Tiskovky označeny tagem ‘MŠMT’

Praha, 1. července – Ministerstvo školství sníží počet svých organizací a od ledna sloučí Národní ústav pro vzdělávání (NÚV) s Národním institutem pro další vzdělávání (NIDV). Oficiálními důvody jsou úsporná opatření vlády a to, že se činnosti obou ústavů částečně překrývají. Nástupnická organizace, která vznikne od 1. ledna 2020, bude mít název NIDV+. Obsah práce obou ústavů se má po sloučení podle ministerstva zachovat. Zůstat mají i regionální pracoviště v krajích, u nichž se plánuje jejich posílení, sdělilo ministerstvo. EDUin upozorňuje, že v době významných koncepčních prací je důležité zachovat stabilní prostředí zejména s ohledem na odborné kapacity při úpravě kurikula. Proto je třeba postupovat maximálně transparentně.

Sloučení NIDV a NÚV si podle ministerstva školství klade za cíl především provazování obsahových agend, optimalizaci řídicích struktur, zefektivnění práce servisních útvarů, a také zachování a do budoucna i posílení působnosti regionálních pracovišť v jednotlivých krajích. Při transformaci má být údajně brán zřetel především na odborné potřeby tak, aby byl na maximum využit odborný potenciál obou stávajících přímo řízených organizací.

Hlavním cílem ministerstva školství je vyhovět finanční optimalizaci, která zasahuje všechny resorty. Snížit plánuje 115 úředních úvazků. Zpráva přichází v době důležitých koncepčních příprav a realizací. Ministerstvo školství připravuje Strategii vzdělávací politiky do roku 2030 a revizi Rámcových vzdělávacích programů. Druhé jmenované bylo pozastaveno, což doporučila i konzultační skupina k revizi RVP ustavená. NÚV, který byl revizí dosud pověřen, ukončil činnost pracovních skupin k jednotlivým předmětům a celá revize nyní čeká na zadání, které má vyplynout z připravované Strategie 2030+. Podle dostupných zdrojů má být nyní řízení revize přeneseno z ústavu na samotné ministerstvo. NIDV+ má poté pouze plnit vyplývající úkoly.

Dlužno připomenout, že NÚV za více než rok přichystal řadu podkladových materiálů a rozjel pracovní skupiny, které se zabývaly úpravami jednotlivých předmětů, ovšem v nejasné kvalitě. V roce 2018 náklady činily 6 milionů korun. Zatímco na řadu projektů, které NÚV a NIDV organizovaly (jako je SYPO, PPUČ, KAP atd.), se čerpaly evropské dotace skrze OP VVV, revize RVP takovou podporu neměla. Problémem totiž byl i fakt, že NÚV nejenže neměl přes tři roky vybrané své vedení a jeho současný šéf Lubomír Martinec se nestal příliš výrazným hráčem, ale navíc samotné pověření k revizi RVP přicházelo do NÚV postupně a dle slov ústavu neobsahovalo jasné cíle.

Otazníky zatím visí nad strukturou nástupnické organizace a jejím dalším směřováním. Z předkládací zprávy ministerstva je zřejmé, že chce snižováním stavů docílit i větší konsolidovanosti agend a více upevnit svou kontrolu nad novou podřízenou organizací. Do konce roku bude zásadní od ministerstva slyšet, jak přesně bude vymezena agenda a struktura NIDV+. Na nová místa, zejména pak vedoucí, by měla být vypsána výběrová řízení a organizace by měla být obsazena odborníky, kteří jsou otevření změně, jakou bude Strategie 2030+ a potažmo revize RVP vyžadovat.

Přestože sloučení dává do jisté míry smysl, je vedeno ekonomickou úvahou, a proto by mělo být maximálně transparentní, aby byly vyvráceny pochyby, že utrpí podpora vzdělávání ve školách. To mimo jiné znamená i odtajnění nové ministerské skupiny, která povede revizi RVP nebo ujasnění role NIDV+ mimo běžící projekty podpořené evropskými dotacemi, které mají budoucnost jistou.

Bohumil Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Jakkoliv lze pochopit krok ministra školství Roberta Plagy, že se rozhodl využít vládního rozhodnutí ke snížení počtu úředníků v resortu školství tímto způsobem, bylo by vhodné, aby ministerstvo školství představilo co nejdříve novou podpůrnou strukturu českého školství, zejména s ohledem na odborné kapacity ve vztahu ke kurikulární reformě, poradenství, metodické podpoře škol a dalšího vzdělávání. V opačném případě ovládnou diskurs spekulace, což léty erodované důvěryhodnosti mezi řízením a školami nepřidá.“

 

 

 

Přečtěte si celý článek

Praha, 24. června – EDUin ve spolupráci s nezávislými matematiky se několik týdnů intenzivně věnuje chybě v didaktickém testu z matematiky, který připravuje CERMAT v rámci státní maturity. Je nepochybné, že zadání úlohy č. 11 nebylo správně formulované, a tak umožnilo více možností, než organizátor zkoušky původně zamýšlel. Maturanti, kteří nečetli mezi cermatími řádky, jsou penalizováni. Ignorace CERMATu a dosavadní nedostatečná snaha ministerstva školství napravit situaci jsou nepřijatelné vzhledem k významu, jaký má maturita pro budoucnost mladého člověka. Proto EDUin žádá sérii kroků, které by měly zlepšit důvěru ve zkoušku a narovnat chybu, za níž se dosud stát zdráhá přijmout patřičnou odpovědnost.

V didaktickém testu z matematiky vyžaduje úloha č. 11 po maturantovi, aby na základě znalosti úhlu o velikosti 112° vypočítal velikost úhlu druhého. Zadání definuje, že jde o dva různé úhly, nikoliv však dva různě veliké úhly. Zatímco CERMAT tedy očekával, že maturant vypočítá druhou velikost s výsledkem 248°, nedostatečnou formulací fakticky žádal o vypočtení velikosti druhého úhlu, který může mít stejnou velikost jako úhel původní, a přitom musí být úhlem jiným, tedy ležícím jinde.
Z matematického pohledu je proto správně nejen oficiálně platné řešení 248°, ale také 112° a řešení obsahující obě uvedené velikosti.

Člen nezávislé komise MŠMT pro posouzení testu Eduard Fuchs tvrdil, že „jde o nepochopení standardní školské terminologie“, v níž se úhel zaměňuje s velikostí úhlu, pročež je jediným správným řešením 248°. Nad zněním úlohy a správnou odpovědí se rozhořela odborná polemika. Fuchsovo stanovisko podpořil bývalý předseda JČMF Josef Kubát, opoziční stanovisko zastává profesor Václav Chvátal, matematik s vědeckou praxí z několika zahraničních univerzit. U řešení správného znění úlohy se štěpí i názor učitelů matematiky.

Ministerstvo školství později uvedlo, že Cermat – bez vědomí členů jeho komise – uznával rovněž odpověď obsahující obě velikosti: 112 a 248 stupňů. Maturanti, kteří odpověděli výsledkem 112°, mají nicméně z úlohy nadále 0 bodů. EDUin považuje za alarmující, že nedošlo k opravě chyby a že není zřejmé, jak a zda vůbec se ministerstvo a CERMAT k poškození žáků postaví. Je běžnou praxí, aby se uznalo širší pojetí správných odpovědí, je-li nad zadáním odborná polemika. V neposlední řadě dochází k opětovnému zpochybnění důvěry veřejnosti a zejména maturantů vůči CERMATu, navíc jen rok od odvolání bývalého ředitele za chybu v testu z češtiny.

EDUin na základě zmíněného vyzývá MŠMT, aby stav napravilo a:

  1. znovu přezkoumalo a obodovalo didaktické testy z matematiky a uznalo všechny tři možné odpovědi u úlohy č. 11 (tj. 248°; 112°; 248°a 112°),
  2. zveřejnilo počet maturantů, kteří v úloze č. 11 odpověděli výsledkem jen 112°,
  3. zveřejnilo počet maturantů, kteří v úloze č. 11 odpověděli jen 112° a k úspěšnému složení testu jim scházel 1 bod (bez požadované změny hodnocení tedy propadli) a
  4. zavedlo dlouhodobě žádaná opatření, jimiž lze podobným situacím předcházet, to jest zveřejňovat interpretovaný klíč odpovědí a anonymizovaná data o odpovědích bezprostředně po vyhodnocení a zveřejnění výsledků zkoušky.

Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin, řekl: „Opět se ukazuje, že v procesu státních maturit dochází k chybám v zadání a klíči správných řešení úloh. Kontrolní procesy se tak i přes loňskou změnu na postu ředitele CZVV ukazují nadále jako nedostatečné. To jasně dokládá, že je třeba zvětšit míru veřejné kontroly nad vznikem úloh. S osudy mladých lidí si nelze tak lehkovážně zahrávat, jde o budování jejich elementární důvěry ve stát a demokratickou společnost a toto může být první a fatální zkušenost čerstvě dospělého člověka s úředním mechanismem.“

Matematik Oldřich Botlík řekl: „Někteří učitelé chápou vzdělávání v matematice spíš jako drezúru: jde jim o to, aby se žákovi spustily v hlavě automatismy vyvolané rozpoznáním znaků typových úloh. O to ale ve skutečné matematice tolik nejde – tam jde naopak o hluboké přemýšlení o významu základních pojmů, uvědomování si jejich vzájemných souvislostí a vytváření nových pojmů.“

Přečtěte si celý článek

Profesor Václav Chvátal poskytl EDUinu vyjádření ke sporu mezi O. Botlíkem a E. Fuchsem, členem Nezávislé odborné komise MŠMT

Praha, 20. června 2019 – Se snahou vyjasnit spor o korektnost zadání úlohy 11 v maturitním testu z matematiky oslovil EDUin profesora Václava Chvátala a požádal ho o stanovisko.

V reakci na předchozí tiskovou zprávu EDUinu, v níž jsme na základě sporu o znění jedné maturitní úlohy upozorňovali na systémové chyby maturity, jak Cermat, tak MŠMT trvají na tom, že zadání úlohy bylo správné. Rozporují tedy názor Oldřicha Botlíka. Proto jsme oslovili profesora Václava Chvátala, který působil mj. na univerzitách McGill, Stanford a Université de Montréal. Profesor Chvátal ve svém stanovisku konstatuje: S plným vědomím rizika, že doc. RNDr. Eduard Fuchs, CSc. i mne označí za nechápajícího školskou matematiku, prohlašuji, že se plně ztotožňuji s názory v Botlíkově článku. Sám bych je nedokázal vyjádřit líp.

Plné znění stanoviska profesora Václava Chvátala ZDE.

Krátký medailon prof. Václava Chvátala ZDE.

Václav Chvátal, matematik, řekl: „Už na středních školách by učitelé matematiky měli v žácích pěstovat návyk vědět, o čem mluví. Uvědomovat si přesně, co znamenají pojmy, se kterými pracují. Pravým opakem je snažit se odbýt mnohoznačnost mávnutím ruky.“

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Je zjevné, že profesor Chvátal má za sebou vědeckou kariéru na úrovni světové matematické extratřídy. Jak tedy vlastně probíhalo rozhodování o maturitní úloze 11, jehož závěry V. Chvátal zásadně zpochybnil? Nemělo by ministerstvo kvůli spravedlivému posouzení výkonů maturantů jmenovat do své komise skutečné odborníky?“

 

Přečtěte si celý článek

Na základě čerstvých informací z MŠMT o úloze 11 maturitního testu z matematiky upozorňujeme na čtyři klíčové problémy státní maturitní zkoušky

Praha, 18. června 2019 – Ministerstvo vyhovělo žádosti Oldřicha Botlíka z iniciativy Maturitní data – odtajněno a objasnilo, jak hodnotitelé Cermatu postupovali při vyhodnocování sporné úlohy v maturitním testu z matematiky. Na tomto základě upozorňujeme na čtyři klíčové problémy centralizované maturitní zkoušky, které se stále nepodařilo vyřešit.

Z odpovědi ředitele odboru středního a vyššího odborného vzdělávání a institucionální výchovy MŠMT Petra Bannerta vyplývá, že Cermat bodoval odpovědi na úlohu 11 jinak, než zveřejnil v klíči správných řešení. Neinformoval o tom členy schvalovacích komisí ani nedokáže sdělit, kolika  maturantů se změna týká a kolika maturantům neuznal další částečně správnou odpověď na úlohu 11. Upozorňujeme proto na čtyři systémová pochybení, která se dlouhodobě nedaří napravit.

  • Cermat nezpracovává odpovědi na podobné úlohy tak, aby mohl včas odhalit, že z hlediska maturantů není zadání jednoznačné. Všechny odpovědi, které autor úlohy pokládá za nesprávné, dostávají stejný kód – „podezřelý“ výsledek se tedy ztratí v množství ostatních a jeho dodatečné uznání vyžaduje vynaložení obrovského množství ruční práce.
  • Cermat nedodává schvalovacím komisím podklady v takové podobě, aby jim umožnil kvalifikované posouzení korektnosti testů. V tomto případě komise nedostaly ani informaci, že Cermat uznával také další odpověď, a někteří jejich členové dokonce veřejně popírali její správnost.
  • Cermat rozhoduje bez řádného odborného zdůvodnění, které odpovědi uzná a neuzná za správné. Fakticky tedy svévolně rozhoduje také o tom, kdo v maturitním testu propadne a nepropadne.
  • Cermat nezveřejňuje důležité informace včas, přitom by praxe otevřeného informování pomohla vyřešit mnohé spory výrazně rychleji. Debata o možných řešeních úlohy 11 mohla proběhnout ihned po zveřejnění testů, pokud by už v té době byl k dispozici klíč správných odpovědí se vzorovým řešením testu.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Dlouhodobě vyzýváme Cermat a ministerstvo školství, aby současně se zadáním testů byla zveřejněna i zdůvodnění správných odpovědí u jednotlivých úloh, klíč správných řešení a co nejdříve také anonymizovaná maturitní data. Kdyby nás vyslyšely, mohli jsme si ušetřit přetahování o to, zda zadání úlohy 11 bylo korektní a zda úloha poškodila maturanty. Místo toho jsme svědky, že Cermat na probíhající debatu vůbec nereagoval a ministerstvo ofi­ciálně sděluje, že příslušná data nejsou a ani nebudou k dispozici.“

Přečtěte si celý článek

Dohadování, zda zadání úlohy č. 11 v maturitním testu z matematiky poškodilo, či nepoškodilo žáky, může ministerstvo školství ukončit snadno a rychle

Praha, 24. května 2019 – Probíhající polemika mezi Oldřichem Botlíkem z iniciativy Maturitní data – odtajněno a Eduardem Fuchsem a Josefem Kubátem z Jednoty českých matematiků a fyziků o korektnost zadání jedné z úloh v letošním maturitním testu z matematiky má snadné řešení. Zveřejnění, kolik maturantů odpovědělo na úlohu způsobem, který zmiňují kritici zadání.

Na otázku, zda úloha poškodila maturanty, případně kolik jich bylo, lze snadno odpovědět. Stačí, když Cermat nahlédne do dat z maturitní zkoušky, která má k dispozici. Je na něm, aby zveřejnil, kolik maturantů opravdu odpovědělo, že velikost úhlu, na níž se dotazuje úloha č. 11 v maturitním testu z matematiky, je 112°. A kolik z nich na základě této odpovědi přišlo o bod a kvůli tomu u zkoušky propadli.

Je evidentní, že i přes zpřísněnou kontrolu a pozornost, kterou dvě odborné komise úlohám věnují, se může sporné zadání vyskytnout. Navíc je možné, že Cermat nesbírá data takovým způsobem, aby uměl rychle odpovědět na otázku, kolik maturantů zvolilo tuto variantu odpovědi. Letošní maturitní kauza opět ukazuje, jak by celé věci pomohlo, kdybychom měli včas k dispozici jak anonymizovaná maturitní data, tak zdůvodnění, proč autoři úloh považují za správnou odpověď právě tu, kterou uvádí maturitní klíč správných řešení.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Dlouhodobě vyzýváme Cermat a ministerstvo školství, aby spolu se zadáním testů byla zveřejněna informace, co přesně jednotlivé testové úlohy ověřovaly, a co nejdříve také anonymizovaná maturitní data. Pokud by to už dnes bylo zvykem, mohli jsme si ušetřit přetahování o to, zda zadání úlohy č. 11 bylo korektní a zda úloha poškodila maturanty. Místo toho jsme svědky, že Cermat na probíhající debatu ani nezareagoval a není vůbec jisté, zda má příslušná data k dispozici. Cermat letos poprvé zveřejnil vzorová řešení matematických úloh, což je výrazným posunem k lepšímu. Například u vzorového řešení úlohy 11 je nyní jasně vidět, kde je sporné místo.“

Přečtěte si celý článek

Iniciativa Maturitní data – odtajněno upozorňuje na chybně zadanou úlohu v maturitním testu z matematiky a na chybějící řešení v klíči správných řešení

Praha, 15. května 2019 – Oldřich Botlík z iniciativy Maturitní data – odtajněno upozornil v článku zveřejněném na stránkách eduin.cz na chybné zadání jedné z úloh letošního maturitního testu z matematiky. Upozorňuje tím na rozpor se závěry Nezávislé odborné komise MŠMT, podle níž jsou letošní maturitní testy bez chyb. Článek zároveň znovu připomíná návrh zveřejňovat zdůvodnění správných odpovědí na jednotlivé úlohy.

