Tiskovky označeny tagem ‘Eduin’

Neexistuje analýza bezpečnostních rizik, s nimiž by se čeští žáci mohli setkat. Programy nabízené školám, včetně programu Ministerstva obrany POKOS, neberou v úvahu reálná rizika a zadání plní jen částečně.

Praha, 29. června – Diskuse o tom, zda do českých škol patří nebo nepatří branná výchova, pomíjí jeden důležitý fakt: ani ministerstvo školství, ani Ministerstvo obrany či kdokoliv jiný nemá k dispozici analýzu rizikových situací v oblasti ohrožení, s nimiž by se současní žáci českých škol mohli reálně setkat. Výukové programy se zaměřují na rizika, jejichž pravděpodobnost je relativně nízká, zatímco ta, s nimiž se žáci reálně setkávají, jsou zastoupena buď jen částečně, jako třeba poskytování pomoci zdravotního charakteru, nebo vůbec, jako třeba informační manipulace a obrana proti ní.

Lze pouze odhadovat, že zatímco riziko teroristického útoku, které vzbudilo zájem řady českých škol o výukové programy pro žáky, je nepoměrně nižší než v jiných zemích EU, rizika typu zdravotního ohrožení či ohrožení v oblasti kybernetické bezpečnosti a informační manipulace, která jsou mnohem více pravděpodobná, tvoří pouze malou část přípravy, nebo jsou zcela mimo stávající výukové programy.

Školami pravděpodobně nejčastěji využívaný program Příprava občanů k obraně státu (POKOS), jenž organizuje a financuje Ministerstvo obrany a ve spolupráci s Armádou ČR, je z velké části zaměřen na popularizaci armády a informace spojené s její činností, nikoliv na reálnou přípravu žáků na krizové situace. Pouze malou část programu tvoří nácvik řešení situací typu poskytování první pomoci, což je nejpravděpodobnější výskyt rizikové situace v životě žáků.

Český vzdělávací systém nemá k dispozici analýzu krizových situací a rizik, s nimiž by se žáci mohli v současnosti či blízké budoucnosti setkat. Není proto možné reálně odhadnout jejich pravděpodobnost. Není proto možné připravit výukový program, který by poskytoval žákům relevantní přípravu.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Současní žáci základních a středních škol v ČR pravděpodobně nezažijí konvenční válečný konflikt či teroristický útok, čemuž se věnuje řada programů frekventovaně využívaných školami, včetně programu POKOS. Úplně mimo zájem posilování bezpečnosti paradoxně stojí informační manipulace, které jsou naopak nejpravděpodobnějším rizikem s běžným výskytem. Potřebná analýza rizik by měla předcházet konkrétním vzdělávacím programům.“

Podívejte se na záznam diskuse na červnovém Kulatém stole SKAV a EDUin, který se věnoval tomu, jak připravovat děti k obraně státu.

Přečtěte si celý článek

Praktický návod pro učitele, jak předcházet možné snaze politických stran a politiků zneužívat prostředí škol v rámci předvolebních či permanentních kampaní.

Praha, 26. června – Se startem předvolební kampaně před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny PČR vyvstává otázka, do jaké míry mají být školy součástí politického života, jaká je jejich role z hlediska zprostředkování informací o politice jako správě věcí veřejných a jak tuto roli naplňovat, aby zároveň nedocházelo ke zneužívání škol jako místa pro politickou propagandu. Časopis Respekt upozornil na kauzu spojenou s kampaní Andreje Babiše, jeho návštěv ve školách, případně pozvánek škol do komplexu Čapí hnízdo. Je patrné, že v určitých případech školy svou roli nenaplňují či nezvládají, byť zprostředkování informací o politice je pevnou součástí základního vzdělání.

Škola, jako místo, kde by se nastupující generace měly seznamovat s procesem politické správy věcí veřejných i s reáliemi současného politického života, nese přímou odpovědnost za to, jakým způsobem tuto svou roli naplňuje. Na jedné straně by měla zajistit dostatečnou znalost a pochopení základních principů, odpovídající věku žáků, na straně druhé by měla být škola a její učitelé – jako vysokoškolsky vzdělaní lidé – schopni ochránit své žáky před možnou politickou propagandou, k níž může docházet zejména při osobním kontaktu se zástupci jednotlivých stran.

Představujeme základní návod, jak by se škola měla své role zhostit:

  • Politika do školy patří. Škola je simulací polis, obce, a správa věcí veřejných by měla být součástí vzdělávání a výchovy zejména s ohledem na podporu dovedností v oblasti společného rozhodování, demokratického procesu a uvědomění si vlastní společenské a politické role.
  • Politici do školy mohou. Součástí vzdělávání je i seznamování žáků s aktuální politickou situací a s tím, kdo veřejné zájmy na české politické scéně zastupuje. Pokud se škola rozhodne politiky zvát, neměla by se chovat selektivně a měla by umožnit žákům seznámení se zástupci všech rozhodujících politických sil v ČR. V případě, že není schopna takovou pluralitu zajistit, je lepší pozvat nezávislé experty z oblasti politického dění (politologa, novináře).
  • Za dění ve škole je ze zákona přímo odpovědný ředitel. Pokud se škola rozhodne pozvat politika k diskusi s žáky, je ředitel odpovědný za to, že žáci nebudou vystavování ideologické či politické propagandě. To platí i tehdy, pokud škola absolvuje exkurzi s politickým programem či obsahem. Není možné, aby např. zřizovatel či kdokoliv jiný vyvíjel na školu nátlak, aby pozvala k návštěvě konkrétního politika. Pokud to tak je, ředitel školy by měl tuto skutečnost zveřejnit a obeznámit s ní rodiče žáků.
  • Politici, pokud jsou zváni do škol nebo se při jiné příležitosti setkávají s žáky, by měli udržovat etické standardy a nepropagovat vlastní stranu či ideologii. Aby školy zajistily pokud možno co největší míru nestrannosti, měly by s politiky předem dohodnout obsah jejich vystoupení.
  • Pro učitele může být v daném okamžiku náročné odlišit, co je a co už není únosné. Kromě předem dohodnutého programu je vždy lepší, pokud je učitelů přítomno více a zvýší se tím pravděpodobnost, že na prohřešky proti etice a zájmům vzdělávání upozorní a politiky konfrontují.
  • Žáky je vhodné na situaci připravit. Měli by být schopni – dle věku a vyspělosti a za pomoci učitelů – konfrontovat politiky kritickými otázkami, samozřejmě v rámci korektnosti a slušnosti. Politik je ze své funkce veřejně odpovědný a škola by měla žáky vést k tomu, aby takto roli politika chápaly.
  • V případě jakýchkoliv nejasností či problémů by měl ředitel kontaktovat MŠMT. Ministerstvo zřídilo institut školského ombudsmana a mělo by tedy i v těchto případech umět poradit či adekvátně zasáhnout.
  • Z hlediska zákona je možné v případě pochybností o tom, zda škola plní své zákonné povinnosti, požádat na základě podnětu o prošetření Českou školní inspekci (mohou tak učinit i rodiče). Z hlediska toho, jakým způsobem daná politická strana či politik přistupují k podobným aktivitám, lze požádat Úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí o prošetření, zda daná strana zahrnula náklady do nákladů na kampaň.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Školy a učitelé nejsou v jednoduché roli. Zvládnout diskusi s politikem nemusí být snadné a ne každý učitel je na to dostatečně vybaven. Ředitel školy by měl velmi pečlivě zvažovat možnosti, které jeho škola má, a podle toho jednat. Neutrální expert zabývající se politikou je v případě pochybností lepší řešení než vystavit žáky otevřené politické kampani. Gró toho, co by se žáci měli dozvědět o politice, spočívá v jejich osobním komunitním a společenském angažmá a pochopení principů demokracie prostřednictvím toho, jak funguje samotná škola.“


Příklady dobré praxe:

  • Jeden svět na školách (Člověk v tísni) od roku 2010 pravidelně nabízí školám pořádání Studentských voleb, při kterých si žáci středních škol mohou v praxi vyzkoušet principy zastupitelské demokracie a seznámit se s volebním systémem ČR. Více informací o projektu ZDE.
  • Jak funguje zastupitelská demokracie, si žáci již od prvních ročníků základních škol mohou vyzkoušet, pokud škola zřídí žákovský parlament. Zaštiťuje Centrum pro demokratické učení, více ZDE.

