Tiskovky označeny tagem ‘Novinky’

Měl to být první větší rodinný výlet, na kterém plánoval mladý pár s malou Olivií a jejich ještě nenarozeným miminkem oslavit první výročí svatby. Dáša chtěla manželovi Matúšovi ukázat všechna místa, která si v Praze oblíbila. Toto přání se ale nikdy nesplnilo.

Rodina, cestující vloni do české metropole ze Slovenska, stihla ještě navštívit Matúšovu tetu a poslat příbuzným vtipnou poznámku o stavu dálnice u Humpolce. Později ale přišel ten nejhorší telefonát, který si dovedete představit. Příbuzným policisté oznámili, že manželé havarovali. Nehodu přežila jako jediná Olivie. Nebyl jí ani rok a rázem se stala sirotkem.
Na místě tehdy zasahovala i posádka našich leteckých záchranářů. Rodičům už bohužel pomoci nemohli. Malou pacientku, která naštěstí žádná vážnější zranění neutrpěla, transportovali záchranáři do nemocnice na detailnější vyšetření.

V tomto místě většina příběhů, se kterými se setkáváme, z pohledu záchranky končí. Ale tentokrát je to jinak.
V letošním roce jsme navázali spolupráci s Nadačním fondem pomoci, který na dárcovské platformě Znesnáze21 umožňuje zakládat dárcovské sbírky. První sbírka, jejímž patronem se pražská záchranka stala, je právě pro Olivii. Starají se o ni teta s babičkou a bude se jim hodit každá koruna při zajišťování Oliviina snad už jen radostného dětství a vůbec vstupu do života.
„Když nám před dvěma lety zemřel nečekaně náš otec a teď nejmladší sestra, rozhodla se naše maminka ve svých 61 letech vzdát se vlastního bydlení na východním Slovensku a přestěhovala se 365 kilometrů za mnou a Olivkou do Nitry. Všechny tři žijeme v podnájmu v bytě. Olivka je naše sluníčko a já věřím, že na ni její rodiče dávají tam seshora pozor. Už jenom proto je mou největší snahou zabezpečit malé Olivce vlastní střechu nad hlavou a stálý domov, kde bude vyrůstat a kam se bude moct vždy vracet,“ říká Oliviina teta Jaroslava.

Dnes se celá rodina setkala s ředitelem záchranky Petrem Kolouchem a také s lékařem Davidem Doubkem, který vloni v létě přímo na místě nehody zasahoval. Sbírku zahájili všichni společně. I když oba naši doktoři už v záchranářské uniformě zažili ledacos, oběma se jim dneska leskly oči.

„S pacienty strávíme jako záchranáři většinou jen desítky minut, během kterých je naším hlavním úkolem poskytnout jim kvalitní péči a zachránit jejich život a zdraví. Neznamená to ale, že by nám byly jejich další osudy lhostejné. Jsme rádi, že v případě Olivie můžeme pomoci i jiným způsobem a těšíme se na další spolupráci s Nadačním fondem pomoci,“ shodli se oba zdravotníci.
Pokud chcete Olivii také podpořit, můžete to udělat prostřednictvím sbírky na tomto odkazu: https://znesnaze21.cz/sbirka/uz-jen-radostne-detstvi-pro-olivku

Foto: Jan Tichý

Přečtěte si celý článek

Pochvaly a poděkování za práci našich posádek nebo operátorů nám přicházejí pravidelně a jsme za to moc rádi. A někdy je i chování svědků události na místě tak příkladné, že si vyslouží pochvalu od našich záchranářů.

O víkendu vyrazily naše posádky – zdravotnická a lékařská – do Františkánského kláštera, kde do bezvědomí upadla žena se srdeční zástavou. Přítomní lidé, mezi nimiž byla i zdravotní sestra, okamžitě zahájili resuscitaci a zavolali na tísňovou linku 155. Zachránci pokračovali v resuscitaci, přestože se u ženy dostavoval tzv. gasping (lapavé dechy), což může při poskytování první pomoci člověku se srdeční zástavou svědky zmást. Často si myslí, že se už podařilo dýchání a krevní oběh obnovit, ale opak je pravdou.

Záchranářská posádka byla na místě za 4 minuty od přijetí tísňové výzvy a resuscitaci převzala. Po 12 minutách oživování a dvou výbojích z defibrilátoru se podařilo u paní srdeční činnost obnovit.

Několik přítomných mužů, kteří před tím ukázkově naváděli záchranáře na místo, ještě ochotně pomohlo s transportem pacientky do sanitky. „Lidé tam byli fakt skvělí,“ zhodnotil zásah jeden z našich záchranářů.

Píšeme to často, ale spolupráce s veřejností, ať už ve vyrozumění záchranné služby prostřednictvím linky 155 nebo v poskytování první pomoci do příjezdu našich posádek, je zásadním článkem v řetězci přežití pacientů. A v Praze je ochota lidí v tomto směru pomáhat druhým, i ve světovém srovnání, skutečně mimořádná. První pomoc si můžete zopakovat: První pomoc u bezvědomí/resuscitace

Děkujeme. ZZS HMP

Přečtěte si celý článek

Jardovi Linhartovi se u pražské záchranky říkalo Kapřík, protože ve volném čase rád chodil na ryby. Na Hostivařskou přehradu nebo na Kyják, tedy Kyjský rybník. Minulý týden Jarda, který u nás sloužil 25 roků v letech 1990 až 2015, podlehl po krátkém boji těžké nemoci.