Ve včerejší tiskové zprávě Ministerstva školství konstatuje Nezávislá odborná komise pro maturitní zkoušku, že v zadání letošních maturitních testů nenašla žádnou chybu. Text Oldřicha Botlíka toto tvrzení rozporuje a upozorňuje na zadání úlohy č. 11 v maturitním testu z matematiky, v němž měli maturanti určit velikost úhlu. Vysvětluje, proč tato úloha neměla jedno, ale dvě správná řešení.

Dnes zveřejněný klíč správných řešení potvrdil, že Cermat druhé správné řešení neuznával. Problém je v nejednoznačném zadání úlohy. Cermat letos poprvé zveřejnil vzorová řešení testových úloh, za což mu patří uznání. Vzorové řešení úlohy 11 ovšem bohužel nedostatečně analyzovalo zadání, a proto ignorovalo druhé správné řešení 112°. Obecně však jde o cestu, jak výskyt podobných chyb omezit.

Měli bychom také vědět, kolik maturantů zvolilo onu „chybnou“ odpověď 112° a kolik z nich tedy bylo poškozeno. To bohužel zatím může zjistit pouze Cermat, protože ke zveřejnění četností odpovědí žáků i anonymizovaných zdrojových dat dojde podle publikačního kalendáře maturit až koncem července 2019.

Celý text s titulkem V zadání maturitního testu z matematiky byla chyba najdete ZDE.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Vyzývám Cermat a ministerstvo školství, aby zveřejnily počet maturantů, kteří vybrali v úloze č. 11 maturitního testu z matematiky variantu odpovědi 112°, případně obě správná řešení 112° a 248°. Pak budeme vědět, kolik studentů chybně zadaná úloha reálně poškodila. Mí oponenti mi předhazují ,každoroční projevy hnidopišství´. Ďábel bývá ale často ukryt v detailu. Až v Cermatu začnou přistupovat k vlastním úlohám s pokorou a k odpovědím maturantů s empatií, rád si podobné články odpustím. Zatím však státní maturita každoročně poškozuje nevinné žáky, jimž stát navíc upírá informace, které mohou využít ke své obraně. A s tím se smířit nehodlám.“

 

 

Přečtěte si celý článek

V Praze dne 18. 3. 2019 – Poslanecká sněmovna schválila vznik samostatné Národní sportovní agentury, prostřednictvím které má být financován sport v ČR. Doposud byly dotace a podpora sportu zprostředkovány ministerstvem školství. Vláda tvrdí, že dojde k vyšší transparentnosti při rozdělování peněz. Nepředstavila však žádný konkrétní plán k tomu, jak soustředit prostředky k těm dětem a mladým lidem, kteří podporu nejvíce potřebují.

Sport patří v oblasti neformální výchovy a vzdělávání k nejdůležitějším oblastem rozvoje dětí a mladých lidí. Sportovní svazy patří mezi neziskovými organizacemi k největším příjemcům dotací ze státního rozpočtu. Zároveň se ale nedaří dovést prostředky k dětem, které to vzhledem ke svým ekonomickým a sociálním podmínkám nejvíce potřebují a u nichž by zároveň sport mohl sloužit nejen k významnému posílení individuálního osobnostního rozvoje, ale také by mohl přispět k jejich sociální mobilitě.

Samotná strukturální změna nezaručuje, že dojde ve financování sportu ke změnám tohoto typu. Vláda ani nedeklarovala, že by právě tento cíl měl být prostřednictvím agentury naplněn. Cílem má být “zvýšení transparentnosti”, a to prostřednictvím týchž sportovních svazů, které reprezentují dosavadní problém s netransparentností.

Pokud by mělo dojít k podstatným změnám ve financování sportu, bylo by třeba oddělit jednoznačně financování podpory sportu na základní úrovni (dle smysluplné koncepce) od podpory profesionálního sportu. Tyto dva rozpočty by neměly být spojovány dohromady, aby nedocházelo k přelévání peněz ve prospěch “velkého” sportu na úkor společensky mnohem důležitější podpory fyzické odolnosti dětí a mladých lidí.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: “Pokud by založení agentury přineslo více prostředků mladým lidem, kteří takovou podporu nutně potřebují, pak jsem všemi deseti pro. Důvěra v to, že se tak stane na základě úsudku současného premiéra a v čele s bývalým profesionálním hokejistou, však příliš vysoká není.”

Kontakty:

Bob Kartous, tiskový mluvčí EDUin
e-mail: bob.kartous@eduin.cz, mobil: 607 727 370

Poznámky pro editory: 

  • O založení Národní sportovní agentury ZDE.
  • Sportovní svazy jako neziskoví příjemci dotací z národního rozpočtu ZDE.
  • K příběhu mladého romského vzpěrače a financování sportu ZDE.
  • Koncepce podpory sportu 2016 – 2025 ZDE.

 

Přečtěte si celý článek

Praha, 5. června – Cermat, tedy státní příspěvková organizace řízená ministerstvem školství, podle zákona připravuje přijímací zkoušky a písemné zkoušky státní maturity a centrálně je vyhodnocuje. V souvislosti se změnou vedení je to nutné připomenout zejména kvůli tomu, že řadu dalších aktivit zákon tomuto subjektu nesvěřil. Cermat tedy není tvůrcem ani spolutvůrcem státní vzdělávací politiky, ale servisní organizací, která má přesně plnit zadání. Má veřejnosti poskytovat podrobná data – nikoli veřejně interpretovat informace, které neposkytl. Nesmí svévolně měnit obtížnost testů. Jeho vedení nepřísluší ani aktivní ovlivňování veřejného mínění například v otázce povinné maturity z matematiky, nebo dokonce v otázce žádoucího počtu maturantů.

U příležitosti odvolání Jiřího Zíky z funkce ředitele Cermatu a jmenování Michaely Kleňhové ministr školství v demisi Robert Plaga uvedl, že je třeba „diskutovat o podobě maturit“. Je nutné vyjasnit, jak se Cermat smí na této diskusi podílet. Jiří Zíka do ní zasahoval velmi aktivně, ale funkce Cermatu ve vzdělávacím systému je jiná.

Školský zákon svěřuje Cermatu přípravu zadání, distribuci, zpracování a hodnocení výsledků (přijímacích zkoušek a státních maturit) a vymezuje detaily právní, organizační a technické působnosti Cermatu v rámci tohoto zadání. Jakékoli veřejné aktivity Cermatu nebo jeho vedení zasahující nad zákonné zmocnění zpochybňují objektivitu, která je jedním z hlavních důvodů, proč byly centrální zkoušky zavedeny.

Odvolaný ředitel Cermatu neměl ve zvyku vystupovat jako vedoucí servisní organizace, která zajišťuje jednotné maturity a přijímací zkoušky po technické stránce. Data ze zkoušek se snažil utajit a veřejnosti místo nich nabízel své vlastní interpretace výsledků. Veřejně se vyjadřoval například k tomu, co žáci umějí, nebo neumějí. Propagoval centrální hodnocení slohových prací. Média hojně citovala jeho vyjádření, že maturita není vhodná pro učně, případně zda má být test z matematiky povinný pro všechny. Nic z toho mu nepříslušelo.

Ke všem takovým otázkám má Cermat poskytovat veřejnosti podrobná relevantní data. Může je samozřejmě také interpretovat, jak uzná za vhodné – ovšem pro ministerstvo jako nadřízený orgán, nikoli pro veřejnost. V souvislosti se změnou ve vedení Cermatu je nutné to připomenout a trvat na tom.

