Tiskovky označeny tagem ‘Hvězdárna barona Artura Krause’

kosmoV pátek 29. dubna od 19:00 hodin se ve velkém sále DDM ALFA na Dukle uskuteční další přednáška z cyklu populárně vzdělávacích besed s širokou veřejností. Přednášející a vzácný host Jaroslav Kousal z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve své přednášce „Není vakuum jako vakuum“ představí pojem vakuum a společně s posluchači se zamyslí nad tím, jaké obtíže přináší vzduchoprázdno kosmického prostoru pozemské technice, která je těmto extrémním podmínkám vystavena.

Tisková zpráva hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a Astronomické společnosti Pardubice č. 69 ze dne 22. 4. 2016

Jaroslav Kousal ke své přednášce dodává: „Ve sci-fi se vesmír často chová podle rozmaru autora. Velká libovůle panuje i v zacházení s vakuem. Jaké je ale ono „vzduchoprázdno“ ve skutečnosti? Dá se na oběžné dráze mluvit o aerodynamice? Kdy plyn přestane téct? Jaké nekaždodenní potíže způsobuje vakuum pozemské technice? Co dělá vakuum dostatečně „kosmickým“? Umíme takové vakuum vyrobit uměle? Odpovědi dodá malý výlet do světa poněkud osamělých molekul.“

OLYMPUS DIGITAL CAMERAJaroslav Kousal (*1979) – vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně, doktorát získal v roce 2006 na Univerzitě Karlově v Praze. Vědecky a pedagogicky působí na Matematicko-fyzikální fakultě UK a od roku 2015 i na Fakultě strojní ČVUT. Zabývá se převážně fyzikou nízkoteplotního plazmatu a tenkých vrstev. Je velkým fanouškem kosmonautiky, t. č. je předsedou spolku Kosmo Klub.

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

earthrise_vis_1092V pátek 26. února od 19:00 hodin se ve velkém sále DDM ALFA ba Dukle uskuteční další z řady populárně vzdělávacích přednášek pro širokou veřejnost. Únorovým tématem bude náš nejbližší kosmický průvodce – Měsíc. Lektor a velký obdivovatel tohoto tělesa Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária v Brně nás ve své Přednášce „Měsíc stále neznámý“ provede po povrchu tohoto světa a pokusí se osvětlit mnohá tajemství a záhady, které dodnes vědcům nedají spát.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a Astronomické společnosti Pardubice č. 67.


Pavel Gabzdyl ke své přednášce dodává: „Měsíc je jedním z nejlépe prozkoumaných těles a po Zemi také jediným světem, na jehož povrchu stanul člověk. Na pozemské obloze je to zároveň objekt, který již při pohledu bez dalekohledu nabízí mnohem větší množství detailů, než kterýkoliv jiný kosmický objekt. Přesto vědce i laiky Měsíc stále překvapuje.“ V rámci přednášky se však dostaneme i k tématům čistě praktickým. Zodpovíme si otázku co je pravdy na měsíčních pranostikách nebo jakou cenu má měsíční půda.

Pavel Gabzdyl (*1974) pPavel Gůsobí od roku 2000 na Hvězdárně a planetáriu Brno, pro kterou připravil řadu multivizuálních představení. V roce 2004 se mu splnil sen držet v rukou horniny z Měsíce, jejichž následný výzkum vedl k obhájení magisterského titulu z geologie. V roce 2007 po něm byla pojmenována planetka 43971 (Gabzdyl) a v roce 2013 mu byla za jeho popularizační činnost udělena Českou astronomickou společností cena Littera Astronomica.

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

3kraloveV pátek 18. prosince od 19:00 hodin se ve velkém sále DDM ALFA na Dukle uskuteční poslední přednáška pro veřejnost roku 2015. Již tradičně v předvánočním čase se pokusíme zodpovědět nejednu astronomickou hádanku, která má společné jméno – „hvězda Betlémská.“ S lektorem Petrem Horálkem se zatouláme do dávných časů, prapočátků astronomie, kdy vzájemná postavení hvězd a planet na obloze mělo pro pozorovatele především symbolický význam. Pokusíme se tak odpovědět na otázku, která trápí lidstvo již po staletí. Kdy se narodil Ježíš Kristus? A nacházela se v té době na obloze opravdu jasná kometa tak, jak ji na své fresce znázornil italský malíř Giotto de Bonde? Nebo se jednalo o zcela jiný typ úkazu, který měl velký význam spíše v symbolické či náboženské rovině?

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice č. 66 ze dne 9. 12. 2015

Credit: Michael Jaeger

Credit: Michael Jaeger

Ani letošní rok z astronomického hlediska nebude ochuzen o kometární divadlo. Stejně jako v letech minulých i na přelomu roku 2015/2016 budeme mít možnost spatřit nejednu „vlasatici“ z  nichž nejjasnější C/2013 US10 (Catalina) již nyní brzy ráno září nad východním obzorem jako slabounký obláček a mimo město lze malým dalekohledem spatřit i její ohon. Ideální příležitost pro pozorování této komety tak nastane v lednu příštího roku.
Lektor Petr Horálek ke své přednášce dodává: „Kometa je již po několik staletí nesmazatelným symbolem Vánoc. Malujeme ji do oken, zdobíme s ní stromeček a nechybí na žádném betlému široko daleko. Za vším stojí dnes již ikonická freska slavného italského malíře Giotta de Bondeho, který zakreslil kometu s ohonem nad jesličkami s Ježíškem. Byla ale kometa tou pověstnou Betlémskou hvězdou? Kdy se vlastně narodil Ježíš? A můžeme se i letos těšit na nějakou vánoční kometu?“

