Tiskovky označeny tagem ‘Eduin’

Praha 16. ledna 2018 – Eduína je ocenění zaměřené na inovativní projekty v českém formálním i neformálním vzdělávání. Cenu vyhlašuje každý rok EDUin. V letošním roce dochází k navázání spolupráce s programem Generácia 3.0 slovenské nadace Pontis. Díky nově zapojené Citi Foundation jako významnému donorovi bude v rámci iniciativy Pathways To Progress podpora oceněných mnohem rozsáhlejší.

Za uplynulé čtyři ročníky se povedlo díky ceně informovat o takřka 300 projektech inovujících české vzdělávání. V jubilejním ročníku chceme oblast podpory významně navýšit. Díky propojení know-how naší ceny a programu slovenské nadace Pontis nazvaného Generácia 3.0 se budeme snažit:

  • vyhledávat a oceňovat inovativní vzdělávací přístupy,
  • měřit jejich dopad a úspěšnost,
  • šířit projekty s nejpodstatnějším dopadem,
  • prosazovat potřebné změny ve vzdělávání.

Již tradičně budou vyhlášeny a oceněny kategorie Cena odborné poroty, Cena veřejnosti a Aula slávy. Díky Citi Foundation, firemní nadaci Citi, otevíráme novou kategorii Eduína Zoom, v níž oceníme rozvoj podnikavosti mladých lidí. Tři vítězové této kategorie obdrží finanční prémii na další rozvoj v celkové výši 100.000 Kč a budou zařazeni do individualizovaného akcelerátoru, kde jim experti poskytnou podporu v oblastech potřebných pro zvýšení dopadu jejich projektů.

Spojení ceny Eduína Zoom a slovenské Generácia 3.0 pomůže zhruba 1500 mladým lidem v České republice a na Slovensku. Umožní jim přístup k inovativním vzdělávacím strategiím. Studenti si zlepší své dovednosti, aby se dokázali v budoucnu uplatnit na trhu práce.

Nominovat projekty můžete ZDE

Norbert Maur, programový manažer nadace Pontis, řekl: „Vizí programu Generácia 3.0 je, aby každé dítě a každý mladý člověk mohl naplnit svůj potenciál a rozvíjet vědomosti, dovednosti a postoje potřebné pro život v 21. století. Spolu s EDUinem chceme pracovat na tom, aby se tomuto tématu dostalo společenské důležitosti, kterou si zaslouží a chceme sdílet příklady nejlepší praxe mezi školami, rodiči i úředníky.“

Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin, řekl: „Mají-li se mladí lidé uplatnit úspěšně na trhu práce, potřebujeme reagovat na rychle se proměňující globalizovaný svět a nástup nových technologií. Je nezbytné je vzdělávat pro budoucnost, nikoliv pro minulost. Není potřeba vymýšlet vždy nová řešení, některá již existují. Příkladem je slovenský program Generácia 3.0. Díky podpoře Citi Foundation můžeme rozběhnout česko-slovenskou spolupráci, vyměňovat si know-how a zkušenosti a pracovat tak efektivněji a rychleji.“

Michal Nebeský, generální ředitel Citibank v České republice, řekl: „Partnerství s Nadacemi Pontis a EDUin je součástí závazku Citi Foundation investovat globálně 100 milionů dolarů v rámci iniciativy Pathways to Progress. Jejím cílem je do roku 2020 oslovit 500 tisíc mladých lidí po celém světě a pomoci jim v oblasti podnikání a uplatnění se na trhu práce. Společný česko-slovenský projekt pomůže mladým lidem získat znalosti, zkušenosti a sebedůvěru pro jejich budoucí úspěch, což nepochybně pozitivně ovlivní i  společnost a ekonomiku v obou zemích.“

Přečtěte si celý článek

Praha, 5. ledna – Pokud chce učitel v hodině využít ve výuce vhodné obrázky, bude si muset vystačit převážně jen s obrázky z učebnic, neboť ty na internetu mohou být zatíženy autorskými právy a nebude je moci pro vzdělávací účely použít. Takové důsledky může přinést navrhovaná směrnice k autorskému právu na jednotném digitálním trhu, kterou nyní Evropská komise projednává. Aby nová legislativa odpovídala využívání internetu ve vzdělávání pro 21. století, je možné oslovit evropské poslance prostřednictvím otevřeného dopisu. Ten je možné podepsat do 11. ledna.

Podle navrhované směrnice např. portugalští učitelé nebudou moci na rozdíl od nizozemských pustit v hudební výchově celou skladbu z internetu.  Každá země si totiž může určit výjimku a hrozí, že pro každou členskou zemi budou jiná pravidla. Do 11. ledna je možné se připojit k otevřenému dopisu Vzdělavatelé žádají lepší systém autorského práva, který je adresován evropským poslancům. Za Českou republiku se již připojila Aliance pro otevřené vzdělávání, Wikimedia Česká republika či Učitelská platforma.

Závažné nedostatky, které stávající navrhovaná směrnice Evropského parlamentu o autorském právu na jednotném digitálním trhu obsahuje:

  • Směrnice počítá s možností místo výjimky v autorském právu pro vzdělávací účely využívat placené licence. Některým školám a dalším vzdělávacím institucím tak může být znemožněn přístup ke vzdělávacím zdrojům.
  • Výjimka se vztahuje pouze na vzdělávací instituce (školy) a opomíjí, že se děti i dospělí vzdělávají také prostřednictvím organizací neformálního vzdělávání (knihovny, muzea atd.). Výjimku by proto nešlo uplatnit pro celoživotní vzdělávání, které je v rychle se měnící společnosti velmi důležité. Bezplatné vzdělávací materiály (i pro učitele) tvoří v Česku například Člověk v tísni, Ústav pro studium totalitních režimů, Národní Galerie, firma Seduo a mnoho dalších.
  • Materiály v digitální podobě mohou být sdíleny pouze v rámci interní zaheslované sítě vzdělávací instituce. Učitelé i studující musí mít možnost sdílet svoje materiály a využívat materiálů ostatních. Jak již pro potřeby výuky, tak i pro potřebu svého vzdělávání. Autentizační přístup navíc klade překážky vzdělávaným a vytváří další náklady na zajištění technologického řešení. EU podporuje otevřené vzdělávání a otevřené vzdělávací zdroje a je důležité, aby návrh směrnice byl s těmito dlouhodobými cíli ve shodě.
  • Směrnice rozlišuje vzdělávání v on-line a off-line prostředí, přičemž děti i dospělí se vzdělávají jak prostřednictvím internetu, tak i ve školách, kurzech atd.
  • Ve školách budou moci učitelé využívat obrázky, fotografie, filmy, dokumenty apod. jen pro ilustrativní účely. Ilustrativní účel je ale jen pro frontální výklad, což se neslučuje s moderními pedagogickými trendy. Moderní vzdělávání je postaveno na aktivním přístupu žáků a studujících, kteří s nimi aktivně pracují: materiály a jejich části sami vyhledávají, opravují, dále zpracovávají, upravují, kombinují s ostatními a výsledky své práce dále sdílí.

Detailnější popis připomínek ke směrnici jsou zde. K otevřenému dopisu se lze připojit zasláním loga organizace na email Communia Association, která výzvu iniciovala: education@communia-association.org.

Tamara Kováčová, koordinátorka projektu Otevřené vzdělávání v organizaci EDUin, říká: “V digitálním prostředí, které nezná žádných hranic, nedávají tyto rozdíly pro vzdělávací oblast naprosto žádný smysl. Návrh zabraňuje plnému využití internetu pro potřeby vzdělávání.

Přečtěte si celý článek

Praha, 22. prosince – Pokusili jsme se šetrnými prostředky připevnit klíčová témata vzdělávací politiky na vrata MŠMT, v čemž zabránil pracovník ostrahy se zdůvodněním, že jde o památkově chráněnou budovu. Klíčová témata jsme následně za asistence České televize symbolicky prezentovali před budovou úřadu. Navržené kroky tak, jak jsou obsažené ve vládním prohlášení, považujeme za vágní a fragmentární. Nezohledňují potřebu komplexní reformy, která se dotýká různých úrovní a oblastí vzdělávacího systému.

komentář Boba Kartouse k akci:

 

Klíčová témata vzdělávací politiky:

  1. Vize a cíle vzdělávání

Proč: Českému vzdělávacímu systému chybí strategické plánování; opatření ve vzdělávání mají dlouhodobý dopad, není možné je provádět nahodile a bez analýz dopadu; řada klíčových reforem předpokládá udržení kontinuity; nevíme, kam a proč; nutné pro strategické plánování; demokraticky uvažující občan jako hlavní cíl veřejného vzdělávání.

Cílový stav: Národní rada pro vzdělávání; Bílá kniha II. (strategie vzdělávací politiky s horizontem 2040), light verze pro veřejnost.

  1. Selekce (segregace) ve školství

Proč: Na politické, společenské i ekonomické úrovni sledujeme postupující rozpad společnosti; škola je často poslední místo, kde se setkávají děti z různých sociálních vrstev; společné vzdělávání je nejistější obranou proti erozi demokracie; k segregaci dochází v místech s vysokou koncentrací vyloučených lokalit, k formální selekci dochází na úrovni základních škol a víceletých gymnázií, dramaticky narůstají rozdíly mezi regiony.

Cílový stav: Omezit vznik segregovaných škol na úrovni zřizovatelů; snížit formální selekci a dvoukolejnost systému (společná škola co nejdéle; snížit procento dětí do 15 let mimo hlavní proud a přiblížit se vyspělým zemím); zvýšit počet let strávených ve vzdělávacím systému, zejména u dětí z nepodnětného prostředí; zabránit zvyšování procenta fakticky negramotných důsledkem zvyšujícího se „drop out“ na středoškolské úrovni; revidovat systém přijímaček na SŠ a ověřit, zda nezvyšují nerovnost v přístupu ke vzdělávání.