Bob Kartous, analytik a vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Zákon v žádné ze svých částí nevymezuje pravomoc Cermatu či jeho zaměstnanců hodnotit příčiny neúspěšnosti maturantů, navrhovat maturitu z matematiky jako nutnost či potřebu, vymezovat se k počtu maturantů v populačních ročnících či navrhovat systémové změny ve vzdělávání. Jiří Zíka se přitom jako ředitel pravidelně dopouštěl právě takových mediálních prohlášení a nastupující ředitelka Michaela Kleňhová na tuto praxi navazuje. Ministerstvo školství by jí proto mělo jasně připomenout, kde je místo Cermatu ve veřejné debatě o jednotných zkouškách.“

Přečtěte si celý článek

I přes řadu pozitivních příslibů stále visí otazník nad tím, zda bude nadcházející vláda naplňovat dostatečně efektivní vzdělávací politiku.

Praha, 14. května – Na veřejnost se dostal návrh vládního prohlášení koaliční vlády hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM. Vládní prohlášení je z velké části opisem dokumentu, který v lednu předložila jako podklad své čtyřleté politiky současná vláda v demisi. V některých případech došlo k doplnění stávajících bodů, objevily se i nové pasáže. Řadu závažných problémů českého vzdělávání, které identifikuje Audit vzdělávacího systému v ČR 2017, však návrh ignoruje a v případě inkluze hrozí, že vláda bude chtít udělat krok zpět.

Závazky, které jsou obsaženy ve zveřejněném návrhu vládního prohlášení, se ve velké většině shodují s tím, jaké cíle předložila veřejnosti stávající vláda v demisi. Shoda se týká následujících opatření. Z důležitých vybíráme následující (kontroverzní či nejasné označujeme otazníkem):

  • Navýšení mezd učitelů na 150 % současného průměru.
  • Zajištění potřebných financí na uspokojení nároků reformy financování regionálního školství.
  • Omezení byrokratizace.
  • Věcná a finanční revize inkluze (?).
  • Revize rámcových vzdělávacích programů a podpora ICT.
  • Obecně pojaté „využití potenciálu každého dítěte“ (?).
  • Zahraniční výměna studentů.
  • Zapojení odborníků z praxe ve vzdělávání na SŠ (?).
  • Revize efektivity financování soukromých škol (?).
  • Odmítnutí školného na veřejných VŠ.

Některé z bodů stávajícího prohlášení doznaly následujících změn:

  • Posílení role ředitele jako manažera bylo doplněno o dodatek „personálního a pedagogického vedení“.
  • Podpora garantovaného umístění dvouletých dětí do MŠ byla doplněna o klauzuli „dle možností zřizovatelů“.
  • Podpora vzdělávání učitelů je konkretizována jako „spolupráce mezi fakultami a školami, kde studenti provádějí praxi“ a na spolupráci s uvádějícím učitelem.

Řada problémů, kterými český vzdělávací systém trpí, není v návrhu vůbec dotčena:

  • Potřeba dodržování stávající strategie a vypracování další, dlouhodobější strategie.
  • Potřeba soustředit se na vzdělávání na 2. stupni ZŠ.
  • Nutnost restrukturalizace vzdělávání na SŠ.
  • Reforma hodnocení ve vzdělávání.
  • Revize přijímacích a maturitních zkoušek.
  • Propojení formálního a neformálního vzdělávání.

Návrh byl doplněn o některé nové body:

  • Závazek snížení selektivity českého vzdělávacího systému (nekonkrétní).
  • Závazek vyrovnávat přístup k mimoškolním aktivitám u dětí, které pocházejí z chudých rodin.

Bob Kartous, analytik a vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Byť jde z velké části o kopii platného vládního prohlášení, některé body a doplňky jsou signálem ke změně v pozitivním slova smyslu. Zejména jde o pozornost vůči postavení učitelů a ředitelů škol, i obecně artikulovaná potřeba snížení byrokracie či využití potenciálu každého dítěte mohou být takto vykládána, jakkoliv je prohlášení v tomto ohledu obecné. V případě společného vzdělávání a probíhající tvorby novelizace příslušné vyhlášky lze však nalézt varovnou snahu o revizi ve smyslu ‚pojďme se vrátit o krok zpět‘. Velkou opatrnost vzbuzuje potřeba revidovat financování neveřejných škol, deklarovaná snaha přitáhnout odborníky na SŠ, aniž by bylo řečeno jak a k čemu. Všímavost k selekci a nutnosti vyvažovat ekonomické rozdíly rodin lze hodnotit kladně. Stále ale chybí ochota přihlásit se k tomu, že české vzdělávání potřebuje v prvé řadě strategii, která vytvoří provázaný rámec změn, samozřejmě za podmínek výrazně se navyšujících investic.“

Přečtěte si celý článek

MŠMT podniklo chvályhodný krok, analýza naplňování Strategie vzdělávací politiky v ČR do roku 2020 ukazuje na řadu problémů, které je třeba řešit. Vyzýváme MŠMT k participaci na každoročním Auditu vzdělávacího systému.

Praha, 20. dubna – Analýza naplňování Strategie vzdělávací politiky v ČR do roku 2020, zpracovaná týmem s vysokým expertním kreditem, ukazuje, nakolik se (ne)podařilo cíle strategie prosadit. MŠMT tím podniklo doposud ojedinělý, byť zcela přirozený krok posilující důvěru ve vzdělávací politiku v ČR. Výsledek analýzy ukazuje, že přes určité kroky, zejména v legislativní oblasti, které cíle strategie sledují, je nutné podniknout kroky, které významně přesahují dosavadní – pasivní – přístup ke vzdělávací politice.

Analýza, kterou tímto zveřejňujeme na webových stránkách EDUin, se detailně dívá na hlavní cíle strategie: posílení společného vzdělávání, podporu učitelské profese a zefektivnění řízení vzdělávacího systému.

Ve všech třech oblastech analýza shledává řadu podstatných problémů, které i přes dílčí pokrok (např. změnu legislativy podporující společné vzdělávání ve školách) významně komplikují naplňování strategie a posilují skepsi vůči konečné bilanci strategie v roce 2020.

Vedle doporučení, které analýza přináší na margo dosavadního nezdaru v naplňování strategie, zejména posílení odborné diskuse, evidence based politiky a jednotlivých klíčových problémů (podpora učitelů, kurikulární reforma, aktualizace středního školství a vztahu mezi všeobecným a odborným vzděláváním atp.), považujeme za důležité následující:

  • Primárně apelovat na nutnost výrazně zvýšit investice do vzdělávacího systému, bez čehož nebude možné realizovat žádný z podstatných kroků k naplnění strategie.
  • Určit priority mezi dílčími cíli tak, aby bylo jasné, které z nich bude reálné naplnit do roku 2020.
  • Paralelně připravovat strategii překračující horizont roku 2020, a to v rámci široké odborné diskuse.
  • Zapojení MŠMT do každoročního Auditu vzdělávacího systému v ČR, který může mimo jiné „provést důkladnou reflexi silných a slabých stránek současného způsobu řízení vzdělávání v České republice“, jak analýza požaduje.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Je vážně cenným krokem, že MŠMT přistoupilo k analýze, u které bylo dopředu velmi pravděpodobné, že nevyzní příliš povzbudivým způsobem. Je to dobrý impuls k tomu ukázat, jak obrovským handicapem je dosavadní vzdělávací politika zatížena a že bez diametrální změny v přístupu k ní nebude sebelepší strategie k ničemu. Nabízíme pomoc prostřednictvím našeho auditu, který by umožnil každoroční hodnocení stavu.“

Záznam semináře k hodnocení naplňování Strategie 2020:

Přečtěte si celý článek

Postoj EDUin k záměru vlády financovat slevu jízdného z resortních rozpočtů, mimo jiné z prostředků určených na podporu školství, vědy a oblasti sociální.

Praha, 9. dubna – Usnesení vlády o tom, že financování slevy na jízdném bude probíhat seškrtáním ostatních rezortních rozpočtů je ukázkou neodpovědnosti vlády v demisi, která chce pravděpodobně zajistit v nejisté politické situaci dobrou výchozí pozici k případným předčasným volbám. Toto řešení je v rozporu s jakýmkoliv smysluplným rozvojovým plánem, který tato společnost potřebuje.

Usnesení vlády o financování slevy na jízdném by mělo připravit resort školství o 400 milionů korun, českou vědu úhrnem o 466 milionů korun. Ještě více má být postižen resort sociální věcí, z nějž má na slevy na jízdném přijít celkově 750 milionů korun.

