Tiskovky označeny tagem ‘Novinky’

Srdečně vás zveme na Den Integrovaného záchranného systému, který se bude konat 12.10. od 15 do 19 hodin v parku na Pankráci.

Budete mít možnost vidět hasiče, policisty, záchranáře a další ozbrojené složky v akci. Přijďte se podívat na prezentaci složek Integrovaného záchranného systému. Akce městské části Praha 4, která je za podpory radního Zdeňka Pokorného. Za ZZS HMP bude na místě vůz Atego.

Přečtěte si celý článek

Kvalita vybavení, schopnosti záchranářů a lékařů i výrazně kratší doba předání pacienta v nemocnicích, než na kterou je zvyklý, zaujaly během stáže na pražské záchrance Australana Sama Walmsleyho. Když půjde všechno tak, jak plánuje, nastoupí Sam začátkem příštího roku jako záchranář u záchranné služby v australské Victorii. Před tím musí ještě zakončit studia na Univerzitě Charlese Sturta v Bathurstu. Doufá, že mu k tomu pomůže i stáž, kterou na přelomu srpna a září absolvoval v Praze, kdy doprovázel na výjezdech posádky RLP a RZP. Sympatického Australana jsme zastihli uprostřed deštivé denní služby na výjezdové základně Hrad, kam se zrovna vrátil z marného výjezdu na Masarykovo nádraží. I když tu byl Sam jen na skok, začal velmi pohotově vyjmenovávat rozdíly, které v pražském provozu oproti australské praxi za tu chvíli postřehl.

Co všechno jste v Praze zatím u záchranky zažil?

První den jsem jezdil s RLP a byla to vážně zajímavá zkušenost. U nás takový systém vůbec nemáme, v sanitkách jezdí jen záchranáři různých specializací. Když mám například pacienta v kritickém stavu, můžu k sobě přivolat záchranáře s určitou specializací (ICP – Intensive Care Paramedic nebo ACP – Advanced Care Paramedic), ale v Praze jezdí k takovým případům doktoři. Na RLP jsme měli asi pět pacientů, například třiadevadesátiletého válečného veterána se spoustou medailí, který zkolaboval u památníku. Byl skvělý pocit, že jsme mu mohli pomoct. To byl dobrý případ. Během dneška na RZP jsme ale měli i hodně výjezdů, kdy vás lidi volají s tím, že je „někde něco píchne“. To ale k práci patří, ne každý den vyjíždíte k zástavě oběhu.

Všiml jste si ještě dalších rozdílů?

Vůbec největší rozdíl podle mě je, že zdravotničtí záchranáři tady musejí v případě, kdy chtějí dát pacientovi léky, volat lékaře. Když v Austrálii jako zdravotnický záchranář uznám za správné dát pacientovi morfium, dám mu morfium. Není s tím problém. Na mobilu mám navíc opravdu užitečnou oficiální aplikaci, která obsahuje seznam veškerých léků, které můžu pacientovi podat. Když zadám věk pacienta, váhu, diagnózu a konkrétní lék, tak mi aplikace rovnou ukáže, jak velkou dávku léku mám použít – s touto aplikací v podstatě nemůžete udělat chybu. Samozřejmě pokud jakkoliv pochybujete, můžete vždy zavolat doktorovi a zeptat se, ale primárně dělají záchranáři samostatná rozhodnutí. I tady v Praze by to mohla být užitečná věc.

Myslím, že máte mnohem lepší vybavení, než které používáme my. Ne, že bychom používali špatné přístroje, ale přeci jen jsou starší než ty, které jsem viděl tady. Vaši doktoři mají například přístroje Lucas 2 nebo automatické plicní ventilátory v sanitkách, u nás používáme stále ještě ambuvaky a starou dobrou nepřímou masáž srdce. Kvalita vybavení i tréninku, který vaši záchranáři mají, je opravdu velmi vysoká. Nechci, aby to vyznělo hloupě, ale z globálního pohledu vidím Českou republiku jako východoevropskou zemi a člověk by čekal, že by mohla v těchto oblastech zaostávat. Ale tak to vůbec není, zdravotnická záchranná služba je naopak na špičce.

Složení posádek je u vás stejné?