Jarda pracoval u pražské záchranky jako sanitář v době, kdy pod ní spadala ještě nemocnice na Malvazinkách. V záchranářské uniformě pokračoval jako řidič Škody 1203 při tzv. převozech pacientů a následně jako řidič sanitního vozidla rychlé zdravotnické pomoci. Při většině služeb vyjížděl ze základny na Míčánkách.

Jako na zkušeného „pardála“, který měl naježděno tisíce kilometrů a dokázal zachovat chladnou hlavu snad při všech myslitelných situacích, vzpomíná na Jardu třeba záchranář Lukáš Zachariáš, který s ním u záchranky začínal. Parťáci byli osm let a Jardův klid se prý při práci přenášel i na ostatní.
„Byl sanitář, řidič, ale hlavně rádce. Přišel jsem k němu jako ucho po škole. Ohledně zdravotních stavů pacientů měl obrovské zkušenosti a moje teoretické znalosti ze školy dokázal doplnit o to, jak konkrétní věci řešit v praxi,“ říká.
Jarda s Lukášem se postupem času sehráli tak, že jim někteří kolegové vytýkali, že spolu vlastně vůbec nemluví – nebylo to třeba, protože oba přesně věděli, co má kdo v jakou chvíli dělat a co bude následovat. Co se komunikace týká, zvládal ale Jarda mluvit s pacienty na jedničku.

„Dalo se na něj stoprocentně spolehnout a nikdy neřekl, že něco nejde nebo že se mu něco nechce dělat, vždy se snažil pomoci,“ vzpomíná Lukáš a shoduje se na tom i s dalšími oslovenými kolegy. Kamarádství, smysl pro suchý záchranářský humor a obrovské zkušenosti spolu s rozvahou prý Jardu nejlépe charakterizují.

Tak tedy, Kapříku, přejeme tam nahoru samé pěkné úlovky. S hlubokou úctou, celá ZZS HMP

Přečtěte si celý článek

V roce 2019 řešila Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy celkem 128 238 událostí. Za posledních nejméně 20 let jde o historicky první, byť mírný, meziroční pokles (v roce 2018 to bylo 128 997 událostí). Téměř každé desáté události (9,5 %) se zúčastnila posádka s lékařem. Zhruba polovinu pacientů pražských záchranářů tvořili vloni senioři nad 60 let, dětí ošetřili necelých deset tisíc.

Přímo na jednotky intenzivní péče transportovaly posádky téměř 6 000 pacientů, dalších 1 100 pacientů v kritickém stavu zemřelo přes veškerou péči na místě události nebo během transportu. Ve více jak 2 300 případech zajistila ZZS HMP ohledání při ohlášeném úmrtí prostřednictvím služby svých koronerů.

Nejčastější příčinou výjezdů záchranné služby jsou dlouhodobě dýchací potíže a nejinak tomu bylo loni, kdy jsme ošetřili pacienty s těmito komplikacemi ve 12 tisících případů. Následují bolesti na prsou (přes 5 tisíc případů) či kolapsy (4 800 případů). Z úrazových příčin si zásah záchranné služby v Praze vyžádaly nejčastěji pády (13 700 událostí), úrazy následkem potyček (2 500 výzev) a dopravní nehody (2 153 událostí). Přes tři tisíce výzev měly na svědomí otravy různými látkami.

Do nemocnic jsme převezli přes 500 pacientů s akutním infarktem myokardu a také téměř 1 500 pacientů s cévní mozkovou příhodou, tzv. mrtvicí.

V 682 případech museli záchranáři zahájit resuscitaci u pacientů ve stavu klinické smrti. U zhruba poloviny z nich se jim podařilo obnovit srdeční činnost a předat je do některé z pražských nemocnic.

Záchranka zasahovala rovněž u 218 bezprostředně hrozících porodů v terénu, kdy v šesti desítkách případů skutečně došlo k porodu ještě za asistence pražských záchranářů či operátorů a operátorek zdravotnického operačního střediska.

V roce 2019 se v Praze odehrálo 16 událostí, při nichž záchranáři ošetřovali pět a více zraněných či postižených. Nejvíce zraněných (19) si vyžádala nehoda autobusů 4. prosince na Chodově, kdy ZZS HMP aktivovala speciální režim, tzv. traumatologický plán.

Nelze opomenout práci dispečinku – za rok 2019 přijali dispečerky a dispečeři 209 000 volání na tísňové linky, tedy v průměru cca 570 volání denně. Zhruba dvě třetiny volání přicházejí během denní směny, třetina pak v noci.  Nejvytíženější denní směny jsou z tohoto hlediska v pondělí, naopak nejnáročnější noční směny jsou z pátku na sobotu.

V 759 případech poskytli naši operátoři a operátorky kritické instrukce k poskytnutí první pomoci, zejména ve formě telefonicky asistované resuscitace a telefonicky asistovaného porodu.