Jedním z mála resortů, které nemají být zatíženy snahou vlády rozpustit více než 3 a čtvrt miliardy korun ve slevách na jízdném, je Ministerstvo zemědělství, resort, který spravuje oblast podnikání premiéra v demisi Andreje Babiše. Stejně tak nebylo dotčeno Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Vláda k vynětí finančních prostředků z rozpočtu na tento rok používá opatření, které je určeno ke krytí nákladů mimořádných událostí, jako jsou například živelné pohromy.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Je smutné sledovat účelové, stranicky motivované jednání vlády v demisi. Ani při zvyšujícím se rozpočtu není ospravedlnitelné odejmout ze školství, vědy a z resortu sociálních věcí miliardu a 600 milionů korun a rozpustit ji v populistickém opatření bez investičního dopadu. Tyto prostředky budou velmi citlivě chybět, vláda tím navíc ukazuje své ignorantství vůči budoucnosti České republiky. Vážíme si postoje ministra školství Roberta Plagy, jenž podle našich informací byl jediným ministrem vlády, který se proti škrtům postavil. Postoj ostatních je ostudný. Poškodí ty, kdo to nejvíce potřebují, nepomůže ničemu. Tímto se připojujeme k petici Odmítáme levnou jízdu za horším vzděláváním.“

  • Příloha usnesení vlády o pokrytí slev na jízdné, která ukazuje zatížení jednotlivých resortů ZDE.
  • Petice Omítáme levnou jízdu za horším vzděláváním ZDE.

Přečtěte si celý článek

Praha, 14. prosince – Při nadcházejícím sněmovním hlasování o rozpočtu České republiky na příští rok se bude rozhodovat také o financování českého vzdělávacího systému. Při této příležitosti připomínáme priority, z nichž řada z nich zůstává z hlediska financování v neuspokojivém stavu či vzbuzují v odborné oblasti nejasnosti o budoucím financování či o jeho dostatečné výši.

Priority ve financování českého vzdělávacího systému a jejich současný stav:

  • Nejdůležitější a zároveň jednou z nejvíce – doslova – podceňovaných priorit jsou platy učitelů. Jejich průměrná výše okolo 30 tisíc korun znamená, že čeští učitelé jsou v průměru odměňováni pouze 60 % průměrného platu VŠ vzdělaných v ČR. Zvýšení o 15 %, které odsouhlasila předešlá vláda, znamená pouze dílčí snížení výrazného deficitu. Nový ministr Robert Plaga, zastupující hnutí ANO, bude-li chtít naplnit předvolební slib navýšení platů učitelů na průměrných 45 tisíc korun po předpokládaných 4 letech vlády, bude muset toto tempo udržet každý následující rok.
  • V českém školství dochází pouze k nízkému progresu ve vývoji odměňování učitelů. Zároveň není odměňování učitelů nijak vázáno na to, jakou práci odvádějí. Ředitelé škol nutně potřebují nástroj, pomocí kterého by mohli odměňování diverzifikovat (kariérní řád, standard učitele, podporu České školní inspekce), musejí ale zároveň přijmout roli pedagogických manažerů a zaměřit se v prvé řadě na práci s učiteli. Budou také potřebovat uvolnit větší část prostředků na odměňování prostřednictvím nenárokových složek platu.
  • Nemluví se – a nepočítá – se zvýšením platů ředitelů. Je to chyba, kterou je třeba v dalších letech napravit. Ředitelé jsou klíčovými postavami a mohou výrazně ovlivnit kvalitu vzdělávání ve školách, které vedou. Pokud to mají být dobří manažeři a zároveň odborníci v oblasti vzdělávání, musejí být za svou namáhavou práci náležitě odměněni.
  • Český stát se změnou v poskytování podpory speciálních vzdělávacích potřeb žáků, kteří takové potřeby mají, zavázal k financování reformy vzdělávacího systému a zvýšení koncentrace vzdělávání v běžných školách. S tím jsou – v přechodném období – spojeny zvýšené výdaje, z velké části opět kvůli deficitu financování v předchozích letech. To se týká zejména platů asistentů, na které školy musely v předchozích letech brát peníze z odměn učitelů. Financování v navržené výši pravděpodobně nebude pokrývat veškeré potřeby a v dalším roce bude nutné bedlivě sledovat, kde se prostředků nedostává.
  • Do probíhající revize kurikula (rámcových vzdělávacích programů), je nutné investovat. Je nutné otevřít skutečně širokou diskusi, do které bude zapojena nejen odborná, ale i rodičovská veřejnost a samotní žáci a studenti. Jen tak je možné zjistit, co od veřejného vzdělávání očekávají ti, jimž je určeno a poskytováno. Zejména jde o aktivní rodiče, žáky a studenty, kteří často hledají cesty mimo veřejný vzdělávací systém, protože v něm nenacházejí dostatečné uspokojení. A jde pochopitelně o odbornou obec, jejíž přístup k tvorbě konceptu revize je v současnosti velmi omezen. To bude pochopitelně vyžadovat větší pozornost a tedy i prostředky.
  • Výstupní, tzv. high-stakes zkoušky, je třeba změnit tak, aby určovaly charakter a obsah předchozího vzdělávání. Ve vzdělávacím systému je možné dosáhnout nejrychlejších změn tím, že jsou vhodně nastaveny výstupní zkoušky (přijímací zkoušky na střední školy, maturita). Při jejich vhodném nastavení (rozšíření na samostatné práce a na posuzování portfolia dosavadních aktivit spojených se vzděláváním) lze velmi efektivně změnit poptávku po vzdělávání na základních a středních školách. Náklady na to vynaložené jsou investicí s vysokou návratností.
  • Rozpočet pro vysoké školství byl navýšen o kompromisní 3 miliardy korun namísto požadovaných 4,5 miliard korun. Je pravděpodobné, že ministr Plaga bude – s ohledem na dobré vztahy s akademickou obcí – nakloněn k potřebnému navýšení v dalších letech. Je to krajně důležité, neboť Česká republika patří i ve financování vysokých škol na dno žebříčku vyspělých zemí v OECD.
  • Prostředky z Operačního programu Věda, výzkum, vzdělávání se začnou v roce 2018 prostřednictvím velkých, státem řízených projektů, i prostřednictvím regionálně distribuovaných prostředků (místní akční plány) dostávat přímo ke konečným příjemcům ve formě strategií, podpory ve vzdělávání, materiální podpory atp. Je nutné dohlédnout na to, aby poskytovaná podpora odpovídala skutečným potřebám, a to v souladu s platnou strategií vzdělávací politiky. Je nutné zvýšit podíl těchto prostředků, který skončí přímo u dětí a učitelů.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Drastické podfinancování českého vzdělávacího systému, s více než 1 % za průměrem OECD, je neudržitelné. Není možné chtít po učitelích, aby zvyšovali svůj výkon, a přitom je držet o chlebu a vodě. Žádnou reformu není možné provést, aniž by byli ve školách zainteresovaní a motivovaní učitelé. Nejen to. Nelze provádět nutné, neodkladné změny v systému, který je pouze udržován při životě za podmínek nutného minima.“

Přečtěte si celý článek

Má dojít ke zrušení průřezových témat, standardizaci učiva pro jednotlivá období, zavedení periodického podpůrného (sumativního) hodnocení žáků či odlišné maturity pro gymnázia a střední odborné školy.

Praha, 6. dubna – Ministerstvo školství zadalo Národnímu ústavu pro vzdělávání, své přímo řízené organizaci, úkol aktualizovat tzv. rámcové vzdělávací programy, které určují obsah a průběh vzdělávání v mateřských, základních a středních školách. Vypracovaný návrh, který předpokládá větší míru unifikace vzdělávání, odstranění tzv. průřezových témat, ale např.
i zavedení detailního průběžného hodnocení dosažených úspěchů a nedostatků, doposud nebyl předložen k odborné debatě. Přinášíme návrh společně s komentářem tří odborníků.

