Tiskovky označeny tagem ‘jednotné přijímací zkoušky’

Přečtěte si rozbor aktuálního stavu a hlavních argumentů k otevírání dat ze státních zkoušek. EDUin se zvyšování transparentnosti společné části maturitní zkoušky a jednotných přijímacích zkoušek věnuje dlouhodobě. Tiskovou zprávu k tématu najdete ZDE, starší články a tiskové zprávy si můžete přečíst ZDE. Analýza je dostupná ke stažení ve formátu PDF.

  1. Pojmy a termíny

(A) Agregovaná data (podle Cermatu anonymizovaná data) – de facto informace o úspěšnosti jednotlivých úloh (resp. podúloh), obvykle tvořené informací o tom, kolik žáků vybralo jednotlivé nabízené položky, případně získalo 0, 1, 2, 3, 4 body v úlohách s tvorbou odpovědí.

(B) Částečně anonymizovaná prvotní data (podle Cermatu položková data) – každému žákovi odpovídá jeden záznam, žák má obvykle anonymní identifikátor (číslo), doplněný v některých případech o znak skupiny škol (gymnázium, SOŠ, SOU s maturitou, nástavby); záznam je tvořen částí kódovou a částí bodovou; v části kódové je u uzavřených úloh informace o vybrané položce (například A, B, C, …, nebo ANO či NE apod.), u úloh s tvorbou odpovědi je pouze kód odpovídající v zásadě uděleným bodům; v části bodové je „překlad“ kódů do bodového zisku.

Podle publikačního kalendáře se agregovaná, resp. částečně anonymizovaná prvotní data zveřejňují vždy k 31. 7.

Tento text se nezabývá tzv. výsledkovým portálem s celkovými výsledky celých škol, krajů, skupin oborů a jen částečně se dotýká analytických zpráv, které začal Cermat publikovat po změně vedení. Jde v něm primárně nikoli o výsledky celých testů (a třeba jednotlivých škol či jejich různých skupin), nýbrž o výsledky jednotlivých úloh a podúloh a jejich souvislosti.

  1. K argumentu „nemůžeme více zveřejňovat z důvodu ochrany osobních údajů“

Analogie s volebními daty

Český statistický úřad zveřejňuje na svých stránkách volební výsledky ve dvou verzích. Pro běž­ného uživatele jde o rozklikávací zdroj informací, ve kterém se uživatelsky vstřícným a pochopitel­ným způsobem může dostat třeba až k tomu, jak příslušné volby dopadly v jeho volebním okrsku. Pro odborně zdatnějšího uživatele má formu tzv. otevřených dat, která snadno umožňují strojové zpracování. Rozklikávací verze nemá v nástrojích Cermatu přímou analogii, neboť ani jeho agrego­vaná data (A) nejsou v uživatelsky vstřícné podobě – chybí v nich nejen uživatelský komfort, ale například také informace o tom, která nabízená položka v multiple-choice úlohách je správná. Jistou analogií volebních otevřených dat jsou částečně anonymizovaná prvotní data (B).

Analogie s volebními daty je užitečná také při uvažování o míře rizika, že zachování určitého údaje (například pohlaví) může v některých případech umožnit identifikaci žáka. Je třeba si uvědomit, že riziko je extrémně nízké a jde o střet základního práva na ochranu osobnosti s dalšími základními právy (právo na vzdělání a právo na informace, včetně práva na přiměřené informace o činnosti státních orgánů). Ústavní soud rozhoduje v případě střetu více základních práv důsledně tak, že je třeba pečlivě zvážit důležitost ochrany každého z nich. Právo na tajné hlasování u voleb zaručuje Listina základních práv a svobod. Když ale v malé vesničce dají všichni oprávnění voliči hlas stejné straně, z dat ČSÚ lze zjistit, jak volil Jan Novák, který tam žije. V posledních volbách do Sněmovny málem došlo k tomu, že se poslancem stal někdo, koho občané nezvolili. To by byl průšvih dotýka­jící se samotné podstaty demokratického státu. Příčinou bylo nezapočítávání přednostních hlasů udělených kandidátům, jejichž jména byla na druhé straně hlasovacího lístku. Veřejně dostupná a přiměřeně anonymizovaná volební data tomu pomohla zabránit – ovšem za cenu velmi malého rizika pro pana Nováka. Podobně je tomu například s uváděním informace o pohlaví žáků v anonymi­zovaných prvotních datech. Zatím tam není, ale být by tam měla, protože její přínos vyváží extrém­ně malé riziko, že kvůli tomu dojde k identifikaci výsledků Jana Nováka.

Závěr: Vymlouvat se, že data nelze zveřejňovat z důvodu, že by na nějaké malé škole nebo oboru mohl někdo identifikovat výsledky konkrétního žáka je přehnané a zavání účelovým alibismem. Jednak je to málo pravděpodobné, za druhé existuje analogie se zveřejňováním volebních výsledků, kde to nijak nevadí.

Data mají sloužit k vyšší transparentnosti, demokratické kontrole, zkvalitňování celého procesu a konkrétního znění úloh a tím i k vyšší důvěře společnosti v celý proces státního testování. Tento vyšší zájem převažuje nad zcela marginálním rizikem identifikace výsledků nějakého konkrétního žáka a tímto prizmatem by se k tomu, dle našeho názoru, mělo MŠMT postavit a využít tak mj. externí expertní analýzu (viz též následující právní rozbor).

  1. Právní stav

Východiskem je odstavec 4 článku 17 Listiny základních práv a svobod, který říká: Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

Dává vlastně návod, jak posuzovat ustanovení zdánlivě silného § 183c školského zákona, které říká: Údaje získané při přípravě nebo zjišťování výsledků vzdělávání podle § 74, 78, § 171 odst. 2 a § 174 odst. 2 písm. a) a údaje vytvořené kombinací nebo vzájemným srovnáním těchto údajů právnická osoba nebo organizační složka státu, která s těmito údaji nakládá, neposkytuje žadatelům o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím, pokud údaje vypovídají o:

  1. a) výsledcích jednotlivých dětí, žáků a studentů,
  2. b) průměrných nebo souhrnných výsledcích za školu nebo více škol nebo za jinak vymezenou skupinu dětí, žáků nebo studentů,
  3. c) srovnání výsledků mezi školami nebo jinak vymezenými skupinami dětí, žáků nebo studentů,
  4. d) obsahu a formě zadání, která dosud nebyla využita v ukončeném zjišťování,
  5. e) připravovaných nebo používaných nástrojích pro zjišťování a zpracování výsledků vzdělávání.

Je vcelku zjevné, že bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti nemůže ohrozit poskytnutí žádného údaje spadajícího pod § 183c. Ochranu práv a svobod druhých může ohrozit poskytnutí údajů spadajících pod a), pokud by vypovídaly o výsledcích konkrétních (identifikovatelných) osob, a dále poskytnutí údajů spadajících pod d) a snad též e), neboť by to mohlo ohrozit spravedlivost zkoušek (například prozrazením obsahu jen někomu). Poskytnutí agregova­ných dat (A) a částečně anonymizovaných prvotních dat (B) pod § 183c zjevně nespadá, a to ani v případě, že částečně anonymizovaná prvotní data obsahují znak skupiny škol (gymná­zium, SOŠ, SOU s maturitou, nástavby) nebo údaj o pohlaví žáků (viz bod 2).

Proto také MŠMT již několikrát poskytlo částečně anonymizovaná prvotní data z přijímacích zkou­šek nebo z maturitní zkoušky na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím (dále jen Infozákon), a to včetně znaku skupiny škol (gymnázium, SOŠ, SOU s maturitou, nástavby).

Poznámka: K údaji o pohlaví viz dále.

Důležité je rovněž ustanovení § 2 odst. 4 správního řádu: Správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.

Závěr: Je zřejmé, že nechce-li se MŠMT dopustit porušení tohoto ustanovení správního řádu, resp. lhůty pro poskytnutí informace v Infozákoně, mohou být termíny zveřejnění dat uvedené v publikačním kalendáři (což je dokument bez jakékoli právní závaznosti vůči veřejnosti) výrazně překonány žádostí o poskytnutí příslušných dat podanou dostatečně včas podle Infozákona. Proto je zveřejňování dat vhodné automaticky rozšířit i o znak skupiny škol a pohlaví žáka.

  1. Zbytečné utajování ničí důvěru

Práce Cermatu je od spuštění státní maturity v roce 2011 provázena neochotou poskytovat veřejno­sti relevantní informace. V prvním ročníku bylo dokonce podáno trestní oznámení na statutární zástupce EDUinu za zveřejnění znění zadání právě použitých maturitních testů. Zprávy o výsled­cích státní maturity měly téměř pokaždé jinou strukturu a pracovaly dokonce s datovými soubory získanými v různých letech podle různých kritérií – nemožnost sestavit věrohodné datové řady byla očividná. V některých letech nedošlo ani ke zveřejnění klíčů správných řešení, jindy se Cermat snažil utajit manipulaci s hodnocením uzavřených úloh. Například na jaře 2017 došlo tímto způso­bem k umělému snížení obtížnosti testu o 4,6 %, což vedlo k tomu, že prvomaturantů propadlo namísto 10 275 jen 5 896. J. Zíka napsal, že „s ohledem na zkušenosti z minulých období maturitní zkoušky lze vždy očekávat záměrnou nebo nevědomou dezinterpretaci zveřejněných dat“. Byl to však on, kdo například ve dvou ročnících sdělil veřejnosti jen část pravdy: že v maturitním testu Matematika došlo k mírnému zlepšení průměrné úspěšnosti za všechny žáky. Neprozradil už ovšem, že se současně zhoršili jak gymnazisté, tak negymnazisté a ke zlepšení průměru za všechny žáky došlo jen díky tomu, že mezi nimi přibylo gymnazistů.

K pohlaví žáků

Jedním ze základních požadavků na jednotné testy (přijímací i maturitní) je, že nesmějí zvýhodňo­vat některé pohlaví. Podle oficiálních Cermatu dosáhly na jaře 2018 v přijímacích testech na osmi­letá gymnázia dívky o 2,1 procentního bodu lepšího výsledku v českém jazyce, ovšem v matematice byl naopak výrazně lepší průměrný výsledek chlapců. Rozdíl tam činil 5,8 procentního bodu. Je samozřejmě důležité vědět, v jakých typech úloh byly rozdíly mezi oběma pohlavími nejmenší a největší – například kvůli tomu, aby se na to mohli zaměřit učitelé. A také kvůli tomu, aby se podobný nedostatek v následujících přijímacích testech už nevyskytoval. MŠMT ovšem žádost o částečně anonymizovaná data s údajem o pohlaví odmítlo s odůvodněním, že taková data nejsou k dispozici, protože se tím nikdo nezabýval. Buď to není pravda, anebo k analýzám výsledků přistupuje Cermatu zcela diletantsky. Zatímco analytická zpráva Cermatu za první dva ročníky jednotných přijímacích zkoušek člení souhrnné výsledky testů i podle pohlaví, v letošních signálních výsledcích jednotných přijímaček už údaje o pohlaví chybějí. To budí podezření, že rozdíly výsledků mezi pohlavími jsou ještě větší než v minulém roce.

Podobně trapně se vyvíjela situace kolem letošní úlohy č. 11 maturitního testu z matematiky. Nejprve vyšlo najevo, že Cermat utajil jak před externími členy své vlastní validační komise, tak před členy Nezávislé odborné komise MŠMT pro posouzení maturitního testu z matematiky skutečnost, že uznával nejen odpověď (pouze) 248º uvedenou v klíči, ale také odpověď 248º a 112º. Počet žáků, kterým pro úspěšné složení zkoušky chyběl 1 bod v úloze 11 a současně uvedli odpo­věď (pouze) 112º, však prý kvůli způsobu zpracování není znám. Ačkoli je to velmi důležité a šlo o „ruční“ zkontrolování odhadem 300 naskenovaných záznamových archů. To vyvolává nejrůznější domněnky kvůli tomu, že podle některých odborníků měla být uznávána rovněž odpověď (pouze) 112º. Opravdu nebyli tito žáci identifikováni? A pokud skutečně nebyli, neměl by být změněn způsob vyhodnocování otevřených úloh, aby pracnost opravy nebránila průchodu spravedlnosti?

Závěr: Popisované problémy zbytečně oslabují důvěru odborné i laické veřejnosti. U mnohých učitelů vyvolávají dokonce frustraci (viz například diskuze pod články na webu eduin.cz nebo ceskaskola.cz nad spornou otázkou č.11 z letošní matematiky). Jsme přesvědčeni, že otevírání dat by tento problém řešilo, a je to tudíž v zájmu společnosti i MŠMT. Dle argumentů výše je nezbytné do zveřejňovaných kategorií anonymizovaných dat zařadit i pohlaví žáka.

