Tiskovky označeny tagem ‘Na obloze’

3kraloveV pátek 18. prosince od 19:00 hodin se ve velkém sále DDM ALFA na Dukle uskuteční poslední přednáška pro veřejnost roku 2015. Již tradičně v předvánočním čase se pokusíme zodpovědět nejednu astronomickou hádanku, která má společné jméno – „hvězda Betlémská.“ S lektorem Petrem Horálkem se zatouláme do dávných časů, prapočátků astronomie, kdy vzájemná postavení hvězd a planet na obloze mělo pro pozorovatele především symbolický význam. Pokusíme se tak odpovědět na otázku, která trápí lidstvo již po staletí. Kdy se narodil Ježíš Kristus? A nacházela se v té době na obloze opravdu jasná kometa tak, jak ji na své fresce znázornil italský malíř Giotto de Bonde? Nebo se jednalo o zcela jiný typ úkazu, který měl velký význam spíše v symbolické či náboženské rovině?

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice č. 66 ze dne 9. 12. 2015

Credit: Michael Jaeger

Credit: Michael Jaeger

Ani letošní rok z astronomického hlediska nebude ochuzen o kometární divadlo. Stejně jako v letech minulých i na přelomu roku 2015/2016 budeme mít možnost spatřit nejednu „vlasatici“ z  nichž nejjasnější C/2013 US10 (Catalina) již nyní brzy ráno září nad východním obzorem jako slabounký obláček a mimo město lze malým dalekohledem spatřit i její ohon. Ideální příležitost pro pozorování této komety tak nastane v lednu příštího roku.
Lektor Petr Horálek ke své přednášce dodává: „Kometa je již po několik staletí nesmazatelným symbolem Vánoc. Malujeme ji do oken, zdobíme s ní stromeček a nechybí na žádném betlému široko daleko. Za vším stojí dnes již ikonická freska slavného italského malíře Giotta de Bondeho, který zakreslil kometu s ohonem nad jesličkami s Ježíškem. Byla ale kometa tou pověstnou Betlémskou hvězdou? Kdy se vlastně narodil Ježíš? A můžeme se i letos těšit na nějakou vánoční kometu?“

TZ_63_horBc. Petr Horálek (*1986) je fotograf, cestovatel a popularizátor astronomie. Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde již v útlém věku podlehl kouzlu hvězdného nebe. Ve stejném městě začal ve svých 12 letech navštěvovat astronomický kroužek na tamní hvězdárně pod vedením dnes již zesnulého Václava Knolla. Astronomie ho neopustila ani po maturitě, takže se rozhodl vystudovat bakalářský program Astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V profesním i ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie, především prostřednictvím populárních astronomických článků na serveru České astronomické společnosti Astro.cz. Jeho největší vášní v astronomii je pozorování a fotografování výjimečných nebeských úkazů. Zejména pak slunečních a měsíčních zatmění, která ho uchvátila již v dětství a za nimiž cestuje po celém světě. O těchto úkazech v roce 2015 publikoval v nakladatelství Albatros populární knihu „Tajemná zatmění“.
Autor je rovněž úspěšný astro-fotograf, jehož fotografie nočního nebe a vzácných nebeských úkazů již několikrát ocenila porota České astrofotografie měsíce. Za největší úspěch ovšem považuje, že jedna z jeho fotografií byla vybrána NASA jako prestižní Astronomický snímek dne (Astronomy Picture Of the Day – APOD). Na konci roku 2014 jej pozvala Evropská jižní observatoř v Chile (ESO) jako prvního Čecha k funkci Fotografického ambasadora. Snímky autora můžete najít na jeho webových stránkách www.astronom.cz/horalek. Pro velký zájem ze stran zahraničních čtenářů jsou jeho stránky vedeny převážně v angličtině.

 

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

Maximum meteorického roje Perseid v roce 2004. Autor: Fred Bruenjes (astro.cz).

Letní oblohu začíná pozvolna zdobit jeden z nejvýraznějších meteorických rojů roku. Řeč je o krásných Perseidech lidově také nazývaných „slzy svatého Vavřince.“  Meteorický roj Perseidy je jeden z nejvýraznějších meteorických rojů, který můžeme během roku na noční obloze spatřit a ačkoliv existují roje s vyšší zenitovou hodinovou frekvencí a jasnějšími meteory jako jsou zimní prosincové Geminidy, jsou právě Preseidy velmi dobře známé díky skvělým pozorovacím podmínkám, které panují v letních měsících. Ostatně jen tak si lehnout na deku či do spacáku a počítat tak zvané padající hvězdy už tak nějak patří k letní romantice a dokládá, že k astronomii a astronomickým pozorováním nejsou vždy nutně potřebné dalekohledy.

