Tiskovky označeny tagem ‘jednotné přijímací zkoušky’

Praha, 19. prosince – Jsou testy jednotných přijímacích zkoušek na střední školy genderově korektní? Kterými úlohami zohledňují autoři Cermatu, že zvláště v páté třídě, tedy v deseti jedenácti letech, je stupeň vývoje u dívek či chlapců rozdílný? Již sedm měsíců trvá snaha zástupců iniciativy Maturitní data – odtajněno získat datové podklady, které by to umožnily zjistit. Ačkoli součástí přihlášky je rodné číslo uchazeče, ministerstvo školství odmítá data vydat s odůvodněním, že s údajem o pohlaví žáků nepracuje.

Autoři přijímacích testů z matematiky a češtiny by měli při jejich sestavování zohledňovat, že dívky a chlapci jsou v jedenácti letech často na odlišném stupni vývoje kognitivních schopností. Je tedy třeba připravit testy tak, aby jednu či druhou skupinu (chlapce nebo dívky) nezaslouženě nezvýhodnily. Jinak hrozí, že nevhodně zvolené úlohy preferující mechanicky nabyté znalosti naplní primy víceletých gymnázií „pilnými žákyněmi“ jen kvůli tomu, že „nezralým žákům“ bývají v tomto věku některé věci lhostejné. Například podle jakého vzoru se skloňují „vajíčka“ nebo co to znamená být „významově souřadný se slovem obraz“. Jde o příklady z přijímacího testu pro žáky pátých ročníků.

Bere Cermat tento problém v úvahu? Z dostupných zdrojů – například ze závěrečné zprávy o letošních přijímacích zkouškách – nic takového nevyplývá. Oldřich Botlík z iniciativy Maturitní data – odtajněno požádal na začátku května 2017 o anonymizovaná data z přijímacích zkoušek s údajem o pohlaví žáka, protože v nich je možné odpověď najít. Ministerstvo mu sdělilo, že s údajem o pohlaví žáků nepracuje.

V takovém případě ale není možné posoudit, zda je dodržována rovnost v přístupu ke vzdělávání mezi chlapci a dívkami. Nevstřícný postup ministerstva při vydávání dat je o to překvapivější, že získání takových dat je velmi snadné. Podle školského zákona ministerstvo eviduje rodné číslo uchazeče, které žák vyplňuje na přihlášce ke studiu. To pak slouží k jeho jednoznačné identifikaci a je samozřejmě spojeno s daty o tom, jak v přijímacích testech odpovídal. Pohlaví se snadno pozná z kódu měsíce narození.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Jsou-li přijímací testy z hlediska rozdílů mezi pohlavími v pořádku, nemá ministerstvo co skrývat. A mělo by mít naopak zájem na tom, aby se o tom mohl přesvědčit také kdokoli jiný. Pokud ministerstvo vědomě skrývá, že testy v pořádku nejsou, podílí se na porušování základního práva občanů. Třetí možnost je, že ministerstvo neví, jak to je, pak ale stěží může uspokojivě plnit své povinnosti v oblasti výkonu státní správy ve školství.“

 

Přečtěte si celý článek

Pokud mají data z plošných zkoušek sloužit ke kvalitnější veřejné debatě, bylo by vhodné, kdyby Cermat jasněji informoval o tom, která data a kde publikoval.

Praha, 29. srpna – Data z plošných zkoušek jsou dostupná na dvou úložištích. Na stránkách novamaturita.cz a cermat.cz. Opravujeme včerejší tvrzení, že Ministerstvo školství a Cermat nesplnilo slib. Data dostupná jsou, jen by veřejnosti napomohla zřetelnější navigace, kde je možné je najít.

Hlavní úložiště dat z plošných zkoušek lze nalézt na adrese https://vysledky.cermat.cz/. V levém menu si pak lze vybrat, která data vás zajímají. V nabídce jsou agregovaná data – tedy výsledky jednotlivých zkoušek, které můžete třídit podle předmětů, skupin oborů, ale i regionálně, podle krajů či škol.

Nově tu naleznete i možnost zobrazit anonymizovaná data z jarního termínu letošní maturity, a i když se to v titulku neříká, lze si v menu na této adrese zvolit i data z letošních jednotných přijímacích zkoušek. Anonymizovaná data ze starších ročníků maturity zatím na této adrese dostupná nejsou.

Druhým místem, kde lze najít maturitní data, je sekce Vybraná statistická data na stránce novamaturita.cz. Tady najdete především data z maturitní zkoušky v roce 2016. Statistiku alternativ odpovědí v didaktických testech, agregovaná data z hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury (2015 a 2016) a anonymizovaná data z písemných zkoušek z ČJL v jarním zkušebním období 2016. Jde o data, která byla zveřejněna poté, co o ně někteří zájemci požádali na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Omlouváme se Ministerstvu školství i Cermatu za mylnou informaci. Upozorňujeme ale na fakt, že běžný návštěvník webových stránek prakticky nemá šanci publikovaná data dohledat. Zvláště na stránkách novamaturita.cz. Tady by pomohla jednoduchá ikona na hlavní stránce Cermatu, která by zájemce dovedla k hlavnímu úložišti dat, kam, jak předpokládáme, budou postupně doplňována i data z předešlých maturitních ročníků.“

Přečtěte si celý článek

EDUin ve spolupráci s iniciativou Maturitní data – odtajněno vyzývá Ministerstvo školství, aby zajistilo pravidelné zveřejňování anonymizovaných zdrojových dat z jednotných zkoušek.

Praha, 15. května – Informace, analýzy a shrnutí, které publikujeme na stránkách eduin.cz a data-mat.cz na základě anonymizovaných zdrojových maturitních dat z roku 2016, ukazují, že jde často o důležité informace, které mohou zvýšit efektivitu a snížit náklady maturitní zkoušky i vzdělávacího systému. Proto vyzýváme Ministerstvo školství, aby připravilo postup a pravidla, na jejichž základě budou co nejdříve zveřejněna data ze všech plošných zkoušek, tedy státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek. A to i zpětně.

Způsob, jakým Cermat a Ministerstvo školství zatím informují o výsledcích státních maturit, je kusý a zcela nedostatečný. Veřejně dostupné zprávy z jednotlivých maturitních ročníků neměly jednotnou strukturu ani obsah a na stránkách novamaturita.cz se dnes už nedají jednoduše najít. Jen obtížně lze dohledat souhrnnou zprávu za roky 2011 až 2015, ta je dostupná na stránce cermat.cz.

To ale není jediný problém. Cermat zatím poskytuje důležitá data obvykle jen na základě žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím adresovaných Ministerstvu školství. Ty podala iniciativa Maturitní data – odtajněno a EDUin. Šlo mimo jiné o výsledky jednotlivých úloh maturitních testů z jara 2016 nebo o výsledky hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury. Z vlastní iniciativy zatím Cermat zveřejnil pouze výsledky maturitních testů z loňského podzimu, a to v uživatelsky velmi nekomfortním formátu. Tento nepřijatelný stav je třeba změnit.

Kvalitu a dostupnost souhrnných zpráv je nutné výrazně zlepšit. Kromě toho je zapotřebí zahájit rutinní zveřejňování anonymizovaných zdrojových dat ze všech jednotných zkoušek. Ta musejí být částečně anonymizována tak, aby nemohla poškodit žádného konkrétního žáka nebo školu, ale přitom umožňovala lépe pochopit, co žáci opravdu umějí a neumějí, co zkoušky opravdu ověřují, jak ovlivňují vzdělávací systém a v čem. Užitečnost publikování takových dat lze ukázat například na některých zjištěních, která jsme publikovali na základě totálně anonymizovaných dat týkajících se českého jazyka a literatury z jarního kola maturity 2016. Zatím jsme se věnovali třem tématům:

Na kterých testových úlohách ztroskotalo nejvíc neúspěšných maturantů. Podrobněji ZDE.

Jak se školám daří zlepšovat čtenářské dovednosti žáků. Podrobněji ZDE.

Jaká témata si maturanti vybírají při psaní slohové práce a kde neuspějí. Podrobněji ZDE.

