty. Místo toho jsme svědky, že Cermat na probíhající debatu vůbec nereagoval a ministerstvo ofi­ciálně sděluje, že příslušná data nejsou a ani nebudou k dispozici.“

Přečtěte si celý článek

Dohadování, zda zadání úlohy č. 11 v maturitním testu z matematiky poškodilo, či nepoškodilo žáky, může ministerstvo školství ukončit snadno a rychle

Praha, 24. května 2019 – Probíhající polemika mezi Oldřichem Botlíkem z iniciativy Maturitní data – odtajněno a Eduardem Fuchsem a Josefem Kubátem z Jednoty českých matematiků a fyziků o korektnost zadání jedné z úloh v letošním maturitním testu z matematiky má snadné řešení. Zveřejnění, kolik maturantů odpovědělo na úlohu způsobem, který zmiňují kritici zadání.

Na otázku, zda úloha poškodila maturanty, případně kolik jich bylo, lze snadno odpovědět. Stačí, když Cermat nahlédne do dat z maturitní zkoušky, která má k dispozici. Je na něm, aby zveřejnil, kolik maturantů opravdu odpovědělo, že velikost úhlu, na níž se dotazuje úloha č. 11 v maturitním testu z matematiky, je 112°. A kolik z nich na základě této odpovědi přišlo o bod a kvůli tomu u zkoušky propadli.

Je evidentní, že i přes zpřísněnou kontrolu a pozornost, kterou dvě odborné komise úlohám věnují, se může sporné zadání vyskytnout. Navíc je možné, že Cermat nesbírá data takovým způsobem, aby uměl rychle odpovědět na otázku, kolik maturantů zvolilo tuto variantu odpovědi. Letošní maturitní kauza opět ukazuje, jak by celé věci pomohlo, kdybychom měli včas k dispozici jak anonymizovaná maturitní data, tak zdůvodnění, proč autoři úloh považují za správnou odpověď právě tu, kterou uvádí maturitní klíč správných řešení.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Dlouhodobě vyzýváme Cermat a ministerstvo školství, aby spolu se zadáním testů byla zveřejněna informace, co přesně jednotlivé testové úlohy ověřovaly, a co nejdříve také anonymizovaná maturitní data. Pokud by to už dnes bylo zvykem, mohli jsme si ušetřit přetahování o to, zda zadání úlohy č. 11 bylo korektní a zda úloha poškodila maturanty. Místo toho jsme svědky, že Cermat na probíhající debatu ani nezareagoval a není vůbec jisté, zda má příslušná data k dispozici. Cermat letos poprvé zveřejnil vzorová řešení matematických úloh, což je výrazným posunem k lepšímu. Například u vzorového řešení úlohy 11 je nyní jasně vidět, kde je sporné místo.“

Přečtěte si celý článek

Iniciativa Maturitní data – odtajněno upozorňuje na chybně zadanou úlohu v maturitním testu z matematiky a na chybějící řešení v klíči správných řešení

Praha, 15. května 2019 – Oldřich Botlík z iniciativy Maturitní data – odtajněno upozornil v článku zveřejněném na stránkách eduin.cz na chybné zadání jedné z úloh letošního maturitního testu z matematiky. Upozorňuje tím na rozpor se závěry Nezávislé odborné komise MŠMT, podle níž jsou letošní maturitní testy bez chyb. Článek zároveň znovu připomíná návrh zveřejňovat zdůvodnění správných odpovědí na jednotlivé úlohy.

Ve včerejší tiskové zprávě Ministerstva školství konstatuje Nezávislá odborná komise pro maturitní zkoušku, že v zadání letošních maturitních testů nenašla žádnou chybu. Text Oldřicha Botlíka toto tvrzení rozporuje a upozorňuje na zadání úlohy č. 11 v maturitním testu z matematiky, v němž měli maturanti určit velikost úhlu. Vysvětluje, proč tato úloha neměla jedno, ale dvě správná řešení.

Dnes zveřejněný klíč správných řešení potvrdil, že Cermat druhé správné řešení neuznával. Problém je v nejednoznačném zadání úlohy. Cermat letos poprvé zveřejnil vzorová řešení testových úloh, za což mu patří uznání. Vzorové řešení úlohy 11 ovšem bohužel nedostatečně analyzovalo zadání, a proto ignorovalo druhé správné řešení 112°. Obecně však jde o cestu, jak výskyt podobných chyb omezit.