Oko jako nástroj astronoma
Pro pozorování Perseid nám postačí pouze naše oči. Pro ty z vás co rádi fotografujete jsou Perseidy ideální úkaz pro originální snímek letní oblohy. Co uvidíme?  Meteory jsou částečky prachu, které nám zde po svých četných průletech zanechala kometa 109P/Swift –  Tuttle. Naše země se tak každoročně ocitá v pásmu těchto prachových stop, které vnikají do naší atmosféry. Díky vysoké rychlosti až (59 km/s v případě Perseid) a tím způsobeným třením o molekuly vzduchu následně vzniká onen dobře známý světelný jev, kterému říkáme meteor – lidově padající hvězda. Jelikož vše vzniká ve značných výškách nad zemským povrchem, perspektiva (sbíhavý pohled) se postará o to, že meteory zdánlivě vylétávají z jednoho bodu kterému říkáme radiant. V tomto případě se nachází v souhvězdí Persea. Odtud tedy onen název Perseidy.

Perseidy jak se patří
Perseidy mají letos vynikající pozorovací podmínky. Maximum nastane ve čtvrtek 13. 8. ráno během novu.

A nakonec trochu historie

Svatý vavřinec (wikipedia.org).

Perseidám se také historicky říká „Slzy sv. Vavřince“, Sv. Vavřinec byl římský klerik (duchovní), který byl později umučen. Protože byl upálen či upečen k smrti, je zobrazován s roštem v ruce a oblečen v dalmatice. Meteorický roj byl historicky vykládán jako slzy za jeho smrt.

 

 

 Webcast / Perseidy

http://www.space.com/19195-night-sky-planets-asteroids-webcasts.html – Zdarma

 

 

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

2015_03_20_zatmeni_slunce_faze

astro.cz

Přesně na první jarní den, tedy 20. března spatříme, zcela mimořádný úkaz – částečné zatmění Slunce. Hvězdárna barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice tak k tomuto jedinečnému nebeskému představení připravuje, mimořádné veřejné pozorování. Od 9:30 do 12:00 hodin budou pro širokou veřejnost, školní skupiny i rodiny s dětmi připravena v rámci pardubické observatoře jednotlivá pozorovací stanoviště kde si každý návštěvník bude moci prohlédnout v patřičném zvětšení právě probíhající úkaz. Kromě pozorování úkazu samotného, připravujeme pro návštěvníky naší akce i online webcast z míst, kde zatmění probíhá jako úplné. Velikost zatmění viditelného z Pardubic bude činit cca 73% zakrytí slunečního disku. Do roku 2026 tak bude suverénně největším, které spatříme z našeho území. Jako úplné si tento úkaz vychutnají obyvatelé severněji položených oblastí naší planety, jako jsou Faerské ostrovy, Špicberky či oblasti v Severním ledovém oceánu, kudy prochází pás totality. Dalšího, byť o poznání menšího zatmění se nad územím naší republiky dočkáme až za dlouhých šest let v roce 2021.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause a Astronomické solečnosti Pardubice č. 62.

Ačkoliv Měsíc zakryje, plných 73% slunečního disku zbylých 27% nezakrytého  Slunce bude dostatečně oslnivých, aby dokázaly při nechráněném pohledu trvale poškodit zrak. Proto je vždy nutné pamatovat na to, že i při částečném zatmění Slunce je nutné použít filtr! Nejdostupnějším filtrem na pozorování Slunce je například svářecí sklo stupeň 13 a vyšší nebo černý rentgenový snímek. V ideálním případě pak fólie speciálně určená k pozorování a fotografování Slunce. Doprovodný program zajistí v podobě testů a zábavných kvízů informační centrum Europe Direct Pardubice.