U každého dílu tohoto seriálu najdete popis toho, co jsme sledovali, co jsme se dozvěděli a k čemu mohou být výsledky takové analýzy užitečné pro debatu nad budoucí podobou státní maturity, jednotných přijímaček a případně dalších zkoušek.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Název naší iniciativy jsme zvolili v době, kdy byly jednotné přijímací testy ještě daleko. Odtajnění se ovšem samozřejmě týká také dat získaných za prostředky státního rozpočtu jejich prostřednictvím. Je také nutné, aby Cermat zpřístupnil učitelům databázi odpovědí žáků na otevřené úlohy. A konečně, Cermat se musí přestat tvářit, že již použité testy jsou nadále chráněny podle autorského zákona.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Už se stalo zvykem, že v případě maturit jsou testová zadání zveřejňována ihned po vyplnění testů. A klíče správných odpovědí jen s malým odstupem. K tomu by bylo vhodné přidat publikování zdrojových dat nejpozději v okamžiku, kdy ministr či ministryně informuje na tiskové konferenci o výsledcích zkoušky. U maturit by to platilo jak v jarním, tak podzimním kole. Kompletní zdrojová anonymizovaná data by měla být dostupná nejpozději ve chvíli, kdy bude po podzimním termínu publikována souhrnná zpráva z aktuálního ročníku maturity, přijímaček či jiné plošné zkoušky.“

Přečtěte si celý článek

Míra zmatku okolo otázky, kdo, kdy a za jakých podmínek má přístup k testovým zadáním, den ode dne stoupá a Cermat vydává zcela rozporná vyjádření.

Praha, 20. dubna – S ohledem na aktuální vývoj debaty k organizaci jednotných přijímacích zkoušek na střední školy vyzývá EDUin ministryni školství Kateřinu Valachovou, aby situaci neprodleně řešila. Tedy aby zajistila rovný a okamžitý přístup k již použitým testovým zadáním a klíčům správných odpovědí pro všechny uchazeče o středoškolské studium. Především by měla zabránit tomu, aby způsob komunikace Cermatu nepoškozoval ty žáky, jejichž rodiče neumějí obejít systém, který jejich děti znevýhodňuje.

Zdeněk Slejška, ředitel EDUin, řekl: „Vedení Cermatu hájí svůj postup požadavkem na zachování rovných podmínek. Současně nesdělilo ředitelům škol, že testová zadání uchazečům poskytnout musejí. Někteří to udělali, jiní nikoli. Za této situace Cermat vyhrožuje žalobou každému, kdo testy zveřejní, ale zároveň souhlasí s tím, že si žáci mohou testová zadání po zkoušce ponechat a předávat si je. Každý den se dozvídáme ještě větší nesmysl a míra chaosu a zmatení žáků a rodičů roste. V této chvíli je jednoznačně úlohou Ministerstva školství, aby v této věci okamžitě zjednalo pořádek a vydalo jasné stanovisko k celé situaci. Je nepřijatelné, když ministryně školství už týden mlčí a tím jen zvyšuje míru nejistoty.“


  • Starší tiskové zprávy k tématu přijímacích zkoušek na střední školy naleznete ZDE (přijímačky a veřejný zájem), ZDE (znevýhodnění sociálně slabých) a ZDE (přínosy a rizika přijímacích zkoušek).

Přečtěte si celý článek

EDUin ve spolupráci s iniciativou Maturitní data – odtajněno zahajuje seriál objasňující, jaké zajímavé a důležité informace je možné vyčíst z anonymizovaných dat jednotných zkoušek.

Praha, 18. dubna – Vedení Cermatu v reakci na zveřejnění testů prvního kola jednotných přijímacích zkoušek oznámilo, že zváží právní kroky a v úterý 18. dubna se poradí s týmem právníků. Uvádíme argumenty, které by měl Cermat vzít v úvahu, a zároveň zahajujeme cyklus Co říkají maturitní data. Ten na základě anonymizovaných dat ze státních maturit ukazuje, jaké důležité informace mohou veřejná data přinášet.

Argumenty vysvětlující, proč zveřejnění testů prvního kola přijímacích zkoušek není v rozporu s předpisy, a je naopak ve veřejném zájmu:

  • Zveřejnění testů před druhým kolem neumožní zvýhodnění těch, kteří by k testům získali přístup neoficiální cestou.
  • Podobně postupuje Cermat v případě testů společné části státní maturity. Tedy zveřejní zadání ihned poté, co žáci testy vyplní. Argument, že by měly být testy utajovány do podzimního kola maturit, aby nebyl někdo zvýhodněn, by zněl nesmyslně. V případě jednotných přijímaček ho ale Cermat používá.
  • Autorský zákon vylučuje test z ochrany, neboť jde o úřední dílo, které je nástrojem důležité životní zkoušky (§ 3 písm. a). Tu skládají desetitisíce nezletilých dětí, jejichž zákonní zástupci mají právo okamžitě po skončení zkoušky vědět, jak vypadala. Mj. kvůli tomu, aby mohli podniknout potřebné kroky. Proto také jiný právní předpis ukončuje utajení testu okamžikem, kdy učitelé rozdají testové sešity uchazečům.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Přijímací test z češtiny podporuje ve školách postupy poškozující právě ty žáky, kteří pomoc školy potřebují nejvíc. Není to zdaleka jen můj názor. Zjevným veřejným zájmem proto je, aby se o správnosti pojetí testu diskutovalo v době, kdy to veřejnost nejvíce zajímá. Není samozřejmě žádoucí, aby Cermat mohl takovou diskusi znemožnit například tím, že zveřejnění testu o měsíc odloží.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Do jisté míry nečekaný spor okolo zveřejnění testových zadání jednotných přijímaček zvýraznil, jak je pro veřejnou debatu důležité, aby ze všech zkoušek včetně těch přijímacích byla dostupná zadání i anonymizovaná data. Proto od příštího týdne odstartujeme seriál pracovně nazvaný Co říkají maturitní data. V něm na základě dat získaných podle zákona o svobodném přístupu k informacím vysvětlíme, co všechno se o zkoušce samotné, možnostech jejího zlepšení a úrovni žáků lze z takových dat dozvědět.“

 

  • Zveřejněné testy prvního kola přijímacích zkoušek najdete ZDE.
  • Starší tiskové zprávy k jednotným přijímacím zkouškám najdete ZDE (k publikování anonymizovaných dat) a ZDE (k rizikům jednotných zkoušek).
  • Článek Oldřicha Botlíka vysvětlující, v čem spočívá riziko zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy z hlediska kvality výuky, čtěte ZDE.

Přečtěte si celý článek

Zdánlivě rozumné opatření postrádá v digitálním světě smysl.

Praha, 13. dubna – CERMAT, organizace řízená ministerstvem školství, jež je odpovědná za přípravu jednotných přijímacích zkoušek a  státních maturit, uveřejnila na svých stránkách informaci o tom, že zadání z obou řádných termínů konání přijímaček zveřejní až 12. 5. Důvodem je údajně snaha zabránit zvýhodnění uchazečů v náhradním termínu, kteří by – na rozdíl od uchazečů v řádných termínech – věděli předem aspoň přibližně, co můžou čekat. Postup Cermatu ovšem znamená, že k utajovaným zadáním se dostanou pouze ti uchazeči, kteří si je dokážou obstarat: díky kontaktům svých rodičů na střed­ních školách nebo někde na internetu.

CERMAT zveřejnil na webových stránkách tuto informaci: „Testová zadání z prvního, druhého i náhradních termínů budou na webových stránkách zveřejněna po 12. květnu 2017. Uchazeči, kteří se omluví z konání přijímací zkoušky v 1. a/nebo 2. termínu, mají možnost konat v květnu náhradní zkoušku. Aby tito uchazeči nebyli zveřejněním dalších testových sad k přípravě ve výhodě oproti uchazečům, kteří konali zkoušku v řádném termínu, bude zadání jednotných testů zveřejněno na webových stránkách Centra až poté, co náhradní termín proběhne.“

Vzhledem k možnostem, které poskytují digitální zařízení, se s vysokou pravděpodobností objeví zadání testů na internetu. Přístup k němu tak získá pouze část uchazečů, a vznikne tudíž skutečná nerovnost podmínek. To se samozřejmě týká už i druhého řádného termínu. Okamžité zveřejnění na oficiálních stránkách by tomu naopak zabránilo.

Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, řekl: „CERMAT by se měl poučit z minulosti. Po zavedení státní maturity postupoval stejně, ale pokoutně ofocená či naske­novaná zadání začala kolovat po internetu ihned po ukončení testování. Pokud CERMAT zadání z 1. termínu nezveřejní do 15 hodin dnešního dne, na stránce www.data-mat.cz tak učiníme my.“

Přečtěte si celý článek

Představa, že se zavedením jednotných přijímacích zkoušek na střední školy sníží neúspěšnost u státních maturit a zlepší se kvalita studujících, je mylná.

Praha, 12. dubna – Hlavním deklarovaným smyslem zavedeních jednotných přijímacích zkoušek na střední školy je zvýšit kvalitu uchazečů o maturitní studium, a tím snížit míru neúspěšnosti u státní maturity. Shrnujeme očekávání, která veřejnost má a upozorňujeme na rizika, o nichž se diskutuje mnohem méně.

Toto jsou pozitivní očekávání při zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy:

Vyšší motivace k učení u žáků osmých a devátých tříd

K tomu již do jisté míry na některých školách došlo. Ti žáci, kteří chtějí jít na školu s maturitou, se více věnují těm předmětům, z nichž budou skládat zkoušky.  Problém je, že to dále zvyšuje nežádoucí vnější motivaci obavami z neúspěchu. Ve vzdělávacích dokumentech se velmi často mluví o důležitosti vnitřní motivace, opatření státu ale staví výhradně na vnější motivaci zkouškami a testováním.

Lepší znalosti v matematice a češtině u přijatých žáků

I to je do jisté míry možné, ale opět jen v těch oblastech, které jsou předmětem testu – většinou jde o typové úlohy, jejich řešení žáci nacvičují. To ale nevede ke skutečné znalosti a žádoucím dovednostem. Podrobnější vysvětlení najdete ZDE.

Nižší míra neúspěšnosti u státní maturity

V tomto případě téměř jistě ke změně nedojde. Představa, že se výrazně změní podíl žáků, kteří usilují o maturitu, je nereálná. Navíc v patnácti letech se podle úrovně znalostí obtížně určuje, kdo uspěje a neuspěje u maturity. Aby se opravdu významně snížil počet neúspěšných u maturity, museli bychom příležitost k maturitnímu studiu upřít minimálně polovině populačního ročníku. Taková změna distribuce uchazečů není ani reálná, ani rozumná.

Jaká jsou rizika zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy:

Redukce učiva základní školy na testované a testovatelné znalosti

Výrazné riziko, k němuž už teď dochází. Pro část učitelů je právě podoba přijímacích testů argument, proč se něčemu nevěnovat a něco naopak posílit (například větný rozbor, typové úlohy z matematiky). Velmi často používaný argument ve školách je, že to a to se musí žáci naučit, „protože to bude v přijímačkách“. Školní vzdělávací programy a učení ke kompetencím se tak dostávají na vedlejší kolej a pozbývají na důležitosti. Ke škodě úrovně vzdělanosti.

Další snížení zájmu o ty, kteří se neucházejí o maturitní studium

Toto riziko je dlouhodobé a zavedení jednotných přijímacích zkoušek ho dále posílilo. Na nematuritní obory odcházejí žáci s velmi nízkou úrovní znalostí. Také proto, že nejsou v centru zájmu základních škol. To pak klade na učitele odborných škol mimořádné nároky. Jednotné přijímačky marginalizaci této skupiny ještě zintenzivní.

Zhoršení pozice dětí z nízkopříjmových sociálních vrstev

Dochází k paradoxu, kdy vedení Ministerstva školství z řad sociální demokracie výrazně zhoršuje podmínky vzdělávání pro děti svých voličů. Rodiče na zavedení jednotných přijímaček reagují jednoznačně – velkým zájmem o placené přípravné kurzy. Ty si ale mohou dovolit ti bohatší. Dojde proto k další diferenciaci mezi „chudými a bohatými“, k rozevírání nůžek mezi jejich šancemi na studium a lepší život.

Tomáš Bouda, výzkumník PedF Ostravské univerzity, k přijímacím zkouškám pro Audit vzdělávání připravovaný EDUin, řekl: „Přijímací zkoušky budou mít vliv na reálné kurikulum. Vycházím z vlastní zkušenosti učitele českého jazyka v základní škole, který zažil jednotné přijímací zkoušky: k redukci učiva výrazně docházelo, pochopitelně neoficiálně, výuka u žáků hlásících se na maturitní obory se soustředila hlavně na testované učivo. Přijímací zkoušky jako nástroj regulace nemohou vést k vyšší kvalitě vzdělávání ani směřování k strukturálně žádoucím druhům a typům vzdělávání.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Projekt jednotných přijímaček startuje, v dohledné době tedy budeme vědět, které z kladů i rizik jsou reálné. Důležité ale je, aby byla co nejrychleji po uzavření přijímacích zkoušek zveřejněna anonymizovaná data z tohoto testování, aby mohlo jak ministerstvo, tak odborná veřejnost vyhodnotit, co ve skutečnosti žáci umějí a v čem a jak podobu jednotných přijímaček pro příští roky přizpůsobit.“

Přečtěte si celý článek

Audit vzdělávacího systému v ČR definoval klíčová témata vzdělávání v ČR, na která by se měla zaměřit pozornost při řízení a rozvoji systému. Přinášíme sérii tiskových zpráv, v nichž se jim budeme postupně věnovat.

Praha, 12. ledna 2017 – EDUin, s přispěním nezávislých odborníků v oblasti vzdělávací politiky a poradenské společnosti PwC, připravil další vydání analýzy věnující se stavu a vývoji vzdělávacího systému. Audit identifikuje klíčová témata českého vzdělávání současnosti a blízké budoucnosti. Jedním z nich jsou přijímací zkoušky, které poprvé proběhnou v jejich plošné a povinné podobě na jaře 2017. Steně jako u státních maturit chyběla při jejich zavádění analýza dopadu do systému a jejich přínos ke vzdělávání v ČR tak zůstává sporný. Navíc představují skrytá rizika spočívající v prohloubení socioekonomické nerovnosti v českém vzdělávacím systému a v možném zneužití tohoto nástroje pro účelové směřování uchazečů do nematuritních studijních oborů.

Jednotné přijímací zkoušky podle nového schématu proběhnou poprvé naostro na jaře 2017. Kvalifikovaná předpověď jejich dopadu do systému je následující:

  • Vzhledem k nastavení jejich parametrů nelze očekávat, že by se nějak významně promítly do přijímání na střední školy: ačkoliv musejí ředitelé brát v úvahu výsledky plošných testů a dát jim v kritériích pro přijetí váhu minimálně 60 %, vzhledem k absenci minimální úrovně pro splnění mohou školy hypoteticky přijímat i ty uchazeče, kteří v testování neuspějí.
  • Přesto lze ale očekávat, že přijímací zkoušky budou mít vliv, paradoxně však nikoliv na akt přijímání na SŠ, ale na výuku v ZŠ. Dle zkušeností ze zahraničí i z minulosti se bude výuka v ZŠ v klíčových předmětech (český jazyk, matematika) orientovat zejména na přípravu na přijímací testy.
  • Přijímací zkoušky nepřímo ovlivní vzdělávání cca 30 % žáků, kteří se na maturitní obory hlásit nebudou, ale octnou se tak mimo zájem škol.
  • Hrozba přijímacích zkoušek zvýší tlak zejména na ty rodiče, kteří mají ekonomické problémy a nemohou svým dětem dopřát extra přípravu. U některých rodičů to může vést k tomu, že svým dětem budou doporučovat nematuritní obory, které nepředstavují překážku v podobě přijímacích zkoušek.
  • Může docházet k tomu, že na úrovni zřizovatelů středních škol budou vydávána „nezávazná doporučení” školám k tomu, aby stanovily minimální úroveň splnění požadavků v plošných testech. Ačkoliv plnou odpovědnost i pravomoc nese ředitel či ředitelka školy, tato doporučení bývají většinou ředitelů respektována, jakkoliv nemají žádnou právní závaznost.