Zatížení zdravotnické služby kolísá i v průběhu roku – nejvíce událostí se odehrává v zimních měsících, což potvrzuje i fakt, že všech šest dní, kdy počet zásahů v roce 2019 překročil 400 za 24 hodin, se odehrálo právě v zimě. Pomyslnou první příčku obsadil tradičně s náskokem 1. leden (493 událostí), následovaný 16. prosincem (439 událostí) a 3. lednem (421 událostí). Na opačném konci tohoto „žebříčku“ se umístily 14. březen, 21. červenec a 7. červenec s počtem 270 událostí za 24 hodin.

Tisková zpráva ke stažení v PDF

Přečtěte si celý článek

Zdravotníci pražské záchranky vyjížděli o silvestrovské noci k 255 událostem. V přímé souvislosti s oslavami Nového roku bylo 62 událostí, z nichž u deseti byla volána záchranná služba z důvodu úrazu způsobeným pyrotechnikou. Žádné z těchto zranění naštěstí nebylo život ohrožující, ale trvalým následkům se někteří pacienti zřejmě bohužel nevyhnou. V meziročním srovnání vykazují letošní novoroční oslavy ohledně zatížení provozu záchranky i volání na tísňovou linku 155 v Praze přibližně čtvrtinový pokles. I tak ale celkové zatížení provozu ZZS HMP převýšilo běžnou noční směnu o sto procent.

Během noci se v Praze neudála žádná mimořádná událost zdravotnického charakteru, všechny řešené události zapadaly do běžného spektra pacientů ošetřovaných záchrannou službou během podobných příležitostí. Průběh večera a noci byl z pohledu záchranné služby obvyklý – do cca jedné hodiny ráno převažovaly události v centru, spojené obvykle s požitím alkoholu a úrazy od střepů a eventuálně zábavní pyrotechniky, jednalo se ale i o napadení a další úrazy. Následně se přesunula aktivita také do periferních částí a vedle obecných úrazů (pády, zlomeniny, řezné rány) se ve větší míře objevily i tísňové výzvy spojené s pozdními následky požití alkoholu, dietními chybami a emočním vypětím (nevolnosti, kolapsové stavy, psychické poruchy). Silné zatížení provozu na celém území hlavního města trvalo přibližné do páté hodiny ranní. Dominující příčinou výjezdů záchranné služby během silvestrovské noci byly zdravotní potíže nebo úrazy (včetně napadení) vzniklé v těsnější či volnější souvislosti s požitím alkoholu, případě s pádem.

V pomyslném centru metropolitních oslav na Václavském náměstí ošetřili zdravotníci v modulu Golem 23 osob, z toho šest utrpělo zranění v souvislosti s pyrotechnikou. Čtyři lidi transportovaly posádky do nemocnic, ostatní byli ošetřeni ambulantně na místě.

Celkem posádky ZZS HMP transportovaly během noci kvůli zraněním způsobeným zábavní pyrotechnikou dva pacienty na kliniku plastické chirurgie, dva pacienty na oční oddělení, dva pacienty na kliniku popáleninové medicíny, tři pacienty na chirurgická oddělení a jeden pacient byl po ošetření drobného úrazu ponechán na místě. Mezi zraněnými bylo i třináctileté dítě, kterému petarda na Břevnově vážně poranila tvář.

Pro Zdravotnickou záchrannou službu hl. m. Prahy představují novoroční oslavy tradičně jeden z nejvytíženějších dnů v roce. Z toho důvodu i letos posílila pražská záchranka svůj provoz. Oproti běžnému režimu bylo v ulicích více o sedm záchranářských posádek spolu se speciálním modulem Golem s lékařskou posádkou a šestnácti zdravotníky na Václavském náměstí. Na dispečinku záchranné služby sloužilo během noci osm operátorek a operátorů, se zajištěním běžného provozu pomohli rovněž spolupracující soukromí poskytovatelé přepravy pacientů neodkladné péče.

ZZS HMP děkuje složkám integrovaného záchranného systému, zdravotnickým zařízením a soukromým poskytovatelům PPNP za vynikající a kolegiální spolupráci, stejně tak jako všem svým zaměstnancům za bezchybné zvládnutí jedné z nejnáročnějších směn celého roku.

Tisková zpráva ke stažení v PDF

Přečtěte si celý článek

Mohli jsme pro vás vytvořit obyčejné vánoční přání, ale my jsme si řekli ne. 😊 Pražští záchranáři se umějí do práce pořádně „položit“ a to jsme využili i při nápadu na letošní PFko. Podívejte se, jak to celé probíhalo. Za celou pražskou záchranku vám přejeme krásné Vánoce, štěstí, pohodu, a hlavně zdraví v novém roce.