Vaše posádky jsou, podle toho, co jsem viděl, většinou ve složení zdravotnický záchranář a řidič – role se celý den nemění. U nás jsou v sanitce dva zdravotničtí záchranáři, kteří si během směny role střídají. Jeden řídí, druhý se stará o pacienta a pak se prohodí.

I když jsem jezdil na RLP s Helenou a Tatianou, tedy s ženskou posádkou, všiml jsem si, že je u vás málo záchranářek v porovnání s Austrálií, kde se jejich počet zvyšuje. Viděl jsem také rozvrh služeb, které tady máte, a musím říct, že to musí být dost náročné – naplánovat si při tom volno.

Jak vypadají vaše směny?

V Austrálii máte zpravidla po sobě dvě dvanáctihodinové směny od osmi ráno do osmi večer, další den jednu dvanáctihodinovou večerní směnu od 11 do 23 hodin a další den jednu noční. Následují čtyři dny volna a pak zase čtyři dny služby a tak stále dokola. Je to fajn, člověk má dost času na odpočinek.

Máte v Austrálii podobné množství výjezdů, jako   jste zažil v  Praze?

Doma jsem byl v ostrém provozu zatím měsíc a sloužil jsem ve venkovské oblasti, což znamená méně výjezdů, ale zase velké vzdálenosti. Jeli jsme například k pacientovi s podezřením na infarkt a dostat ho do nemocnice nám trvalo hodinu a půl. Všichni záchranáři v Novém Jižním Walesu proto mají ve výbavě antitrombotika a trombolytika, která rozpustí krevní sraženinu, pokud jsou daleko od katetrizační jednotky. EKG ukazovalo, že má tento pacient infarkt myokardu, v tomto případě zrovna voláme doktorovi, posíláme snímky EKG mobilním telefonem. Doktor rozhodl, ať léky podáme. Když jsme dojeli do nemocnice, tak pacientovi bylo mnohem lépe. Kvůli velkým vzdálenostem u nás využíváme asi více letecké výjezdové skupiny včetně transportu pacientů do nemocnic ve velkých městech.

Obzvlášť tady okolo Pražského hradu je spousta turistů. Věřím, že pro vaše záchranáře musí být těžké, že asi nikdy neví, jakým jazykem na ně bude pacient mluvit.

Mohly by se od sebe zdravotnické služby něco naučit?

Jak jsem říkal, myslím, že pražská záchranná služba by se mohla inspirovat v tom, aby zdravotnickým záchranářům umožnila být více nezávislými. Všiml jsem si také, že předání pacienta v nemocnici v Praze probíhá mnohem rychleji než u nás. V Austrálii zůstaneme v nemocnici často trčet, protože se dennodenně stává, že nejsou volná lůžka. Takže téměř každou noční směnu strávíte hodiny v nemocnici, než se pro vaše pacienty uvolní místo. Osobně jsem jednou takto čekal přes dvě hodiny. Líbí se mi, že záchranáři v Praze odvedou svoji práci, předají pacienta personálu v nemocnici a přesouvají se dál.

A proč nemůžete vzít pacienta do jiné nemocnice?

To je dobrá otázka. V tomto ohledu by se mohlo australské zdravotnictví něco přiučit. Jinak oblastí, kde by se mohly naše záchranné služby vzájemně inspirovat, je řada a doufám, že se mi podaří náš vztah v budoucnu rozvíjet, abychom si mohli dál vyměňovat zkušenosti. Chtěl bych také moc poděkovat Heleně Kocumové, Tatianě Tatranské, Davidovi Peřanovi a Filipovi Ramajzlovi za jejich ochotu, s jakou mi ukázali pražskou záchrannou službu, doufám, že se někomu z nich podaří udělat si výlet do Austrálie, aby se podívali, jak to funguje u nás.

 

Přečtěte si celý článek

Katarína a David nás reprezentovali předešlý víkend na Kongresu Evropské resuscitační rady.