Doporučení Auditu:

  • MŠMT by mělo po prvním roce povinných přijímacích zkoušek vyhodnotit jejich dopad. Podle toho dále rozhodnout o pokračování či revizi tohoto projektu.
  • Rodiče by měli být pravdivě informováni o podmínkách přijímacích zkoušek a o reálných bariérách, které představují, aby nedocházelo k unáhleným rozhodnutím, jež mohou mít dopad na budoucí život dětí. Zejména v případě nízkopříjmových rodin.
  • Je třeba pozorně sledovat, zda nedochází k nastavování umělých bariér v podobě minimálních požadavků na výsledky plošných testů na základě nezávazných doporučení ze strany zřizovatelů.

Tomáš Bouda, expertní oponent Auditu a výzkumník PedF OU, řekl: „Přijímací zkoušky budou mít vliv na reálné kurikulum. Vycházím z vlastní zkušenosti učitele ČJ v ZŠ, který zažil jednotné přijímací zkoušky: k redukci učiva výrazně docházelo, pochopitelně neoficiálně, výuka u žáků hlásících se na maturitní obory se soustředila na testované učivo. Přijímací zkoušky jako nástroj regulace nemohou vést k vyšší kvalitě vzdělávání ani směřování k strukturálně žádoucím druhům a typů vzdělávání.


 

  • Audit vzdělávacího systému v ČR 2016 ZDE.
  • Národní zpráva z šetření PISA 2015, která mimo jiné upozorňuje na nadprůměrně silnou socioekonomickou vazbu na dosahované vzdělání v ČR ZDE.

Přečtěte si celý článek

V úterý 24. 5. budou poslanci jednat o novele školského zákona, kterou na začátku května vetoval prezident republiky. Novela přináší do školského systému několik kontroverzních opatření.

Praha, 23. 5. 2016 Novela školského zákona, kterou prezident Miloš Zeman vetoval na začátku května a vrátil tak k projednání do Poslanecké sněmovny, je příkladem nesystémových kroků ve vzdělávací politice. Zahrnuje záměry, které jsou v souladu s podporou inkluzivního školství jako je nárok na časné umístění dítěte do předškolního vzdělávání, zároveň obsahuje opatření, která nerovnost v přístupu ke vzdělávání prohlubují. Projednávat se bude v úterý 24. května.

Komentáře EDUin:

Nárok na umístění dítěte v předškolním zařízení ve věku 4 a 3 let a možnost umístit jej ve věku 2 let

  • Zvyšování dostupnosti a kvality předškolní péče a vzdělávání je v souladu se strategickými dokumenty MŠMT a zavedení nároku na předškolní péči postupně až do 3 let věku dítěte a možnost umístit do MŠ 2 leté děti vnímáme jako pozitivum. Vzhledem k tomu, že je možné rodičovský příspěvek čerpat v dvou leté variantě, měli by mít rodiče, kteří se pro to rozhodnou, také možnost na umístění svého dítěte do předškolního zařízení již od věku 2 let dítěte.

Povinný předškolní rok

  • Plošná povinnost podle některých odborníků a pracovníků neziskových organizací, kteří se začleňováním dětí ohrožených sociálním vyloučením zabývají, neřeší problematickou situaci těchto dětí a jejich úspěšné pokračovaní ve vzdělávacím systému. Více v tiskové zprávě ZDE.

Jednotná přijímací zkouška na maturitní obory

  • Novela školského zákona zavádí jednotnou přijímací zkoušku na maturitní obory. Toto opatření zásadním způsobem nezohledňuje předpoklady ke studiu, které není možné ověřit testem, diskriminuje žáky, kteří projdou méně kvalitní školou a jeho efekt na zkvalitnění výuky na druhém stupni základních škol je velmi diskutabilní. Více v tiskové zprávě ZDE.

Povinná státní maturita z matematiky

  • Novela zavádí povinnou státní maturitu z matematiky od školního roku 2020/2021. Povinnou státní zkoušku z matematiky má smysl zavádět až poté, co se kvalita její výuky na středních školách zlepší. Proti zavedení povinné maturity z matematiky od školního roku 2020/2021 se ohrazuje i Česká středoškolská unie ZDE.

Zdeněk Slejška, ředitel EDUin, řekl: „Vzhledem k řadě kontroverzních opatření, která novela přináší, bychom uvítali její přepracování. V případě povinného předškolního ročníku MŠMT ignoruje studie proveditelnosti, které jeho zavedení nedoporučují. V případě jednotné přijímací zkoušky na střední školy a povinné maturity z matematiky ani žádné studie proveditelnosti ministerstvo nemá. Je to naprosto nekoncepční přístup, který jde v některých ohledech přímo proti záměrům strategických dokumentů, a hrozí, že nerovnosti v přístupu ke vzdělávání prohloubí.“

Přečtěte si celý článek

Sebelepší test nezajistí skutečně validní informaci o tom, v čem uchazeč o studium vyniká, jaké jsou jeho dispozice, motivace, zájmy a dosažené úspěchy. Technologie současnosti umožňují vytvářet mnohem přesnější a pestřejší obraz o uchazečích.

Praha, 6. května 2016 – Český vzdělávací systém bude mít, jako jeden z mála, plošné přijímací zkoušky na maturitní obory. Stejně tak se nahlas mluví o státní maturitě jako o možném kritériu přijetí na VŠ. V obou případech sice existují možnosti, jak přijímací řízení obohatit o jiná kritéria, nicméně praxe ukazuje, že SŠ a fakulty spoléhají ve velké většině pouze na testy. S ohledem na dobrou praxi v zahraničí a technologické možnosti jde o neodpovědný hazard s potenciálem mladé generace.

Podle novely školského zákona mají plošné testy z matematiky a českého jazyka, které jsou od roku 2017 povinnou součástí přijímacího řízení do maturitních oborů SŠ, minimálně 60% váhu při rozhodování o přijetí ke studiu. Ředitelé škol mohou zbylých 40 % využít pro přihlédnutí k jiným faktorům. Z dlouhodobé zkušenosti se ale ukazuje, že školy využívají v drtivé většině pouze testů, ať už státních, nebo soukromých poskytovatelů.

Stejně tak v přijímání na VŠ rozhodují zejména výsledky znalostních, případně dovednostních testů, které postihují jen omezenou část kognitivních dispozic uchazečů. Prestižní vysoké školy přitom staví na zjišťování širokého spektra nejen kognitivních, ale i volních vlastností uchazečů, jejich zájmů, vůle a motivace.

Možnosti, které by bylo možné využít k vytvoření přesnějšího obrazu uchazečů o studium:

  • Digitální portfolia uchazečů, digitální odznaky (Co umím, Veriod, Umím.to a podobné aplikace).

 

  • Reference učitelů, veřejných autorit, vedoucích ze zájmových oddílů.
  • Úspěchy dosažené v neformálním vzdělávání (skauting, sportovní, kulturní, ale třeba i sociální zájmová činnost).
  • Schopnost uvažovat nad složitými tématy v přímém pohovoru (např. přijímací řízení na Oxford University).
  • Dobrovolnictví, ochota podílet se na rozvoji veřejného zájmu, pomoc potřebným (častý požadavek při přijímaní na zahraniční univerzity).

Zdeněk Slejška, ředitel EDUin, řekl: „Způsob přijímání do dalšího stupně vzdělávání vysoce ovlivňuje to, na co se předchozí vzdělávání soustředí. Pokud by se podařilo obohatit přijímací řízení na SŠ a VŠ, přirozeně by to vedlo k relativně rychlé proměně obsahu a přístupu ke vzdělávání na ZŠ, respektive SŠ. Výběr omezený na testy je problematický i z hlediska plýtvání širokého spektra talentů a nadání mladé generace. Lidské mozky jsou přitom – s nadsázkou – zdaleka nejcennější surovinou, kterou česká společnost má.

Přečtěte si celý článek

Testy přijímacích zkoušek nejsou konstruovány k tomu, aby srovnávaly úroveň českých žáků v letech. Jejich smyslem je selektovat, což může vést k dalšímu prohlubování nerovnosti v přístupu ke vzdělávání.