Přečtěte si celý článek

Za pět let zasahovala pražská záchranka u 350 případů intoxikace oxidem uhelnatým. Účinná prevence vyjde jen na stokoruny

V posledních pěti letech ošetřily posádky pražské záchranky přes 350 pacientů, kteří měli zdravotní komplikace po intoxikaci oxidem uhelnatým (CO). Více než třetina z nich musela být hospitalizována na jednotkách intenzivní péče, pět pacientů bohužel zemřelo. Mezi postiženými bylo také přes 60 dětí. Ve většině případů šlo o události, kdy se lidé nadýchali spalin vznikajících při topení nebo ohřevu teplé vody. Těmto událostem lze přitom snadno předcházet profesionální kontrolou topenišť a spalinových cest a také pořízením detektoru oxidu uhelnatého, který na případný únik plynu do domácnosti upozorní zvukovými signály a může skutečně zachránit život. V řadě domácností ale tyto detektory stále chybí.

Je pravděpodobné, že výše uvedená čísla představují jen pověstnou „špičku ledovce“. Lehčí otravy mají totiž pouze nespecifické příznaky (nevolnost a zvracení, motání hlavy, pocit únavy, bušení srdce…) a po opuštění daného prostoru samy odezní. Může se stát, že v bytě dlouho a bez povšimnutí tiká „časovaná bomba“, jejíž smrtící účinek se projeví až při souhře více nepříznivých okolností.

Minulý týden zasahovaly například posádky pražské záchranky v bytě na Vinohradské ulici, kde se takto přiotrávily čtyři osoby, z toho dvě děti. Při příchodu záchranářů do bytu se takřka okamžitě rozezněl osobní detektor oxidu uhelnatého, kterým jsou členové výjezdových skupin v Praze vybaveni. Všichni pacienti trpěli bolestí hlavy, závratěmi a patnáctiletý chlapec i krátkodobou poruchou vědomí. Záchranáři s obyvateli bytu neprodleně zamořený prostor opustili a přivolali kolegy z Hasičského záchranného sboru a Policie České republiky. Pacienty zdravotníci vyšetřili, zajistili žilní vstupy, zahájili kyslíkovou terapii a všechny postižené transportovali do nemocnic.

Tento příběh je jen jedním z typických případů, které mohou při naplno probíhající topné sezoně nastat. Profesionální revize kotle či jiného topného zařízení je důležitý první krok pro zvýšení bezpečnosti domácnosti, ale nemusí stačit. Spaliny se mohou do bytu dostávat například i digestoří vedoucí do světlíku obytných domů nebo z komínu při změnách atmosférického tlaku. Proto je velmi důležité mít domácnost vybavenou i detektorem oxidu uhelnatého, který se dá v České republice bez problémů pořídit. Cena se pohybuje v řádech stokorun.

Oxid uhelnatý je bezbarvý, nedráždivý plyn bez zápachu, v čemž spočívá jeho zákeřnost. Pro člověka je vlastními smysly nemožné rozpoznat, že oxid uhelnatý vdechuje. V případě, že detektor začne hlásit přítomnost plynu, musejí domácnost všichni neprodleně opustit, nechat otevřená okna a volat na tísňovou linku. V případě, že nikdo z přítomných nemá zdravotní obtíže, volejte Hasičský záchranný sbor, tedy číslo 150, při jakýchkoliv zdravotních komplikacích volejte ihned přímo zdravotnickou záchrannou službu na tísňové lince 155, kde vám také poradí, jak postupovat.

V každém případě, pokud existuje jakékoliv podezření, že zdravotní potíže postiženého jsou způsobené oxidem uhelnatým, musí být prvním krokem intenzivní větrání prostoru, případně vyproštění postiženého z uzavřené místnosti (např. koupelny). Pokud postižený dýchá a nezvrací, uložte ho do polohy na zádech a zakloňte mu hlavu – tím uvolníte dýchací cesty a takto budete moci kontrolovat stav jeho dýchání. Pokud postižený nedýchá, je nutné zahájit nepřímou masáž srdce a pokračovat v ní podle instrukcí dispečerů na telefonu až do příjezdu posádky záchranné služby na místo. Pokud je na místě osoba schopná a ochotná provádět dýchání z plic do plic, je v tomto případě vhodné střídat stlačování hrudníku s vdechy v poměru 30:2.

Tisková zpráva ke stažení v PDF

Přečtěte si celý článek

Ve čtvrtek večer v Praze ukázkově zafungoval tzv. řetězec přežití. Díky pohotové reakci svědků a následné práci posádek Policie České republiky, zaměstnanců Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy a personálu Všeobecné fakultní nemocnice se podařilo zachránit život pětapadesátiletému otci dvou dětí. Muž, který s ratolestmi vyrazil na Vinohradech na mikulášskou procházku, zkolaboval kvůli náhlé zástavě oběhu.

Svědkyně události, kolemjdoucí žena, ihned vytočila tísňovou linku 155 a podle rad dispečerky na telefonu začala poskytovat muži nepřímou srdeční masáž. Operátorky a operátoři na místo vyslali záchranářskou a lékařskou posádku a také požádali přes operační středisko Policii ČR o možnost výjezdu hlídky s automatizovaným externím defibrilátorem. Policisté muži podali jeden výboj z automatického defibrilátoru (AED), díky čemuž se pacient probral k plnému vědomí.