Katarína se věnovala tématu resuscitace dětí v letech 2003 až 2015 na území ZZS HMP. David se zaměřil na resuscitaci dospělých a jeho přednáška nesla název: „Cirkadiánní kolísání KPR na ZZSHMP v letech 2003 až 2015“ a navíc působil jako rozhodčí na mezinárodní soutěži v resuscitaci. Díky shromážděným statistickým datům za dvanáct let došel David k závěru, že nejvíce resuscitovaných na území Prahy (byť jen v řádu několika procent) je mezi 8. a 10. ranní a okolo 19 hodiny.

Děkujeme, ZZS HMP

Přečtěte si celý článek

V rámci včerejší vydařené akce „Be happy s epi“ pořádané městskou částí Praha 3 jsme představili videoukázku správného postupu první pomoci u záchvatu křečí. Níže naleznete i fotogalerii ze zmíněné akce.

  • Bezpečnost zachránců je na prvním místě.
  • Pokud jste svědky záchvatu křečí, volejte linku 155. Nejdůležitější je nahlásit správnou polohu. Pokud volající neví, kde je, skvělým pomocníkem může být použití mobilní aplikace Záchranka, která polohu určí pomocí GPS a odešle smskou na dispečink záchranné služby.
  • Postiženého zkuste hlasitě oslovit, pokud nereaguje, zatřeste mu rameny. Když ani tehdy nereaguje, je v bezvědomí.
  • U člověka v bezvědomí s probíhajícími křečemi je důležité zamezit poraněním hlavy. Odstraňte nebezpečné předměty z dosahu postiženého, zamezte tomu, aby si postižený poranil hlavu.
  • Nesnažte se bránit záchvatu křečí. Nesahejte postiženému do úst, nesnažte se „vytáhnout“ jazyk!
  • Po skončení záchvatu, při přetrvávajícím bezvědomí, je potřeba dostat dotyčného do polohy na zádech a zaklonit mu hlavu, což uvolní dýchací cesty. Zároveň ale hlavu ani krk ničím nepodkládejte. Když se hrudník postiženého v pravidelných intervalech zvedá a klesá, tak dýchá. Musí se však nadechnout dvakrát až třikrát za deset vteřin. Pozor na takzvané lapavé dechy, které vypadají, jako když ryba lape po vzduchu. Tyto lapavé dechy jsou známkou zástavy oběhu. Pokud tedy člověk nedýchá, nebo nedýchá normálně, je nutné postupovat podle instrukcí operátora a zahájit nepřímou srdeční masáž, a když se postižený nijak nebrání, pokračovat v oživování až do příjezdu záchranky.
  • Volající by měl u postiženého vydržet až do příjezdu sanitky a kontrolovat jeho stav, především dýchání. Pokud by se cokoliv do příjezdu sanitky zhoršilo, je nutné znovu zavolat na tísňovou linku 155, než záchranáři dorazí na místo. Přijíždějící záchranáře je vhodné na sebe upozornit například máváním.

Přečtěte si celý článek

Děkujeme dvěma skutečným hrdinům za obrovskou odvahu při záchraně života!

Dnes po 16. hodině přijala dispečerka pražské záchranky tísňovou výzvu týkající se pádu muže z Karlova mostu do Vltavy. Dle dostupných informací nejevil známky života. Dva neznámí zachránci pro tonoucího skočili z výletní lodi do vody, vytáhli ho a začali jej ve spolupráci s operátorkou oživovat. Dispečerka skvěle zorganizovala připlutí lodě ke břehu na Kampě, kde si pacienta převzali naši záchranáři s lékařkou. Zachráncům se podařilo obnovit srdeční aktivitu muže ještě před předáním do rukou profesionálů. Naši záchranáři ho následně uvedli do umělého spánku, zajistili dýchací cesty a tepelný komfort a předali k další péči do Ústřední vojenské nemocnice.

Všem zúčastněným opravdu moc děkujeme, SKVĚLÁ PRÁCE!

foto: HZS, J. Dvořák

Přečtěte si celý článek

Děkujeme dvěma skutečným hrdinům za obrovskou odvahu při záchraně života!