Přečtěte si celý článek

Jak by mohlo a mělo vypadat optimální zveřejňování maturitních dat a výsledků.

Praha, 19. června – Ministerstvo školství slíbilo, že letos začne rutinně zveřejňovat anonymizovaná data ze státních maturit. Pro data z jarního kola počítá s termínem 31. července, z podzimního pak s 1. listopadem. Ač jde nesporně o správný záměr a pozitivní krok ve veřejné kontrole státních maturit, některé údaje mají letos naopak zpoždění. Proto EDUin klade ministerstvu školství další otázku, která souvisí se státními maturitami.

Otázka pátá: Proč v letošním roce dosud nebyly zveřejněny na webu výsledky všech úloh?

V loňském roce dostaly školy výsledky úloh všech maturitních testů k dispozici 16. května a veřejnosti byly dostupné na webu novamaturita.cz o pouhých šest dní později, 22. května. Na výzvu iniciativy Maturitní data – odtajněno si je totiž vyžádaly podle zákona o svobodném přístupu k informacím asi tři stovky dobrovolníků. Letos dostaly školy výsledky úloh 15. května, pro veřejnost ale nejsou dostupné ani šest týdnů po konání zkoušky. Možnost veřejného posouzení kvality úloh a výsledků maturitních testů je tím samozřejmě omezena. A také to vzbuzuje pochybnost, zda ministerstvo školství opravdu hodlá zveřejňovat data v takových termínech a takové podobě, aby to umožnilo kvalitnější debatu o vzdělávání a úloze plošných zkoušek, maturit a přijímaček.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „O data, která ministerstvo hodlá zveřejňovat až k 31. 7., může kdokoli požádat mnohem dříve. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím mu ministerstvo musí data vydat, neboť existují zhruba od poloviny května – na jejich základě se počítají výsledky žáků. Domnívám se na základě stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů, že data mohou (a mají) obsahovat údaj o pohlaví žáka a o široké skupině oborů, do níž patří jeho obor studia. Z údajů na portálu Cermatu je zřejmé, že mezi sledovanými skupinami oborů existují obrovské rozdíly ve výsledcích celých testů. Jejich studium po jednotlivých úlohách může přinést velmi hodnotné informace i učitelům.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Pokud chceme umožnit veřejnosti, aby rozuměla, jakým směrem a proč se vyvíjí státní maturita, je třeba nezapomenout na každoroční veřejně přístupnou a srozumitelnou závěrečnou zprávu. Ta by měla být publikována nejpozději do konce každého kalendářního roku. Měla by pojmenovat aktuální stav a zároveň zařadit konkrétní ročník maturity do kontextu jejího vývoje od roku 2011. To, co je zatím dohledatelné na stránkách Cermatu, bohužel k takovému účelu sloužit nemůže.“

 

Přečtěte si celý článek

Je překvapivé, že vedení ministerstva zatím nijak nereagovalo na debatu o přípustnosti manipulace s bodováním úloh v maturitních testech.

Praha, 14. června – V letošním maturitním testu z češtiny Cermat změnil bodování pěti úloh. Výrazně tak zvýšil šanci maturantů získat v těchto úlohách body a zlepšit si celkové skóre. Znemožnil ale tímto krokem meziroční srovnatelnost testů. Byť se okolo tohoto problému už druhý týden vede mediální debata, ministerstvo školství se k němu nevyjádřilo. Proto EDUin adresuje ministerstvu další dvě otázky zkoumající průběh letošní státní maturity.

Otázka třetí: Opravdu rozhodují o tom, kolik maturantů v testu propadne, jeho autoři?

Podle ředitele Cermatu Jiřího Zíky je způsob bodování úloh určován autory testů s ohledem na celkovou obtížnost testu a rozložení obtížnosti jednotlivých otázek. Navíc při tom nejsou svazováni žádnými pravidly, ani interními – konečné rozhodnutí tedy nejspíš mohou přijmout až těsně před jednáním tzv. Nezávislé odborné komise, která je poradním orgánem při MŠMT. Jména autorů letošních maturitních testů nejsou známa, ačkoli už nejde o informaci veřejně nepřístupnou.

Otázka čtvrtá: Považuje ministerstvo školství postup vedení Cermatu při obhajobě úprav bodování v testu z češtiny za korektní a v souladu se záměry vzdělávací politiky?

Vysoká náročnost jarního maturitního testu z češtiny je patrná na první pohled a museli si jí být vědomi jak autoři testu, tak ti, kteří test schvalují. Přesto byl vytištěn a rozeslán do škol. Jeho skutečné výsledky, které veřejnost nezná, byly nejspíš vyhodnoceny jako politicky neprůchodné a musely být dodatečně korigovány. Je celý tento postup v souladu se státní vzdělávací politikou a s cíli, kvůli nimž byla státní maturita zavedena?

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Tuto třetí a čtvrtou otázku v pořadí pokládáme formou tiskové zprávy především proto, abychom zvýraznili jejich důležitost. A také s jistým údivem upozornili na fakt, že ministerstvo nijak nereaguje na aktuální debatu týkající se změn v bodování maturitních úloh. Jakkoli vedení ministerstva prochází změnami, připadá nám zvláštní, že v tak důležité věci se ani ministryně, ani žádný z jejích náměstků k problému nijak nevyjádřil.“

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „V letošním maturitním testu z češtiny Cermat změnil bodování nejméně pěti úloh, jejichž formát se standardně objevuje také v testu z matematiky a (nově) rovněž v přijímacích testech. Jinde než v maturitní češtině bylo bodování přísnější, ale ve všech ostatních testech proběhlo podle shodných pravidel. Podle ředitele Cermatu bylo bodování upravováno už vícekrát, neboť – jak napsal – způsob bodování testových úloh není stanoven žádným předpisem, a to ani interním. Státní maturita kvůli tomu ztratila meziroční srovnatelnost, objektivitu, a dokonce i spravedlivost. Dodatečné přilepšení totiž poškozuje ty žáky, kteří na zmíněných úlohách získali body i bez něj. Provedené zásahy navíc výrazně zvyšují šanci na úspěch při náhodném tipování.“

Přečtěte si celý článek

Praha, 7. června 2017 – Letošní ročník celostátní soutěže školních webů sCOOL web 2017 skončil. Na závěrečné odborné konferenci byli vyhlášeni vítězové. Třetí ročník přitáhl nové soutěžící i účastníky z předchozích let, z nichž někteří své weby pořádně vylepšili.

EDUin před dvěma roky založil tuto soutěž pro všechny základní a střední školy především proto, aby jim nabídl návod, jak rozvíjet školní webové stránky. Školy soutěžní kritéria vřele uvítaly, lépe se díky nim orientují v tom, co je důležité pro kvalitní online komunikaci s veřejností. Soutěž skrze vítězné příklady ukazuje kvalitní praktické realizace ověřené v ostrém provozu.

Soutěž probíhá podle odborníky sestavených pravidel dobrého školního webu a pro přihlášené školy je zajištěno i robotické technické testování na optimalizaci pro vyhledávače, úroveň bezpečnosti nebo korektnost zdrojového kódu. O výsledky z těchto běžně nedostupných služeb je mezi školami velký zájem.

Weby byly hodnoceny ve čtyřech oblastech:

Soutěž je organizována ve třech kategoriích:

A – Neúplně organizované základní školy (pouze první stupeň, málotřídky)

B – Úplně organizované základní školy

C – Střední školy

Letos se podle poměrně náročných pravidel odvážilo poměřit své síly 94 škol.