Posádky pražské záchranky na místě muže vyšetřily, zjistily, že prodělal akutní infarkt myokardu, zajistily ho a následně transportovaly do Všeobecné fakultní nemocnice na katetrizační jednotku. O mužovy děti bylo mezitím postaráno v přilehlé restauraci.

Tento příběh je příkladem skvělé spolupráce všech součástí řetězce přežití, počínajícího příkladnou reakcí svědků události, kteří začali muži poskytovat ihned pomoc podle rad dispečerky pražské záchranky.

Právě rychlá laická první pomoc je pro přežití pacientů se zástavou oběhu zásadní. Díky ochotě Pražanů pomáhat je metropole v tomto ohledu dlouhodobě na špičce i v rámci celosvětového srovnání. Osm z deseti lidí, kterým se v hlavním městě zastaví srdce, resuscitují kolemjdoucí ještě před příjezdem záchranářských posádek podle rad dispečerek zdravotnického operačního střediska. Každý rok tak zásadním způsobem přispívají k záchraně desítek životů.

Tisková zpráva ke stažení v PDF

Přečtěte si celý článek

Srdečně vás zveme na Den Integrovaného záchranného systému, který se bude konat 12.10. od 15 do 19 hodin v parku na Pankráci.

Budete mít možnost vidět hasiče, policisty, záchranáře a další ozbrojené složky v akci. Přijďte se podívat na prezentaci složek Integrovaného záchranného systému. Akce městské části Praha 4, která je za podpory radního Zdeňka Pokorného. Za ZZS HMP bude na místě vůz Atego.

Přečtěte si celý článek

Kvalita vybavení, schopnosti záchranářů a lékařů i výrazně kratší doba předání pacienta v nemocnicích, než na kterou je zvyklý, zaujaly během stáže na pražské záchrance Australana Sama Walmsleyho. Když půjde všechno tak, jak plánuje, nastoupí Sam začátkem příštího roku jako záchranář u záchranné služby v australské Victorii. Před tím musí ještě zakončit studia na Univerzitě Charlese Sturta v Bathurstu. Doufá, že mu k tomu pomůže i stáž, kterou na přelomu srpna a září absolvoval v Praze, kdy doprovázel na výjezdech posádky RLP a RZP. Sympatického Australana jsme zastihli uprostřed deštivé denní služby na výjezdové základně Hrad, kam se zrovna vrátil z marného výjezdu na Masarykovo nádraží. I když tu byl Sam jen na skok, začal velmi pohotově vyjmenovávat rozdíly, které v pražském provozu oproti australské praxi za tu chvíli postřehl.

Co všechno jste v Praze zatím u záchranky zažil?

První den jsem jezdil s RLP a byla to vážně zajímavá zkušenost. U nás takový systém vůbec nemáme, v sanitkách jezdí jen záchranáři různých specializací. Když mám například pacienta v kritickém stavu, můžu k sobě přivolat záchranáře s určitou specializací (ICP – Intensive Care Paramedic nebo ACP – Advanced Care Paramedic), ale v Praze jezdí k takovým případům doktoři. Na RLP jsme měli asi pět pacientů, například třiadevadesátiletého válečného veterána se spoustou medailí, který zkolaboval u památníku. Byl skvělý pocit, že jsme mu mohli pomoct. To byl dobrý případ. Během dneška na RZP jsme ale měli i hodně výjezdů, kdy vás lidi volají s tím, že je „někde něco píchne“. To ale k práci patří, ne každý den vyjíždíte k zástavě oběhu.

Všiml jste si ještě dalších rozdílů?

Vůbec největší rozdíl podle mě je, že zdravotničtí záchranáři tady musejí v případě, kdy chtějí dát pacientovi léky, volat lékaře. Když v Austrálii jako zdravotnický záchranář uznám za správné dát pacientovi morfium, dám mu morfium. Není s tím problém. Na mobilu mám navíc opravdu užitečnou oficiální aplikaci, která obsahuje seznam veškerých léků, které můžu pacientovi podat. Když zadám věk pacienta, váhu, diagnózu a konkrétní lék, tak mi aplikace rovnou ukáže, jak velkou dávku léku mám použít – s touto aplikací v podstatě nemůžete udělat chybu. Samozřejmě pokud jakkoliv pochybujete, můžete vždy zavolat doktorovi a zeptat se, ale primárně dělají záchranáři samostatná rozhodnutí. I tady v Praze by to mohla být užitečná věc.

Myslím, že máte mnohem lepší vybavení, než které používáme my. Ne, že bychom používali špatné přístroje, ale přeci jen jsou starší než ty, které jsem viděl tady. Vaši doktoři mají například přístroje Lucas 2 nebo automatické plicní ventilátory v sanitkách, u nás používáme stále ještě ambuvaky a starou dobrou nepřímou masáž srdce. Kvalita vybavení i tréninku, který vaši záchranáři mají, je opravdu velmi vysoká. Nechci, aby to vyznělo hloupě, ale z globálního pohledu vidím Českou republiku jako východoevropskou zemi a člověk by čekal, že by mohla v těchto oblastech zaostávat. Ale tak to vůbec není, zdravotnická záchranná služba je naopak na špičce.

Složení posádek je u vás stejné?