ftg_11_castecne_zatmeni_slunce_hvezdarna_pce_galerie-980

Foto: Luboš Jeníček – Pardubický deník

Zatmění vzniká v okamžiku, kdy se Slunce, Měsíc a Země ocitnou v jedné rovině. Tato poučka nás provází již od základní školy. Nicméně nic není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát.  Slunce, Měsíc a Země se každých 29,5 dne k této situaci velmi blíží, přesto k zatmění dojde jen ve velmi specifických případech. Tyto případy jsou způsobeny tak zvanými vzestupnými, či sestupnými uzly měsíční dráhy. Ta je od roviny oběhu Země okolo Slunce skloněna o cca 5°. Tento zdánlivě malý sklon ve většině případů způsobí, že Měsíc Sluneční kotouč mine a žádná dramatická hra světel a stínů se nekoná. Aby tedy nastalo to pravé nebeské divadlo, je nutné, aby se nacházely Slunce, Měsíc a Země v jedné rovině a zároveň aby se Měsíc nacházel v jednom z uzlů své dráhy. Teprve pak platí ona mnohokrát opakovaná poučka o zatmění Slunce. Úplné zatmění Slunce pak probíhá pouze ve velmi úzkém pásu, kam dopadá úplný měsíční stín, který nazýváme „pás totality“ všichni pozorovatelé, kteří se nacházejí, mimo tento koridor vidí zatmění pouze jako částečné. Z České republiky budou všechna následující zatmění Slunce viditelná pouze jako částečná a to až do roku 2135, kdy 7. října v dopoledních hodinách nastane úplné zatmění Slunce. Více než na 2 a půl minuty se naše republika ponoří do nezvyklého příšeří. To je ovšem vzdálená hudba budoucnosti.

Hvězdárnu naleznete v Pardubicích v městské části Dukla, jako součást Domu dětí a mládeže ALFA Pardubice. Hlavní náplní je především astronomie určená pro širokou veřejnost, kterou utváří astronomické kroužky, vzdělávací programy pro děti a studenty, pravidelná večerní pozorování za účasti zkušených astronomů a každý měsíc pořádání přednášek na zajímavá, nejen čistě astronomická, témata.

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

Pohlédněte s námi i v únoru na hvězdnou oblohu. Po celý měsíc únor budeme sledovat postupné přibližování dvou planet Sluneční soustavy. Již krátce po západu Slunce nás nad západním obzorem zaujme neobvykle jasný pod. Bude jím planeta Venuše, která nám v tomto období ozdobí večerní oblohu v podobě jasné večernice. O chvíli ozději se objeví o něco méně jasný objekt – planeta Mars. Obě planety se k sobě v průběhu měsíce února budou zdánlivě přibližovat, až 20. února v podvečer utvoří velmi těsnou, fotogenickou dvojici, kterou navíc ozdobí úzký srpek Měsíce.

Na únorové obloze však sptříme i třetí, nepřehlédnutelnou planetu, Jupiter, kterou najdeme nad jihovýchodním obzorem jako velmi jasný objekt. Již měnším dalekohledem spatříme u všech planet jejich kotouček, neklamný znak jejich planetárního charakteru, který je vizuálně odlišuje od hvězd. Při bližším pohledu, ve větším přiblížení pak půžeme spatřit venušinu stále se zvětšující fázi, nebo atmosférické pásy na planetě Jupiter. Přijďt se podívat na Pardubickou hvězdárnu!

Každou středu, čtvrtek a pátek od 18:00 do 20:00 hodin.

Přečtěte si celý článek



lovejoy-q2

Počátek ledna tohoto roku bude určen všem, kteří doposud neměli to štěstí a na vlastní oči neviděli kometu. Právě v lednu se do oblasti viditelnosti malými a středními dalekohledy mimo městská osvětlení pak i pouhým okem dostává kometa s názvem C/2014 Q2 (LOVEJOY). Pardubická hvězdárna tak k tomuto nevšednímu úkazu pořádá od 9. do 30. 1. 2015 veřejné pozorování této „vlasatice“.

Kometu C/2014 Q2 LOVEJOY objevil 17. 8. 2014 australský astronom Terry Lovejoy. Objev této komety se tak stal již pátým v řadě jeho kometární kariéry. Původní výpočty a odhady jasnosti přitom hovořili spíše pesimisticky a přisuzovali této kometě místo spíše mimo viditelnost pouhým okem. Komety jsou však velmi dynamické a nevyzpytatelné objekty. „Obecně vzato, ročně je automatickou přehlídkou oblohy zachyceno několik desítek obdobných komet jako je kometa LOVEJOY. Problém se ukrývá v jejich jasnosti. Jen málokterá kometa z oněch desítek objevených dosáhne takového jasu, abychom ji byli schopni pozorovat menšími dalekohledy, natož pak pouhým okem.“ dodává vedoucí hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice pan Petr Komárek

Ideální příležitost k pozorování této vlasatice tak bude právě v době otevírací doby pardubické hvězdárny. Každou středu, čtvrtek a pátek od 18:00 do 20:00 hod.  Dnes, počátkem ledna tak můžeme hovořit o kometě, která byť ani z daleka nedosahuje bájné jasnosti komet HALE – BOPP či HYAKUTAKE z konce devadesátých let minulého století bude jistě velmi zajímavou ozdobou zimní oblohy zde na severní polokouli.