 

Výsledky sCOOL web 2017

Kategorie A (neúplně organizované ZŠ)

  1. ZŠ Duhovka
  2. ZŠ SMART
  3. ZŠ a MŠ Stehelčeves

 

Kategorie B (plně organizované ZŠ)

  1. ZŠ a MŠ Deblín
  2. ZŠ a MŠ Mirovice
  3. ZŠ a MŠ Na Beránku

 

Kategorie C (střední školy)

  1. VOŠ a SŠ stavební Vysoké Mýto
  2. Střední škola – Podorlické vzdělávací centrum, Dobruška
  3. Gymnázium Jana Keplera

 

Cena veřejnosti

Tato cena byla vyhlášena na základě online hlasování, v němž bylo dohromady uděleno 4866 hlasů.

  1. ZŠ Pardubice-Polabiny, Prodloužená 283 (770 hlasů)
  2. Střední průmyslová škola Mladá Boleslav (682)
  3. SŠ Podorlické vzdělávací centrum, Dobruška (636)

 

Více o soutěži: www.scoolweb.cz. Fotografie ze slavnostního vyhlášení si můžete prohlédnout ZDE.

Miroslav Hřebecký, odborný garant soutěže, řekl: „Vidíme propastný rozdíl mezi přihlášenými školami, které na sobě pracují, a mezi mnoha dalšími, které svůj web neřeší a ani nevnímají, jak rychle jim ujíždí vlak“.

Přečtěte si celý článek

Ministerstvo školství musí objasnit, proč došlo ke změně v hodnocení některých úloh v testu z českého jazyka. Letošní maturanti tak mohli oproti loňským získat větší počet bodů.

Praha, 29. května – V hodnocení maturitního testu z češtiny došlo letos ke změnám, které umožnily maturantům získat u několika úloh větší počet bodů. Cermat tak uměle snížil počet neúspěšných žáků. Kdyby použil stejný model hodnocení jako loni, pak by podle propočtů a odhadů iniciativy Maturitní data – odtajněno bylo neúspěšných žáků v testu Český jazyk a literatura kolem 8 300 – namísto necelých 6 000, kteří propadli skutečně.

V hodnocení letošního testu z českého jazyka došlo prokazatelně ke změnám v hodnocení pěti úloh dvou typů (formátů). Letošní hodnocení bylo benevolentnější, protože umožňovalo získat víc bodů při stejném podílu správných odpovědí. Některým maturantům tak Cermat vylepšil výsledek až o 5 bodů.

Zásah Cermatu byl čistě mechanický. Dotčené úlohy se typově opakují rok co rok a bylo tak možné přepočítat prvotní maturitní data z jara 2016 získaná podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Pokud by se loni hodnotilo stejně jako letos, namísto 5 169 žáků by propadlo jen 2 893 žáků. Naopak, kdyby byl letos použit stejný model hodnocení jako loni, počet neúspěšných v testu z českého jazyka by narostl ze současných 5 991 žáků na 8 300 (kvalifikovaný odhad provedený bez znalosti výsledku příslušných úloh v letošním testu). V hodnocení testu Matematika, který oba typy úloh rovněž obsahuje, k žádným takovým změnám nedošlo.

V souvislosti s netransparentním způsobem stanovování náročnosti testů a jejich hodnocení vyzýváme MŠMT, aby odpovědělo na tyto dotazy:

  • Vědělo vůbec MŠMT o této manipulaci Cermatu? Oznámil Cermat předem, že tyto dva formáty úloh bude bodovat jinak? Existuje k tomu průkazná dokumentace?
  • Proč došlo ke změně hodnocení? Je důvodem špatně ověřená náročnost testu, strach z ohlasu na prudký pokles úspěšnosti či něco dalšího?
  • Bodoval Cermat odlišně od roku 2016 ještě další formáty úloh?
  • Kolik žáků by podle výpočtů MŠMT letos propadlo, kdyby Cermat bodoval test ČJL podle pravidel roku 2016?

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Za pozornost stojí také komentáře Cermatu k výsledkům testu ČJL. Na jeho stránce se dne 26. 5. 2017 objevila tisková zpráva, v níž jeho ředitel polemizuje s tvrzením EDUinu, že za rostoucí neúspěšností maturantů jsou stále náročnější úlohy, které test obsahuje. Jiří Zíka argumentuje čísly týkajícími se meziročního srovnání (včetně letošního testu), aniž by jediným slovem zmínil, že meziročně ta čísla prostě srovnatelná nejsou – a to právě kvůli zmíněným změnám v hodnocení.“

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „V roce 2012 Cermat chybně nastavil náročnost testu Matematika – vyšší obtížnost. Na základě protestů provedl dodatečně, až po rozeslání výsledků do škol, neprůhledný přepočet, který nazval harmonizací. Následkem bylo zrušení vyšší úrovně obtížnosti, protože by si ji už žádný maturant dobrovolně nevybral. Ukazuje se, že stanovení náročnosti testu i dodatečné změny v hodnocení probíhají netransparentně i nadále. Mohou být jednoduše zneužity: letos ve prospěch žáků, ale příště to může být i naopak, aniž by nad takovými manipulacemi existovala dostatečná veřejná kontrola. Zajímavé bude, kolik loňských maturantů bude český stát žalovat za porušení rovného přístupu ke vzdělávání.“

Přečtěte si celý článek

EDUin klade ministerstvu školství otázky, na něž je nutné odpovědět, pokud chceme lépe rozumět tomu, kde státní maturita pomáhá, a kde naopak škodí.

Praha, 26. května – Takzvané „statistiky alternativ“ ukazují, jak maturanti odpovídali v každé testové úloze, jakou položku zaškrtli. Jde o základní datový soubor, pokud chceme věcně debatovat o tom, co ověřovaly jednotlivé úlohy. Také je důležité vědět, jak se tyto odpovědi lišily podle jednotlivých typů škol (skupin oborů). Tato data byla poprvé publikována po loňském jarním termínu maturit na základě žádosti iniciativy Maturitní data – odtajněno. Výsledky úloh podzimních testů už Cermat zveřejnil automaticky.

Otázka druhá: Jaké úspěšnosti dosáhly hlavní skupiny maturantů (gymnazisté, žáci SOŠ, žáci SOU a nástaveb) v jednotlivých úlohách maturitních testů?

Výsledky žáků, kteří skládali státní maturitu v prvním řádném termínu (tzv. prvomaturantů), umožňují přímé meziroční srovnání. Navíc nám ukážou, se kterou úlohou mohli mít maturanti problém, a naznačí, co mohlo být jeho příčinou. Cermat by měl informace o výsledcích úloh zveřejnit v obou formátech: ve strojově čitelném pro ty, kteří s nimi budou chtít provádět výpočty, a v lidsky čitelném pro všechny ostatní. Tedy nejlépe formou diagramů pro jednotlivé úlohy. Ukázku možného grafického znázornění najdete ZDE (v sekci Ke stažení, karta Výsledky tří testů).

Odpověď na naši první otázku Jak se oproti loňskému ročníku změnila celková úspěšnost ve společné části maturity u gymnazistů negymnazistů a u studujících na nástavbách? si můžete přečíst na stránkách nové maturity.

Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, řekl: „Velmi vítám rozhodnutí ministerstva o tom, že budou rutinně zveřejňována částečně anonymizovaná prvotní data. Souhrnné výsledky jednotlivých testových úloh jsou ale něco jiného. Jde o přehledné údaje, které veřejnost má (a může) mít k dispozici už tehdy, když se se svými vlastními výsledky seznamují maturanti.“

reakce MŠMT:

Tato data budou zveřejněna, termín a formát zveřejnění dat sdělí CERMAT po 15. červnu 2017.

Přečtěte si celý článek

EDUin klade ministerstvu školství otázky, na něž je nutné odpovědět, pokud chceme lépe rozumět tomu, kde státní maturita pomáhá, a kde naopak škodí.

Praha, 22. května – Páteční tisková konference ministerstva školství a Cermatu k výsledkům testů státní maturity byla zklamáním. Kateřina Valachová a Jiří Zíka prezentovali jen obecná čísla, která o problémech státní maturity nic neříkají. EDUin se proto ve spolupráci s iniciativou Maturitní data – odtajněno rozhodl získat odpovědi na důležité otázky týkající se maturity a jednotných přijímacích zkoušek na střední školy.

Otázka první: Jak se oproti loňskému ročníku změnila celková úspěšnost ve společné části maturity u gymnazistů, negymnazistů a u studujících na nástavbách?