Praha, 2. května 2016 – Mediální diskuse o přijímacích zkouškách pravidelně začíná nesprávně položenou otázkou, zda se žáci rok od roku zhoršují, či zlepšují. Testy přijímacích zkoušek ale nemají schopnost takovou informaci poskytnout, jelikož v nich probíhají změny, které srovnání znemožňují. Tématem jednotných přijímacích zkoušek je legitimita jejich používání a reálná hrozba zneužití pro potřeby skupinových zájmů.

Souhrnné statistické výsledky, které zveřejnilo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), postrádají vysvětlení, jak tuto zprávu interpretovat. Jak později v médiích zdůraznil ředitel CERMAT Jiří Zíka, není možné vyvozovat z těchto statistických dat závěry o vývoji znalostí žáků v matematice či českém jazyce. Od loňska proběhly v testech změny (byly zařazeny náročnější úlohy), testování proběhlo na výrazně odlišném vzorku škol. Je nezodpovědné zveřejňovat takové informace a neupozornit na úskalí jejich dezinterpretace.

Diskuse nad nepatřičnou otázkou „zhoršování“, či „zlepšování“ žáků v souvislosti s přijímačkami odvádí pozornost od zásadních témat:

  • Podobný model selekce dětí mezi primárním a sekundárním stupněm vzdělávání je unikátní a nemá evropskou obdobu. Od selekce podobného typu se dlouhodobě upouští.
  • Snaha nasměrovat prostřednictvím selekce více dětí na učiliště znamená za současného stavu a kvality vzdělávání na učilištích výrazně omezit přístup velké části populace ke kvalitnímu vzdělávání.
  • Tlak zájmových skupin, zejména průmyslu, ale i určité části učitelů, není legitimním důvodem zvyšování selektivnosti českého školství.
  • Přijímací zkoušky nejsou účinným prostředkem pro „zvyšování motivace dětí“, ani pro zvyšování kvality vzdělání v ČR. Pro taková tvrzení neexistuje opora v dostupných výzkumech a studiích.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Diskuse o přijímacích zkouškách v médiích připomíná debatu o tom, zda je horší zemětřesení o síle 7,8 či 7,9 stupňů Richterovy škály, aniž by si někdo všímal dopadů a obětí přírodní katastrofy.

Přečtěte si celý článek

Je třeba najít způsob, jak ve vzdělávání ověřovat opravdu to, co rozhoduje o životním a profesním úspěchu.

Praha, 15. dubna 2016 – I  v případě, že  budou od příštího roku jednotné státní testy pro přijímání na střední školy povinné, nemělo by jít o jediný parametr, podle kterého budou ředitelé a ředitelky rozhodovat o přijetí ke středoškolskému studiu. Žákovská portfolia nabízejí cestu, jak posoudit kvality žáka i jinak než testem z matematiky a češtiny.

Průzkum Diplom nestačí, který si v loňském roce objednala J&T Banka a ve spolupráci s EDUin ho provedla agentura Perfect Crowd, pojmenoval, co rozhoduje o životním a profesním úspěchu. Šlo především o ochotu komunikovat s lidmi, zájem o vědu, knihy a literaturu a psychickou odolnost. Obecně šlo o kompetence, které lze v současných školách získat spíše výjimečně.  Je tedy důležité, aby se na tyto položky základní školy ve výuce soustředily a střední školy je při přijímacím řízení zohledňovaly.

V tuto chvíli směřujeme k systému, kdy většina středních škol bude přijímat žáky na základě státního rozřazovacího testu, který samozřejmě podobné kompetence ověřovat neumí. Ten bude od příštího roku hrát minimálně šedesátiprocentní roli v přijímacím řízení. Hrozí tedy nebezpečí, že i základní školy budou tyto položky vzdělávání považovat za méně důležité a soustředí se na to, co bude obsahovat přijímací test. To ale může ve výsledku znamenat další zvýšení nespokojenosti zaměstnavatelů a vysokých škol s úrovní absolventů.

Vhodnou alternativou nebo alespoň doplňkem přijímacích testů mohou být žákovská portfolia. Tedy soubor prací žáka během několika posledních ročníků základní školy. Mnoho škol už dnes s portfolii pracuje a ta jsou schopná poskytnout střední škole mnohem plastičtější představu o dovednostech uchazeče o studium. Zároveň při jejich využívání nehrozí omezování výuky jen na testovatelné položky.

Tomáš Feřtek, konzultant projektu Diplom nestačí, řekl: „Tak jako několik let vznikaly a byly pilotovány přijímací testy, je třeba začít i s vývojem a propagací portfolií jako nástroje, který je schopen popsat a předvést tu část žákových kompetencí, které testy zachytit nedovedou. Existuje už dost škol, které s žákovskými portfolii pracují a jejichž zkušenosti můžeme využít. Samotné testy z matematiky a češtiny nejsou schopné podat dostatečnou informaci o žákovi, který se uchází o studium.“

Přečtěte si celý článek

Jednotné přijímací zkoušky, maturita z matematiky i povinné předškolní vzdělávání jsou kontroverzní systémové změny.

Praha, 9. března 2016 – Ve středu 9. 3. 2016 schválená novela školského zákona, kterou se zavádí jednotné přijímací zkoušky na SŠ, povinná státní maturita z matematiky a povinný rok předškolního vzdělávání jdou v duchu větší centralizace a regulace. MŠMT je zavádí přesto, že v případě plošných testování nezná dopad těchto změn do systému a zahraniční zkušenosti jsou spíše varující. V případě povinného roku předškolního vzdělávání má dokonce MŠMT studii, jejíž závěry nerespektuje.

Jednotné přijímací zkoušky na střední školy i povinná státní maturita z matematiky jsou kontroverzní opatření. Jejich cílem má být zvýšení kvality vzdělávání na základní a střední škole, nicméně taková očekávání lze jen těžko předpovídat. Ani k jednomu z těchto opatření nezveřejnilo MŠMT studii proveditelnosti a dopadů do systému, zejména na žáky. Je pravděpodobné, že za současného stavu kvality vzdělávání na školách, zejména v klíčových předmětech (český jazyk, matematika) povedou tato opatření pouze k posílení významu testů, tedy k většímu důrazu na jejich přípravu. To však zdaleka nemusí znamenat, že se zároveň zlepší výuka na školách nebo že si děti odnesou ze vzdělávání ve školách více. Efekt může být zcela opačný: větší míra zbytných informací, které žáci využijí jen pro složení samotného testu.

Povinný rok předškolního vzdělávání nesplní očekávání, tedy posílení školní připravenosti těch dětí, které to nejvíce potřebují, tedy dětí ze sociálně slabého prostředí. Říká to studie, kterou má MŠMT k dispozici, jejíž závěry ale nerespektuje.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: První náměstek MŠMT Stanislav Štech je otevřeným zastáncem větší míry státní regulace a větší centralizace školského systému. Novelizace jde přesně tímto směrem.

 

 

Přečtěte si celý článek

Převládne v českém vzdělávání opět průmyslová lobby?

Praha 29. 9. 2015 – Ministerstvo školství šíří zcela protichůdné informace o záměru přijímacích zkoušek na SŠ. Média v posledním týdnu informovala o tom, že MŠMT údajně neplánuje nastavit minimální hranici pro přijetí do maturitních oborů. Podle doposud nepotvrzených zpráv je však záměr MŠMT přesně opačný.

O jednotných přijímacích zkouškách, jež by měly vstoupit v platnost v roce 2016/17, EDUin informoval v tiskové zprávě před několika dny. Podle dostupných informací mělo zůstat na ředitelích škol, jakou hranici pro přijetí nastaví.

Podle zatím nepotvrzených informací z MŠMT však záměr naopak počítá s nastavením relativně přísné hranice, při jejímž nesplnění nebude uchazeč mít možnost studovat maturitní obor.