  1. Současný stav

Přehled zveřejňovaných dat a termínů – porovnání jednotných přijímacích zkoušek a společné části maturitní zkoušky

druh informace – termín zveřejnění přijímačky maturita
znění testů (zadání) – v den použití ano ano
pracovní verze klíče správných řešení – v den použití ne ne
prac. verze odůvodnění správných odpovědí – v den použití ne ne
prac. verze vysvětlení, co úlohy ověřují – v den použití ne ne
defin. verze klíče správných řešení – v den odeslání výsledků ano ano
defin. verze odůvod. správ. odpovědí – v den odeslání výsledků ne jen matematika
defin. verze vysvětlení, co úl. ověřují – v den odeslání výsledků ne ne
agregovaná data – v den odeslání výsledků ne ne
část. anonymiz. prvotní data – v den odeslání výsledků ne ne
agregovaná data – 31. 7. ano ano
část. anonymiz. prvotní data – 31. 7. ano ne

Závěr:

Odůvodnění správných odpovědí bylo letos na jaře zveřejněno poprvé, kvitujeme alespoň nějaký posun.

Není zřejmé, proč existuje rozdíl mezi přijímačkami a maturitou u částečně anonymizovaných prvotních dat zveřejňovaných k 31. 7. Agregovaná data by měla být zveřejňována v uživatelsky vstřícné podobě – podobně jako rozklikávací volební data. Položky s šedým pozadím buď nejsou zveřejňovány vůbec, nebo zveřejňovány jsou, ale pozdě – měly by být zveřejňovány v uvedeném termínu.

Žlutě označená pole – přijímačková (na 4leté obory) ani maturitní data neobsahují znak skupiny škol (gymnázium, SOŠ, SOU s maturitou, nástavby) a neobsahují ani údaj o pohlaví. Z hlediska ochrany osobních údajů to nemůže být problém u dat přijímačkových, u dat maturitních přinejmenším u prvomatu­rantů (jde o veliké soubory).

  1. Ukázka odůvodnění správných odpovědí a vysvětlení, co úloha ověřuje

Co se stane, když dítě usne?  (zapiš čísla všeho, co se opravdu stane)

Přestane:

  1. dýchat.
  2.   slyšet.
  3.   růst.
  4.   vytvářet sliny.
  5.   vytvářet moč.
  6.   trávit potravu.
  7.   mu pracovat mozek.
  8.   odpovídat na otázky.
  9.   mu obíhat krev v těle.

Poznámka: Žák tedy mohl odpovědět třeba 2,3,7,8 – věděl, že nabídka úlohy může mít víc správných položek, ale jejich počet předem neznal.

Odůvodnění (správné položky tučně):

  1. Člověk dýchá i ve spánku, můžeme slyšet oddechování a pozorovat pohyby hrudníku.
  2. Člověk slyší i ve spánku – větší hluk ho probudí.
  3. Lidské buňky se dělí i ve spánku. Novorozenec většinu času prospí, přesto velmi rychle roste.
  4. Sliny se vytvářejí i ve spánku, což můžeme u dětí pozorovat (poslintaný polštář).
  5. Moč se vytváří i během spánku – ráno obvykle potřebujeme na záchod. Malé děti se někdy v noci počurávají.
  6. Potravu trávíme i ve spánku – ráno máme opět prázdný žaludek a hlad.
  7. Mozek pracuje i ve spánku, zpracovává nabyté informace a řídí základní tělesné procesy.
  8. Člověk ve spánku nereaguje vědomě na vnější podněty. Může sice třeba pohnout nohou,
    když ho polechtáme na chodidle, ale neví o tom.
  9. Krev v těle obíhá i ve spánku, můžeme pozorovat pulsování cév. Bez přísunu kyslíku do mozku, což obstarává právě okysličená krev, bychom během několika minut zemřeli.

Vysvětlení, co úloha ověřuje

Cílem úlohy bylo odhalit chybné představy žáků o funkcích těla ve spánku. Například dýchání bude nejspíš jednoznačně posuzováno jako funkce, která ve spánku trvá, zatímco u sluchu, práce mozku, vytváření slin a trávení mohou být výsledky horší. Žáci nejspíš zamění tyto funkce za jejich vědomé, aktivní použití: naslouchání, uvažování či jezení. Úloha zjistí, do jaké míry si žáci uvědomují, že velká část tělesných procesů je řízena zcela nezávisle na našem vědomém úsilí o ně, a probíhá tedy i ve spánku.

Je třeba upozornit, že vysvětlení, co úloha ověřuje, je něco jiného než příslušnost úlohy k určitému tématu v RVP nebo v katalogu požadavků, kterou zachycuje tzv. specifikační tabulka. Jako příklad lze uvést úlohu č. 9 z letošního přijímacího testu pro deváťáky, v níž měli žáci najít v odstavci o 883 znacích tři podstatná jména, která se skloňují podle vzoru „růže“. Velmi podstat­nou součástí úlohy je přečtení relativně dlouhého textu, který ovšem žák musí kvůli dalším úlohám číst nejméně ještě jednou, protože v nich jde o porozumění obsahu. Úloha č. 9 tedy ověřuje znalost vzorů pro skloňování podstatných jmen jen u těch žáků, kteří se nenechají otrávit její nesmyslností.

Zmiňovaný text:

Zásadní poznatky geniální vědec získal díky studiu pěnkav. Všiml si rozdílů v jednotlivých populacích těchto ptáků, které žily na různých galapážských ostrovech. Vypozoroval, že tvar a velikost jejich zobáku jsou přizpůsobeny dostupným zdrojům potravy. Některé pěnkavy pomocí svého drobného zobáku snáze zkoumaly květy, jiné pěnkavy měly silný zahnutý zobák jako papoušek a drtily jím oříšky. Na každém ostrově se u pěnkav vyvinuly znaky nejlépe zajišťující přežití druhu. Po návratu z výpravy Darwinovi trvalo více než dvacet let, než plně pochopil, že právě pobyt na Galapágách je klíčem k porozumění evoluci. Svou evoluční teorii představil v roce 1859. V díle O vzniku druhů přírodním výběrem vysvětlil, že organismy se postupně přizpůsobují měnícím se podmínkám prostředí a že přežijí jen ty, které se na změny nejlépe adaptují. Jeho myšlenky posunuly vědecké poznání o značný krok vpřed.

  1. Proč jsou navrhované změny užitečné

Prvním univerzálním odůvodněním výše uvedených návrhů je veřejná kontrola práce Cermatu a předcházení chybám, kterým opakovaně nedokázal zabránit – v případě státní maturity je letos (viz Matematika, úloha č. 11) i dříve často buď maskoval, nebo prostě ignoroval. Pokud bude zřejmé, že v případě klíče správných odpovědí, odůvodnění správných odpovědí i vysvětlení, co úlohy ověřují, jde při zveřejnění v den testování o pracovní verze, nebudou případné nedostatky většině lidí vadit. Bude však zřejmé, co autor každé jednotlivé úlohy sledoval a jak si představoval správné řešení. Pokud někdo objeví chybu (byť jen domnělou), upozorní na ni a Cermat bude mít dost času se upozorněním zabývat tak, aby – pokud se podezření prokáže – nedostatky nepronikly do oficiálních výsledků žáků. Například matematická úloha č. 11 byla podezřelá již v den zveřejnění testu. Až do zveřejnění klíče správných řešení však nebylo zřejmé, zda jde o nedostatek zadání, nebo naopak o záměr (odvést pozornost od druhého správného řešení 112º).

Druhým univerzálním odůvodněním výše uvedených návrhů je užitečnost pro výuku. Za pro­středky státního rozpočtu vzniká, vlastně jako vedlejší produkt, veliké množství informací pro učitele a didaktiky odpovídajících předmětů, často poměrně překvapivých. Cermat mj. disponuje velmi bohatou (a před veřejností skrytou) databází odpovědí žáků na úlohy s tvorbou odpovědí. Tzv. agregovaná data (A) obsahují vlastně jen informaci o úspěšnosti úloh, resp. o četnosti nabízených odpovědí. Kolik učitelů matematiky ovšem tušilo, že následující triviální úlohu z maturitního testu Matematika správně vyřeší pouze 15,7 % maturantů (z necelých 17 tis. žáků)?

Čerpadla

Nádrž se plní několika stejně výkonnými čerpadly. Dvě čerpadla by prázdnou nádrž naplnila za x hodin (x > 0). Vyjádřete v hodinách, za jak dlouho by prázdnou nádrž naplnilo n čerpadel (n Є N).

Tzv. částečně anonymizovaná prvotní data (B) umožňují hlubší analýzy. Lze například zkoumat, jak si žáci úspěšní v úloze o čerpadlech počínali v jiných úlohách testu. Jaká část z nich byla nadprů­měrně úspěšná? Byli úspěšnější chlapci, nebo dívky? Atd.

  1. Další návrh

Z písemného vyjádření MŠMT i Cermatu vyplývá, že vyhodnocování úloh testu Matematika s tvorbou odpovědi probíhá způsobem, při kterém se ztrácí řada informací, které jsou cenné jak pro vlastní vyhodnocení, tak pro školy při práci s výsledky. Výsledkem vyhodnocování (například úlohy č. 11) je pouze informace, zda žák uvedl hodnotu pokládanou za správnou, uvedl hodnotu pokládanou za nesprávnou, případně neuvedl hodnotu žádnou. Jenomže cennou informací je především to, které hodnoty žáci uváděli a kolik takových žáků u každé hodnoty bylo. Často se z nich totiž dají zpětně rekonstruovat postupy, kterými k nim žáci dospěli. Zvláště úlohy směřující pouze k číselnému výsledku by vlastně vůbec neměly být předmětem „ručního“ hodnocení, neboť je pomalé, nákladné a navíc v případě chyby v pokynech pro hodnotitele musí být opakováno od samého počátku. Algoritmy pro rozpoznávání obrazců jsou už mnohem dokonalejší než v roce 2011 a vzhledem k tomu, že záznamové archy jsou skenovány, vlastně nic nebrání tomu, aby číselné hodnoty v odpovědích žáků byly rozpoznávány strojově a zaznamenávány v prvotním datovém souboru. Kontrolu rozpoznání svých odpovědí může provést každý žák prostřednictvím internetu.

  1. září 2019 Za EDUin

Miroslav Hřebecký, programový ředitel

 

Přečtěte si celý článek

Praha 5. září 2019 – Zveřejňujeme analýzu EDUin ke stavu a velmi malému pokroku v otevírání dat z jednotných, státem organizovaných zkoušek (společná část maturitní zkoušky, jednotné přijímací zkoušky). V materiálu rozebíráme nelogické disproporce v celém procesu a vyvracíme některé argumenty státní správy, a zároveň přinášíme konkrétní doporučení, co by se v procesu mělo zlepšit směrem k vyšší kvalitě zkoušek od fáze zadání, formulace úloh, až po následné zveřejnění agregovaných dat k expertní i veřejné kontrole.

Po opakovaných chybách v zadání otázek a nejednoznačných správných řešeních v maturitní zkoušce i JPZ bylo CZVV (Cermat) opakovaně vyzýváno odbornou veřejností, ale koneckonců i svým nadřízeným orgánem ministerstvem školství, aby celý proces učinilo maximálně transparentním a po realizaci zkoušek zveřejnilo nejen zadání a klíč správných odpovědí, ale i vyargumentovalo zařazení jednotlivých úloh a poskytlo anonymizovaná data, která by odborníkům umožnila analyzovat testy jako celky i jednotlivé sporné úlohy.

Zveřejňujeme detailní analýzu současného stavu, kdy při porovnání procesu zveřejnění dat kolem maturitní zkoušky a jednotných přijímacích zkoušek dokazujeme nerovnoměrnosti, které CZVV usvědčují z nerovného přístupu a deficitu transparentnosti. Zároveň vyvracíme častý argument státní správy o nemožnosti zveřejnění anonymizovaných dat s odkazem na ochranu osobních údajů. Přinášíme analogii se zveřejňováním volebních výsledků, kde je praxe léta zavedená a společností přijímaná.

V závěru se soustředíme na formulování konkrétních návrhů, v čem by se měly tyto druhy zkoušek zkvalitnit, aby lépe plnily svoji úlohu a minimalizovaly negativa, která obecně high – stakes testy přinášejí.

Analytický materiál je ke stažení ZDE.