Vaše posádky jsou, podle toho, co jsem viděl, většinou ve složení zdravotnický záchranář a řidič – role se celý den nemění. U nás jsou v sanitce dva zdravotničtí záchranáři, kteří si během směny role střídají. Jeden řídí, druhý se stará o pacienta a pak se prohodí.

I když jsem jezdil na RLP s Helenou a Tatianou, tedy s ženskou posádkou, všiml jsem si, že je u vás málo záchranářek v porovnání s Austrálií, kde se jejich počet zvyšuje. Viděl jsem také rozvrh služeb, které tady máte, a musím říct, že to musí být dost náročné – naplánovat si při tom volno.

Jak vypadají vaše směny?

V Austrálii máte zpravidla po sobě dvě dvanáctihodinové směny od osmi ráno do osmi večer, další den jednu dvanáctihodinovou večerní směnu od 11 do 23 hodin a další den jednu noční. Následují čtyři dny volna a pak zase čtyři dny služby a tak stále dokola. Je to fajn, člověk má dost času na odpočinek.

Máte v Austrálii podobné množství výjezdů, jako   jste zažil v  Praze?

Doma jsem byl v ostrém provozu zatím měsíc a sloužil jsem ve venkovské oblasti, což znamená méně výjezdů, ale zase velké vzdálenosti. Jeli jsme například k pacientovi s podezřením na infarkt a dostat ho do nemocnice nám trvalo hodinu a půl. Všichni záchranáři v Novém Jižním Walesu proto mají ve výbavě antitrombotika a trombolytika, která rozpustí krevní sraženinu, pokud jsou daleko od katetrizační jednotky. EKG ukazovalo, že má tento pacient infarkt myokardu, v tomto případě zrovna voláme doktorovi, posíláme snímky EKG mobilním telefonem. Doktor rozhodl, ať léky podáme. Když jsme dojeli do nemocnice, tak pacientovi bylo mnohem lépe. Kvůli velkým vzdálenostem u nás využíváme asi více letecké výjezdové skupiny včetně transportu pacientů do nemocnic ve velkých městech.

Obzvlášť tady okolo Pražského hradu je spousta turistů. Věřím, že pro vaše záchranáře musí být těžké, že asi nikdy neví, jakým jazykem na ně bude pacient mluvit.

Mohly by se od sebe zdravotnické služby něco naučit?

Jak jsem říkal, myslím, že pražská záchranná služba by se mohla inspirovat v tom, aby zdravotnickým záchranářům umožnila být více nezávislými. Všiml jsem si také, že předání pacienta v nemocnici v Praze probíhá mnohem rychleji než u nás. V Austrálii zůstaneme v nemocnici často trčet, protože se dennodenně stává, že nejsou volná lůžka. Takže téměř každou noční směnu strávíte hodiny v nemocnici, než se pro vaše pacienty uvolní místo. Osobně jsem jednou takto čekal přes dvě hodiny. Líbí se mi, že záchranáři v Praze odvedou svoji práci, předají pacienta personálu v nemocnici a přesouvají se dál.

A proč nemůžete vzít pacienta do jiné nemocnice?

To je dobrá otázka. V tomto ohledu by se mohlo australské zdravotnictví něco přiučit. Jinak oblastí, kde by se mohly naše záchranné služby vzájemně inspirovat, je řada a doufám, že se mi podaří náš vztah v budoucnu rozvíjet, abychom si mohli dál vyměňovat zkušenosti. Chtěl bych také moc poděkovat Heleně Kocumové, Tatianě Tatranské, Davidovi Peřanovi a Filipovi Ramajzlovi za jejich ochotu, s jakou mi ukázali pražskou záchrannou službu, doufám, že se někomu z nich podaří udělat si výlet do Austrálie, aby se podívali, jak to funguje u nás.

 

Přečtěte si celý článek

Katarína a David nás reprezentovali předešlý víkend na Kongresu Evropské resuscitační rady.

Katarína se věnovala tématu resuscitace dětí v letech 2003 až 2015 na území ZZS HMP. David se zaměřil na resuscitaci dospělých a jeho přednáška nesla název: „Cirkadiánní kolísání KPR na ZZSHMP v letech 2003 až 2015“ a navíc působil jako rozhodčí na mezinárodní soutěži v resuscitaci. Díky shromážděným statistickým datům za dvanáct let došel David k závěru, že nejvíce resuscitovaných na území Prahy (byť jen v řádu několika procent) je mezi 8. a 10. ranní a okolo 19 hodiny.

Děkujeme, ZZS HMP

Přečtěte si celý článek

V rámci včerejší vydařené akce „Be happy s epi“ pořádané městskou částí Praha 3 jsme představili videoukázku správného postupu první pomoci u záchvatu křečí. Níže naleznete i fotogalerii ze zmíněné akce.