Je důležité, aby čísla o úspěšnosti ve společné části maturity byla dělena nejen podle předmětů, jak byla prezentována na tiskové konferenci, ale především podle skupin škol. V uplynulých ročnících totiž byl zásadní rozdíl v úspěšnosti gymnazistů a negymnazistů. Pokud tyto dvě skupiny maturantů smícháme, nedostaneme reálný obraz o tom, zda u některé z těchto skupin nenarůstá neúspěšnost způsobem, který může v budoucnosti způsobit problémy. Vyčlenit skupinu maturujících na nástavbách je pak užitečné proto, že tato skupina dlouhodobě vykazuje mimořádně špatné výsledky, které opět zkreslují průměrné údaje.

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Tuto otázku současně posíláme i tiskovému odboru ministerstva s prosbou o odpověď. Záměrně volíme jednoduché otázky a ptáme se na údaje, které Cermat nemusí dlouho hledat. Odpověď, kterou dostaneme, ihned zveřejníme.“

Přečtěte si celý článek

Přehled otázek, které by mělo MŠMT a CERMAT zodpovědět na tiskové konferenci k výsledkům maturit, případně kdykoliv poté.

Praha, 18. května – Na pátek 19. 5. ohlásilo ministerstvo školství tiskovou konferenci, na které by měla ministryně školství v demisi Kateřina Valachová společně s ředitelem CERMAT Jiřím Zíkou zveřejnit informace o souhrnných výsledcích společné části maturitní zkoušky. Společně s iniciativou Maturitní data – odtajněno jsme připravili sérii otázek, které by měly být zodpovězeny, aby veřejnost získala podstatné informace o tom, jaký má společná část maturit dopad nejen na vzdělávání, ale také na život dnešních maturantů.

V návaznosti na seriál založený na analýze souhrnných a anonymizovaných dat z loňské společné části maturitní zkoušky budeme pokračovat v této aktivitě i letos.

Otázky, které následují, obvykle nejsou u příležitosti zveřejňování souhrnných dat z maturit zahrnuty do oficiálních prezentací. Přitom ale bez odpovědí na ně nejsme schopni dostatečně dobře zhodnotit, co vlastně maturita způsobuje:

  • Jak se vyvíjela v posledních letech úspěšnost u maturity u odborných škol?
  • Kolik maturantů od startu státní maturity neuspělo ani při opakovaných pokusech?
  • Jak se změnila úspěšnost prvomaturantů u testu z matematiky? Opět rozděleno na  SOŠ a G.
  • Zase to v matice dopadlo v souhrnu lépe než loni, ale jak gymnazisté, tak negymnazisté si oproti roku 2016 pohoršili?
  • Jaké procento negymnazistů propadlo v testu Český jazyk a literatura letos, když je to opět „mírně horší“ než loni?
  • Jak se změnila úspěšnost u slohů po změně hodnocení z interního na externí?
  • Budou publikována anonymizovaná maturitní data i za uplynulé ročníky maturity?
  • O jaké míře anonymizování dat Cermat uvažuje?

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Pokud chceme porozumět vlivu státních maturit na vzdělávací systém a další konsekvence, není možné se spokojit se sdělením, o kolik maturantů letos dopadlo hůře či lépe v jednotlivých testech. Otázky, které předkládáme, by mělo ministerstvo školství zodpovídat automaticky. Stejně tak je ale třeba, aby byla souhrnná statistická data veřejně k dispozici pro nezávislou analýzu.“

Přečtěte si celý článek

EDUin ve spolupráci s iniciativou Maturitní data – odtajněno vyzývá Ministerstvo školství, aby zajistilo pravidelné zveřejňování anonymizovaných zdrojových dat z jednotných zkoušek.

Praha, 15. května – Informace, analýzy a shrnutí, které publikujeme na stránkách eduin.cz a data-mat.cz na základě anonymizovaných zdrojových maturitních dat z roku 2016, ukazují, že jde často o důležité informace, které mohou zvýšit efektivitu a snížit náklady maturitní zkoušky i vzdělávacího systému. Proto vyzýváme Ministerstvo školství, aby připravilo postup a pravidla, na jejichž základě budou co nejdříve zveřejněna data ze všech plošných zkoušek, tedy státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek. A to i zpětně.

Způsob, jakým Cermat a Ministerstvo školství zatím informují o výsledcích státních maturit, je kusý a zcela nedostatečný. Veřejně dostupné zprávy z jednotlivých maturitních ročníků neměly jednotnou strukturu ani obsah a na stránkách novamaturita.cz se dnes už nedají jednoduše najít. Jen obtížně lze dohledat souhrnnou zprávu za roky 2011 až 2015, ta je dostupná na stránce cermat.cz.

To ale není jediný problém. Cermat zatím poskytuje důležitá data obvykle jen na základě žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím adresovaných Ministerstvu školství. Ty podala iniciativa Maturitní data – odtajněno a EDUin. Šlo mimo jiné o výsledky jednotlivých úloh maturitních testů z jara 2016 nebo o výsledky hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury. Z vlastní iniciativy zatím Cermat zveřejnil pouze výsledky maturitních testů z loňského podzimu, a to v uživatelsky velmi nekomfortním formátu. Tento nepřijatelný stav je třeba změnit.

Kvalitu a dostupnost souhrnných zpráv je nutné výrazně zlepšit. Kromě toho je zapotřebí zahájit rutinní zveřejňování anonymizovaných zdrojových dat ze všech jednotných zkoušek. Ta musejí být částečně anonymizována tak, aby nemohla poškodit žádného konkrétního žáka nebo školu, ale přitom umožňovala lépe pochopit, co žáci opravdu umějí a neumějí, co zkoušky opravdu ověřují, jak ovlivňují vzdělávací systém a v čem. Užitečnost publikování takových dat lze ukázat například na některých zjištěních, která jsme publikovali na základě totálně anonymizovaných dat týkajících se českého jazyka a literatury z jarního kola maturity 2016. Zatím jsme se věnovali třem tématům:

Na kterých testových úlohách ztroskotalo nejvíc neúspěšných maturantů. Podrobněji ZDE.

Jak se školám daří zlepšovat čtenářské dovednosti žáků. Podrobněji ZDE.

Jaká témata si maturanti vybírají při psaní slohové práce a kde neuspějí. Podrobněji ZDE.

U každého dílu tohoto seriálu najdete popis toho, co jsme sledovali, co jsme se dozvěděli a k čemu mohou být výsledky takové analýzy užitečné pro debatu nad budoucí podobou státní maturity, jednotných přijímaček a případně dalších zkoušek.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Název naší iniciativy jsme zvolili v době, kdy byly jednotné přijímací testy ještě daleko. Odtajnění se ovšem samozřejmě týká také dat získaných za prostředky státního rozpočtu jejich prostřednictvím. Je také nutné, aby Cermat zpřístupnil učitelům databázi odpovědí žáků na otevřené úlohy. A konečně, Cermat se musí přestat tvářit, že již použité testy jsou nadále chráněny podle autorského zákona.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Už se stalo zvykem, že v případě maturit jsou testová zadání zveřejňována ihned po vyplnění testů. A klíče správných odpovědí jen s malým odstupem. K tomu by bylo vhodné přidat publikování zdrojových dat nejpozději v okamžiku, kdy ministr či ministryně informuje na tiskové konferenci o výsledcích zkoušky. U maturit by to platilo jak v jarním, tak podzimním kole. Kompletní zdrojová anonymizovaná data by měla být dostupná nejpozději ve chvíli, kdy bude po podzimním termínu publikována souhrnná zpráva z aktuálního ročníku maturity, přijímaček či jiné plošné zkoušky.“

Přečtěte si celý článek

Třetí ročník soutěže školních webů sCOOL web 2017, má za sebou první kolo, v němž hodnotitelé posoudili webové prezentace přihlášených škol. Z každé ze tří kategorií postupuje 10 nejlepších finalistů do druhého kola, kde bude rozhodovat odborná porota a zároveň proběhne online hlasování o Cenu veřejnosti. Hlavními partnery projektu jsou Unicorn, správce národní domény CZ.Nic, Microsoft a digitální agentura Global Vision.