 

Přečtěte si celý článek

Pokud bychom se na základě jednotných přijímacích testů chtěli něco dozvědět o znalostech žáků v češtině a matematice, musel by Cermat zveřejnit podrobná data

Praha, 1. května 2019 – Co říká včerejší informace Cermatu, že letos dosáhli uchazeči o čtyřleté maturitní studium v testu z matematiky průměrného výsledku 43,1 %? Je to hodně, nebo málo? Proč se současně zhoršili v češtině o 3,2 procentního bodu oproti loňskému roku? Podobné otázky kolující veřejným a mediálním prostorem jsou typickým příznakem zmatené debaty o vzdělávání. Nic takového totiž z podobných údajů vyvozovat nelze.

Aby diskuse o těchto otázkách měla nějaký smysl, musel by Cermat zveřejnit anonymizovaná data přijímacích testů, nebo alespoň hodnoty průměrné úspěšnosti jednotlivých úloh. Je na místě se ptát, proč se tak nestalo. Novináři i veřejnost by o takové informace určitě stáli.

Cermat letos poprvé zveřejnil zadání přijímacích testů vždy ve stejný den, kdy je žáci psali. Klíče správných řešení zpřístupnil současně s rozesláním individuálních výsledků školám, až na datech zkontroloval, že je všechno v pořádku. Nezveřejnil ovšem průměrné hodnoty výsledků u jednotlivých úloh, natožpak anonymizovaná data. Ačkoli je nepochybně má. Příležitost zkvalitnit debatu o tom, jak mají přijímací zkoušky vypadat, tak opět propásl. Smysl má diskuse nad zadáními jednotlivých úloh a nad tím, jak úspěšně se s nimi žáci vyrovnali. Debata nad průměrnými výsledky jednotlivých testů a jejich meziročními změnami je zavádějící, neboť nemůže jít o debatu o tom, co přesně žáci umějí či neumějí. Je pouze debatou o tom, jak se letos Cermatu podařilo či nepodařilo nastavit obtížnost jednotlivých testů.

Je také třeba si uvědomit, že úkolem těchto testů není ověřit znalosti a dovednosti žáků jako v případě testů maturitních. Hlavním úkolem přijímacích testů je vytvořit žebříček uchazečů, který pomůže školám rozhodnout o jejich přijetí či nepřijetí. Ten je kritériem, které musejí brát v úvahu.

Právě v souvislosti s proměnlivou obtížnosti testů je dobré připomenout další argument, proč by bylo problematické zavést centrálně stanovenou nepodkročitelnou bodovou hranici – tzv. cut off score. Za situace, kdy se meziročně liší průměrné výsledky v testech i o více než sedm procentních bodů, by to znamenalo, že by se na maturitní studium v jednotlivých letech dostaly skupiny žáků vybrané každý rok s velmi rozdílnými nároky. I při stejné velikosti populačních ročníků by se jejich počty lišily třeba o pět až osm tisíc, aniž by rozdíl nějak souvisel s jejich skutečnými znalostmi a dovednostmi. Je to ilustrativní případ, jak citlivá jsou podobná opatření vzdělávací politiky a jaké nezamýšlené důsledky mohou mít.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Zveřejněnými čísly Cermat jen odvádí pozornost. Otázkou je, od čeho. Namísto zpřístupnění relevantních dat ve chvíli, kdy to veřejnost opravdu zajímá, nás zásobuje nesmysly. Z průměrných výsledků meziročně nesrovnatelných testů nevyplývá, zda se znalosti žáků zlepšily, nebo zhoršily. Nevyplývá z nich ani nic o tom, co přesně děti umějí a neumějí. Cermat takové informace samozřejmě má, ale učitelům a veřejnosti je poskytuje s velkým zpožděním.“

Přečtěte si celý článek

Praha, 28. února – V českém vzdělávacím systému byly postupně zavedeny plošné, státem připravované a garantované zkoušky na úrovni maturit (2011) a přijímací zkoušky na SŠ (2017). Tzv. high-stakes zkoušky mají významný vliv na modulaci vzdělávání na stupních, které jim předcházejí. Takové zkoušky vytvářejí spolu se vzdělávacími programy jednoznačné zadání vůči školám a učitelům: stávají se z hlediska přípravy prioritou, nejdůležitějším cílem vzdělávání. Odtud tedy pramení jejich vliv. Jejich současné nastavení posiluje mezigenerační vzdělanostní reprodukci a selektivitu v českém systému. Děje se tak kvůli úzkému zaměření na jazyky a matematiku. EDUin doporučuje sledovat celkový vývoj dítěte, jeho motivaci a adekvátně tomu uzpůsobit hodnotící nástroje. Žákovská portfolia, dlouhodobé projekty či větší volitelnost předmětů se nabízí jako možná východiska.

Audit vzdělávacího systému, který EDUin každoročně vydává, upozorňuje na klesající úspěšnost u maturitních zkoušek. Ta je podle dostupných informací způsobena změnami v náročnosti testů a jejich hodnocení. To je plně v gesci organizátora státních zkoušek CERMAT, který historicky měnil obtížnost na objednávku některých ředitelů škol, jimž přišla nedostatečná. Vyšší neúspěšnost u maturit posléze zavdala hejtmanům důvod ještě posilovat vliv klíčových zkoušek zavedením nepodkročitelné hranice. „Vliv testů CERMATu na vzdělávací dráhu dítěte je naprosto zásadní. Opakovaně se ovšem ukazuje, že testy jdou obsahově vstříc dětem z podnětnějšího prostředí. V praxi to znamená, že u zkoušek díky pomoci rodiny lépe uspějí děti z kulturně či ekonomicky bohatších rodin,“ říká vedoucí komunikace EDUin Bob Kartous.

Právě vliv jednotných přijímacích zkoušek a maturit na reprodukci vzdělávacích nerovností je v hledáčku akademiků z Ústavu pro výzkum a rozvoj vzdělávání Univerzity Karlovy nebo České školní inspekce. Ta ve svých závěrech tvrdí, že potenciál identifikovat uchazeče s předpoklady k úspěšnému zvládnutí studia by měly spíše zkoušky z čtenářské a matematické gramotnosti a obecných studijních předpokladů. „České školství by mělo jít naproti rozmanitosti dětí a umožnit hodnocení, které opravdu zohlední výsledky žákovy činnosti. I těch mimo školu. Jde například o žákovská portfolia, která mohla být relativně snadným prostředkem k posouzení mnohem širšího spektra charakteristik žákovy osobnosti,“ vysvětluje Kartous. Některé školy se již nyní o celistvý přístup snaží, ale stále jsou vázány státními testy s předepsanou váhou většinou 60 %.

V případě maturit by se změny měly více přizpůsobit současnému způsobu práce, který již nevyžaduje znát nepřeberná množství informací nazpaměť. To je stále požadavkem některých zkoušejících ve školních částech zkoušky dospělosti. Naopak, maturitní zkoušku by bylo záhodno pojmout jako komplexní ověření potenciálu žáka na konci střední školy. Forma celoročního projektu, ať už v podobě písemné práce, případně hmotného výrobku či kupříkladu software či založení funkční organizace, by prověřila mnohem širší spektrum znalostí a dovedností žáků.

Zatímco v jiných zemích si mohou žáci volit vlastní maturitní předměty a formy jejich splnění, Česko zatím lavíruje. „Stojíme před klíčovými rozhodnutími. Ministerstvo školství aktuálně připravuje Strategii rozvoje vzdělávací politiky do roku 2030, revizi rámcových vzdělávacích programů a klíčových zkoušek. Je potřeba postupovat koncepčně a jasně říct, jak má u nás vzdělávání vypadat. Školy by měly dostat od státu zadání především rozvíjet možnosti každého dítěte, a to nepůjde bez vědomé změny přijímacích zkoušek nebo maturit,“ uzavírá Kartous.

Přečtěte si celý článek

Praha, 1. 11. 2018 – Asociace krajů v čele s hejtmankou Karlovarského kraje se snaží dobrat nástrojů, které by krajům umožnily přísněji regulovat síť regionálního školství. Proto také asociace iniciovala debatu o zavedení nepodkročitelného minimálního skóre u jednotných přijímacích zkoušek na střední školy, kde byla patrná snaha upravovat přijímání žáků do studia v souladu s požadavky zaměstnavatelů. Nyní Karlovarský kraj předkládá návrh zákona, který by regionům jakožto zřizovatelům umožňoval přímo určovat počty žáků v jednotlivých oborech. Jde o alarmující snahu nadřadit partikulární zájmy se spornou legitimitou nad zájmy a poptávku žáků a fakticky podřídit síť škol aktuálním požadavkům pracovního trhu bez ohledu na důležitější indikátory ve vzdělávání. A to bez snahy o skutečně efektivní nástroje harmonizace školství a trhu práce.

Asociace krajů podle dostupných informací navrhuje projednání možnosti zavést cut-off score jako snahu řešit velkou míru fluktuace studentů na středních odborných školách. Obavy ze zájmu škol přijímat co nejvíce žáků vlivem financování „na hlavu“ jsou opodstatněné. Je však důležité připomenout, že od září příštího roku bude zaveden nový systém financování, který školy oprostí od ekonomického kalkulu. Ten nyní – zejména na středních odborných školách a učilištích – vede k přijetí všech či téměř všech účastníků řízení. Nový způsob rozdělování prostředků bude sledovat odučené hodiny a úvazky pedagogů, takže by měl odměnit školy spravedlivě nehledě na jejich obsazenost.

Hejtmanka Jana Vildumetzová stojí za návrhem zavedení tzv. cut-off skóre, které by mohlo sloužit jako represivní nástroj pro ovlivňování přechodu žáků ze základních na střední školy. EDUin v tomto ohledu varoval, že nejvíce by byli postiženi žáci ze socioekonomicky slabého prostředí. Nyní Vildumetzová předložila jménem kraje návrh zákona, který by ředitelům ukládal za povinnost nechat si schvalovat počet žáků, který chtějí přijmout do nových ročníků.

Jaké zájmy představitelé asociace a jmenovitě některých krajů hájí, není jasné. Svaz průmyslu a dopravy ČR oficiálně odmítá cut-off skóre jako opatření, jež bude neefektivní.

Roztříštěný školský systém, v němž je z demografických důvodů větší nabídka míst ke studiu než poptávka žáků, musí hledat jiná řešení pro optimalizaci. Komplexní analýza školních prostředků od OECD v roce 2016 konstatovala, že větší plánovací zodpovědnost s ohledem na vývoj populačních ročníků, strukturu školského systému a kvalitu vzdělávání by mělo převzít ministerstvo školství jakožto centrální orgán. To by mělo úžeji spolupracovat s kraji a společně vyvinout jasné zásady naplněnosti a administrace škol po republice.

Sledování trhu práce, s nímž by samozřejmě školství mělo být v určitém souladu, by nemělo spoléhat na znalosti krajských politiků, ale měly by se zapojit rovněž Národní vzdělávací fond a Národní ústav pro vzdělávání, tedy instituce schopné poskytovat kvalitní demografický i ekonomický výhled. Jeho nezbytnou součástí by měla být analýza, která bude sledovat, například s jakými počty žáků mají školy výhledově počítat nebo jestli dochází k (ne)shodě mezi studovaným oborem a zaměstnáním jednotlivce.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: “Je vysoce pravděpodobné, že ti představitelé krajů, kteří cut-off skóre prosazují, nedomýšleli skutečné dopady takového opatření a že na tom zdaleka neexistuje ani uvnitř asociace jednotné stanovisko. Ačkoliv snahy, zejména Karlovarského kraje, decimovat budoucnost regionu jsou varovné, pevně doufejme, že zvítězí evidence-based přístup. Cut-off skóre může mít v českém selektivním vzdělávacím systému zhoubný vliv na dosažené vzdělání u dětí ze sociálně a ekonomicky slabých rodin a kvalitu vzdělání zbytku populace nijak nezvýší.”

Přečtěte si celý článek

Praha, 9. října Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga oznámil, že ministerstvo školství připraví v řádu týdnů návrh na zavedení centrálně stanovené minimální bodové hranice (cut-off skóre) u jednotných přijímacích zkoušek pro přijetí na střední školy. Stalo se tak na základě podnětu Asociace krajů ČR. Jde o unáhlený krok, který není opřený o dostatečnou analýzu příčin selhávání žáků v maturitních oborech. Velmi pravděpodobně by měl takový krok za následek snížení dostupnosti vzdělání pro žáky ze sociálně slabých rodin.

