Tiskovky označeny tagem ‘maturitní data’

Praha, 24. června – EDUin ve spolupráci s nezávislými matematiky se několik týdnů intenzivně věnuje chybě v didaktickém testu z matematiky, který připravuje CERMAT v rámci státní maturity. Je nepochybné, že zadání úlohy č. 11 nebylo správně formulované, a tak umožnilo více možností, než organizátor zkoušky původně zamýšlel. Maturanti, kteří nečetli mezi cermatími řádky, jsou penalizováni. Ignorace CERMATu a dosavadní nedostatečná snaha ministerstva školství napravit situaci jsou nepřijatelné vzhledem k významu, jaký má maturita pro budoucnost mladého člověka. Proto EDUin žádá sérii kroků, které by měly zlepšit důvěru ve zkoušku a narovnat chybu, za níž se dosud stát zdráhá přijmout patřičnou odpovědnost.

V didaktickém testu z matematiky vyžaduje úloha č. 11 po maturantovi, aby na základě znalosti úhlu o velikosti 112° vypočítal velikost úhlu druhého. Zadání definuje, že jde o dva různé úhly, nikoliv však dva různě veliké úhly. Zatímco CERMAT tedy očekával, že maturant vypočítá druhou velikost s výsledkem 248°, nedostatečnou formulací fakticky žádal o vypočtení velikosti druhého úhlu, který může mít stejnou velikost jako úhel původní, a přitom musí být úhlem jiným, tedy ležícím jinde.
Z matematického pohledu je proto správně nejen oficiálně platné řešení 248°, ale také 112° a řešení obsahující obě uvedené velikosti.

Člen nezávislé komise MŠMT pro posouzení testu Eduard Fuchs tvrdil, že „jde o nepochopení standardní školské terminologie“, v níž se úhel zaměňuje s velikostí úhlu, pročež je jediným správným řešením 248°. Nad zněním úlohy a správnou odpovědí se rozhořela odborná polemika. Fuchsovo stanovisko podpořil bývalý předseda JČMF Josef Kubát, opoziční stanovisko zastává profesor Václav Chvátal, matematik s vědeckou praxí z několika zahraničních univerzit. U řešení správného znění úlohy se štěpí i názor učitelů matematiky.

Ministerstvo školství později uvedlo, že Cermat – bez vědomí členů jeho komise – uznával rovněž odpověď obsahující obě velikosti: 112 a 248 stupňů. Maturanti, kteří odpověděli výsledkem 112°, mají nicméně z úlohy nadále 0 bodů. EDUin považuje za alarmující, že nedošlo k opravě chyby a že není zřejmé, jak a zda vůbec se ministerstvo a CERMAT k poškození žáků postaví. Je běžnou praxí, aby se uznalo širší pojetí správných odpovědí, je-li nad zadáním odborná polemika. V neposlední řadě dochází k opětovnému zpochybnění důvěry veřejnosti a zejména maturantů vůči CERMATu, navíc jen rok od odvolání bývalého ředitele za chybu v testu z češtiny.

EDUin na základě zmíněného vyzývá MŠMT, aby stav napravilo a:

  1. znovu přezkoumalo a obodovalo didaktické testy z matematiky a uznalo všechny tři možné odpovědi u úlohy č. 11 (tj. 248°; 112°; 248°a 112°),
  2. zveřejnilo počet maturantů, kteří v úloze č. 11 odpověděli výsledkem jen 112°,
  3. zveřejnilo počet maturantů, kteří v úloze č. 11 odpověděli jen 112° a k úspěšnému složení testu jim scházel 1 bod (bez požadované změny hodnocení tedy propadli) a
  4. zavedlo dlouhodobě žádaná opatření, jimiž lze podobným situacím předcházet, to jest zveřejňovat interpretovaný klíč odpovědí a anonymizovaná data o odpovědích bezprostředně po vyhodnocení a zveřejnění výsledků zkoušky.

Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin, řekl: „Opět se ukazuje, že v procesu státních maturit dochází k chybám v zadání a klíči správných řešení úloh. Kontrolní procesy se tak i přes loňskou změnu na postu ředitele CZVV ukazují nadále jako nedostatečné. To jasně dokládá, že je třeba zvětšit míru veřejné kontroly nad vznikem úloh. S osudy mladých lidí si nelze tak lehkovážně zahrávat, jde o budování jejich elementární důvěry ve stát a demokratickou společnost a toto může být první a fatální zkušenost čerstvě dospělého člověka s úředním mechanismem.“

Matematik Oldřich Botlík řekl: „Někteří učitelé chápou vzdělávání v matematice spíš jako drezúru: jde jim o to, aby se žákovi spustily v hlavě automatismy vyvolané rozpoznáním znaků typových úloh. O to ale ve skutečné matematice tolik nejde – tam jde naopak o hluboké přemýšlení o významu základních pojmů, uvědomování si jejich vzájemných souvislostí a vytváření nových pojmů.“

Přečtěte si celý článek

Profesor Václav Chvátal poskytl EDUinu vyjádření ke sporu mezi O. Botlíkem a E. Fuchsem, členem Nezávislé odborné komise MŠMT

Praha, 20. června 2019 – Se snahou vyjasnit spor o korektnost zadání úlohy 11 v maturitním testu z matematiky oslovil EDUin profesora Václava Chvátala a požádal ho o stanovisko.

V reakci na předchozí tiskovou zprávu EDUinu, v níž jsme na základě sporu o znění jedné maturitní úlohy upozorňovali na systémové chyby maturity, jak Cermat, tak MŠMT trvají na tom, že zadání úlohy bylo správné. Rozporují tedy názor Oldřicha Botlíka. Proto jsme oslovili profesora Václava Chvátala, který působil mj. na univerzitách McGill, Stanford a Université de Montréal. Profesor Chvátal ve svém stanovisku konstatuje: S plným vědomím rizika, že doc. RNDr. Eduard Fuchs, CSc. i mne označí za nechápajícího školskou matematiku, prohlašuji, že se plně ztotožňuji s názory v Botlíkově článku. Sám bych je nedokázal vyjádřit líp.

Plné znění stanoviska profesora Václava Chvátala ZDE.

Krátký medailon prof. Václava Chvátala ZDE.

Václav Chvátal, matematik, řekl: „Už na středních školách by učitelé matematiky měli v žácích pěstovat návyk vědět, o čem mluví. Uvědomovat si přesně, co znamenají pojmy, se kterými pracují. Pravým opakem je snažit se odbýt mnohoznačnost mávnutím ruky.“

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Je zjevné, že profesor Chvátal má za sebou vědeckou kariéru na úrovni světové matematické extratřídy. Jak tedy vlastně probíhalo rozhodování o maturitní úloze 11, jehož závěry V. Chvátal zásadně zpochybnil? Nemělo by ministerstvo kvůli spravedlivému posouzení výkonů maturantů jmenovat do své komise skutečné odborníky?“

 

Přečtěte si celý článek

Na základě čerstvých informací z MŠMT o úloze 11 maturitního testu z matematiky upozorňujeme na čtyři klíčové problémy státní maturitní zkoušky

Praha, 18. června 2019 – Ministerstvo vyhovělo žádosti Oldřicha Botlíka z iniciativy Maturitní data – odtajněno a objasnilo, jak hodnotitelé Cermatu postupovali při vyhodnocování sporné úlohy v maturitním testu z matematiky. Na tomto základě upozorňujeme na čtyři klíčové problémy centralizované maturitní zkoušky, které se stále nepodařilo vyřešit.

Z odpovědi ředitele odboru středního a vyššího odborného vzdělávání a institucionální výchovy MŠMT Petra Bannerta vyplývá, že Cermat bodoval odpovědi na úlohu 11 jinak, než zveřejnil v klíči správných řešení. Neinformoval o tom členy schvalovacích komisí ani nedokáže sdělit, kolika  maturantů se změna týká a kolika maturantům neuznal další částečně správnou odpověď na úlohu 11. Upozorňujeme proto na čtyři systémová pochybení, která se dlouhodobě nedaří napravit.