  1. Financování vzdělávacího systému

Proč: ČR se ocitá v hlubokém podprůměru z hlediska investic do vzdělávacího systému (v rámci OECD); nutné je investovat zejména do lidí (učitelů, ředitelů, doktorandů, akademických pracovníků); peníze jsou podmínkou nutnou, nikoli dostačující, každopádně  bez peněz to nepůjde.

Cílový stav: ČR se musí během 4 let dostat na průměr zemí OECD (přes 5 % HDP); kromě pedagogických pracovníků je nutné zajistit podpůrný personál do škol (asistentské pozice, psychologové, odborníci na konkrétní problematiku k ruce učitelům); je třeba zajistit  funkční mechanismus normativů, jenž bude spravedlivý (eliminovat rozdíly dle krajů) a transparentní.

  1. Řízení vzdělávacího systému na všech úrovních

Proč: Stát je sice garantem vzdělávání, ale omezil vlastní možnost realizace vzdělávací politiky; není dodržována stanovená strategie; vzdělávací politika není založena na empirických zjištěních a analýze dostupných dat (evidence based); zřizovatelé jsou často nekompetentní a podléhají stereotypům a krátkodobým potřebám ekonomických zájmových skupin; kvalita ředitelů je vysoce kolísavá, není dost kvalitních pedagogických manažerů se zájmem o tuto funkci.

Cílový stav: Strategie (viz bod 1); evidence based vzdělávací politika a na ní založená opatření; revize stávajících opatření (maturity, přijímací zkoušky, restriktivní zákon o pedagogických pracovnících atp.); zvýšení platu ředitelů a změna jejich výběru i přípravy s cílem designovat ředitele jako pedagogického manažera; využití České školní inspekce a její koncepce Kvalitní školy; snaha transformovat další instituce v řízení systému do role funkčního podpůrného aparátu škol.

  1. Kvalita a prestiž učitelů

Proč: Kvalitu vzdělávání ve veřejných školách zdaleka nejvíce ovlivňuje učitel; není možné předpokládat, že české školy udrží kvalitní učitele, pokud jejich plat v průměru nepředstavuje ani 60 % platu dalších VŠ vzdělaných zaměstnanců v ČR; učitelská populace stárne, v některých školách a v některých předmětech je zoufalý nedostatek učitelů; technologické, ekonomické a společenské změny předpokládají zásadní změnu v roli učitelů (méně instrukcí předávaných jednosměrně, více vedení k samostatnému poznávání a socializační role).

Cílový stav: Plat učitelů po čtyřech letech (2021) je v průměru 45 tisíc korun (programové prohlášení vlády); zákon o pedagogických pracovnících umožňuje vstupovat do učitelské profese i VŠ absolventům s nepedagogickým vzděláním a možností praktického získání (ověření) pedagogických dovedností; nutné změny v přípravě budoucích i stávajících učitelů.

  1. Kurikulum (rámcové vzdělávací programy, RVP)

Proč: RVP procházejí revizí, která je doposud neveřejná a vysoce netransparentní; obsah vzdělávání, zejména na základních a středních školách, by měl projít veřejnou i odbornou debatou, jelikož je evidentní, že se výstupy vzdělávání v mnoha ohledech nekryjí s potřebami, a to i na úrovni neekonomické; tzv. skryté kurikulum, tedy vzdělávání a zejména výchova ke společenským hodnotám v pozadí obsahu výuky (reprezentovaná zejména postoji učitelů k celospolečenským tématům), je nutné učinit předmětem stejné debaty, jako RVP.

Cílový stav: Bude navržen transparentní harmonogram revize RVP a předloženo zdůvodnění; ministerstvo otevře v prvním kole veřejnou a následně odbornou diskusi nad revizí RVP (inspirací může být tvorba strategie Digitálního vzdělávání); vysokou pozornost je nutno věnovat zejména 2. stupni ZŠ (obsahu vzdělávání, poměru jednotlivých složek) a tématu posílení všeobecného vzdělávání (matematická, čtenářská, jazyková, informační gramotnost…) na středních odborných školách a učilištích.

  1. Hodnocení výsledků vzdělávání

Proč: Hodnocení výsledků vzdělávání má dvojí zásadní možný přínos: přímé ovlivnění výuky na předešlých stupních vzdělávání a možnost ověřovat stav a trendy ve vzdělávacím systému; jednotné přijímací zkoušky a maturita jsou kontroverzními zásahy do vzdělávacího systému, bez jasné zprávy o dopadu; zároveň představují možnost, jak ovlivnit předcházející vzdělávání na základě přímé a silné vazby: z dlouholetých empirických zkušeností vyplývá, že zkoušky určují zaměření vzdělávání a tím i jeho výstup; výběrová šetření (testování, které nemá vliv na další průchod žáků a studentů vzdělávacím systémem) zase mohou přinášet velmi cenné informace o změnách ve vzdělávacím systému, aniž by do něj vnášela vliv na vzdělávání; z obojích dat je možné vyčíst mnohé o dopadu předešlých opatření a o možných řešeních do budoucnosti.

Cílový stav: Revize předešlých opatření v oblasti hodnocení výsledků vzdělávání, zejména přijímacích zkoušek na SŠ a maturit; otevření odborné diskuse o designu těchto výstupních, pro systém determinujících zkoušek; výběrová šetření zaměřená na konkrétní témata (např. přidaná hodnota škol, rozdíly v krajích atp.).

  1. Proměna 2. stupně ZŠ a struktury SŠ

Proč: 2. stupeň ZŠ ustrnul  v obsahu i formě výuky; potýká se s odlivem dětí na VG; zvyšuje se propast mezi pedagogy a žáky žijícími v jiném světě než škola reprezentuje; o varovném stavu vzdělávání na 2. stupni ZŠ se zmiňuje i Česká školní inspekce; z 2. stupně přechází problém na SŠ; kvalita výuky je zde nejnižší; systém je hodně neekonomický, některé SŠ (zejména odborné) spotřebují velké prostředky bez přidané hodnoty; na některých odborných školách a učilištích je vysoká neúspěšnost ve studiu; přílišná specializace a zastaralé profily odbornosti absolventů, kterou není jednoduše možné uplatnit na trhu práce; nízký podíl všeobecného vzdělání na odborných školách a učilištích, který neumožňuje adaptaci na trhu práce v současnosti a ještě více v budoucnosti.

Cílový stav: 2. stupeň – posouzení, kolik dětí tam zůstává; proměna výuky; větší kooperace učitelů; klima škol; SŠ – větší poměr všeobecných studijních programů odpovídající mnohem většímu procentu uchazečů o studium na VŠ; společná všeobecná část pro odborné SŠ; navazovat se specializací až později.

  1. Otevřené vzdělávání včetně otevřených dat

Proč: Z veřejných prostředků vzniká mnoho vzdělávacích materiálů, které by měly být veřejně k dispozici; zlepšuje to systém a zpětné vazby v systému; umožňuje to veřejnou kontrolu; zvyšuje to důvěru lidí v systém; posílení demokracie; zapojení veřejnosti; potenciálně snižuje selekci, snižuje náklady; zlepšuje kvalitu vzdělávání; propojení vnitřního světa školy s okolím.

Cílový stav: To, co je za veřejné peníze, je veřejné.

  1. Spolupráce rodiny a školy, propojování formálního a neformálního vzdělávání

Proč: Přibývá rodičů, kteří mají odlišný názor na pojetí vzdělávání a výchovy a školy nevědí, jak s tím naložit; hranice autonomie školy není jasná; část rodičů není spokojených; spolupráce rodičů a učitelů přispívá žákovi; rodiče hlasují nohama (víceletá gymnázia, neveřejné školy), což může způsobit rozpad systému; vzdělávání stále více probíhá mimo školu; zmizela jasná hranice mezi školou a neškolou, spousty kompetencí získáme efektivně mimo školu (digitální dovednosti, jazyky atp.), neformální vzdělávání umožňuje větší individualizaci v rozvoji.

Cílový stav: Škola je pro rodiče důvěryhodná; fungující spolky rodičů, školské rady; komunikace rodiny a školy probíhá na přirozené a bázi a frekventovaně; počet vzniku neveřejných škol se nezvyšuje; formální a neformální vzdělávání budou propojené; otevřenost škol ke školou nestrukturované práci žáků; proměna škol v komunitní prostory.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Programové prohlášení vlády v pasážích, týkajících se vzdělávání, ani zdaleka neodráží stav a urgenci potřebných priorit. Pokud tato vláda bere vzdělávání vážně, bude muset témata a cíle vzdělávací politiky značně rozšířit, upřesnit a někdy přeformulovat. Usnadňujeme jí tímto práci. Je žel symptomatické, že místo zájmu o témata projevilo ministerstvo, jehož vedení o akci vědělo, zájem pouze o vrata úřadu.“

Přečtěte si celý článek

Praha, 19. prosince – Jsou testy jednotných přijímacích zkoušek na střední školy genderově korektní? Kterými úlohami zohledňují autoři Cermatu, že zvláště v páté třídě, tedy v deseti jedenácti letech, je stupeň vývoje u dívek či chlapců rozdílný? Již sedm měsíců trvá snaha zástupců iniciativy Maturitní data – odtajněno získat datové podklady, které by to umožnily zjistit. Ačkoli součástí přihlášky je rodné číslo uchazeče, ministerstvo školství odmítá data vydat s odůvodněním, že s údajem o pohlaví žáků nepracuje.

Autoři přijímacích testů z matematiky a češtiny by měli při jejich sestavování zohledňovat, že dívky a chlapci jsou v jedenácti letech často na odlišném stupni vývoje kognitivních schopností. Je tedy třeba připravit testy tak, aby jednu či druhou skupinu (chlapce nebo dívky) nezaslouženě nezvýhodnily. Jinak hrozí, že nevhodně zvolené úlohy preferující mechanicky nabyté znalosti naplní primy víceletých gymnázií „pilnými žákyněmi“ jen kvůli tomu, že „nezralým žákům“ bývají v tomto věku některé věci lhostejné. Například podle jakého vzoru se skloňují „vajíčka“ nebo co to znamená být „významově souřadný se slovem obraz“. Jde o příklady z přijímacího testu pro žáky pátých ročníků.

