Tiskovky označeny tagem ‘Články’

Sympatický náznak propojení formálního a neformálního vzdělávání v celkově nekonkrétním a často rozporuplném programu.

Praha, 26. září – V úvodním představení priorit se o potřebě rozvoje vzdělávání takřka nemluví. Ve srovnání s hnutím ANO by ČSSD přidala učitelům během následujících 4 let výrazně méně (do výše 35 tis. oproti 45 tis.). Tento slib je reálnější, nicméně nepovede k zatraktivnění pedagogické profese. Program má pravděpodobně vyznít prosociálně, největší důraz je kladen na širokou dostupnost a bezplatnost. Jde však jen o hesla, kromě navýšení platů a stipendií je to jen souhrn nekonkrétních slibů. Vazba „současná potřeba zaměstnavatelů – změny ve školství“ ukazuje na nepoučitelnost politiků ČSSD.

EDUin představuje sérii hodnocení politických programů stran kandidujících v parlamentních volbách v roce 2017. Vycházíme z volebního modelu Median a zahrnujeme strany, které mají šanci překonat pětiprocentní klauzuli a také ty, které mají šanci dosáhnout na státní příspěvek na provoz (3 %). Následuje hodnocení programu ČSSD:

Pozitiva:

  • Podpora dostupnosti formálního i neformálního vzdělávání na půdě škol.
  • Otevřenost odborného vzdělávání spolupráci se zaměstnavateli.
  • Důraz na umělecké vzdělávání.
  • Slib zvýšení doktorandských stipendií.

Negativa:

  • Slibovaná míra investic do učitelských platů je nedostatečná, nepovede ke zvýšení motivace stávajících ani potenciálních učitelů.
  • Tendence modelovat školství podle současných potřeb trhu práce.
  • Bezplatnost a dostupnost v nekonkrétních obrysech. Co to znamená „dostupnost a bezplatnost volnočasových aktivit“?
  • Slib „stabilizovat školství“ lze chápat různě. Není jasné, zda jde o stabilitu či trvající rigiditu.

Co chybí:

  • Zcela chybí závazek dorovnat deficit celkové investice do vzdělávacího systému oproti rozvinutým zemím (stejně jako v případě hnutí ANO).
  • Naprosto chybí podpora ředitelů jako klíčových aktérů vzdělávání.
  • Podpora občanského vzdělávání, digitální gramotnosti a dalších dovedností nezbytných pro orientaci ve světě a reprodukci demokratické společnosti.
  • Program úplně pomíjí potřebu revidovat kontroverzní systémové změny (maturity, přijímací zkoušky, kariérní řád, financování regionálního školství), které MŠMT pod vedením ČSSD prosadilo.
  • Absence náznaku koncepce rozvoje, práce s daty, využití zahraničních zkušeností.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „ČSSD se pravděpodobně domnívá, že pro její potenciální voliče není vzdělávání příliš důležité. V případě vzdělávací politiky jde v prvé řadě o artikulaci tradičního přístupu postaveného na bezplatnosti, avšak s velmi konzervativním přístupem k progresi. Jen velmi drobný posun oproti programu pro krajské volby, který vzdělávání takřka ignoroval. Smyslem slibů pravděpodobně je nic zásadního si od ČSSD neslibovat.

Přečtěte si celý článek

Ambiciózní sliby v příkrém rozporu se současným postojem strany k investicím do vzdělávání.

Praha, 25. září – Takřka všechny strany chtějí před letošními sněmovními volbami přidávat učitelům. Hnutí ANO v tomto ohledu zašlo úplně nejdál. Slib, že učitelé budou mít po čtyřech letech průměrný plat ve výši 150 % současného stavu, znamená navýšení o cca 15 tisíc korun (průměrný plat učitelů se pohybuje okolo 30 tisíc). Je to zároveň jediná zmínka o vzdělávání, která se vešla do úvodního slova Andreje Babiše, v němž seřadil politické priority hlavního favorita voleb.

EDUin představuje sérii hodnocení politických programů stran kandidujících do parlamentních voleb v roce 2017. Vycházíme z volebního modelu Median a zahrnujeme strany, které mají šanci překonat pětiprocentní klauzuli a také ty, které mají šanci dosáhnout na státní příspěvek na provoz (3 %). Následuje hodnocení programu ANO:

Pozitiva:

  • Slib výrazně navýšit platy učitelů na úroveň, která by byla zajímavá pro potenciální zájemce o profesi; důraz na zvýšení a zkvalitnění učitelské profese.
  • Důraz na celkový osobnostní rozvoj dětí a využití jejich potenciálu v souvislosti s potřebou reagovat na měnící se podmínky okolního světa.
  • Důraz na manažerskou práci ředitelů a jejich odměnu.
  • Jazykové vzdělávání.

Negativa:

  • Nejasnost naplnění slibů (diagnostika potenciálu žáků), přímý rozpor některých slibů se skutečností (odpor ministerstva financí ovládaného ANO ke zvýšení rozpočtu školství na příští rok).
  • Zjevně nízká priorita mezi ostatními body programu.
  • Nejasně formulovaný vyšší vliv zaměstnavatelů na VŠ vzdělávání.
  • Ačkoliv program mluví o vzdělávání, kapitola se jmenuje „školství“.

Co chybí:

  • Zcela chybí závazek dorovnat deficit celkové investice do vzdělávacího systému oproti rozvinutým zemím.
  • Program neodráží potřebu restrukturalizace středního školství, byť v náznacích lze vyčíst mezi řádky, že by k ní mělo dojít.
  • Program úplně pomíjí současné aktuální problémy (nekoncepčnost, nejasné dopady systémových kroků typu maturita).

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Oproti programu ANO pro krajské volby došlo ke zjevné konsolidaci programu. Zůstalo spíše to smysluplné, v podpoře učitelů, ředitelů a otevřenosti škol vidíme shodu se strategickým dokumentem Vzdělávání přede-vším. Na druhou stranu, rozpor deklarací a konkrétních politických kroků strany vůči vzdělávání snižuje důvěryhodnost. Velkým handicapem je také heslovitost bez potřeby vysvětlit, jak sliby konkrétně naplnit.

Přečtěte si celý článek

Představujeme první z vizí strategického dokumentu Vzdělávání přede-vším, který shrnuje priority rozvoje vzdělávacího systému na další čtyři roky.

Praha, 20. září – EDUin, společně s dalšími 17 organizacemi, které se orientují na oblast vzdělávání, připravil strategický dokument shrnující hlavní priority vzdělávací politiky pro další sněmovní období. V současnosti probíhají jednání se zástupci politických stran ve snaze najít na těchto prioritách shodu a pokusit se je prosadit do stranických politik. První vizí, kterou dokument představuje jako klíčovou pro další rozvoj, je trojúhelník ředitel – učitel – kvalita. Je-li cílem dosáhnout zvýšení kvality vzdělávání ve veřejném školství, zvýšení platů nestačí. Je nutné s lepším ohodnocením učitelů vhodně pracovat na úrovni ředitelů – pedagogických manažerů i učitelů – reálných vzdělavatelů a vychovatelů.