TZ_63_horBc. Petr Horálek (*1986) je fotograf, cestovatel a popularizátor astronomie. Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde již v útlém věku podlehl kouzlu hvězdného nebe. Ve stejném městě začal ve svých 12 letech navštěvovat astronomický kroužek na tamní hvězdárně pod vedením dnes již zesnulého Václava Knolla. Astronomie ho neopustila ani po maturitě, takže se rozhodl vystudovat bakalářský program Astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V profesním i ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie, především prostřednictvím populárních astronomických článků na serveru České astronomické společnosti Astro.cz. Jeho největší vášní v astronomii je pozorování a fotografování výjimečných nebeských úkazů. Zejména pak slunečních a měsíčních zatmění, která ho uchvátila již v dětství a za nimiž cestuje po celém světě. O těchto úkazech v roce 2015 publikoval v nakladatelství Albatros populární knihu „Tajemná zatmění“.
Autor je rovněž úspěšný astro-fotograf, jehož fotografie nočního nebe a vzácných nebeských úkazů již několikrát ocenila porota České astrofotografie měsíce. Za největší úspěch ovšem považuje, že jedna z jeho fotografií byla vybrána NASA jako prestižní Astronomický snímek dne (Astronomy Picture Of the Day – APOD). Na konci roku 2014 jej pozvala Evropská jižní observatoř v Chile (ESO) jako prvního Čecha k funkci Fotografického ambasadora. Snímky autora můžete najít na jeho webových stránkách www.astronom.cz/horalek. Pro velký zájem ze stran zahraničních čtenářů jsou jeho stránky vedeny převážně v angličtině.

 

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

nasa-new-horizons-brings-plutoV pátek, 27. 11.  od 19:00 hodin se uskuteční další z řady tradičních populárně vzdělávacích přednášek Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a Astronomické společnosti Pardubice. Listopadovým tématem budou malá tělesa sluneční soustavy, mezi která řadíme i trpasličí planety. O aktuálních výsledcích z kosmického výzkumu trpasličích planet Pluto a Ceres bude hovořit Mgr. Petr Scheirich Phd. z Astronomického ústavu akademie věd ČR v Ondřejově.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice č. 65  ze dne 11. 11. 2015

Pluto_charon

Pluto a Charon – New Horizons

Historie objevů trpasličích planet sahá na počátek devatenáctého století, kdy ředitel sicilské hvězdárny Giuseppe Piazzi objevil slabou tečku pohybující se po dráze mezi Marsem a Jupiterem. V lednu roku 1801 bylo objeveno těleso, které později dostalo označení CERES. Brzy následovaly další přelomové objevy, které odhalili, že prostor za dráhou planety Mars je plný více či méně malých těles, z nichž některá byť mají kulový tvar a obíhají okolo Slunce, nelze je tak, pro jejich zanedbatelný gravitační vliv na své okolí zařadit mezi planety. Stejný osud roku 2006 potkal i těleso obíhající v mrazivých končinách „Kuiperova“ pásu za dráhou planety Neptun, které bylo od roku 1930 označováno za devátou planetu sluneční soustavy – Pluto. Přesto, tělesa označovaná jako trpasličí planety nejsou až tak nezajímavé světy jak by se na první pohled mohlo zdát. Právě v letošním roce se Pluto a Ceres dočkaly návštěvy kosmických sond, které přinesly množství dechberoucích detailů, důkazů glaciální aktivity a samozřejmě množství otazníků.

Lektor Petr Scheirich dodává: V letošním roce se dvě trpasličí planety dočkaly návštěvy kosmických sond. New Horizons prolétla okolo Pluta, který v době startu sondy byl označován ještě za regulérní planetu. Již první snímky odeslané na Zemi předčily očekávání odborníků a ukázaly, že Pluto není mrtvým tělesem, ale aktivním světem s tekoucími ledovci a ledovými pohořími. Ani Ceres, navštívený sondou Dawn, nezůstává se svými bílýmy skvrnami, zvláštní horou, a dalšími projevy aktivity pozadu.“

sajri2_200Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. (* 1979)  vystudoval obor Teoretická fyzika, astronomie a astrofyzika na MFF UK. Od roku 2002 pracuje na oddělení meziplanetární hmoty v Astronomickém ústavu AVČR Ondřejov, kde se zabývá modelováním světelných křivek binárních a precedujících planetek. Jeho zálibou je, kromě astronomie, i mořeplavba; oba tyto obory se mu pak prolínají v prastarém umění navigace podle hvězd.

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

TZ_63V pátek 23. 10. Od 19:00 se na pardubické hvězdárně uskuteční zcela jedinečná přednáška s názvem „Od citrónů na Novém Zélandu pod Evropskou jižní observatoř.“ Zveme vás na povídání cestovatele, astro-fotografa a popularizátora astronomie Petra Horálka, který se vydal sbírat ovoce na Nový Zéland, aby se po únavných dnech na farmách mohl v klidných chvílích kochat jižním hvězdnatým nebem a prostřednictvím astrofotografií jej ukázal celému světu.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a Astronomické společnosti Pardubice č. 64 ze dne 14. 10. 2015

Poutavé vyprávění doplněné o dechberoucí fotografie jižní hvězdné oblohy nás postupně provede zákoutími malebné krajiny Nového Zélandu, hvězdného ráje nad Cookovými ostrovy, přes kanárské ostrovy a jižní Afriku až do „Mekky“ současné astronomie. Tedy na observatoře La Silla a Paranal v Chile. Prožijte nezvyklou pouť provázenou dech beroucími nočními fotografiemi.

Jaké nástrahy, překvapení a zajímavosti ho na jeho cestách provázely? Co vlastně nabízí opravdu tmavá hvězdnatá obloha, že se pro ni vyplatí opětovně cestovat přes půlku světa? Nejen to se dozvíte na přednášce 23. října večer ve Velkém sále DDM ALFA na Gorkého ulici 2658 v Pardubicích.