Bere Cermat tento problém v úvahu? Z dostupných zdrojů – například ze závěrečné zprávy o letošních přijímacích zkouškách – nic takového nevyplývá. Oldřich Botlík z iniciativy Maturitní data – odtajněno požádal na začátku května 2017 o anonymizovaná data z přijímacích zkoušek s údajem o pohlaví žáka, protože v nich je možné odpověď najít. Ministerstvo mu sdělilo, že s údajem o pohlaví žáků nepracuje.

V takovém případě ale není možné posoudit, zda je dodržována rovnost v přístupu ke vzdělávání mezi chlapci a dívkami. Nevstřícný postup ministerstva při vydávání dat je o to překvapivější, že získání takových dat je velmi snadné. Podle školského zákona ministerstvo eviduje rodné číslo uchazeče, které žák vyplňuje na přihlášce ke studiu. To pak slouží k jeho jednoznačné identifikaci a je samozřejmě spojeno s daty o tom, jak v přijímacích testech odpovídal. Pohlaví se snadno pozná z kódu měsíce narození.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Jsou-li přijímací testy z hlediska rozdílů mezi pohlavími v pořádku, nemá ministerstvo co skrývat. A mělo by mít naopak zájem na tom, aby se o tom mohl přesvědčit také kdokoli jiný. Pokud ministerstvo vědomě skrývá, že testy v pořádku nejsou, podílí se na porušování základního práva občanů. Třetí možnost je, že ministerstvo neví, jak to je, pak ale stěží může uspokojivě plnit své povinnosti v oblasti výkonu státní správy ve školství.“

 

Přečtěte si celý článek

Praha, 14. prosince – Při nadcházejícím sněmovním hlasování o rozpočtu České republiky na příští rok se bude rozhodovat také o financování českého vzdělávacího systému. Při této příležitosti připomínáme priority, z nichž řada z nich zůstává z hlediska financování v neuspokojivém stavu či vzbuzují v odborné oblasti nejasnosti o budoucím financování či o jeho dostatečné výši.

Priority ve financování českého vzdělávacího systému a jejich současný stav:

  • Nejdůležitější a zároveň jednou z nejvíce – doslova – podceňovaných priorit jsou platy učitelů. Jejich průměrná výše okolo 30 tisíc korun znamená, že čeští učitelé jsou v průměru odměňováni pouze 60 % průměrného platu VŠ vzdělaných v ČR. Zvýšení o 15 %, které odsouhlasila předešlá vláda, znamená pouze dílčí snížení výrazného deficitu. Nový ministr Robert Plaga, zastupující hnutí ANO, bude-li chtít naplnit předvolební slib navýšení platů učitelů na průměrných 45 tisíc korun po předpokládaných 4 letech vlády, bude muset toto tempo udržet každý následující rok.
  • V českém školství dochází pouze k nízkému progresu ve vývoji odměňování učitelů. Zároveň není odměňování učitelů nijak vázáno na to, jakou práci odvádějí. Ředitelé škol nutně potřebují nástroj, pomocí kterého by mohli odměňování diverzifikovat (kariérní řád, standard učitele, podporu České školní inspekce), musejí ale zároveň přijmout roli pedagogických manažerů a zaměřit se v prvé řadě na práci s učiteli. Budou také potřebovat uvolnit větší část prostředků na odměňování prostřednictvím nenárokových složek platu.
  • Nemluví se – a nepočítá – se zvýšením platů ředitelů. Je to chyba, kterou je třeba v dalších letech napravit. Ředitelé jsou klíčovými postavami a mohou výrazně ovlivnit kvalitu vzdělávání ve školách, které vedou. Pokud to mají být dobří manažeři a zároveň odborníci v oblasti vzdělávání, musejí být za svou namáhavou práci náležitě odměněni.
  • Český stát se změnou v poskytování podpory speciálních vzdělávacích potřeb žáků, kteří takové potřeby mají, zavázal k financování reformy vzdělávacího systému a zvýšení koncentrace vzdělávání v běžných školách. S tím jsou – v přechodném období – spojeny zvýšené výdaje, z velké části opět kvůli deficitu financování v předchozích letech. To se týká zejména platů asistentů, na které školy musely v předchozích letech brát peníze z odměn učitelů. Financování v navržené výši pravděpodobně nebude pokrývat veškeré potřeby a v dalším roce bude nutné bedlivě sledovat, kde se prostředků nedostává.
  • Do probíhající revize kurikula (rámcových vzdělávacích programů), je nutné investovat. Je nutné otevřít skutečně širokou diskusi, do které bude zapojena nejen odborná, ale i rodičovská veřejnost a samotní žáci a studenti. Jen tak je možné zjistit, co od veřejného vzdělávání očekávají ti, jimž je určeno a poskytováno. Zejména jde o aktivní rodiče, žáky a studenty, kteří často hledají cesty mimo veřejný vzdělávací systém, protože v něm nenacházejí dostatečné uspokojení. A jde pochopitelně o odbornou obec, jejíž přístup k tvorbě konceptu revize je v současnosti velmi omezen. To bude pochopitelně vyžadovat větší pozornost a tedy i prostředky.
  • Výstupní, tzv. high-stakes zkoušky, je třeba změnit tak, aby určovaly charakter a obsah předchozího vzdělávání. Ve vzdělávacím systému je možné dosáhnout nejrychlejších změn tím, že jsou vhodně nastaveny výstupní zkoušky (přijímací zkoušky na střední školy, maturita). Při jejich vhodném nastavení (rozšíření na samostatné práce a na posuzování portfolia dosavadních aktivit spojených se vzděláváním) lze velmi efektivně změnit poptávku po vzdělávání na základních a středních školách. Náklady na to vynaložené jsou investicí s vysokou návratností.
  • Rozpočet pro vysoké školství byl navýšen o kompromisní 3 miliardy korun namísto požadovaných 4,5 miliard korun. Je pravděpodobné, že ministr Plaga bude – s ohledem na dobré vztahy s akademickou obcí – nakloněn k potřebnému navýšení v dalších letech. Je to krajně důležité, neboť Česká republika patří i ve financování vysokých škol na dno žebříčku vyspělých zemí v OECD.
  • Prostředky z Operačního programu Věda, výzkum, vzdělávání se začnou v roce 2018 prostřednictvím velkých, státem řízených projektů, i prostřednictvím regionálně distribuovaných prostředků (místní akční plány) dostávat přímo ke konečným příjemcům ve formě strategií, podpory ve vzdělávání, materiální podpory atp. Je nutné dohlédnout na to, aby poskytovaná podpora odpovídala skutečným potřebám, a to v souladu s platnou strategií vzdělávací politiky. Je nutné zvýšit podíl těchto prostředků, který skončí přímo u dětí a učitelů.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Drastické podfinancování českého vzdělávacího systému, s více než 1 % za průměrem OECD, je neudržitelné. Není možné chtít po učitelích, aby zvyšovali svůj výkon, a přitom je držet o chlebu a vodě. Žádnou reformu není možné provést, aniž by byli ve školách zainteresovaní a motivovaní učitelé. Nejen to. Nelze provádět nutné, neodkladné změny v systému, který je pouze udržován při životě za podmínek nutného minima.“

Přečtěte si celý článek

Praha, 8. prosince – Z výběrového řízení na pozici ředitele Cermatu, organizace zodpovědné za přípravu, administraci a vyhodnocení přijímacích zkoušek na SŠ a společné části maturitních zkoušek, vzešla jako nová ředitelka Michaela Kleňhová. Podle rozhodnutí ministra Stanislava Štecha nahradí současného ředitele Jiřího Zíku v prosinci 2018. Do té doby bude působit v Cermatu v pozici náměstkyně.  Už během tohoto období by ale bylo vhodné, aby Cermat přistoupil k některým důležitým krokům. Přinášíme jejich přehled.

Co by měl udělat Cermat pod novým vedením:

  • Provést obsahovou revizi testů státních maturit a přijímacích zkoušek na SŠ. Z ohlasů veřejnosti a agregovaných výsledků úloh vyplývá, že se v testech opakovaně objevují problematické úlohy, u nichž není jasné, co a proč ověřují (epizeuxis).
  • Zadat autorům úloh, aby předem dodávali popis cílů úlohy a odůvodnění správných odpovědí. Toto zdůvodnění by mělo být po skončení testování veřejně dostupné.
  • Otevřít odbornou diskusi nad pojetím úloh v jednotlivých testech a nad jejich zaměřením. Zveřejnit seznam autorů, kteří se podílejí na přípravě katalogů požadavků k maturitním a přijímacím zkouškám. Stejně tak by měli být známi autoři úloh a sestavovatelé testů.
  • Změnit způsob hodnocení písemných prací z jazykových zkoušek kombinací hodnocení ve škole a nezávislého hodnocení v centru.
  • Zveřejňovat v plném rozsahu jak anonymizovaná data z maturitních a přijímacích zkoušek, tak přehledná a srozumitelná shrnutí pro laiky, včetně informací o řešení jednotlivých úloh.
  • Iniciovat v doporučeních ministerstvu školství analýzu dopadů přijímacích zkoušek a maturit na vzdělávání v ČR.
  • Iniciovat v doporučeních ministerstvu školství potřebné změny v legislativě, které umožní transformovat high – stakes zkoušky do podoby, která pozitivně ovlivní předchozí vzdělávání: od multiple choice testů k hodnocení dlouhodobé činnosti žáků (roční projekt a jeho obhajoba, vypracování písemné maturitní práce většího rozsahu, ověřování práce s informačními zdroji).