  • Cermat nezpracovává odpovědi na podobné úlohy tak, aby mohl včas odhalit, že z hlediska maturantů není zadání jednoznačné. Všechny odpovědi, které autor úlohy pokládá za nesprávné, dostávají stejný kód – „podezřelý“ výsledek se tedy ztratí v množství ostatních a jeho dodatečné uznání vyžaduje vynaložení obrovského množství ruční práce.
  • Cermat nedodává schvalovacím komisím podklady v takové podobě, aby jim umožnil kvalifikované posouzení korektnosti testů. V tomto případě komise nedostaly ani informaci, že Cermat uznával také další odpověď, a někteří jejich členové dokonce veřejně popírali její správnost.
  • Cermat rozhoduje bez řádného odborného zdůvodnění, které odpovědi uzná a neuzná za správné. Fakticky tedy svévolně rozhoduje také o tom, kdo v maturitním testu propadne a nepropadne.
  • Cermat nezveřejňuje důležité informace včas, přitom by praxe otevřeného informování pomohla vyřešit mnohé spory výrazně rychleji. Debata o možných řešeních úlohy 11 mohla proběhnout ihned po zveřejnění testů, pokud by už v té době byl k dispozici klíč správných odpovědí se vzorovým řešením testu.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Dlouhodobě vyzýváme Cermat a ministerstvo školství, aby současně se zadáním testů byla zveřejněna i zdůvodnění správných odpovědí u jednotlivých úloh, klíč správných řešení a co nejdříve také anonymizovaná maturitní data. Kdyby nás vyslyšely, mohli jsme si ušetřit přetahování o to, zda zadání úlohy 11 bylo korektní a zda úloha poškodila maturanty. Místo toho jsme svědky, že Cermat na probíhající debatu vůbec nereagoval a ministerstvo ofi­ciálně sděluje, že příslušná data nejsou a ani nebudou k dispozici.“

Přečtěte si celý článek

Iniciativa Maturitní data – odtajněno upozorňuje na chybně zadanou úlohu v maturitním testu z matematiky a na chybějící řešení v klíči správných řešení

Praha, 15. května 2019 – Oldřich Botlík z iniciativy Maturitní data – odtajněno upozornil v článku zveřejněném na stránkách eduin.cz na chybné zadání jedné z úloh letošního maturitního testu z matematiky. Upozorňuje tím na rozpor se závěry Nezávislé odborné komise MŠMT, podle níž jsou letošní maturitní testy bez chyb. Článek zároveň znovu připomíná návrh zveřejňovat zdůvodnění správných odpovědí na jednotlivé úlohy.

Ve včerejší tiskové zprávě Ministerstva školství konstatuje Nezávislá odborná komise pro maturitní zkoušku, že v zadání letošních maturitních testů nenašla žádnou chybu. Text Oldřicha Botlíka toto tvrzení rozporuje a upozorňuje na zadání úlohy č. 11 v maturitním testu z matematiky, v němž měli maturanti určit velikost úhlu. Vysvětluje, proč tato úloha neměla jedno, ale dvě správná řešení.

Dnes zveřejněný klíč správných řešení potvrdil, že Cermat druhé správné řešení neuznával. Problém je v nejednoznačném zadání úlohy. Cermat letos poprvé zveřejnil vzorová řešení testových úloh, za což mu patří uznání. Vzorové řešení úlohy 11 ovšem bohužel nedostatečně analyzovalo zadání, a proto ignorovalo druhé správné řešení 112°. Obecně však jde o cestu, jak výskyt podobných chyb omezit.

Měli bychom také vědět, kolik maturantů zvolilo onu „chybnou“ odpověď 112° a kolik z nich tedy bylo poškozeno. To bohužel zatím může zjistit pouze Cermat, protože ke zveřejnění četností odpovědí žáků i anonymizovaných zdrojových dat dojde podle publikačního kalendáře maturit až koncem července 2019.

Celý text s titulkem V zadání maturitního testu z matematiky byla chyba najdete ZDE.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Vyzývám Cermat a ministerstvo školství, aby zveřejnily počet maturantů, kteří vybrali v úloze č. 11 maturitního testu z matematiky variantu odpovědi 112°, případně obě správná řešení 112° a 248°. Pak budeme vědět, kolik studentů chybně zadaná úloha reálně poškodila. Mí oponenti mi předhazují ,každoroční projevy hnidopišství´. Ďábel bývá ale často ukryt v detailu. Až v Cermatu začnou přistupovat k vlastním úlohám s pokorou a k odpovědím maturantů s empatií, rád si podobné články odpustím. Zatím však státní maturita každoročně poškozuje nevinné žáky, jimž stát navíc upírá informace, které mohou využít ke své obraně. A s tím se smířit nehodlám.“

 

 

Přečtěte si celý článek

Praha, 20. září – Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) má od května letošního roku novou ředitelku, veřejnosti ale zatím nepředstavilo žádné organizační změny, které jsou v jeho kompetenci. Do zásadnějších návrhů by se ani pouštět nemělo – jeho role je jen servisní. Změny v podobě maturitní zkoušky by podle ministra školství Roberta Plagy měly být výsledkem veřejné diskuse, odborné i politické. Poukazujeme proto na slabá místa zkoušek, které Cermat připravuje, a nabízíme řešení. Výrazná zlepšení jsou potřeba zejména v komunikaci Cermatu s veřejností po skončení testování.

Přestože sjednocené zkoušky mají vést k vyšší spravedlnosti a rovnému přístupu v ověřování znalostí, v oblastech, které níže popisujeme, Cermat dlouhodobě pracuje proti zájmům žáků, jejich učitelů i veřejnosti. Je zásadní, aby byly přijaty kroky, které zvýší informovanost a transparentnost procesů u zkoušek, na jejichž výsledcích závisí vzdělávací i karierní cesty českých žáků.

  • Chybějící řešení úloh s komentářem. Klíč správných řešení ke svým testům Cermat nezveřejňuje s řádným odůvodněním, které by u každé úlohy dokazovalo jak správnost (jediného) oficiálního řešení, tak její soulad s Katalogem požadavků. Dokud nebude mít Cermat takové odůvodnění předem, je třeba počítat s chybami v zadání. Zveřejnění návrhu klíče i komentáře k úlohám současně se zněním testů (tj. v den zkoušky) nebude pokládáno za definitivní, ale veřejnost je bude moci zkontrolovat, aby Cermat případně opravil svůj návrh dříve, než pošle výsledky do škol. Jinak se budou znovu opakovat situace, kdy Cermat brání své nesprávné či neúplné řešení za každou cenu, nebo musí rozeslat nové, opravené výsledky.
  • Utajování autorů již použitých testů. Podle vyjádření Cermatu neexistují pravidla pro bodování testových úloh – stanovují je autoři testů ad hoc. Ti dokonce mění i bodování těch úloh, jejichž formát je po celou dobu testování stejný, a ovlivňují tak mj. počty propadajících žáků řádově o tisíce. Když chybějí psaná pravidla a rozhodují lidé, není možné, aby zůstávali anonymní i po skončení příslušného zkušebního období. Utajování jejich jmen, o něž se Cermat navzdory podaným žádostem vytrvale pokouší, odporuje jak školskému zákonu, tak zákonu o svobodném přístupu k informacím.
  • Nedostatečná zpětná vazba u písemných prací. V písemných (slohových) pracích, které žáci povinně píší ve společné části zkoušky z češtiny a cizího jazyka, neposkytují centrální hodnotitelé informace o konkrétních chybách, ale jen strojový komentář. Z něj někdy ani žákův učitel nedokáže poznat, za co přesně byly strženy body nebo kde viděl hodnotitel slabá místa.
  • Cermat znesnadňuje proces odvolání. Nedostatečná zpětná vazba u hodnocení slohových prací je jedním z příkladů, kdy Cermat ztěžuje žákům obranu proti případným chybám ve výsledku hodnocení. Chybějící odůvodnění řešení testových úloh, případně chybějící důkaz nesouladu s Katalogem požadavků, jsou dalšími příklady. Například maturitní úloha s trpělivostí/časem přinášejícími růže nejspíš vůbec nebyla v souladu s katalogem, neboť v něm nenajdeme požadavek znalosti ustálených rčení – od toho existují slovníky. Náš systém žáky odrazuje od podávání odvolání a po jeho zamítnutí už mají jen možnost správní žaloby. Například britský Ofqual, který plní ve vzdělávacím systému obdobnou roli jako Cermat, přitom od loňska umožňuje v zájmu co nejspravedlivějšího vyhodnocení zkoušek druhé odvolání, pokud s prvním nejsou žák nebo škola spokojeni.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Zveřejňovat odůvodnění řešení jednotlivých úloh a důkaz jejich souladu s Katalogem požadavků navrhuje EDUin již déle než dva roky. Bezvýsledně. Požádali jsme tedy  podle zákona o svobodném přístupu k informacím Cermat o tento materiál, neboť nás zajímá, jak důkladně byl připraven letošní jarní maturitní test z češtiny, v jehož vyhodnocení Cermat chyboval a musel je dodatečně plošně opravovat. Pokud takový materiál vůbec existuje, už zcela jistě nejde o informaci veřejnosti nepřístupnou. Důvodem případného neposkytnutí ovšem může být podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. to, že požadovaná informace neexistuje a Cermat by ji musel nejdříve vytvořit. Tuto skutečnost by potom Cermat musel výslovně uvést v odůvodnění svého zamítavého rozhodnutí o žádosti.“

