Tiskovky označeny tagem ‘Pardubický kraj’

V pátek 23. února od 19:00 hodin se uskuteční ve velkém sále DDM ALFA na Dukle v pořadí již druhá přednáška roku 2018. Lektor Jan Mocek nás tentokráte zavede k samotným hranicícm Sluneční soustavy k ledovým obrům Uranu a Neptunu. Když Wiliam Herschel, 13. Března roku 1781 ohlásil svůj převratný objev sedmé planety Sluneční soustavy, později pojmenované Uran nikdo ještě netušil, že se začíná psát další kapitola v objevování zcela nových těles, kterým dnes říkáme „ledoví obři“. Za objevem dnes osmé planety, Neptun pak nestojí nic menšího než síla matematických výpočtů, kterými nezávisle na sobě tuto planetu předpověděli francouzský astronom Urbain Le Verrier a angličan John Couch Adams na jejichž základě ji 23. září 1846 pak německý astronom Galle opravdu objevil. Rodina planet Sluneční soustavy se tak rozrostla o vzdálené světy Uran a Neptun.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a Astronomické společnotsi Pardubice č. 73 ze dne 19.2.2018

Jan Mocek ke své přednášce dodává: Dva menší plynní obři Uran a Neptun jsou jakoby ve stínu svých sourozenců – Jupiteru a Saturnu. Obíhají na okraji našeho planetárního systému a často také na okraji našeho zájmu. V okulárech i větších hvězdářských dalekohledů se ukážou jako nepatrné modré kotoučky. Díky moderní pozorovací technice máme k dispozici mnohem podrobnější obrázky těchto planet, jejich měsíců i prstenců. Mnohé údaje zjišťujeme nepřímo, a jak to bývá, odpovědi vedou k dalším otázkám.
V popularizačně zaměřené přednášce si zrekapitulujeme historii objevování planet Uran a Neptun a těles v jejich okolí. Na základě dnešních poznatků se pokusíme vysvětlit, jaká je historie jejich vzniku a vývoje a jaké jevy se zde vyskytují. Nevyhneme se krátké vsuvce o Plutu a o tom, proč na rozdíl od svých sousedů už není považováno za planetu. Nakonec si představíme možnosti budoucího výzkumu obrů na periférii Sluneční soustavy pomocí vesmírných sond.

Jan Mocek (*1974, Pardubice) Je amatérský astronom. S astronomií začal v šesti letech a se zájmem se jí dále věnoval na astronomickém kroužku v Pardubicích. Díky svému rozsahu zájmů se v astronomii zabývá různými odvětvími: pozorování slunečních skvrn, proměnných hvězd, meteory, kosmickou technikou či halovými jevy. Je kroinikářek Astronomického klubu Pardubice, člen Astronomické společnosti Pardubice a České astronomické společnosti. Rovněž je autorem několika populárních článků na astronomických serverech a v astronomických časopisech. V poslední době se věnuje zejména zákrytům hvězd planetkami a popularizaci astronomie na Pardubické hvězdárně.

Přečtěte si celý článek

1. února 2018 tomu bude přesně na den patnáct roků, co se ze své poslední mise nevrátila posádka raketoplánu Columbia. Mise STS 107 byla po mnoha startech první, která neletěla k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Cílem bylo provést řadu mezinárodních vědeckých experimentů v mikrogravitaci. Důraz byl kladen na lékařské experimenty, ale realizované byly také pokusy z oblasti technologického a materiálního výzkumu.
26. 1. od 19: hodin Vás tak srdečně zveme na přednášku jednoho z předních popularizátorů kosmonautiky, Milana HALOUSKA –  „Columbia STS 107: Cesta bez návratu!“ na které se pokusíme poodhalit příčiny tragické události a vzpomeneme na posádku mise STS 107.

TISKOVÁ ZPRÁVA HVĚZDÁRNY BARONA ARTURA KRAUSE DDM ALFA PARDUBICE
A ASTRONOMICKÉ SPOLEČNOSTI PARDUBICE č. 72 ze dne 12. 1. 2018

V sobotu 1. února 2003 po 15 dnech a 22 hodinách se blížila ke konci již 28. mise nejstaršího amerického raketoplánu Columbia. Na palubě byla sedmičlenná posádka, včetně dvou žen. Byl mezi nimi i první izraelský astronaut Ilan Ramon, který s sebou na vesmírnou cestu vzal i kresbu mladého českého židovského chlapce Petra Ginze, který zahynul v průběhu Druhé světové války v Terezíně.
Přednášející, Milan HALOUSEK ke své přednášce dodává: „Končila téměř šestnáctidenní vědecká mise, do přistání na Kennedyho kosmickém centru zbývalo posledních 16 minut. V tom okamžiku se posádka odmlčela a za krátký čas začaly přicházet zprávy o tom, že lidé v trase letu raketoplánu viděli na obloze ohnivé stopy rozpadajícího se stroje. Nikdo tomu zprvu nechtěl věřit…“
Co se před přistáním na palubě Columbie stalo? Proč NASA ztratila svůj již druhý stroj a celou sedmičlennou posádku? Nezanedbal někdo něco?
Na tyto, ale i další otázky, odpoví na přednášce Milan Halousek z České kosmické kanceláře.

 

Milan Halousek (*1961) je pracovníkem České kosmické kanceláře, kde vede Centrum studentských aktivit a organizuje vzdělávací a popularizační programy a účast českých studentů na národních i zahraničních kurzech a projektech zaměřených na moderní vědu, techniku, kosmonautiku a astronomii.
Je předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti, zakládajícím členem českého Kosmo Klubu, členem Astronomické společnosti Pardubice a předsedou vzdělávacího spolku Kosmos-news.
Kosmonautice a její popularizaci se věnuje od roku 1981. Od roku 2001 je organizátorem v současnosti největší středoevropské konference o kosmonautice KOSMOS-NEWS PARTY, určené především amatérským zájemcům o pilotovanou kosmonautiku a moderní trendy dobývání vesmíru. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí.  V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí. V roce 2011 byl jedním z organizátorů projektu „Do kosmu s Krtkem“, při kterém americký astronaut Andrew Feustel vzal s sebou do vesmíru figurku Krtečka a potom jí dovezl do České republiky.

Od roku 1980 uspořádal již více než 950 přednášek a besed o kosmonautice pro děti, studenty a veřejnost, publikoval přes 80 článků v denním tisku, odborných a populárně-vzdělávacích časopisech, natočil přes 50 televizních a více než 200 rozhlasových rozhovorů a komentářů k událostem v kosmonautice.

Přečtěte si celý článek