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Změna na pozici ředitele Cermat je příležitostí k tomu začít využívat významných zkoušek jako nejsilnějšího nástroje k rychlé transformaci vzdělávání ve školách. Zkoušky nastavují požadavky a podle toho školy přizpůsobují vzdělávání. K tomu je ale nutné v prvé řadě vědět, jaký dopad vlastně dosavadní maturitní a přijímací zkoušky ve vzdělávacím systému způsobují.“

Přečtěte si celý článek

Ve středu 6. 12. 2017 se v sídle jihomoravského krajského úřadu u kulatého stolu sešli zástupci kraje, akademické sféry, odborníci na oblast vzdělávání a zástupci businessu s cílem diskutovat plány na proměnu vzdělávacího systému v kraji. Region Brna a nejbližšího okolí jako technologické centrum země si uvědomuje nutnost aktivně vynaložit prostředky na podporu progresivních forem vzdělávání a rozvoj nových dovedností a kompetencí ředitelů škol. Jedině tak může být vedení škol připraveno na změny, které přinese technologická revoluce příštích let.

„Jde o první kulatý stůl pracovní skupiny k tématu školství v našem kraji. Začínáme akademií pro ředitele, další projekty jsou připraveny a o nich chceme informovat právě prostřednictvím takových diskusních setkáních, jako je to dnešní. Školství je těžká disciplína a Jihomoravský kraj dává těmito aktivitami jasně najevo, že uděláme maximum proto, aby odpovídalo požadavkům dnešní doby,“ řekl hejtman Bohumil Šimek.

„Jsem velmi rád, že se dnešní diskuse účastní lidé z Masarykovy univerzity. Je to dokladem toho, že pokračuje dobrá spolupráce univerzity a kraje vycházející z podpory výzkumných aktivit. Těší mne, že kraj vyvíjí aktivitu ke zlepšení jihomoravského středního školství, protože právě odtud pochází klíčová část studentů naší univerzity,“ řekl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Současný vzdělávací systém a systém veřejných škol není na tuto vlnu poptávky připraven a vlastně na ni téměř nereaguje. Připravuje studenty jen v tradičních oborech, profesích, čímž jistě naplňuje část poptávky, ale nereaguje na výše popsaný a dnes už velmi hmatatelný trend, který důsledkem rychlosti nejen technologických změn výrazně mění strukturu ekonomiky a tím pádem také strukturu původních vzdělávacích oborů.

„Vzdělání je jedna ze základních priorit kraje. Jako zásadní krok vnímáme rozšířit podporu inovativního vzdělávání a jsme si vědomi toho, že nositelem kvality školy jsou ředitelé. Proto jsme uvolnili finanční prostředky na zřízení ředitelské akademie. Bereme jako zásadní úkol vybrat na školy, kde se budou měnit ředitelé, lidi erudované. Ti by vnesli progres do vzdělávání,“ zdůraznila krajská radní Jana Pejchalová. Jak dodala, v první polovině příštího roku bude vypsána řada konkurzů na místa ředitelů, kterým končí šestileté funkční období dle novely školského zákona. „Mezitím dochází také k průběžným změnám. Čeká nás období, kdy bud zapotřebí sehnat  kvalitní kandidáty. Chceme je motivovat, aby se vůbec přihlásili do výběrového řízení,“ řekla radní Pejchalová.

Realita současného pracovního trhu je velice pestrá a vyžaduje jak “tradiční” profese a odbornosti, tak netradičně připravenou pracovní či podnikatelskou sílu s dovednostmi jako je pružnost, ochota k rychlým změnám, komunikační dovednosti, kreativita, týmová práce včetně vedení týmů, samostatnost, soutěživost, širší rozhled, kritické myšlení a podobně. Je tedy třeba na všech úrovních středních škol posilovat vzdělávání a výchovu v gramotnost, čtenářskou, matematickou i digitální. K tomu potřebujeme v prvé řadě ředitele škol, osobnosti s vizí a dovedností řídit takovou změnu.

„Vidíme zde tedy dvojí rozpor: na jedné straně obrovská poptávka po lidech s pestrou škálou dovedností (spíše než znalostí), a na druhé straně nevyužívání specifického talentu místních mladých lidí stávajícím veřejným vzdělávacím systémem. Chceme-li, aby Jihomoravský kraj rostl jako perspektivní region, musíme jeho obyvatelům umožnit prosadit se, rozvinout svůj talent a zaměstnavatelům ukázat, že zde najdou lidi dobře připravené na Průmysl 4.0,“ říká Jiří Hlavenka, krajský zastupitel, podnikatel a investor.

AKADEMIE PRO ŘEDITELE:

Pilotní projekt podpořený JMK určený stávajících ředitelům a ředitelkám českých škol, nebo zájemcům, kteří se na pozici ředitele připravují.  Cílem projektu je prohloubit profesionální přístup, manažerské schopnosti, komunikativní stránku a rozvoj dovedností, které vybavují vedení škol kompetencemi vést.

„Ředitelé škol by měli být nejen pedagogy, ale i lídry a schopnými manažery s jasnou strategickou koncepcí a vizí. Proto vznikl za podpory JMK projekt Akademie pro ředitele, který se bude letos pilotovat. Cílem akademie je vzdělávání stávajících ředitelů a ředitelek českých škol, nebo zájemců, kteří se na pozici ředitele připravují v oblastech jako je role ředitele jako lídra, koncepce, strategie a vize školy, komunikační a manažerské dovednosti, vedení týmů a lidí,“ říká Břetislav Svozil, zakladatel a ředitel laboratorní školy Labyrinth.

Projekt pro 20 účastníků se realizuje od ledna do května 2018 a tvoří jej 8 setkání formou workshopů, ve kterých se propojí jak teorie, tak i praxe a sebezkušenostní charakter spolupráce. Součástí kurzu je také inspirativní návštěva a zapojení se do aktivit na jedné z nejlépe hodnocených středních škol v ČR.

Zájemci se mohou přihlásit to 10. ledna 2018 přes webové stránky:

http://www.akademieproreditele.cz/

Účastníci kulatého stolu 6. prosince 2017:

  • Bohumil Šimek, Hejtman Jihomoravského kraje
  • Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity v Brně
  • Jana Pejchalová, krajská radní pro oblast vzdělávání
  • Jiří Němec, děkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
  • Petr Škyřík, proděkan Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
  • Jiří Hlavenka, krajský zastupitel, podnikatel a investor
  • Břetislav Svozil, zakladatel a ředitel laboratorní školy Labyrinth
  • Bob Kartous, analytik a vedoucí komunikace think-tanku EDUin
  • Klára Laušová Kazelleová, lektorka komunikačních a manažerských dovedností

Přečtěte si celý článek

Praha, 23. listopadu – Politická nejistota týkající se nejasnosti a trvanlivosti budoucí podoby vlády soustředí pozornost na spekulace o politických vyjednáváních a možných variantách. Bez ohledu na to, jaká vláda vznikne, zda získá důvěru a jak dlouho případně vydrží, je nutné připomínat, že ve vzdělávací politice existují priority, které je nutno naplňovat. Přinášíme souhrn toho, co by nemělo chybět ve vládním prohlášení.

  • Vláda se  zasadí o vznik dlouhodobé vize vzdělávání v podobě Národního programu vzdělávání, jenž vytýčí krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý horizont změn.
  • Vzdělávací politiku opírat o znalost systému a analýzu relevantních dat domácího i mezinárodního charakteru.
  • Provést revizi zavedených opatření systémového charakteru (jednotné přijímací zkoušky na střední školy, státní maturity, omezování neveřejných škol, povinný poslední rok mateřské školy) a jejich dopadů na vzdělávání v ČR.
  • Vytvořit podmínky pro pestrost vzdělávání v ČR. Zachová rámcové vzdělávací programy umožňující školám dostatečnou vzdělávací a výchovnou svobodu vyjádřenou jejich školními vzdělávacími programy.
  • Podpora koncepce občanského vzdělávání ve školách s cílem posílit demokracii.
  • Podpora společného vzdělávání, především prostřednictvím zajištěním stabilního a předvídatelného systému financování podpůrných opatření a metodické podpory škol a školských zařízení založené na příkladech efektivní praxe.
  • Rozšíření možnost vstupu do učitelské profese. Zasadí se o vznik vzdělávacích a profesních programů, které umožňují vysokoškolsky vzdělaným lidem doplnit si magisterské pedagogické vzdělání přímo v praxi.
  • Legislativní změna podmínek při výběru ředitelek a ředitelů škol tak, aby byl zaručen výběr na základě manažerských dovedností a pedagogické odbornosti.
  • V horizontu 4 let postupné navýšení investic do vzdělávání na úroveň průměru OECD.
  • Navýšení finanční podpory neformálnímu vzdělávání, propojování formálního a neformálního vzdělávání.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Jakékoliv vážně míněné pokusy reformovat český vzdělávací systém nutně narazí na jeho trestuhodné podfinancování. Abychom se vyrovnali alespoň průměru OECD, museli bychom navýšit investice do vzdělávacího systému o 50 miliard ročně. Nebo naopak, tyto peníze v systému každoročně chybí, nejvíce na platech učitelů. Pokud se nová vláda nezaváže k tomu tento stav změnit, jakékoliv následné reformní pokusy nelze brát vážně.“

Přečtěte si celý článek

Děti ve Švédsku se učí programovat vlastní roboty, ale ne tak ledajaké. S chytrým nápadem vyrábět roboty z brček přišli sami předškoláci, mladí vynalézaví programátoři se nápadu chytli a vyvinuli start-up Quirkbot, jednoduchou stavebnici, která je zároveň moderní hračkou i pomůckou. Svůj koncept teď přijíždějí představit do Prahy.