Možné nastavení minimální hranice pro přijetí na SŠ je zdaleka nejdůležitějším aspektem přijímacích zkoušek na SŠ. Takové opatření může výrazně ovlivnit přístup ke vzdělávání v ČR. Snaha omezit přístup k maturitnímu vzdělávání a zajistit větší počet učňů se jeví být s ohledem na kvalitu učňovského školství v ČR jen těžko obhajitelná.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Ministerstvo školství se chová krajně nezodpovědně, pokud není schopno jasně sdělit, zda minimální hranice pro přijetí do maturitních oborů bude či nebude. Není nic důležitějšího než právě tato okolnost. Pokud skutečně platí, že hranice oproti původním prohlášením ministryně nastavena bude, signalizuje to, že na ministerstvu, které má řídit české vzdělávání, opět převládl vliv průmyslové lobby, která se opomíjí kvalitu učňovského vzdělávání v ČR a upřednostňuje své krátkozraké zájmy.“

Přečtěte si celý článek

Kateřina Valachová se přihlásila k projektu jednotných přijímacích zkoušek svého předchůdce Marcela Chládka.

Praha 25. 9. – Ministerstvo školství oznámilo záměr pokračovat v projektu jednotných přijímacích zkoušek, ovšem bez minimální hranice pro přijetí do maturitních oborů. Přijímací zkoušky tak na první pohled ztrácejí svůj původní smysl, nicméně „ďábel je skryt v detailu“.

Původním cílem kontroverzního projektu bylo vytvořit nástroj na ovlivňování distribuce uchazečů do jednotlivých typů SŠ, zejména zvýšení počtu žáků v učebních oborech bez maturity.

Záměr doznal řady změn. Už během Chládkovy éry se z původně „jednotných“ a „povinných“ přijímacích zkoušek staly pouze „povinné“ s tím, že ředitelé budou mít možnost zvolit různé testy. Záměr počítal s tzv. nepodkročitelným minimem, tedy s hranicí pro vstup do maturitních oborů.

Kateřina Valachová se naopak vrací k jednotnosti zkoušek, připravovaných ministerskou organizací CERMAT. Zároveň se nepředpokládá, že by byla zákonem stanovená minimální hranice pro přijetí do maturitních oborů, což původní záměr zcela mění.

Zůstává však stále nejasné, jak bude vypadat implementační dokumentace a jakou pozici zaujmou zřizovatelé, tedy kraje. Ti mohou vzhledem ke své pozici vyvíjet efektivní tlak na ředitele, aby hranici pro přijetí do maturitních oborů stanovili.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Návrh přijímacích zkoušek nedává v této podobě příliš velký smysl. Pokud školy nemusejí stanovit hranici přijetí, pak není jasné, proč musejí jednotné přijímací zkoušky dělat. Paradoxně to však znamená, že nedojde na řízený přesun žáků na velmi pochybnou vzdělávací kolej, tedy do učilišť v jejich současném stavu. Ďábel je ale skryt v detailu: nevíme, jakou povinnost stanoví prováděcí vyhláška a není jasné, zda se zřizovatelé nebudou snažit vyvíjet na školy s maturitními obory nátlak.“ 

Přečtěte si celý článek

V meziresortním připomínkovém řízení je nyní novela školského zákona, která upravuje podobu přijímání na SŠ, podobu tzv. Národní rady pro vzdělávání, povinný předškolní rok vzdělávání a maturitu.

Praha 14. dubna – Ačkoliv médii proběhla zpráva, že přijímací zkoušky na SŠ budou sice povinné, ale nikoliv jednotné, v aktuálním návrhu zákona se s jednotnými kritérii stále počítá. Ředitel SŠ je také povinen zohlednit výsledky předchozího vzdělávání. Novela dále upravuje podobu Národní rady pro vzdělávání a prodlužuje povinné vzdělávání o rok v mateřské škole. Možnost individuálního vzdělávání zahrnuje, ale ne pro každého rodiče.

Přinášíme přehled nejvýraznějších změn:

V § 34 návrhu je ustaveno faktické posunutí povinné školní docházky s počátkem od 5 roku života dítěte. Ačkoliv tato úprava vzbudila na veřejnosti značnou diskusi, předkládaný zákon počítá s plošným zavedením povinnosti. Zákon nicméně umožňuje individuální vzdělávání (a tedy i zařazení dítěte do dětské skupiny, což však není explicitně stanoveno). Zákonní zástupci však budou muset doložit technické a prostorové podmínky, seznam vzdělávacích pomůcek a to, že vzdělávající osoba má maturitu. Za plnění povinnosti se považuje i docházka do přípravné třídy na ZŠ. Na mateřských školách bude, jakým způsobem budou individuální vzdělávání ověřovat a také způsob omlouvání dětí z docházky.

Komentář EDUin: Zavedení povinného vzdělávání od 5 let je výraznou změnou v systému vzdělávání. Je v pořádku, že existuje možnost individuálního vzdělávání, nicméně jistou nedůvěru vzbuzuje stanovení podmínek, které bude muset rodič prokázat. Z možnosti vzdělávat děti doma jsou vyloučeni lidé bez maturity, což může být vnímáno jako diskriminace. Bude velmi důležité, jak konkrétní podmínky upraví prováděcí právní předpis.

 

Kompletně nový § 60 nově upravuje způsob přijímání ke studiu na SŠ. Byť se v médiích objevila informace, že přijímací zkoušky nakonec nebudou jednotné, v projednávané verzi se o „jednotných kritériích“ přímo hovoří (odst. 2). V odst. 4 je pak stanovena povinnost zahrnout mezi kritéria vždy přijímací zkoušku z českého jazyka a literatury a matematiky. Povinnost konat přijímací zkoušku platí pro obory s maturitou. Podmínky má vyjasnit prováděcí právní předpis. § 60d de jure stanovuje, že jednotná kritéria (MA, ČJ) tvoří minimálně polovinu výsledku a stanovuje také povinnost zahrnout do hodnocení výsledky z předchozího vzdělávání. § 61 upravuje podmínky pro přijímání na víceletá gymnázia podle přijímání na SŠ.

Komentář EDUin: Dostupné informace o tom, jak budou kritéria přijímacích zkoušek specifikována, se poněkud liší, což je při tomto stavu rozpracování zákona velmi překvapivé. Trváme na tom, že pravomoc určit podobu a obsah přijímacích zkoušek by měl ředitel školy, tento návrh zákona to ale zásadně mění. Opět bude velmi záležet na znění prováděcího právního předpisu.

 

Dle § 78 se novou součástí tzv. společné části maturitní zkoušky mají stát také tzv. matematika rozšiřující a cizí jazyk rozšiřující. Předpokládaným důvodem je nabídnout vysokým školám možnost zahrnout výsledky této rozšiřující (náročnější) zkoušky do hodnocení přijímacího řízení na VŠ.

Komentář EDUin: Snaha ministerstva školství „vtáhnout“ VŠ do maturit tak, aby zohledňovaly jejich výsledky v přijímacím řízení, dlouhodobě selhává. Ani matematika, ani cizí jazyky nepatří v přijímacím řízení k nejfrekventovanějším zkouškám. Už jen z tohoto důvodu je znovuzavádění dvoukolejné maturity koncepčně nejasné. Ministerstvo pravděpodobně ani nepředjednalo s VŠ jejich postoj.

 

Národní rada pro vzdělávání je zakotvena v § 172. Podle platného návrhu by měl být předsedou rady premiér a místopředsedou ministr školství. Počet členů i jejich jmenování stanoví status rady. Status rady schvaluje vláda.

Komentář EDUin: Z původního záměru vytvořit expertní „radu starších“, která bude tvořit přirozený korektiv záměrům ministerstva, nezbylo nic. Současný návrh je plně poplatný politickému zadání aktuální vlády a rada bude nepochybně sloužit nikoliv k tomu, aby korigovala, ale posvěcovala.

 

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Ať už jde o povinný poslední rok předškolního vzdělávání nebo přijímačky na SŠ, těžko hodnotit, dokud nebudou známy prováděcí právní předpisy. Fakt, že na poslední chvíli dochází k neočekávaným změnám, nesvědčí o koncepční práci. Národní rada pro vzdělávání nakonec zdegenerovala do podoby orgánu podporujícího vládní politiku. Škoda, zbytečně promarněná šance.“ 

Přečtěte si celý článek

Připomeňme si nejpodstatnější události roku 2014, které určí další vývoj vzdělávání v této zemi.