  • Bezpečnost zachránců je na prvním místě.
  • Pokud jste svědky záchvatu křečí, volejte linku 155. Nejdůležitější je nahlásit správnou polohu. Pokud volající neví, kde je, skvělým pomocníkem může být použití mobilní aplikace Záchranka, která polohu určí pomocí GPS a odešle smskou na dispečink záchranné služby.
  • Postiženého zkuste hlasitě oslovit, pokud nereaguje, zatřeste mu rameny. Když ani tehdy nereaguje, je v bezvědomí.
  • U člověka v bezvědomí s probíhajícími křečemi je důležité zamezit poraněním hlavy. Odstraňte nebezpečné předměty z dosahu postiženého, zamezte tomu, aby si postižený poranil hlavu.
  • Nesnažte se bránit záchvatu křečí. Nesahejte postiženému do úst, nesnažte se „vytáhnout“ jazyk!
  • Po skončení záchvatu, při přetrvávajícím bezvědomí, je potřeba dostat dotyčného do polohy na zádech a zaklonit mu hlavu, což uvolní dýchací cesty. Zároveň ale hlavu ani krk ničím nepodkládejte. Když se hrudník postiženého v pravidelných intervalech zvedá a klesá, tak dýchá. Musí se však nadechnout dvakrát až třikrát za deset vteřin. Pozor na takzvané lapavé dechy, které vypadají, jako když ryba lape po vzduchu. Tyto lapavé dechy jsou známkou zástavy oběhu. Pokud tedy člověk nedýchá, nebo nedýchá normálně, je nutné postupovat podle instrukcí operátora a zahájit nepřímou srdeční masáž, a když se postižený nijak nebrání, pokračovat v oživování až do příjezdu záchranky.
  • Volající by měl u postiženého vydržet až do příjezdu sanitky a kontrolovat jeho stav, především dýchání. Pokud by se cokoliv do příjezdu sanitky zhoršilo, je nutné znovu zavolat na tísňovou linku 155, než záchranáři dorazí na místo. Přijíždějící záchranáře je vhodné na sebe upozornit například máváním.

Přečtěte si celý článek

Děkujeme dvěma skutečným hrdinům za obrovskou odvahu při záchraně života!

Dnes po 16. hodině přijala dispečerka pražské záchranky tísňovou výzvu týkající se pádu muže z Karlova mostu do Vltavy. Dle dostupných informací nejevil známky života. Dva neznámí zachránci pro tonoucího skočili z výletní lodi do vody, vytáhli ho a začali jej ve spolupráci s operátorkou oživovat. Dispečerka skvěle zorganizovala připlutí lodě ke břehu na Kampě, kde si pacienta převzali naši záchranáři s lékařkou. Zachráncům se podařilo obnovit srdeční aktivitu muže ještě před předáním do rukou profesionálů. Naši záchranáři ho následně uvedli do umělého spánku, zajistili dýchací cesty a tepelný komfort a předali k další péči do Ústřední vojenské nemocnice.

Všem zúčastněným opravdu moc děkujeme, SKVĚLÁ PRÁCE!

foto: HZS, J. Dvořák

Přečtěte si celý článek

Děkujeme dvěma skutečným hrdinům za obrovskou odvahu při záchraně života!

Dnes po 16. hodině přijala dispečerka pražské záchranky tísňovou výzvu týkající se pádu muže z Karlova mostu do Vltavy. Dle dostupných informací nejevil známky života. Dva neznámí zachránci pro tonoucího skočili z výletní lodi do vody, vytáhli ho a začali jej ve spolupráci s operátorkou oživovat. Dispečerka skvěle zorganizovala připlutí lodě ke břehu na Kampě, kde si pacienta převzali naši záchranáři s lékařkou. Zachráncům se podařilo obnovit srdeční aktivitu muže ještě před předáním do rukou profesionálů. Naši záchranáři ho následně uvedli do umělého spánku, zajistili dýchací cesty a tepelný komfort a předali k další péči do Ústřední vojenské nemocnice.

Všem zúčastněným opravdu moc děkujeme, SKVĚLÁ PRÁCE!

foto: HZS, J. Dvořák

Přečtěte si celý článek

Jak se vypořádat s nehodou autobusu a osobního vozu včetně 24 zraněných. To dnes trénovali záchranáři, hasiči i policisté na nepoužívané části Rozvadovské spojky v rámci cvičení „Autobus 2017“.

Zapojili jsme posádky čtyř záchranářských vozů, jednoho lékařského, Atega, inspektora a samozřejmě i operátorky v mobilním operačním středisku. Během události zasahovali hlavně záchranáři, kteří jsou u nás v adaptačním procesu.

Děkujeme za spolupráci HZS, HZS DPP, PČR, SPJ PČR.

ZZS HMP

Přečtěte si celý článek

Vážení přátelé, současní a bývalí kolegové a příznivci Zdravotnické záchranné služby Praha,

u příležitosti 160 letého výročí založení ZZS HMP připravujeme výstavu pro širokou a odbornou veřejnost a v rámci této výjimečné události vás chceme požádat o pomoc. Určitě se mezi našimi současnými i bývalými kolegy a příznivci nachází mnoho zajímavých předmětů a artefaktů, které by stály za zveřejnění a pomohly by přispět k zdokumentování historie ZZSHMP. Chceme vás požádat o zapůjčení předmětů souvisejících s činností „pražské záchranky“, historického zdravotnického materiálu, zdravotnických přístrojů, technického i netechnického vybavení sanitních vozidel, zdravotnického operačního střediska, výjezdových základen apod.