EDUin připravil odborné stanovisko (position paper), jenž shrnuje předpoklady podobných opatření ve vzdělávací politice a dopady zavedení tzv. cut-off skóre na vzdělávání, zejména na konkrétní skupiny žáků a v širším kontextu na společenský vývoj:

  • nedostatečná znalost příčin selhávání žáků ve středním školství,
  • opatření (cut-off skóre) místo zlepšení vzdělávání omezuje přístup k němu,
  • snaha přesunout větší procento uchazečů z maturitních na nematuritní obory za současného stavu vzdělávání na učilištích znamená posilování vzdělávací regrese,
  • hrozící nárůst sociální imobility dětí ze sociálně slabých rodin v českém vzdělávacím systému, jehož výraznou charakteristikou je závislost dosaženého vzdělání na socioekonomickém statusu rodiny.

Kompletní stanovisko, zdroje a argumentaci obsahuje kompletní dokument.

Bob Kartous, analytik a vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Zavádění cut-off skóre v přijímacích zkouškách na střední školy může posílit už tak vysokou závislost dosaženého vzdělání na socioekonomickém statusu rodiny. Ti, kdo takový krok obhajují, buď nevědí, co činí, nebo je jim to jedno. Obojí je politováníhodné. Naštěstí Svaz průmyslu a dopravy tento krok jednoznačně odmítl, což by mělo i Asociaci krajů ČR přesvědčit, že vlastně nehájí ničí konkrétní zájem. Nehledě na to, že vzdělání je výsostným zájmem veřejným, ne soukromým, ne skupinovým, ne čistě ekonomickým.“

Přečtěte si celý článek

Position paper EDUin

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga oznámil, že ministerstvo školství připraví v řádu týdnů návrh na zavedení centrálně stanovené minimální bodové hranice (cut-off skóre) u jednotných přijímacích zkoušek pro přijetí na střední školy[1]. Stalo se tak na základě podnětu Asociace krajů ČR. V tomto dokumentu shrnujeme předpoklady podobných opatření ve vzdělávací politice a dopady zavedení tzv. cut-off skóre na vzdělávání, zejména na konkrétní skupiny žáků a v širším kontextu na společenský vývoj:

  • nedostatečná znalost příčin selhávání žáků ve středním školství,
  • opatření (cut-off skóre) místo zlepšení vzdělávání omezuje přístup k němu,
  • Zavedení cut-off skóre kauzálně povede na ZŠ ke zvýšení důrazu na přípravu žáků, kteří se hlásí na maturitní obory, a naopak snížení pozornosti vůči těm, kteří se na maturitní obory nehlásí.
  • snaha přesunout větší procento uchazečů z maturitních na nematuritní obory za současného stavu vzdělávání na učilištích znamená posilování vzdělávací regrese.
  • hrozící nárůst sociální imobility dětí ze sociálně slabých rodin v českém vzdělávacím systému, jehož výraznou charakteristikou je závislost dosaženého vzdělání na socioekonomickém statusu rodiny.

Cílem vzdělávání jsou vzdělaní lidé, nikoliv pomyslné zachování hodnoty certifikátů

Deklarovaným cílem Asociace krajů ČR je snížit počet neúspěšných maturantů. Ten v češtině, která je jedinou zkoušku, jíž všichni žáci nyní skládají společně, meziročně roste. Zatímco před pěti lety se pohybovala neúspěšnost kolem dvou procent, během letošního jarního termínu neuspělo okolo deseti procent. Naneštěstí neexistuje komplexní analýza, která by zjišťovala příčiny neúspěchu žáku ve společné části maturitní zkoušky. Lze tak jen obecně předpokládat, že propadlíky budou zejména žáci s dlouhodobě slabým prospěchem.

Jedním ze základních cílů státem poskytovaného vzdělávání by měla být kompenzace rodinného prostředí ve snaze spravedlivě rozvinout a využít potenciál dětí na jeho maximum. Z principu nelze souhlasit s argumentací Asociace krajů ČR, která chce prostřednictvím cut-off skóre omezit přístup k maturitnímu vzdělání těm žákům, kteří nemají dostatečné “studijní předpoklady”. Pakliže roste počet žáků, kteří v závěrečné zkoušce selžou, je na místě zjišťovat důvody jejich neúspěchu a přijímat konkrétní opatření s ohledem na zvyšování standardů u všech dětí. Zjednodušující návrh Asociace krajů ČR problém těchto dětí nejen že neřeší, ale zhoršuje ho tím, že řadu faktorů, které přispívají k žákovskému neúspěchů, redukuje na “nedostatečné studijní předpoklady” a tyto skupiny navrhovaným nástrojem tak exkluduje do vlastního vzdělávacího proudu (střední odborná učiliště).

Není přijatelné, aby se cut-off skóre zavádělo zároveň s cílem snížit počet maturantů. Za prvé, poměr mezi maturitními a nematuritními obory je historicky velmi vyrovnaný a nedochází k významným změnám, které by ze své podstaty volaly po řešení[2]. Za druhé, v souvislosti s přeměnou na Průmysl 4.0 se očekává nárůst kvalifikovaných pracovních pozic, které budou vyžadovat minimálně maturitní vzdělání, lépe řečeno další vzdělávání, jež je na terciární úrovni podmíněno právě získáním maturity. Předpoklady i dosavadní zkušenosti se změnami na trhu práce ukazují, že pracovní náplň na pozicích, tak jak ji známe, se bude proměňovat, bude náročnější vlivem zavedení technologických zefektivnění. Z tohoto důvodu odborníci predikují blížící se zintenzivnění požadavků na vyšší úroveň vzdělání. Tento trend lze ostatně sledovat na masivním přesunu volby profesního zaměření do pomaturitního studia.

Vliv cut-off skóre na předchozí vzdělávání (ZŠ)

Jakákoliv tzv. high-stakes zkouška (zkouška s rozhodným významem pro další pokračování ve vzdělávání, například přijímací zkouška, závěrečná zkouška typu maturit) má prokazatelný a významný vliv na předchozí vzdělávání. Uvedeno na příkladu, přijímací zkoušky na SŠ určují do značné míry přípravu žáků na ZŠ právě na tyto zkoušky. Maturity zase určují z velké části obsah a podobu vzdělávání na SŠ. Významným faktorem je v tomto případě náročnost zkoušky, nicméně samotný psychologický dojem může vést k výraznému ovlivnění předchozího vzdělávání směrem k přípravě na budoucí rozhodný okamžik. Zavedení cut-off skóre dále zvýší vnitřní proměnu kurikula na základních školách zahájenou již zavedením jednotných přijímacích zkoušek od žádoucích gramotností směrem k testovaným tvrdým znalostem pouze z českého jazyka a matematiky. Lze odhadovat, že se prudce zvýší pozornost učitelů věnovaná pouze žákům, kteří se budou připravovat na přijímací zkoušky na úkor ostatních dětí, které by potřebovaly podporu spíše. Čím náročněji bude pomyslná laťka nastavena, tím větší dopad to bude mít na základní školy.

Kde se narodíš, tam také zemřeš

Klíčovým faktorem určujícím vzdělávací dráhu dítěte obecně ve světě je socioekonomický status[3]. Spojení ekonomických, kulturních a sociálních prostředků umožňuje vnímat “výbavu” žáka, s níž (ne)může pracovat ve škole, ve větší šíři. Žáci s rodiči, kteří mají vyšší vzdělání a/nebo prestižnější a lépe placené zaměstnání, profitují z širšího spektra finančních, kulturních a společenských zdrojů. To jim usnadňuje úspěch ve škole oproti žákům z druhého konce spektra, kde se rodiče potýkají s nezaměstnaností, chudobou nebo sociálním vyloučením.

V případě České republiky byla ve srovnání OECD PISA prokázána spolu s Francií nejvyšší míra závislosti žákovských výsledků, obdobně jako úrovně pozdějšího dosaženého vzdělání, právě na rodinném zázemí[4]. Mimo to existují podstatné rozdíly v kvalitě škol mezi kraji, které přispívají k dalším vzdělávacím nerovnostem. Úplný popis existujících nerovností, který vyplývá z šetření PISA z roku 2015, lze nalézt v analýzách České školní inspekce[5].

Lze konstatovat, že na základě těchto významných nerovností, které existují mezi jednotlivci, školami a kraji, jsou vybrané skupiny předem znevýhodněny a jiné prakticky předurčeny k úspěchu. Poněvadž stát nezavádí žádná konkrétní opatření, kterými by zmírňoval rozdíly, dochází k vysoké míře vzdělanostní a potažmo sociální reprodukce. Jedním z hlavních upozornění z nedávno zveřejněné zprávy OECD o stavu českého vzdělávacího systému[6] je kriticky nízká míra vzestupné sociální mobility. Jen 18 % českých dospělých, jejichž rodiče dosáhli nejvýše středoškolského vzdělání, prošlo vysokým školství, což je nejnižší proporce mezi zeměmi OECD.

V neposlední řadě, význam socioekonomického statusu a potvrzení významných rozdílů mezi základními školami a gymnázii přinesl výstup dlouhodobého výzkumu CLOSE[7]. Z výsledků šetření plyne, že na výsledky žáků mezi 6. a 9. třídou má významný vliv socioekonomický status nejen žáka, ale i souhrnně školy v podobě pozitivní motivace mezi žáky navzájem. Platí, že velkou část posunu žáků lze připsat sociálnímu složení žáků ve školách a že školy se stále více a více liší tím, jaké děti je navštěvují.

Za této situace existuje vysoká pravděpodobnost, že zavedení cut-off skóre bude ve vysoce stratifikovaném vzdělávacím systému pouze zrcadlit a upevňovat již existující nerovnosti a omezí vzestupnou vzdělanostní a sociální mobilitu. Navíc, možnost změny střední školy v průběhu studia je zpravidla možná jen v “sestupné” podobě, tedy z gymnázia na střední odbornou školu z ní na střední odborné učiliště.

Na učňák?

Neboť deklarovaným cílem Asociace krajů ČR je snížení počtu maturantů, lze předpokládat, že vedlejším produktem by byl větší počet žáků nastupujících na učňovské obory. Jejich stav je ovšem na základě sekundární analýzy mezinárodních šetření nedobrý, a to jak v úspěšnosti zprostředkování přechodu ze školy na pracovní trh, tak ve výsledcích vzdělávání obecně[8]. Velká část učňů nakonec pracuje mimo svůj vystudovaný obor, což znamená, že úzkoprofilové vzdělání, kterým prošli, je do značné míry nevyužito.

Podíl profesní a praktické přípravy je na učilištích oproti všeobecně vzdělávacím předmětům vysoký. Učňové tak nezískávají potřebnou úroveň čtenářské či matematické gramotnosti, schopnost řešit problémy nebo další nutné schopnosti pro pohyb na flexibilním pracovním trhu. Obsahově školy stále učí velmi úzce zaměřené obory, které však nutně nereflektují rychle se vyvíjející trh. Na něm postupně ubývá pracovních pozic, které jsou manuální a rutinní vlivem automatizace, a přibývá těch, které vyžadují vyšší kognitivní procesy.

Jak bylo popsáno, střední odborná učiliště vyžadují podstatnou a hlubokou organizační i kurikulární reformu, jedině tak lze zlepšit vyhlídky jejich absolventů a zohlední dobový vývoj, který v principu jde proti úzkoprofilovým specializacím s nízkým počtem všeobecně vzdělávacích předmětů. Nelze proto – navzdory palčivým nedostatkům – “zajišťovat” vyšší počet žáků nastupujících do učňovských oborů, které mají patrné nedostatky v poskytovaném vzdělání.

Kdo nastaví cut-off?

Pakliže by lobby za centrálně stanovené cut-off skóre spočívala ve snaze “nasměrovat” více žáků do učňovských oborů, nelze ji než jednoznačně odmítnout. Došlo by k přímé korupci státem poskytovaného vzdělávání soukromými zájmy, které by v případě vlivu na určení cut-off skóre prakticky znovuzavedly systém umístěnek ze začátku 50. let 20. století. Stát by potlačil veřejný zájem a upřednostnil krátkozraký pohled reprezentovaný stanoviskem Asociace krajů ČR na zachování “hodnoty” certifikace vzdělávání (maturity) bez jednoznačné potřeby byť jen krátkodobého uspokojení zájmu zaměstnavatelů. Ostatně odmítavý postoj Svazu průmyslu a dopravy ČR, který svaz přednesl ministru školství (na základě veřejného sdělení viceprezidenta svazu Radka Špicara), hovoří o tom, že stanovisko Asociace krajů se neopírá ani o zájem zaměstnavatelů samotných.