Dnes po 16. hodině přijala dispečerka pražské záchranky tísňovou výzvu týkající se pádu muže z Karlova mostu do Vltavy. Dle dostupných informací nejevil známky života. Dva neznámí zachránci pro tonoucího skočili z výletní lodi do vody, vytáhli ho a začali jej ve spolupráci s operátorkou oživovat. Dispečerka skvěle zorganizovala připlutí lodě ke břehu na Kampě, kde si pacienta převzali naši záchranáři s lékařkou. Zachráncům se podařilo obnovit srdeční aktivitu muže ještě před předáním do rukou profesionálů. Naši záchranáři ho následně uvedli do umělého spánku, zajistili dýchací cesty a tepelný komfort a předali k další péči do Ústřední vojenské nemocnice.

Všem zúčastněným opravdu moc děkujeme, SKVĚLÁ PRÁCE!

foto: HZS, J. Dvořák

Přečtěte si celý článek

Jak se vypořádat s nehodou autobusu a osobního vozu včetně 24 zraněných. To dnes trénovali záchranáři, hasiči i policisté na nepoužívané části Rozvadovské spojky v rámci cvičení „Autobus 2017“.

Zapojili jsme posádky čtyř záchranářských vozů, jednoho lékařského, Atega, inspektora a samozřejmě i operátorky v mobilním operačním středisku. Během události zasahovali hlavně záchranáři, kteří jsou u nás v adaptačním procesu.

Děkujeme za spolupráci HZS, HZS DPP, PČR, SPJ PČR.

ZZS HMP

Přečtěte si celý článek

Vážení přátelé, současní a bývalí kolegové a příznivci Zdravotnické záchranné služby Praha,

u příležitosti 160 letého výročí založení ZZS HMP připravujeme výstavu pro širokou a odbornou veřejnost a v rámci této výjimečné události vás chceme požádat o pomoc. Určitě se mezi našimi současnými i bývalými kolegy a příznivci nachází mnoho zajímavých předmětů a artefaktů, které by stály za zveřejnění a pomohly by přispět k zdokumentování historie ZZSHMP. Chceme vás požádat o zapůjčení předmětů souvisejících s činností „pražské záchranky“, historického zdravotnického materiálu, zdravotnických přístrojů, technického i netechnického vybavení sanitních vozidel, zdravotnického operačního střediska, výjezdových základen apod.

Máme zájem o související archiválie, dokumenty, fotografie nejen z provozu ZZSHMP, ale i fotografie dokreslující běžný život na základnách během společných chvil a mimo službu a uvítáme i osobní vzpomínky pamětníků. ZZS nejsou jen sanitní vozy, zdravotnické přístroje a její ředitelé, ale hlavně lidé, kteří ji vdechují život a mnozí z nich se záchrannou službou spojili své osudy a odevzdali ji to nejlepší ze sebe. Během výstavy chceme propojit techniku a historické události s osudy našich bývalých a současných kolegů.

V případě, zájmu o spolupráci na přípravě výstavy a dokumentaci historie ZZS HMP se prosím obraťte co nejdříve na e-mail: vystava160zzshmp.cz. V případě zapůjčení předmětů bude vystaven doklad o jejich zapůjčení a po skončení výstavy budou předměty vráceny svým majitelům.

Přečtěte si celý článek

Už jen krok schází k tomu, aby měla Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy potvrzeno, že bude mít nové sídlo v centru Nová Palmovka v městské části Praha 8. Rozhodnutí je nyní na Zastupitelstvu hlavního města Prahy.

Věříme, že končí 160 let nejistoty, kdy pražská záchranka čekala na vlastní sídlo ve vyhovujících prostorách,“ říká Petr Kolouch, ředitel ZZS HMP.

Pražský magistrát chtěl v minulosti vybudovat sídlo záchranky v Troji poblíž výjezdu z tunelu Blanka. Radnice městské části Praha – Troja se ale tehdy postavila proti, důvodem byly i obavy z nárůstu dopravy. Nové sídlo by ale provoz žádným negativním způsobem ovlivnit nemělo.

Obyvatelé Prahy 8 se nemusejí obávat zvýšeného provozu nebo rušení nočního klidu houkajícími sanitkami, v budově nebude výjezdové stanoviště záchranných vozů. Neplánujeme ani areál oplocovat a budovat zde parkoviště, vozidla určená pro provoz jsou rozmístěna na jednotlivých výjezdových základnách na území hlavního města,“ uvádí Petr Kolouch.

V okolí nového sídla záchranné služby se zvýší díky přítomnosti zdravotníků bezpečnost.

