Tiskovky označeny tagem ‘Pro školy’

3kraloveV pátek 18. prosince od 19:00 hodin se ve velkém sále DDM ALFA na Dukle uskuteční poslední přednáška pro veřejnost roku 2015. Již tradičně v předvánočním čase se pokusíme zodpovědět nejednu astronomickou hádanku, která má společné jméno – „hvězda Betlémská.“ S lektorem Petrem Horálkem se zatouláme do dávných časů, prapočátků astronomie, kdy vzájemná postavení hvězd a planet na obloze mělo pro pozorovatele především symbolický význam. Pokusíme se tak odpovědět na otázku, která trápí lidstvo již po staletí. Kdy se narodil Ježíš Kristus? A nacházela se v té době na obloze opravdu jasná kometa tak, jak ji na své fresce znázornil italský malíř Giotto de Bonde? Nebo se jednalo o zcela jiný typ úkazu, který měl velký význam spíše v symbolické či náboženské rovině?

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice č. 66 ze dne 9. 12. 2015

Credit: Michael Jaeger

Credit: Michael Jaeger

Ani letošní rok z astronomického hlediska nebude ochuzen o kometární divadlo. Stejně jako v letech minulých i na přelomu roku 2015/2016 budeme mít možnost spatřit nejednu „vlasatici“ z  nichž nejjasnější C/2013 US10 (Catalina) již nyní brzy ráno září nad východním obzorem jako slabounký obláček a mimo město lze malým dalekohledem spatřit i její ohon. Ideální příležitost pro pozorování této komety tak nastane v lednu příštího roku.
Lektor Petr Horálek ke své přednášce dodává: „Kometa je již po několik staletí nesmazatelným symbolem Vánoc. Malujeme ji do oken, zdobíme s ní stromeček a nechybí na žádném betlému široko daleko. Za vším stojí dnes již ikonická freska slavného italského malíře Giotta de Bondeho, který zakreslil kometu s ohonem nad jesličkami s Ježíškem. Byla ale kometa tou pověstnou Betlémskou hvězdou? Kdy se vlastně narodil Ježíš? A můžeme se i letos těšit na nějakou vánoční kometu?“

TZ_63_horBc. Petr Horálek (*1986) je fotograf, cestovatel a popularizátor astronomie. Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde již v útlém věku podlehl kouzlu hvězdného nebe. Ve stejném městě začal ve svých 12 letech navštěvovat astronomický kroužek na tamní hvězdárně pod vedením dnes již zesnulého Václava Knolla. Astronomie ho neopustila ani po maturitě, takže se rozhodl vystudovat bakalářský program Astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V profesním i ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie, především prostřednictvím populárních astronomických článků na serveru České astronomické společnosti Astro.cz. Jeho největší vášní v astronomii je pozorování a fotografování výjimečných nebeských úkazů. Zejména pak slunečních a měsíčních zatmění, která ho uchvátila již v dětství a za nimiž cestuje po celém světě. O těchto úkazech v roce 2015 publikoval v nakladatelství Albatros populární knihu „Tajemná zatmění“.
Autor je rovněž úspěšný astro-fotograf, jehož fotografie nočního nebe a vzácných nebeských úkazů již několikrát ocenila porota České astrofotografie měsíce. Za největší úspěch ovšem považuje, že jedna z jeho fotografií byla vybrána NASA jako prestižní Astronomický snímek dne (Astronomy Picture Of the Day – APOD). Na konci roku 2014 jej pozvala Evropská jižní observatoř v Chile (ESO) jako prvního Čecha k funkci Fotografického ambasadora. Snímky autora můžete najít na jeho webových stránkách www.astronom.cz/horalek. Pro velký zájem ze stran zahraničních čtenářů jsou jeho stránky vedeny převážně v angličtině.

