Tiskovky označeny tagem ‘Přednášky’

V měíci listopadu vás srdečně zveme na přednášku světelného technika a vývojáře osvětlovací techniky Hynka Medřického, „SVĚTELNÉ ZNEČIŠTĚNÍ V PRAXI“

Fenomén světelného znečištění nás jako globální problém moderní civilizace provází na téměř každém kroku. Ačkoliv si to neradi přiznáváme rišivé světlo ovlivňuje každodenní činnost všech živých organismů, které jsou nepřirozenému působení umělého osvětlení vystavené. Problém přitom zdaleka nemají pouze astronomové, které rozptýlené světlo v atmosféře připravuje o pohledy k obloze.


Hynek Medřický ke své přednášce dodává: „Všechny živé organismy, od řas přes rostliny až po živočichy včetně člověka, střídají během 24hodinového dne období aktivity s obdobím spánku a regenerace. Řídí se přitom především střídáním denního světla a tmy. V posledních 140 letech dochází stále více k narušení přirozeného cyklu spánku a bdění, aktivity a regenerace, umělým elektrickým světlem v noci. Pokud má umělý zdroj světla navíc vyšší podíl modré složky ve spektru, způsobuje jeho používání v noci dalekosáhlé změny v ekosystémech, včetně rozsáhlého vymírání hmyzu a jiných volně žijících živočichů. V lidské populaci způsobují tyto světelné zdroje epidemii spánkového dluhu a prudký nárůst počtu případů i úmrtnosti na civilizační choroby.“
Světlo z umělých zdrojů se v noci šíří do daleka, rozptyluje se ve spodních vrstvách atmosféry a způsobuje zvyšování jasu noční oblohy. Důsledkem je neustále se snižující viditelnost hvězd a dalších astronomických objektů. Bezpečné zdroje světla existují, stejně jako existují konstrukční principy svítidel výrazně snižující světelné znečištění. Ty by měl znát každý člověk, který chce po západu slunce rozsvítit elektrické osvětlení, jak ve svém domově, tak i venku, ať už svítí na vlastní zahradě, ve veřejném prostoru nebo ve volné přírodě. Dodává Medřický.

Technologie umožňující svítit v noci světlem s vysokým podílem modré složky mají lidé k dispozici jen velmi krátkou dobu a výzkum sledující účinky tohoto světla stále probíhá, nicméně zjištěné vlivy jsou tak závažné, že v řadě zemí už byly přijaty nové normy a zákony regulující noční osvětlení a v dalších zemích se na jejich přijetí pracuje.

Zveme vás tak 29. 11. od 19:00 hodin na přednášku Hynka MEDŘICKÉHO „SVĚTELNÉ ZNEČIŠTĚNÍ V PRAXI“

 

The post Přednáška: „Světelné znečištění v praxi“ appeared first on Hvězdárna Pardubice.

Přečtěte si celý článek

V pátek 25. 10. od 19:00 hodin Vás srdečně zveme na další zajímavé setkání s osobností vědy a  techniky. Tentokrát v neobvyklém formátu besedy. Mimořádným a vzácným hostem bude redaktor vědy České televize a moderátor populárního pořadu Hyde Park Civilizace; Daniel Stach.

Jaká je práce redaktora vědy České televize? Jak obsáhlá je příprava na rozhovor s předními vědci a laureáty Nobelovy ceny? Věda nás fascinuje, učí, ale především, je za každým vědeckým objevem příběh zvídavého člověka. Zveme vás tak na besedu se známým moderátorem populárních pořadů Věda 24 a Hyde Park Civilizace –  DANIELEM STACHEM
25.10. od 19:00 hodin Velký sál DDM ALFA op DELTA

Daniel Stach (* 2. dubna1988 ) je český moderátor a bývalý reprezentant České republiky ve vodním slalomu. Je nejmladším laureátem, kterému Akademie věd České republiky udělila Medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy.

V roce 2007 odmaturoval na Gymnáziu Jírovcova v Českých Budějovicích. Poté pokračoval studiem mezinárodního obchodu na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické, které ukončil s inženýrským titulem v roce 2013. V letech 2008–2014 studoval mediální komunikaci na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul bakaláře.

Závodně se věnoval vodnímu slalomu, na kajaku začal jezdit v jedenácti letech. V letech 2004–2005 byl součástí juniorské reprezentace Česka ve vodním slalomu. Začal se věnovat i moderování různých sportovních a společenských akcí (např. závody ve vodním slalomu, od roku 2010 běžecké závody Run Czech). V letech 2009–2012 uváděl pořad o netradičních sportech Sports Take na Rádiu Wave. Od srpna 2010 působí v České televizi, kde nejprve začal dělat úvodní reportáže pro pořad Hyde Park. Od září 2012 moderuje pořad Hyde Park Civilizace a od srpna 2014 do března 2016 moderoval i ranní Studio 6 na ČT24. V září 2016 se stal hlavním moderátorem redakce vědy České televize a rovněž od září 2016 moderuje pořad Věda 24 na ČT24. V posledních pěti letech zpovídal 15 laureátů Nobelovy ceny a mnoho dalších významných světových vědců.

Autor úvodní fotografie: Lukáš Bída
zdroj: wiki

The post Beseda s Danielem Stachem appeared first on Hvězdárna Pardubice.

Přečtěte si celý článek

V pátek 31. 5. od 19:00 hodin se uskuteční již předposlední přednáška tohoto školního roku. Hostem a lektorem bude cestovatel, fotograf, astronom a především velký dobrodruh, český fotografický ambasador na Evropské jižní observatoři (ESO) Bc. Petr Horálek, jehož květnová přednáška bude na velmi zajímavé a poutavé téma: „KDYBY FOTOGRAFIE MOHLY VYPRÁVĚT ANEB SKRYTÉ PŘÍBĚHY HVĚZDNÝCH PORTRÉTŮ“


Sám lektor ke své přednášce dodává: „Mnohé snímky jsou právě tak unikátní jako příběhy v pozadí jejich vzniku. Ať už schované přímo v záběru, nebo neviditelně za hledáčkem foťáku či hluboko v duši fotografa. Poslechněte si některé z nich. Příběhy zábavné, poučné, sarkastické, ale i romantické, ironické, realistické, či bláznivé a dojemné. Někdy i strhující a dramatické, ale i uklidňující a milé tak, že dokáží zahřát na duši. Příběhy, které doprovází autorské portréty (nejen) hvězdných scenérií zachycených během mnohaletého putování za nejkrásnějšími a nejodlehlejšími kouty naší planety.“