Bc. Petr Horálek (*1986) je fotograf, cestovatel a popularizátor astronomie. Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde již v útlém věku podlehl kouzlu hvězdného nebe. Ve stejném městě začal ve svých 12 letech navštěvovat astronomický kroužek na tamní hvězdárně pod vedením dnes již zesnulého Václava Knolla. Astronomie ho neopustila ani po maturitě, takže se rozhodl vystudovat bakalářský program Astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V profesním i ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie, především prostřednictvím populárních astronomických článků na serveru České astronomické společnosti Astro.cz. Jeho největší vášní v astronomii je pozorování a fotografování výjimečných nebeských úkazů. Zejména pak slunečních a měsíčních zatmění, která ho uchvátila již v dětství a za nimiž cestuje po celém světě. O těchto úkazech v roce 2015 publikoval v nakladatelství Albatros populární knihu „Tajemná zatmění“.

Autor je rovněž úspěšný astro-fotograf, jehož fotografie nočního nebe a vzácných nebeských úkazů již několikrát ocenila porota České astrofotografie měsíce. Za největší úspěch ovšem považuje, že jedna z jeho fotografií byla vybrána NASA jako prestižní Astronomický snímek dne (Astronomy Picture Of the Day – APOD). Na konci roku 2014 jej pozvala Evropská jižní observatoř v Chile (ESO) jako prvního Čecha k funkci Fotografického ambasadora. Snímky autora můžete najít na jeho webových stránkách www.astronom.cz/horalek. Pro velký zájem ze stran zahraničních čtenářů jsou jeho stránky vedeny převážně v angličtině.

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

Letošní ročník již tradiční celoevropské Noci vědců se nesl ve znamení světla a všeho co si člověk může představit pod tímto pojmem. Množství netradičních experimentů i lákavé téma tak na letošní ročník přilákal opravdu hojnou  návštěvnickou účast. Návštěvníci si mohli vyzkoušet dnes již téměř zapomenutý postup tvorby klasické černobílé fotografie od samotného osvitu přes vyvolání, kde každý mohl pozorovat onen tajemný proces tvorby obrazu, který vykreslilo světlo.

V naší 12047167_1052654541433413_8495327259108192487_nfyzikální laboratoři byly vystaveny experimenty demonstrující jak vyditelné bílé světlo a jeho jedntlivé složky, tak zajímavé pokusy s UV zářením a jeho praktické dopady na náš každodenní život. Každý si tak mohl ozkoušet, zda se v jeho peněžence nacházejí skutečně pravé bankovky, nebo užasnout nad faktem, že některé běžné věci pod ultrafialovým zářením svítí dosti podivně, jako například med, který se pod UV lampou rozzářil do zelena.

K úplnosti astronomické části pardubické Noci vědců samozřejmě nesmělo chybět pozorování z kopule a terasy Hvězdárny barona Arura Krause, které bylo letos zaměřeno 12019955_1052654571433410_3640529375030961319_nna nejviditelnější zdroj přírodního světla na noční obloze, jímž byl Měsíc, promítání filmu Petra Horálka  – Tajemná zatmění a názorné ukázky, jaký problém dnes pro přírodu, světovou ekonomiku a konec konců i pro astronomii předstvuje světelné znečištění. Letošní Noc vědců se nadmíru vydařila a proto věříme, že i ta příští, bude neméně úspěšná.

Tak opět za rok  :-) 

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

noc_vedcuPoslední zářiový pátek bude opět ve znamení pestrého programu pardubické hvězdárny barona Artura Krause. Pardubičtí astronomové zvou malé i velké výzkumníky, přírodovědce a nadšence do astronomie v pátek 25. 9. Od 19:00 do 24:00 hod. do DDM ALFA na Dukle, kde proběhne jubilejní 10. ročník NOCI VĚDCŮ, která se v letošním roce ponese v duchu objevování tajemství světla.

Po celý páteční večer se návštěvníci pardubické hvězdárny budou moci přímo účastnit nevšedních experimentů, které každého seznámí s tajemstvím a podstatou něčeho zdánlivě tak obyčejného jako je denní světlo. Letošní Noc vědců se tak pokusí poodhalit mnohá tajemství, která tento jev provázejí. Návštěvníci naší observatoře zjistí, že světlo dokáže být skvělým umělcem. Pomocí spektroskopu se vnoříme do tajemství barevné rozmanitosti vlnových délek bílého světla a ukážeme si tajemné, běžně neviditelné oblasti, které nám otevřou bránu k dalšímu poznávání. Každý si bude moci ověřit pravost svých bankovek a odhalit tak důvody, proč právě české peníze jsou obtížně padělatelné. Zjistíme, že světélkovat dovedou nejen světlušky, ale i obyčejná tráva nebo listí stromů. K pardubické Noci vědců neodmyslitelně paří pozorování noční oblohy. Dalekohledy naší observatoře tak namíříme právě na Měsíc, který bývá v noci nejzřetelnějším zdrojem přírodního světla. Celým programem letošní Noci vědců nás bude provázet již tradiční partner této akce, informační centrum EuropeDirect Pardubice, jehož pracovníci si připravili množství her a kvízů o ceny jak pro malé tak pro velké návštěvníky. Pro každého, kdo k nám zavítá, je připraven drobný světélkující dárek.

NV_webNoc plnou experimentů, pozorování a objevů pro vás připravuje Hvězdárna barona Artura Krause DDM ALFA ve spolupráci s Astronomickou společností Pardubice.

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

Maximum meteorického roje Perseid v roce 2004. Autor: Fred Bruenjes (astro.cz).

Letní oblohu začíná pozvolna zdobit jeden z nejvýraznějších meteorických rojů roku. Řeč je o krásných Perseidech lidově také nazývaných „slzy svatého Vavřince.“  Meteorický roj Perseidy je jeden z nejvýraznějších meteorických rojů, který můžeme během roku na noční obloze spatřit a ačkoliv existují roje s vyšší zenitovou hodinovou frekvencí a jasnějšími meteory jako jsou zimní prosincové Geminidy, jsou právě Preseidy velmi dobře známé díky skvělým pozorovacím podmínkám, které panují v letních měsících. Ostatně jen tak si lehnout na deku či do spacáku a počítat tak zvané padající hvězdy už tak nějak patří k letní romantice a dokládá, že k astronomii a astronomickým pozorováním nejsou vždy nutně potřebné dalekohledy.