„V budově budou neustále přítomní zdravotničtí profesionálové, kteří by v případě nouzové události – například vážné dopravní nehody či pacienta se srdeční zástavou – dokázali v bezprostředním okolí rychle zasáhnout. Dispečink záchranné služby je proto vybavený i automatizovaným externím defibrilátorem, monitorem životních funkcí a lékařským kufrem,“ dodává Petr Kolouch.

Do zatím nedostavěného objektu na Palmovce by se v budoucnu stěhovalo ředitelství, technickohospodářská oddělení a zdravotnické operační středisko. Záchranná služba doposud sídlí v pronájmu v ulici Korunní, zdejší prostory již ale jejímu provozu delší dobu nevyhovují.  Nová budova umožní pořádat záchranné službě i dny otevřených dveří či vzdělávací akce pro veřejnost a školy.

Záchranka bude zabírat polovinu plochy objektu, ve zbytku bude úřad Prahy 8 a komerční prostory.

Tisková zpráva ke stažení v pdf

Přečtěte si celý článek

Srdečně vás zveme na den Součinnosti složek IZS k 15. výročí povodní (2002). Kromě ukázky techniky ZZS HMP se můžete těšit na prezentace HZS, PČR, MěP nebo Správy služeb HMP. Čeká vás soutěž o zajímavé ceny a k tomu všemu hudební doprovod skupiny Kašpárek v Rohlíku nebo Eddie Stoilow.

Kdy: 16.9.2017, od 10 do 18 hodin

Kde: Palác Žofín – Slovanský ostrov

Přečtěte si celý článek

Záchranná služba australského Nového Jižního Walesu (NSW Ambulance) má přibližně pět tisíc zaměstnanců, 1500 sanitních vozů, 8 vrtulníků a 4 letadla.

Ředitelka Rosemary a manažerka Desiree (současně i paramedičky) minulý týden navštívily pražskou záchranku. Měly možnost si prohlédnout Modul pro hromadné neštěstí Golem, vybavení sanitek, leteckou záchrannou službu ale i srdce naší záchranky – dispečink. Právě Golem je zaujal ze všeho nejvíce a navrhnou radě města v Sydney podobné řešení. Stejně tak by se chtěly inspirovat našim CarPc.

Děkujeme Janě a Bořkovi za reprezentaci naší organizace!

Přečtěte si celý článek

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy vás zve na Den IZS 2017, který se bude konat 9.9. od 13. hodin v areálu Výstaviště Holešovice. Přijďte se podívat na používanou techniku všech složek Integrovaného záchranného systému, na činnosti, které složky IZS provádí. U našeho stánku uvidíte historické i moderní vozy, používané vybavení pražské záchranky, naučíme vás používat aplikaci Záchranka a seznámíme vás s činnostmi, které záchranáři provádí.

Přečtěte si celý článek

Na včerejším Army Testu v Dejvicích jsme pro rodiče s dětmi připravili ukázku fyzických testů, kterými postupně procházejí pražští záchranáři. Návštěvníci si mohli vyzkoušet zátěžový test, přemisťování figuríny, měření dynamometrie, flexibility a biometrické vyšetření. Pokud byly v testu odhaleny nedostatky, instruktoři s účastníky konzultovali možnosti ke zlepšení jejich výkonnosti. Norbert a Jan ve videu vysvětlují specifika a hodnotící kritéria jednotlivých testů. Všechny testy absolvoval i ředitel ZZS HMP MUDr. Petr Kolouch MBA.

Velice děkujeme za přizvání na akci Armádě České Republiky.

ZZS HMP

Přečtěte si celý článek

Skvělá spolupráce a VELKÝ DÍK všem zúčastněným při záchraně života mladého chlapce.

Osmiletý chlapec se včera topil na koupališti v Šárce. Neznámý muž, zřejmě lékař, neváhal a chlapce z vody vytáhl. Svědci mezitím volali na záchrannou službu. Operátorka naváděla k telefonicky asistované resuscitaci, kterou neznámý zachránce prováděl naprosto skvěle.