Nejen učitelé by měli dostat přidáno. Jsou to zejména ředitelé, kteří ovlivňují chod a rozvoj školy. Oni by v prvé řadě měli být adekvátně odměněni za svou náročnou práci a motivováni k tomu, aby svou školu rozvíjeli s vizí, která přesahuje každodenní provozní starosti. Vyšší odměna ředitelům zároveň znamená tlak na to, aby svou pozici brali především jako pozici pedagogických manažerů, kteří vedou učitele v zájmu co nejlepšího vzdělávání a výchovy dětí.

Zvýšení platů učitelů je podmínka nutná – nikoliv dostačující – k tomu, aby bylo možné ve školách udržovat osobnostně a profesně zdatné pedagogy a předložit perspektivu těm, kdo se o své budoucí profesi rozhodují. Navýšení na 150 % současného průměrného platu v ČR v horizontu 4 let vnímá dokument jako nutné minimum, bez nějž nebude možné tento cíl naplnit. Podstatně významnější část navýšených prostředků by měl mít k dispozici ředitel (pedagogický manažer) k tomu, aby odměnil za kvalitní práci ty, kteří si to zaslouží.

K tomu, zda v rámci veřejného vzdělávacího systému skutečně dochází ke kvalitativním změnám, může dobře posloužit souhrn kritérií obsažených v dokumentu České školní inspekce Kvalitní škola. Cílem je zajisti, aby se tato kritéria a změna v přístupu inspekce směrem k podpůrnému aparátu škol dostala během následujícího volebního období z papíru do škol.

Olga Žáková, koordinátorka kampaně Vzdělávání přede-vším, řekla: „Jsme přesvědčeni, že výrazné navýšení platů ředitelů a učitelů, společně s tlakem na zvýšení kvality podle směrodatných a smysluplných kritérií, je tou nejlepší investicí, kterou je možné realizovat v horizontu volebního období. S ohledem na celkový konsensus nad potřebou zvýšit učitelské platy, jak deklarují stranické programy, by toto komplexní řešení mělo najít příznivce napříč politickým spektrem.

 

Přečtěte si celý článek

V nultém, pilotním ročníku Global Teacher Prize, ocenění pro inspirující učitele v mezinárodním měřítku, je známo sedm semifinalistů.

Praha, 12. září – Global Teacher Prize CR, jedna z částí projektu „Učitel, povolání snů“, se blíží ke svému vrcholu na české národní úrovni. Odborná porota vybrala z obdržených nominací sedm učitelů a učitelek, kteří svým přístupem ke vzdělávání reprezentují kvalitu, progresivitu a zaujetí pro učitelské povolání. V závěru budou vybráni tři finalisté, resp. vítěz nultého ročníku ceny, kteří budou kromě ocenění na národní úrovni nominováni do nejvyššího, mezinárodního kola ocenění.

Global Teacher Prize se od ostatních ocenění práce učitelů odlišuje mimo jiné tím, jakým způsobem probíhá výběr finalistů. Poté, co odborná porota na základě 5 stanovených kritérií vybrala 7 semifinalistů, následuje série návštěv členů poroty ve školách, aby bylo možné zažít učitelky a učitele při jejich práci na hodinách.

Na základě hodnocení práce učitelek a učitelů v hodinách budou následně vybráni 3 finalisté. Vítěz bude pak vyhlášen na slavnostním setkání 25. 9. 2017 v sídle České spořitelny v Rytířské ulici v Praze.

Sedm semifinalistů a jejich krátké bio:

Radek Aubrecht, Gymnáziu na Zatlance v Praze. Kreativně pracuje se studenty, snaží se o uvažování v historickém kontextu, používá brainstorming, různé formy skupinových prací, analýzy textů a audovizuálních materiálů, studentské prezentace a různé strategie hodnocení a sebehodnocení. Mezi jeho oblíbené metody patří besedy, nácvik psané i mluvené argumentace a projektová výuka, v jejímž rámci  se studenty napsal a vydal 3 knihy. Je organizátorem a spoluorganizátorem tematických dnů.

Pořádá studentské projektové fórum Zatlanka.

Bohuslav Hora, ZŠ Planá nad Lužnicí, zástupce ředitele. Snaží se o zavádění technologií do výuky, propojení ICT podle modelu SAMR s učením a smysluplným využitím techniky, vytvářením učebních pomůcek. Je spoluzakladatelem Google EDU Group v ČR, spolupracuje s iniciativou Trvalá obnova školy. Jako člen mnoha učitelských komunit spolupracuje na řadě projektů. Organizuje letní školky, Letní školu s iPADEM, je členem rady starších portálu RVP.CZ.

Ilona Horáčková, Gymnázium, SOŠ, ZŠ a MŠ pro sluchově postižené, Ječná 2, Praha. Dlouhodobě praktikuje inkluzi a integraci žáků, podílí se na tvorbě podpůrných opatření a materiálů (META, Inkluzivní škola, Univerzita Palackého, UNHCR, Cermat). Pracuje s dokumentárním filmem, projektovou výukou, formováním aktivního občanství. Členka expertních skupin, lektorka, tutorka, autorka metodických materiálů (Člověk v tísni, PANT, ÚSTR, FSV UK, Památník ticha Bubny aj). Vede praxe studentů učitelství.

Jana Kopecká, ZŠ Kunratice. Lektorka kritického myšlení, vede dílny čtení, dílny pro učitele – například v projektu Spirála, Kompas a Festival pedagogické inspirace. Pracuje jako interní i externí mentor. Vede praxe studentů učitelství. Spolupracuje s párovými učiteli. Organizuje a účastní se besed s rodiči. Připravuje a propaguje materiály čtenářského kontinua. Publikuje.

Petr Němec, ZŠ a MŠ Olomouc, tř. Svornosti. Zavádí ICT do výuky (např. Moodle v roce 2013), tvoří metodické a učební materiály pro žáky a pedagogické pracovníky. Vytvořil cca 20 online kurzů pro žáky. Lektor, mentor a tutor v oblasti využívání digitálních prostředků vzdělávání (Komplexní podpora ICT koordinátorů na ZŠ a SŠ, ICT Profesionál, Inovační centra digitálního vzdělávání). Podílel se na několika e-twinningových projektech s partnerskými školami ze zahraničí (YOUNG Succesfull Enterpreneuers).

Jarmila Straková, ZŠ Opava, Šrámkova 4. Využívá projektového učení a integrovanou tematickou výuku. Organizuje akce pro žáky i rodiče, přednášky pro učitele. Autora a lektorka didaktického materiálu pro MŠ a 1. ročník ZŠ Učíme se psát písničkou. Lektorka projektového vyučování. Koordinátorka a lektorka projektu Zdravá škola. Koordinátorka projektu Od integrace k inkluzi. Podílí se na vývoji pomůcek pro žáky a učitele.