EDUin pořádá tuto soutěž pro všechny základní a střední školy především proto, aby jim pomohl ukázat cestu, kudy rozvíjet školní webové stránky. Školy oceňují, že jim soutěžní kritéria dávají návod, jak rozvíjet školní web a lépe tak otevírat školu veřejnosti. Soutěž zároveň skrze vítězné příklady dobré praxe ukazuje kvalitní realizace z terénu.

Vedle posouzení dle pravidel dobrého školního webu pořadatelé zajišťují technické testování na optimalizaci pro vyhledávače, úroveň bezpečnosti nebo korektnost zdrojového kódu.

Weby jsou hodnoceny ve čtyřech oblastech:

Soutěží se ve třech kategoriích:

A – Neúplně organizované základní školy

B – Úplně organizované základní školy

C – Střední školy

Z každé soutěžní kategorie postupuje 10 nejlepších škol do finále, ve kterém konečné pořadí určí odborná porota. Vítězové budou oceněni na odborné konferenci 1. června 2017 a následně zveřejněni. Zároveň bude udělena Cena veřejnosti na základě online hlasování, které bude probíhat do 28. května 2017.

Ondřej Neumajer, předseda odborné poroty, řekl: “Významnou novinkou letošního ročníku je zpětná vazba od hodnotitelů, kterou přihlášené školy obdrží na závěr soutěže. Chceme tak školám pomoci lépe identifikovat, co návštěvníci jejich webových stránek oceňují a s čím mají problémy.”

Přečtěte si celý článek

Pokud chce učitel v hodině využít ve výuce vhodné obrázky, bude si muset vystačit převážně jen s obrázky z učebnic, neboť ty na internetu mohou být zatíženy autorskými právy a nebude je moci pro vzdělávací účely použít. Takové důsledky může přinést navrhovaná směrnice k autorskému právu na jednotném digitálním trhu, kterou nyní Evropská komise projednává. Aby nová legislativa odpovídala využívání internetu ve vzdělávaní pro 21. století, je možné oslovit evropské poslance prostřednictvím petice. Tu je možné podepsat do 15. května.

Podle navrhované směrnice např. portugalští učitelé nebudou moci na rozdíl od nizozemských pustit v hudební výchově celou skladbu z internetu.  Každá země si totiž může určit výjimku a hrozí, že pro každou členskou zemi budou jiná pravidla. “V digitálním prostředí, které nezná žádných hranic, nedávají tyto rozdíly pro vzdělávací oblast naprosto žádný smysl. Návrh zabraňuje plnému využití internetu pro potřeby vzdělávání,” říká koordinátorka projektu Otevřené vzdělávání v organizaci EDUin Tamara Kováčová. Proto více než tří desítky organizací z dvanácti zemí sepsaly petici, která je adresována evropským poslancům. Aliance pro otevřené vzdělávání nabídla možnost se k petici připojit prostřednictvím její české verze.

Tři závažné nedostatky, které stávající navrhovaná Evropského parlamentu o autorském právu na jednotném digitálním trhu obsahuje:

  1.  Směrnice počítá s možností místo výjimky v autorském právu pro vzdělávací účely využívat placené licence. Některým školám a dalším vzdělávacím institucím tak může být znemožněn přístup ke vzdělávacím zdrojům.
  2. Výjimka se vztahuje pouze na vzdělávací instituce (školy) a opomíjí, že se děti i dospělí vzdělávají také prostřednictvím organizací neformálního vzdělávání (knihovny, muzea atd.). Výjimku by proto nešlo uplatnit pro celoživotní vzdělávání, které je v rychle se měnící společnosti velmi důležité.
  3.  Směrnice rozlišuje vzdělávání v on-line a off-line prostředí, přičemž děti i dospělí se vzdělávají jak prostřednictvím internetu, tak i ve školách, kurzech atd.

 

Více o navrhované směrnici v TZ Aliance pro otevřené vzdělávání zde.

Přečtěte si celý článek

Nové ustanovení, které prošlo třetím čtením a směřuje do Senátu, má podle odůvodnění „posílit roli ministerstva“.

Praha, 27. dubna – Sněmovna ve třetím čtení odhlasovala pozměňovací návrh poslankyně Vlasty Bohdalové k novele zákona o pedagogických pracovnících (563/2004 Sb.), který zavádí nový kariérní řád a s tím spojenou zákonnou úpravu výkonu učitelské profese. Ministerstvo školství prostřednictvím poslankyně ČSSD prosadilo do návrhu nový odstavec týkající se profesního rozvoje učitelů. Ten přímo určuje, že další vzdělávání v souvislosti s kariérním rozvojem bude zajišťovat přímo řízená organizace MŠMT.

Znění nového ustanovení (§29) je následující, zvýrazněno pro potřeby tiskové zprávy:

„Kariérní systém učitelů stanoví pravidla rozvoje profesních kompetencí tak, aby umožnil systematický rozvoj kvality vzdělávání v České republice a profesionální výkon činnosti učitele v souladu se zásadami a cíli vzdělávání podle školského zákona. Kariérní systém učitelů garantuje jejich profesní rozvoj, systém jejich dalšího vzdělávání a systém odměňování podle dosaženého kariérního stupně. Ministerstvo zajišťuje profesní rozvoj učitelů uskutečňovaný dalším vzděláváním prostřednictvím právnické osoby jím zřízené za účelem zajišťování profesního rozvoje pedagogických pracovníků.“

Poslankyně Ivana Dobešová (ANO) upozornila v diskusi o návrhu novely na fakt, že podobným způsobem budou z dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (ve smyslu rozvoje podporovaného kariérním řádem) vyloučena tzv. krajská střediska vzdělávání. Podobně budou z nabídky dalšího vzdělávání učitelů ve smyslu kariérního řádu vyloučeny všechny další organizace, které podobné vzdělávací aktivity nabízejí. Nabídka takového vzdělávání bude nadále možná, ale nebude zahrnuta do evidence o karierním rozvoji učitele.

Novela nyní směřuje do Senátu, kde se velmi pravděpodobně nad tímto pozměňovacím návrhem otevře diskuse. I v případě, že Senát vrátí novelu do sněmovny, dá se předpokládat, že bude sněmovnou přehlasován.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „To neznamená, že jiní poskytovatelé dalšího vzdělávání  učitelů nebudou moci školám nabízet své akreditované programy. S nástupem kariérního řádu bude ale motivace učitelů jednoznačně namířena k tomu, aby jejich další vzdělávání vedlo k postupu v kariéře a tedy ke zvýšení platu. Z toho titulu se jedná o absurdní snahu MŠMT monopolizovat vzdělávání učitelů jedinou organizací zřízenou státem a konzervovat tím tak celý systém do sebe.“

  • Návrh poslankyně Bohdalové najdete na stránce s jejími pozměňovacími návrhy (tisk 959) ZDE.

Přečtěte si celý článek

Vzdělávání v souvislosti s rodinou, podnikavostí, uměním a inspirací. Carter, Kinsky, Fletcher, Hlavenka etc. Ve dvou dnech se Brno promění v město vzdělávání.

Praha, 25. dubna – V partnerství s celou řadou institucí a organizací, mezi jinými Masarykovou univerzitou, Janáčkovou akademií múzických umění, Moravskou galerií, CEITEC či EDUin, proběhne 19. a 20. 5. 2017 na několika místech v centru Brna vzdělávací festival Eduspace. Po úspěšném nultém ročníku přinese opět čtyři klíčová témata, k nimž se vážou diskuse s odborníky, workshopy a krátké formáty. K tématům rodina, umění, podnikavost a inspirace promluví desítky hostů.

Eduspace je multižánrový festival, jehož ústředním narativem je vzdělávání a cílem je ukázat jeho současný směr, hlavní trendy a různorodé podoby, jichž vzdělávání nabývá. Zároveň chce návštěvníkům nabídnout doplňkový program v podobě hudby, divadla, galerijních či muzejních výstav, které rozšiřují spektrum možného zájmu a vyžití.