Přečtěte si celý článek

Praha, 20. září – Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) má od května letošního roku novou ředitelku, veřejnosti ale zatím nepředstavilo žádné organizační změny, které jsou v jeho kompetenci. Do zásadnějších návrhů by se ani pouštět nemělo – jeho role je jen servisní. Změny v podobě maturitní zkoušky by podle ministra školství Roberta Plagy měly být výsledkem veřejné diskuse, odborné i politické. Poukazujeme proto na slabá místa zkoušek, které Cermat připravuje, a nabízíme řešení. Výrazná zlepšení jsou potřeba zejména v komunikaci Cermatu s veřejností po skončení testování.

Přestože sjednocené zkoušky mají vést k vyšší spravedlnosti a rovnému přístupu v ověřování znalostí, v oblastech, které níže popisujeme, Cermat dlouhodobě pracuje proti zájmům žáků, jejich učitelů i veřejnosti. Je zásadní, aby byly přijaty kroky, které zvýší informovanost a transparentnost procesů u zkoušek, na jejichž výsledcích závisí vzdělávací i karierní cesty českých žáků.

  • Chybějící řešení úloh s komentářem. Klíč správných řešení ke svým testům Cermat nezveřejňuje s řádným odůvodněním, které by u každé úlohy dokazovalo jak správnost (jediného) oficiálního řešení, tak její soulad s Katalogem požadavků. Dokud nebude mít Cermat takové odůvodnění předem, je třeba počítat s chybami v zadání. Zveřejnění návrhu klíče i komentáře k úlohám současně se zněním testů (tj. v den zkoušky) nebude pokládáno za definitivní, ale veřejnost je bude moci zkontrolovat, aby Cermat případně opravil svůj návrh dříve, než pošle výsledky do škol. Jinak se budou znovu opakovat situace, kdy Cermat brání své nesprávné či neúplné řešení za každou cenu, nebo musí rozeslat nové, opravené výsledky.
  • Utajování autorů již použitých testů. Podle vyjádření Cermatu neexistují pravidla pro bodování testových úloh – stanovují je autoři testů ad hoc. Ti dokonce mění i bodování těch úloh, jejichž formát je po celou dobu testování stejný, a ovlivňují tak mj. počty propadajících žáků řádově o tisíce. Když chybějí psaná pravidla a rozhodují lidé, není možné, aby zůstávali anonymní i po skončení příslušného zkušebního období. Utajování jejich jmen, o něž se Cermat navzdory podaným žádostem vytrvale pokouší, odporuje jak školskému zákonu, tak zákonu o svobodném přístupu k informacím.
  • Nedostatečná zpětná vazba u písemných prací. V písemných (slohových) pracích, které žáci povinně píší ve společné části zkoušky z češtiny a cizího jazyka, neposkytují centrální hodnotitelé informace o konkrétních chybách, ale jen strojový komentář. Z něj někdy ani žákův učitel nedokáže poznat, za co přesně byly strženy body nebo kde viděl hodnotitel slabá místa.
  • Cermat znesnadňuje proces odvolání. Nedostatečná zpětná vazba u hodnocení slohových prací je jedním z příkladů, kdy Cermat ztěžuje žákům obranu proti případným chybám ve výsledku hodnocení. Chybějící odůvodnění řešení testových úloh, případně chybějící důkaz nesouladu s Katalogem požadavků, jsou dalšími příklady. Například maturitní úloha s trpělivostí/časem přinášejícími růže nejspíš vůbec nebyla v souladu s katalogem, neboť v něm nenajdeme požadavek znalosti ustálených rčení – od toho existují slovníky. Náš systém žáky odrazuje od podávání odvolání a po jeho zamítnutí už mají jen možnost správní žaloby. Například britský Ofqual, který plní ve vzdělávacím systému obdobnou roli jako Cermat, přitom od loňska umožňuje v zájmu co nejspravedlivějšího vyhodnocení zkoušek druhé odvolání, pokud s prvním nejsou žák nebo škola spokojeni.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Zveřejňovat odůvodnění řešení jednotlivých úloh a důkaz jejich souladu s Katalogem požadavků navrhuje EDUin již déle než dva roky. Bezvýsledně. Požádali jsme tedy  podle zákona o svobodném přístupu k informacím Cermat o tento materiál, neboť nás zajímá, jak důkladně byl připraven letošní jarní maturitní test z češtiny, v jehož vyhodnocení Cermat chyboval a musel je dodatečně plošně opravovat. Pokud takový materiál vůbec existuje, už zcela jistě nejde o informaci veřejnosti nepřístupnou. Důvodem případného neposkytnutí ovšem může být podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. to, že požadovaná informace neexistuje a Cermat by ji musel nejdříve vytvořit. Tuto skutečnost by potom Cermat musel výslovně uvést v odůvodnění svého zamítavého rozhodnutí o žádosti.“

Přečtěte si celý článek

Nová data byla zveřejněna se zpožděním a v podobě, která znemožňuje efektivní práci. Nové vedení Cermatu pokračuje starou cestou.

Praha, 15. srpna – MŠMT v loňském roce rozhodlo na návrh Cermatu, že data z každého kola maturit budou dostupná na stránkách novamaturita.cz. Data z jarního kola maturit mají být k dispozici vždy od 31. července. Ta letošní byla publikována se zpožděním a v podobě, jež neumožňuje zjistit ani základní informace, které by nás o výsledcích maturit měly zajímat.

Iniciativa Maturitní data – odtajněno v minulosti opakovaně upozorňovala na důležitost pravidelného zveřejňování částečně anonymizovaných prvotních maturit dat. Částečná anonymizace znamená, že se nedozvíme výsledky konkrétního žáka a konkrétní školy, ale z datového souboru bude možné zjišťovat například to, jak každou úlohu řešili nejslabší žáci, ve kterých úlohách se výrazněji liší úspěšnost chlapců a dívek, jak dopadají jednotlivé obory a skupiny škol. Šlo by tedy o data, v nichž zůstane zachována informace o pohlaví žáka a jeho příslušnosti ke skupině studijních oborů.

Data, která Cermat letos se zpožděním publikoval, však nelze považovat za anonymizovaná data, nýbrž jen za data velmi hrubě agregovaná. Z informací pořízených za veřejné prostředky Cermat dovoluje uživatelům zjistit třeba u výběrové úlohy vlastně jen to, kolik procent maturantů vybralo nabídku A, kolik procent nabídku B atd. Dozvědět se třeba to, zda textu rozumějí lépe žáci, kteří méně chybují v pravopisu, už možné není.