Andrea Tláskalová, ZŠ J. V. Sládka Zbiroh. Vede hodiny speciální pedagogické péče pro děti s poruchami učení. Působí v roli výchovné poradkyně. Spolupracuje se vzdělávacím centrem TEREZA, Člověkem v tísni aj. Lektorka, autorka didaktických materiálů, konzultantka, auditorka, organizuje workshopy, kurzy pro předškoláky, vede volnočasové kroužky, pilotuje projekty. Oslovuje ji metoda práce s chybou, kritická výuka, badatelsky orientovaná výuka, zážitková výuka, projektová a tandemová výuka.

Hana Matoušů, koordinátorka kampaně Global Teacher Prize, EDUin, řekla: „V prvé řadě jde o to zviditelnit v ČR vysoce nedoceněné učitelské povolání a ukázat jeho přínos pro jednotlivce i společnost v okamžiku, kdy jej zastávají schopní, invenční a otevření lidé. Věříme, že tak nejen upozorníme na konkrétní skvělé učitele, ale podpoříme dlouhodobou snahu o významné zvýšení investic do českých učitelů a českého vzdělávání.

Přečtěte si celý článek

Expertní materiál, pod nímž je podepsáno 17 organizací zabývajících se vzděláváním, je v současnosti projednáván se zástupci politických stran.

Praha, 1. září – EDUin společně s dalšími organizacemi činnými ve vzdělávání vypracoval materiál, který předkládá politickým stranám pilíře vzdělávací politiky, o které by se měla opírat příští vláda. V současnosti dochází k jednáním se zástupci politických stran na tom, do jaké míry jsou návrhy totožné s jejich vlastními vzdělávacími programy ve snaze najít společné body, případně pokusit se přimět politické strany inkorporovat návrhy do jejich programů.

Materiál Vzdělávání přede_vším vychází ze skutečností, které charakterizují současný stav vzdělávacího systému v ČR. Těmi jsou výrazné podfinancování, které činí systém těžko adaptabilní na rychlé změny technologického a následně ekonomického i celospolečenského rázu. Nízkou adaptabilitu omezuje možnost transformovat učitelské povolání do jeho nové role, vůbec jen reprodukovat dostatečně učitelskou obec, která trpí nedostatkem nadaných kandidátů, zejména na základě slabé perspektivy učitelského povolání ve smyslu životní kariéry. To výrazně napomáhá skutečnosti, že škola české děti příliš nemotivuje. Lidé v ČR sice vnímají vzdělávání jako problém, zároveň ale nevytváří společenskou poptávku, která by donutila dosadit jej jako skutečnou politickou prioritu.

Materiál se opírá o tři body:

  • Zvýšení podpory učitelů a ředitelů.
  • Zachování toho, co je prospěšné a funkční.
  • Revizi toho, co vzdělávání škodí a snahu zabránit takovým systémovým změnám.

V návaznosti na to materiál předkládá tuto strategii:

  • Stavět na trojúhelníku ředitel – učitel – kvalita. Bez zvýšení platů není možné zvyšovat nároky a tedy očekávat pozitivní změnu. Nástroje k hodnocení kvality už existují.
  • Otevřít školu světu: VŠ absolventům, kteří chtějí učit, pestrosti škol, neformálnímu vzdělávání. S cílem vzdělávat a vychovávat k odpovědnosti a k demokracii. Nutnou podmínkou je odstranění politizace ředitelských pozic.
  • Měnit systém vědomě, informovaně a cíleně. Revidovat kontroverzní systémové kroky (maturity, přijímací zkoušky, omezování neveřejných škol atp.). Analyzovat a zpřístupňovat dostupná data o vzdělávání. Inspirovat se v zahraničí.

Olga Žáková, koordinátorka kampaně Vzdělávání přede_vším, EDUin, řekla: „Bereme si za cíl přimět politické strany akceptovat priority vzdělávací politiky, na kterých je mezi zástupci organizací konsensus. Jde záměrně o cíle, které je možné ovlivnit v rámci čtyřletého volebního období.

  • Materiál Vzdělávání přede_vším v plném znění ZDE.

Přečtěte si celý článek

Veřejná ochránkyně práv ve stanovisku pro Ministerstvo školství konstatuje, že podle názoru jejího úřadu byla v loňském maturitním testu logaritmická rovnice neoprávněně.

Praha, 31. srpna – Ministr školství Stanislav Štech nesouhlasí s veřejnou ochránkyní práv Annou Šabatovou, jejíž úřad dospěl k názoru, že zařazení logaritmické rovnice do maturit­ního testu na jaře 2016 (úloha 15) bylo v rozporu s § 73 školského zákona. Podle Šabatové ověřovala úloha dovednost, kterou žáci středních odborných škol povinně umět nemusejí.

Debatu o tom, zda RVP pro maturitní obory středních odborných škol uvádějí logaritmickou rovnici jako látku, která se má na školách učit a jejíž znalost pak může ověřovat maturitní test, odstartoval analytický materiál nazvaný Státní maturita porušuje zákon a poškozuje žáky i výuku ve školách. Ten loni po jarním kole maturit publikovala iniciativa Maturitní data – odtajněno. Konstatuje se v něm mimo jiné, že v RVP pro střední odborné školy se píše o znalostech logaritmů, ne o dovednosti řešit logaritmickou rovnici.

Záležitostí se zabýval Úřad veřejné ochránkyně práv na základě stížnosti, že úloha 15 znevýhodnila žáky středních odborných škol oproti gymnazistům. Následná debata Úřadu s Ministerstvem školství vyústila v konstatování ombudsmanky, že pro zařazení logaritmické rovnice do testu neexistuje v RVP SOŠ odpovídající podklad. Ministr Stanislav Štech oponoval v dopise zaslaném Anně Šabatové 14. srpna 2017 například slovy „… logaritmická funkce, popř. rovnice rozhodně nepatří k obtížným pasážím maturitního didaktického testu z mate­matiky (např. v testu z matematiky v jarním období 2017, v němž žáci dosáhli průměrné úspěšnosti 53,9 %, byla úspěšnost v jednoduché otevřené úloze č. 12 s logaritmickou rovnicí vysoce nadprůměrná, téměř 68 %).“ Tento argument nevypovídá vůbec nic o výsledcích negymnazistů v kritizovaném testu z jara 2016, ale především, podobně jako předchozí argumentace ministryně Valachové, se zcela míjí s podstatou problému. Kritika nesměřovala k otázce, zda se žáci mají učit řešit logaritmickou rovnici, ale upozornila na to, že stát není schopen udržet pořádek ani ve vlastních vzdělávacích dokumentech. Některé žáky pak zkouší u maturity z dovedností, které jejich učitelům neuložil vyučovat. Proto ombudsmanka Anna Šabatová požádala ministra Stanislava Štecha, aby zjednal nápravu. Ten má ale na věc odlišný názor.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Předmětem debaty vůbec není to, jak obtížná byla pro průměrného žáka logaritmická rovnice v letošním maturitním testu – problém je z roku 2016. Není jím ani otázka, zda je důležité umět řešit logaritmické rovnice. Jde o to, zda dovednost řešit logaritmické rovnice obsahují všechny rámcové vzdělávací programy – a zda ji tedy může obsahovat maturitní katalog. Nebavíme se o užitečnosti logaritmické rovnice, ale o právním vědomí pracovníků Cermatu a Ministerstva školství. Stát musí dodržovat své vlastní zákony a předpisy také ve společné části maturitní zkoušky. Ombudsmanka upozornila, že to stát nedělá, ale zdá se, že ministru školství podstata problému stále uniká.“