Bc. Petr Horálek (*1986) je fotograf, cestovatel a popularizátor astronomie. Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde již v útlém věku podlehl kouzlu hvězdného nebe. Ve stejném městě začal ve svých 12 letech navštěvovat astronomický kroužek na tamní hvězdárně pod vedením dnes již zesnulého Václava Knolla. Astronomie ho neopustila ani po maturitě, takže se rozhodl vystudovat bakalářský program Astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V profesním i ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie, především prostřednictvím populárních astronomických článků na serveru České astronomické společnosti Astro.cz. Jeho největší vášní v astronomii je pozorování a fotografování výjimečných nebeských úkazů. Zejména pak slunečních a měsíčních zatmění, která ho uchvátila již v dětství a za nimiž cestuje po celém světě. O těchto úkazech v roce 2015 publikoval v nakladatelství Albatros populární knihu „Tajemná zatmění“.
Autor je rovněž úspěšný astro-fotograf, jehož fotografie nočního nebe a vzácných nebeských úkazů již několikrát ocenila porota České astrofotografie měsíce. Za největší úspěch ovšem považuje, že jedna z jeho fotografií byla vybrána NASA jako prestižní Astronomický snímek dne (Astronomy Picture Of the Day – APOD). Na konci roku 2014 jej pozvala Evropská jižní observatoř v Chile (ESO) jako prvního Čecha k funkci Fotografického ambasadora. Snímky autora můžete najít na jeho webových stránkách www.astronom.cz/horalek. Pro velký zájem ze stran zahraničních čtenářů jsou jeho stránky vedeny převážně v angličtině.

The post Přednáška:“Kdyby fotografie mohly vyprávět aneb Skryté příběhy hvězdných portrétů“ appeared first on Hvězdárna Pardubice.

Přečtěte si celý článek

Již tradičně poslední pátek v daném měsíci Vás zveme na zajímavou přednášku. Nejinak tomu bude ani v měsíci dubnu, kdy se tematicky zaměříme na komunikaci mezi více i méně vzdálenými místy. V pátek, 27. dubna od 19:00 hodin v malém přednáškovém sále DDM ALFA op DELTA proběhne přednáška s názvem „Radiokomunikace a kosmická technika“ tématem pozemní komunikace a možností radiového spojení s družicemi na oběžné dráze nás provede aktivní radioamatér a radiotechnik Willi Gruber.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM AlFA Pardubice a Astronomické společnosti Pardubice č. 75 ze dne 25.4.

Již v hodinách fyziky se seznamujeme s pojmem elektromagnetické záření, do kterého zahrnujeme úzkou část viditelného záření  nazývané světlo. Dále pak teplo v podobě infra červeného záření a ultra fialové záření. Jednou z rozsáhlých oblastí elektromagnetického záření jsou pak radiové vlny s vlnovými délkami od 1 milimetru až po tisíce kilometrů. Mnoho zdrojů  tak najdeme přímo v kosmu jako silné zdroje radiového záření. Vznikají  však  mimo jiné i v obvodu střídavého proudu, k němuž je připojena anténa. Rychlost šíření rádiových vln je v prostoru přibližně rovna rychlosti světla ve vakuu. V případě jiných prostředí závisí na indexu lomu. Jako komunikační prostředek využíváme tohoto záření od počátků 20. století, kdy Guglielmo Marconi zkonstruoval bezdrátový telegraf a roku 1901 uskutečnil první transatlantické spojení.
Od počátků radiokomunikace se naše vědomosti a technologická vyspělost posunuly na  takovou úroveň, že právě prostřednictvím radiokomunikace jsme schopni vytvářet spojení s družicemi na oběžné dráze nebo získávat data od kosmických sond u vzdálených planet. Jak se v současné době taková spojení provádí? Jak je obtížné navázat spojení s mezinárodní kosmickou stanicí ISS a jaké vybavení je k takové komunikaci zapotřebí?  To vše se i s praktickou ukázkou dozvíte na přednášce Williho Grubera 27.4. od 19:00 hodin

Willi Grubernar. 1966, Pardubice. Od roku 1981 aktivní radioamatér  pracující převážně na krátkých vlnách a věnující se elektronickým  konstrukcím. Koncem roku 1985 nastává režimem vynucená pauza a věnuje se  částečně jiné činnosti spojené s elektronikou. Od 1.5.1990 je opět  aktivní na radioamatérských pásmech a objevuje pro sebe nové způsoby  rádiové komunikace a předávání zpráv. Jedním z takových je komunikace s  objekty na oběžné dráze Země. První takové spojení se podařilo 2.5.1991  se stanicí WQ0P ze Silverlake v Kansasu přes AO-13 a pak již následovaly  stovky spojení se stanicemi z celého světa. Kuriozitou bylo spojení a  poslech bývalé orbitální stanice MIR a v roce 1994 spojení s  raketoplánem mise STS-59.

 

 

Přečtěte si celý článek

V pátek 23. února od 19:00 hodin se uskuteční ve velkém sále DDM ALFA na Dukle v pořadí již druhá přednáška roku 2018. Lektor Jan Mocek nás tentokráte zavede k samotným hranicícm Sluneční soustavy k ledovým obrům Uranu a Neptunu. Když Wiliam Herschel, 13. Března roku 1781 ohlásil svůj převratný objev sedmé planety Sluneční soustavy, později pojmenované Uran nikdo ještě netušil, že se začíná psát další kapitola v objevování zcela nových těles, kterým dnes říkáme „ledoví obři“. Za objevem dnes osmé planety, Neptun pak nestojí nic menšího než síla matematických výpočtů, kterými nezávisle na sobě tuto planetu předpověděli francouzský astronom Urbain Le Verrier a angličan John Couch Adams na jejichž základě ji 23. září 1846 pak německý astronom Galle opravdu objevil. Rodina planet Sluneční soustavy se tak rozrostla o vzdálené světy Uran a Neptun.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a Astronomické společnotsi Pardubice č. 73 ze dne 19.2.2018

Jan Mocek ke své přednášce dodává: Dva menší plynní obři Uran a Neptun jsou jakoby ve stínu svých sourozenců – Jupiteru a Saturnu. Obíhají na okraji našeho planetárního systému a často také na okraji našeho zájmu. V okulárech i větších hvězdářských dalekohledů se ukážou jako nepatrné modré kotoučky. Díky moderní pozorovací technice máme k dispozici mnohem podrobnější obrázky těchto planet, jejich měsíců i prstenců. Mnohé údaje zjišťujeme nepřímo, a jak to bývá, odpovědi vedou k dalším otázkám.
V popularizačně zaměřené přednášce si zrekapitulujeme historii objevování planet Uran a Neptun a těles v jejich okolí. Na základě dnešních poznatků se pokusíme vysvětlit, jaká je historie jejich vzniku a vývoje a jaké jevy se zde vyskytují. Nevyhneme se krátké vsuvce o Plutu a o tom, proč na rozdíl od svých sousedů už není považováno za planetu. Nakonec si představíme možnosti budoucího výzkumu obrů na periférii Sluneční soustavy pomocí vesmírných sond.

Jan Mocek (*1974, Pardubice) Je amatérský astronom. S astronomií začal v šesti letech a se zájmem se jí dále věnoval na astronomickém kroužku v Pardubicích. Díky svému rozsahu zájmů se v astronomii zabývá různými odvětvími: pozorování slunečních skvrn, proměnných hvězd, meteory, kosmickou technikou či halovými jevy. Je kroinikářek Astronomického klubu Pardubice, člen Astronomické společnosti Pardubice a České astronomické společnosti. Rovněž je autorem několika populárních článků na astronomických serverech a v astronomických časopisech. V poslední době se věnuje zejména zákrytům hvězd planetkami a popularizaci astronomie na Pardubické hvězdárně.

Přečtěte si celý článek

1. února 2018 tomu bude přesně na den patnáct roků, co se ze své poslední mise nevrátila posádka raketoplánu Columbia. Mise STS 107 byla po mnoha startech první, která neletěla k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Cílem bylo provést řadu mezinárodních vědeckých experimentů v mikrogravitaci. Důraz byl kladen na lékařské experimenty, ale realizované byly také pokusy z oblasti technologického a materiálního výzkumu.
26. 1. od 19: hodin Vás tak srdečně zveme na přednášku jednoho z předních popularizátorů kosmonautiky, Milana HALOUSKA –  „Columbia STS 107: Cesta bez návratu!“ na které se pokusíme poodhalit příčiny tragické události a vzpomeneme na posádku mise STS 107.

TISKOVÁ ZPRÁVA HVĚZDÁRNY BARONA ARTURA KRAUSE DDM ALFA PARDUBICE
A ASTRONOMICKÉ SPOLEČNOSTI PARDUBICE č. 72 ze dne 12. 1. 2018

V sobotu 1. února 2003 po 15 dnech a 22 hodinách se blížila ke konci již 28. mise nejstaršího amerického raketoplánu Columbia. Na palubě byla sedmičlenná posádka, včetně dvou žen. Byl mezi nimi i první izraelský astronaut Ilan Ramon, který s sebou na vesmírnou cestu vzal i kresbu mladého českého židovského chlapce Petra Ginze, který zahynul v průběhu Druhé světové války v Terezíně.
Přednášející, Milan HALOUSEK ke své přednášce dodává: „Končila téměř šestnáctidenní vědecká mise, do přistání na Kennedyho kosmickém centru zbývalo posledních 16 minut. V tom okamžiku se posádka odmlčela a za krátký čas začaly přicházet zprávy o tom, že lidé v trase letu raketoplánu viděli na obloze ohnivé stopy rozpadajícího se stroje. Nikdo tomu zprvu nechtěl věřit…“
Co se před přistáním na palubě Columbie stalo? Proč NASA ztratila svůj již druhý stroj a celou sedmičlennou posádku? Nezanedbal někdo něco?
Na tyto, ale i další otázky, odpoví na přednášce Milan Halousek z České kosmické kanceláře.

 

Milan Halousek (*1961) je pracovníkem České kosmické kanceláře, kde vede Centrum studentských aktivit a organizuje vzdělávací a popularizační programy a účast českých studentů na národních i zahraničních kurzech a projektech zaměřených na moderní vědu, techniku, kosmonautiku a astronomii.
Je předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti, zakládajícím členem českého Kosmo Klubu, členem Astronomické společnosti Pardubice a předsedou vzdělávacího spolku Kosmos-news.
Kosmonautice a její popularizaci se věnuje od roku 1981. Od roku 2001 je organizátorem v současnosti největší středoevropské konference o kosmonautice KOSMOS-NEWS PARTY, určené především amatérským zájemcům o pilotovanou kosmonautiku a moderní trendy dobývání vesmíru. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí.  V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí. V roce 2011 byl jedním z organizátorů projektu „Do kosmu s Krtkem“, při kterém americký astronaut Andrew Feustel vzal s sebou do vesmíru figurku Krtečka a potom jí dovezl do České republiky.

Od roku 1980 uspořádal již více než 950 přednášek a besed o kosmonautice pro děti, studenty a veřejnost, publikoval přes 80 článků v denním tisku, odborných a populárně-vzdělávacích časopisech, natočil přes 50 televizních a více než 200 rozhlasových rozhovorů a komentářů k událostem v kosmonautice.

Přečtěte si celý článek

kosmoV pátek 29. dubna od 19:00 hodin se ve velkém sále DDM ALFA na Dukle uskuteční další přednáška z cyklu populárně vzdělávacích besed s širokou veřejností. Přednášející a vzácný host Jaroslav Kousal z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve své přednášce „Není vakuum jako vakuum“ představí pojem vakuum a společně s posluchači se zamyslí nad tím, jaké obtíže přináší vzduchoprázdno kosmického prostoru pozemské technice, která je těmto extrémním podmínkám vystavena.

Tisková zpráva hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a Astronomické společnosti Pardubice č. 69 ze dne 22. 4. 2016

Jaroslav Kousal ke své přednášce dodává: „Ve sci-fi se vesmír často chová podle rozmaru autora. Velká libovůle panuje i v zacházení s vakuem. Jaké je ale ono „vzduchoprázdno“ ve skutečnosti? Dá se na oběžné dráze mluvit o aerodynamice? Kdy plyn přestane téct? Jaké nekaždodenní potíže způsobuje vakuum pozemské technice? Co dělá vakuum dostatečně „kosmickým“? Umíme takové vakuum vyrobit uměle? Odpovědi dodá malý výlet do světa poněkud osamělých molekul.“

OLYMPUS DIGITAL CAMERAJaroslav Kousal (*1979) – vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně, doktorát získal v roce 2006 na Univerzitě Karlově v Praze. Vědecky a pedagogicky působí na Matematicko-fyzikální fakultě UK a od roku 2015 i na Fakultě strojní ČVUT. Zabývá se převážně fyzikou nízkoteplotního plazmatu a tenkých vrstev. Je velkým fanouškem kosmonautiky, t. č. je předsedou spolku Kosmo Klub.

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

earthrise_vis_1092V pátek 26. února od 19:00 hodin se ve velkém sále DDM ALFA ba Dukle uskuteční další z řady populárně vzdělávacích přednášek pro širokou veřejnost. Únorovým tématem bude náš nejbližší kosmický průvodce – Měsíc. Lektor a velký obdivovatel tohoto tělesa Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária v Brně nás ve své Přednášce „Měsíc stále neznámý“ provede po povrchu tohoto světa a pokusí se osvětlit mnohá tajemství a záhady, které dodnes vědcům nedají spát.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a Astronomické společnosti Pardubice č. 67.


Pavel Gabzdyl ke své přednášce dodává: „Měsíc je jedním z nejlépe prozkoumaných těles a po Zemi také jediným světem, na jehož povrchu stanul člověk. Na pozemské obloze je to zároveň objekt, který již při pohledu bez dalekohledu nabízí mnohem větší množství detailů, než kterýkoliv jiný kosmický objekt. Přesto vědce i laiky Měsíc stále překvapuje.“ V rámci přednášky se však dostaneme i k tématům čistě praktickým. Zodpovíme si otázku co je pravdy na měsíčních pranostikách nebo jakou cenu má měsíční půda.

Pavel Gabzdyl (*1974) pPavel Gůsobí od roku 2000 na Hvězdárně a planetáriu Brno, pro kterou připravil řadu multivizuálních představení. V roce 2004 se mu splnil sen držet v rukou horniny z Měsíce, jejichž následný výzkum vedl k obhájení magisterského titulu z geologie. V roce 2007 po něm byla pojmenována planetka 43971 (Gabzdyl) a v roce 2013 mu byla za jeho popularizační činnost udělena Českou astronomickou společností cena Littera Astronomica.

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

3kraloveV pátek 18. prosince od 19:00 hodin se ve velkém sále DDM ALFA na Dukle uskuteční poslední přednáška pro veřejnost roku 2015. Již tradičně v předvánočním čase se pokusíme zodpovědět nejednu astronomickou hádanku, která má společné jméno – „hvězda Betlémská.“ S lektorem Petrem Horálkem se zatouláme do dávných časů, prapočátků astronomie, kdy vzájemná postavení hvězd a planet na obloze mělo pro pozorovatele především symbolický význam. Pokusíme se tak odpovědět na otázku, která trápí lidstvo již po staletí. Kdy se narodil Ježíš Kristus? A nacházela se v té době na obloze opravdu jasná kometa tak, jak ji na své fresce znázornil italský malíř Giotto de Bonde? Nebo se jednalo o zcela jiný typ úkazu, který měl velký význam spíše v symbolické či náboženské rovině?

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice č. 66 ze dne 9. 12. 2015

Credit: Michael Jaeger

Credit: Michael Jaeger

Ani letošní rok z astronomického hlediska nebude ochuzen o kometární divadlo. Stejně jako v letech minulých i na přelomu roku 2015/2016 budeme mít možnost spatřit nejednu „vlasatici“ z  nichž nejjasnější C/2013 US10 (Catalina) již nyní brzy ráno září nad východním obzorem jako slabounký obláček a mimo město lze malým dalekohledem spatřit i její ohon. Ideální příležitost pro pozorování této komety tak nastane v lednu příštího roku.
Lektor Petr Horálek ke své přednášce dodává: „Kometa je již po několik staletí nesmazatelným symbolem Vánoc. Malujeme ji do oken, zdobíme s ní stromeček a nechybí na žádném betlému široko daleko. Za vším stojí dnes již ikonická freska slavného italského malíře Giotta de Bondeho, který zakreslil kometu s ohonem nad jesličkami s Ježíškem. Byla ale kometa tou pověstnou Betlémskou hvězdou? Kdy se vlastně narodil Ježíš? A můžeme se i letos těšit na nějakou vánoční kometu?“

TZ_63_horBc. Petr Horálek (*1986) je fotograf, cestovatel a popularizátor astronomie. Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde již v útlém věku podlehl kouzlu hvězdného nebe. Ve stejném městě začal ve svých 12 letech navštěvovat astronomický kroužek na tamní hvězdárně pod vedením dnes již zesnulého Václava Knolla. Astronomie ho neopustila ani po maturitě, takže se rozhodl vystudovat bakalářský program Astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V profesním i ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie, především prostřednictvím populárních astronomických článků na serveru České astronomické společnosti Astro.cz. Jeho největší vášní v astronomii je pozorování a fotografování výjimečných nebeských úkazů. Zejména pak slunečních a měsíčních zatmění, která ho uchvátila již v dětství a za nimiž cestuje po celém světě. O těchto úkazech v roce 2015 publikoval v nakladatelství Albatros populární knihu „Tajemná zatmění“.
Autor je rovněž úspěšný astro-fotograf, jehož fotografie nočního nebe a vzácných nebeských úkazů již několikrát ocenila porota České astrofotografie měsíce. Za největší úspěch ovšem považuje, že jedna z jeho fotografií byla vybrána NASA jako prestižní Astronomický snímek dne (Astronomy Picture Of the Day – APOD). Na konci roku 2014 jej pozvala Evropská jižní observatoř v Chile (ESO) jako prvního Čecha k funkci Fotografického ambasadora. Snímky autora můžete najít na jeho webových stránkách www.astronom.cz/horalek. Pro velký zájem ze stran zahraničních čtenářů jsou jeho stránky vedeny převážně v angličtině.

 

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

nasa-new-horizons-brings-plutoV pátek, 27. 11.  od 19:00 hodin se uskuteční další z řady tradičních populárně vzdělávacích přednášek Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a Astronomické společnosti Pardubice. Listopadovým tématem budou malá tělesa sluneční soustavy, mezi která řadíme i trpasličí planety. O aktuálních výsledcích z kosmického výzkumu trpasličích planet Pluto a Ceres bude hovořit Mgr. Petr Scheirich Phd. z Astronomického ústavu akademie věd ČR v Ondřejově.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice č. 65  ze dne 11. 11. 2015

Pluto_charon

Pluto a Charon – New Horizons

Historie objevů trpasličích planet sahá na počátek devatenáctého století, kdy ředitel sicilské hvězdárny Giuseppe Piazzi objevil slabou tečku pohybující se po dráze mezi Marsem a Jupiterem. V lednu roku 1801 bylo objeveno těleso, které později dostalo označení CERES. Brzy následovaly další přelomové objevy, které odhalili, že prostor za dráhou planety Mars je plný více či méně malých těles, z nichž některá byť mají kulový tvar a obíhají okolo Slunce, nelze je tak, pro jejich zanedbatelný gravitační vliv na své okolí zařadit mezi planety. Stejný osud roku 2006 potkal i těleso obíhající v mrazivých končinách „Kuiperova“ pásu za dráhou planety Neptun, které bylo od roku 1930 označováno za devátou planetu sluneční soustavy – Pluto. Přesto, tělesa označovaná jako trpasličí planety nejsou až tak nezajímavé světy jak by se na první pohled mohlo zdát. Právě v letošním roce se Pluto a Ceres dočkaly návštěvy kosmických sond, které přinesly množství dechberoucích detailů, důkazů glaciální aktivity a samozřejmě množství otazníků.

Lektor Petr Scheirich dodává: V letošním roce se dvě trpasličí planety dočkaly návštěvy kosmických sond. New Horizons prolétla okolo Pluta, který v době startu sondy byl označován ještě za regulérní planetu. Již první snímky odeslané na Zemi předčily očekávání odborníků a ukázaly, že Pluto není mrtvým tělesem, ale aktivním světem s tekoucími ledovci a ledovými pohořími. Ani Ceres, navštívený sondou Dawn, nezůstává se svými bílýmy skvrnami, zvláštní horou, a dalšími projevy aktivity pozadu.“

sajri2_200Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. (* 1979)  vystudoval obor Teoretická fyzika, astronomie a astrofyzika na MFF UK. Od roku 2002 pracuje na oddělení meziplanetární hmoty v Astronomickém ústavu AVČR Ondřejov, kde se zabývá modelováním světelných křivek binárních a precedujících planetek. Jeho zálibou je, kromě astronomie, i mořeplavba; oba tyto obory se mu pak prolínají v prastarém umění navigace podle hvězd.

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

TZ_63V pátek 23. 10. Od 19:00 se na pardubické hvězdárně uskuteční zcela jedinečná přednáška s názvem „Od citrónů na Novém Zélandu pod Evropskou jižní observatoř.“ Zveme vás na povídání cestovatele, astro-fotografa a popularizátora astronomie Petra Horálka, který se vydal sbírat ovoce na Nový Zéland, aby se po únavných dnech na farmách mohl v klidných chvílích kochat jižním hvězdnatým nebem a prostřednictvím astrofotografií jej ukázal celému světu.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a Astronomické společnosti Pardubice č. 64 ze dne 14. 10. 2015

Poutavé vyprávění doplněné o dechberoucí fotografie jižní hvězdné oblohy nás postupně provede zákoutími malebné krajiny Nového Zélandu, hvězdného ráje nad Cookovými ostrovy, přes kanárské ostrovy a jižní Afriku až do „Mekky“ současné astronomie. Tedy na observatoře La Silla a Paranal v Chile. Prožijte nezvyklou pouť provázenou dech beroucími nočními fotografiemi.

Jaké nástrahy, překvapení a zajímavosti ho na jeho cestách provázely? Co vlastně nabízí opravdu tmavá hvězdnatá obloha, že se pro ni vyplatí opětovně cestovat přes půlku světa? Nejen to se dozvíte na přednášce 23. října večer ve Velkém sále DDM ALFA na Gorkého ulici 2658 v Pardubicích.

Bc. Petr Horálek (*1986) je fotograf, cestovatel a popularizátor astronomie. Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde již v útlém věku podlehl kouzlu hvězdného nebe. Ve stejném městě začal ve svých 12 letech navštěvovat astronomický kroužek na tamní hvězdárně pod vedením dnes již zesnulého Václava Knolla. Astronomie ho neopustila ani po maturitě, takže se rozhodl vystudovat bakalářský program Astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V profesním i ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie, především prostřednictvím populárních astronomických článků na serveru České astronomické společnosti Astro.cz. Jeho největší vášní v astronomii je pozorování a fotografování výjimečných nebeských úkazů. Zejména pak slunečních a měsíčních zatmění, která ho uchvátila již v dětství a za nimiž cestuje po celém světě. O těchto úkazech v roce 2015 publikoval v nakladatelství Albatros populární knihu „Tajemná zatmění“.

Autor je rovněž úspěšný astro-fotograf, jehož fotografie nočního nebe a vzácných nebeských úkazů již několikrát ocenila porota České astrofotografie měsíce. Za největší úspěch ovšem považuje, že jedna z jeho fotografií byla vybrána NASA jako prestižní Astronomický snímek dne (Astronomy Picture Of the Day – APOD). Na konci roku 2014 jej pozvala Evropská jižní observatoř v Chile (ESO) jako prvního Čecha k funkci Fotografického ambasadora. Snímky autora můžete najít na jeho webových stránkách www.astronom.cz/horalek. Pro velký zájem ze stran zahraničních čtenářů jsou jeho stránky vedeny převážně v angličtině.

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

TZ_62První červnový víkend bude ve znamení opravu pestrého programu pardubické hvězdárny a astronomické společnosti. Již v pátek 5. června 2015 od 19 hodin se můžete v DDM ALFA na Gorkého ulici 2658 těšit na velkolepou přednášku známého českého fotografa, cestovatele a popularizátora astronomie, Petra Horálka. Ten nás krom svého poutavého povídání s heroickým názvem „Dobytí jižního hvězdnatého ráje“ rovněž potěší autogramiádou své zbrusu nové populární knihy „Tajemná zatmění“. O víkendu 6. a 7. června pak budete moci navštívit stánek pardubických astronomů a pozorovat Slunce na pardubickém letišti při tradiční Aviatické pouti.

Tisková zpráva Hvězdárny b. A. Krause a Astronomické společnosti Pardubice č. 63 ze dne 26. 5. 2015

Daleko od Evropy, jižně od rovníku a hluboko v Pacifiku leží oblast, která je na mapách světa zběžně značená až děsivou prázdnotou. Ale přesto právě v těchto světových končinách se rozkládají souostroví tak překrásná, že se bez nadsázky nazývají rájem. A ne jen pro svůj exotický kolorit, nýbrž i pro hvězdnaté nebe, pod kterým se tají dech. Pro Čecha je tento ráj tak vzdálený, že se stává snadno (nejen) finančně nedostupným.TZ_63

To ovšem byla výzva pro českého astronoma, cestovatele a fotografa Petra Horálka, který zatoužil tento ráj Cookových ostrovů navštívit a v jistém smyslu dobýt tak, jak v roce 1492 Kryštof Kolumbus tehdy Nový svět. Jaké strasti ho provázely? Jak tedy dobyl „svůj“ ráj? A co vlastně nabízí opravdu tmavá hvězdnatá tichomořská obloha, že se pro ni vyplatí cestovat přes půlku světa? Nejen to se na přednášce 5. června večer ve Velkém sále DDM ALFA na Gorkého ulici 2658 dozvíte. Lektor je rovněž autorem populární knížky „Tajemná zatmění“, na jejíž autogramiádu se můžete těšit právě po skončení přednášky. Rozhodně si ji proto nenechte ujít!

 TZ_63_horBc. Petr Horálek (*1986) je fotograf, cestovatel a popularizátor astronomie. Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde již v útlém věku podlehl kouzlu hvězdného nebe. Ve stejném městě začal ve svých 12 letech navštěvovat astronomický kroužek na tamní hvězdárně pod vedením dnes již zesnulého Václava Knolla. Astronomie ho neopustila ani po maturitě, takže se rozhodl vystudovat bakalářský program Astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V profesním i ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie, především prostřednictvím populárních astronomických článků na serveru České astronomické společnosti Astro.cz. Jeho největší vášní v astronomii je pozorování a fotografování výjimečných nebeských úkazů. Zejména pak slunečních a měsíčních zatmění, která ho uchvátila již v dětství a za nimiž cestuje po celém světě. O těchto úkazech v roce 2015 publikoval v nakladatelství Albatros populární knihu „Tajemná zatmění“.

Autor je rovněž úspěšný astro-fotograf, jehož fotografie nočního nebe a vzácných nebeských úkazů již několikrát ocenila porota České astrofotografie měsíce. Za největší úspěch ovšem považuje, že jedna z jeho fotografií byla vybrána NASA jako prestižní Astronomický snímek dne (Astronomy Picture Of the Day – APOD). Na konci roku 2014 jej pozvala Evropská jižní observatoř v Chile (ESO) jako prvního Čecha k funkci Fotografického ambasadora. Snímky autora můžete najít na jeho webových stránkách www.astronom.cz/horalek. Pro velký zájem ze stran zahraničních čtenářů jsou jeho stránky vedeny převážně v angličtině.

TZ_63_aviPardubická hvězdárna a Astronomická společnost Pardubice ovšem s vámi bude trávit i celý víkend 6. a 7. června 2015, a to na pardubickém letišti při příležitosti mezinárodní Aviatické pouti 2015. Právě baron Artur Kraus, pardubický rodák a zakladatel první lidové hvězdárny v českých zemích – po němž současná pardubická hvězdárna nese jméno – se významně zasadil o realizaci legendárního letu Ing. Jana Kašpara, díky kterému se v Pardubicích každoroční svátek aviatiky vlastně koná. Hvězdárenský stánek má tedy na každoroční pardubické aviatické show své nezaměnitelné místo. U stánku si budete moci prohlédnout astronomické přístroje, spatřit Slunce přes sluneční filtr nebo nechat své ratolesti zahrát zajímavé hry.

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

asdex_upgrade_tokamak_fusion_reacto_260281499.640x0

tokamak ASDEX

27. února od 19:00 hod. ve Velkém sále DDM ALFA op DELTA se uskuteční další z řady tradičních populárních přednášek pardubické hvězdárny a Astronomické společnosti Pardubice. Únorovým tématem bude v současné době velmi diskutovaná a mílovými kroky se rozvíjející technologie získávání energie pomocí jaderné fúze. Ta probíhá v přirozeném prostředí za vysokých teplot a tlaků v nitrech hvězd. Zcela ideální příklad přírodního fúzního reaktoru nám tak každý den vychází a zapadá na pozemské obloze – naše Slunce. Je tedy možné vytvořit podobné prostředí v umělých podmínkách zde na Zemi a těšit se tak z hojnosti energie, kterou termojaderná fúze slibuje?

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a Astronommické společnosti Pardubice ze dne 24. 2. 2015Přednášející, Ing. Milan Řípa, CSc. k tomu dodává: „Lidé jsou krok před využitím energie jádra uvolňované slučováním atomů. Čistá, bezpečná a nevyčerpatelná, to je termojaderná energie. Mezinárodní termojaderné zařízení – tokamak ITER staví spolu s Evropskou unií  Rusko, Čína, Japonsko, Jižní Korea a Spojené státy americké na jihu Francie. Pozadu ve výzkumu fúze se svými dvěma tokamaky nezůstává  ani Česká republika“

Ing. Milan Řípa, CSc.

(1948) promoval na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Doktoranturu získal v Ústavu fyziky plazmatu ČSAV. V ÚFP ČSAV se zabýval optickou diagnostikou na pulzních plazmatických zařízeních a nyní pracuje v Útvaru vědecko-technických informací a popularizace ÚFP AV ČR, v. v. i. Je členem Public Information Network – skupiny, která při European Fusion Development Agreement popularizuje řízenou fúzi v Evropě. Přednáší na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Praha a Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Je nositelem státního vyznamenání Za statečnost. Třikrát získal ocenění České fyzikální společnosti „za dlouholetou popularizaci řízené termojaderné fúze“. Absolvoval více než dvacet IRONMANů (3,8 km plavání, 180 km na kole a 42 km běhu) po celém světě.

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek



Zatmění Slunce 22. července 2009 v Číně: Foto: Petr Komárek.

V
pátek 30. 1. 2015, zve Astronomická společnost Pardubice všechny zájemce o astonomii na přednášku „Obloha je půlka světa“. Přednášejícím, tentokrát z  řad spolupracovníků hvězdárny, bude Mgr. Jan Mocek. Začínáme v obvyklém čase, tedy v 19 hodin ve Velkém sále DDM ALFA Pardubice (odloučené pracoviště DELTA na Dukle), ul. Gorkého 2658.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 60 ze dne 21. ledna 2014.

Přednáška bude vlastně komentovanou prohlídkou po zoologické zahradě jevů, fenoménu a úkazů v horní polovině našeho světa.

Nad našimi hlavami se lze vidět spoustu zajímavých věcí. Některé patří do meteorologie, některé do astronomie, některé jsou něco mezi tím a některé se snaží objasnit i další obory.

Na něčem má zásluhu člověk, většinou ale příroda či vesmír předvádí své kousky bez ohledu na to, jestli se někdo dívá.

Jsou jevy nevýrazné i jevy mohutné a nepřehlédnutelné. Jsou jevy vzácné, převzácné, jevy neobvyklé, které náhodného pozorovatele mohou zaskočit a jiné zase tak běžné, že se nad nimi ani většinou nezamýšlíme.

A nakonec chvíle povídání  o polarizovaném světle. To se málo ví, že i z oblohy (někdy) přichází světlo polarizované. A ještě míň se ví, že nejen včely, ale i člověk ho může za určitých okolností spatřit.

Mgr. Jan Mocek  (* 1974)  Vystudoval MFF UK obor meteorologie. Jeho aktivity na pardubické hvězdárně se datují již od jejího vzniku v roce 1993, na oblohu kouká ještě déle.

Další informace Vám poskytne Jan Mocek na telefonním čísle 731 813 810 nebo Petr Komárek na telefonním čísle 603 165 366 nebo emailové adrese info@astropardubice.cz

Přečtěte si celý článek

 

V pátek 28. listopadu 2014 se na hvězdárně uskuteční přednáška s názvem „Milníky kosmologie“. Přednášejícím je tentokrát známý vědec a poularizátor vědy profesor Petr Kulhánek. Přednáška začíná v 19 hodin ve Velkém sále DDM ALFA Pardubice (odloučené pracoviště DELTA na Dukle), ul. Gorkého 2658.

Kosmologie je vědecký obor snažící se popsat vesmír jako celek. Vysvětlit proč je vesmír takový jaký je, jaká je jeho historie a jaký bude jeho další osud. Jestli fyzikální zákony platí všude a vždycky stejně a jak přes propast miliard (světelných) let poznat, kdyby to tak nebylo.

Za poslední století byla objevena celá řada teorií a jevů, které náč pohled na vesmír mění – jmenujme například Teorii relativity, jadernou fyziku, kvantovou teorii, rozpínání vesmíru. A zůstává stále mnoho ke zkoumání: singularity černých děr, gravitační vlny, zatím stále nepolapitelná „temná energie“ a „temná hmota.“ Stále tak platí, že stojíme na pobřeží ostrova Pozneného, který je omýván oceánem Neznáma.

Prof. RNDr. Petr Kulhánek, Csc (*1959) vystudoval Matematicko-Fyzikální Fakultu Univerzity Karlovy. Ve své vědecké kariéře se věnuje převážně fyzice plazmatu a to jak v podobě počítačových modelů, tak v oblasti experimentální.
Kromě toho popularizuje fyziku zejména v rozhlase, je (spolu)autorem několika kniha a mnoha článků v časopisech papírových i elektronických. Je, mimo jiné, zakládajícm členem sdružení Aldebaran a spolupracovníkem Štefánikovy hvězdárny v Praze.

Přečtěte si celý článek


apollo-11-on-the-moon-picture-950x690

V pátek 30. května od 19:00 se na hvězdárně uskuteční přednáška s názvem „Program APOLLO – opravdu jsme byli na měsíci?“ Lektor Milan Halousek nás uvede do problematiky konspiračních teorií zpochybňujících legendární lunární expedice programu APOLLO. Před pět a čtyřiceti roky lidská noha poprvé stanula na povrchu jiného kosmického tělesa. Neil Armstrong, tak jako první pozemšťan okusil, ten neopakovatelný pocit, jaký si před ním prožívali velcí objevitelé jako Kryšrof Kolumbus, Fernando Magallanes či Charles Lindberg. V roce 1969 tak byly pokořeny další, do té doby jen kosmickými sondami letmo „oťukané“ hranice. Opravdu se to ale stalo? Již nedlouho po triumfálním přistání americké posádky APOLLO 11 se objevily spekulace, že celý program APOLLO je jen fikce.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 56 ze dne 28. května 2014.

Lektor Milan Halousek k tomu dodává: „Jak je možné, že na povrchu bez atmosféry vlají vlajky? Proč nejsou na měsíční obloze vidět hvězdy? A jak se tam dostaly přístroje, které dodnes fungují? Tyto a mnohé další otázky si klade mnoho lidí – a někteří věří, že celé kosmické dobrodružství Apollo bylo jen velikým podvodem.

Soubojem protichůdných názorů na jedno z největších lidských dobrodružství 20. století vás provede v pátek, 30. května Milan Halousek z České kosmické kanceláře.

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku „Kosmos-news Party“, kterého se pravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí. V srpnu 2011 „přivezl“ do Pardubic amerického astronauta Andrewa Feustela i s „druhým českým kosmonautem“ Krtečkem.

Přečtěte si celý článek

A. Kraus - jediná dochovaná fotografieMimořádně již předposlední pátek v měsíci, tedy 21. 3. 2014 Vás zve Astronomická společnost Pardubice na přednášku nazvanou stručně „Baron Artur Kraus“. Přednášet bude historik a znalec historie pardubického regionu Jiří Kotyk. Přednáška začíná v 19 hodin ve Velkém sále DDM ALFA Pardubice (odloučené pracoviště DELTA na Dukle), ul. Gorkého 2658.

 Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 53 ze dne 17. března 2014.

Baron Artur Kraus byl rozhodně zajímavou postavou Pardubic na konci 19. a začátku 20. století. Šíře jeho zájmů byla až neuvěřitelná – cyklistika, lyžování, hudba, divadlo, tenis, motocykl, fotografování, rádiové vlny, fonografie, letectví. A samozřejmě astronomie. Do všech těchto oborů zasáhl svou činností nebo alespoň jako mecenáš a podporovatel. Navzdory tomu dnes téměř neznáme jeho podobu. Jeho jméno nese pardubická hvězdárna a rovněž ulice na Dukle.

 Letos by Art. Kraus oslavil 160. narozeniny. U příležitosti tohoto kulatého výročí probíhá celý rok 2014 cyklus akcí Rok Artura Krause, jehož je tato přednáška součástí.

 PhDr. Jiří Kotyk, Ph.D. (*1946) je historik, pardubický rodák a patriot. Přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové, je jedním ze zakladatelů Společnosti aviatika Jana Kašpara, předsedou pardubické pobočky Masarykovy společnosti a dlouholetým redaktorem Zpráv Klubu přátel Pardubicka. Je autorem mnoha odborných publikací pojednávajících o různých historických epochách, například Husově procesu, období druhé světové války či přelomu 19. a 20. století.

 Další informace Vám poskytne Jakub Houdek na telefonním čísle 608 203 398 nebo emailové adrese j.houdekk@seznam.cz, příp. Petr Komárek na telefonním čísle 603 165 366 nebo emailové adrese info@astropardubice.cz.

Přečtěte si celý článek


Jádro komety Tempel 1. Snímek je složen z obrázků pořízených impaktorem během přibližování, proto je v mítě (budoucího) dopadu ostřejší.

Poslední den února, tedy v pátek 28. 2. 2014, zve Astronomická společnost Pardubice všechny zájemce o astonomii na přednášku „Příběhy malých těles Sluneční soustavy“. Přednášejícím a vzácným hostem bude Mgr. Petr Scheirich, Ph.D., pracovník Astronomického ústavu v Ondřejově. Začínáme v obvyklém čase, tedy v 19 hodin ve Velkém sále DDM ALFA Pardubice (odloučené pracoviště DELTA na Dukle), ul. Gorkého 2658.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 51 ze dne 23. února 2014.

Dozvíme se, kde se ve Sluneční soustavě vzala tzv. malá tělesa, tedy komety, planetky a trpasličí planety. Co nám prozrazují o minulosti našeho koutu vesmíru a z čeho se skládají? Mohou představovat nebezpečí pro Zemi? Přijďte si poslechnout odpovědi na tyto otázky. Můžete si také vyzkoušet, zda rozeznáte mimozemské těleso od pozemského a nechat si poradit jak na to.

Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. (* 1979)  vystudoval obor Teoretická fyzika, astronomie a astrofyzika na MFF UK. Od roku 2002 pracuje na oddělení meziplanetární hmoty v Astronomickém ústavu AVČR Ondřejov, kde se zabývá modelováním světelných křivek binárních a precedujících planetek. Jeho zálibou je, kromě astronomie, i mořeplavba; oba tyto obory se mu pak prolínají v prastarém umění navigace podle hvězd.

Další informace Vám poskytne Jakub Houdek na telefonním čísle 608 203 398 nebo emailové adrese j.houdekk@seznam.cz, příp. Petr Komárek na telefonním čísle 603 165 366 nebo emailové adrese info@astropardubice.cz

Přečtěte si celý článek


Zatmění Slunce v Ugandě. Foto: M. Druckmüller, P. Horálek, J. Sládeček.

Na první přednášku roku 2014 Astronomická společnost Pardubice pozvala cestovatele a fotografa Petra Horálka. Ten bude v pátek 31. ledna 2014 od 19 hodin povídat o své strastiplné cestě do srdce Afriky. V povídání nazvaném „Uganda 2013 aneb Lov perel a diamantů v rovníkové exotice“ nás seznámí s touto krásnou africkou zemí a rovněž popíše silný zážitek při velmi krátkém úplném zatmění Slunce. Přednáška se uskuteční ve Velkém sále DDM ALFA Pardubice na Gorkého ulici 2658.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 50 ze dne 26. ledna 2014.

„Původně mělo jít jen o krajně vyzývavou cestu do exotiky v rovníkové Africe. Cíl jasný – zachytit prchlivý okamžik úplného zatmění Slunce s rekordně krátkým trváním,“ vzpomíná Petr Horálek. „Ale věci vzaly spád už při výstupu na letišti v Entebbe, odkud stačilo nastoupit do auta a nechat se unést jedním z nejdramatičtějších a v mnoha ohledech nejúspěšnějších zatměňových zážitků. Proč je Uganda zvaná perlou rovníkové Afriky? Do jaké míry může okouzlit i šokovat relativně zcestovalého Evropana? A jaké těžké zkoušky připravilo pozorování hybridního zatmění Slunce?“ To jsou jen malé útržky, kvůli kterým se na přednášku podle slov lektora můžete těšit.

Bc. Petr Horálek (* 1986, Pardubice) je český popularizátor astronomie a astrofotograf. V letech 2007 a 2009 byl předsedou Astronomické společnosti Pardubice a do roku 2010 byl aktivním dobrovolným pracovníkem pardubické hvězdárny. Vystudoval bakalářský program Astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V současnosti je zaměstnán jako pracovník na Hvězdárně v Úpici. V profesním i ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie, především prostřednictvím populárních astronomických článků na serveru České astronomické společnosti Astro.cz, kde je také od roku 2009 vedoucím redaktorem. Jeho největší vášní v astronomii je pozorování a fotografování výjimečných nebeských úkazů. Zejména pak slunečních a měsíčních zatmění, která ho uchvátila již v dětství a za nimiž cestuje po celém světě.

Další informace Vám poskytne Jakub Houdek na telefonním čísle 608 203 398 nebo emailové adrese j.houdekk@seznam.cz, příp. Petr Komárek na telefonním čísle 603 165 366 nebo emailové adrese info@astropardubice.cz.

Přečtěte si celý článek



Snímek vycházející Země nad Měsícem z Apolla 8 patří k jednomu z nejslavnějších svého druhu na světě. Foto: NASA.

 Poslední listopadový pátek, 29. listopadu 2013, zve Astronomická společnost Pardubice širokou veřejnost na přednášku „Poprvé z Měsíce…“
Povídání o prvních letech k Měsíci, ať už družicových, nebo s lidskou posádkou, si připravil známý popularizátor kosmonautiky Milan Halousek z České kosmické kanceláře. Přednáška se uskuteční již tradičně od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici 2658.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 49 ze dne 25. listopadu 2013.

„Před pětačtyřiceti roky uviděli lidé poprvé na vlastní oči odvrácenou tvář Měsíce,“ připomíná Milan Halousek. „Posádka Apolla 8 spatřila místa na povrchu našeho vesmírného souputníka, která lidé do té doby znali pouze z několika nepříliš kvalitních fotografií. Měsíc začal odhalovat svá poslední tajemství. Krátce nato přivezli američtí astronauti první vzorky měsíční půdy, později dopravily vzorky z dalších míst Měsíce i sovětské sondy Luna. A Měsíc podrobně prozkoumaly i ze Země dálkově řízené Lunochody…“ Víte o tom, že měsíční vzorky se zkoumaly také v československých laboratořích? A že kousek Měsíce máme i v České republice? A víte, co měl společného Lunochod s jadernou havárií v Černobylu? I tyto zajímavé otázky budou na přednášce zodpovězeny.

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku „Kosmos-news Party“, kterého se pravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí. V srpnu 2011 „přivezl“ do Pardubic amerického astronauta Andrewa Feustela i s „druhým českým kosmonautem“ Krtečkem.

Další informace Vám poskytne Jan Kříž na telefonním čísle 731 833 655 nebo emailové adrese prednasky@astropardubice.cz, příp. Petr Komárek na telefonním čísle 603 165 366 nebo emailové adrese info@astropardubice.cz.

Přečtěte si celý článek