Strategie vzdělávání 2020 a rozporuplnost jejích záměrů ve srovnání s reálnými kroky MŠMT, novela školského zákona a dopady na posuzování handicapu ve vzdělávání, zákon o pedagogických pracovnících a jeho důsledky pro vzdělávání na českých školách, jednotné přijímací zkoušky na střední školy, zákon o dětské skupině, rostoucí počet rodičovských a komunitních škol, diskuse o kariérním řádu, povinná maturita z matematiky v roce 2019 a tlak byznysu na formování vzdělávacího systému. Otisk Marcela Chládka v českém vzdělávání.  Připomeňme si nejpodstatnější události roku 2014, které určí další vývoj vzdělávání v této zemi.

Vzhledem k rozsáhlosti materiálu vám jej budeme dávkovat, a to v pěti tematicky koncipovaných vydáních během následujících 14 dní. Obsah jednotlivých vydání bude následující:

I. díl: Strategie

Strategie 2020 má správné cíle, kam ale kráčí ministerstvo?
Digitalizace českého vzdělávání a otevřené vzdělávací zdroje

II. díl: Legislativa

Novela školského zákona v bludném kruhu skupinových zájmů
Zákon o dětské skupině ohrožující lesní školky a dětské kluby a vítězství „občanské nespokojenosti“
Potřebujeme dobré učitele, nebo učitele s papírem z pedagogické fakulty?

III. díl: Změny v systému

Kariérní řád bude. Bude k něčemu dobrý?
Jednotné přijímací zkoušky a jejich nejasný smysl
Matematika, tlak na formování vzdělávání a jak jedno s druhým úzce souvisí

IV. díl: Trendy

Zakládání komunitních a rodičovských škol kontra reakce státu
Školní stravování směrem ke smysluplnější podobě

V. díl: Řízení vzdělávání

Otisk Marcela Chládka v českém vzdělávání aneb role ministra je klíčová

Zároveň připomínáme Audit vzdělávacího systému v ČR v podobě SWOT analýz, který EDUin zveřejnil v listopadu.

III. DÍL

Kariérní řád bude. Bude k něčemu dobrý?

Od roku 2016 by český vzdělávací systém měl mít historicky první kariérní řád pro české učitele. Koncept byl připraven v uplynulém roce. Role učitele je podle dostupných informací klíčová, nicméně hodnocení českých učitelů nelze opřít o žádná kritéria a neexistuje žádná systémová opora, podle níž by bylo možné určit, který učitel dělá dobrou práci a který ne.

Nový kariérní řád tuto možnost představuje, nicméně jako vždy je problém v realizaci. Podle předpokladů má mít kariérní řád čtyři kategorie, do nichž budou učitelé rozděleni. Implementace řádu má trvat až do roku 2030. Počáteční zařazení učitelů má proběhnout tak, že budou rozděleni do prvních dvou základních skupin, a to pouze podle „odslouženého“ věku. Už to otevírá otázku, zda takové nastavení na začátku dává smysl. Další kontroverzní otázkou je, zda učitelé, kteří budou v nejvyšší kategorii, mají mít snížený úvazek, když právě oni jsou tím nejkvalitnějším, co český vzdělávací systém má.

Funkčnost kariérního řádu komplikuje také fakt, že mezi zainteresovanými stranami na něm nepanuje shoda a někteří ho už nyní odmítají. Velmi obtížné bude svázat kariérní řád s tzv. standardem učitele (přehledem vlastností a dovedností, které by měl učitel mít) a financováním (odměňováním učitelů). Bez toho bude ovšem pozitivní vliv kariérního řádu na kvalitu učitelů malý a může se dokonce stát, že tento vliv ani pozitivní nebude.

K tématu:

Záznam kulatého stolu: Připravovaný kariérní řád vyvolává rozporuplné reakce

Pět procent nejhorších učitelů dělá rozdíl mezi ČR a Finskem

 

Jednotné přijímací zkoušky a jejich nejasný smysl

Marcel Chládek v době, kdy ještě nebyl ministrem školství, veřejně deklaroval, že plošné testování není cesta ke zlepšení kvality českého školství. Zaštiťoval se přitom zkušenostmi z Finska. Tentýž člověk, nyní už v roli ministra, stanovil jako jeden ze svých hlavních cílů zavedení plošných přijímacích zkoušek na střední školy. Podle jeho mínění zajistí tento krok potřebnou kvalitu výuky na středních školách tím, že dojde k větší selekci při přijímání do maturitních oborů.

Přijímací zkoušky mají vejít v platnost v roce 2016 a podle dosavadních tvrzení ministerstva bude záležet na řediteli školy, jaká další kritéria přijetí stanoví a jakou váhu plošným testům dá. Pokud to tak bude, cíl, který sleduje Marcel Chládek, se stane takřka nedosažitelným. Pokud však bude ministerstvo (a kraje, tedy zřizovatelé) tvrdě prosazovat to, aby se plošné testy staly hlavním kritériem přijetí, efekt bude velmi pravděpodobně opačný, než předpokládá Strategie vzdělávání 2020. Přístup ke vzdělání bude více restriktivní a předchozí vzdělání na ZŠ se stane do značné míry přípravou na testování, což je obsahově velmi omezí. Jedná se navíc o krok, který nemá zahraniční obdobu.

V roce 2015 má proběhnout generálka přijímacích zkoušek na středních školách. Podle dosavadních informací se velká část škol generálky zúčastní, což signalizuje, že většina škol skutečně se zavedením jednotných přijímacích zkoušek v příštím roce počítá. Jsou však nadále školy, které jim nepřikládají příliš velký význam. Zavedení v roce 2016, dojde-li na něj, bude pravděpodobně provázet i řada dalších problémů, protože podle neoficiálních zpráv z ministerstva školství nebyl úřad na tento nápad Marcela Chládka připraven.

K tématu:

Tisková zpráva: Více žáků na učilištích je proti veřejnému zájmu

Tisková zpráva: Přechod ze základní na střední školu. Jak je to v zahraničí?

 

Tisková zpráva: Jednotné přijímací zkoušky znevýhodní děti z méně vzdělaných rodin

 

Matematika, tlak na formování vzdělávání a jak jedno s druhým úzce souvisí

Ministerstvo školství ohlásilo, že od roku 2019 bude povinná maturitní zkouška z matematiky. Tento krok má podle ministerstva zajistit, aby čeští maturanti získali lepší matematické znalosti, neboť podle mezinárodních srovnání došlo od 90. let k propadu znalostí a v současnosti se čeští žáci ocitají v průměru.

Proti plánu ministerstva se ale zdvihá odpor řady lidí, kterým jde o totožné: aby si čeští žáci osvojili matematiku. Jejich předpoklad je ale zcela jiný a vychází z toho, že nejen znalosti, ale zejména vztah českých žáků k matematice se varovně změnil. Čeští žáci patří mezi ty, kdo v mezinárodním srovnání (PISA) uvádějí vůbec nejmenší oblíbenost tohoto předmětu ve škole.

Milan Hejný, didaktik a dlouholetý novátor v oblasti výuky matematiky považuje za této situace zavedení povinné maturity za „intelektuální kladivo“, jehož důsledkem ke zvýšení matematické gramotnosti (kýženého cíle) nedojde. Totéž si myslí další lidé, kteří jinak matematiku silně podporují, jako je Jana Straková, Oldřich Botlík, Ondřej Šteffl, Petr Matějů a další.

Právě na tématu matematiky se výrazně projevuje tlak ze strany ekonomické sféry. Svaz průmyslu a dopravy, lobbistická organizace podporující zájmy velmi silné ekonomické sféry v ČR, staví matematiku na první příčku vzdělávání. Prezident svazu Hanák se netají tím, že posun povinné maturity z matematiky z roku 2020 na rok 2019 se udál jeho přičiněním.

V roce technického vzdělávání, tedy v roce 2015, budeme pravděpodobně svědky dalšího tlaku tímto směrem. Problém však spočívá v tom, že nejprve by bylo nutné změnit způsob výuky a obsah tohoto předmětu, a teprve poté uvažovat o zvýšení důležitosti tohoto jistě klíčového předmětu.

K tématu:

Tisková zpráva: Povinná maturita z matematiky je nekoncepční a nesmyslná

 

Přečtěte si celý článek

Jednotné přijímačky samy o sobě kvalitu vzdělávání na ZŠ nezlepší, motivaci žáků nezvýší, úspěch u maturity nepředpoví, vzdělání nezrovnoprávní.