 

 

 

 

 

 

 

Přečtěte si celý článek

Pokud mají data z plošných zkoušek sloužit ke kvalitnější veřejné debatě, bylo by vhodné, kdyby Cermat jasněji informoval o tom, která data a kde publikoval.

Praha, 29. srpna – Data z plošných zkoušek jsou dostupná na dvou úložištích. Na stránkách novamaturita.cz a cermat.cz. Opravujeme včerejší tvrzení, že Ministerstvo školství a Cermat nesplnilo slib. Data dostupná jsou, jen by veřejnosti napomohla zřetelnější navigace, kde je možné je najít.

Hlavní úložiště dat z plošných zkoušek lze nalézt na adrese https://vysledky.cermat.cz/. V levém menu si pak lze vybrat, která data vás zajímají. V nabídce jsou agregovaná data – tedy výsledky jednotlivých zkoušek, které můžete třídit podle předmětů, skupin oborů, ale i regionálně, podle krajů či škol.

Nově tu naleznete i možnost zobrazit anonymizovaná data z jarního termínu letošní maturity, a i když se to v titulku neříká, lze si v menu na této adrese zvolit i data z letošních jednotných přijímacích zkoušek. Anonymizovaná data ze starších ročníků maturity zatím na této adrese dostupná nejsou.

Druhým místem, kde lze najít maturitní data, je sekce Vybraná statistická data na stránce novamaturita.cz. Tady najdete především data z maturitní zkoušky v roce 2016. Statistiku alternativ odpovědí v didaktických testech, agregovaná data z hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury (2015 a 2016) a anonymizovaná data z písemných zkoušek z ČJL v jarním zkušebním období 2016. Jde o data, která byla zveřejněna poté, co o ně někteří zájemci požádali na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Omlouváme se Ministerstvu školství i Cermatu za mylnou informaci. Upozorňujeme ale na fakt, že běžný návštěvník webových stránek prakticky nemá šanci publikovaná data dohledat. Zvláště na stránkách novamaturita.cz. Tady by pomohla jednoduchá ikona na hlavní stránce Cermatu, která by zájemce dovedla k hlavnímu úložišti dat, kam, jak předpokládáme, budou postupně doplňována i data z předešlých maturitních ročníků.“

Přečtěte si celý článek

Zástupci Ministerstva školství a Cermatu opakovaně uvedli, že anonymizovaná data z jednotných zkoušek budou zveřejněna na konci července. Nejsou ale k dispozici dodnes.

Praha, 28. srpna – Ministryně Kateřina Valachová i ředitel Cermatu Jiří Zíka uvedli, že data z jednotných přijímaček i z jarního kola státní maturity budou v anonymizované podobě zveřejněna na portálu novamaturita.cz. Tento slib není splněn, i když mu v cestě nestojí žádné právní ani technické překážky.

Ministerstvo školství uvedlo, že pokud jde o maturitní data, počítá s jejich zveřejňováním v anonymizované podobě k 31. červenci pro jarní kolo a k 1. listopadu pro podzimní kolo maturit. Přestože je již konec srpna, na stránkách novamaturita.cz nejsou tato data k dispozici. Navíc z ní nezákonně zmizela již zveřejněná data z maturitního testu z češtiny a z maturitních slohů (viz § 5 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím). Na tento termín, 31. červenec, také MŠMT nezákonně odkázalo žadatele o anonymizovaná data z jednotných přijímacích zkoušek (viz § 14 odst. 5 Infozákona).

Smyslem zveřejňování maturitních dat je umožnit veřejnosti posouzení, nakolik státní maturita opravdu ověřuje důležité znalosti a dovednosti, zda opravdu pomáhá zkvalitňovat vzdělávání. Případně kde a co by bylo možné v konstrukci státní maturity zlepšit. Tento nástroj se opakovaně osvědčil, jak dokázala veřejná debata okolo maturit v loňském i letošním roce.

Přesto letos Cermat nejen nezveřejnil slíbená anonymizovaná maturitní data, ale nezveřejnil ani výsledky všech testových úloh, aby bylo možné posoudit, co konkrétně žáci umějí a neumějí. Ministerstvo školství i sám ministr Stanislav Štech na toto pochybení nijak nereagovali a nezjednali nápravu.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „I v případě, že by byla data ve zmíněném termínu zveřejněna, je to pozdě pro ty, kteří je potřebují, aby mohli kvalifikovaně podat případné odvolání proti svým výsledkům. Ale vzhledem k tomu, že MŠMT nedodrželo ani tento termín, zdá se opravdu i pro příští léta nejrozumnější cestou žádat o všechny tyto informace cestou zákona o svobodném přístupu k informacím. A to opět hromadně jako v roce 2016. Věřit ministerským slibům se totiž nevyplácí – ministerstvo řízené politiky ČSSD včas reaguje hlavně na akce, které hrozí velkou veřejnou ostudou. Jinak nemá ani zábrany porušovat zákon.“ 

Přečtěte si celý článek

Argument Cermatu, že testy nelze zveřejňovat, protože jsou chráněny autorským zákonem, je mylný. Týká se to jak testů přijímacích zkoušek, tak maturitních testů.

Praha, 22. srpna – Spor Cermatu a Oldřicha Botlíka z iniciativy Maturitní data – odtajněno, zda jsou testová zadání chráněna autorským zákonem, vyřešil posudek, který si objednalo ministerstvo školství od Ministerstva kultury. Ten konstatuje, že testy jsou jako tzv. úřední dílo vyloučeny z ochrany podle autorského zákona. Cermat bude proto muset odstranit ze svých stránek nepravdivé tvrzení o autorskoprávní ochraně a v dalším ročníku přijímacích zkoušek na střední školy nic nebrání tomu, aby byly úlohy zveřejněny vždy hned po vyplnění testů, podobně jako je to už běžné u maturity.