Pro budoucí uplatnění na pracovním trhu bude schopnost pracovat s daty a ovládat běžný software nezbytností. Učitelé i experti si lámou hlavu, jak učit pokročilejší počítačové gramotnosti na školách a jak si mohou děti osvojit dovednosti, které budou v budoucnu zásadní pro budování kariéry nebo podnikání a nakonec i celou ekonomiku. Ve Švédsku vytvořili jako možnou učební pomůcku, jež by usnadňovala výuku technických oborů a mimo jiné podporovala dětskou kreativitu, systém spojnic, které se dají přes jednoduchou aplikaci na počítači naprogramovat v téměř dokonalé roboty. Nejzajímavější na celém systému je, že hračky jsou sestaveny z brček, které se mohou na spojovací články dle libosti přidat, takže výslední roboti jsou lehcí a vhodní i pro menší děti. Mohou díky tomu třeba skákat nebo i létat.

Koncept přijedou do Prahy představit jeho zakladatelé, Kristofer Hagbard a Erik Törnqvist. 7. listopadu připraví Velvyslanectví Švédska ve spolupráci s informačním centrem EDUin pro zájemce z řad učitelů, rodičů a pracovníků ve vzdělávání jednoduchou dílnu v prostoru EDUpoint na Staroměstském náměstí v Praze, 8. listopadu pak Kristofer s Erikem ukážou, jak na roboty přímo v jedné z vybraných škol.

„Podle Eurostatu má pokročilé digitální dovednosti v Česku jen asi 23 % populace, v podobných učebních pomůckách jako je ta naše vidíme ohromnou budoucnost,“ říká jeden ze zakladatelů Quirkbotu Kristofer Hagbard. „Hrozně se do Prahy těšíme, české děti jsou prý nesmírně vnímavé a chytré, například v matice dosahují skvělých výsledků. Navíc jsme se dozvěděli, že slovo robot pochází z češtiny!“, dodává.

S postupnou digitalizací a automatizací se budeme všichni muset s nástupem techniky na téměř veškerá pracoviště nějak popasovat. Švédsko se na proměny, které pracovní trhy čekají, zaměřuje dlouhodobě, premiér Stefan Löfven svolává na 17. listopadu do švédského Göteborgu setkání špiček EU, jehož hlavním tématem budou právě sociální dopady nastupující digitalizace. Pozvání do Göteborgu přijal i premiér Bohuslav Sobotka. Naopak do Česka přijíždějí v listopadu švédští experti na společnou konferenci s Českomoravskou konfederací odborových svazů, jejímž hlavním tématem budou právě opatření, která by pomohla sociální dopady postupné automatizace snížit. Představení Quirkbotu se zaměřuje na ty nejmenší i mladší děti, které budou v budoucnosti podle Evropské komise potřebovat digitální dovednosti na 90 % pracovních pozic.

Bob Kartous, EDUin, řekl: ”Quirkbot je prototypem současného vzdělávání.  Spojuje v sobě prvky původní, jako je rozvoj spolupráce a zručnosti, s dovednostmi potřebnými pro seberealizaci v digitální éře. Bylo by skvělé najít partnera, který by pomohl dostat Quirkbota k českým dětem.“

Videopozvánku Boba Kartouse si můžete pustit zde:

Přečtěte si celý článek

Iniciativa Vzdělávání přede-vším s potěšením konstatuje, že politické strany se k debatě o proměnách vzdělávacího systému postavily mimořádně vstřícně a konstruktivně.

Praha, 19. října – Iniciativa Vzdělávání přede – vším, na níž spolupracuje EDUin s dalšími 16 organizacemi z oblasti vzdělávání, absolvovala v uplynulých týdnech jednání se zástupci politických stran ve snaze najít shodu na tom, jak by měla vypadat vzdělávací politika v příštích letech. Šlo o příjemné zjištění, že široká shoda je možná a politici se k navrženým opatřením staví vstřícně a jsou ochotní je zahrnout do své agendy.

V rámci jednání iniciativa předkládala jedenáct klíčových bodů, které obsahovaly například zvýšení platů ředitelům a učitelům, otevření učitelské profese širšímu spektru lidí, kteří chtějí učit, zvýšení podpory neformálnímu vzdělávání nebo návrh více pracovat s daty a zpřístupnit je veřejnosti. Podrobněji ve strategickém materiálu Vzdělávání přede-vším.

Proběhla jednání se všemi stranami, které mají šanci získat křesla ve Sněmovně (ANO, ČSSD, ODS, TOP 09, KSČM, STAN, Piráti, Zelení, KDU-ČSL). Jedinou stranou, s níž se nepodařilo setkání do voleb zorganizovat, byla SPD Tomia Okamury. Nad devíti body z jedenácti došlo ke shodě v cíli opatření, politici se ale lišili v představách, jak jich dosáhnout. Například existuje široká shoda na tom, že by bylo prospěšné oživit školství vzdělávacími inovacemi, ale zatímco některé strany se staví vstřícně i ke vzniku inovativních neveřejných základních škol, pro jiné jsou přijatelné spíše inovativní třídy v rámci škol veřejných.

Ke shodě se zástupci KSČM nedošlo u návrhu na otevření učitelské profese vysokoškolákům z jiných oborů a návrhu nezavádět opatření, která zhoršují parametry systému, jako jsou například přijímací zkoušky na střední školy.

Šlo ale o jediný případ, kdy nedošlo ke shodě ani na úrovni cílů. Ukazuje se, že přes rozdílnost volebních programů je možné najít klíčové body vzdělávací politiky, na níž se strany shodnou a mohou je společně prosazovat.

Olga Žáková, koordinátorka kampaně Vzdělávání přede-vším, řekla: „Opravdu nás překvapila míra konstruktivnosti a ochoty naslouchat, s níž jsme se setkali při jednání se zástupci politických stran. I když v programech lze nalézt rozdílné cíle i rozdílná řešení, ve skutečnosti bylo poměrně jednoduché dosáhnout shody nad devíti z jedenácti bodů, které jsme předložili jako důležitá opatření pro příští čtyři roky. Zdá se, že shoda napříč politickým spektrem o tom, kudy by se měl vydat vzdělávací systém, není tak nemožná, jak se ještě před pár měsíci zdálo.

 

Přečtěte si celý článek

Praha, 16. října – Všechny politické strany se ve svých programech k nadcházejícím volbám shodují na jednom: je třeba přidat učitelům. V tom, kolik přidat, se ale strany významně liší. Stejně tak, v souladu se strategickým dokumentem Vzdělávání přede-vším, lze vystopovat potřebu posílit roli ředitelů škol. V programech převládá útržkovitost navrhovaných kroků, jen některé programy (Zelení, STAN) ukazují určitou míru koncepce. Některé klíčové otázky, například potřeba zvýšit míru tzv. evidence-based vzdělávací politiky, potřeba inspirovat se v rozvinutějších systémech nebo revize dosavadních a chystaných změn v systému zůstávají na okraji zájmu.

EDUin představil sérii hodnocení politických programů stran kandidujících do parlamentních voleb v roce 2017. Vycházeli jsme z volebního modelu Median a zahrnuli strany, které mají šanci překonat pětiprocentní klauzuli a také ty, které mají šanci dosáhnout na státní příspěvek na provoz (3 %). Následuje sumarizace hodnocení programů:

Pozitiva:

  • Navýšení platů učitelů se stalo společným tématem všech politických stran. Liší se však v tom, jakou představu o navýšení předkládají. S ohledem na reálnou politiku lze jen stěží predikovat, do jaké míry se budou politické strany svého předsevzetí držet.
  • Většina programů se více či méně dotýká potřeby podpořit práci ředitelů škol, ať už jejich autonomie, možnosti odměňovat učitele snáze dle rozdílů v kvalitě práce. Depolitizace jejich jmenování a nastavení smysluplných kritérií pro výběr ředitelů jako předpoklady takové politiky se ale neobjevují.
  • Velmi často se objevuje potřeba omezit zbytečnou byrokratizaci škol a soustředit tak úsilí učitelů na vzdělávání samotné. S ohledem na dosavadní protichůdné kroky ze strany státu lze ale pochybovat o skutečné realizaci takového slibu.
  • U některých stran došlo k posunu vzdělávání mezi prioritu volebních programů. Nejde ale o obecný jev.
  • Do některých programů se propsala potřeba reformy vzdělávání v reakci na měnící se technologické, ekonomické a společenské reálie. Nejde ale o obecný jev.

Negativa:

  • Až na výjimky neochota zavázat se k navýšení celkové investice do vzdělávacího systému.  V tomto ohledu ČR významně zaostává a dlouhodobě se nedaří narovnat roky prohlubovaný deficit.
  • Heslovitost. Většina stran se domnívá, že vzdělávací politiku lze vtěsnat do několika vět s často smysluplnými návrhy, nicméně bez náznaku provedení. To značně snižuje důvěryhodnost takové politické nabídky.
  • Rozdíl v chápání role vzdělávacího systému je napříč politickými stranami vysoká. To pravděpodobně nadále znesnadní možnost vytvořit jednotné politické zadání, které by vycházelo ze shody na společných prioritách s ohledem na vývoj a potřebu připravovat současnou mladou generaci na vstup do odlišného prostředí než jaké reprezentuje vzdělávací systém.
  • Větší či menší míra populismu v některých případech. Nejčastěji je namířen proti inkluzi, nicméně zahrnout lze řadu dalších, na první pohled zajímavých slibů, kterým chybí návrh provedení.
  • Nejednotnost v tom, co má být obsahem vzdělávání. Ta vychází z odlišné představy o tom, jaké zadání má vzdělávací systém naplňovat.