Oko jako nástroj astronoma
Pro pozorování Perseid nám postačí pouze naše oči. Pro ty z vás co rádi fotografujete jsou Perseidy ideální úkaz pro originální snímek letní oblohy. Co uvidíme?  Meteory jsou částečky prachu, které nám zde po svých četných průletech zanechala kometa 109P/Swift –  Tuttle. Naše země se tak každoročně ocitá v pásmu těchto prachových stop, které vnikají do naší atmosféry. Díky vysoké rychlosti až (59 km/s v případě Perseid) a tím způsobeným třením o molekuly vzduchu následně vzniká onen dobře známý světelný jev, kterému říkáme meteor – lidově padající hvězda. Jelikož vše vzniká ve značných výškách nad zemským povrchem, perspektiva (sbíhavý pohled) se postará o to, že meteory zdánlivě vylétávají z jednoho bodu kterému říkáme radiant. V tomto případě se nachází v souhvězdí Persea. Odtud tedy onen název Perseidy.

Perseidy jak se patří
Perseidy mají letos vynikající pozorovací podmínky. Maximum nastane ve čtvrtek 13. 8. ráno během novu.

A nakonec trochu historie

Svatý vavřinec (wikipedia.org).

Perseidám se také historicky říká „Slzy sv. Vavřince“, Sv. Vavřinec byl římský klerik (duchovní), který byl později umučen. Protože byl upálen či upečen k smrti, je zobrazován s roštem v ruce a oblečen v dalmatice. Meteorický roj byl historicky vykládán jako slzy za jeho smrt.

 

 

 Webcast / Perseidy

http://www.space.com/19195-night-sky-planets-asteroids-webcasts.html – Zdarma

 

 

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

TZ_62První červnový víkend bude ve znamení opravu pestrého programu pardubické hvězdárny a astronomické společnosti. Již v pátek 5. června 2015 od 19 hodin se můžete v DDM ALFA na Gorkého ulici 2658 těšit na velkolepou přednášku známého českého fotografa, cestovatele a popularizátora astronomie, Petra Horálka. Ten nás krom svého poutavého povídání s heroickým názvem „Dobytí jižního hvězdnatého ráje“ rovněž potěší autogramiádou své zbrusu nové populární knihy „Tajemná zatmění“. O víkendu 6. a 7. června pak budete moci navštívit stánek pardubických astronomů a pozorovat Slunce na pardubickém letišti při tradiční Aviatické pouti.

Tisková zpráva Hvězdárny b. A. Krause a Astronomické společnosti Pardubice č. 63 ze dne 26. 5. 2015

Daleko od Evropy, jižně od rovníku a hluboko v Pacifiku leží oblast, která je na mapách světa zběžně značená až děsivou prázdnotou. Ale přesto právě v těchto světových končinách se rozkládají souostroví tak překrásná, že se bez nadsázky nazývají rájem. A ne jen pro svůj exotický kolorit, nýbrž i pro hvězdnaté nebe, pod kterým se tají dech. Pro Čecha je tento ráj tak vzdálený, že se stává snadno (nejen) finančně nedostupným.TZ_63

To ovšem byla výzva pro českého astronoma, cestovatele a fotografa Petra Horálka, který zatoužil tento ráj Cookových ostrovů navštívit a v jistém smyslu dobýt tak, jak v roce 1492 Kryštof Kolumbus tehdy Nový svět. Jaké strasti ho provázely? Jak tedy dobyl „svůj“ ráj? A co vlastně nabízí opravdu tmavá hvězdnatá tichomořská obloha, že se pro ni vyplatí cestovat přes půlku světa? Nejen to se na přednášce 5. června večer ve Velkém sále DDM ALFA na Gorkého ulici 2658 dozvíte. Lektor je rovněž autorem populární knížky „Tajemná zatmění“, na jejíž autogramiádu se můžete těšit právě po skončení přednášky. Rozhodně si ji proto nenechte ujít!

 TZ_63_horBc. Petr Horálek (*1986) je fotograf, cestovatel a popularizátor astronomie. Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde již v útlém věku podlehl kouzlu hvězdného nebe. Ve stejném městě začal ve svých 12 letech navštěvovat astronomický kroužek na tamní hvězdárně pod vedením dnes již zesnulého Václava Knolla. Astronomie ho neopustila ani po maturitě, takže se rozhodl vystudovat bakalářský program Astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V profesním i ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie, především prostřednictvím populárních astronomických článků na serveru České astronomické společnosti Astro.cz. Jeho největší vášní v astronomii je pozorování a fotografování výjimečných nebeských úkazů. Zejména pak slunečních a měsíčních zatmění, která ho uchvátila již v dětství a za nimiž cestuje po celém světě. O těchto úkazech v roce 2015 publikoval v nakladatelství Albatros populární knihu „Tajemná zatmění“.

Autor je rovněž úspěšný astro-fotograf, jehož fotografie nočního nebe a vzácných nebeských úkazů již několikrát ocenila porota České astrofotografie měsíce. Za největší úspěch ovšem považuje, že jedna z jeho fotografií byla vybrána NASA jako prestižní Astronomický snímek dne (Astronomy Picture Of the Day – APOD). Na konci roku 2014 jej pozvala Evropská jižní observatoř v Chile (ESO) jako prvního Čecha k funkci Fotografického ambasadora. Snímky autora můžete najít na jeho webových stránkách www.astronom.cz/horalek. Pro velký zájem ze stran zahraničních čtenářů jsou jeho stránky vedeny převážně v angličtině.

TZ_63_aviPardubická hvězdárna a Astronomická společnost Pardubice ovšem s vámi bude trávit i celý víkend 6. a 7. června 2015, a to na pardubickém letišti při příležitosti mezinárodní Aviatické pouti 2015. Právě baron Artur Kraus, pardubický rodák a zakladatel první lidové hvězdárny v českých zemích – po němž současná pardubická hvězdárna nese jméno – se významně zasadil o realizaci legendárního letu Ing. Jana Kašpara, díky kterému se v Pardubicích každoroční svátek aviatiky vlastně koná. Hvězdárenský stánek má tedy na každoroční pardubické aviatické show své nezaměnitelné místo. U stánku si budete moci prohlédnout astronomické přístroje, spatřit Slunce přes sluneční filtr nebo nechat své ratolesti zahrát zajímavé hry.