Spor o to, zda test je, či není autorským dílem, vedl Oldřich Botlík s Cermatem od poloviny dubna, kdy na stránkách iniciativy Maturitní data – odtajněno zveřejnil testová zadání prvního kola přijímacích zkoušek na střední školy. Podal v té věci i podnět k ministerstvu školství, které si vyžádalo odborný posudek od Ministerstva kultury. Nejde o závazné rozhodnutí, takové by mohl vydat jen soud, ale ministerstvo školství konstatuje, že se tímto stanoviskem bude řídit.

V dopisu ministerstva školství stojí, že s Cermatem bude projednáno, aby i v případě přijímacích zkoušek zajistil „v následujícím období zveřejňování zadání jednotlivých souborů testů bez zbytečného odkladu po jejich zadání uchazečům ve školách v jednotlivých termínech stanovených MŠMT pro jednotnou zkoušku“.

Optimálním řešením by bylo – podobně jako v případě maturitních testů – zveřejnění do 17.00 dne, kdy byl test zadán. Okamžikem, kdy je testové zadání rozdáno žákům v učebně, totiž ztrácí charakter veřejně nepřístupné informace. Originál zadání však nelze žákovi vydat ve škole, kde zkoušku konal – musí zůstat součástí spisu kvůli případným reklamacím (například nečitelná místa). Žák, resp. jeho rodič, má právo do spisu kdykoli nahlížet, a dokonce má právo na pořízení kopie testu – to je však složitá procedura. Proto je důležité, aby testová zadání byla co nejdříve dostupná jak žákům, rodičům i odborné veřejnosti.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Z hlediska veřejného zájmu je rozhodující, že Cermatu nesmí být ponechána ani teoretická možnost, aby případným neudělením souhlasu k užití mohl účinně bránit veřejné diskusi o pojetí libovolného testu, testové úlohy či o pojetí a správnosti klíčů správných řešení. Taková diskuse musí být naopak možná počínaje okamžikem, kdy byl test u zkoušky použit.“

Přečtěte si celý článek

Datový článek Samizdat a EDUin: Výdaje rostly už před „inkluzivní novelou“. Ředitelé už nebudou muset kvůli asistentům sahat na peníze určené k osobnímu ohodnocení učitelů.

Praha, 17. srpna – Práce asistenta učitele v českých školách není nijak zvlášť dobře placená. Podle datového článku, který zpracoval Samizdat ve spolupráci s EDUin, nedosahuje průměrný plat asistenta ve škole ani 20 tisíc korun hrubého. Ženy jsou přitom – statisticky – odměňovány významně hůře. Nárůst výdajů na asistenty je patrný kontinuálně od roku 2011. Skokový nárůst v období poté, kdy v účinnost vstoupila novela školského zákona, která více podporuje vzdělávání v běžných školách, zapříčiní zejména dorovnání deficitu způsobeného v předchozích letech podfinancováním z krajů. Článek vznikl s přispěním Nadačního fondu Orlických.

Počet asistentů učitelů ve školách narůstá v posledních letech kontinuálně, jak ukazují data o nárůstu mzdových výdajů s tím spojených, která přináší analýza.  Nicméně s „proinkluzivní“ novelou jejich počet roste rychleji, jelikož se školám zjednodušil přístup k prostředkům na jejich angažmá. Značnou část prostředků, které mohou školy na základě nové legislativy získat, ovšem vynahradí jejich předchozí problémy s financováním asistentů a dalších potřeb ve prospěch společného vzdělávání.

Zvýšené náklady na inkluzi budou soustředěny více do příštího školního roku, což oproti původním předpokladům MŠMT zvyšuje nároky na příští vládní rozpočet. V následujícím roce by se měly náklady zvýšit v souladu s předpokládaným dvouletým přechodným obdobím. Následně by se měly stabilizovat.

Oproti předchozímu stavu mají školy možnost financovat působení asistentů ve školách přímo, nikoliv prostřednictvím krajů, které při přerozdělování prostředků školám často snižovaly celkový příspěvek a nutily tak ředitele, aby hledali zdroje dofinancování. To se často dotklo peněz určených k osobnímu ohodnocení učitelů.

V už tak nízkém ohodnocení práce asistentů existuje významný rozdíl mezi odměnami mužům a ženám v těchto pozicích. Rozdíl způsobují příplatky, které jsou pravděpodobně vázány na další úvazky mužů ve školách. V odměnách asistentů není příliš rozhodující věk.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Narativ o tom, že financování inkluze jde na vrub platů učitelů, je krajně nepřesný. Novela naopak umožňuje ředitelům získávat prostředky přímo a zbavuje je nutnosti hledat jinde, například v odměnách učitelům. Jestliže současná vláda nedokáže financovat inkluzi a zároveň dostát slibu postupného zvyšování platů učitelů, chybu je třeba hledat ve způsobu, jakým je rozpočet sestaven. Nikoliv uvnitř dlouhodobě těžce podfinancovaného českého vzdělávacího systému, hluboko pod průměrem OECD.“


  • Datová analýza Samizdat a EDUin na webu Českého rozhlasu ZDE.
  • Článek Hospodářských novin, podle kterého budou prostředky původně připravené na zvýšení platů učitelů použity na výdaje spojené s inkluzí ZDE.

Přečtěte si celý článek

Neexistuje analýza bezpečnostních rizik, s nimiž by se čeští žáci mohli setkat. Programy nabízené školám, včetně programu Ministerstva obrany POKOS, neberou v úvahu reálná rizika a zadání plní jen částečně.

Praha, 29. června – Diskuse o tom, zda do českých škol patří nebo nepatří branná výchova, pomíjí jeden důležitý fakt: ani ministerstvo školství, ani Ministerstvo obrany či kdokoliv jiný nemá k dispozici analýzu rizikových situací v oblasti ohrožení, s nimiž by se současní žáci českých škol mohli reálně setkat. Výukové programy se zaměřují na rizika, jejichž pravděpodobnost je relativně nízká, zatímco ta, s nimiž se žáci reálně setkávají, jsou zastoupena buď jen částečně, jako třeba poskytování pomoci zdravotního charakteru, nebo vůbec, jako třeba informační manipulace a obrana proti ní.

Lze pouze odhadovat, že zatímco riziko teroristického útoku, které vzbudilo zájem řady českých škol o výukové programy pro žáky, je nepoměrně nižší než v jiných zemích EU, rizika typu zdravotního ohrožení či ohrožení v oblasti kybernetické bezpečnosti a informační manipulace, která jsou mnohem více pravděpodobná, tvoří pouze malou část přípravy, nebo jsou zcela mimo stávající výukové programy.

Školami pravděpodobně nejčastěji využívaný program Příprava občanů k obraně státu (POKOS), jenž organizuje a financuje Ministerstvo obrany a ve spolupráci s Armádou ČR, je z velké části zaměřen na popularizaci armády a informace spojené s její činností, nikoliv na reálnou přípravu žáků na krizové situace. Pouze malou část programu tvoří nácvik řešení situací typu poskytování první pomoci, což je nejpravděpodobnější výskyt rizikové situace v životě žáků.