Praha 4. listopadu – Okolo záměrů jednotných přijímacích zkoušek na SŠ se vede dlouhodobá diskuse. Záměry je vhodné poměřovat s předpokládanými dopady projektu. Proto EDUin shrnuje záměry přijímaček a doplňuje k nim pravděpodobné dopady.

Deklarované cíle jednotných přijímacích zkoušek jsou následující:

1)      Zkvalitnit vzdělávání na základních školách a zvýšit motivaci žáků.

Teze: Přijímací zkoušky přinutí školy i učitele k většímu úsilí v těch oblastech, na které se testy zaměří, a tím dojde ke zvýšení kvality vzdělávání.

Realita: Přijímací zkoušky přinutí (nikoliv motivuje) školy a žáky připravovat se na testy (zvládat techniku jejich vyplňování a omezený vzdělávací obsah). Upevní nevhodný přístup ke vzdělávání, který je na mnohých školách praktikován, zejména v matematice.

2)      Přijímací zkoušky předpoví úspěšnost budoucích maturantů

Teze: Přijímací zkoušky odfiltrují nevhodné uchazeče o studium v maturitních oborech. Nebude tak docházet ke zbytečné studijní úmrtnosti a stát ušetří peníze za ty, kdo neodmaturují.

Realita: Přijímací zkoušky pravděpodobně nejsou schopny vytvořit účinný filtr (podle analýzy Scio na datech z projektu Vektor, MŠMT žádnou analýzu nezveřejnilo). Aby tomu tak bylo, musela by být jejich laťka nastavena příliš vysoko, čímž by postihla i řadu studentů, kteří maturitu zvládají.

3)      Přijímací zkoušky zrovnoprávní uchazeče (budou plošné, nejen krajské)

Teze: Z hlediska spravedlnosti v přístupu ke vzdělávání je nutné, aby byly přijímací zkoušky plošné, nejen v některých krajích.

Realita: Pokud plošně nařídíme přijímačky, které nezohlední kvalitu základních škol, jež žáci navštěvovali, nezvýšíme rovnost v přístupu ke vzdělávání, ale naopak zvyšujeme nerovnost a míru selekce. Děti z funkčních rodin budou úspěšnější, rodiče jim zaplatí přípravu ke zkouškám, u nefunkčních rodin to bude naopak. Jednotné přijímačky zvýší nerovnost.

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Zavádět tak silné opatření, jako jsou jednotné přijímací testy, bychom měli po zvážení všech důsledků a na základě ověřitelných dat. Navíc právě zkušenosti z krajů, kde podobné testy už několik let existují, například Zlínský kraj, ukazují, že nedošlo k  významné změně ve struktuře středoškoláků. Je tedy pravděpodobné, že ani tento účel – více žáků na učilištích jednotné přijímačky nesplní.  Jakkoli v tomto případě lze říci, že naštěstí.“ 

Přečtěte si celý článek

Ministerstvo školství si usurpuje komplexní odpovědnost za testování. Kontraproduktivně.

Praha 11. září – Jednotné přijímací zkoušky, jak jsou navrženy současným vedením MŠMT, předpokládají komplexní roli ministerstva v jejich přípravě, administraci, vyhodnocení i garanci celého procesu. Zkušenost se schopnostmi a limity této instituce ukazují na nežádoucí riziko: pochybnosti o kvalitě i zbytečně dominantní roli státu.

Jedním z rizik, která představují jednotné přijímací zkoušky pro český vzdělávací systém, představuje vedle nežádoucího ovlivňování přístupu ke vzdělávání a způsobu výuky na ZŠ i zcela dominantní role státu v jejich realizaci. Což se netýká pouze tohoto projektu. Projekt jednotných přijímacích zkoušek kopíruje model státních maturit, v němž v minulosti došlo k velmi vážným chybám, provázejícím přípravu, realizaci i schopnost reakce na nedostatky.

Tento stav je do značné míry způsoben tím, že celý projekt je zároveň realizován i garantován ministerstvem školství, byť je přípravou projektu pověřena k tomuto účelu zřízená instituce (Cermat). Ministerstvo se tak dostává do konfliktní situace, v níž je zároveň realizátorem i garantem.

Jako příklad odlišné praxe lze uvést roli instituce Qfqual v anglickém školství. Tato organizace, ačkoliv zřízená a financovaná státem, je nezávislá na ministerstvu školství a zodpovídá se parlamentu. Její rolí je mimo jiné garantovat, aby testování, které probíhá ve školním vzdělávání, probíhalo v souladu s kurikulárními dokumenty a dalšími mandatorními požadavky. Nedochází zde však ke konfliktu zájmů, protože organizace sama testy netvoří, pouze dohlíží na různé poskytovatele (z komerčního i neziskového sektoru), kteří testování realizují.

Bohumil Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: Více než desetiletá, chaotická, nekoncepční a neefektivní příprava státních maturit, která prokazatelně stála více než miliardu korun, přičemž výsledným produktem je koncept v hodnotě maximálně desítek milionů korun, není důkazem, který svědčí pro opakování takového modelu. Rolí státu nepochybně je garantovat to, co se děje ve veřejném vzdělávání. Není jeho rolí tento proces ovládat, omezovat nebo dokonce klást překážky.“ 

Přečtěte si celý článek

Výsledkem jednotných přijímacích zkoušek bude více žáků na učilištích. Učiliště ale nezajišťují potřebnou úroveň základních gramotností, říká PIAAC.

Praha 26. srpna – Takzvané „nepodkročitelné minimum“, které mají zajistit jednotné přijímací zkoušky na střední školy, má sloužit k tomu, aby se na maturitní obory dostali pouze ti žáci, kteří jej překročí. Je vysoce pravděpodobné, že důsledkem této snahy bude více žáků na učilištích. Podle výsledků v odborných kruzích respektovaného mezinárodního šetření PIAAC však žáci učilišť v základních gramotnostech buď stagnují, nebo je dokonce ztrácejí.

Cílem jednotných přijímacích zkoušek je posílit stavy žáků na českých učilištích. Tento cíl je vzhledem ke známým faktům o úrovni učňovského školství, uplatnitelnosti jeho absolventů na trhu práce i poměru žáků na jednotlivých typech středních škol velmi kontroverzní.

Podle průzkumu Programme for the International Assessment of Adult Competencies (PIAAC, organizováno OECD), který mezinárodně srovnává úroveň základních gramotností (čtenářské, numerické a dovednosti řešit problémy v prostředí informačních technologií), jsou absolventi českých učilišť v průměru pod úrovní těch, kdo absolvovali pouze základní školu (pouze v numerické gramotnosti dosahují lepších výsledků). Z pohledu těchto gramotností je tedy vzdělání na učilištích vysoce neefektivní a pro žáky rizikové, protože selhává v rozvíjení dovedností, které jsou klíčové.

Podíl vyučených v české populaci je v současnosti více než 32 %. Poměr lidí s odborně zaměřeným středoškolským vzděláním (oproti všeobecnému) v ČR vysoce překračuje průměr zemí OECD. Na nezaměstnanosti v ČR se přitom, z hlediska dosaženého vzdělání, podílejí nejvíce právě vyučení bez maturity.

Bohumil Kartous, spolupracovník EDUin, řekl: „Pokud se podíváme na možné důsledky, jsou očividné. Přístup k maturitním oborům bude omezen a tím pádem přibude více žáků na učilištích. Při znalosti výsledků PIAAC je tato snaha zarážející. MŠMT by nejprve mělo vyvinout zvýšené úsilí o to, aby učiliště byla schopná vzdělávat své žáky v elementárních dovednostech. Jestliže v tomto učiliště selhávají, nelze žáky vystavovat riziku snížené gramotnosti. Taková snaha je nezodpovědná a stojí proti veřejnému zájmu. Prospěšná může být v podstatě jen některým průmyslovým odvětvím, postaveným na levné pracovní síle, kterou dodá stát. Dlouhodobý problém s nezaměstnaností lidí s nižším dosaženým vzděláním neřeší.“ 

Přečtěte si celý článek