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

2015_03_20_zatmeni_slunce_faze

astro.cz

Přesně na první jarní den, tedy 20. března spatříme, zcela mimořádný úkaz – částečné zatmění Slunce. Hvězdárna barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice tak k tomuto jedinečnému nebeskému představení připravuje, mimořádné veřejné pozorování. Od 9:30 do 12:00 hodin budou pro širokou veřejnost, školní skupiny i rodiny s dětmi připravena v rámci pardubické observatoře jednotlivá pozorovací stanoviště kde si každý návštěvník bude moci prohlédnout v patřičném zvětšení právě probíhající úkaz. Kromě pozorování úkazu samotného, připravujeme pro návštěvníky naší akce i online webcast z míst, kde zatmění probíhá jako úplné. Velikost zatmění viditelného z Pardubic bude činit cca 73% zakrytí slunečního disku. Do roku 2026 tak bude suverénně největším, které spatříme z našeho území. Jako úplné si tento úkaz vychutnají obyvatelé severněji položených oblastí naší planety, jako jsou Faerské ostrovy, Špicberky či oblasti v Severním ledovém oceánu, kudy prochází pás totality. Dalšího, byť o poznání menšího zatmění se nad územím naší republiky dočkáme až za dlouhých šest let v roce 2021.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause a Astronomické solečnosti Pardubice č. 62.

Ačkoliv Měsíc zakryje, plných 73% slunečního disku zbylých 27% nezakrytého  Slunce bude dostatečně oslnivých, aby dokázaly při nechráněném pohledu trvale poškodit zrak. Proto je vždy nutné pamatovat na to, že i při částečném zatmění Slunce je nutné použít filtr! Nejdostupnějším filtrem na pozorování Slunce je například svářecí sklo stupeň 13 a vyšší nebo černý rentgenový snímek. V ideálním případě pak fólie speciálně určená k pozorování a fotografování Slunce. Doprovodný program zajistí v podobě testů a zábavných kvízů informační centrum Europe Direct Pardubice.

ftg_11_castecne_zatmeni_slunce_hvezdarna_pce_galerie-980

Foto: Luboš Jeníček – Pardubický deník

Zatmění vzniká v okamžiku, kdy se Slunce, Měsíc a Země ocitnou v jedné rovině. Tato poučka nás provází již od základní školy. Nicméně nic není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát.  Slunce, Měsíc a Země se každých 29,5 dne k této situaci velmi blíží, přesto k zatmění dojde jen ve velmi specifických případech. Tyto případy jsou způsobeny tak zvanými vzestupnými, či sestupnými uzly měsíční dráhy. Ta je od roviny oběhu Země okolo Slunce skloněna o cca 5°. Tento zdánlivě malý sklon ve většině případů způsobí, že Měsíc Sluneční kotouč mine a žádná dramatická hra světel a stínů se nekoná. Aby tedy nastalo to pravé nebeské divadlo, je nutné, aby se nacházely Slunce, Měsíc a Země v jedné rovině a zároveň aby se Měsíc nacházel v jednom z uzlů své dráhy. Teprve pak platí ona mnohokrát opakovaná poučka o zatmění Slunce. Úplné zatmění Slunce pak probíhá pouze ve velmi úzkém pásu, kam dopadá úplný měsíční stín, který nazýváme „pás totality“ všichni pozorovatelé, kteří se nacházejí, mimo tento koridor vidí zatmění pouze jako částečné. Z České republiky budou všechna následující zatmění Slunce viditelná pouze jako částečná a to až do roku 2135, kdy 7. října v dopoledních hodinách nastane úplné zatmění Slunce. Více než na 2 a půl minuty se naše republika ponoří do nezvyklého příšeří. To je ovšem vzdálená hudba budoucnosti.

Hvězdárnu naleznete v Pardubicích v městské části Dukla, jako součást Domu dětí a mládeže ALFA Pardubice. Hlavní náplní je především astronomie určená pro širokou veřejnost, kterou utváří astronomické kroužky, vzdělávací programy pro děti a studenty, pravidelná večerní pozorování za účasti zkušených astronomů a každý měsíc pořádání přednášek na zajímavá, nejen čistě astronomická, témata.

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

asdex_upgrade_tokamak_fusion_reacto_260281499.640x0

tokamak ASDEX

27. února od 19:00 hod. ve Velkém sále DDM ALFA op DELTA se uskuteční další z řady tradičních populárních přednášek pardubické hvězdárny a Astronomické společnosti Pardubice. Únorovým tématem bude v současné době velmi diskutovaná a mílovými kroky se rozvíjející technologie získávání energie pomocí jaderné fúze. Ta probíhá v přirozeném prostředí za vysokých teplot a tlaků v nitrech hvězd. Zcela ideální příklad přírodního fúzního reaktoru nám tak každý den vychází a zapadá na pozemské obloze – naše Slunce. Je tedy možné vytvořit podobné prostředí v umělých podmínkách zde na Zemi a těšit se tak z hojnosti energie, kterou termojaderná fúze slibuje?

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a Astronommické společnosti Pardubice ze dne 24. 2. 2015Přednášející, Ing. Milan Řípa, CSc. k tomu dodává: „Lidé jsou krok před využitím energie jádra uvolňované slučováním atomů. Čistá, bezpečná a nevyčerpatelná, to je termojaderná energie. Mezinárodní termojaderné zařízení – tokamak ITER staví spolu s Evropskou unií  Rusko, Čína, Japonsko, Jižní Korea a Spojené státy americké na jihu Francie. Pozadu ve výzkumu fúze se svými dvěma tokamaky nezůstává  ani Česká republika“

Ing. Milan Řípa, CSc.