Český vzdělávací systém nemá k dispozici analýzu krizových situací a rizik, s nimiž by se žáci mohli v současnosti či blízké budoucnosti setkat. Není proto možné reálně odhadnout jejich pravděpodobnost. Není proto možné připravit výukový program, který by poskytoval žákům relevantní přípravu.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Současní žáci základních a středních škol v ČR pravděpodobně nezažijí konvenční válečný konflikt či teroristický útok, čemuž se věnuje řada programů frekventovaně využívaných školami, včetně programu POKOS. Úplně mimo zájem posilování bezpečnosti paradoxně stojí informační manipulace, které jsou naopak nejpravděpodobnějším rizikem s běžným výskytem. Potřebná analýza rizik by měla předcházet konkrétním vzdělávacím programům.“

Podívejte se na záznam diskuse na červnovém Kulatém stole SKAV a EDUin, který se věnoval tomu, jak připravovat děti k obraně státu.

Přečtěte si celý článek

Praktický návod pro učitele, jak předcházet možné snaze politických stran a politiků zneužívat prostředí škol v rámci předvolebních či permanentních kampaní.

Praha, 26. června – Se startem předvolební kampaně před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny PČR vyvstává otázka, do jaké míry mají být školy součástí politického života, jaká je jejich role z hlediska zprostředkování informací o politice jako správě věcí veřejných a jak tuto roli naplňovat, aby zároveň nedocházelo ke zneužívání škol jako místa pro politickou propagandu. Časopis Respekt upozornil na kauzu spojenou s kampaní Andreje Babiše, jeho návštěv ve školách, případně pozvánek škol do komplexu Čapí hnízdo. Je patrné, že v určitých případech školy svou roli nenaplňují či nezvládají, byť zprostředkování informací o politice je pevnou součástí základního vzdělání.

Škola, jako místo, kde by se nastupující generace měly seznamovat s procesem politické správy věcí veřejných i s reáliemi současného politického života, nese přímou odpovědnost za to, jakým způsobem tuto svou roli naplňuje. Na jedné straně by měla zajistit dostatečnou znalost a pochopení základních principů, odpovídající věku žáků, na straně druhé by měla být škola a její učitelé – jako vysokoškolsky vzdělaní lidé – schopni ochránit své žáky před možnou politickou propagandou, k níž může docházet zejména při osobním kontaktu se zástupci jednotlivých stran.

Představujeme základní návod, jak by se škola měla své role zhostit:

  • Politika do školy patří. Škola je simulací polis, obce, a správa věcí veřejných by měla být součástí vzdělávání a výchovy zejména s ohledem na podporu dovedností v oblasti společného rozhodování, demokratického procesu a uvědomění si vlastní společenské a politické role.
  • Politici do školy mohou. Součástí vzdělávání je i seznamování žáků s aktuální politickou situací a s tím, kdo veřejné zájmy na české politické scéně zastupuje. Pokud se škola rozhodne politiky zvát, neměla by se chovat selektivně a měla by umožnit žákům seznámení se zástupci všech rozhodujících politických sil v ČR. V případě, že není schopna takovou pluralitu zajistit, je lepší pozvat nezávislé experty z oblasti politického dění (politologa, novináře).
  • Za dění ve škole je ze zákona přímo odpovědný ředitel. Pokud se škola rozhodne pozvat politika k diskusi s žáky, je ředitel odpovědný za to, že žáci nebudou vystavování ideologické či politické propagandě. To platí i tehdy, pokud škola absolvuje exkurzi s politickým programem či obsahem. Není možné, aby např. zřizovatel či kdokoliv jiný vyvíjel na školu nátlak, aby pozvala k návštěvě konkrétního politika. Pokud to tak je, ředitel školy by měl tuto skutečnost zveřejnit a obeznámit s ní rodiče žáků.
  • Politici, pokud jsou zváni do škol nebo se při jiné příležitosti setkávají s žáky, by měli udržovat etické standardy a nepropagovat vlastní stranu či ideologii. Aby školy zajistily pokud možno co největší míru nestrannosti, měly by s politiky předem dohodnout obsah jejich vystoupení.
  • Pro učitele může být v daném okamžiku náročné odlišit, co je a co už není únosné. Kromě předem dohodnutého programu je vždy lepší, pokud je učitelů přítomno více a zvýší se tím pravděpodobnost, že na prohřešky proti etice a zájmům vzdělávání upozorní a politiky konfrontují.
  • Žáky je vhodné na situaci připravit. Měli by být schopni – dle věku a vyspělosti a za pomoci učitelů – konfrontovat politiky kritickými otázkami, samozřejmě v rámci korektnosti a slušnosti. Politik je ze své funkce veřejně odpovědný a škola by měla žáky vést k tomu, aby takto roli politika chápaly.
  • V případě jakýchkoliv nejasností či problémů by měl ředitel kontaktovat MŠMT. Ministerstvo zřídilo institut školského ombudsmana a mělo by tedy i v těchto případech umět poradit či adekvátně zasáhnout.
  • Z hlediska zákona je možné v případě pochybností o tom, zda škola plní své zákonné povinnosti, požádat na základě podnětu o prošetření Českou školní inspekci (mohou tak učinit i rodiče). Z hlediska toho, jakým způsobem daná politická strana či politik přistupují k podobným aktivitám, lze požádat Úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí o prošetření, zda daná strana zahrnula náklady do nákladů na kampaň.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Školy a učitelé nejsou v jednoduché roli. Zvládnout diskusi s politikem nemusí být snadné a ne každý učitel je na to dostatečně vybaven. Ředitel školy by měl velmi pečlivě zvažovat možnosti, které jeho škola má, a podle toho jednat. Neutrální expert zabývající se politikou je v případě pochybností lepší řešení než vystavit žáky otevřené politické kampani. Gró toho, co by se žáci měli dozvědět o politice, spočívá v jejich osobním komunitním a společenském angažmá a pochopení principů demokracie prostřednictvím toho, jak funguje samotná škola.“


Příklady dobré praxe:

  • Jeden svět na školách (Člověk v tísni) od roku 2010 pravidelně nabízí školám pořádání Studentských voleb, při kterých si žáci středních škol mohou v praxi vyzkoušet principy zastupitelské demokracie a seznámit se s volebním systémem ČR. Více informací o projektu ZDE.
  • Jak funguje zastupitelská demokracie, si žáci již od prvních ročníků základních škol mohou vyzkoušet, pokud škola zřídí žákovský parlament. Zaštiťuje Centrum pro demokratické učení, více ZDE.

Přečtěte si celý článek

Vzhledem k nejasnostem o skutečných dopadech současného návrhu kariérního řádu a s tím spojených změn v zákonu o pedagogických pracovnících by měl být návrh přepracován.