Zdeněk Slejška, ředitel EDUin a spoluautor studie Kdy a jak měnit kurikulum (2010): Jako problematické vidím, že z koncepce RVP vypadávají průřezová témata, jako je třeba osobnostně sociální výchova, mediální či enviromentální výchova. Klíčové kompetence se upravují a provazují s jednotlivými vzdělávacími oblastmi a spíš se jedná o gramotnosti. Určuje se standardizované učivo pro jednotlivé období, což koresponduje s proklamací MŠMT více svázat obsah vzdělávání. Pozitivní je, že v rámci středoškolského vzdělávání se má posílit všeobecný základ. Má dojít k celkové redukci počtu RVP pro střední školy a k větší provázanosti Národní soustavy kvalifikací s učivem. Celkově vnímám některé rozumné návrhy především v oblasti odborného vzdělávání, ale z hlediska všeobecného vzdělávání to není domyšlené. Chybí mi u materiálu odkazy na analýzy, ze kterých se vychází a které by prokazatelně vyhodnocovaly problémy se současným RVP. Z pohledu doporučení uvedených ve studii vidím jako nejproblémovější oblast komunikace, která jakékoliv změny musí provázet.

Jana Straková, výzkumnice Ústavu pro výzkum a rozvoj vzdělávání při PedF UK: Ideově považuji návrh za smysluplný. Myslím, že se snaží řešit důležité problémy, které ve vzdělávacím systému máme. V tomto ohledu mi připadá velmi moderní.
Souhlasím s tím, že je třeba se pokusit vymezit a konkretizovat minimální univerzální standard na úrovni povinného vzdělávání a trvat na tom, aby ho dosahovaly všechny školy. Je to důležitý krok směrem ke standardizaci povinného vzdělávání, kterou podle mého názoru potřebujeme. Konkretizace pomocí úloh s ukázkami žákovských výstupů a jejich hodnocení mi připadá správná a užitečná. Dovedu si představit, že oponenti budou argumentovat, že chceme zglajchšaltovat vzdělávání. Je možné, že to bude i reálně hrozit, bude-li rozsah standardu neúměrný, tomu je třeba zabránit. Pokusit se definovat rozumné minimum je ale podle mého názoru jediná cesta, jak čelit rostoucí diferenciaci systému.
Co se týče středního vzdělávání, idea je opět více méně správná. Je třeba poskytnout všem studentům obecnější základ a zajistit větší prostupnost. Za nejspornější aspekt návrhu považuji koncept „profesní maturity“, kterému rozumím tak, že bude jiná maturita pro gymnázia a jiná pro SOŠ.

Josef Valenta, Katedra pedagogiky FF UK a Katedra výchovné dramatiky DAMU: Je dobře, že zůstávají zachovány kompetence. Mělo by to zaručit i praktické vyústění vzdělání. Mimochodem, zdá se mi, že kompetence (ve vztahu k všeobecnému vzdělání) se v tomto pojetí blíží spíše tzv. gramotnostem ‒ to je ale poznámka na okraj. Vidím však zatím návrh v některých bodech též jako potenciálně problematický. Nelze kupříkladu odhadnout, jakou konkrétní podobu budou mít očekávané výstupy, tedy nakolik jde o snahu „glajchšaltovat“ obsah vzdělání (má se posílit normativní funkce dokumentu!). Návrh obsahuje velký akcent na hodnocení, ale není mi úplně jasné, proč. Průřezových témat je mi líto ‒ nicméně „tamtamy“ naznačují, že by se mohla stát součástí některých oborů. To může sice být výhoda, ale stejně tak i nevýhoda, pro „průřezy“ až „fatální“. Snažit se do národního kurikulárního dokumentu integrovat ukázky metod či aktivit a příklady žákovských prací mi připadá nelogické. Je pravděpodobné, že u části kantorů to bude „kanalizovat“ myšlení o výuce určitým jedním směrem. Tohle myšlení nicméně potřebuje býti spíše myšlením náležitě divergentním, tvořivým, pružným atd. Dokument na sebe podle všeho v některých pasážích bere roli návodu k výkonu učitelské profese. Znamená to tedy, že učitelé sami nejsou dostatečně kompetentní? Zase se ale jen mohu domnívat, co tam vlastně bude psáno. A to je i poslední poznámka: Bude k tomu veřejná diskuse?

Bohumil Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Je patrné, že návrh, který MŠMT připravuje, obsahuje řadu slibných, ale i sporných částí. Fakt, že příprava takového materiálu probíhá za zavřenými dveřmi úřadu a bez možnosti odborné veřejnosti přispět a eliminovat tak možné následné spory nad novým pojetím obsahu vzdělávání v ČR, poukazuje na chronickou nemoc úřadu a základní chybu v řízení systémových změn. Příkladem dobré praxe je Strategie digitálního vzdělávání, k níž měla během vzniku přístup odborná veřejnost. Snad alespoň nyní MŠMT diskusi otevře.“

Přečtěte si celý článek

Po osmi měsících čekání a třech odvoláních vyhovělo ministerstvo školství žádosti a vydalo data o odpovědích studentů v maturitní úloze o „papírové čepici“.

Praha, 20. ledna – Ministerstvo školství otevřelo cestu k vydávání maturitních dat. Cermat třikrát odmítl žadateli poskytnout informace, kolik maturantů zaškrtlo jednotlivé odpovědi u diskutované maturitní úlohy o „papírové čepici“. Ministerstvo nakonec konstatovalo, že je samo subjektem povinným k vydání informací, a počty maturantů žadateli poslalo.

O vydání dat k diskutované maturitní úloze z jara 2015, v níž měli studenti spočítat povrch karnevalové čepice, požádal konzultant v oblasti vzdělávání a spoluautor projektu Kalibro Oldřich Botlík. Žádost o informaci, kolik studentů volilo každou z pěti možných odpovědí u úlohy, poslal Cermatu v květnu 2015. Cermat žádost zamítl s odvoláním na § 183c školského zákona.

Žadatel se odvolal k MŠMT. To zrušilo rozhodnutí Cermatu pro nepřezkoumatelnost a Cermat poučilo, jak musí své případné odmítnutí zdůvodnit.  Při svém druhém pokusu žádost zamítnout Cermat nevzal v úvahu poučení ministerstva, a to pak jeho rozhodnutí znovu zrušilo jako nepřezkoumatelné. I při třetím pokusu Cermat odmítl informace vydat, ale ministerstvo v lednu 2016 uznalo argumentaci žadatele. Podle výkladu MŠMT tedy vydání požadované informace nebrání ani § 183c školského zákona. Proti ministerskému rozhodnutí se nelze odvolat.

Tomáš Feřtek, odborný konzultant, EDUin, řekl: „Je sympatické, že Ministerstvo školství zabránilo zneužívání nové právní úpravy, na niž se Cermat opakovaně odvolával. Právní a správní odbor ministerstva shledal jeho výklad mylným. Navíc konstatoval, že osobou povinnou není Cermat, nýbrž ministerstvo, a data o maturitní úloze vydal. Je to významný posun na cestě k pochopení, jak maturanti řeší testové úlohy, a k tomu, aby data pořízená za veřejné peníze mohla být také veřejně využívána.“

Přečtěte si celý článek

Po osmi měsících čekání a třech odvoláních vyhovělo ministerstvo školství žádosti a vydalo data o odpovědích studentů v maturitní úloze o „papírové čepici“.

Praha, 20. ledna – Ministerstvo školství otevřelo cestu k vydávání maturitních dat. Cermat třikrát odmítl žadateli poskytnout informace, kolik maturantů zaškrtlo jednotlivé odpovědi u diskutované maturitní úlohy o „papírové čepici“. Ministerstvo nakonec konstatovalo, že je samo subjektem povinným k vydání informací, a počty maturantů žadateli poslalo.

O vydání dat k diskutované maturitní úloze z jara 2015, v níž měli studenti spočítat povrch karnevalové čepice, požádal konzultant v oblasti vzdělávání a spoluautor projektu Kalibro Oldřich Botlík. Žádost o informaci, kolik studentů volilo každou z pěti možných odpovědí u úlohy, poslal Cermatu v květnu 2015. Cermat žádost zamítl s odvoláním na § 183c školského zákona.

Žadatel se odvolal k MŠMT. To zrušilo rozhodnutí Cermatu pro nepřezkoumatelnost a Cermat poučilo, jak musí své případné odmítnutí zdůvodnit.  Při svém druhém pokusu žádost zamítnout Cermat nevzal v úvahu poučení ministerstva, a to pak jeho rozhodnutí znovu zrušilo jako nepřezkoumatelné. I při třetím pokusu Cermat odmítl informace vydat, ale ministerstvo v lednu 2016 uznalo argumentaci žadatele. Podle výkladu MŠMT tedy vydání požadované informace nebrání ani § 183c školského zákona. Proti ministerskému rozhodnutí se nelze odvolat.