V rámci operačního řízení operátorky na dispečinku provedly několik skvělých rozhodnutí – na místo vyslali vrtulník letecké záchranné služby a posádku záchranářů specialistů.  Posádky si chlapce převzaly, napojily na monitor a zjistily, že srdce chlapci již pracuje. Záchranáři zajistili dýchací cesty a letecky transportovali k rukám odborníků nemocnice Motol.

Takto vypadá správně fungující řetězec přežití!!

Díky neznámému zachránci, volajícím, operátorkám, posádce LZS, lékařům, záchranářům a odborníkům z FNM.

ZZS HMP

Přečtěte si celý článek

Pražští záchranáři letos vyjížděli k šesti tisícům lidí s poruchou vědomí.

Nález člověka s poruchou vědomí není v Praze pro kolemjdoucí ojedinělý jev. Od začátku letošního roku, tedy za uplynulých sedm měsíců, pracovníci Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy vyjížděli k téměř šesti tisícům takových případů.

Poruchy vědomí mohou mít v případě nálezu člověka na ulici či v parku řadu příčin, k častým patří vyčerpání, záchvat křečí, cévní mozková příhoda, vysoké letní teploty, či naopak podchlazení, dehydratace, úrazy a pády, otravy alkoholem a jinými návykovými látkami nebo zástava srdce. Vědomí je jednou ze základních životních funkcí, jeho jakákoliv porucha může být život ohrožující, a proto je na místě vždy zavolat záchrannou službu.

I když je ochota Pražanů pomáhat ve srovnání s jinými metropolemi ve světě mimořádná, mnozí obyvatelé hlavního města nevědí, jak se v takové situaci zachovat a co mohou očekávat ve chvíli, kdy začnou spolupracovat po telefonu s operátory tísňové linky 155. Není nutné se takové situace obávat, díky instrukcím operátorky zvládne rozpoznat bezvědomí a účinně pomoct i laik bez zdravotnického vzdělání.

V následujících odstavcích je popsán postup u modelového případu, kdy kolemjdoucí narazí na člověka, který na první pohled nejeví známky vědomí.

  • Bezpečnost zachránců je na prvním místě. Pokud se například osamocené ženy či maminky s malými dětmi obávají situaci řešit samy, měly by oslovit další kolemjdoucí nebo alespoň hlasitě volat o pomoc.
  • Nahlas oslovte nalezeného člověka a sledujte, zda bude reagovat. Vždy je určitá šance, že pouze spí.
  • Volejte linku 155, pokud možno přímo od postiženého. Nejdůležitější je nahlásit správnou polohu. Pokud volající neví, kde je, jsou užitečným vodítkem číselné štítky na lampách veřejného osvětlení či použití mobilní aplikace Záchranka, která polohu určí pomocí GPS. Ojedinělé nejsou situace, kdy například cestující MHD nahlásí, že během jízdy viděl zřejmě člověka v bezvědomí. Pokud má kdokoliv pocit, že viděl někoho, kdo by mohl potřebovat pomoc, je důležité k dotyčnému dojít, zjistit jeho aktuální stav a v případě potíží nahlásit jeho přesnou polohu.
  • Postiženého znovu hlasitě oslovte, pokud nereaguje, zatřeste mu rameny. Když ani tehdy nereaguje, znamená to, že je v bezvědomí.
  • U člověka v bezvědomí je důležité zjistit, zda dýchá. Dotyčného je potřeba dostat do polohy na zádech a zaklonit mu hlavu, což uvolní dýchací cesty. Zároveň ale hlavu ani krk ničím nepodkládejte. Když se hrudník postiženého v pravidelných intervalech zvedá a klesá, tak dýchá. Musí se však nadechnout alespoň dvakrát za deset vteřin. Pozor na takzvané lapavé dechy, které vypadají, jako když ryba lape po vzduchu. Tyto lapavé dechy jsou známkou zástavy oběhu. Pokud tedy člověk nedýchá, nebo nedýchá normálně, je nutné postupovat podle instrukcí operátora a zahájit nepřímou srdeční masáž, a když se postižený nijak nebrání, pokračovat v oživování až do příjezdu záchranky.
  • Volající by měl u postiženého vydržet až do příjezdu sanitky a kontrolovat jeho stav, především dýchání. Pokud by se cokoliv do příjezdu sanitky zhoršilo, je nutné znovu zavolat na tísňovou linku 155, než záchranáři dorazí na místo. Přijíždějící záchranáře je vhodné na sebe upozornit například máváním.