Ilustrativním příkladem uživatelské nevstřícnosti je fakt, že v datech nejsou podle klíče správných odpovědí označeny správné položky. Cermat je nepochybně označené měl, neboť s jejich pomocí počítá každému maturantovi jeho výsledek v testu. Musel je tedy záměrně odstranit. To asi nelze interpretovat jinak než jako snahu ztížit či znechutit případným zájemcům práci s daty. V nejlepším případě pak jako neomluvitelnou laxnost.

Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, řekl: Čekal jsem, že po třech ročnících naléhání a s novou ředitelkou konečně Cermat sám zveřejní částečně anonymizovaná prvotní data, v nichž bude údaj o skupině učebních oborů a pohlaví žáka, aby bylo možné zjistit například to, které úlohy dělaly největší potíže nejslabším žákům. Ať mohou spolu s učiteli pracovat na zlepšení. Z těchto dat to však zjistit nelze. Musím konstatovat, že politika Cermatu se nijak nezměnila. Nadále utajuje i informace, o nichž už ví, že je na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím stejně vydat musí. A dokonce mnohem dříve než 31. července.“

Přečtěte si celý článek

Veřejná ochránkyně práv ve stanovisku pro Ministerstvo školství konstatuje, že podle názoru jejího úřadu byla v loňském maturitním testu logaritmická rovnice neoprávněně.

Praha, 31. srpna – Ministr školství Stanislav Štech nesouhlasí s veřejnou ochránkyní práv Annou Šabatovou, jejíž úřad dospěl k názoru, že zařazení logaritmické rovnice do maturit­ního testu na jaře 2016 (úloha 15) bylo v rozporu s § 73 školského zákona. Podle Šabatové ověřovala úloha dovednost, kterou žáci středních odborných škol povinně umět nemusejí.

Debatu o tom, zda RVP pro maturitní obory středních odborných škol uvádějí logaritmickou rovnici jako látku, která se má na školách učit a jejíž znalost pak může ověřovat maturitní test, odstartoval analytický materiál nazvaný Státní maturita porušuje zákon a poškozuje žáky i výuku ve školách. Ten loni po jarním kole maturit publikovala iniciativa Maturitní data – odtajněno. Konstatuje se v něm mimo jiné, že v RVP pro střední odborné školy se píše o znalostech logaritmů, ne o dovednosti řešit logaritmickou rovnici.

Záležitostí se zabýval Úřad veřejné ochránkyně práv na základě stížnosti, že úloha 15 znevýhodnila žáky středních odborných škol oproti gymnazistům. Následná debata Úřadu s Ministerstvem školství vyústila v konstatování ombudsmanky, že pro zařazení logaritmické rovnice do testu neexistuje v RVP SOŠ odpovídající podklad. Ministr Stanislav Štech oponoval v dopise zaslaném Anně Šabatové 14. srpna 2017 například slovy „… logaritmická funkce, popř. rovnice rozhodně nepatří k obtížným pasážím maturitního didaktického testu z mate­matiky (např. v testu z matematiky v jarním období 2017, v němž žáci dosáhli průměrné úspěšnosti 53,9 %, byla úspěšnost v jednoduché otevřené úloze č. 12 s logaritmickou rovnicí vysoce nadprůměrná, téměř 68 %).“ Tento argument nevypovídá vůbec nic o výsledcích negymnazistů v kritizovaném testu z jara 2016, ale především, podobně jako předchozí argumentace ministryně Valachové, se zcela míjí s podstatou problému. Kritika nesměřovala k otázce, zda se žáci mají učit řešit logaritmickou rovnici, ale upozornila na to, že stát není schopen udržet pořádek ani ve vlastních vzdělávacích dokumentech. Některé žáky pak zkouší u maturity z dovedností, které jejich učitelům neuložil vyučovat. Proto ombudsmanka Anna Šabatová požádala ministra Stanislava Štecha, aby zjednal nápravu. Ten má ale na věc odlišný názor.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Předmětem debaty vůbec není to, jak obtížná byla pro průměrného žáka logaritmická rovnice v letošním maturitním testu – problém je z roku 2016. Není jím ani otázka, zda je důležité umět řešit logaritmické rovnice. Jde o to, zda dovednost řešit logaritmické rovnice obsahují všechny rámcové vzdělávací programy – a zda ji tedy může obsahovat maturitní katalog. Nebavíme se o užitečnosti logaritmické rovnice, ale o právním vědomí pracovníků Cermatu a Ministerstva školství. Stát musí dodržovat své vlastní zákony a předpisy také ve společné části maturitní zkoušky. Ombudsmanka upozornila, že to stát nedělá, ale zdá se, že ministru školství podstata problému stále uniká.“

 

 

 

 

 

 

 

Přečtěte si celý článek

Pokud mají data z plošných zkoušek sloužit ke kvalitnější veřejné debatě, bylo by vhodné, kdyby Cermat jasněji informoval o tom, která data a kde publikoval.

Praha, 29. srpna – Data z plošných zkoušek jsou dostupná na dvou úložištích. Na stránkách novamaturita.cz a cermat.cz. Opravujeme včerejší tvrzení, že Ministerstvo školství a Cermat nesplnilo slib. Data dostupná jsou, jen by veřejnosti napomohla zřetelnější navigace, kde je možné je najít.

Hlavní úložiště dat z plošných zkoušek lze nalézt na adrese https://vysledky.cermat.cz/. V levém menu si pak lze vybrat, která data vás zajímají. V nabídce jsou agregovaná data – tedy výsledky jednotlivých zkoušek, které můžete třídit podle předmětů, skupin oborů, ale i regionálně, podle krajů či škol.

Nově tu naleznete i možnost zobrazit anonymizovaná data z jarního termínu letošní maturity, a i když se to v titulku neříká, lze si v menu na této adrese zvolit i data z letošních jednotných přijímacích zkoušek. Anonymizovaná data ze starších ročníků maturity zatím na této adrese dostupná nejsou.

Druhým místem, kde lze najít maturitní data, je sekce Vybraná statistická data na stránce novamaturita.cz. Tady najdete především data z maturitní zkoušky v roce 2016. Statistiku alternativ odpovědí v didaktických testech, agregovaná data z hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury (2015 a 2016) a anonymizovaná data z písemných zkoušek z ČJL v jarním zkušebním období 2016. Jde o data, která byla zveřejněna poté, co o ně někteří zájemci požádali na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Omlouváme se Ministerstvu školství i Cermatu za mylnou informaci. Upozorňujeme ale na fakt, že běžný návštěvník webových stránek prakticky nemá šanci publikovaná data dohledat. Zvláště na stránkách novamaturita.cz. Tady by pomohla jednoduchá ikona na hlavní stránce Cermatu, která by zájemce dovedla k hlavnímu úložišti dat, kam, jak předpokládáme, budou postupně doplňována i data z předešlých maturitních ročníků.“

Přečtěte si celý článek

Zástupci Ministerstva školství a Cermatu opakovaně uvedli, že anonymizovaná data z jednotných zkoušek budou zveřejněna na konci července. Nejsou ale k dispozici dodnes.

Praha, 28. srpna – Ministryně Kateřina Valachová i ředitel Cermatu Jiří Zíka uvedli, že data z jednotných přijímaček i z jarního kola státní maturity budou v anonymizované podobě zveřejněna na portálu novamaturita.cz. Tento slib není splněn, i když mu v cestě nestojí žádné právní ani technické překážky.

Ministerstvo školství uvedlo, že pokud jde o maturitní data, počítá s jejich zveřejňováním v anonymizované podobě k 31. červenci pro jarní kolo a k 1. listopadu pro podzimní kolo maturit. Přestože je již konec srpna, na stránkách novamaturita.cz nejsou tato data k dispozici. Navíc z ní nezákonně zmizela již zveřejněná data z maturitního testu z češtiny a z maturitních slohů (viz § 5 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím). Na tento termín, 31. červenec, také MŠMT nezákonně odkázalo žadatele o anonymizovaná data z jednotných přijímacích zkoušek (viz § 14 odst. 5 Infozákona).