Tomáš Feřtek, odborný konzultant, EDUin, řekl: „Je sympatické, že Ministerstvo školství zabránilo zneužívání nové právní úpravy, na niž se Cermat opakovaně odvolával. Právní a správní odbor ministerstva shledal jeho výklad mylným. Navíc konstatoval, že osobou povinnou není Cermat, nýbrž ministerstvo, a data o maturitní úloze vydal. Je to významný posun na cestě k pochopení, jak maturanti řeší testové úlohy, a k tomu, aby data pořízená za veřejné peníze mohla být také veřejně využívána.“

Přečtěte si celý článek

EDUin komentuje záměry ministerstva školství představené v rámci konference Škola pro budoucnost – Budoucnost pro školu.

Praha 23. listopadu – Ministryně školství Kateřina Valachová a další představitelé resortu na čtvrteční konferenci v Poslanecké sněmovně představili záměry ministerstva pro příští léta. Odborná veřejnost vkládala do tohoto setkání jisté naděje, že se vyrovná zásadní nedostatek informací o zásadních koncepčních krocích MŠMT. Tato očekávání splnila konference jen částečně. Například o podobě společného vzdělávání stále nemají školy jasno; z karierního systému zbyly fakticky jen platové tabulky, které nemohou změnit nevyhovující podobu učitelské profese. EDUin komentuje jednotlivé záměry ministerstva.

Ministerstvo představilo tyto záměry:

  • Společné vzdělávání. Od září 2016 bude každý ředitel povinen přijmout žáka přicházejícího z praktické či speciální školy. Bude zrušena příloha rámcového vzdělávacího programu pro děti s lehkým mentálním postižením. Praktické školy nebudou zrušeny, jejich zřizovatelé se budou moci rozhodnout, v jakém ze tří nabízených režimů budou tyto školy dále existovat.

Komentář EDUin: Záměr společného vzdělávání je správný, ale jeho realizace selhává na naprostém nedostatku informací. To způsobuje mnohé fámy a obavy, co se ve skutečnosti stane po 1. září 2016. Ani nově zveřejněné údaje na webu ministerstva neodpovídají na některé otázky: Jestliže budou ředitelé povinni přijmout dítě z praktické či speciální školy, bude opravdu dost peněz na podpůrná opatření, jak o nich hovoří novela školského zákona? Nehrozí, že praktické školy sice nebudou zrušeny, ale budou přinuceny „vyhnít“, protože se dostanou do rozporu s některými vyhláškami a předpisy a nebudou mít dost peněz na další existenci? Kdy dostanou školy itinerář, jak má vypadat přechod ze současného stavu k žádoucí podobě společné školy, jak si ji představuje ministerstvo?

 

  • Karierní systém. Původní záměr čtyřstupňového karierního systému byl zrušen. Uvažuje se o dvou či třech stupních. Pravděpodobně půjde o dva stupně, nastupující učitel dostane po dvou letech vyšší plat na základě dosažení druhého stupně, s nímž bude spojena i pracovní smlouva na dobu neurčitou.

Komentář EDUin: Karierní systém se změnil v podstatě jen na úpravu platových tabulek. Fakticky nic neřeší, tento postup mohou uplatňovat ředitelé již dnes. Záměru chybí jasné pojmenování standardu učitele jako závazné mety, o níž je třeba usilovat, a motivace pro pedagogy, aby se tohoto cíle snažili dosáhnout. Tato podoba karierního řádu je jednoznačným zklamáním a jen diskredituje záměr posílit a podporovat učitelskou profesi.

 

  • Financování regionálního školství. Návrh systému je teprve v začátcích, počítá se s financováním vázaným na tzv. optimálně naplněnou třídu, tedy o kombinaci stávajícího normativu s druhou výkonovou složkou stanovovanou státem podle realizovaných výkonů (počtu tříd a odučených hodin dle kurikula).

Komentář EDUin: Tady jsou záměry ministerstva natolik v počátcích, že je nelze ještě komentovat. Lze ale přivítat, že ministerstvo spouští diskusi k tématu s dostatečným předstihem a je tedy větší šance, že názory odborné veřejnosti ovlivní postoj poslanců a ministerstva financí.

 

  • Povinný poslední rok mateřské školy. Bude zaveden z důvodů vyrovnání handicapů dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí s předpokladem, že se díky němu sníží počet odkladů při nástupu do prvních tříd. Každý rodič by měl mít nárok na místo v mateřské škole pro své dítě, a zároveň by měl povinnost dítě registrovat k předškolnímu vzdělávání. Což není totéž, co povinná školní docházka.

Komentář EDUin: V odborné debatě zatím převažuje názor, že těm dětem, které potřebují dohnat svůj handicap, pouhý jeden rok školky nepomůže. Problém, který dnes neumí řešit základní školy, jen přesouváme na mateřské školy, jimž ale chybí podpora pro práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich učitelkám často i příslušné vzdělání a odbornost. Bylo by tedy rozumnější vložit peníze nutné na zavedení tohoto plošného systému přímo do péče o konkrétní děti dříve než v pěti letech.

 

  • Povinné přijímačky na střední školy. Budou zavedeny od jara 2016. Jejich váha v přijímacím řízení by měla být padesátiprocentní. Ministerstvo si od nich slibuje objektivizaci přijímacího řízení a zkvalitnění práce a motivace žáků v závěru základní školy.

Komentář EDUin: Zatím zveřejněné přijímací testy jsou jednoznačně orientované na tradiční učivo. Hrozí tedy, že školy ve snaze, aby jejich žáci uspěli u přijímacího řízení, se budou mnohem méně orientovat například na čtenářskou gramotnost a matematické myšlení. Podoba přijímaček tedy může omezit spektrum toho, co se děti na školách naučí a je svým zaměřením v rozporu se směřováním současných rámcových vzdělávacích programů.

 

Zdeněk Slejška, ředitel EDUin, uvedl: „Samotný záměr pravidelné konference, kde vedení ministerstva seznámí odbornou veřejnost se svými plány na příští rok, je nesporně dobrý a vnímáme ho jako pozitivní změnu. Stejně jako zveřejnění kompletního záznamu konference. Samotné připravované projekty ale trpí často nedotažeností, nezvládnutou komunikací vůči školám i veřejnosti a mnohdy i nekoncepčností. Vidíme tu rozpor mezi takovými dokumenty jako je například Strategie 2020 a plošnými opatřeními typu jednotných přijímaček. Přitom v mnoha případech už není mnoho času na nápravu a hrozí, že i dobré záměry budou zdiskreditovány. Nejvíce to platí právě o společném vzdělávání a karierním systému.“

Přečtěte si celý článek

 Přijďte ve čtvrtek 11. 6. na debatu o tom, proč se nedaří reformovat české školství a jaké kroky by měla udělat nová ministryně, aby se to změnilo.

Praha 10. června – Zveme Vás na debatu, kterou ve čtvrtek 11. 6. pořádá týdeník Respekt a která chce otevřít diskusi o tom, jaké kroky by měla budoucí ministryně školství Kateřina Valachová podniknout, aby nejen stabilizovala situaci na ministerstvu, ale zároveň vytvořila v systému prostor pro naplnění strategických dokumentů, které vláda minulý rok přijala. Ty mají za cíl snížit nerovnosti vzdělávacího systému a změnit financování tak, aby školám umožnilo vytvářet podmínky pro to, aby se dostalo kvalitního vzdělání všem dětem podle jejich potřeb.

Diskutovat se bude o tom, zda vůbec existuje shoda, jaké zadání by měla budoucí ministryně naplňovat, o funkčnosti některých záměrů předchozího ministra Marcela Chládka, jako jsou například státní maturity, nebo co způsobuje podfinancování celého systému.

Debatovat budou:  Petr Fiala, předseda ODS, Klára Laurenčíková, expertka na inkluzivní vzdělávání, Česká odborná společnost na inkluzivní vzdělávání, Tomáš Feřtek, novinář, Eduin, Filip Jelínek, Česká středoškolská unie.

Debata České školství po Chládkovi se koná 11. 6. od 19.00 do 21.00 v Knihovně Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1.

Pozvánku najdete ZDE.

Přečtěte si celý článek

První prohlášení budoucí ministryně bylo odvážné. S dalšími by měla počkat, až se blíže seznámí s problémy, před nimiž stojí.