(1948) promoval na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Doktoranturu získal v Ústavu fyziky plazmatu ČSAV. V ÚFP ČSAV se zabýval optickou diagnostikou na pulzních plazmatických zařízeních a nyní pracuje v Útvaru vědecko-technických informací a popularizace ÚFP AV ČR, v. v. i. Je členem Public Information Network – skupiny, která při European Fusion Development Agreement popularizuje řízenou fúzi v Evropě. Přednáší na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Praha a Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Je nositelem státního vyznamenání Za statečnost. Třikrát získal ocenění České fyzikální společnosti „za dlouholetou popularizaci řízené termojaderné fúze“. Absolvoval více než dvacet IRONMANů (3,8 km plavání, 180 km na kole a 42 km běhu) po celém světě.

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

Pohlédněte s námi i v únoru na hvězdnou oblohu. Po celý měsíc únor budeme sledovat postupné přibližování dvou planet Sluneční soustavy. Již krátce po západu Slunce nás nad západním obzorem zaujme neobvykle jasný pod. Bude jím planeta Venuše, která nám v tomto období ozdobí večerní oblohu v podobě jasné večernice. O chvíli ozději se objeví o něco méně jasný objekt – planeta Mars. Obě planety se k sobě v průběhu měsíce února budou zdánlivě přibližovat, až 20. února v podvečer utvoří velmi těsnou, fotogenickou dvojici, kterou navíc ozdobí úzký srpek Měsíce.

Na únorové obloze však sptříme i třetí, nepřehlédnutelnou planetu, Jupiter, kterou najdeme nad jihovýchodním obzorem jako velmi jasný objekt. Již měnším dalekohledem spatříme u všech planet jejich kotouček, neklamný znak jejich planetárního charakteru, který je vizuálně odlišuje od hvězd. Při bližším pohledu, ve větším přiblížení pak půžeme spatřit venušinu stále se zvětšující fázi, nebo atmosférické pásy na planetě Jupiter. Přijďt se podívat na Pardubickou hvězdárnu!

Každou středu, čtvrtek a pátek od 18:00 do 20:00 hodin.

Přečtěte si celý článek



Zatmění Slunce 22. července 2009 v Číně: Foto: Petr Komárek.

V
pátek 30. 1. 2015, zve Astronomická společnost Pardubice všechny zájemce o astonomii na přednášku „Obloha je půlka světa“. Přednášejícím, tentokrát z  řad spolupracovníků hvězdárny, bude Mgr. Jan Mocek. Začínáme v obvyklém čase, tedy v 19 hodin ve Velkém sále DDM ALFA Pardubice (odloučené pracoviště DELTA na Dukle), ul. Gorkého 2658.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 60 ze dne 21. ledna 2014.

Přednáška bude vlastně komentovanou prohlídkou po zoologické zahradě jevů, fenoménu a úkazů v horní polovině našeho světa.

Nad našimi hlavami se lze vidět spoustu zajímavých věcí. Některé patří do meteorologie, některé do astronomie, některé jsou něco mezi tím a některé se snaží objasnit i další obory.

Na něčem má zásluhu člověk, většinou ale příroda či vesmír předvádí své kousky bez ohledu na to, jestli se někdo dívá.

Jsou jevy nevýrazné i jevy mohutné a nepřehlédnutelné. Jsou jevy vzácné, převzácné, jevy neobvyklé, které náhodného pozorovatele mohou zaskočit a jiné zase tak běžné, že se nad nimi ani většinou nezamýšlíme.

A nakonec chvíle povídání  o polarizovaném světle. To se málo ví, že i z oblohy (někdy) přichází světlo polarizované. A ještě míň se ví, že nejen včely, ale i člověk ho může za určitých okolností spatřit.

Mgr. Jan Mocek  (* 1974)  Vystudoval MFF UK obor meteorologie. Jeho aktivity na pardubické hvězdárně se datují již od jejího vzniku v roce 1993, na oblohu kouká ještě déle.

Další informace Vám poskytne Jan Mocek na telefonním čísle 731 813 810 nebo Petr Komárek na telefonním čísle 603 165 366 nebo emailové adrese info@astropardubice.cz

Přečtěte si celý článek



lovejoy-q2

Počátek ledna tohoto roku bude určen všem, kteří doposud neměli to štěstí a na vlastní oči neviděli kometu. Právě v lednu se do oblasti viditelnosti malými a středními dalekohledy mimo městská osvětlení pak i pouhým okem dostává kometa s názvem C/2014 Q2 (LOVEJOY). Pardubická hvězdárna tak k tomuto nevšednímu úkazu pořádá od 9. do 30. 1. 2015 veřejné pozorování této „vlasatice“.

Kometu C/2014 Q2 LOVEJOY objevil 17. 8. 2014 australský astronom Terry Lovejoy. Objev této komety se tak stal již pátým v řadě jeho kometární kariéry. Původní výpočty a odhady jasnosti přitom hovořili spíše pesimisticky a přisuzovali této kometě místo spíše mimo viditelnost pouhým okem. Komety jsou však velmi dynamické a nevyzpytatelné objekty. „Obecně vzato, ročně je automatickou přehlídkou oblohy zachyceno několik desítek obdobných komet jako je kometa LOVEJOY. Problém se ukrývá v jejich jasnosti. Jen málokterá kometa z oněch desítek objevených dosáhne takového jasu, abychom ji byli schopni pozorovat menšími dalekohledy, natož pak pouhým okem.“ dodává vedoucí hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice pan Petr Komárek

Ideální příležitost k pozorování této vlasatice tak bude právě v době otevírací doby pardubické hvězdárny. Každou středu, čtvrtek a pátek od 18:00 do 20:00 hod.  Dnes, počátkem ledna tak můžeme hovořit o kometě, která byť ani z daleka nedosahuje bájné jasnosti komet HALE – BOPP či HYAKUTAKE z konce devadesátých let minulého století bude jistě velmi zajímavou ozdobou zimní oblohy zde na severní polokouli.