Měli bychom také vědět, kolik maturantů zvolilo onu „chybnou“ odpověď 112° a kolik z nich tedy bylo poškozeno. To bohužel zatím může zjistit pouze Cermat, protože ke zveřejnění četností odpovědí žáků i anonymizovaných zdrojových dat dojde podle publikačního kalendáře maturit až koncem července 2019.

Celý text s titulkem V zadání maturitního testu z matematiky byla chyba najdete ZDE.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Vyzývám Cermat a ministerstvo školství, aby zveřejnily počet maturantů, kteří vybrali v úloze č. 11 maturitního testu z matematiky variantu odpovědi 112°, případně obě správná řešení 112° a 248°. Pak budeme vědět, kolik studentů chybně zadaná úloha reálně poškodila. Mí oponenti mi předhazují ,každoroční projevy hnidopišství´. Ďábel bývá ale často ukryt v detailu. Až v Cermatu začnou přistupovat k vlastním úlohám s pokorou a k odpovědím maturantů s empatií, rád si podobné články odpustím. Zatím však státní maturita každoročně poškozuje nevinné žáky, jimž stát navíc upírá informace, které mohou využít ke své obraně. A s tím se smířit nehodlám.“

 

 

Přečtěte si celý článek

Upozorňujeme na stanovisko úřadu, které bylo vypracováno na základě žádosti Ministerstva školství.

Praha, 26. dubna 2016 – V souvislosti s požadavkem iniciativy Maturitní data – odtajněno, která žádá o zveřejnění anonymizovaných primárních dat ze státních maturit, je zajímavý dotaz Ministerstva školství dotaz Úřadu pro ochranu osobních údajů, zda je z jeho hlediska takové zpřístupnění dat přípustné. Úřad ve svém stanovisku sděluje, že proti publikování anonymizovaných dat nic nenamítá, a upřesňuje, co anonymizací rozumí.

Náměstek ministryně školství Václav Pícl oslovil UOOÚ dopisem, jímž žádá úřad o sdělení, která z dat, jež jsou součástí maturitních výsledků, je ministerstvo oprávněno zveřejnit na svých webových stránkách. A tedy o metodický návod, jak maturitní data anonymizovat.

Úřad ministerstvu 15. dubna odpověděl dopisem, z něhož vyjímáme klíčovou pasáž:

Úřad pro ochranu osobní údajů (ÚOOÚ) chápe anonymizaci dat jako nevratný proces, po jehož provedení nelze data vztáhnout ke konkrétním fyzickým osobám. Zákon o ochraně osobních údajů se na zveřejňování anonymizovaných prvotních maturitních dat nevztahuje. 

K problému dodáváme, že anonymizaci dat je třeba provést tak, aby nebylo možné ztotožnit výsledky státních maturit s konkrétními žáky a školami, ale zůstaly zachovány takové údaje, které umožní hledat v datech odpovědi na důležité otázky. Takovými údaji jsou například pohlaví maturanta, zda psal testy poprvé nebo zkoušku opakuje, zda je z gymnázia nebo ze střední odborné školy apod.

Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, řekl: „Ze stanoviska úřadu vyplývá, že zákon o ochraně osobních údajů se na zveřejňování anonymizovaných prvotních maturitních dat nevztahuje. A samozřejmě se tedy nevztahuje ani na zveřejňování či poskytování souhrnných výsledků jednotlivých úloh, o něž budou žádat účastníci naší iniciativy, která chce zprůhlednit fungování státních maturit.“

Přečtěte si celý článek

Nabízíme odborný posudek úlohy. Validační komise by měla zohlednit, že zadání úlohy mohlo část studentů znejistit.

Praha 11. května V didaktickém testu z matematiky, který byl součástí letošní státní části zkoušky, se opět vyskytla úloha, jejíž zadání je sporné a vzbuzuje rozpaky nad tím, jaký byl autorův záměr a jaký „správný“ výsledek předpokládá.  Úloha navíc ukazuje, že snaha CERMAT přiblížit zadání úloh problémům reálného života je stále neúspěšná. EDUin požádal o odborný posudek úlohy.