V pozadí přípravy bodových hranic je řada důležitých otázek. Na základě jakých principů by byly jednotlivé cut-off skóre nastaveny a v jaké podrobnosti? Tedy, zda by existovaly různé bodové hranice pro jednotlivé typy nebo obory škol, a zda by se lišily regionálně, nebo by byly celorepublikové. Kdo a na jakém podkladu by cut-off skóre určoval, jak často a podle čeho by se měnilo?

Extenzivní vliv parciálních lobby na vzdělávací politiku napovídá, že by mohlo docházet ke koordinaci s jejich zájmy. Je na místě znovu zopakovat, že stát – jakkoliv má usilovat o efektivní přechod ze škol do zaměstnání a soulad s ekonomickými a regionálními zájmy – se z podstaty věci nesmí dostat do pozice vazala soukromých či skupinových zájmů, jež jsou diametrálně odlišné od zájmu veřejného, jenž definuje vzdělávání financované z veřejných zdrojů. Pokud současný ministr školství Plaga ještě nedávno uvažoval o zrušení jednotných přijímacích zkoušek[9], považujeme za kontradiktorní usilovat o zavedení centrální kontroly toku žáků do středoškolských oborů právě skrze tyto testy.

—-

[1] Plaga navrhne zavedení minimálního počtu bodů pro přijetí na střední. IDnes.cz [online]. [cit. 2018-10-03]. Dostupné z: https://zpravy.idnes.cz/minimalni-bodova-hranice-prijimacky-stredni-skola-plaga-ministr-pxz-/domaci.aspx?c=A180925_102357_domaci_nub

[2] http://www.nuv.cz/vystupy/vyvoj

[3] OECD (2016), „Socio-economic status, student performance and students‘ attitudes towards science“, in PISA 2015 Results (Volume I): Excellence and Equity in Education, OECD Publishing, Paris, https://doi.org/10.1787/9789264266490-10-en.

[4] https://www.csicr.cz/Prave-menu/Mezinarodni-setreni/PISA/Sekundarni-analyzy/Sekundarni-analyza-Vliv-slozeni-tridy,-metod-uplat

[5] https://www.csicr.cz/getattachment/cz/Dokumenty/Tematicke-zpravy/Sekundarni-analyza-Vliv-slozeni-tridy,-metod-uplat/PISA_2015.pdf (str. 11-12), https://www.csicr.cz/Csicr/media/Prilohy/PDF_el._publikace/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD%20%C5%A1et%C5%99en%C3%AD/NZ_PISA_2015.pdf (str. 31-37)

[6] https://read.oecd-ilibrary.org/education/education-at-a-glance-2018/czech-republic_eag-2018-42-en

[7] https://www.pedf.cuni.cz/PEDF-865-version1-tz_close2017pridana_hodnotavg_.pdf

[8] Jana Straková (2015) Strong vocational education – a safe way to the labour market? A case study of the Czech Republic, Educational Research, 57:2, 168-181, DOI: 10.1080/00131881.2015.1030853, https://www.tandfonline.com/action/showCitFormats?doi=10.1080%2F00131881.2015.1030853

[9] https://radiozurnal.rozhlas.cz/jednotne-prijimacky-byt-nemusi-ani-povinna-matematika-rika-ministr-skolstvi-7605202

Přečtěte si celý článek

Společným jmenovatelem navrhovaných kroků je snížit riziko chyb a vadných úloh,
a to s minimálními finančními i organizačními náklady.

Praha, 2. května – Chybné a problematické úlohy v letošních jednotných přijímacích testech ukázaly nutnost přijmout opatření, která by snížila riziko, že se podobná pochybení budou opakovat. EDUin ve spolupráci s iniciativou Maturitní data – odtajněno proto navrhuje některá z nich.

Pro zlepšení uživatelského komfortu a odstranění chyb plošných zkoušek navrhujeme:

  1. Zveřejňovat autorské zdůvodnění každé úlohy. Cermat by měl přebírat od autorů pouze úlohy doplněné popisem, jaké znalosti a dovednosti úloha ověřuje, a zdůvodněním, proč jednotlivé položky jsou či nejsou správnou odpovědí. Tento doprovod každé úlohy srozumitelný žákům by pak měl být zveřejněn ve stejném termínu a na stejném místě jako klíč správných odpovědí.

Zdůvodnění a aktuální stav: Veřejně dostupné zdůvodnění koncepce úlohy by zvěcnilo debaty o jejím záměru a kvalitě. Protože precizní doprovod ke každé úloze musí být připraven předem, také by se snížila pravděpodobnost, že se do testu dostane závadná úloha. Takový doprovod v tuto chvíli pravděpodobně neexistuje. A pokud ano, rozhodně není veřejně přístupný.

Ukázkovou úlohu doplněnou o zaměření a odůvodnění najdete ke stažení ZDE.

  1. Vždy bez prodlení oficiálně zpřístupnit testová zadání. Maturitní či přijímací test by měl být publikován na stránkách Cermatu ve stejný den, kdy ho žáci vyplní.

Zdůvodnění a aktuální stav: Debaty laické i odborné veřejnosti o kvalitě testů a veřejná kontrola probíhají hlavně v době testování, proto je důležité testy zveřejňovat ihned. Okamžité zveřejnění úřední verze testových zadání také vytváří rovné podmínky před druhým kolem přijímací zkoušky. V případě maturity už je okamžité publikování testů standardem. Přijímací testy publikoval letos Cermat až po skončení druhého kola. Tuto praxi je třeba změnit.

  1. Publikovat data z plošné zkoušky současně se zasláním výsledků školám. Zdrojová data, z nichž Cermat počítá výsledky školám, lze snadno anonymizovat tak, aby neumožňovala identifikovat žáky, ale uchovala informace umožňující posoudit, jak žáci a žákyně podle skupin studijních oborů a v závislosti na pohlaví řešili jednotlivé úlohy zkoušky.

Zdůvodnění a aktuální stav: Již dostupná data slouží ve veřejné debatě jako věcný doklad funkčnosti či nefunkčnosti jednotlivých úloh, případně úspěšnosti výuky. Částečně anonymizovaná data jsou veřejným majetkem a jejich zveřejnění neodporuje zákonu na ochranu osobních údajů. Můžeme například zkoumat, jaké skupiny žáků jsou úspěšné u úloh zaměřených na porozumění textu. Zatím je nutné o částečně anonymizovaná data žádat podle zákona o veřejném přístupu k informacím a jsou dostupná se zpožděním a na několika různých místech na webu. Tuto praxi je třeba změnit a publikovat data rutinně současně se zasláním výsledků školám.

  1. Zajistit publicitu závěrečným zprávám ze zkoušek. S odstupem v řádu maximálně měsíců by měla být o každé zkoušce zveřejněna závěrečná zpráva shrnující výsledky a hlavní zjištění. Bude-li provázena názornými diagramy zpracovávajícími výsledky jednotlivých úloh, jistě nebude problém vzbudit zájem laické i učitelské veřejnosti o hlavní zjištění.

Zdůvodnění a aktuální stav: Má-li se kvalita státem organizovaných zkoušek dlouhodobě zlepšovat, je nutná reflexe založená na srozumitelných a každému dostupných informacích, které popíšou silné a slabé stránky konkrétního ročníku zkoušky a zařadí je i do dlouhodobého trendu z hlediska vývoje výsledků žáků. V tuto chvíli existují pro některé ze zkoušek závěrečné zprávy, mají ale někdy podobu neúplného a ryze odborného textu. O názorné zpracování maturitních dat se zatím pokusila pouze iniciativa Maturitní data – odtajněno v roce 2016. Výsledek vzbudil značný zájem, ačkoli nešlo o nákladné ani časově náročné zpracování. Proto by se podobná zpráva měla stát povinným doplňkem každého ročníku kterékoli státem organizované plošné zkoušky.

Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, řekl: „Cermat po celou dobu existence státní maturity a nyní i jednotných přijímaček cílevědomě usiluje o zachování své informační převahy, ačkoli informace získané díky zkouškám patří všem. V době, kdy se veřejnost o zkoušku intenzivně zajímá, ředitel Cermatu občas utrousí do médií nějakou dílčí informaci o výsledcích a své leckdy velmi svérázné interpretace. Případní oponenti výsledky neznají, a proto se ani nemůžou korektně ohradit. Pokračování tohoto stavu je neudržitelné.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Navržená opatření se soustřeďují především na uživatelský komfort a nezabývají se nutnou obsahovou proměnou obou hlavních plošných zkoušek – přijímacích testů a státní maturity. Ať už si ale o potřebnosti proměny myslí zástupci různých názorových proudů cokoli, na těchto základních vylepšeních by se měli shodnout bez větších problémů.“ 

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Pokud stát opravdu chce uspokojit zájem veřej­nosti o plošné zkoušky, pak měla být částečně anonymizovaná data z letošních přijímaček na webu už dnes. Protože právě teď veřejnost zajímá, kolik žáků vyřešilo úlohu s traktorem nebo s cédéčky, případně kolik páťáků nedokončilo nesmyslně náročný test z matematiky. A v čem byli kluci úspěšnější než děvčata. Už za čtrnáct dní to bude většině lidí úplně jedno.“ 

Přečtěte si celý článek

Tvrzení ředitele CERMAT Jiřího Zíky, že jde o ojedinělou lidskou chybu, je nepravdivé. Systém vzniku a kontroly úloh pro přijímací zkoušky a maturitu má zřetelné slabiny dlouhodobě.

Praha, 29. dubna – V letošních přijímacích zkouškách na střední školy se vyskytovalo více problematických úloh – nejen ta jediná, u níž CERMAT uznal pochybení. Na několika příkladech ukazujeme, čemu je třeba se při přípravě testů vyhnout a jaká opatření je nutné přijmout, aby se chybné, pochybné nebo zavádějící úlohy přestaly v testech objevovat.

Kromě věcných chyb je častým problémem úloh z dílny CERMATu, že některá zadání jsou nejednoznačná, ověřují zbytečně složité a okrajové jazykové jevy, případně znejišťují ty žáky, kteří o tématu vědí víc než autor úlohy. Z letošního přijímacího testu vybíráme na doporučení učitelů několik úloh, na nichž ilustrujeme často se vyskytující problémy.

Úloha 12 (5. ročník, 17. dubna)
Které z následujících slov obsahuje kořen skládající se ze čtyř hlásek?
A) objevil
B) zabručel
C) rozběhla
D) nevydržela

Správně je B i C, protože nelze počítat písmena, ale skutečně vyslovované hlásky (b-j-e-h, případně b-j-e-ch). U této úlohy CERMAT po upozornění od učitelů vadu uznal, přestože nikdo z autorů ani členů dvou odborných komisí žádné pochybení nezaznamenal.

Návrh řešení: Cermat by měl přebírat úlohu od autora s popisem, jaké znalosti a dovednosti úloha ověřuje, a také se zdůvodněním, proč jednotlivé položky jsou či nejsou správnou odpovědí. Tento doprovod každé úlohy by pak měl být zveřejněn ve stejném termínu jako klíč správných odpovědí. Jednak by to zvýšilo šanci, že autor sám chybu odhalí, jednak by to zkvalitnilo práci i veřejnou zodpovědnost kontrolních komisí.

Úloha 13.4 (9. ročník, 16. dubna)

Rozhodněte o tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z textu: Magnetické pole Země ovlivňuje simulaci stavu beztíže v pozemských centrech pro výzkum vesmíru.

Správná odpověď je ANO (z textu to skutečně vyplývá), nicméně z hlediska školní fyziky je to nesmysl. Uchazeč zběhlý ve fyzice ví, že vliv má gravitační pole Země, a pokládá informaci ve výchozím textu za chybu.

Návrh řešení: Jde o často se vyskytující vadu, kdy formulace úlohy mate toho, kdo o tématu úlohy ví více než její autor. Tato úloha není chybná, ale penalizuje, přinejmenším ztrátou času, ty žáky, kteří o zadání uvažují hlouběji. Řešením by opět bylo jasnější a explicitní pojmenování toho, co má úloha ověřovat, a povinnost pro autora úlohy konzultovat její znění se specialistou v oboru. V ideálním případě by samozřejmě bylo vhodné vyhýbat se úlohám, které se správně ptají na něco, co jednoznačnou odpověď nemá.

Otázka 18 (5. ročník, 13. dubna)
Vypište všechna měkká přídavná jména: „Pozor!“ vykřikli vyděšení Kopyto a Mňouk. Pěnička konečně zpozoroval hrozící nebezpečí. Vyjekl a v posledním okamžiku se vrhnul stranou. Koza prosvištěla kolem něho a strašlivou silou trkla do zdi. Hladomorna se zachvěla v základech a koza rovněž. Z místa, do něhož narazila, spadly na zem dva kameny a další dva se začaly viklat. Učitel je vyňal a vtom se objevil zvláštní výklenek. Mňouk z této tajné skrýše vytáhl krabici. Kopyto na ni koukal jako tele na nová *****.

