Tiskovky označeny tagem ‘Pardubický kraj’

Autor: Adam Malíř

Od 10. května tohoto roku zahajuje pardubická hvězdárna svůj odborně zaměřený program na sledování a zaznamenávání sluneční aktivity ve spektrální čáře H-Alfa, tedy v úzké čáře vodíku, v níž jsou pozorovatelné struktury sluneční chromosféry, tedy dynamické oblasti našeho Slunce, v níž lze pozorovat zajímavé úkazy, jako jsou protuberance, filamenty, aktivní oblasti a výjimečně i erupce. Odborný program je otevřen i zájemcům z řad široké veřejnosti, především pak školám, jako zajímavý doplněk hodin fyziky.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause a astronomické společnosti Pardubice
č. 76 ze dne 10. 5. 2018

Autor: Adam Malíř

Za celým programem přitom stojí nadšený, teprve 14 letý žák astronomického kroužku na Hvězdárně barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice, Adam Malíř, který k samotnému projektu dodává: „Před samotným zahájením jsme poměrně dlouho testovali, jak samotný dalekohled, tak různé způsoby zpracování obrazu. Výsledkem je relativně snadný způsob pořízení záznamu sluneční činnosti včetně následného zpracování, které zvládne i žák základní školy.“
Žákům škol navíc ukážeme, že matematika nemusí být jen nuda, ale že může sloužit vědě. Při zpracování obrazu totiž využíváme pokročilý matematický nástroj NAFE od Prof. Miloslava Druckmüllera z VUT v Brně. Dodává Malíř.
Sledování a záznam sluneční činnosti je z dlouhodobého hlediska nesmírně důležitou oblastí astronomie. Zaměřuje se totiž na objekt, s nímž přímo souvisí život na planetě Zemi. Plné pochopení procesů a dlouhodobých period, které se na Slunci pravidelně opakují je úkolem Slunečních fyziků.
První, kdo si bezpečně uvědomil, že Slunce není, neměnná dokonalá koule byl italský astronom a průkopník teleskopické astronomie Galileo Galilei, který jako první spatřil tajemné sluneční skvrny. Po velmi dlouhou dobu pak byly právě tyto skvrny základním a jediným ukazatelem sluneční činnosti. Soudobá technika nám však umožňuje nahlédnout na slunce i v jiných vlnových délkách než je viditelné světlo. Jednou z nejdostupnějších je tak spektrální čára vodíku, H-Alfa.
Projekt je otevřen všem vážným zájemcům z řad široké veřejnosti, především pak II. Stupňům základních škol a středním školám, jako zajímavý doplněk hodin fyziky, nebo námět na samostatnou odbornou práci v rámci SOČ.

Přečtěte si celý článek

Již tradičně poslední pátek v daném měsíci Vás zveme na zajímavou přednášku. Nejinak tomu bude ani v měsíci dubnu, kdy se tematicky zaměříme na komunikaci mezi více i méně vzdálenými místy. V pátek, 27. dubna od 19:00 hodin v malém přednáškovém sále DDM ALFA op DELTA proběhne přednáška s názvem „Radiokomunikace a kosmická technika“ tématem pozemní komunikace a možností radiového spojení s družicemi na oběžné dráze nás provede aktivní radioamatér a radiotechnik Willi Gruber.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM AlFA Pardubice a Astronomické společnosti Pardubice č. 75 ze dne 25.4.