Je inspirován formátem Oppi festivalu, který proběhl v minulých letech Helsinkách, New Yorku a Benátkách. Nabízí plejádu nejvýznamnějších domácích odborníků na různé oblasti vzdělávání a doplňuje je zajímavými zahraničními hosty.

Na konferenci vystoupí Michael Carter, profesor Stanford University, jenž dříve vedl vzdělávací sekci ve společnosti Apple, Monique Fletcher, projektová manažerka projektu Children’s Aid Society, jenž se v Bronxu snaží zapojit rodiče do vzdělávání dětí, dále pedagožka, choreografka, tanečnice a produkční Marie Kinsky, zakladatelka projektu Škola tančí, nebo třeba úspěšný brněnský podnikatel Jiří Hlavenka, zakladatel Kiwi.com.

Festival má celou řadu partnerů a podílníků. Vedle Masarykovy univerzity, Janáčkovy akademie múzických umění jsou jimi Moravská galerie v Brně, Americká ambasáda,  Muzeum města Brna – Špilberk, Nadace Open Society Fund Praha, Nadace Karla Janečka, Nadace Depositum Bonum a řada dalších organizací a institucí.

Program se zaměřuje na 4 klíčová témata: Vzdělávání a rodina, Vzdělávání a podnikavost, Vzdělávání a umění a Inspirace ve vzdělávání.

Břetislav Svozil, hlavní organizátor festivalu Eduspace, řekl: „Rádi bychom opět způsobili, že se druhé největší město v ČR promění na dva dny v pulzující vzdělávací hub.

Přečtěte si celý článek

Míra zmatku okolo otázky, kdo, kdy a za jakých podmínek má přístup k testovým zadáním, den ode dne stoupá a Cermat vydává zcela rozporná vyjádření.

Praha, 20. dubna – S ohledem na aktuální vývoj debaty k organizaci jednotných přijímacích zkoušek na střední školy vyzývá EDUin ministryni školství Kateřinu Valachovou, aby situaci neprodleně řešila. Tedy aby zajistila rovný a okamžitý přístup k již použitým testovým zadáním a klíčům správných odpovědí pro všechny uchazeče o středoškolské studium. Především by měla zabránit tomu, aby způsob komunikace Cermatu nepoškozoval ty žáky, jejichž rodiče neumějí obejít systém, který jejich děti znevýhodňuje.

Zdeněk Slejška, ředitel EDUin, řekl: „Vedení Cermatu hájí svůj postup požadavkem na zachování rovných podmínek. Současně nesdělilo ředitelům škol, že testová zadání uchazečům poskytnout musejí. Někteří to udělali, jiní nikoli. Za této situace Cermat vyhrožuje žalobou každému, kdo testy zveřejní, ale zároveň souhlasí s tím, že si žáci mohou testová zadání po zkoušce ponechat a předávat si je. Každý den se dozvídáme ještě větší nesmysl a míra chaosu a zmatení žáků a rodičů roste. V této chvíli je jednoznačně úlohou Ministerstva školství, aby v této věci okamžitě zjednalo pořádek a vydalo jasné stanovisko k celé situaci. Je nepřijatelné, když ministryně školství už týden mlčí a tím jen zvyšuje míru nejistoty.“


  • Starší tiskové zprávy k tématu přijímacích zkoušek na střední školy naleznete ZDE (přijímačky a veřejný zájem), ZDE (znevýhodnění sociálně slabých) a ZDE (přínosy a rizika přijímacích zkoušek).

Přečtěte si celý článek

EDUin ve spolupráci s iniciativou Maturitní data – odtajněno zahajuje seriál objasňující, jaké zajímavé a důležité informace je možné vyčíst z anonymizovaných dat jednotných zkoušek.

Praha, 18. dubna – Vedení Cermatu v reakci na zveřejnění testů prvního kola jednotných přijímacích zkoušek oznámilo, že zváží právní kroky a v úterý 18. dubna se poradí s týmem právníků. Uvádíme argumenty, které by měl Cermat vzít v úvahu, a zároveň zahajujeme cyklus Co říkají maturitní data. Ten na základě anonymizovaných dat ze státních maturit ukazuje, jaké důležité informace mohou veřejná data přinášet.

Argumenty vysvětlující, proč zveřejnění testů prvního kola přijímacích zkoušek není v rozporu s předpisy, a je naopak ve veřejném zájmu:

  • Zveřejnění testů před druhým kolem neumožní zvýhodnění těch, kteří by k testům získali přístup neoficiální cestou.
  • Podobně postupuje Cermat v případě testů společné části státní maturity. Tedy zveřejní zadání ihned poté, co žáci testy vyplní. Argument, že by měly být testy utajovány do podzimního kola maturit, aby nebyl někdo zvýhodněn, by zněl nesmyslně. V případě jednotných přijímaček ho ale Cermat používá.
  • Autorský zákon vylučuje test z ochrany, neboť jde o úřední dílo, které je nástrojem důležité životní zkoušky (§ 3 písm. a). Tu skládají desetitisíce nezletilých dětí, jejichž zákonní zástupci mají právo okamžitě po skončení zkoušky vědět, jak vypadala. Mj. kvůli tomu, aby mohli podniknout potřebné kroky. Proto také jiný právní předpis ukončuje utajení testu okamžikem, kdy učitelé rozdají testové sešity uchazečům.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Přijímací test z češtiny podporuje ve školách postupy poškozující právě ty žáky, kteří pomoc školy potřebují nejvíc. Není to zdaleka jen můj názor. Zjevným veřejným zájmem proto je, aby se o správnosti pojetí testu diskutovalo v době, kdy to veřejnost nejvíce zajímá. Není samozřejmě žádoucí, aby Cermat mohl takovou diskusi znemožnit například tím, že zveřejnění testu o měsíc odloží.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Do jisté míry nečekaný spor okolo zveřejnění testových zadání jednotných přijímaček zvýraznil, jak je pro veřejnou debatu důležité, aby ze všech zkoušek včetně těch přijímacích byla dostupná zadání i anonymizovaná data. Proto od příštího týdne odstartujeme seriál pracovně nazvaný Co říkají maturitní data. V něm na základě dat získaných podle zákona o svobodném přístupu k informacím vysvětlíme, co všechno se o zkoušce samotné, možnostech jejího zlepšení a úrovni žáků lze z takových dat dozvědět.“

 

  • Zveřejněné testy prvního kola přijímacích zkoušek najdete ZDE.
  • Starší tiskové zprávy k jednotným přijímacím zkouškám najdete ZDE (k publikování anonymizovaných dat) a ZDE (k rizikům jednotných zkoušek).
  • Článek Oldřicha Botlíka vysvětlující, v čem spočívá riziko zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy z hlediska kvality výuky, čtěte ZDE.

Přečtěte si celý článek

Zdánlivě rozumné opatření postrádá v digitálním světě smysl.

Praha, 13. dubna – CERMAT, organizace řízená ministerstvem školství, jež je odpovědná za přípravu jednotných přijímacích zkoušek a  státních maturit, uveřejnila na svých stránkách informaci o tom, že zadání z obou řádných termínů konání přijímaček zveřejní až 12. 5. Důvodem je údajně snaha zabránit zvýhodnění uchazečů v náhradním termínu, kteří by – na rozdíl od uchazečů v řádných termínech – věděli předem aspoň přibližně, co můžou čekat. Postup Cermatu ovšem znamená, že k utajovaným zadáním se dostanou pouze ti uchazeči, kteří si je dokážou obstarat: díky kontaktům svých rodičů na střed­ních školách nebo někde na internetu.

CERMAT zveřejnil na webových stránkách tuto informaci: „Testová zadání z prvního, druhého i náhradních termínů budou na webových stránkách zveřejněna po 12. květnu 2017. Uchazeči, kteří se omluví z konání přijímací zkoušky v 1. a/nebo 2. termínu, mají možnost konat v květnu náhradní zkoušku. Aby tito uchazeči nebyli zveřejněním dalších testových sad k přípravě ve výhodě oproti uchazečům, kteří konali zkoušku v řádném termínu, bude zadání jednotných testů zveřejněno na webových stránkách Centra až poté, co náhradní termín proběhne.“

Vzhledem k možnostem, které poskytují digitální zařízení, se s vysokou pravděpodobností objeví zadání testů na internetu. Přístup k němu tak získá pouze část uchazečů, a vznikne tudíž skutečná nerovnost podmínek. To se samozřejmě týká už i druhého řádného termínu. Okamžité zveřejnění na oficiálních stránkách by tomu naopak zabránilo.

Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, řekl: „CERMAT by se měl poučit z minulosti. Po zavedení státní maturity postupoval stejně, ale pokoutně ofocená či naske­novaná zadání začala kolovat po internetu ihned po ukončení testování. Pokud CERMAT zadání z 1. termínu nezveřejní do 15 hodin dnešního dne, na stránce www.data-mat.cz tak učiníme my.“

Přečtěte si celý článek

Představa, že se zavedením jednotných přijímacích zkoušek na střední školy sníží neúspěšnost u státních maturit a zlepší se kvalita studujících, je mylná.

Praha, 12. dubna – Hlavním deklarovaným smyslem zavedeních jednotných přijímacích zkoušek na střední školy je zvýšit kvalitu uchazečů o maturitní studium, a tím snížit míru neúspěšnosti u státní maturity. Shrnujeme očekávání, která veřejnost má a upozorňujeme na rizika, o nichž se diskutuje mnohem méně.

Toto jsou pozitivní očekávání při zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy:

Vyšší motivace k učení u žáků osmých a devátých tříd

K tomu již do jisté míry na některých školách došlo. Ti žáci, kteří chtějí jít na školu s maturitou, se více věnují těm předmětům, z nichž budou skládat zkoušky.  Problém je, že to dále zvyšuje nežádoucí vnější motivaci obavami z neúspěchu. Ve vzdělávacích dokumentech se velmi často mluví o důležitosti vnitřní motivace, opatření státu ale staví výhradně na vnější motivaci zkouškami a testováním.

Lepší znalosti v matematice a češtině u přijatých žáků

I to je do jisté míry možné, ale opět jen v těch oblastech, které jsou předmětem testu – většinou jde o typové úlohy, jejich řešení žáci nacvičují. To ale nevede ke skutečné znalosti a žádoucím dovednostem. Podrobnější vysvětlení najdete ZDE.

Nižší míra neúspěšnosti u státní maturity

V tomto případě téměř jistě ke změně nedojde. Představa, že se výrazně změní podíl žáků, kteří usilují o maturitu, je nereálná. Navíc v patnácti letech se podle úrovně znalostí obtížně určuje, kdo uspěje a neuspěje u maturity. Aby se opravdu významně snížil počet neúspěšných u maturity, museli bychom příležitost k maturitnímu studiu upřít minimálně polovině populačního ročníku. Taková změna distribuce uchazečů není ani reálná, ani rozumná.

Jaká jsou rizika zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy:

Redukce učiva základní školy na testované a testovatelné znalosti

Výrazné riziko, k němuž už teď dochází. Pro část učitelů je právě podoba přijímacích testů argument, proč se něčemu nevěnovat a něco naopak posílit (například větný rozbor, typové úlohy z matematiky). Velmi často používaný argument ve školách je, že to a to se musí žáci naučit, „protože to bude v přijímačkách“. Školní vzdělávací programy a učení ke kompetencím se tak dostávají na vedlejší kolej a pozbývají na důležitosti. Ke škodě úrovně vzdělanosti.

Další snížení zájmu o ty, kteří se neucházejí o maturitní studium

Toto riziko je dlouhodobé a zavedení jednotných přijímacích zkoušek ho dále posílilo. Na nematuritní obory odcházejí žáci s velmi nízkou úrovní znalostí. Také proto, že nejsou v centru zájmu základních škol. To pak klade na učitele odborných škol mimořádné nároky. Jednotné přijímačky marginalizaci této skupiny ještě zintenzivní.

Zhoršení pozice dětí z nízkopříjmových sociálních vrstev

Dochází k paradoxu, kdy vedení Ministerstva školství z řad sociální demokracie výrazně zhoršuje podmínky vzdělávání pro děti svých voličů. Rodiče na zavedení jednotných přijímaček reagují jednoznačně – velkým zájmem o placené přípravné kurzy. Ty si ale mohou dovolit ti bohatší. Dojde proto k další diferenciaci mezi „chudými a bohatými“, k rozevírání nůžek mezi jejich šancemi na studium a lepší život.

Tomáš Bouda, výzkumník PedF Ostravské univerzity, k přijímacím zkouškám pro Audit vzdělávání připravovaný EDUin, řekl: „Přijímací zkoušky budou mít vliv na reálné kurikulum. Vycházím z vlastní zkušenosti učitele českého jazyka v základní škole, který zažil jednotné přijímací zkoušky: k redukci učiva výrazně docházelo, pochopitelně neoficiálně, výuka u žáků hlásících se na maturitní obory se soustředila hlavně na testované učivo. Přijímací zkoušky jako nástroj regulace nemohou vést k vyšší kvalitě vzdělávání ani směřování k strukturálně žádoucím druhům a typům vzdělávání.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Projekt jednotných přijímaček startuje, v dohledné době tedy budeme vědět, které z kladů i rizik jsou reálné. Důležité ale je, aby byla co nejrychleji po uzavření přijímacích zkoušek zveřejněna anonymizovaná data z tohoto testování, aby mohlo jak ministerstvo, tak odborná veřejnost vyhodnotit, co ve skutečnosti žáci umějí a v čem a jak podobu jednotných přijímaček pro příští roky přizpůsobit.“

Přečtěte si celý článek

Má dojít ke zrušení průřezových témat, standardizaci učiva pro jednotlivá období, zavedení periodického podpůrného (sumativního) hodnocení žáků či odlišné maturity pro gymnázia a střední odborné školy.

Praha, 6. dubna – Ministerstvo školství zadalo Národnímu ústavu pro vzdělávání, své přímo řízené organizaci, úkol aktualizovat tzv. rámcové vzdělávací programy, které určují obsah a průběh vzdělávání v mateřských, základních a středních školách. Vypracovaný návrh, který předpokládá větší míru unifikace vzdělávání, odstranění tzv. průřezových témat, ale např.
i zavedení detailního průběžného hodnocení dosažených úspěchů a nedostatků, doposud nebyl předložen k odborné debatě. Přinášíme návrh společně s komentářem tří odborníků.

Zdeněk Slejška, ředitel EDUin a spoluautor studie Kdy a jak měnit kurikulum (2010): Jako problematické vidím, že z koncepce RVP vypadávají průřezová témata, jako je třeba osobnostně sociální výchova, mediální či enviromentální výchova. Klíčové kompetence se upravují a provazují s jednotlivými vzdělávacími oblastmi a spíš se jedná o gramotnosti. Určuje se standardizované učivo pro jednotlivé období, což koresponduje s proklamací MŠMT více svázat obsah vzdělávání. Pozitivní je, že v rámci středoškolského vzdělávání se má posílit všeobecný základ. Má dojít k celkové redukci počtu RVP pro střední školy a k větší provázanosti Národní soustavy kvalifikací s učivem. Celkově vnímám některé rozumné návrhy především v oblasti odborného vzdělávání, ale z hlediska všeobecného vzdělávání to není domyšlené. Chybí mi u materiálu odkazy na analýzy, ze kterých se vychází a které by prokazatelně vyhodnocovaly problémy se současným RVP. Z pohledu doporučení uvedených ve studii vidím jako nejproblémovější oblast komunikace, která jakékoliv změny musí provázet.