Praha 8 června – Ještě před svým jmenováním Kateřina Valachová, kandidátka premiéra Sobotky na ministryni školství, sebevědomě prohlásila, že zajistí rozpočtové prostředky na další zvyšování platů učitelů. Další navyšování platů by mělo jít ruku v ruce s kariérním řádem, komplikací je ovšem i aktuální postoj ministra financí Babiše vůči rozpočtu školské kapitoly. Kateřina Valachová by se měla detailně seznámit s problémy, před nimiž stojí, a teprve poté činit mediální prohlášení. Zde je přehled čtyř nejzásadnějších témat, podle nichž bude posuzována úspěšnost nové ministryně při bilancování její role.

Stabilizace chodu ministerstva

Zkouškou s nejvyšší prioritou není rozpočet, ale urychlená náprava personální genocidy na ministerstvu. Odešly, ať už nuceně či dobrovolně, desítky lidí a jejich případný návrat nebude snadný, protože od 1. července začíná platit služební zákon a ten zásadně ztíží návrat těch, kteří odešli mimo státní službu. Kateřina Valachová se na přípravě služebního zákona podílela, problém tedy tuší, ale v oblasti vzdělávání se neorientuje a nebude pro ni snadné rozlišit, jaké personální změny revidovat a jaké naopak urychleně provést. Záležet bude na tom, od koho si nechá poradit, což představuje potenciální riziko.

Dohoda s ministrem financí na zásadní změně jeho přístupu ke vzdělávání

Rozpočet školství je nepochybně jednou z hlavních priorit. Mediální vyjádření paní Valachové znělo velmi ultimativně a jeho záměrem pravděpodobně bylo naklonit si od počátku školskou veřejnost na svou stranu. Její postoj je v zásadě správný, ČR stále patří mezi země, které ve srovnání v rámci OECD oblast vzdělávání hrubě podceňují z hlediska poměru veřejných výdajů. Tuto kartu lze držet stále jako trumf, ale předchozí ministr školství se přesto dostal do sporu s ministrem financí Babišem, jenž navrhl absurdní snížení rozpočtu školství o 4 mld. Kč. Je možné, že Babišův postoj byl vyvolán snahou zbavit se Chládka, ale přesvědčit ho, aby veřejně ohlášenou „úsporu“ přehodnotil a naopak poskytl peníze na reformy (kariérní systém, digitalizace a zejména inkluze) bude nelehký úkol.

Inkluze: z podoby paragrafového znění do reality vůči změnám rezistentního systému

Na jaře byla přijata proinkluzivně pojatá novela školského zákona, která postupné budování společných škol umožňuje, odcházející ministr Chládek ale zároveň obsadil místo ředitele příslušného odboru člověkem, který je k inkluzi značně rezervovaný a podle toho vypadá i připravovaná prováděcí vyhláška k zákonu. Evropská komise stále vede proti CR infringement proceedings (vyšetřování pro porušení mezinárodně platného práva) a neuspokojivý výsledek hrozí zastavením v čerpání evropských peněz. V této oblasti má Valachová informační náskok, z pozice Dienstbierovy náměstkyně se účastnila dohadování o novele. Je ale otázka, co bude schopná v tak krátkém čase udělat s krajně rezistentním systémem, v němž na 85 % učitelů nechce nic měnit.

Budoucí nebezpečí maturit

V tuto chvíli leží ve sněmovně návrh na změny ve státní maturitě: návrat k centrálnímu hodnocení slohů v roce 2017 a povinné matematice od roku 2019. O obojím se diskutovalo a velká část veřejnosti považuje návrh za rozumný. Jenže ve skutečnosti nejde jen o povinnou matematiku, ale zavedení tří povinných testů – čeština, cizí jazyk, matematika. A pokud vyjdeme ze současné míry neúspěšnosti u státních testů, vůbec není vyloučeno, že v roce 2019 propadne v jarním kole až polovina všech maturantů. Rok 2019 je už za hranicí jejího mandátu, nemusela by se tím tedy trápit. Ale odpovědný politik by to měl vzít v úvahu a jednat s ohledem na příští možné následky.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Paní Valachová vstupuje na zcela nové teritorium, neměla by podcenit výběr spolupracovníků, kteří pro ni budou jeho jednotlivé oblasti mapovat. Podle toho se totiž budou do značné míry odvíjet její kroky v roli ministryně. Zejména s ohledem na odborná témata, jako je inkluze nebo maturity, by si měla být vědoma zájmů, které sledují jednotliví klíčoví hráči, ať už se jedná o profesní organizace, nebo lobbistické skupiny. Jednat podle vzoru předchozího ministra by jí pravděpodobně přivedlo do brzkých nesnází. Model, který aplikoval Petr Fiala, tedy zastoupení expertů z širokého spektra, odborného i politického, se naopak nabízí jako dobrý modus operandi.“

 

Přečtěte si celý článek

Z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost má být rozděleno 800 mil. Kč, malé školy mohou přijít zkrátka.

Praha 16. dubnaMinisterstvo školství vyhlásilo novou výzvu v rámci OP VK, kde zbývá ještě velké množství finančních prostředků. Jde o tzv. šablony, což jsou konkrétní modelové projekty, které se škola zaváže realizovat a dostane na ně peníze. V případě poslední výzvy jsou ale podmínky nastaveny tak, že zejména pro malotřídní školy mohou být peníze nedosažitelné.

Minulý týden byla v rámci dobíhajícího OP VK vyhlášena výzva č. 56 pro základní a střední školy. Jde o tzv. šablony, v tomto případě čtyři modelové projekty, na které školy mohou čerpat peníze: čtenářské dílny, zahraniční jazykově vzdělávací kurz pro žáky, zahraniční jazykový kurz pro učitele a stínování (shadowing) pro učitele matematiky, přírodovědných a technických předmětů v zahraničí.

Maximální částka, kterou může škola získat, je 1 mil. Kč, minimální je stanovena na 200 tis. Kč. Projekt lze začít 1. 7. 2015  a ukončit 31. 12. 2015.

Minimální částka ale může školám s malým počtem tříd a učitelů působit těžkosti. Aby školy podmínku splnily, musejí se zavázat k tomu, že realizují alespoň 3 z navrhovaných šablon. Mohou to být pouze čtenářské dílny, jenže školy, které mají jen 1. stupeň (5. tříd) to nemohou naplnit, protože každá šablona se váže min. ke dvěma ročníkům, tudíž jim jeden chybí.

Pro školy s malým počtem učitelů, v kombinaci s krátkým časem na realizaci projektů, také může být problematické využít ostatních šablon, které předpokládají cestu do zahraničí.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Je žádoucí, aby MŠMT navrhovalo takové možnosti k čerpání finančních prostředků z evropských fondů, které jsou otevřené pro všechny školy v systému. Jistě je to v jeho moci.“

Přečtěte si celý článek

Po upozornění EDUin na netransparentní obsazení pozice ředitele NÚV ministerstvo školství situaci vyjasnilo, oficiální zprávu vydat nechce.

Praha 23. března – Po rozeslání tiskové zprávy se na webu NÚV objevilo upřesnění, že Václav Pícl je řízením instituce pouze pověřen. Ondřej Macura, vedoucí odboru komunikace MŠMT, uvedl, že na pozici ředitele ústavu bude vypsáno výběrové řízení. Podrobnosti nejsou známy.

Ministerstvo školství se po publikování tiskové zprávy ohradilo prostřednictvím vedoucího odboru komunikace proti tvrzení, že byl ředitel NÚV jmenován do funkce s tím, že byl pouze pověřen. Ministerstvo ani ústav samotný však nikde nezveřejnil informaci o statusu současného ředitele. Ministerstvo školství nadále odmítá vydat oficiální zprávu o pověření Václava Pícla, na webu NÚV byla tato informace pouze dodatečně doplněna. Je navíc nestandardní pověřit vedením organizace člověka zvenčí, stejně jako neoznámit dobu, na kterou byl pověřen a termín vypsání výběrového řízení.

Nejasný status lidí ve funkcích důležitých pro řízení školského systému provázel i tzv. Národní radu vzdělávání. Ministr školství nejprve prohlásil, že členy, včetně předsedy Václava Klause st., jmenoval, později byla tato informace korigována s tím, že se jedná pouze o přípravný výbor.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Fakt, že ministerstvo školství odmítá oficiálně oznámit pověření Václava Pícla vedením úřadu je nesrozumitelný. Nezbývá než doufat, že jmenování proběhne transparentně.“ 

Přečtěte si celý článek