Přečtěte si celý článek



lovejoy-q2

Počátek ledna tohoto roku bude určen všem, kteří doposud neměli to štěstí a na vlastní oči neviděli kometu. Právě v lednu se do oblasti viditelnosti malými a středními dalekohledy mimo městská osvětlení pak i pouhým okem dostává kometa s názvem C/2014 Q2 (LOVEJOY). Pardubická hvězdárna tak k tomuto nevšednímu úkazu pořádá od 9. do 30. 1. 2015 veřejné pozorování této „vlasatice“.

Kometu C/2014 Q2 LOVEJOY objevil 17. 8. 2014 australský astronom Terry Lovejoy. Objev této komety se tak stal již pátým v řadě jeho kometární kariéry. Původní výpočty a odhady jasnosti přitom hovořili spíše pesimisticky a přisuzovali této kometě místo spíše mimo viditelnost pouhým okem. Komety jsou však velmi dynamické a nevyzpytatelné objekty. „Obecně vzato, ročně je automatickou přehlídkou oblohy zachyceno několik desítek obdobných komet jako je kometa LOVEJOY. Problém se ukrývá v jejich jasnosti. Jen málokterá kometa z oněch desítek objevených dosáhne takového jasu, abychom ji byli schopni pozorovat menšími dalekohledy, natož pak pouhým okem.“ dodává vedoucí hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice pan Petr Komárek

Ideální příležitost k pozorování této vlasatice tak bude právě v době otevírací doby pardubické hvězdárny. Každou středu, čtvrtek a pátek od 18:00 do 20:00 hod.  Dnes, počátkem ledna tak můžeme hovořit o kometě, která byť ani z daleka nedosahuje bájné jasnosti komet HALE – BOPP či HYAKUTAKE z konce devadesátých let minulého století bude jistě velmi zajímavou ozdobou zimní oblohy zde na severní polokouli.

Přečtěte si celý článek



lovejoy-q2

Počátek ledna tohoto roku bude určen všem, kteří doposud neměli to štěstí a na vlastní oči neviděli kometu. Právě v lednu se do oblasti viditelnosti malými a středními dalekohledy mimo městská osvětlení pak i pouhým okem dostává kometa s názvem C/2014 Q2 (LOVEJOY). Pardubická hvězdárna tak k tomuto nevšednímu úkazu pořádá od 9. do 30. 1. 2015 veřejné pozorování této „vlasatice“.

Kometu C/2014 Q2 LOVEJOY objevil 17. 8. 2014 australský astronom Terry Lovejoy. Objev této komety se tak stal již pátým v řadě jeho kometární kariéry. Původní výpočty a odhady jasnosti přitom hovořili spíše pesimisticky a přisuzovali této kometě místo spíše mimo viditelnost pouhým okem. Komety jsou však velmi dynamické a nevyzpytatelné objekty. „Obecně vzato, ročně je automatickou přehlídkou oblohy zachyceno několik desítek obdobných komet jako je kometa LOVEJOY. Problém se ukrývá v jejich jasnosti. Jen málokterá kometa z oněch desítek objevených dosáhne takového jasu, abychom ji byli schopni pozorovat menšími dalekohledy, natož pak pouhým okem.“ dodává vedoucí hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice pan Petr Komárek

Ideální příležitost k pozorování této vlasatice tak bude právě v době otevírací doby pardubické hvězdárny. Každou středu, čtvrtek a pátek od 18:00 do 20:00 hod.  Dnes, počátkem ledna tak můžeme hovořit o kometě, která byť ani z daleka nedosahuje bájné jasnosti komet HALE – BOPP či HYAKUTAKE z konce devadesátých let minulého století bude jistě velmi zajímavou ozdobou zimní oblohy zde na severní polokouli.

Přečtěte si celý článek