Smyslem zveřejňování maturitních dat je umožnit veřejnosti posouzení, nakolik státní maturita opravdu ověřuje důležité znalosti a dovednosti, zda opravdu pomáhá zkvalitňovat vzdělávání. Případně kde a co by bylo možné v konstrukci státní maturity zlepšit. Tento nástroj se opakovaně osvědčil, jak dokázala veřejná debata okolo maturit v loňském i letošním roce.

Přesto letos Cermat nejen nezveřejnil slíbená anonymizovaná maturitní data, ale nezveřejnil ani výsledky všech testových úloh, aby bylo možné posoudit, co konkrétně žáci umějí a neumějí. Ministerstvo školství i sám ministr Stanislav Štech na toto pochybení nijak nereagovali a nezjednali nápravu.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „I v případě, že by byla data ve zmíněném termínu zveřejněna, je to pozdě pro ty, kteří je potřebují, aby mohli kvalifikovaně podat případné odvolání proti svým výsledkům. Ale vzhledem k tomu, že MŠMT nedodrželo ani tento termín, zdá se opravdu i pro příští léta nejrozumnější cestou žádat o všechny tyto informace cestou zákona o svobodném přístupu k informacím. A to opět hromadně jako v roce 2016. Věřit ministerským slibům se totiž nevyplácí – ministerstvo řízené politiky ČSSD včas reaguje hlavně na akce, které hrozí velkou veřejnou ostudou. Jinak nemá ani zábrany porušovat zákon.“ 

Přečtěte si celý článek

Argument Cermatu, že testy nelze zveřejňovat, protože jsou chráněny autorským zákonem, je mylný. Týká se to jak testů přijímacích zkoušek, tak maturitních testů.

Praha, 22. srpna – Spor Cermatu a Oldřicha Botlíka z iniciativy Maturitní data – odtajněno, zda jsou testová zadání chráněna autorským zákonem, vyřešil posudek, který si objednalo ministerstvo školství od Ministerstva kultury. Ten konstatuje, že testy jsou jako tzv. úřední dílo vyloučeny z ochrany podle autorského zákona. Cermat bude proto muset odstranit ze svých stránek nepravdivé tvrzení o autorskoprávní ochraně a v dalším ročníku přijímacích zkoušek na střední školy nic nebrání tomu, aby byly úlohy zveřejněny vždy hned po vyplnění testů, podobně jako je to už běžné u maturity.

Spor o to, zda test je, či není autorským dílem, vedl Oldřich Botlík s Cermatem od poloviny dubna, kdy na stránkách iniciativy Maturitní data – odtajněno zveřejnil testová zadání prvního kola přijímacích zkoušek na střední školy. Podal v té věci i podnět k ministerstvu školství, které si vyžádalo odborný posudek od Ministerstva kultury. Nejde o závazné rozhodnutí, takové by mohl vydat jen soud, ale ministerstvo školství konstatuje, že se tímto stanoviskem bude řídit.

V dopisu ministerstva školství stojí, že s Cermatem bude projednáno, aby i v případě přijímacích zkoušek zajistil „v následujícím období zveřejňování zadání jednotlivých souborů testů bez zbytečného odkladu po jejich zadání uchazečům ve školách v jednotlivých termínech stanovených MŠMT pro jednotnou zkoušku“.

Optimálním řešením by bylo – podobně jako v případě maturitních testů – zveřejnění do 17.00 dne, kdy byl test zadán. Okamžikem, kdy je testové zadání rozdáno žákům v učebně, totiž ztrácí charakter veřejně nepřístupné informace. Originál zadání však nelze žákovi vydat ve škole, kde zkoušku konal – musí zůstat součástí spisu kvůli případným reklamacím (například nečitelná místa). Žák, resp. jeho rodič, má právo do spisu kdykoli nahlížet, a dokonce má právo na pořízení kopie testu – to je však složitá procedura. Proto je důležité, aby testová zadání byla co nejdříve dostupná jak žákům, rodičům i odborné veřejnosti.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Z hlediska veřejného zájmu je rozhodující, že Cermatu nesmí být ponechána ani teoretická možnost, aby případným neudělením souhlasu k užití mohl účinně bránit veřejné diskusi o pojetí libovolného testu, testové úlohy či o pojetí a správnosti klíčů správných řešení. Taková diskuse musí být naopak možná počínaje okamžikem, kdy byl test u zkoušky použit.“

Přečtěte si celý článek

Jak by mohlo a mělo vypadat optimální zveřejňování maturitních dat a výsledků.

Praha, 19. června – Ministerstvo školství slíbilo, že letos začne rutinně zveřejňovat anonymizovaná data ze státních maturit. Pro data z jarního kola počítá s termínem 31. července, z podzimního pak s 1. listopadem. Ač jde nesporně o správný záměr a pozitivní krok ve veřejné kontrole státních maturit, některé údaje mají letos naopak zpoždění. Proto EDUin klade ministerstvu školství další otázku, která souvisí se státními maturitami.

Otázka pátá: Proč v letošním roce dosud nebyly zveřejněny na webu výsledky všech úloh?

V loňském roce dostaly školy výsledky úloh všech maturitních testů k dispozici 16. května a veřejnosti byly dostupné na webu novamaturita.cz o pouhých šest dní později, 22. května. Na výzvu iniciativy Maturitní data – odtajněno si je totiž vyžádaly podle zákona o svobodném přístupu k informacím asi tři stovky dobrovolníků. Letos dostaly školy výsledky úloh 15. května, pro veřejnost ale nejsou dostupné ani šest týdnů po konání zkoušky. Možnost veřejného posouzení kvality úloh a výsledků maturitních testů je tím samozřejmě omezena. A také to vzbuzuje pochybnost, zda ministerstvo školství opravdu hodlá zveřejňovat data v takových termínech a takové podobě, aby to umožnilo kvalitnější debatu o vzdělávání a úloze plošných zkoušek, maturit a přijímaček.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „O data, která ministerstvo hodlá zveřejňovat až k 31. 7., může kdokoli požádat mnohem dříve. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím mu ministerstvo musí data vydat, neboť existují zhruba od poloviny května – na jejich základě se počítají výsledky žáků. Domnívám se na základě stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů, že data mohou (a mají) obsahovat údaj o pohlaví žáka a o široké skupině oborů, do níž patří jeho obor studia. Z údajů na portálu Cermatu je zřejmé, že mezi sledovanými skupinami oborů existují obrovské rozdíly ve výsledcích celých testů. Jejich studium po jednotlivých úlohách může přinést velmi hodnotné informace i učitelům.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Pokud chceme umožnit veřejnosti, aby rozuměla, jakým směrem a proč se vyvíjí státní maturita, je třeba nezapomenout na každoroční veřejně přístupnou a srozumitelnou závěrečnou zprávu. Ta by měla být publikována nejpozději do konce každého kalendářního roku. Měla by pojmenovat aktuální stav a zároveň zařadit konkrétní ročník maturity do kontextu jejího vývoje od roku 2011. To, co je zatím dohledatelné na stránkách Cermatu, bohužel k takovému účelu sloužit nemůže.“

 

Přečtěte si celý článek

Je překvapivé, že vedení ministerstva zatím nijak nereagovalo na debatu o přípustnosti manipulace s bodováním úloh v maturitních testech.

Praha, 14. června – V letošním maturitním testu z češtiny Cermat změnil bodování pěti úloh. Výrazně tak zvýšil šanci maturantů získat v těchto úlohách body a zlepšit si celkové skóre. Znemožnil ale tímto krokem meziroční srovnatelnost testů. Byť se okolo tohoto problému už druhý týden vede mediální debata, ministerstvo školství se k němu nevyjádřilo. Proto EDUin adresuje ministerstvu další dvě otázky zkoumající průběh letošní státní maturity.

Otázka třetí: Opravdu rozhodují o tom, kolik maturantů v testu propadne, jeho autoři?

Podle ředitele Cermatu Jiřího Zíky je způsob bodování úloh určován autory testů s ohledem na celkovou obtížnost testu a rozložení obtížnosti jednotlivých otázek. Navíc při tom nejsou svazováni žádnými pravidly, ani interními – konečné rozhodnutí tedy nejspíš mohou přijmout až těsně před jednáním tzv. Nezávislé odborné komise, která je poradním orgánem při MŠMT. Jména autorů letošních maturitních testů nejsou známa, ačkoli už nejde o informaci veřejně nepřístupnou.