Co chybí:

  • Potřeba koncepce postavené na evidence-based vzdělávací politice. Fakt, že byla řada kroků ve vzdělávacím systému učiněna bez ohledu na dopad a že jejich dopad nadále není sledován, je zásadním nedostatkem společným pro vzdělávací politiku napříč stranami. Žádná strana neupozorňuje, že ČR má své vzdělávací strategie a je třeba ji naplňovat.
  • Využití zahraničních zkušeností. Je řada vysoce inspirativních vzdělávacích systémů (Finsko, Kanada, Nový Zéland, Singapur, Dánsko…), kde by bylo možné načerpat levně know how (jak reálně změnit přípravu učitelů na pedagogických fakultách, co to znamená otevřít školy světu, jak přesunout praktickou výuku do firem atp.). Politická reprezentace to ale nevnímá.
  • Revize dosavadních sporných opatření a jejich dopadu na vzdělávání v ČR (státní maturita, přijímací zkoušky, zákon o pedagogických pracovnících, povinný rok  předškolního vzdělávání, průběh společného vzdělávání).
  • Většina stran nezdůrazňuje význam všeobecných gramotností (matematické, čtenářské, digitální a informační) a univerzálně využitelných dovedností (kritického myšlení, týmové spolupráce, komunikace, řešení problémů) umožňujících větší adaptabilitu v rychle se měnícím světě.
  • Většina stran nevnímá potřebu důrazu na občanské vzdělávání, na potřebu reprodukce demokracie. Ve světě prosyceném „alternativní realitou“ je to nezbytnost.
  • České politické strany nevnímají potřebu změny struktury středního školství, které je historicky – nefunkčně – vychýlené odborně na úkor všeobecné přípravy.
  • Výraznější podpora neformálního vzdělávání a hledání cest, jak jej funkčně propojit se vzděláváním ve školách. S ohledem na to, do jaké míry se vzdělávání dostává mimo školy, je to nutná cesta k udržení jejich významu.
  • Malý důraz na společenský dopad vzdělávání a jeho význam pro budoucí společenskou i ekonomickou prosperitu. V kontextu ekonomických a společenských změn, jejichž dopad lze předpokládat v horizontu deseti let, jde o zanedbání.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Nelze tvrdit, že by programy politických stran neobsahovaly zajímavé a potřebné změny. Většinou jde ale o izolované výkřiky nezasazené do stavu vzdělávacího systému a perspektivy, kterou je třeba sledovat. Ukazuje se, že politické strany, až na výjimky, produkují místo politiky jen politický marketing. Neumějí vytvářet skutečnou vzdělávací politiku, spíše ji předstírají.“

SKAV a EDUin pořádali na začátku října předvolební debatu zástupců všech politických stran, na záznam se můžete podívat zde:

Analýzy jednotlivých volebních programů jsme uveřejnili v sérii tiskových zpráv:

  • Hodnocení volebního programu hnutí ANO pro sněmovní volby 2017 ZDE.
  • Hodnocení volebního programu ČSSD pro sněmovní volby 2017 ZDE.
  • Hodnocení volebního programu KSČM pro sněmovní volby 2017 ZDE.
  • Hodnocení volebního programu ODS pro sněmovní volby 2017 ZDE.
  • Hodnocení volebního programu TOP09 pro sněmovní volby 2017 ZDE.
  • Hodnocení volebního programu KDU-ČSL pro sněmovní volby 2017 ZDE.
  • Hodnocení volebního programu SPD Tomio Okamury pro sněmovní volby 2017 ZDE.
  • Hodnocení volebního programu Pirátů pro sněmovní volby 2017 ZDE.
  • Hodnocení volebního programu STAN pro sněmovní volby 2017 ZDE.
  • Hodnocení volebního programu Zelených pro sněmovní volby 2017 ZDE.

Přečtěte si celý článek

Praha, 11. října – Zelení uvádějí mezi hlavními prioritami volebního programu vzdělávání na prvním místě. Jejich program dotýkající se vzdělávací politiky je s převahou nejrozsáhlejší a nejpropracovanější. Strana program nechala posoudit a připomínkovat externími experty v oblasti vzdělávací politiky a následně program výrazně přepracovala. Program se  – v porovnání s ostatními stranami, zaměřuje více na detail navrhovaných změn a v některých případech poskytuje i návrh řešení (např. změna vzdělávání učitelů). V některých případech je návrh příliš optimisticky bezvýhradný (zapojování firem do praktického odborného vzdělávání). Hierarchizace priorit odráží urgenci potřebných řešení problémů vzdělávacího systému.

EDUin představuje sérii hodnocení politických programů stran kandidujících do parlamentních voleb v roce 2017. Vycházíme z volebního modelu Median a zahrnujeme strany, které mají šanci překonat pětiprocentní klauzuli a také ty, které mají šanci dosáhnout na státní příspěvek na provoz (3 %). Následuje hodnocení programu Zelených:

Pozitiva:

  • Navýšení nástupních platů učitelů na úroveň mediánu zaměstnanců s VŠ vzděláním v ČR, krok výrazně posilující motivaci potentních uchazečů o učitelské povolání; otevřenost učitelského povolání změnou přípravy (anglosaský model jednoročního intenzivního vzdělávání v oblasti praktické pedagogiky po bakalářském stupni zaměřeném odborně).
  • Podpora odstraňování nerovností ve vzdělávání, v ČR důležitý požadavek, který ostatní strany neakcentují.
  • Konkrétní návrh nejdůležitějších klíčových kompetencí, nikoliv uzavřených znalostí, ale dovedností umožňujících další rozvoj (jazyky, kritické myšlení, orientace v informacích, kreativita, poučené občanství…).
  • Soustředění na podporu kvality na 2. stupni ZŠ, v souladu s dlouhodobým územ České školní inspekce.
  • Změna kurikula s ohledem na potřebu podpory a rozšiřování gramotností, kritického myšlení, aktivního občanství (podobně jako STAN); podpora všeobecného vzdělávání na středních odborných školách a učilištích.
  • Podpora transformace škol na komunitní centra celoživotního vzdělávání.
  • Podpora otevřeného vzdělávání, universal design a volného využití dat a materiálů vzniklých z veřejných prostředků.
  • Podpora meziresortní spolupráce (MŠMT a MPSV).
  • Titul profesora a docenta vázaný na pracovní místo vyučujícího na VŠ.

Negativa:

  • V některých případech jsou předpoklady změn příliš rezolutní, jako například přesvědčení o zapojení špičkových odborníků a firem do odborného středoškolského vzdělávání, nebo zrovnoprávnění VŠ studijních oborů změnou koeficientu ekonomické náročnosti.
  • Odmítnutí kontroverzních zásahů do systému (maturita, přijímací zkouška na SŠ) bez zhodnocení dopadu.

Co chybí:

  • Větší důraz na potřebu  podpořit ředitele, jejich výběr a formování vzdělávání ve školách z této klíčové pozice.
  • Práce s daty, využití zahraničních zkušeností.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Program strany Zelených pro vzdělávání se pravděpodobně nejvíce blíží představě o tom, jak by měly strany navrhovat vzdělávací politiku. Jde ovšem o relativní srovnání, bylo by vhodné, kdyby strana měla zpracován dokument, který popisuje výchozí stav, detailně popisuje problémy a ukazuje, kde se v navrhované politice mohou vyskytnout bariéry. A nakonec navrhovat scénáře k jejich překonání. Oproti zbytku české politické scény ovšem Zelení nabízejí výrazně důkladnější, komplexnější pojetí.“

Přečtěte si celý článek

Praha, 10. října – Strana starostů a nezávislých přichází se sympaticky pojatým programem pro vzdělávání, který nejprve popisuje poměrně dobře (byť ne komplexně) stav vzdělávání v ČR, následně artikuluje cíle, jednotlivé kroky v rámci 4 let volebního období a cílový stav. Kromě obligátních platů učitelů (už v prvním roce navýšení na průměr 45 tisíc) si program STAN ojediněle všímá nutnosti najít společenský konsensus na rozvoji vzdělávání. STAN nejvíce z doposud hodnocených stran výrazně akcentuje výchovu a vzdělávání směrem k demokratickému občanství. V programu je dostatečně zdůrazněna také potřeba otevřenosti škol novým potřebám, méně už ale role ředitelů.

EDUin představuje sérii hodnocení politických programů stran kandidujících do parlamentních voleb v roce 2017. Vycházíme z volebního modelu Median a zahrnujeme strany, které mají šanci překonat pětiprocentní klauzuli a také ty, které mají šanci dosáhnout na státní příspěvek na provoz (3 %). Následuje hodnocení programu STAN:

Pozitiva:

  • Dostatečné a okamžité zvýšení platů učitelů (průměr 45 tis. korun měsíčně). Podpora pedagogické profese jako prestižní.
  • Potřeba nalezení společenské dohody a podpora kontinuity rozvoje prostřednictvím Národní rady pro vzdělávání.
  • Konkrétní návrh nejdůležitějších klíčových kompetencí, nikoliv uzavřených znalostí, ale dovedností umožňujících další rozvoj (jazyky, kritické myšlení, orientace v informacích, kreativita, poučené občanství…).
  • Návrh dílčích auditů (stav byrokracie na školách).
  • Propojení zaměstnavatelů a škol (není však upřesněno na jakých úrovních a jakou formou).

Negativa:

  • Menší důraz na roli ředitelů (zmínka nechybí).
  • Prioritizace a přílišná akcentace technických oborů, v praktickém rozporu s potřebou posilovat celkový osobnostní rozvoj.

Co chybí:

  • Konkrétní návrh, jak z pozice legislativní či exekutivní reformovat výuky na pedagogických fakultách.
  • Otevřenost pedagogické profese i na nižším než středoškolském stupni.
  • Práce s daty, využití zahraničních zkušeností.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Struktura i návrhy programu znějí smysluplně, je patrné, že nejde jen o nahodilý, marketingově zpracovaný souhrn hesel, nýbrž o snahu vytvořit určitou koncepci, byť v bodech. Sympatické je upozornění, že bez konsenzu na tom, kudy se v rozvoji vzdělávání vydat, nelze reálně nic udělat. Přesto by ale i v případě STAN zasloužila kapitola vzdělávání, aby strana odhalila know-how nutné k provedení navrhovaných kroků.“

Přečtěte si celý článek

Praha, 5. října – Strana Piráti staví ve svém programu především na předpokladu svobodné volby vzdělávací cesty, což znamená zelenou alternativám ve školství. Program hovoří také o zvýšení investic do vzdělávacího systému na úroveň 5 % HDP, což v současné české realitě odpovídá zhruba zvýšení o jedno procento. Zvýšit platy učitelů navrhuje pirátská strana o 20 %, nicméně není uvedeno vůči jaké hodnotě. Relativně stručný program zmiňuje také podporu otevřeného vzdělávání v podobě nezávislého software a volně dostupných materiálů vytvořených z veřejných prostředků.