Přečtěte si celý článek



lovejoy-q2

Počátek ledna tohoto roku bude určen všem, kteří doposud neměli to štěstí a na vlastní oči neviděli kometu. Právě v lednu se do oblasti viditelnosti malými a středními dalekohledy mimo městská osvětlení pak i pouhým okem dostává kometa s názvem C/2014 Q2 (LOVEJOY). Pardubická hvězdárna tak k tomuto nevšednímu úkazu pořádá od 9. do 30. 1. 2015 veřejné pozorování této „vlasatice“.

Kometu C/2014 Q2 LOVEJOY objevil 17. 8. 2014 australský astronom Terry Lovejoy. Objev této komety se tak stal již pátým v řadě jeho kometární kariéry. Původní výpočty a odhady jasnosti přitom hovořili spíše pesimisticky a přisuzovali této kometě místo spíše mimo viditelnost pouhým okem. Komety jsou však velmi dynamické a nevyzpytatelné objekty. „Obecně vzato, ročně je automatickou přehlídkou oblohy zachyceno několik desítek obdobných komet jako je kometa LOVEJOY. Problém se ukrývá v jejich jasnosti. Jen málokterá kometa z oněch desítek objevených dosáhne takového jasu, abychom ji byli schopni pozorovat menšími dalekohledy, natož pak pouhým okem.“ dodává vedoucí hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice pan Petr Komárek

Ideální příležitost k pozorování této vlasatice tak bude právě v době otevírací doby pardubické hvězdárny. Každou středu, čtvrtek a pátek od 18:00 do 20:00 hod.  Dnes, počátkem ledna tak můžeme hovořit o kometě, která byť ani z daleka nedosahuje bájné jasnosti komet HALE – BOPP či HYAKUTAKE z konce devadesátých let minulého století bude jistě velmi zajímavou ozdobou zimní oblohy zde na severní polokouli.

Přečtěte si celý článek



lovejoy-q2

Počátek ledna tohoto roku bude určen všem, kteří doposud neměli to štěstí a na vlastní oči neviděli kometu. Právě v lednu se do oblasti viditelnosti malými a středními dalekohledy mimo městská osvětlení pak i pouhým okem dostává kometa s názvem C/2014 Q2 (LOVEJOY). Pardubická hvězdárna tak k tomuto nevšednímu úkazu pořádá od 9. do 30. 1. 2015 veřejné pozorování této „vlasatice“.

Kometu C/2014 Q2 LOVEJOY objevil 17. 8. 2014 australský astronom Terry Lovejoy. Objev této komety se tak stal již pátým v řadě jeho kometární kariéry. Původní výpočty a odhady jasnosti přitom hovořili spíše pesimisticky a přisuzovali této kometě místo spíše mimo viditelnost pouhým okem. Komety jsou však velmi dynamické a nevyzpytatelné objekty. „Obecně vzato, ročně je automatickou přehlídkou oblohy zachyceno několik desítek obdobných komet jako je kometa LOVEJOY. Problém se ukrývá v jejich jasnosti. Jen málokterá kometa z oněch desítek objevených dosáhne takového jasu, abychom ji byli schopni pozorovat menšími dalekohledy, natož pak pouhým okem.“ dodává vedoucí hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice pan Petr Komárek

Ideální příležitost k pozorování této vlasatice tak bude právě v době otevírací doby pardubické hvězdárny. Každou středu, čtvrtek a pátek od 18:00 do 20:00 hod.  Dnes, počátkem ledna tak můžeme hovořit o kometě, která byť ani z daleka nedosahuje bájné jasnosti komet HALE – BOPP či HYAKUTAKE z konce devadesátých let minulého století bude jistě velmi zajímavou ozdobou zimní oblohy zde na severní polokouli.

Přečtěte si celý článek

 

V pátek 28. listopadu 2014 se na hvězdárně uskuteční přednáška s názvem „Milníky kosmologie“. Přednášejícím je tentokrát známý vědec a poularizátor vědy profesor Petr Kulhánek. Přednáška začíná v 19 hodin ve Velkém sále DDM ALFA Pardubice (odloučené pracoviště DELTA na Dukle), ul. Gorkého 2658.

Kosmologie je vědecký obor snažící se popsat vesmír jako celek. Vysvětlit proč je vesmír takový jaký je, jaká je jeho historie a jaký bude jeho další osud. Jestli fyzikální zákony platí všude a vždycky stejně a jak přes propast miliard (světelných) let poznat, kdyby to tak nebylo.

Za poslední století byla objevena celá řada teorií a jevů, které náč pohled na vesmír mění – jmenujme například Teorii relativity, jadernou fyziku, kvantovou teorii, rozpínání vesmíru. A zůstává stále mnoho ke zkoumání: singularity černých děr, gravitační vlny, zatím stále nepolapitelná „temná energie“ a „temná hmota.“ Stále tak platí, že stojíme na pobřeží ostrova Pozneného, který je omýván oceánem Neznáma.

Prof. RNDr. Petr Kulhánek, Csc (*1959) vystudoval Matematicko-Fyzikální Fakultu Univerzity Karlovy. Ve své vědecké kariéře se věnuje převážně fyzice plazmatu a to jak v podobě počítačových modelů, tak v oblasti experimentální.
Kromě toho popularizuje fyziku zejména v rozhlase, je (spolu)autorem několika kniha a mnoha článků v časopisech papírových i elektronických. Je, mimo jiné, zakládajícm členem sdružení Aldebaran a spolupracovníkem Štefánikovy hvězdárny v Praze.

Přečtěte si celý článek



Logo Noci vědců

V pátek, 26. září od 19:00 do 24:00 hodin se uskuteční jubilejní desátý ročník Noci vědců v Pardubicích. Již po desáté zveme širokou veřejnost na astronomickou část této celoevropské akce. Letos se návštěvníci mohou těšit na sadu zajímavých fyzikálních experimentů, astronomické hry, soutěže a kvízy s EuropeDirect Pardubice a samozřejmě na pozorování noční oblohy z kopule Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice na Dukle.