Ke zjištění zmíněných věcí není třeba jakékoliv zdravotnické vzdělání.  Není třeba se ničeho obávat, zkušené dispečerky volajícímu krok po kroku poradí. Poskytnou nejen odborné rady a instrukce, ale i psychickou podporou a pomoc do příjezdu záchranářů.

Tisková zpráva – Člověk v bezvědomí

Přečtěte si celý článek

Tisková zpráva – Aplikace Záchranka pomohla s nalezením zraněné ženy ve skalách

V kritické situaci se ocitla v úterý odpoledne mladá žena, která si šla zaběhat do Dalejského údolí na Praze 13. Při běhu nešťastně uklouzla, zřítila se z přibližně desetimetrové skalní stěny a utrpěla závažné zranění. Žena zůstala sice při vědomí a dokázala vytočit linku 155, ale následkem otřesu mozku si nevybavovala, kde se nachází. Operátorka pražské záchranné služby však dokázala ženu instruovat k tomu, aby využila novou nouzovou funkci mobilní aplikace Záchranka, a určila tak její polohu.

Nová funkce umožňuje získat údaje o poloze i těch lidí v tísni, kteří aplikaci ve svém mobilu nainstalovanou nemají. Poté, co zraněná žena podle instrukcí do internetového prohlížeče v telefonu zadala konkrétní adresu pro nouzové případy, určila operátorka téměř přesně její polohu. Nutno dodat, že kdyby měla žena aplikaci v telefonu nainstalovanou a využila ji, operační středisko by údaje o poloze obdrželo automaticky a s větší přesností, záchrana by tak byla ještě rychlejší.

Posledním článkem řetězce, který rovněž zafungoval na jedničku, byla skvělá místní znalost posádky záchranného vozidla a její spolupráce s operátorkou, která zůstávala po celou dobu v kontaktu s postiženou a podle přibližujícího se zvuku sirény v telefonu současně navigovala záchranáře přímo na místo neštěstí.

Tento případ dokládá, že i na tak zalidněném území, jako je hlavní město Praha, může dojít k situaci, kdy není nalezení zraněného vůbec snadné. Záchranná služba proto pro podobné situace doporučuje využít právě aplikaci Záchranka, která po aktivování uživatelem vytočí tísňovou linku 155 a zároveň na operační středisko odešle přesnou polohu volajícího podle souřadnic GPS. Pražští záchranáři od začátku letošního roku takto vyjížděli už k osmi desítkám případů.

Aplikace Záchranka je zdarma dostupná pro všechny běžně rozšířené platformy chytrých mobilních telefonů a její použití v nouzi je velmi jednoduché.

 

Přečtěte si celý článek

Petra Dudková, ale nikdo jí neřekne jinak než Dudu, Dudek, nebo Dudlík. Nastupovala ještě jako sestra a jezdila v legendární Tatře s lékařem a řidičem, poté nastoupila na dispečink, kde už zůstala. Žena, která dala naší organizaci téměř celý profesní život. Na záchrance se seznámila se svým životním partnerem, vychovala tři děti, prožila nesčetné množství radostí ale i starostí.

Nelze ani spočítat, kolik po telefonu zachránila lidí, kolik miminek se díky jejím radám narodilo dřív, než přijeli záchranáři. Stejně tak ale kolik vyslyšela bolestných příběhů, kolikrát slyšela někoho do telefonu plakat a jsou i telefonáty, na které nikdy nezapomene. Nesmírně pracovitá, hodná, usměvavá a prostě skvělá kolegyně po téměř třiceti letech na pražské záchrance dnes slouží na operačním středisku svou poslední službu.

Dudu budeš nám tu moc chybět a nikdy na Tebe nezapomeneme, kdykoliv Tě rádi uvidíme. Celá záchranka si nesmírně Tvé práce a energie váží a přejeme Ti hodně štěstí. MÁME TĚ MOC RÁDI❤

Přečtěte si celý článek

Rádi bychom vám ukázali, jak vypadá výběrové řízení na pražskou záchranku.