Otázka čtvrtá: Považuje ministerstvo školství postup vedení Cermatu při obhajobě úprav bodování v testu z češtiny za korektní a v souladu se záměry vzdělávací politiky?

Vysoká náročnost jarního maturitního testu z češtiny je patrná na první pohled a museli si jí být vědomi jak autoři testu, tak ti, kteří test schvalují. Přesto byl vytištěn a rozeslán do škol. Jeho skutečné výsledky, které veřejnost nezná, byly nejspíš vyhodnoceny jako politicky neprůchodné a musely být dodatečně korigovány. Je celý tento postup v souladu se státní vzdělávací politikou a s cíli, kvůli nimž byla státní maturita zavedena?

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Tuto třetí a čtvrtou otázku v pořadí pokládáme formou tiskové zprávy především proto, abychom zvýraznili jejich důležitost. A také s jistým údivem upozornili na fakt, že ministerstvo nijak nereaguje na aktuální debatu týkající se změn v bodování maturitních úloh. Jakkoli vedení ministerstva prochází změnami, připadá nám zvláštní, že v tak důležité věci se ani ministryně, ani žádný z jejích náměstků k problému nijak nevyjádřil.“

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „V letošním maturitním testu z češtiny Cermat změnil bodování nejméně pěti úloh, jejichž formát se standardně objevuje také v testu z matematiky a (nově) rovněž v přijímacích testech. Jinde než v maturitní češtině bylo bodování přísnější, ale ve všech ostatních testech proběhlo podle shodných pravidel. Podle ředitele Cermatu bylo bodování upravováno už vícekrát, neboť – jak napsal – způsob bodování testových úloh není stanoven žádným předpisem, a to ani interním. Státní maturita kvůli tomu ztratila meziroční srovnatelnost, objektivitu, a dokonce i spravedlivost. Dodatečné přilepšení totiž poškozuje ty žáky, kteří na zmíněných úlohách získali body i bez něj. Provedené zásahy navíc výrazně zvyšují šanci na úspěch při náhodném tipování.“

Přečtěte si celý článek

Ministerstvo školství musí objasnit, proč došlo ke změně v hodnocení některých úloh v testu z českého jazyka. Letošní maturanti tak mohli oproti loňským získat větší počet bodů.

Praha, 29. května – V hodnocení maturitního testu z češtiny došlo letos ke změnám, které umožnily maturantům získat u několika úloh větší počet bodů. Cermat tak uměle snížil počet neúspěšných žáků. Kdyby použil stejný model hodnocení jako loni, pak by podle propočtů a odhadů iniciativy Maturitní data – odtajněno bylo neúspěšných žáků v testu Český jazyk a literatura kolem 8 300 – namísto necelých 6 000, kteří propadli skutečně.

V hodnocení letošního testu z českého jazyka došlo prokazatelně ke změnám v hodnocení pěti úloh dvou typů (formátů). Letošní hodnocení bylo benevolentnější, protože umožňovalo získat víc bodů při stejném podílu správných odpovědí. Některým maturantům tak Cermat vylepšil výsledek až o 5 bodů.

Zásah Cermatu byl čistě mechanický. Dotčené úlohy se typově opakují rok co rok a bylo tak možné přepočítat prvotní maturitní data z jara 2016 získaná podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Pokud by se loni hodnotilo stejně jako letos, namísto 5 169 žáků by propadlo jen 2 893 žáků. Naopak, kdyby byl letos použit stejný model hodnocení jako loni, počet neúspěšných v testu z českého jazyka by narostl ze současných 5 991 žáků na 8 300 (kvalifikovaný odhad provedený bez znalosti výsledku příslušných úloh v letošním testu). V hodnocení testu Matematika, který oba typy úloh rovněž obsahuje, k žádným takovým změnám nedošlo.

V souvislosti s netransparentním způsobem stanovování náročnosti testů a jejich hodnocení vyzýváme MŠMT, aby odpovědělo na tyto dotazy:

  • Vědělo vůbec MŠMT o této manipulaci Cermatu? Oznámil Cermat předem, že tyto dva formáty úloh bude bodovat jinak? Existuje k tomu průkazná dokumentace?
  • Proč došlo ke změně hodnocení? Je důvodem špatně ověřená náročnost testu, strach z ohlasu na prudký pokles úspěšnosti či něco dalšího?
  • Bodoval Cermat odlišně od roku 2016 ještě další formáty úloh?
  • Kolik žáků by podle výpočtů MŠMT letos propadlo, kdyby Cermat bodoval test ČJL podle pravidel roku 2016?

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Za pozornost stojí také komentáře Cermatu k výsledkům testu ČJL. Na jeho stránce se dne 26. 5. 2017 objevila tisková zpráva, v níž jeho ředitel polemizuje s tvrzením EDUinu, že za rostoucí neúspěšností maturantů jsou stále náročnější úlohy, které test obsahuje. Jiří Zíka argumentuje čísly týkajícími se meziročního srovnání (včetně letošního testu), aniž by jediným slovem zmínil, že meziročně ta čísla prostě srovnatelná nejsou – a to právě kvůli zmíněným změnám v hodnocení.“

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „V roce 2012 Cermat chybně nastavil náročnost testu Matematika – vyšší obtížnost. Na základě protestů provedl dodatečně, až po rozeslání výsledků do škol, neprůhledný přepočet, který nazval harmonizací. Následkem bylo zrušení vyšší úrovně obtížnosti, protože by si ji už žádný maturant dobrovolně nevybral. Ukazuje se, že stanovení náročnosti testu i dodatečné změny v hodnocení probíhají netransparentně i nadále. Mohou být jednoduše zneužity: letos ve prospěch žáků, ale příště to může být i naopak, aniž by nad takovými manipulacemi existovala dostatečná veřejná kontrola. Zajímavé bude, kolik loňských maturantů bude český stát žalovat za porušení rovného přístupu ke vzdělávání.“

Přečtěte si celý článek

EDUin klade ministerstvu školství otázky, na něž je nutné odpovědět, pokud chceme lépe rozumět tomu, kde státní maturita pomáhá, a kde naopak škodí.

Praha, 26. května – Takzvané „statistiky alternativ“ ukazují, jak maturanti odpovídali v každé testové úloze, jakou položku zaškrtli. Jde o základní datový soubor, pokud chceme věcně debatovat o tom, co ověřovaly jednotlivé úlohy. Také je důležité vědět, jak se tyto odpovědi lišily podle jednotlivých typů škol (skupin oborů). Tato data byla poprvé publikována po loňském jarním termínu maturit na základě žádosti iniciativy Maturitní data – odtajněno. Výsledky úloh podzimních testů už Cermat zveřejnil automaticky.

Otázka druhá: Jaké úspěšnosti dosáhly hlavní skupiny maturantů (gymnazisté, žáci SOŠ, žáci SOU a nástaveb) v jednotlivých úlohách maturitních testů?

Výsledky žáků, kteří skládali státní maturitu v prvním řádném termínu (tzv. prvomaturantů), umožňují přímé meziroční srovnání. Navíc nám ukážou, se kterou úlohou mohli mít maturanti problém, a naznačí, co mohlo být jeho příčinou. Cermat by měl informace o výsledcích úloh zveřejnit v obou formátech: ve strojově čitelném pro ty, kteří s nimi budou chtít provádět výpočty, a v lidsky čitelném pro všechny ostatní. Tedy nejlépe formou diagramů pro jednotlivé úlohy. Ukázku možného grafického znázornění najdete ZDE (v sekci Ke stažení, karta Výsledky tří testů).

Odpověď na naši první otázku Jak se oproti loňskému ročníku změnila celková úspěšnost ve společné části maturity u gymnazistů negymnazistů a u studujících na nástavbách? si můžete přečíst na stránkách nové maturity.

Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, řekl: „Velmi vítám rozhodnutí ministerstva o tom, že budou rutinně zveřejňována částečně anonymizovaná prvotní data. Souhrnné výsledky jednotlivých testových úloh jsou ale něco jiného. Jde o přehledné údaje, které veřejnost má (a může) mít k dispozici už tehdy, když se se svými vlastními výsledky seznamují maturanti.“

reakce MŠMT:

Tato data budou zveřejněna, termín a formát zveřejnění dat sdělí CERMAT po 15. červnu 2017.

Přečtěte si celý článek

EDUin klade ministerstvu školství otázky, na něž je nutné odpovědět, pokud chceme lépe rozumět tomu, kde státní maturita pomáhá, a kde naopak škodí.

Praha, 22. května – Páteční tisková konference ministerstva školství a Cermatu k výsledkům testů státní maturity byla zklamáním. Kateřina Valachová a Jiří Zíka prezentovali jen obecná čísla, která o problémech státní maturity nic neříkají. EDUin se proto ve spolupráci s iniciativou Maturitní data – odtajněno rozhodl získat odpovědi na důležité otázky týkající se maturity a jednotných přijímacích zkoušek na střední školy.

Otázka první: Jak se oproti loňskému ročníku změnila celková úspěšnost ve společné části maturity u gymnazistů, negymnazistů a u studujících na nástavbách?

Je důležité, aby čísla o úspěšnosti ve společné části maturity byla dělena nejen podle předmětů, jak byla prezentována na tiskové konferenci, ale především podle skupin škol. V uplynulých ročnících totiž byl zásadní rozdíl v úspěšnosti gymnazistů a negymnazistů. Pokud tyto dvě skupiny maturantů smícháme, nedostaneme reálný obraz o tom, zda u některé z těchto skupin nenarůstá neúspěšnost způsobem, který může v budoucnosti způsobit problémy. Vyčlenit skupinu maturujících na nástavbách je pak užitečné proto, že tato skupina dlouhodobě vykazuje mimořádně špatné výsledky, které opět zkreslují průměrné údaje.

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Tuto otázku současně posíláme i tiskovému odboru ministerstva s prosbou o odpověď. Záměrně volíme jednoduché otázky a ptáme se na údaje, které Cermat nemusí dlouho hledat. Odpověď, kterou dostaneme, ihned zveřejníme.“

Přečtěte si celý článek

Přehled otázek, které by mělo MŠMT a CERMAT zodpovědět na tiskové konferenci k výsledkům maturit, případně kdykoliv poté.

Praha, 18. května – Na pátek 19. 5. ohlásilo ministerstvo školství tiskovou konferenci, na které by měla ministryně školství v demisi Kateřina Valachová společně s ředitelem CERMAT Jiřím Zíkou zveřejnit informace o souhrnných výsledcích společné části maturitní zkoušky. Společně s iniciativou Maturitní data – odtajněno jsme připravili sérii otázek, které by měly být zodpovězeny, aby veřejnost získala podstatné informace o tom, jaký má společná část maturit dopad nejen na vzdělávání, ale také na život dnešních maturantů.

V návaznosti na seriál založený na analýze souhrnných a anonymizovaných dat z loňské společné části maturitní zkoušky budeme pokračovat v této aktivitě i letos.

Otázky, které následují, obvykle nejsou u příležitosti zveřejňování souhrnných dat z maturit zahrnuty do oficiálních prezentací. Přitom ale bez odpovědí na ně nejsme schopni dostatečně dobře zhodnotit, co vlastně maturita způsobuje:

  • Jak se vyvíjela v posledních letech úspěšnost u maturity u odborných škol?
  • Kolik maturantů od startu státní maturity neuspělo ani při opakovaných pokusech?
  • Jak se změnila úspěšnost prvomaturantů u testu z matematiky? Opět rozděleno na  SOŠ a G.
  • Zase to v matice dopadlo v souhrnu lépe než loni, ale jak gymnazisté, tak negymnazisté si oproti roku 2016 pohoršili?
  • Jaké procento negymnazistů propadlo v testu Český jazyk a literatura letos, když je to opět „mírně horší“ než loni?
  • Jak se změnila úspěšnost u slohů po změně hodnocení z interního na externí?
  • Budou publikována anonymizovaná maturitní data i za uplynulé ročníky maturity?
  • O jaké míře anonymizování dat Cermat uvažuje?

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Pokud chceme porozumět vlivu státních maturit na vzdělávací systém a další konsekvence, není možné se spokojit se sdělením, o kolik maturantů letos dopadlo hůře či lépe v jednotlivých testech. Otázky, které předkládáme, by mělo ministerstvo školství zodpovídat automaticky. Stejně tak je ale třeba, aby byla souhrnná statistická data veřejně k dispozici pro nezávislou analýzu.“

Přečtěte si celý článek

EDUin ve spolupráci s iniciativou Maturitní data – odtajněno vyzývá Ministerstvo školství, aby zajistilo pravidelné zveřejňování anonymizovaných zdrojových dat z jednotných zkoušek.

Praha, 15. května – Informace, analýzy a shrnutí, které publikujeme na stránkách eduin.cz a data-mat.cz na základě anonymizovaných zdrojových maturitních dat z roku 2016, ukazují, že jde často o důležité informace, které mohou zvýšit efektivitu a snížit náklady maturitní zkoušky i vzdělávacího systému. Proto vyzýváme Ministerstvo školství, aby připravilo postup a pravidla, na jejichž základě budou co nejdříve zveřejněna data ze všech plošných zkoušek, tedy státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek. A to i zpětně.

Způsob, jakým Cermat a Ministerstvo školství zatím informují o výsledcích státních maturit, je kusý a zcela nedostatečný. Veřejně dostupné zprávy z jednotlivých maturitních ročníků neměly jednotnou strukturu ani obsah a na stránkách novamaturita.cz se dnes už nedají jednoduše najít. Jen obtížně lze dohledat souhrnnou zprávu za roky 2011 až 2015, ta je dostupná na stránce cermat.cz.

To ale není jediný problém. Cermat zatím poskytuje důležitá data obvykle jen na základě žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím adresovaných Ministerstvu školství. Ty podala iniciativa Maturitní data – odtajněno a EDUin. Šlo mimo jiné o výsledky jednotlivých úloh maturitních testů z jara 2016 nebo o výsledky hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury. Z vlastní iniciativy zatím Cermat zveřejnil pouze výsledky maturitních testů z loňského podzimu, a to v uživatelsky velmi nekomfortním formátu. Tento nepřijatelný stav je třeba změnit.

Kvalitu a dostupnost souhrnných zpráv je nutné výrazně zlepšit. Kromě toho je zapotřebí zahájit rutinní zveřejňování anonymizovaných zdrojových dat ze všech jednotných zkoušek. Ta musejí být částečně anonymizována tak, aby nemohla poškodit žádného konkrétního žáka nebo školu, ale přitom umožňovala lépe pochopit, co žáci opravdu umějí a neumějí, co zkoušky opravdu ověřují, jak ovlivňují vzdělávací systém a v čem. Užitečnost publikování takových dat lze ukázat například na některých zjištěních, která jsme publikovali na základě totálně anonymizovaných dat týkajících se českého jazyka a literatury z jarního kola maturity 2016. Zatím jsme se věnovali třem tématům:

Na kterých testových úlohách ztroskotalo nejvíc neúspěšných maturantů. Podrobněji ZDE.

Jak se školám daří zlepšovat čtenářské dovednosti žáků. Podrobněji ZDE.

Jaká témata si maturanti vybírají při psaní slohové práce a kde neuspějí. Podrobněji ZDE.