Zamýšleným cílem úlohy pravděpodobně bylo ověřit, zda žáci rozliší měkká přídavná jména (hrozící, poslední, zvláštní, další) od přídavného jména vyděšení, které se jim tvarem podobá, ale skloňuje se podle vzoru mladý, a je tudíž tvrdé.  Ve skutečnosti ale podobné úlohy ověřují hlavně schopnost dětí odmyslet si při četbě její obsah a v časové tísni co nejpozorněji hledat nějaký gramatický či jazykový jev.

Návrh řešení: Zkoušky mají především ověřovat schopnost žáků rozumět tomu, co čtou. Možná to není možné provést zaškrtávacími úlohami nebo jejich nevhodnou náhradou („Vypište z výchozího textu…“). Bylo by vhodné podobné úlohy do testů nezařazovat, protože určitě nevyvolají ve výuce změny, které by mohly zlepšit schopnost číst s porozuměním u všech žáků.

Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, řekl: „Léta vysvětluji, proč má Cermat současně s klíčem správných řešení zveřejňovat také jejich důkladné odůvodnění pro žáky. U úlohy s počítáním hlásek by autor musel uvést důvody, kvůli nimž měla být správnou odpovědí ta a ta položka a žádná jiná. A také popsat, co úloha vlastně ověřuje. Kdyby to musel udělat, nejspíš by chybu objevil už on. Zaveďme toto zdůvodnění jako povinnou součást přípravy každé úlohy. A publikujme pak tato zdůvodnění zároveň s klíčem správných odpovědí. Významně tím snížíme riziko podobných chyb a zvýšíme šance veřejné kontroly korektnosti zkoušek.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Tvrzení, že chybná úloha je zcela ojedinělá záležitost a pouhé selhání lidského faktoru, je prokazatelně nepravdivé. O problematických, chybných a nejasně formulovaných úlohách se u maturity a přijímaček diskutuje každý rok. Navíc EDUin i iniciativa Maturitní data – odtajněno opakovaně navrhuje způsoby, jak takovým selháním předejít. Bylo by tedy vhodné, aby letošní lapsus u přijímaček měl alespoň ten pozitivní důsledek, že ministr školství přiměje nové vedení CERMAT zavést taková opatření nejpozději od podzimních termínů maturit a příštích přijímacích zkoušek.“

Přečtěte si celý článek

Praha, 23. dubna – Učitelé ze základních škol stále častěji upozorňují, že podoba jednotných přijímacích testů na střední školy deformuje obsah vzdělávání na některých základních školách. Úlohy jsou z významné části zaměřeny na ověřování nevyužitelných znalostí, zejména v českém jazyce. Cermat zároveň přiznává, že podobu testů může ovlivnit relativně malá vlivová skupina a vedení Cermatu nemá problém s tím, takové objednávce vyhovět. Zároveň upozorňujeme na fakt, že zavedení testů velmi pravděpodobně zvýšilo riziko nárůstu nerovnosti v přístupu ke vzdělávání.  

Z diskusí s učiteli na různých základních školách vyplývá, že minimálně v 9. třídách musejí vlivem aktuální podoby přijímacích zkoušek rezignovat na vzdělávání podle rámcových vzdělávacích programů v jejich šíři a hloubce. Místo toho se věnují přípravě na testy. Ředitel Cermatu Jiří Zíka v rozhovoru pro Aktuálně.cz potvrzuje, že testy mají skutečně přimět školy k tomu, aby na ně své žáky připravovaly. Fakt, na nějž upozorňuje v Auditu českého vzdělávacího systému odborník z Pedagogické fakulty Ostravské univerzity Tomáš Bouda, tedy že přijímací zkoušky deformují vzdělávání na základních školách, však nevnímá.

Podle prohlášení ředitele Cermat ve stejném rozhovoru došlo také v případě jednoho testu ke zvýšení obtížnosti. Test z matematiky pro uchazeče o studium na osmiletých gymnáziích byl upraven na základě požadavků několika škol, které mají speciální matematické třídy.

Výzkumnice z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Jana Straková, stejně jako další odborníci, upozorňují na pravděpodobný negativní vliv, jaký mají přijímací zkoušky na děti z méně podnětného prostředí a jejich šanci i motivaci dosáhnout maturitního vzdělání.

S ohledem na výše uvedené vyzýváme MŠMT, aby:

  • V souladu s požadavky Auditu vzdělávacího systému v ČR revidovalo přijímací zkoušky, nastavení náročnosti testů a proces, jakým je tato náročnost určována.
  • Požadujeme revizi obsahu testů s ohledem na jejich strukturu, vyváženost a vliv na podobu základního vzdělávání.
  • Navrhujeme neprodleně provést analýzu vlivu přijímacích zkoušek na skupinu dětí pocházejících z méně podnětného prostředí.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Každoročně se opakující stížnosti na neřešené problémy přijímacích zkoušek a nezodpovězené otázky, které se dotýkají jejich vlivu, doposud nevyvolaly na ministerstvu školství potřebu jakkoliv analyzovat či revidovat, co vlastně přijímací zkoušky způsobují. Je proto třeba neustále opakovat, že je třeba začít místo chaotických a nepromyšlených kroků dělat skutečnou vzdělávací politiku.“

Přečtěte si celý článek

Pozdním zveřejněním zadání CERMAT zvýhodňuje uchazeče, kteří získali testy ve škole. Zdánlivě rozumné opatření postrádá v digitálním světě smysl.

Praha, 13. dubna – Cermat na svých stránkách uvádí, že zadání letošních přijímacích testů zveřejní po druhém kole, tedy 16. a 17. dubna. Na rozdíl od loňského roku toto rozhodnutí nezdůvodňuje. Iniciativa Maturitní data – odtajněno zveřejnila na svých stránkách přijímací testy prvního kola ihned po jejich vyplnění, protože pozdní zveřejnění podle ní zvýhodňuje žáky, jejichž rodiče využili zákonnou možnost vyžádat si kopie zadání přímo ve škole v rámci nahlížení do spisu. Okamžité zveřejnění tedy zajišťuje rovnoprávné postavení všech uchazečů.

Cermat v rámci loňské debaty o zveřejňování testových zadání argumentoval, že o autorské dílo, k jehož užití je třeba získat souhlas Cermatu. Letos už tuto argumentaci nepoužívá a ze samotných testových zadání tato formulace zmizela. Neuvedl jediný důvod, proč testová zadání nezveřejnil ihned po vyplnění testů uchazeči o studium. Školy sice mají povinnost žákům zadání poskytnout, pokud o něj požádají, ale v informacích pro uchazeče tato informace chybí. Zveřejnění na internetu je tedy nejjednodušší cestou, jak všem uchazečům umožnit rovný, nekomplikovaný a okamžitý přístup k informaci, která je pro důležitá.

Cermat postupuje v rozporu se sdělením čj. MSMT-11705/2017-2 z 1. 8. 2017 podepsaným Ing. Bc. Petrem Bannertem, Ph.D., ředitelem Odboru středního a vyššího odborného vzdělá-vání a institucionální výchovy MŠMT. Podle něj mělo být s Cermatem projednáno, že po loňské debatě o termínu zveřejňování testů zajistí v následujícím období zveřejňování zadání jednotlivých souborů testů bez zbytečného odkladu po jejich zadání uchazečům ve školách v jednotlivých termínech stanovených MŠMT pro jednotnou zkoušku. Zadání prvního kola ale takto zveřejněna nebyla.

Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, řekl: „Ministerstvo školství mi loni po konzultaci s Ministerstvem kultury sdělilo písemně závěr, s nímž zkušení právníci počítali. Testy použité u přijímací zkoušky lze pokládat za úřední dílo a jako takové nejsou chráněny podle autorského zákona. Cermat tudíž nemá žádné prostředky, jak bránit jejich volnému šíření poté, co rozdáním uchazečům na začátku zkoušky ztratily charakter informace veřejně nepřístupné.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Vnímáme pozitivní posun v tom, že Cermat už neužívá problematické argumenty, proč testy nelze zveřejnit jinde než na stránkách Cermatu. A také, že neuvažuje o jejich zveřejnění až po ukončení náhradních termínů. Přesto považujeme krok iniciativy Maturitní data – odtajněno za správný. Doufáme, že od příštího roku už bude okamžité zveřejňování testových zadání zavedeným postupem, protože nejlépe odpovídá reálným poměrům digitální společnosti a nejlépe zajišťuje rovný přístup uchazečů.“

Přečtěte si celý článek

Praha, 19. prosince – Jsou testy jednotných přijímacích zkoušek na střední školy genderově korektní? Kterými úlohami zohledňují autoři Cermatu, že zvláště v páté třídě, tedy v deseti jedenácti letech, je stupeň vývoje u dívek či chlapců rozdílný? Již sedm měsíců trvá snaha zástupců iniciativy Maturitní data – odtajněno získat datové podklady, které by to umožnily zjistit. Ačkoli součástí přihlášky je rodné číslo uchazeče, ministerstvo školství odmítá data vydat s odůvodněním, že s údajem o pohlaví žáků nepracuje.

Autoři přijímacích testů z matematiky a češtiny by měli při jejich sestavování zohledňovat, že dívky a chlapci jsou v jedenácti letech často na odlišném stupni vývoje kognitivních schopností. Je tedy třeba připravit testy tak, aby jednu či druhou skupinu (chlapce nebo dívky) nezaslouženě nezvýhodnily. Jinak hrozí, že nevhodně zvolené úlohy preferující mechanicky nabyté znalosti naplní primy víceletých gymnázií „pilnými žákyněmi“ jen kvůli tomu, že „nezralým žákům“ bývají v tomto věku některé věci lhostejné. Například podle jakého vzoru se skloňují „vajíčka“ nebo co to znamená být „významově souřadný se slovem obraz“. Jde o příklady z přijímacího testu pro žáky pátých ročníků.

Bere Cermat tento problém v úvahu? Z dostupných zdrojů – například ze závěrečné zprávy o letošních přijímacích zkouškách – nic takového nevyplývá. Oldřich Botlík z iniciativy Maturitní data – odtajněno požádal na začátku května 2017 o anonymizovaná data z přijímacích zkoušek s údajem o pohlaví žáka, protože v nich je možné odpověď najít. Ministerstvo mu sdělilo, že s údajem o pohlaví žáků nepracuje.

V takovém případě ale není možné posoudit, zda je dodržována rovnost v přístupu ke vzdělávání mezi chlapci a dívkami. Nevstřícný postup ministerstva při vydávání dat je o to překvapivější, že získání takových dat je velmi snadné. Podle školského zákona ministerstvo eviduje rodné číslo uchazeče, které žák vyplňuje na přihlášce ke studiu. To pak slouží k jeho jednoznačné identifikaci a je samozřejmě spojeno s daty o tom, jak v přijímacích testech odpovídal. Pohlaví se snadno pozná z kódu měsíce narození.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Jsou-li přijímací testy z hlediska rozdílů mezi pohlavími v pořádku, nemá ministerstvo co skrývat. A mělo by mít naopak zájem na tom, aby se o tom mohl přesvědčit také kdokoli jiný. Pokud ministerstvo vědomě skrývá, že testy v pořádku nejsou, podílí se na porušování základního práva občanů. Třetí možnost je, že ministerstvo neví, jak to je, pak ale stěží může uspokojivě plnit své povinnosti v oblasti výkonu státní správy ve školství.“

 

Přečtěte si celý článek

Pokud mají data z plošných zkoušek sloužit ke kvalitnější veřejné debatě, bylo by vhodné, kdyby Cermat jasněji informoval o tom, která data a kde publikoval.

Praha, 29. srpna – Data z plošných zkoušek jsou dostupná na dvou úložištích. Na stránkách novamaturita.cz a cermat.cz. Opravujeme včerejší tvrzení, že Ministerstvo školství a Cermat nesplnilo slib. Data dostupná jsou, jen by veřejnosti napomohla zřetelnější navigace, kde je možné je najít.

Hlavní úložiště dat z plošných zkoušek lze nalézt na adrese https://vysledky.cermat.cz/. V levém menu si pak lze vybrat, která data vás zajímají. V nabídce jsou agregovaná data – tedy výsledky jednotlivých zkoušek, které můžete třídit podle předmětů, skupin oborů, ale i regionálně, podle krajů či škol.