Jana Straková, výzkumnice Ústavu pro výzkum a rozvoj vzdělávání při PedF UK: Ideově považuji návrh za smysluplný. Myslím, že se snaží řešit důležité problémy, které ve vzdělávacím systému máme. V tomto ohledu mi připadá velmi moderní.
Souhlasím s tím, že je třeba se pokusit vymezit a konkretizovat minimální univerzální standard na úrovni povinného vzdělávání a trvat na tom, aby ho dosahovaly všechny školy. Je to důležitý krok směrem ke standardizaci povinného vzdělávání, kterou podle mého názoru potřebujeme. Konkretizace pomocí úloh s ukázkami žákovských výstupů a jejich hodnocení mi připadá správná a užitečná. Dovedu si představit, že oponenti budou argumentovat, že chceme zglajchšaltovat vzdělávání. Je možné, že to bude i reálně hrozit, bude-li rozsah standardu neúměrný, tomu je třeba zabránit. Pokusit se definovat rozumné minimum je ale podle mého názoru jediná cesta, jak čelit rostoucí diferenciaci systému.
Co se týče středního vzdělávání, idea je opět více méně správná. Je třeba poskytnout všem studentům obecnější základ a zajistit větší prostupnost. Za nejspornější aspekt návrhu považuji koncept „profesní maturity“, kterému rozumím tak, že bude jiná maturita pro gymnázia a jiná pro SOŠ.

Josef Valenta, Katedra pedagogiky FF UK a Katedra výchovné dramatiky DAMU: Je dobře, že zůstávají zachovány kompetence. Mělo by to zaručit i praktické vyústění vzdělání. Mimochodem, zdá se mi, že kompetence (ve vztahu k všeobecnému vzdělání) se v tomto pojetí blíží spíše tzv. gramotnostem ‒ to je ale poznámka na okraj. Vidím však zatím návrh v některých bodech též jako potenciálně problematický. Nelze kupříkladu odhadnout, jakou konkrétní podobu budou mít očekávané výstupy, tedy nakolik jde o snahu „glajchšaltovat“ obsah vzdělání (má se posílit normativní funkce dokumentu!). Návrh obsahuje velký akcent na hodnocení, ale není mi úplně jasné, proč. Průřezových témat je mi líto ‒ nicméně „tamtamy“ naznačují, že by se mohla stát součástí některých oborů. To může sice být výhoda, ale stejně tak i nevýhoda, pro „průřezy“ až „fatální“. Snažit se do národního kurikulárního dokumentu integrovat ukázky metod či aktivit a příklady žákovských prací mi připadá nelogické. Je pravděpodobné, že u části kantorů to bude „kanalizovat“ myšlení o výuce určitým jedním směrem. Tohle myšlení nicméně potřebuje býti spíše myšlením náležitě divergentním, tvořivým, pružným atd. Dokument na sebe podle všeho v některých pasážích bere roli návodu k výkonu učitelské profese. Znamená to tedy, že učitelé sami nejsou dostatečně kompetentní? Zase se ale jen mohu domnívat, co tam vlastně bude psáno. A to je i poslední poznámka: Bude k tomu veřejná diskuse?

Bohumil Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Je patrné, že návrh, který MŠMT připravuje, obsahuje řadu slibných, ale i sporných částí. Fakt, že příprava takového materiálu probíhá za zavřenými dveřmi úřadu a bez možnosti odborné veřejnosti přispět a eliminovat tak možné následné spory nad novým pojetím obsahu vzdělávání v ČR, poukazuje na chronickou nemoc úřadu a základní chybu v řízení systémových změn. Příkladem dobré praxe je Strategie digitálního vzdělávání, k níž měla během vzniku přístup odborná veřejnost. Snad alespoň nyní MŠMT diskusi otevře.“

Přečtěte si celý článek

Jak mají vypadat anonymizovaná data, aby neškodila žákům a školám, a přitom přinášela důležité informace o fungování školství.

Praha, 6. dubna – První jednotné přijímací zkoušky na střední školy jsou příležitostí zavést jako samozřejmost publikování anonymizovaných dat ze všech plošných zkoušek, které existují v našem vzdělávacím systému. Klady takového kroku jsou zřejmé, je ale třeba debatovat o tom, jakým způsobem by měla být zdrojová data z přijímacích zkoušek anonymizována, aby nepoškozovala konkrétní žáky a školy a zároveň umožnila přinášet důležité informace o fungování vzdělávacího systému.

Co zveřejnění anonymizovaných dat z plošných přijímacích zkoušek na střední školy přinese?

Přesnější představu, co z ověřovaných výsledků vzdělávání žáci opravdu umějí a neumějí

Komentáře k výsledkům plošných zkoušek či šetření, ať už jde státní maturitu nebo přijímací zkoušky, budou vždy trpět jistou zkratkovitostí. Cermat již publikuje agregované výsledky testových úloh a hodnocení písemných prací. To ale ke kvalitní interpretaci nestačí. Je třeba analyzovat také souvislosti mezi testovými úlohami, a dokonce i mezi jednotlivými testy. Například: Kolik žáků, kteří vyřešili logaritmickou rovnici, nezvládlo přímou a nepřímou úměrnost (úloha o čerpadlech)? Vybírají si maturanti, kteří češtinu umějí lépe, matematiku, nebo cizí jazyk?

Šanci kvalitně debatovat o podobě přijímacích zkoušek v příštích letech

Podrobnější znalost žákovských výsledků umožní kvalifikovanější (a tedy i kvalitnější) diskusi o tom, co u zkoušek ověřujeme a jakým způsobem máme připravovat přijímací zkoušky na střední školy v příštích letech. Dokud mohou do zdrojových dat nahlížet jen pracovníci Cermatu, jsme odkázáni na jejich interpretaci faktů. To výrazně snižuje kvalitu veřejné debaty.

Možnost ověřit, zda závěry prezentované ministerstvem školství a přejímané médii odpovídají skutečným kvalitám žáků

Při hodnocení výsledků žáků se často objevují silně katastrofická vyjádření. Není ale jasné, zda vycházejí z opravdu závažných změn ve znalostech a dovednostech žáků a nejde jen o vybrané odstrašující příklady. Typickou ukázkou je často citovaná věta ze žákovského slohu: „Dal my ránu.“ Dostupnost zdrojových dat zvěcní i tuto část debaty, neboť začne být nutné předkládat konkrétní kvantifikované argumenty, a tak potvrdit či vyvrátit jednotlivá mediální tvrzení.

Vyšší motivaci Cermatu přinášet kvalitní závěrečné hodnotící zprávy z velkých projektů

Cermat sice zveřejňuje výroční zprávu, ovšem z každého ročníku státní maturity se z ní dají vyčíst jen základní údaje. Bývají navíc často uvedené způsobem, který znemožňuje či znesnadňuje meziroční srovnání. Nehodnotí například – na základě ověřitelných dat –, zda došlo ke změnám v ověřovaných znalostech a dovednostech, které jsou součástí jasného trendu, nebo zda jde spíše o důsledky vyšší náročnosti testu. Celkový záběr dosavadních závěrečných zpráv vůbec neodpovídá obrovské vypovídací schopnosti dat, která má Cermat k dispozici. Kvalitní zpráva by samozřejmě měla vzniknout i po každém ročníku jednotných přijímacích zkoušek. Publikování anonymizova­ných dat zvýší motivaci Cermatu (a politiků) zprávu vypracovat a nenechat se při publikování zásadních zjištění „předběhnout“ jinými.

Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, řekl: „Zveřejněná data musejí respektovat zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Při počtu několika desítek tisíc žáků zjevně vyhovují údaje, v nichž zůstane jen pohlaví žáka a kód skupiny oborů (do níž patří obor maturanta, resp. obor, který chce žák studovat – jde o cca 20 skupin). Asi lze přidat také anonymizovaný kód třídy (stejný pro všechny žáky z jedné třídy). Velmi důležité ovšem je, aby všechny dílčí zkoušky každého žáka tvořily jediný záznam. Musí být například patrné, jak ten­týž (anonymní) uchazeč o osmileté gymnázium odpovídal v testu z češtiny i v testu z matema­tiky. Jistě se objeví i další požadavky. Pro práci akademiků totiž může být taková anonymizace příliš rozsáhlá – mohou se zajímat třeba o to, jak se liší výsledky v jednotlivých krajích. Za čtyři roky nejspíš budou chtít porovnat výsledky stejných žáků u letošních přijímaček a u stát­ní maturity. Vědecká pracoviště si proto musejí vyjednat s ministerstvem menší míru anony­mizace sama. Kvůli kontrole má zásadní význam, aby veškeré zveřejněné údaje i všechny soubory poskytované vědcům vycházely ze stejných prvotních dat.“

Přečtěte si celý článek