Již v hodinách fyziky se seznamujeme s pojmem elektromagnetické záření, do kterého zahrnujeme úzkou část viditelného záření  nazývané světlo. Dále pak teplo v podobě infra červeného záření a ultra fialové záření. Jednou z rozsáhlých oblastí elektromagnetického záření jsou pak radiové vlny s vlnovými délkami od 1 milimetru až po tisíce kilometrů. Mnoho zdrojů  tak najdeme přímo v kosmu jako silné zdroje radiového záření. Vznikají  však  mimo jiné i v obvodu střídavého proudu, k němuž je připojena anténa. Rychlost šíření rádiových vln je v prostoru přibližně rovna rychlosti světla ve vakuu. V případě jiných prostředí závisí na indexu lomu. Jako komunikační prostředek využíváme tohoto záření od počátků 20. století, kdy Guglielmo Marconi zkonstruoval bezdrátový telegraf a roku 1901 uskutečnil první transatlantické spojení.
Od počátků radiokomunikace se naše vědomosti a technologická vyspělost posunuly na  takovou úroveň, že právě prostřednictvím radiokomunikace jsme schopni vytvářet spojení s družicemi na oběžné dráze nebo získávat data od kosmických sond u vzdálených planet. Jak se v současné době taková spojení provádí? Jak je obtížné navázat spojení s mezinárodní kosmickou stanicí ISS a jaké vybavení je k takové komunikaci zapotřebí?  To vše se i s praktickou ukázkou dozvíte na přednášce Williho Grubera 27.4. od 19:00 hodin

Willi Grubernar. 1966, Pardubice. Od roku 1981 aktivní radioamatér  pracující převážně na krátkých vlnách a věnující se elektronickým  konstrukcím. Koncem roku 1985 nastává režimem vynucená pauza a věnuje se  částečně jiné činnosti spojené s elektronikou. Od 1.5.1990 je opět  aktivní na radioamatérských pásmech a objevuje pro sebe nové způsoby  rádiové komunikace a předávání zpráv. Jedním z takových je komunikace s  objekty na oběžné dráze Země. První takové spojení se podařilo 2.5.1991  se stanicí WQ0P ze Silverlake v Kansasu přes AO-13 a pak již následovaly  stovky spojení se stanicemi z celého světa. Kuriozitou bylo spojení a  poslech bývalé orbitální stanice MIR a v roce 1994 spojení s  raketoplánem mise STS-59.

 

 

Přečtěte si celý článek

V pátek 23. února od 19:00 hodin se uskuteční ve velkém sále DDM ALFA na Dukle v pořadí již druhá přednáška roku 2018. Lektor Jan Mocek nás tentokráte zavede k samotným hranicícm Sluneční soustavy k ledovým obrům Uranu a Neptunu. Když Wiliam Herschel, 13. Března roku 1781 ohlásil svůj převratný objev sedmé planety Sluneční soustavy, později pojmenované Uran nikdo ještě netušil, že se začíná psát další kapitola v objevování zcela nových těles, kterým dnes říkáme „ledoví obři“. Za objevem dnes osmé planety, Neptun pak nestojí nic menšího než síla matematických výpočtů, kterými nezávisle na sobě tuto planetu předpověděli francouzský astronom Urbain Le Verrier a angličan John Couch Adams na jejichž základě ji 23. září 1846 pak německý astronom Galle opravdu objevil. Rodina planet Sluneční soustavy se tak rozrostla o vzdálené světy Uran a Neptun.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a Astronomické společnotsi Pardubice č. 73 ze dne 19.2.2018

Jan Mocek ke své přednášce dodává: Dva menší plynní obři Uran a Neptun jsou jakoby ve stínu svých sourozenců – Jupiteru a Saturnu. Obíhají na okraji našeho planetárního systému a často také na okraji našeho zájmu. V okulárech i větších hvězdářských dalekohledů se ukážou jako nepatrné modré kotoučky. Díky moderní pozorovací technice máme k dispozici mnohem podrobnější obrázky těchto planet, jejich měsíců i prstenců. Mnohé údaje zjišťujeme nepřímo, a jak to bývá, odpovědi vedou k dalším otázkám.
V popularizačně zaměřené přednášce si zrekapitulujeme historii objevování planet Uran a Neptun a těles v jejich okolí. Na základě dnešních poznatků se pokusíme vysvětlit, jaká je historie jejich vzniku a vývoje a jaké jevy se zde vyskytují. Nevyhneme se krátké vsuvce o Plutu a o tom, proč na rozdíl od svých sousedů už není považováno za planetu. Nakonec si představíme možnosti budoucího výzkumu obrů na periférii Sluneční soustavy pomocí vesmírných sond.