Nově tu naleznete i možnost zobrazit anonymizovaná data z jarního termínu letošní maturity, a i když se to v titulku neříká, lze si v menu na této adrese zvolit i data z letošních jednotných přijímacích zkoušek. Anonymizovaná data ze starších ročníků maturity zatím na této adrese dostupná nejsou.

Druhým místem, kde lze najít maturitní data, je sekce Vybraná statistická data na stránce novamaturita.cz. Tady najdete především data z maturitní zkoušky v roce 2016. Statistiku alternativ odpovědí v didaktických testech, agregovaná data z hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury (2015 a 2016) a anonymizovaná data z písemných zkoušek z ČJL v jarním zkušebním období 2016. Jde o data, která byla zveřejněna poté, co o ně někteří zájemci požádali na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Omlouváme se Ministerstvu školství i Cermatu za mylnou informaci. Upozorňujeme ale na fakt, že běžný návštěvník webových stránek prakticky nemá šanci publikovaná data dohledat. Zvláště na stránkách novamaturita.cz. Tady by pomohla jednoduchá ikona na hlavní stránce Cermatu, která by zájemce dovedla k hlavnímu úložišti dat, kam, jak předpokládáme, budou postupně doplňována i data z předešlých maturitních ročníků.“

Přečtěte si celý článek

EDUin ve spolupráci s iniciativou Maturitní data – odtajněno vyzývá Ministerstvo školství, aby zajistilo pravidelné zveřejňování anonymizovaných zdrojových dat z jednotných zkoušek.

Praha, 15. května – Informace, analýzy a shrnutí, které publikujeme na stránkách eduin.cz a data-mat.cz na základě anonymizovaných zdrojových maturitních dat z roku 2016, ukazují, že jde často o důležité informace, které mohou zvýšit efektivitu a snížit náklady maturitní zkoušky i vzdělávacího systému. Proto vyzýváme Ministerstvo školství, aby připravilo postup a pravidla, na jejichž základě budou co nejdříve zveřejněna data ze všech plošných zkoušek, tedy státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek. A to i zpětně.

Způsob, jakým Cermat a Ministerstvo školství zatím informují o výsledcích státních maturit, je kusý a zcela nedostatečný. Veřejně dostupné zprávy z jednotlivých maturitních ročníků neměly jednotnou strukturu ani obsah a na stránkách novamaturita.cz se dnes už nedají jednoduše najít. Jen obtížně lze dohledat souhrnnou zprávu za roky 2011 až 2015, ta je dostupná na stránce cermat.cz.

To ale není jediný problém. Cermat zatím poskytuje důležitá data obvykle jen na základě žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím adresovaných Ministerstvu školství. Ty podala iniciativa Maturitní data – odtajněno a EDUin. Šlo mimo jiné o výsledky jednotlivých úloh maturitních testů z jara 2016 nebo o výsledky hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury. Z vlastní iniciativy zatím Cermat zveřejnil pouze výsledky maturitních testů z loňského podzimu, a to v uživatelsky velmi nekomfortním formátu. Tento nepřijatelný stav je třeba změnit.

Kvalitu a dostupnost souhrnných zpráv je nutné výrazně zlepšit. Kromě toho je zapotřebí zahájit rutinní zveřejňování anonymizovaných zdrojových dat ze všech jednotných zkoušek. Ta musejí být částečně anonymizována tak, aby nemohla poškodit žádného konkrétního žáka nebo školu, ale přitom umožňovala lépe pochopit, co žáci opravdu umějí a neumějí, co zkoušky opravdu ověřují, jak ovlivňují vzdělávací systém a v čem. Užitečnost publikování takových dat lze ukázat například na některých zjištěních, která jsme publikovali na základě totálně anonymizovaných dat týkajících se českého jazyka a literatury z jarního kola maturity 2016. Zatím jsme se věnovali třem tématům:

Na kterých testových úlohách ztroskotalo nejvíc neúspěšných maturantů. Podrobněji ZDE.

Jak se školám daří zlepšovat čtenářské dovednosti žáků. Podrobněji ZDE.

Jaká témata si maturanti vybírají při psaní slohové práce a kde neuspějí. Podrobněji ZDE.

U každého dílu tohoto seriálu najdete popis toho, co jsme sledovali, co jsme se dozvěděli a k čemu mohou být výsledky takové analýzy užitečné pro debatu nad budoucí podobou státní maturity, jednotných přijímaček a případně dalších zkoušek.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Název naší iniciativy jsme zvolili v době, kdy byly jednotné přijímací testy ještě daleko. Odtajnění se ovšem samozřejmě týká také dat získaných za prostředky státního rozpočtu jejich prostřednictvím. Je také nutné, aby Cermat zpřístupnil učitelům databázi odpovědí žáků na otevřené úlohy. A konečně, Cermat se musí přestat tvářit, že již použité testy jsou nadále chráněny podle autorského zákona.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Už se stalo zvykem, že v případě maturit jsou testová zadání zveřejňována ihned po vyplnění testů. A klíče správných odpovědí jen s malým odstupem. K tomu by bylo vhodné přidat publikování zdrojových dat nejpozději v okamžiku, kdy ministr či ministryně informuje na tiskové konferenci o výsledcích zkoušky. U maturit by to platilo jak v jarním, tak podzimním kole. Kompletní zdrojová anonymizovaná data by měla být dostupná nejpozději ve chvíli, kdy bude po podzimním termínu publikována souhrnná zpráva z aktuálního ročníku maturity, přijímaček či jiné plošné zkoušky.“

Přečtěte si celý článek

Míra zmatku okolo otázky, kdo, kdy a za jakých podmínek má přístup k testovým zadáním, den ode dne stoupá a Cermat vydává zcela rozporná vyjádření.

Praha, 20. dubna – S ohledem na aktuální vývoj debaty k organizaci jednotných přijímacích zkoušek na střední školy vyzývá EDUin ministryni školství Kateřinu Valachovou, aby situaci neprodleně řešila. Tedy aby zajistila rovný a okamžitý přístup k již použitým testovým zadáním a klíčům správných odpovědí pro všechny uchazeče o středoškolské studium. Především by měla zabránit tomu, aby způsob komunikace Cermatu nepoškozoval ty žáky, jejichž rodiče neumějí obejít systém, který jejich děti znevýhodňuje.

Zdeněk Slejška, ředitel EDUin, řekl: „Vedení Cermatu hájí svůj postup požadavkem na zachování rovných podmínek. Současně nesdělilo ředitelům škol, že testová zadání uchazečům poskytnout musejí. Někteří to udělali, jiní nikoli. Za této situace Cermat vyhrožuje žalobou každému, kdo testy zveřejní, ale zároveň souhlasí s tím, že si žáci mohou testová zadání po zkoušce ponechat a předávat si je. Každý den se dozvídáme ještě větší nesmysl a míra chaosu a zmatení žáků a rodičů roste. V této chvíli je jednoznačně úlohou Ministerstva školství, aby v této věci okamžitě zjednalo pořádek a vydalo jasné stanovisko k celé situaci. Je nepřijatelné, když ministryně školství už týden mlčí a tím jen zvyšuje míru nejistoty.“


  • Starší tiskové zprávy k tématu přijímacích zkoušek na střední školy naleznete ZDE (přijímačky a veřejný zájem), ZDE (znevýhodnění sociálně slabých) a ZDE (přínosy a rizika přijímacích zkoušek).

Přečtěte si celý článek

EDUin ve spolupráci s iniciativou Maturitní data – odtajněno zahajuje seriál objasňující, jaké zajímavé a důležité informace je možné vyčíst z anonymizovaných dat jednotných zkoušek.

Praha, 18. dubna – Vedení Cermatu v reakci na zveřejnění testů prvního kola jednotných přijímacích zkoušek oznámilo, že zváží právní kroky a v úterý 18. dubna se poradí s týmem právníků. Uvádíme argumenty, které by měl Cermat vzít v úvahu, a zároveň zahajujeme cyklus Co říkají maturitní data. Ten na základě anonymizovaných dat ze státních maturit ukazuje, jaké důležité informace mohou veřejná data přinášet.

Argumenty vysvětlující, proč zveřejnění testů prvního kola přijímacích zkoušek není v rozporu s předpisy, a je naopak ve veřejném zájmu:

  • Zveřejnění testů před druhým kolem neumožní zvýhodnění těch, kteří by k testům získali přístup neoficiální cestou.
  • Podobně postupuje Cermat v případě testů společné části státní maturity. Tedy zveřejní zadání ihned poté, co žáci testy vyplní. Argument, že by měly být testy utajovány do podzimního kola maturit, aby nebyl někdo zvýhodněn, by zněl nesmyslně. V případě jednotných přijímaček ho ale Cermat používá.
  • Autorský zákon vylučuje test z ochrany, neboť jde o úřední dílo, které je nástrojem důležité životní zkoušky (§ 3 písm. a). Tu skládají desetitisíce nezletilých dětí, jejichž zákonní zástupci mají právo okamžitě po skončení zkoušky vědět, jak vypadala. Mj. kvůli tomu, aby mohli podniknout potřebné kroky. Proto také jiný právní předpis ukončuje utajení testu okamžikem, kdy učitelé rozdají testové sešity uchazečům.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Přijímací test z češtiny podporuje ve školách postupy poškozující právě ty žáky, kteří pomoc školy potřebují nejvíc. Není to zdaleka jen můj názor. Zjevným veřejným zájmem proto je, aby se o správnosti pojetí testu diskutovalo v době, kdy to veřejnost nejvíce zajímá. Není samozřejmě žádoucí, aby Cermat mohl takovou diskusi znemožnit například tím, že zveřejnění testu o měsíc odloží.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Do jisté míry nečekaný spor okolo zveřejnění testových zadání jednotných přijímaček zvýraznil, jak je pro veřejnou debatu důležité, aby ze všech zkoušek včetně těch přijímacích byla dostupná zadání i anonymizovaná data. Proto od příštího týdne odstartujeme seriál pracovně nazvaný Co říkají maturitní data. V něm na základě dat získaných podle zákona o svobodném přístupu k informacím vysvětlíme, co všechno se o zkoušce samotné, možnostech jejího zlepšení a úrovni žáků lze z takových dat dozvědět.“

 

  • Zveřejněné testy prvního kola přijímacích zkoušek najdete ZDE.
  • Starší tiskové zprávy k jednotným přijímacím zkouškám najdete ZDE (k publikování anonymizovaných dat) a ZDE (k rizikům jednotných zkoušek).
  • Článek Oldřicha Botlíka vysvětlující, v čem spočívá riziko zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy z hlediska kvality výuky, čtěte ZDE.

Přečtěte si celý článek

Zdánlivě rozumné opatření postrádá v digitálním světě smysl.

Praha, 13. dubna – CERMAT, organizace řízená ministerstvem školství, jež je odpovědná za přípravu jednotných přijímacích zkoušek a  státních maturit, uveřejnila na svých stránkách informaci o tom, že zadání z obou řádných termínů konání přijímaček zveřejní až 12. 5. Důvodem je údajně snaha zabránit zvýhodnění uchazečů v náhradním termínu, kteří by – na rozdíl od uchazečů v řádných termínech – věděli předem aspoň přibližně, co můžou čekat. Postup Cermatu ovšem znamená, že k utajovaným zadáním se dostanou pouze ti uchazeči, kteří si je dokážou obstarat: díky kontaktům svých rodičů na střed­ních školách nebo někde na internetu.

CERMAT zveřejnil na webových stránkách tuto informaci: „Testová zadání z prvního, druhého i náhradních termínů budou na webových stránkách zveřejněna po 12. květnu 2017. Uchazeči, kteří se omluví z konání přijímací zkoušky v 1. a/nebo 2. termínu, mají možnost konat v květnu náhradní zkoušku. Aby tito uchazeči nebyli zveřejněním dalších testových sad k přípravě ve výhodě oproti uchazečům, kteří konali zkoušku v řádném termínu, bude zadání jednotných testů zveřejněno na webových stránkách Centra až poté, co náhradní termín proběhne.“

Vzhledem k možnostem, které poskytují digitální zařízení, se s vysokou pravděpodobností objeví zadání testů na internetu. Přístup k němu tak získá pouze část uchazečů, a vznikne tudíž skutečná nerovnost podmínek. To se samozřejmě týká už i druhého řádného termínu. Okamžité zveřejnění na oficiálních stránkách by tomu naopak zabránilo.

Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, řekl: „CERMAT by se měl poučit z minulosti. Po zavedení státní maturity postupoval stejně, ale pokoutně ofocená či naske­novaná zadání začala kolovat po internetu ihned po ukončení testování. Pokud CERMAT zadání z 1. termínu nezveřejní do 15 hodin dnešního dne, na stránce www.data-mat.cz tak učiníme my.“

Přečtěte si celý článek

Představa, že se zavedením jednotných přijímacích zkoušek na střední školy sníží neúspěšnost u státních maturit a zlepší se kvalita studujících, je mylná.

Praha, 12. dubna – Hlavním deklarovaným smyslem zavedeních jednotných přijímacích zkoušek na střední školy je zvýšit kvalitu uchazečů o maturitní studium, a tím snížit míru neúspěšnosti u státní maturity. Shrnujeme očekávání, která veřejnost má a upozorňujeme na rizika, o nichž se diskutuje mnohem méně.

Toto jsou pozitivní očekávání při zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy:

Vyšší motivace k učení u žáků osmých a devátých tříd

K tomu již do jisté míry na některých školách došlo. Ti žáci, kteří chtějí jít na školu s maturitou, se více věnují těm předmětům, z nichž budou skládat zkoušky.  Problém je, že to dále zvyšuje nežádoucí vnější motivaci obavami z neúspěchu. Ve vzdělávacích dokumentech se velmi často mluví o důležitosti vnitřní motivace, opatření státu ale staví výhradně na vnější motivaci zkouškami a testováním.

Lepší znalosti v matematice a češtině u přijatých žáků

I to je do jisté míry možné, ale opět jen v těch oblastech, které jsou předmětem testu – většinou jde o typové úlohy, jejich řešení žáci nacvičují. To ale nevede ke skutečné znalosti a žádoucím dovednostem. Podrobnější vysvětlení najdete ZDE.

Nižší míra neúspěšnosti u státní maturity

V tomto případě téměř jistě ke změně nedojde. Představa, že se výrazně změní podíl žáků, kteří usilují o maturitu, je nereálná. Navíc v patnácti letech se podle úrovně znalostí obtížně určuje, kdo uspěje a neuspěje u maturity. Aby se opravdu významně snížil počet neúspěšných u maturity, museli bychom příležitost k maturitnímu studiu upřít minimálně polovině populačního ročníku. Taková změna distribuce uchazečů není ani reálná, ani rozumná.

Jaká jsou rizika zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy:

Redukce učiva základní školy na testované a testovatelné znalosti

Výrazné riziko, k němuž už teď dochází. Pro část učitelů je právě podoba přijímacích testů argument, proč se něčemu nevěnovat a něco naopak posílit (například větný rozbor, typové úlohy z matematiky). Velmi často používaný argument ve školách je, že to a to se musí žáci naučit, „protože to bude v přijímačkách“. Školní vzdělávací programy a učení ke kompetencím se tak dostávají na vedlejší kolej a pozbývají na důležitosti. Ke škodě úrovně vzdělanosti.

Další snížení zájmu o ty, kteří se neucházejí o maturitní studium

Toto riziko je dlouhodobé a zavedení jednotných přijímacích zkoušek ho dále posílilo. Na nematuritní obory odcházejí žáci s velmi nízkou úrovní znalostí. Také proto, že nejsou v centru zájmu základních škol. To pak klade na učitele odborných škol mimořádné nároky. Jednotné přijímačky marginalizaci této skupiny ještě zintenzivní.

Zhoršení pozice dětí z nízkopříjmových sociálních vrstev

Dochází k paradoxu, kdy vedení Ministerstva školství z řad sociální demokracie výrazně zhoršuje podmínky vzdělávání pro děti svých voličů. Rodiče na zavedení jednotných přijímaček reagují jednoznačně – velkým zájmem o placené přípravné kurzy. Ty si ale mohou dovolit ti bohatší. Dojde proto k další diferenciaci mezi „chudými a bohatými“, k rozevírání nůžek mezi jejich šancemi na studium a lepší život.

Tomáš Bouda, výzkumník PedF Ostravské univerzity, k přijímacím zkouškám pro Audit vzdělávání připravovaný EDUin, řekl: „Přijímací zkoušky budou mít vliv na reálné kurikulum. Vycházím z vlastní zkušenosti učitele českého jazyka v základní škole, který zažil jednotné přijímací zkoušky: k redukci učiva výrazně docházelo, pochopitelně neoficiálně, výuka u žáků hlásících se na maturitní obory se soustředila hlavně na testované učivo. Přijímací zkoušky jako nástroj regulace nemohou vést k vyšší kvalitě vzdělávání ani směřování k strukturálně žádoucím druhům a typům vzdělávání.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Projekt jednotných přijímaček startuje, v dohledné době tedy budeme vědět, které z kladů i rizik jsou reálné. Důležité ale je, aby byla co nejrychleji po uzavření přijímacích zkoušek zveřejněna anonymizovaná data z tohoto testování, aby mohlo jak ministerstvo, tak odborná veřejnost vyhodnotit, co ve skutečnosti žáci umějí a v čem a jak podobu jednotných přijímaček pro příští roky přizpůsobit.“

Přečtěte si celý článek

Audit vzdělávacího systému v ČR definoval klíčová témata vzdělávání v ČR, na která by se měla zaměřit pozornost při řízení a rozvoji systému. Přinášíme sérii tiskových zpráv, v nichž se jim budeme postupně věnovat.

Praha, 12. ledna 2017 – EDUin, s přispěním nezávislých odborníků v oblasti vzdělávací politiky a poradenské společnosti PwC, připravil další vydání analýzy věnující se stavu a vývoji vzdělávacího systému. Audit identifikuje klíčová témata českého vzdělávání současnosti a blízké budoucnosti. Jedním z nich jsou přijímací zkoušky, které poprvé proběhnou v jejich plošné a povinné podobě na jaře 2017. Steně jako u státních maturit chyběla při jejich zavádění analýza dopadu do systému a jejich přínos ke vzdělávání v ČR tak zůstává sporný. Navíc představují skrytá rizika spočívající v prohloubení socioekonomické nerovnosti v českém vzdělávacím systému a v možném zneužití tohoto nástroje pro účelové směřování uchazečů do nematuritních studijních oborů.

Jednotné přijímací zkoušky podle nového schématu proběhnou poprvé naostro na jaře 2017. Kvalifikovaná předpověď jejich dopadu do systému je následující:

  • Vzhledem k nastavení jejich parametrů nelze očekávat, že by se nějak významně promítly do přijímání na střední školy: ačkoliv musejí ředitelé brát v úvahu výsledky plošných testů a dát jim v kritériích pro přijetí váhu minimálně 60 %, vzhledem k absenci minimální úrovně pro splnění mohou školy hypoteticky přijímat i ty uchazeče, kteří v testování neuspějí.
  • Přesto lze ale očekávat, že přijímací zkoušky budou mít vliv, paradoxně však nikoliv na akt přijímání na SŠ, ale na výuku v ZŠ. Dle zkušeností ze zahraničí i z minulosti se bude výuka v ZŠ v klíčových předmětech (český jazyk, matematika) orientovat zejména na přípravu na přijímací testy.
  • Přijímací zkoušky nepřímo ovlivní vzdělávání cca 30 % žáků, kteří se na maturitní obory hlásit nebudou, ale octnou se tak mimo zájem škol.
  • Hrozba přijímacích zkoušek zvýší tlak zejména na ty rodiče, kteří mají ekonomické problémy a nemohou svým dětem dopřát extra přípravu. U některých rodičů to může vést k tomu, že svým dětem budou doporučovat nematuritní obory, které nepředstavují překážku v podobě přijímacích zkoušek.
  • Může docházet k tomu, že na úrovni zřizovatelů středních škol budou vydávána „nezávazná doporučení” školám k tomu, aby stanovily minimální úroveň splnění požadavků v plošných testech. Ačkoliv plnou odpovědnost i pravomoc nese ředitel či ředitelka školy, tato doporučení bývají většinou ředitelů respektována, jakkoliv nemají žádnou právní závaznost.

Doporučení Auditu:

  • MŠMT by mělo po prvním roce povinných přijímacích zkoušek vyhodnotit jejich dopad. Podle toho dále rozhodnout o pokračování či revizi tohoto projektu.
  • Rodiče by měli být pravdivě informováni o podmínkách přijímacích zkoušek a o reálných bariérách, které představují, aby nedocházelo k unáhleným rozhodnutím, jež mohou mít dopad na budoucí život dětí. Zejména v případě nízkopříjmových rodin.
  • Je třeba pozorně sledovat, zda nedochází k nastavování umělých bariér v podobě minimálních požadavků na výsledky plošných testů na základě nezávazných doporučení ze strany zřizovatelů.

Tomáš Bouda, expertní oponent Auditu a výzkumník PedF OU, řekl: „Přijímací zkoušky budou mít vliv na reálné kurikulum. Vycházím z vlastní zkušenosti učitele ČJ v ZŠ, který zažil jednotné přijímací zkoušky: k redukci učiva výrazně docházelo, pochopitelně neoficiálně, výuka u žáků hlásících se na maturitní obory se soustředila na testované učivo. Přijímací zkoušky jako nástroj regulace nemohou vést k vyšší kvalitě vzdělávání ani směřování k strukturálně žádoucím druhům a typů vzdělávání.


 

  • Audit vzdělávacího systému v ČR 2016 ZDE.
  • Národní zpráva z šetření PISA 2015, která mimo jiné upozorňuje na nadprůměrně silnou socioekonomickou vazbu na dosahované vzdělání v ČR ZDE.

Přečtěte si celý článek

V úterý 24. 5. budou poslanci jednat o novele školského zákona, kterou na začátku května vetoval prezident republiky. Novela přináší do školského systému několik kontroverzních opatření.

Praha, 23. 5. 2016 Novela školského zákona, kterou prezident Miloš Zeman vetoval na začátku května a vrátil tak k projednání do Poslanecké sněmovny, je příkladem nesystémových kroků ve vzdělávací politice. Zahrnuje záměry, které jsou v souladu s podporou inkluzivního školství jako je nárok na časné umístění dítěte do předškolního vzdělávání, zároveň obsahuje opatření, která nerovnost v přístupu ke vzdělávání prohlubují. Projednávat se bude v úterý 24. května.

Komentáře EDUin:

Nárok na umístění dítěte v předškolním zařízení ve věku 4 a 3 let a možnost umístit jej ve věku 2 let

  • Zvyšování dostupnosti a kvality předškolní péče a vzdělávání je v souladu se strategickými dokumenty MŠMT a zavedení nároku na předškolní péči postupně až do 3 let věku dítěte a možnost umístit do MŠ 2 leté děti vnímáme jako pozitivum. Vzhledem k tomu, že je možné rodičovský příspěvek čerpat v dvou leté variantě, měli by mít rodiče, kteří se pro to rozhodnou, také možnost na umístění svého dítěte do předškolního zařízení již od věku 2 let dítěte.

Povinný předškolní rok

  • Plošná povinnost podle některých odborníků a pracovníků neziskových organizací, kteří se začleňováním dětí ohrožených sociálním vyloučením zabývají, neřeší problematickou situaci těchto dětí a jejich úspěšné pokračovaní ve vzdělávacím systému. Více v tiskové zprávě ZDE.

Jednotná přijímací zkouška na maturitní obory

  • Novela školského zákona zavádí jednotnou přijímací zkoušku na maturitní obory. Toto opatření zásadním způsobem nezohledňuje předpoklady ke studiu, které není možné ověřit testem, diskriminuje žáky, kteří projdou méně kvalitní školou a jeho efekt na zkvalitnění výuky na druhém stupni základních škol je velmi diskutabilní. Více v tiskové zprávě ZDE.

Povinná státní maturita z matematiky

  • Novela zavádí povinnou státní maturitu z matematiky od školního roku 2020/2021. Povinnou státní zkoušku z matematiky má smysl zavádět až poté, co se kvalita její výuky na středních školách zlepší. Proti zavedení povinné maturity z matematiky od školního roku 2020/2021 se ohrazuje i Česká středoškolská unie ZDE.

Zdeněk Slejška, ředitel EDUin, řekl: „Vzhledem k řadě kontroverzních opatření, která novela přináší, bychom uvítali její přepracování. V případě povinného předškolního ročníku MŠMT ignoruje studie proveditelnosti, které jeho zavedení nedoporučují. V případě jednotné přijímací zkoušky na střední školy a povinné maturity z matematiky ani žádné studie proveditelnosti ministerstvo nemá. Je to naprosto nekoncepční přístup, který jde v některých ohledech přímo proti záměrům strategických dokumentů, a hrozí, že nerovnosti v přístupu ke vzdělávání prohloubí.“

Přečtěte si celý článek