EDUin představuje sérii hodnocení politických programů stran kandidujících do parlamentních voleb v roce 2017. Vycházíme z volebního modelu Median a zahrnujeme strany, které mají šanci překonat pětiprocentní klauzuli a také ty, které mají šanci dosáhnout na státní příspěvek na provoz (3 %). Následuje hodnocení programu Pirátů:

Pozitiva:

  • Výrazné zvýšení investic do vzdělávacího systému, avšak bez naznačení koncepce rozvoje vzdělávání (stranou navrhované zvýšení platů učitelů pokrývá jen malou část plánovaného navýšení rozpočtu).
  • Pestrost vzdělávání v regionálním školství a jeho podpora.
  • Podpora jazykového vzdělávání.
  • Podpora otevřeného vzdělávání.

Negativa:

  • Obecnost, heslovitost a chybějící zasazení návrhů do stávajícího stavu vzdělávacího systému (jak to udělat, kam směřovat prostředky, jak se postavit k přípravě učitelů a hodnocení jejich práce atp.).

Co chybí:

  • Strana navrhuje zvýšení platů učitelů o „20 %“, ale chybí výchozí hodnota, od níž se má navýšení odvíjet.
  • Chybí řada důležitých témat (ředitelé a jejich role, změna role učitelů, problematika středního školství, mateřských škol a specifické problémy základních škol, vliv zásadních zkoušek ve školském systému).
  • Oblast vysokých škol je tematizována pouze s ohledem na transparentnost závěrečných prací.
  • Práce s daty, využití zahraničních zkušeností.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Byť je každé heslo v programu možné považovat za pozitivní návrh, zůstává heslem bez kontextu a bez hlubšího vhledu do problematiky vzdělávání. Program je relativně chudý na to, aby bylo možné vyvozovat jiné závěry. Snad jen to, že v kontaktu s realitou vzdělávacího systému nelze předpovědět, jak by se strana v řadě konkrétních témat zachovala.“

Přečtěte si celý článek

Praha, 4. října – Strana přímé demokracie Tomia Okamury jako jedna z mála požaduje zvýšení investic do vzdělávacího systému na 6 % z celkového HDP.  V samotném programu tento slib uveden není, obsahuje pouze kusé informace koncentrující se zejména téma učitelů (zvýšení platů, ochrana). Strana však k programu připojila samostatný dokument týkající se vzdělávání. Píše se v něm, že úpadek českého vzdělávání je zapříčiněn vstupem do EU, inkluze je součástí spiknutí ve snaze o vytvoření multikulturního superstátu, že vysoký počet maturantů a vysokoškoláků je pro českou společnost škodlivý (vysoké školy musí naplňovat zájem „státu“), že ve školách je relativizován vztah založený na lásce mezi mužem a ženou a že je z nich záměrně vytlačována vlastenecká výchova. Tyto svérázné závěry často vycházejí z objektivních premis (nekoncepčnost, rozdíly ve financování podle krajů, dlouhodobé podfinancování).

EDUin představuje sérii hodnocení politických programů stran kandidujících do parlamentních voleb v roce 2017. Vycházíme z volebního modelu Median a zahrnujeme strany, které mají šanci překonat pětiprocentní klauzuli a také ty, které mají šanci dosáhnout na státní příspěvek na provoz (3 %). Následuje hodnocení programu SPD:

Pozitiva:

  • Výrazné zvýšení investic do vzdělávacího systému, avšak bez koncepce rozvoje vzdělávání.
  • Zvýšení platů učitelů ( na stejné úrovni jako ODS, ČSSD či KDU-ČSL, tedy 130 % průměrné mzdy v ČR) a další podpora učitelů, ovšem s cílem k návratu, nikoliv k rozvoji.
  • Úloha školských rad a koncepční vliv krajských záměrů rozvoje vzdělávací soustavy.
  • Eliminace rozdílů ve financování regionálního školství.

Negativa:

  • Manipulace (či nevědomost) procházející celým dokumentem, od údajné ideologizace školství, vlivu EU na úpadek vzdělávání, škodlivosti vyššího poměru dosahování maturit a terciárního vzdělávání až po konkrétní dezinformace typu „speciální pedagogové byli degradováni na úroveň asistentů pedagoga“.
  • Proklamacím typu „obnovíme kvalitu a prestiž technického a zdravotnického vzdělávání“, „zvýšíme podíl praxe učitelů“ chybí jakákoliv představa o realizaci.
  • Populistická prohlášení o „nepotřebných VŠ oborech“ bez uvedení, o které se konkrétně jedná.
  • Dogmatický požadavek podřízení cílů vzdělávání trhu práce (podobně jako KSČM).
  • Příprava k obraně vlasti, vlastenecká a tzv. rodičovská výchova jako suplementy tržně-pracovního zaměření vzdělávání bránícího „nebezpečné ideologizaci školství vlivem EU“.

Co chybí:

  • Jakákoliv koncepce rozvoje vpřed, nikoliv zpět.
  • Práce s daty, využití zahraničních zkušeností.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Za nejambicióznější slib v dokumentu týkajícího se vzdělávání považuju tvrzení, že ‘investice do rodin odstraní demografickou krizi, která ohrožuje české školství‘. Nebezpečná je nacionalistická nota celého dokumentu, vytváření dojmu, že EU likviduje české vzdělávání a snění o návratu k domnělé dřívější slávě českého školství. I přes sympatickou snahu věnovat vzdělávání více než jen odrážky v programu jde o populistický produkt s možnými nebezpečnými dopady v případě – nepravděpodobné  realizace.“

Přečtěte si celý článek

Představujeme třetí z vizí strategického dokumentu Vzdělávání přede-vším, který shrnuje priority rozvoje vzdělávacího systému na další čtyři roky.

Praha, 3. října – EDUin, společně s dalšími 17 organizacemi, které se orientují na oblast vzdělávání, připravil strategický dokument shrnující hlavní priority vzdělávací politiky pro další sněmovní období. V současnosti probíhají jednání se zástupci politických stran ve snaze najít na těchto prioritách shodu a pokusit se je prosadit do stranických politik. Třetí vizí, kterou dokument představuje jako klíčovou pro další rozvoj, je nutnost koncepčnosti systémových změn. Pokud budou nadále přijímány změny, které nejsou opřeny o relevantní analýzu dopadů, a pokud nebudou zasazeny do širšího a promyšleného rámce, hrozí riziko těžko napravitelných chyb.

Státní maturity, přijímací zkoušky na střední školy, novela zákona o pedagogických pracovnících, restriktivní přístup vůči neveřejným školám, kariérní řád, nový způsob regionálního financování a další systémové kroky v českém vzdělávacím systému způsobují či způsobí dopady, které lze jen těžko předpovídat. U některých (státní maturita) není ani po několika letech jasné, co vlastně způsobily (kromě vyššího počtu neúspěšných maturantů). To je nekoncepční a z hlediska rozvoje vzdělávání velmi rizikový způsob řízení.

Český vzdělávací systém přitom disponuje velkým množstvím shromažďovaných dat, která nejsou využita, případně je velmi těžké je zpřístupnit veřejně a umožnit tak jejich analýzu nezávisle na v tomto smyslu neaktivním ministerstvu školství.

K přijímání systémových opatření je nezbytně nutné poučit se v zahraničí a vyhodnotit, jaká prověřená opatření by bylo možné využít v adekvátní formě k rozvoji českého vzdělávacího systému.

Olga Žáková, koordinátorka kampaně Vzdělávání přede-vším, řekla: „Jediným známým dopadem státních maturit je výrazně vyšší neúspěšnost maturantů, zejména ze středních odborných škol a učilišť. O tom, jak státní maturity přispěly ke zkvalitnění vzdělávání – a tedy ke snížení neúspěšnosti – nic nevíme. Přitom právě to byl hlavní argument pro jejich zavedení. To je jen ilustrativní příklad k tomu, jak probíhají systémové změny v českém vzdělávání.

Přečtěte si celý článek

Praha, 3. října – KDU-ČSL jde do voleb s programem, který obsahuje velké množství většinou smysl dávajících a potřebných kroků, jež je třeba v oblasti vzdělávání učinit. Program vykazuje velký průnik témat se strategickým dokumentem Vzdělávání přede-vším: podpora ředitelů a učitelů, otevřenosti škol, vytvoření koncepce rozvoje v podobě Národního vzdělávacího programu. Programu chybí větší prioritizace jednotlivých kroků, nástin konkrétní realizace a populistická potřeba vymezovat se proti „ideologii multikulturalismu“.

EDUin představuje sérii hodnocení politických programů stran kandidujících do parlamentních voleb v roce 2017. Vycházíme z volebního modelu Median a zahrnujeme strany, které mají šanci překonat pětiprocentní klauzuli a také ty, které mají šanci dosáhnout na státní příspěvek na provoz (3 %). Následuje hodnocení programu KDU-ČSL:

Pozitiva:

  • Důraz na roli ředitelů a učitelů, potřeba dát učitelství novou náplň a smysl ve vztahu k měnícím se podmínkám okolního světa. Vyšší odměna učitelům (ve výši podobné ČSSD a ODS) je diskutabilní s ohledem na efekt.
  • Otevřenost učitelství odborníkům z jiných oblastí.
  • Potřeba vypracovat Národní program vzdělávání.
  • Důraz na připravenost čelit výzvám reálného světa.
  • Vyšší podpora doktorského studia s důrazem na kvalitu.