Po úspěšném absolvování studijního oboru zdravotnický záchranář musí zájemci absolvovat naše výběrové řízení, které se skládá ze čtyř částí. Vstupní vědomostní test obsahuje 30 otázek, následuje praktická zkouška (modelový případ), testovací jízda s nalezením adresy v mapě. Výběrové řízení je pak zakončeno pohovorem.

Zároveň bychom chtěli poděkovat účastníkům za spolupráci při natáčení videa. Doufáme, že video poslouží dalším pro zmírnění stresu 🙂

ZZS HMP

Přečtěte si celý článek

Tisková zpráva – ZZS HMP zahajuje testy fyzické zdatnosti záchranářů

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy zahájila ve spolupráci s Fakultou tělesné výchovy a sportu testy fyzické zdatnosti záchranářů. Jako první procházejí testy členové letecké výjezdové skupiny, která momentálně zasahuje i v krajích mimo Prahu, čímž se zvýšila i potenciální fyzická náročnost zásahů. Testy nemají represivní charakter, záchranářům poskytují především objektivní zhodnocení jejich zdatnosti a doporučení, kterou oblast v zájmu zachování vlastního zdraví zlepšit.

„Hodnocení zavádíme i jako součást přezkoušení po ukončení adaptačního procesu nových záchranářů a řidičů. Uvažujeme, že se testy stanou rutinní součásti přípravy všech zdravotnických zaměstnanců. Chceme tak udržet vysokou kvalitu péče poskytované pacientům i přispět k prevenci vzniku pracovních úrazů či nemocí z povolání pohybového a kardiovaskulárního aparátu, stejně jako k obecnému zvyšování bezpečnosti práce,“ uvedl David Peřan, vedoucí Vzdělávacího a výcvikového střediska.

Dostatečná tělesná zdatnost a pohybový rozsah jsou jednou z podmínek správného a bezpečného zvládnutí pracovních činností záchranáře, zejména těch závažnějších, jako jsou resuscitace pacienta, pohyb v náročném terénu či obtížné transporty.

Testy se zaměřují na oblasti, které jsou na základě dostupných literárních údajů a předchozích zkušeností rozhodující pro zvládnutí záchranářské profese. Hodnocení obsahuje dvě části – všeobecnou zdatnost (sedm položek) a specifickou zdatnost (dvě položky).

Přečíst celou tiskovou zprávu…

Přečtěte si celý článek

V úterý 27. června 2017 ve 14 hodin slavnostně otevřel ředitel Zdravotnické záchranné služby hl.m. Prahy Petr Kolouch za účasti radních hlavního města Libora Hadravy a Radka Lacka novou výjezdovou základnu v Radotíně.

Ve shodě s dlouhodobou strategií ZZS HMP je základna umístěna ve společných prostorách s Hasičským záchranným sborem. Do nových prostor se stěhuje výjezdová skupina rychlé zdravotnické pomoci z nedalekých Lahovic, kde byla základna umístěna v průmyslovém objektu, navíc na území ohroženém záplavou. Nová základna nejenže beze zbytku splňuje současné legislativní požadavky, ale přináší našim záchranářům i výrazně komfortnější sociální zázemí,“ říká Petr Kolouch.

 ZZS HMP v současnosti na území metropole disponuje 19 výjezdovými stanovišti, na kterých je k dispozici jedna letecká výjezdová skupina, pět výjezdových skupin rychlé lékařské pomoci, až 30 výjezdových skupin rychlé zdravotnické pomoci a také dvě speciální vozidla pro podporu řešení událostí s velkým počtem postižených.

Strategické rozmístění stanovišť zajišťuje velmi dobrou obslužnost území hlavního města s dostupností neodkladné pomoci v limitu do 20 minut v 99,5 procenta událostí. U případů první naléhavosti je dojezdový čas do osmi minut. ZZS HMP trvale usiluje o rozvoj sítě výjezdových základen, a v nejbližších měsících tak počítá s otevřením stanovišť v prostorách letiště Ruzyně a hasičské stanice ve Strašnicích,“ dodává Ondřej Franěk, vedoucí lékař zdravotnického operačního střediska a tiskový mluvčí ZZS HMP.

Přečtěte si celý článek