Jan Mocek (*1974, Pardubice) Je amatérský astronom. S astronomií začal v šesti letech a se zájmem se jí dále věnoval na astronomickém kroužku v Pardubicích. Díky svému rozsahu zájmů se v astronomii zabývá různými odvětvími: pozorování slunečních skvrn, proměnných hvězd, meteory, kosmickou technikou či halovými jevy. Je kroinikářek Astronomického klubu Pardubice, člen Astronomické společnosti Pardubice a České astronomické společnosti. Rovněž je autorem několika populárních článků na astronomických serverech a v astronomických časopisech. V poslední době se věnuje zejména zákrytům hvězd planetkami a popularizaci astronomie na Pardubické hvězdárně.

Přečtěte si celý článek

1. února 2018 tomu bude přesně na den patnáct roků, co se ze své poslední mise nevrátila posádka raketoplánu Columbia. Mise STS 107 byla po mnoha startech první, která neletěla k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Cílem bylo provést řadu mezinárodních vědeckých experimentů v mikrogravitaci. Důraz byl kladen na lékařské experimenty, ale realizované byly také pokusy z oblasti technologického a materiálního výzkumu.
26. 1. od 19: hodin Vás tak srdečně zveme na přednášku jednoho z předních popularizátorů kosmonautiky, Milana HALOUSKA –  „Columbia STS 107: Cesta bez návratu!“ na které se pokusíme poodhalit příčiny tragické události a vzpomeneme na posádku mise STS 107.

TISKOVÁ ZPRÁVA HVĚZDÁRNY BARONA ARTURA KRAUSE DDM ALFA PARDUBICE
A ASTRONOMICKÉ SPOLEČNOSTI PARDUBICE č. 72 ze dne 12. 1. 2018

V sobotu 1. února 2003 po 15 dnech a 22 hodinách se blížila ke konci již 28. mise nejstaršího amerického raketoplánu Columbia. Na palubě byla sedmičlenná posádka, včetně dvou žen. Byl mezi nimi i první izraelský astronaut Ilan Ramon, který s sebou na vesmírnou cestu vzal i kresbu mladého českého židovského chlapce Petra Ginze, který zahynul v průběhu Druhé světové války v Terezíně.
Přednášející, Milan HALOUSEK ke své přednášce dodává: „Končila téměř šestnáctidenní vědecká mise, do přistání na Kennedyho kosmickém centru zbývalo posledních 16 minut. V tom okamžiku se posádka odmlčela a za krátký čas začaly přicházet zprávy o tom, že lidé v trase letu raketoplánu viděli na obloze ohnivé stopy rozpadajícího se stroje. Nikdo tomu zprvu nechtěl věřit…“
Co se před přistáním na palubě Columbie stalo? Proč NASA ztratila svůj již druhý stroj a celou sedmičlennou posádku? Nezanedbal někdo něco?
Na tyto, ale i další otázky, odpoví na přednášce Milan Halousek z České kosmické kanceláře.

 

Milan Halousek (*1961) je pracovníkem České kosmické kanceláře, kde vede Centrum studentských aktivit a organizuje vzdělávací a popularizační programy a účast českých studentů na národních i zahraničních kurzech a projektech zaměřených na moderní vědu, techniku, kosmonautiku a astronomii.
Je předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti, zakládajícím členem českého Kosmo Klubu, členem Astronomické společnosti Pardubice a předsedou vzdělávacího spolku Kosmos-news.
Kosmonautice a její popularizaci se věnuje od roku 1981. Od roku 2001 je organizátorem v současnosti největší středoevropské konference o kosmonautice KOSMOS-NEWS PARTY, určené především amatérským zájemcům o pilotovanou kosmonautiku a moderní trendy dobývání vesmíru. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí.  V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí. V roce 2011 byl jedním z organizátorů projektu „Do kosmu s Krtkem“, při kterém americký astronaut Andrew Feustel vzal s sebou do vesmíru figurku Krtečka a potom jí dovezl do České republiky.

Od roku 1980 uspořádal již více než 950 přednášek a besed o kosmonautice pro děti, studenty a veřejnost, publikoval přes 80 článků v denním tisku, odborných a populárně-vzdělávacích časopisech, natočil přes 50 televizních a více než 200 rozhlasových rozhovorů a komentářů k událostem v kosmonautice.

Přečtěte si celý článek