Noc vědců bude zahájena již v tradiční čas v 19:00. Malé i velké vědce, nadšence do vědy a techniky, nebo jen ty z vás, kteří se chtějí pobavit, či se něco dozvědět čeká postupně procházka po několika stanovištích, kde si sami ozkouší, jak lehké či složité je proniknout do tajů vesmíru. Tři patra odloučeného pracoviště DELTA se tak opět po roce promění v místo určené vědě a poznávání.
Tradiční partner Noci vědců, informační centrum Evropské unie – EuropeDirect Pardubice si i tentokrát pro Vás připravilo řadu skvělých her, soutěží a kvízů, kterými si ozkoušíte, jak dobře znáte své blízké i vzdálenější kosmické okolí.
Každý rok pro Vás připravujeme něco nového. Ani letošní ročník nebude, výjimkou! V naší fyzikální laboratoři si ozkoušíte, kolik by vážila obyčejná plechovka limonády třeba na Jupiteru, zjistíte jak mocný je tlak naší pozemské atmosféry a společně nahlédneme do tajů atmosfér jiných planet.
Po celou NOC VĚDCŮ budete moci prostřednictvím našich dalekohledů nahlédnout do vzdálených končin podzimní oblohy.
Noc vědců je svátkem vědy a techniky. V jeden večer se široké veřejnosti otevírají všechna vědecká, výzkumná a popularizační zařízení s cílem prohlubovat zájem o vědu poznávání. Hlavním cílem je předávat poselství, že vědec byť velmi specifický ty člověka je stále pouze člověkem.

Od 19:00 do 24:00 na Hvězdárně barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice

Přečtěte si celý článek


kraus

   V sobotu, 2. srpna od 10:00 hodin se uskuteční vzpomínkové setkání u hrobky barona Artura Krause. Bude tomu přesně na den 160 roků, co se v Pardubicích narodil jeden z nejzajímavějších rodáků tohoto města, zakladatel první lidové hvězdárny v Čechách a propagátor techniky a sportu –  baron Artur Kraus. Na programu je návštěva hrobky Artura Krase, slavnostní vydání bibliografie v Krajské knihovně nebo mimořádné pozorování oblohy z pardubické hvězdárny.

Vzpomínkový den bude zahájen v 10:00 hod. na pardubickém hlavním hřbitově, pietním setkáním a položením květin u hrobky rodiny Krausových. Dalším bodem programu bude v  11:30 hod. slavnostní vydání bibliografie barona Artura Krause v  Krajské knihovně v Pardubicích, kde na barona Krause vzpomeneme jako na vášnivého sběratele a milovníka knih a literatury.

Autobusem po Krausových stopách

Ve spolupráci s Klubem přátel Pardubicka je pro širokou veřejnost připravena jízda historickým autobusem po místech, kde Artur Kraus v Pardubicích pobýval. Zájemci tak budou moci navštívit Krausův rodný dům, první lidovou hvězdárnu v Čechách založenou již v roce 1912 nebo hlásku pardubického zámku odkud Kraus prováděl svá první astronomická pozorování. Historická jízda bude zakončena u současné Hvězdárny barona Artura Krause v DDM ALFA na Dukle, kde budou pod pamětní desku uloženy listiny a publikace související se 160. výročím této osobnosti. Začátek jízdy je ve 13:30 hod. od hlavního nádraží.

Pohlédněte s námi ke hvězdám

Tak jako před sto lety baron Kraus i my vám u příležitosti 160. výročí jeho narozenin ukážeme, co je tak fascinujícího na hvězdné obloze. Od 16:00 hod. se s námi můžete podívat na naši nejbližší hvězdu – Slunce, které sám pan baron po celý svůj život zkoumal a zakresloval, měnící se skvrny v jeho fotosféře. Na vytrvalé pozorovatele pak čeká, prohlídka krásných souhvězdí letní oblohy.

Přečtěte si celý článek


Bouřlivé Slunce. Foto: SOHO.

V sobotu, 7. června od 10:00 do 18:00 ožije Pernštýnské náměstí a náměstí Republiky vědou! Astronomové z místní Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA a Astronomické společnosti Pardubice zvou na veřejné pozorování Slunce. Návštěvníkům se tak během dne naskytnou hned dva jedinečné pohledy na naši nejbližší hvězdu. Připomeneme si tak, století od spuštění prvního solárně vědeckého programu, který vznikl právě v Pardubicích.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a Astronomické společnosti Pardubice č. 57 ze dne 3. června 2014.

Pardubáci tak, budou mít možnost obdivovat žhavou krásu slunečního „povrchu“ tajemné skvrny ve fotosféře Slunce či ohromné výtrysky žhavého plynu v jeho chromosféře. Dalekohledy se tak na moment stanou oknem, které nám ukáže naše Slunce jako ohromně dynamický svět. Na malé výzkumníky čekají hry a soutěže s vesmírnou tématikou, kosmické PUZZLE, nebo střelba na Měsíc.

Ne náhodou pohlížíme ke Slunci právě v roce 2014. V tomto roce si Pardubice připomínají 160. let od narození významného rodáka, technického nadšence, průkopníka sportu a především zakladatele první lidové hvězdárny v Čechách, pana barona Artura Krause. Zároveň si připomeneme první opravdu odborný program zaměřený na systematické pozorování sluneční činnosti. Baron Kraus prováděl sledování slunečních skvrn a jejich pravidelné zakreslování od roku 1913 až do roku 1930. Právě v Pardubicích tak vznikl zcela unikátní projekt, který ve své době neměl obdoby. Dnes víme, že počty slunečních skvrn a četnost protuberancí jsou projevem činnosti našeho slunce. Právě díky projektům jako byl Krausův sluneční program, víme, že sluneční činnost se v čase mění a každých jedenáct let se střídá období slunečního maxima a minima.

Jedním z důsledků této mohutné aktivity naší hvězdy jsou pak překrásné polární záře, které jsou ve výjimečných případech pozorovatelné i v našich zeměpisných šířkách.

Přečtěte si celý článek