Praha, 22. června – Sněmovna má znovu hlasovat o novele zákona o pedagogických pracovnících (z. č. 563/2004 Sb.), a to 28. 6. Senát novelu vrátil do sněmovny s úpravami a návrhy na doplnění a dal tím najevo, že v této podobě nevyhovuje představám senátní většiny. Velmi rozporuplné reakce vyvolává předložený návrh i u učitelů a odborné veřejnosti. Nepanuje shoda na tom, že takto legislativně uchopená snaha profesně podpořit učitele povede k představám o jeho pozitivních dopadech. Z odborných diskusí vyplývá, že by bylo třeba návrh významně přepracovat, dílčí úpravy nestačí.

Z nejasností, které komplikují odbornou shodu na současném návrhu novely, vybíráme nejdůležitější nejasnosti a kontroverze:

  • Uvažovaný systém tří stupňů není svázán s konkrétními kritérii hodnocení a podklad k tomu (tzv. standard učitele) není vytvořen v podobě vhodné k přímé aplikaci ve školách. Hrozí tak, že s případným vstoupením novely v platnost dojde k další úpravě a vytvoření kritérií, která následně nebude možné podrobit široké odborné kritice a změnit. Hodnocení v rámci kariérního řádu je nutné pojmout jako ucelený profil rozvoje vzdělávání učitelů doplněný o souhrn konkrétních podpůrných opatření v jednotlivých fázích vývoje pedagoga.
  • Automatickým zařazením všech učitelů od určité délky jejich učitelské praxe snižuje kredibilitu systému, karierní systém se omezuje pouze na nově příchozí, případně nedávno nastoupivší učitele.
  • Rozhodnutí o postupu na prvním atestačním stupni, po dvou letech učitelství, bude podléhat hodnocení školy, na níž bude adept působit. Není tak zajištěna srovnatelná kvalita postupujících učitelů.
  • Podle některých reakcí ze strany učitelské veřejnosti (formulovaných v petici sdružení Pedagogická komora), vládne mezi částí učitelů obava, že místo profesní podpory bude kariérní řád představovat spíše překážku.
  • Není zcela jasná podpora kariérního řádu mezi učiteli, naopak je evidentní, že některé profesní organizace (Asociace ředitelů gymnázií) vnímají novelu negativně.
  • Je z hlediska demografického vývoje (stárnutí učitelů) i zvyšujícího se nedostatku učitelů v praxi nevyhnutelné, aby byla pedagogická profese uvolněna pro VŠ absolventy z jiných oborů. Kariérní řád k tomu nabízí možnost.
  • Novela obsahuje nové sporné ustanovení, které posiluje roli MŠMT coby garanta dalšího vzdělávání učitelů dle kariérního řádu, aniž by to bylo nutné. Role MŠMT je zajištěna ustanovením o akreditacích, které přiděluje právě MŠMT. Další posilování role MŠMT, v souvislosti s neexistující představou o náplni a prioritách dalšího vzdělávání učitelů, představuje riziko (podobně jako v prvním bodě).

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Na rozdíl od jiných kritiků se domníváme, že kariérní řád je třeba zavést co nejdříve. To ale neznamená, že je nutné zavádět ho za každou cenu. Námitek je celá řada a nejsou vyjasněny. Připravit návrh modelu kariérního řádu a s ním spojeného standardu učitele, v podobě použitelné v praxi na určité detailní úrovni, by bylo možné v řádu měsíců, systémem otevřené diskuse, jako byla připravována Strategie digitálního vzdělávání. Měl by to být první krok MŠMT po volbách, ale není nutné, aby se tak stalo nyní. České školství vpravdě mnohem více trápí celkové podfinancování.“

Přečtěte si celý článek

Jak by mohlo a mělo vypadat optimální zveřejňování maturitních dat a výsledků.

Praha, 19. června – Ministerstvo školství slíbilo, že letos začne rutinně zveřejňovat anonymizovaná data ze státních maturit. Pro data z jarního kola počítá s termínem 31. července, z podzimního pak s 1. listopadem. Ač jde nesporně o správný záměr a pozitivní krok ve veřejné kontrole státních maturit, některé údaje mají letos naopak zpoždění. Proto EDUin klade ministerstvu školství další otázku, která souvisí se státními maturitami.

Otázka pátá: Proč v letošním roce dosud nebyly zveřejněny na webu výsledky všech úloh?

V loňském roce dostaly školy výsledky úloh všech maturitních testů k dispozici 16. května a veřejnosti byly dostupné na webu novamaturita.cz o pouhých šest dní později, 22. května. Na výzvu iniciativy Maturitní data – odtajněno si je totiž vyžádaly podle zákona o svobodném přístupu k informacím asi tři stovky dobrovolníků. Letos dostaly školy výsledky úloh 15. května, pro veřejnost ale nejsou dostupné ani šest týdnů po konání zkoušky. Možnost veřejného posouzení kvality úloh a výsledků maturitních testů je tím samozřejmě omezena. A také to vzbuzuje pochybnost, zda ministerstvo školství opravdu hodlá zveřejňovat data v takových termínech a takové podobě, aby to umožnilo kvalitnější debatu o vzdělávání a úloze plošných zkoušek, maturit a přijímaček.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „O data, která ministerstvo hodlá zveřejňovat až k 31. 7., může kdokoli požádat mnohem dříve. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím mu ministerstvo musí data vydat, neboť existují zhruba od poloviny května – na jejich základě se počítají výsledky žáků. Domnívám se na základě stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů, že data mohou (a mají) obsahovat údaj o pohlaví žáka a o široké skupině oborů, do níž patří jeho obor studia. Z údajů na portálu Cermatu je zřejmé, že mezi sledovanými skupinami oborů existují obrovské rozdíly ve výsledcích celých testů. Jejich studium po jednotlivých úlohách může přinést velmi hodnotné informace i učitelům.“

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Pokud chceme umožnit veřejnosti, aby rozuměla, jakým směrem a proč se vyvíjí státní maturita, je třeba nezapomenout na každoroční veřejně přístupnou a srozumitelnou závěrečnou zprávu. Ta by měla být publikována nejpozději do konce každého kalendářního roku. Měla by pojmenovat aktuální stav a zároveň zařadit konkrétní ročník maturity do kontextu jejího vývoje od roku 2011. To, co je zatím dohledatelné na stránkách Cermatu, bohužel k takovému účelu sloužit nemůže.“

 

Přečtěte si celý článek

Je překvapivé, že vedení ministerstva zatím nijak nereagovalo na debatu o přípustnosti manipulace s bodováním úloh v maturitních testech.