Jde o úlohu 22 z maturitního didaktického testu z matematiky. Ta po studentech žádá, aby vypočítali, kolik papíru je třeba na výrobu špičaté papírové čepice ve tvaru rotačního kužele. Úloha je ale zadána tak nešťastně, že mate studenty, kteří si nemohou být jisti, zda onu spotřebu papíru mají spočítat včetně podstavy rotačního kužele (tak to vyplývá ze zadání), nebo bez ní, jak by to odpovídalo obvyklé podobě takové čepice.

Vzhledem k tomu, že validační komise ještě nerozhodla o tom, zda jsou všechny úlohy korektní, ani o tom, která řešení budou považována za správná, nelze předjímat. Je tedy možné, že kontrolní mechanismus zafunguje správně a komise úlohu vyřadí, případně rozšíří množství přijatelných odpovědí. EDUin přesto požádal o odborný posudek matematika a spoluautora úloh testového systému Kalibro Oldřicha Botlíka. Posudek je přílohou tiskové zprávy.

Oldřich Botlík, autor posudku, řekl: „Cermat jen předstírá, že úlohy jsou ze života. Skutečným problémem přece není velikost povrchu této čepice, tedy „počet“ centimetrů čtverečních. Podstatnější je například, jak čepice vypadá po rozvinutí do roviny. Tuší žáci, kteří by takovou čepici chtěli vyrobit třeba pro mladšího sourozence, co mají z papíru vystřihnout? A jak velkou čtvrtku by měli koupit? Rozumějí tomu, jak velikost a tvar kruhové výseče souvisí s tvarem kužele? Uměli by vysvětlit, proč se čepice à la Cermat „průmyslově“ nevyrábějí?“

  • Odborný posudek úlohy od Oldřicha Botlíka najdete ZDE.

Přečtěte si celý článek

Slabinou českého vzdělávacího systému je mimo jiné nekoncepčnost. Návrh ministra Chládka to potvrzuje.

Praha 11. prosince – Audit českého vzdělávacího systému, který zpracoval a publikoval EDUin, mimo jiné poukazuje na hrozbu nekoncepčního rozhodování a jednání ministerstva školství. Návrh ministra Marcela Chládka zavést od roku 2019 povinnou maturitu z matematiky tento trend potvrzuje: místo snahy změnit výuku a teprve poté hledat prostředky hodnocení celý proces obrací a efektivní změně tak brání.

Řada odborníků na výuku matematiky, jako jsou Milan Hejný, Oldřich Botlík, David Souček, Ondřej Šteffl a řada lidí s matematickým vzděláním (Jana Straková, Petr Matějů a další okolo projektu Matematika s chutí) upozorňují na to, že matematika je na českých školách vyučována nevhodným způsobem. Místo soustředění se na matematickou gramotnost a aplikovatelné dovednosti nutí český systém děti k akademickým výkonům, které jsou pro drtivou většinu z nich nepodstatné, neužitečné a jejichž znalost se velmi rychle vytrácí.

V důsledku toho patří čeští žáci mezi ty, kdo mají k matematice – v porovnání s dalšími zeměmi OECD – vysoce negativní vztah. Dalším důsledkem je nízká míra retence (udržení) získaných znalostí a dovedností, a tím pádem zbytečné mrhání stovkami hodin, které žáci na základních a středních školách výukou matematiky stráví.

Za takové situace je návrh na povinnou maturitu z matematiky v roce 2019 kontraproduktivní. Ministr Chládek, který návrh tvrdě prosazuje, nenavrhuje žádný způsob, jak před tím výuku matematiky zlepšit. Tento postup je zcela nesmyslný, závěrečné zkoušce by měla předcházet změna výuky a teprve na ni by měla navázat diskuse o vhodném způsobu měření výsledků vzdělávání.

Profesor Milan Hejný, spoluzakladatel a popularizátor tzv. Hejného metody výuky, řekl: „Udělám všechno pro to, abych zamezil tomu, aby se matematika stala intelektuálním kladivem na děcka. Celý život jsem zasvětil tomu, aby bylo matematické vzdělání, ale ne matematické galeje. Proti tomu jsem velice silně.“

Bohumil Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Je zarážející, že ministr školství ignoruje tak silné hlasy, které ho vyzývají, aby návrh přehodnotil. Je otázka, jakým motivem je veden, zda poněkud jednohlasně nenaslouchá těm zástupcům českého průmyslu, kteří považují povinnou maturitu za dobrý nástroj.“

Přečtěte si celý článek