U každého dílu tohoto seriálu najdete popis toho, co jsme sledovali, co jsme se dozvěděli a k čemu mohou být výsledky takové analýzy užitečné pro debatu nad budoucí podobou státní maturity, jednotných přijímaček a případně dalších zkoušek.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Název naší iniciativy jsme zvolili v době, kdy byly jednotné přijímací testy ještě daleko. Odtajnění se ovšem samozřejmě týká také dat získaných za prostředky státního rozpočtu jejich prostřednictvím. Je také nutné, aby Cermat zpřístupnil učitelům databázi odpovědí žáků na otevřené úlohy. A konečně, Cermat se musí přestat tvářit, že již použité testy jsou nadále chráněny podle autorského zákona.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Už se stalo zvykem, že v případě maturit jsou testová zadání zveřejňována ihned po vyplnění testů. A klíče správných odpovědí jen s malým odstupem. K tomu by bylo vhodné přidat publikování zdrojových dat nejpozději v okamžiku, kdy ministr či ministryně informuje na tiskové konferenci o výsledcích zkoušky. U maturit by to platilo jak v jarním, tak podzimním kole. Kompletní zdrojová anonymizovaná data by měla být dostupná nejpozději ve chvíli, kdy bude po podzimním termínu publikována souhrnná zpráva z aktuálního ročníku maturity, přijímaček či jiné plošné zkoušky.“

Přečtěte si celý článek

Veřejnost i pedagogové se mohou dozvědět mnohem víc o tom, jak státní maturita funguje.

Praha, 29. března – Excelová tabulka publikovaná na stránkách novamaturita.cz obsahuje strojově čitelné údaje o podrobných výsledcích 61 765 maturantů, kteří na jaře 2016 absolvovali společnou část maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury. Ministerstvo školství tím vyhovělo žádosti Oldřicha Botlíka z iniciativy Maturitní data – odtajněno, který podle zákona o svobodném přístupu k informacím požádal o anonymizované záznamy výsledků každého žáka a navrhl jejich zveřejnění. Data byla zveřejněna v podobě, která nemůže poškodit žádného konkrétního studenta.

Nejde o první úspěch iniciativy. Ministerstvo školství opakovaně vyhovělo žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím a již na jaře loňského roku zveřejnilo tzv. statistiky alternativ odpovědí v maturitních testech. Nově publikovaný soubor dat je zatím nejpodrobnější, neboť obsahuje prvotní, ovšem úplně anonymizovaná data. Můžeme se tedy u každého jednotlivce podívat, jak odpovídal v jednotlivých testových úlohách, jak v nich uspěl, jaké si vybral zadání písemné práce (slohu) a jak byla jeho práce hodnocena. Nelze však zjistit jeho jméno ani školu, kam chodil.  Zveřejněná data mohou po zpracování zlepšit informovanost o fungování maturitní zkoušky, ale nemohou nikdy poškodit konkrétního žáka nebo školu.

Díky podrobným anonymním datům lze například kvantifikovat rozdíl mezi schopností žáků psát bez pravopisných a gramatických chyb a jejich schopností najít takové chyby v cizím textu. Spolu s analogickými daty za letošní ročník však především umožní zjistit, čím se projeví letošní přechod od hodnocení slohů na školách k hodnocení centrálnímu.

Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, řekl: „Především oceňuji, že moje žádost byla vyřízena velmi rychle zveřejněním požadovaných dat. Vím, že je dost lidí, kteří z nich – už nezávisle na Cermatu – dokážou vydolovat hodnotné informace zajímající jak učitele, tak veřejnost. Proto doufám, že se co nejdříve podaří zavést režim pravidelného zveřejňování podobných dat jak ze státní maturity, tak z jednotných přijímaček. O míře jejich anonymizace se ještě povede diskuse – ta zveřejněná jsou zjevně anonymní až příliš. Napoprvé jsem ovšem nic víc nepožadoval.“

Přečtěte si celý článek

Ministerstvo školství především veřejnosti dluží každoroční závěrečnou přehlednou zprávu ze státní maturity a dále návrh, v jaké podobě bude zveřejňovat zdrojová maturitní data.

Praha, 23. listopadu 2016 – EDUin spolu s iniciativou Maturitní data – odtajněno shrnuje, v čem se letos zlepšilo uživatelské prostředí pro učitele, rodiče a maturanty, a co ještě ke komfortnímu užívání schází.

Shrnujeme po podzimním termínu letošní státní maturity klady i nedostatky této zkoušky, především pokud jde o kvalitu „uživatelského servisu“. Tedy o množství a kvalitu informací, které jsou bez omezení dostupné maturantům, veřejnosti a médiím.

Pozitiva:

  • Funguje výsledkový portál žáka, jehož prostřednictvím získá maturant po přihlášení přehled o svém vlastním výsledku zkoušky.
  • Běžné je okamžité zveřejňování maturitních testů a klíčů správných odpovědí.
  • Od roku 2012 je zprovozněn výsledkový portál Cermat, na němž je publikována část agregovaných maturitních dat.
  • Cermat od roku 2013 poskytuje studentům i podrobné informace o tom, jak úspěšní byli v odpovědích na otevřené úlohy. Díky těmto informacím si mohou udělat přesnější představu o tom, co umějí a neumějí.
  • V letošním jarním termínu po nátlaku iniciativy Maturitní data – odtajněno Cermat poprvé publikoval takzvanou statistiku alternativ, která ukazuje, jak odpovídali maturující na jednotlivé úlohy maturitních testů. V podzimním termínu už tato data zveřejnil sám, a to rovněž ve formě excelové tabulky, která umožňuje strojové čtení.
  • V uplynulých letech byl díky vytrvalosti některých maturantů pravomocně vyvrácen původní právní názor MŠMT týkající se odvolání proti výsledku zkoušky. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu jsou soudně přezkoumatelné mj. soulad testu s katalogem požadavků, zadání testové úlohy i názor Cermatu na to, co je správnou odpovědí.

Nedostatky:

  • V přípravné fázi maturity Cermat na svých stránkách nezveřejnil ukázkové testy pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami. Ztížil jim tak přípravu na maturitu.
  • Do zveřejněné tabulky se statistikou alternativ odpovědí v didaktických testech Cermat neintegroval klíč správných odpovědí. Je tedy pracné zpracovat na základě těchto dat přehledné diagramy, které by ukazovaly, jak na jednotlivé otázky maturující odpovídali. Ruční doplňování může být zdrojem chyb.
  • Přehledné výsledky písemných prací (čeština a cizí jazyky) mohou být podobně hodnotným zdrojem informací jako výsledky testů. Ani zde Cermat neprojevuje žádnou snahu zprostředkovat veřejnosti informace, u nichž není žádný důvod k utajování.
  • Cermat stále nezveřejňuje odůvodnění „svých“ správných odpovědí na testové úlohy.
  • Cermat disponuje rozsáhlou (a utajovanou) databází výsledků takzvaných otevřených úloh, v nichž žáci svou odpověď sami tvoří. Totéž se týká písemných prací. Obsah databáze může být skvělým zdrojem poučení pro didaktiky, učitele i žáky. Proto by MŠMT mělo hledat cestu, jak ho zpřístupnit.
  • Ministerstvo školství neuzavřelo letošní státní maturitu tiskovou konferencí, na níž by veřejnosti sdělilo konečné výsledky. Nepublikovalo ani závěrečnou zprávu, jež by komentovala aktuální vývoj i dlouhodobé trendy ve státní maturitě.
  • Stále nejsou publikována zdrojová maturitní data. Nezačala odborná debata, v jaké podobě a jakým způsobem by data mohla být zveřejněna. Přitom právě zveřejnění anonymizovaných neagregovaných dat by mohlo dlouhodobě vést ke zkvalitnění zkoušky i větší efektivitě státních investic do středoškolského vzdělávání. Nic nebrání zveřejnění takových dat (třeba z letošního jara) „na zkoušku“.

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Za šest ročníků státní maturity je posun v uživatelském komfortu pro maturanty i učitele nesporný. Přesto existují oblasti, kde je třeba zlepšit přístup k informacím i jejich zpracování tak, aby byly dostatečně názorné a srozumitel­né. Zatím se zdá, že Cermat dělá jen to, co si veřejnost vynutí. Takový přístup je po šesti ročnících státní maturity neobhajitelný. Výrazně lepší informovanost může vést jak ke zlepšení státní maturity jako celku, tak i ke značné úspoře peněz, které stát do vzdělávání středoškoláků investuje.“

Přečtěte si celý článek