Negativa:

  • Populismus v podobě odmítání „ideologie multikulturalismu“.
  • Představa o novém předmětu „příprava na praktický život“ sice obsahuje částečně zajímavý obsah, nicméně nesourodý. Tyto oblasti je nutné podporovat napříč předměty, ne jednu hodinu za týden.

Co chybí:

  • Jasnější prioritizace jednotlivých návrhů a opatření, z nichž některá představují velké systémové změny, některá dílčí kroky.
  • Návrh realizace takových kroků, jako je „reforma vzdělávání na pedagogických fakultách“ za situace, kdy vzdělávací politika nemá efektivní nástroje, jak to provést.
  • Příslib navýšení celkové investice do vzdělávání min. na průměr OECD.
  • Práce s daty, využití zahraničních zkušeností.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Je sympatické, že KDU-ČSL staví vzdělávání do popředí programu. Jako jedna z mála stran vnímají křesťanští demokraté nutnost vytvořit koncepci rozvoje. Stejně tak potřebu reformovat přípravu učitelů, kde by ale bylo vhodné navrhnout konkrétní kroky, jak to udělat. Potřebu bojovat s multikulturalismem vnímám jako potřebu vyjít vstříc populismu. Věřím, že by o tom, stejně jako o způsobu realizace tzv. praktické připravenosti na život, byli politici KDU-ČSL ochotni hovořit a změnit koncept.“

Přečtěte si celý článek

Praha, 2. října – Česká republika investuje do svého vzdělávacího systému jednu z nejnižších částek (v poměru k HDP) mezi rozvinutými zeměmi OECD. Program TOP 09 staví vzdělávání na první místo a nabízí roční navýšení o 30 mld. Korun, což nedorovnává průměr OECD, nicméně může velmi výrazně pomoci zejména v odměňování učitelů a ředitelů. Program také zmiňuje roli pedagogů, jejich profesionální autonomie a vedení škol jako klíčovou. Ojedinělý mezi programy je důraz na občanské vzdělávání. Kontroverzní je slib zavedení školného na VŠ.

EDUin představuje sérii hodnocení politických programů stran kandidujících do parlamentních voleb v roce 2017. Vycházíme z volebního modelu Median a zahrnujeme strany, které mají šanci překonat pětiprocentní klauzuli a také ty, které mají šanci dosáhnout na státní příspěvek na provoz (3 %). Následuje hodnocení programu TOP09:

Pozitiva:

  • Strukturace programu, návrhy ke změnám na jednotlivých stupních systému, prioritizace vzdělávání i navrhovaných kroků (v regionálním školství).
  • Výrazné zvýšení investic do vzdělávacího systému z veřejných zdrojů.
  • Posílení role ředitelů škol.
  • Příprava učitelů na odlišnou roli, potřeba přitáhnout potentní zájemce o profesi.
  • Podpora angličtiny.
  • Důraz na digitální gramotnost.
  • Důraz na občanské vzdělávání.
  • Podpora uměleckého vzdělávání.
  • Důraz na psychickou i fyzickou odolnost.
  • Vyváženost vzdělávání (všeobecné vs. technické a přírodovědné) na SŠ, mistrovská zkouška jako propustka k dalšímu studiu, duální vzdělávání.
  • Podpora diverzifikace VŠ (profesní bakalářská studia a výzkumně/vědecky orientované programy).

Negativa:

  • Návrh zavedení školného na VŠ je z hlediska dopadů na přístup k VŠ vzdělávání (při zvážení výrazného vlivu rodinného zázemí v ČR) velkým rizikem (i při uvažovaném zavedení stipendií).
  • Podpora „dvourychlostního“ společného vzdělávání namísto podpory individuálních vzdělávacích plánů.

Co chybí:

  • Program nepracuje s potřebou revidovat kontroverzní systémové změny (maturity, přijímací zkoušky, financování regionálního školství atd.).
  • Práce s daty, využití zahraničních zkušeností.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Oproti svým politickým konkurentům nabízí TOP09 program postavený na vzdělávání jako prioritě, značně progresivnější než pro krajské volby. Obsahuje řadu velmi zajímavých a potřebných návrhů, pozitiva převažují nad negativy a opomenutími. Otázkou je, do jaké míry strana počítá s jeho prosazením, jelikož lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že se ocitne v opozici.“

Přečtěte si celý článek

Program ODS, postavený na předchozí koncepci „vzdělané společnosti“, v sobě kombinuje rozumné návrhy se zbytečným populismem.

Praha, 29. září – Rostoucí rozdíly v kvalitě vzdělávání v regionech jsou bezesporu velmi důležité téma pro volební program. Program ODS na to upozorňuje, byť nepředkládá konkrétní řešení. Všímá si také potřeby umožnit ředitelům skutečně řídit školy. Vedle toho ale obsahuje program ODS návrh na zrušení „povinné“ inkluze nebo zcela nepodstatné téma „pamlskové“ vyhlášky. Navýšení platů učitelům na minimálních 35 tisíc korun je shodné s požadavkem ČSSD, ODS navíc předpokládá zvýšení nenárokové části mzdy.

EDUin představuje sérii hodnocení politických programů stran kandidujících do parlamentních voleb v roce 2017. Vycházíme z volebního modelu Median a zahrnujeme strany, které mají šanci překonat pětiprocentní klauzuli a také ty, které mají šanci dosáhnout na státní příspěvek na provoz (3 %). Následuje hodnocení programu ODS:

Pozitiva:

  • Snížení rozdílu kvality vzdělávání v regionech.
  • Podpora rozhodování ředitelů.
  • Podpora zvýšení platů učitelů, zejména zvýšení nenárokové části platu.
  • Zapojení zaměstnavatelů do učňovského školství.
  • Víceleté financování úspěšného výzkumu.

Negativa:

  • Dezinterpretace inkluze jako „povinné“ a návrh na zrušení této povinnosti (straw man).
  • Jednostranná podpora technického a přírodovědného vzdělávání.
  • Marginální téma „pamlskové“ vyhlášky.

Co chybí:

  • Zcela chybí závazek dorovnat deficit celkové investice do vzdělávacího systému oproti rozvinutým zemím (stejně jako v případě hnutí ANO, ČSSD, KSČM).
  • Stejně jako v případě ANO, ČSSD i KSČM chybí podpora občanského vzdělávání, digitální gramotnosti a dalších dovedností nezbytných pro orientaci ve světě a reprodukci demokratické společnosti.
  • Podpora otevřenosti okolnímu světu.
  • Program pouze částečně upozorňuje na nutnost revidovat kontroverzní systémové změny (maturity, financování regionálního školství).
  • Absence náznaku koncepce rozvoje, práce s daty, využití zahraničních zkušeností.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Je zajímavé, že ODS má dvě významné shody v programu s KSČM, a to vymezení se proti inkluzi a jednostranná podpora technického a přírodovědného vzdělání, taktéž za absence podpory občanského vzdělávání a digitální gramotnosti. Velkým překvapením je to, že ODS neakcentuje podporu vzniku kvalitních neveřejných škol, byť by právě to mělo oslovovat její přirozené voliče. Vedle toho jsou ale v programu rozumné návrhy. Působí to, jakoby byl program slepen z dvou nesourodých částí.“

Přečtěte si celý článek

Pro KSČM je vzdělávání podružné téma. V programu je podřazeno jiným prioritám. Omezení na „potřeby trhu práce“ redukuje cíle a smysl vzdělávání pro společnost i jedince.

Praha, 27. září – V programu KSČM nemá vzdělávání svou vlastní kapitolu. Je podřazeno tématům ekonomickým a veřejných služeb. KSČM nepředstavuje koncepční přístup k rozvoji vzdělávání, jednotlivá hesla mezi sebou nemají jasnou vazbu. Vzdělávání má být podle KSČM bezplatné, státem řízené, orientované technicky dle zájmů zaměstnavatelů.

EDUin představuje sérii hodnocení politických programů stran kandidujících do parlamentních voleb v roce 2017. Vycházíme z volebního modelu Median a zahrnujeme strany, které mají šanci překonat pětiprocentní klauzuli a také ty, které mají šanci dosáhnout na státní příspěvek na provoz (3 %). Následuje hodnocení programu KSČM:

Pozitiva:

  • Podpora dostupnosti vzdělávání.
  • Navyšování platů pracovníků ve školství.
  • Podpora organizací aktivně pracujících s dětmi a mládeží.
  • Podpora celoživotního vzdělávání.

Negativa:

  • Nekoncepčnost, vzdělávání jako nesamostatné téma, nekonkrétnost programu.
  • Požadavek podřízení změn ve vzdělávání aktuálním potřebám zaměstnavatelů.
  • Redukce podpory vzdělávání na technické oblasti.
  • Požadavek úplného podřízení obsahu vzdělávání jednotným osnovám.
  • Požadavek na zrušení podpory neveřejným školám.

Co chybí:

  • Jakákoliv koncepce.
  • Zcela chybí závazek dorovnat deficit celkové investice do vzdělávacího systému oproti rozvinutým zemím (stejně jako v případě hnutí ANO i ČSSD).
  • Stejně jako v případě ANO a ČSSD chybí podpora občanského vzdělávání, digitální gramotnosti a dalších dovedností nezbytných pro orientaci ve světě a reprodukci demokratické společnosti.
  • Naprosto chybí podpora ředitelů jako klíčových aktérů vzdělávání.
  • Program úplně pomíjí potřebu revidovat kontroverzní systémové změny (maturity, přijímací zkoušky, kariérní řád, financování regionálního školství).
  • Absence náznaku koncepce rozvoje, práce s daty, využití zahraničních zkušeností…

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „KSČM je ve svém vztahu ke vzdělávání konzistentní: není to priorita, vraťme se ke starému a dobrému osvědčenému modelu, jenž vychází z praxe druhé poloviny 20. století. Je pravděpodobné, že voličská kohorta strany chce právě toto slyšet.“

Přečtěte si celý článek