Máme zájem o související archiválie, dokumenty, fotografie nejen z provozu ZZSHMP, ale i fotografie dokreslující běžný život na základnách během společných chvil a mimo službu a uvítáme i osobní vzpomínky pamětníků. ZZS nejsou jen sanitní vozy, zdravotnické přístroje a její ředitelé, ale hlavně lidé, kteří ji vdechují život a mnozí z nich se záchrannou službou spojili své osudy a odevzdali ji to nejlepší ze sebe. Během výstavy chceme propojit techniku a historické události s osudy našich bývalých a současných kolegů.

V případě, zájmu o spolupráci na přípravě výstavy a dokumentaci historie ZZS HMP se prosím obraťte co nejdříve na e-mail: vystava160zzshmp.cz. V případě zapůjčení předmětů bude vystaven doklad o jejich zapůjčení a po skončení výstavy budou předměty vráceny svým majitelům.

Přečtěte si celý článek

Už jen krok schází k tomu, aby měla Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy potvrzeno, že bude mít nové sídlo v centru Nová Palmovka v městské části Praha 8. Rozhodnutí je nyní na Zastupitelstvu hlavního města Prahy.

Věříme, že končí 160 let nejistoty, kdy pražská záchranka čekala na vlastní sídlo ve vyhovujících prostorách,“ říká Petr Kolouch, ředitel ZZS HMP.

Pražský magistrát chtěl v minulosti vybudovat sídlo záchranky v Troji poblíž výjezdu z tunelu Blanka. Radnice městské části Praha – Troja se ale tehdy postavila proti, důvodem byly i obavy z nárůstu dopravy. Nové sídlo by ale provoz žádným negativním způsobem ovlivnit nemělo.

Obyvatelé Prahy 8 se nemusejí obávat zvýšeného provozu nebo rušení nočního klidu houkajícími sanitkami, v budově nebude výjezdové stanoviště záchranných vozů. Neplánujeme ani areál oplocovat a budovat zde parkoviště, vozidla určená pro provoz jsou rozmístěna na jednotlivých výjezdových základnách na území hlavního města,“ uvádí Petr Kolouch.

V okolí nového sídla záchranné služby se zvýší díky přítomnosti zdravotníků bezpečnost.

„V budově budou neustále přítomní zdravotničtí profesionálové, kteří by v případě nouzové události – například vážné dopravní nehody či pacienta se srdeční zástavou – dokázali v bezprostředním okolí rychle zasáhnout. Dispečink záchranné služby je proto vybavený i automatizovaným externím defibrilátorem, monitorem životních funkcí a lékařským kufrem,“ dodává Petr Kolouch.

Do zatím nedostavěného objektu na Palmovce by se v budoucnu stěhovalo ředitelství, technickohospodářská oddělení a zdravotnické operační středisko. Záchranná služba doposud sídlí v pronájmu v ulici Korunní, zdejší prostory již ale jejímu provozu delší dobu nevyhovují.  Nová budova umožní pořádat záchranné službě i dny otevřených dveří či vzdělávací akce pro veřejnost a školy.

Záchranka bude zabírat polovinu plochy objektu, ve zbytku bude úřad Prahy 8 a komerční prostory.

Tisková zpráva ke stažení v pdf

Přečtěte si celý článek

Srdečně vás zveme na den Součinnosti složek IZS k 15. výročí povodní (2002). Kromě ukázky techniky ZZS HMP se můžete těšit na prezentace HZS, PČR, MěP nebo Správy služeb HMP. Čeká vás soutěž o zajímavé ceny a k tomu všemu hudební doprovod skupiny Kašpárek v Rohlíku nebo Eddie Stoilow.

Kdy: 16.9.2017, od 10 do 18 hodin

Kde: Palác Žofín – Slovanský ostrov

Přečtěte si celý článek

Záchranná služba australského Nového Jižního Walesu (NSW Ambulance) má přibližně pět tisíc zaměstnanců, 1500 sanitních vozů, 8 vrtulníků a 4 letadla.

Ředitelka Rosemary a manažerka Desiree (současně i paramedičky) minulý týden navštívily pražskou záchranku. Měly možnost si prohlédnout Modul pro hromadné neštěstí Golem, vybavení sanitek, leteckou záchrannou službu ale i srdce naší záchranky – dispečink. Právě Golem je zaujal ze všeho nejvíce a navrhnou radě města v Sydney podobné řešení. Stejně tak by se chtěly inspirovat našim CarPc.

Děkujeme Janě a Bořkovi za reprezentaci naší organizace!

Přečtěte si celý článek

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy vás zve na Den IZS 2017, který se bude konat 9.9. od 13. hodin v areálu Výstaviště Holešovice. Přijďte se podívat na používanou techniku všech složek Integrovaného záchranného systému, na činnosti, které složky IZS provádí. U našeho stánku uvidíte historické i moderní vozy, používané vybavení pražské záchranky, naučíme vás používat aplikaci Záchranka a seznámíme vás s činnostmi, které záchranáři provádí.

Přečtěte si celý článek