 

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

nasa-new-horizons-brings-plutoV pátek, 27. 11.  od 19:00 hodin se uskuteční další z řady tradičních populárně vzdělávacích přednášek Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a Astronomické společnosti Pardubice. Listopadovým tématem budou malá tělesa sluneční soustavy, mezi která řadíme i trpasličí planety. O aktuálních výsledcích z kosmického výzkumu trpasličích planet Pluto a Ceres bude hovořit Mgr. Petr Scheirich Phd. z Astronomického ústavu akademie věd ČR v Ondřejově.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice č. 65  ze dne 11. 11. 2015

Pluto_charon

Pluto a Charon – New Horizons

Historie objevů trpasličích planet sahá na počátek devatenáctého století, kdy ředitel sicilské hvězdárny Giuseppe Piazzi objevil slabou tečku pohybující se po dráze mezi Marsem a Jupiterem. V lednu roku 1801 bylo objeveno těleso, které později dostalo označení CERES. Brzy následovaly další přelomové objevy, které odhalili, že prostor za dráhou planety Mars je plný více či méně malých těles, z nichž některá byť mají kulový tvar a obíhají okolo Slunce, nelze je tak, pro jejich zanedbatelný gravitační vliv na své okolí zařadit mezi planety. Stejný osud roku 2006 potkal i těleso obíhající v mrazivých končinách „Kuiperova“ pásu za dráhou planety Neptun, které bylo od roku 1930 označováno za devátou planetu sluneční soustavy – Pluto. Přesto, tělesa označovaná jako trpasličí planety nejsou až tak nezajímavé světy jak by se na první pohled mohlo zdát. Právě v letošním roce se Pluto a Ceres dočkaly návštěvy kosmických sond, které přinesly množství dechberoucích detailů, důkazů glaciální aktivity a samozřejmě množství otazníků.

Lektor Petr Scheirich dodává: V letošním roce se dvě trpasličí planety dočkaly návštěvy kosmických sond. New Horizons prolétla okolo Pluta, který v době startu sondy byl označován ještě za regulérní planetu. Již první snímky odeslané na Zemi předčily očekávání odborníků a ukázaly, že Pluto není mrtvým tělesem, ale aktivním světem s tekoucími ledovci a ledovými pohořími. Ani Ceres, navštívený sondou Dawn, nezůstává se svými bílýmy skvrnami, zvláštní horou, a dalšími projevy aktivity pozadu.“

sajri2_200Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. (* 1979)  vystudoval obor Teoretická fyzika, astronomie a astrofyzika na MFF UK. Od roku 2002 pracuje na oddělení meziplanetární hmoty v Astronomickém ústavu AVČR Ondřejov, kde se zabývá modelováním světelných křivek binárních a precedujících planetek. Jeho zálibou je, kromě astronomie, i mořeplavba; oba tyto obory se mu pak prolínají v prastarém umění navigace podle hvězd.

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

noc_vedcuPoslední zářiový pátek bude opět ve znamení pestrého programu pardubické hvězdárny barona Artura Krause. Pardubičtí astronomové zvou malé i velké výzkumníky, přírodovědce a nadšence do astronomie v pátek 25. 9. Od 19:00 do 24:00 hod. do DDM ALFA na Dukle, kde proběhne jubilejní 10. ročník NOCI VĚDCŮ, která se v letošním roce ponese v duchu objevování tajemství světla.

Po celý páteční večer se návštěvníci pardubické hvězdárny budou moci přímo účastnit nevšedních experimentů, které každého seznámí s tajemstvím a podstatou něčeho zdánlivě tak obyčejného jako je denní světlo. Letošní Noc vědců se tak pokusí poodhalit mnohá tajemství, která tento jev provázejí. Návštěvníci naší observatoře zjistí, že světlo dokáže být skvělým umělcem. Pomocí spektroskopu se vnoříme do tajemství barevné rozmanitosti vlnových délek bílého světla a ukážeme si tajemné, běžně neviditelné oblasti, které nám otevřou bránu k dalšímu poznávání. Každý si bude moci ověřit pravost svých bankovek a odhalit tak důvody, proč právě české peníze jsou obtížně padělatelné. Zjistíme, že světélkovat dovedou nejen světlušky, ale i obyčejná tráva nebo listí stromů. K pardubické Noci vědců neodmyslitelně paří pozorování noční oblohy. Dalekohledy naší observatoře tak namíříme právě na Měsíc, který bývá v noci nejzřetelnějším zdrojem přírodního světla. Celým programem letošní Noci vědců nás bude provázet již tradiční partner této akce, informační centrum EuropeDirect Pardubice, jehož pracovníci si připravili množství her a kvízů o ceny jak pro malé tak pro velké návštěvníky. Pro každého, kdo k nám zavítá, je připraven drobný světélkující dárek.

NV_webNoc plnou experimentů, pozorování a objevů pro vás připravuje Hvězdárna barona Artura Krause DDM ALFA ve spolupráci s Astronomickou společností Pardubice.

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek