Tiskovky označeny tagem ‘Platy učitelů’

Praha, 8. března – Před volbami byla priorita školství jasná. Učitelům se musí znatelně přidat, jinak poklesne nejen kvalita, ale i jejich počet. Vláda si proto dala za cíl, aby učitelé na výplatních páskách v roce 2021 našli v průměru o 50 procent více, než měli v roce 2017. Jenže tento slib se nepropsal do střednědobého výhledu státního rozpočtu pro roky 2020 a 2021. Není proto jisté, zda budou platy učitelů dál růst slibovaným tempem 15 procent. Zejména v situaci, kdy Ministerstvo financí ČR chce na řadě míst škrtat. EDUin upozorňuje, že je kriticky důležité, aby růst pokračoval nastaveným tempem, a rostla tak významná součást atraktivity povolání.

Ačkoliv střednědobý výhled se přidáním na učitelské platy zabývá, dává ministerstvu školství na další rok ze státního rozpočtu pouze jednu miliardu navíc. Rok 2021 navíc zůstává na stejné hladině. Řečí čísel jde o změnu z 98 miliard korun letos na 100 pro další dva roky. Ministr školství Robert Plaga přitom podle ČTK již dříve uvedl, že na další růst odměn by potřeboval asi 14,5 miliard a v roce 2021 pak přibližně dalších pět miliard. Střednědobý výhled, který připravilo Ministerstvo financí a v polovině prosince minulého roku ho vzala na vědomí poslanecká sněmovna, tomu ale neodpovídá. Navíc mají růst i počty učitelů samotných, výhledově o 10 procent.

„Plánovaný rozpočet pro školství nereflektuje slib učitelům přidávat 15 procent k jejich mzdám napřesrok a znovu v roce 2021. Už v době příprav střednědobého výhledu státního rozpočtu jsme upozorňovali, že je důležité zde částky ukotvit. S pravděpodobným zpomalením růstu ekonomiky může naopak vzrůst potřeba šetřit na nesprávných místech,“ říká vedoucí komunikace EDUin Bob Kartous. Podle informací z médií chce stát začít drasticky škrtat a ušetřit pro příští rok celkem 25,3 miliardy korun. Původní informace neukazují na škrty v učitelských platech, rovněž ale nehovoří o jejich růstu, jak bylo proklamováno.

Učitelská profese mimo mateřské školy vyžaduje magisterský titul. Finanční ohodnocení nicméně v porovnání s jinými vysokoškolskými profesemi hrubě neobstojí. Výzkumníci z think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR totiž vloni informovali, že ani současný růst nestačí na vývoj mezd v jiných oborech. Průměrný učitelský plat v Česku dosahoval na pouhých 56 procent průměrné mzdy VŠ vzdělaných v ČR, zatímco v ekonomicky nejvyspělejších zemích světa učitelé mají kolem 85 procent tohoto průměru.

Pro zlepšení úrovně vzdělávání je výrazný růst učitelských platů prvním krokem. „Řada regionů a mikroregionů se potýká s nedostatkem kvalifikovaných zájemců o práci učitele. Poslední celostátní čísla dle aprobací jsou ale čtyři roky stará a ministerstvo připravuje jen nárazové šetření,“ vysvětluje Kartous. „Jak navýšení mezd, tak otevření učitelské profese pomůže ředitelům vybírat mezi kvalitnějšími kandidáty. Musíme mít na paměti, že úroveň školy přímo závisí na kvalitě jejích učitelů a vedení,“ doplňuje Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin.

Rovněž pregraduální příprava učitelů musí projít výraznou revizí. Současná podoba pedagogického vzdělání stále příliš často zakládá na oborových znalostech nebo dovednostech, nikoliv na pokročilé pedagogické práci s žáky. „Spolek studentů pedagogických fakult Otevřeno již dávno navrhl, jak by měla vypadat příprava učitelů v 21. století. Požadují více praxe ve školách, kreativity nebo kritického myšlení. Můžeme se také inspirovat moderním programem Učitel naživo, jenž tento přístup přejímá. Stále ale čekáme na veřejné vysoké školy, aby to reflektovaly,“ uzavírá Kartous.

Přečtěte si celý článek

Aby skutečně narostly platy učitelů na podstatnou výši, musela by současná vláda dosáhnout konsensu na politické scéně. Zároveň je ale třeba uvažovat o skutečně funkčním systému hodnocení učitelské práce a uvolnění přísně regulovaného přístupu k této profesi.

Praha, 8. května 2016 – Hlavní prioritou ministerstva školství nejen na tento rok, ale i na další dva roky, má být odměňování učitelů. Ministryně školství Kateřina Valachová veřejně prohlásila, že minimálně stejným tempem jako letos porostou platy učitelů kontinuálně po tři roky. Podle odborů by to znamenalo, že se dostanou na cílovou úroveň 130 % současného průměrného platu. Bez prostředků umožňujících kontrolu kvality a rozšíření velmi striktní preselekce budoucích učitelů bude mít zvýšení platů jen omezený pozitivní dopad.

EDUin předkládá hodnocení jednotlivých priorit školního roku.

V předchozí tiskové zprávě jsme uvedli, že zvýšení platů je pozitivním signálem směrem k učitelům i do společnosti. Zároveň je ale nutné zdůraznit, že jde pouze o první krok. Závazek ministryně školství pokračovat ve stejném tempu navyšování v dalších dvou letech je doposud pouze deklaratorní.

Memorandum politických stran. Aby bylo možné stavět na příslibu současné vlády, bylo by nutné získat příslib napříč politickým spektrem, že i po dalších parlamentních volbách bude příští exekutiva v nastaveném kurzu pokračovat. Nejen kvůli platům učitelů by mělo ministerstvo školství usilovat o memorandum představitelů parlamentních politických stran o dodržení zásadních principů v rozvoji vzdělávání bez ohledu na výsledky voleb.

Kariérní řád. Dosavadní podoba kariérního řádu neslibuje, že bude vytvořen dostatečně účinný nástroj pro zjišťování kvality práce učitelů. Po adaptačním období má adept složit atestaci. Návrh však předpokládá, že komisi budou tvořit jen učitelé z dané školy a počet pokusů nebude omezen. O třetím stupni kariérního řádu nebylo doposud rozhodnuto a není tedy jasné, k čemu budou učitelé motivováni ve svém rozvoji a jak.

Omezování potenciálu mezi absolventy jiných VŠ oborů. Ministerstvo školství chystá novelu zákona o pedagogických pracovnících. Vzhledem k vytvoření adaptačního období se nabízí umožnit vstup do něj všem absolventům VŠ a rozšířit tak možný výběr učitelů na ty, kdo na současných pedagogických fakultách studovat nechtějí, a přitom by učit chtěli. Podle dostupných dat jde o nemalou část uchazečů o studium na VŠ. Podle mezinárodních srovnání přitom o kvalitě učitele nerozhoduje jeho předchozí vzdělání.

Tlak na reformu pedagogických fakult. Poskytnout pedagogickým fakultám, akademikům a studentům (např. Otevřeno: www.otevreno.org) snažícím se o kvalitní učitelskou přípravu finanční a metodickou podporu v tom, aby mohli zevnitř měnit strukturu a obsah učitelské přípravy a klást mnohem větší důraz na praxi a inovace ve vzdělávání. Ministerstvo školství by mělo pečlivě prostudovat politiku zahraničních systémů, které jsou v této oblasti úspěšné, a najít klíčové faktory, které umožní takovou reformu provést.

Zdeněk Slejška, ředitel EDUin, řekl: „Ministryně Kateřina Valachová má jistě pravdu, pokud říká, že odvrácení možného nedostatku učitelů a zvyšování jejich kvality nezávisí pouze na platech. Nabízí se přitom několik konkrétních řešení, které by mohlo ministerstvo vzít za své.

Přečtěte si celý článek

Experti, kteří volají po zvýšení platů učitelů, by měli podporovat i proinkluzivní legislativu, která zamezí tomu, aby si učitelé museli „připlácet“ na svou práci ze svého.

Praha, 28. dubna 2016 Požadavek školských odborů v rámci kampaně Konec levných učitelů je legitimní. Vedle toho je ale nutné upozornit na fakt, že ani desetiprocentní navýšení platů nevyřeší dlouhodobý problém úrovně učitelů a uchazečů o učitelskou profesi a nevytvoří z učitelské profese „cílovou stanici“ pro nadané uchazeče mezi současnými středoškoláky.

Dlouhodobě podceňovaná práce českých učitelů logicky reziduje ve zvýšený tlak školských odborů na zvýšení mezd. Prokazatelná srovnání v rámci zemí OECD, která staví české učitele do role „chudých příbuzných“ svých kolegů z rozvinutých zemí, usvědčují český stát z dlouhodobého zanedbávání rozvoje vzdělávání v ČR. Vzdělávání je přitom s ohledem na rozvoj této společnosti v horizontu desítek let zcela klíčový sektor.

Navrhované zvýšení platů a debata o něm s sebou ale nesou tři zásadní problémy, na které je třeba upozornit:

  • Desetiprocentní navýšení platů učitelů nepovede k tomu, aby kritická masa učitelů změnila často desítky let neměnný přístup ke vzdělávání a výchově, ani nepřitáhne talentované uchazeče k práci učitelů.
  • S navýšením platů je nutné spojit efektivní karierní systém, jehož prostřednictvím bude možné odměňovat ty učitele, kteří si to skutečně zaslouží.
  • V diskusi o možnostech navýšení platů ve školství je třeba upozornit na inkonzistentní postoje, podle nichž za nízké platy učitelů může inkluze. Naopak, navrhovaná legislativa umožňuje školám získat další finanční prostředky na to, co si nyní školy musejí platit ze svého, jak odbory upozorňují.

Zdeněk Slejška, ředitel EDUin, řekl: Když se sejde na jednom místě několik desítek prokazatelně nadaných středoškoláků, jako tomu bylo nedávno v případě sjezdu České středoškolské unie, a položíte otázku, kolik z nich uvažuje o profesi učitele, přihlásí se vám dva. Oba pak řeknou, že by se ale raději vyhnuli studiu na pedagogické fakultě a získali kvalifikaci v zahraničí.

Přečtěte si celý článek

Školy měly zvednout učitelům platy o 3,5 %, některým se však nedostává finančních prostředků. Může jít až o statisíce korun.

Praha 24. února  – MŠMT se zavázalo zvednout platy učitelů o 3,5 % a školám na to vyčlenilo finanční prostředky, nicméně zároveň novelou vládního nařízení znovu uvedlo v platnost tzv. věkový automat, podle nějž musí školy zohlednit věk učitelů při jejich odměňování. Někteří ředitelé přitom od této praxe ustoupili a nyní se jim nedostává prostředků na navýšení platů.

MŠMT přidalo v rámci rozvojového programu na platy učitelů. Zároveň ale novelou nařízení vlády 564/2006 Sb. znovu školám ukládá zohledňovat věk učitelů. Někteří ředitelé se rozhodli v předchozím období díky předešlé legislativní úpravě využít možnosti ohodnotit finančně své učitele nikoli na základě odpracovaných let, ale zohlednit kvalitu jejich práce a odměňovat je podle jejich výsledků. Nyní se musí vrátit k dřívější praxi. Rozvojový program ale nepočítá s tím, že se na některých školách tímto navýší platové výdaje více, než se předpokládalo. Některé školy tak nemohou splnit závazek učitelům přidat 3,5 %.

Přesný rozsah problému zatím není znám, stejně jako není jasné, odkud budou školy chybějící prostředky čerpat. Situace ovšem není nijak zanedbatelná, podle některých odhadů mohou jednotlivým školám chybět až statisíce korun.

Zvyšování platů se týká pouze veřejných škol. Soukromé a církevní školy byly z rozvojového programu vyjmuty.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Špatná koordinace řízení ze strany MŠMT způsobuje školám opakované problémy. Celá záležitost nicméně poukazuje ke dvěma důležitým otázkám odměňování učitelů. Podle dostupných výzkumů, jako je třeba práce prof. Hanusheka ze Stanford University, nemá plošné zvedání platů vliv na kvalitu vzdělávání. Diskutabilní je i odměňování odstupňované pouze na základě věku. Ani vyšší věk či počet let strávených ve škole nejsou indikátory kvality pedagogů. Znovu se ukazuje, jak českému školství chybí kariérní řád a metodika k určování odměn učitelů.“ 

Přečtěte si celý článek