Praha, 14. června – V letošním maturitním testu z češtiny Cermat změnil bodování pěti úloh. Výrazně tak zvýšil šanci maturantů získat v těchto úlohách body a zlepšit si celkové skóre. Znemožnil ale tímto krokem meziroční srovnatelnost testů. Byť se okolo tohoto problému už druhý týden vede mediální debata, ministerstvo školství se k němu nevyjádřilo. Proto EDUin adresuje ministerstvu další dvě otázky zkoumající průběh letošní státní maturity.

Otázka třetí: Opravdu rozhodují o tom, kolik maturantů v testu propadne, jeho autoři?

Podle ředitele Cermatu Jiřího Zíky je způsob bodování úloh určován autory testů s ohledem na celkovou obtížnost testu a rozložení obtížnosti jednotlivých otázek. Navíc při tom nejsou svazováni žádnými pravidly, ani interními – konečné rozhodnutí tedy nejspíš mohou přijmout až těsně před jednáním tzv. Nezávislé odborné komise, která je poradním orgánem při MŠMT. Jména autorů letošních maturitních testů nejsou známa, ačkoli už nejde o informaci veřejně nepřístupnou.

Otázka čtvrtá: Považuje ministerstvo školství postup vedení Cermatu při obhajobě úprav bodování v testu z češtiny za korektní a v souladu se záměry vzdělávací politiky?

Vysoká náročnost jarního maturitního testu z češtiny je patrná na první pohled a museli si jí být vědomi jak autoři testu, tak ti, kteří test schvalují. Přesto byl vytištěn a rozeslán do škol. Jeho skutečné výsledky, které veřejnost nezná, byly nejspíš vyhodnoceny jako politicky neprůchodné a musely být dodatečně korigovány. Je celý tento postup v souladu se státní vzdělávací politikou a s cíli, kvůli nimž byla státní maturita zavedena?

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Tuto třetí a čtvrtou otázku v pořadí pokládáme formou tiskové zprávy především proto, abychom zvýraznili jejich důležitost. A také s jistým údivem upozornili na fakt, že ministerstvo nijak nereaguje na aktuální debatu týkající se změn v bodování maturitních úloh. Jakkoli vedení ministerstva prochází změnami, připadá nám zvláštní, že v tak důležité věci se ani ministryně, ani žádný z jejích náměstků k problému nijak nevyjádřil.“

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „V letošním maturitním testu z češtiny Cermat změnil bodování nejméně pěti úloh, jejichž formát se standardně objevuje také v testu z matematiky a (nově) rovněž v přijímacích testech. Jinde než v maturitní češtině bylo bodování přísnější, ale ve všech ostatních testech proběhlo podle shodných pravidel. Podle ředitele Cermatu bylo bodování upravováno už vícekrát, neboť – jak napsal – způsob bodování testových úloh není stanoven žádným předpisem, a to ani interním. Státní maturita kvůli tomu ztratila meziroční srovnatelnost, objektivitu, a dokonce i spravedlivost. Dodatečné přilepšení totiž poškozuje ty žáky, kteří na zmíněných úlohách získali body i bez něj. Provedené zásahy navíc výrazně zvyšují šanci na úspěch při náhodném tipování.“

Přečtěte si celý článek

Praha, 7. června 2017 – Letošní ročník celostátní soutěže školních webů sCOOL web 2017 skončil. Na závěrečné odborné konferenci byli vyhlášeni vítězové. Třetí ročník přitáhl nové soutěžící i účastníky z předchozích let, z nichž někteří své weby pořádně vylepšili.

EDUin před dvěma roky založil tuto soutěž pro všechny základní a střední školy především proto, aby jim nabídl návod, jak rozvíjet školní webové stránky. Školy soutěžní kritéria vřele uvítaly, lépe se díky nim orientují v tom, co je důležité pro kvalitní online komunikaci s veřejností. Soutěž skrze vítězné příklady ukazuje kvalitní praktické realizace ověřené v ostrém provozu.

Soutěž probíhá podle odborníky sestavených pravidel dobrého školního webu a pro přihlášené školy je zajištěno i robotické technické testování na optimalizaci pro vyhledávače, úroveň bezpečnosti nebo korektnost zdrojového kódu. O výsledky z těchto běžně nedostupných služeb je mezi školami velký zájem.

Weby byly hodnoceny ve čtyřech oblastech:

Soutěž je organizována ve třech kategoriích:

A – Neúplně organizované základní školy (pouze první stupeň, málotřídky)

B – Úplně organizované základní školy

C – Střední školy

Letos se podle poměrně náročných pravidel odvážilo poměřit své síly 94 škol.

 

Výsledky sCOOL web 2017

Kategorie A (neúplně organizované ZŠ)

  1. ZŠ Duhovka
  2. ZŠ SMART
  3. ZŠ a MŠ Stehelčeves

 

Kategorie B (plně organizované ZŠ)

  1. ZŠ a MŠ Deblín
  2. ZŠ a MŠ Mirovice
  3. ZŠ a MŠ Na Beránku

 

Kategorie C (střední školy)

  1. VOŠ a SŠ stavební Vysoké Mýto
  2. Střední škola – Podorlické vzdělávací centrum, Dobruška
  3. Gymnázium Jana Keplera

 

Cena veřejnosti

Tato cena byla vyhlášena na základě online hlasování, v němž bylo dohromady uděleno 4866 hlasů.

  1. ZŠ Pardubice-Polabiny, Prodloužená 283 (770 hlasů)
  2. Střední průmyslová škola Mladá Boleslav (682)
  3. SŠ Podorlické vzdělávací centrum, Dobruška (636)

 

Více o soutěži: www.scoolweb.cz. Fotografie ze slavnostního vyhlášení si můžete prohlédnout ZDE.

Miroslav Hřebecký, odborný garant soutěže, řekl: „Vidíme propastný rozdíl mezi přihlášenými školami, které na sobě pracují, a mezi mnoha dalšími, které svůj web neřeší a ani nevnímají, jak rychle jim ujíždí vlak“.

Přečtěte si celý článek

Ministerstvo školství musí objasnit, proč došlo ke změně v hodnocení některých úloh v testu z českého jazyka. Letošní maturanti tak mohli oproti loňským získat větší počet bodů.

Praha, 29. května – V hodnocení maturitního testu z češtiny došlo letos ke změnám, které umožnily maturantům získat u několika úloh větší počet bodů. Cermat tak uměle snížil počet neúspěšných žáků. Kdyby použil stejný model hodnocení jako loni, pak by podle propočtů a odhadů iniciativy Maturitní data – odtajněno bylo neúspěšných žáků v testu Český jazyk a literatura kolem 8 300 – namísto necelých 6 000, kteří propadli skutečně.

V hodnocení letošního testu z českého jazyka došlo prokazatelně ke změnám v hodnocení pěti úloh dvou typů (formátů). Letošní hodnocení bylo benevolentnější, protože umožňovalo získat víc bodů při stejném podílu správných odpovědí. Některým maturantům tak Cermat vylepšil výsledek až o 5 bodů.

Zásah Cermatu byl čistě mechanický. Dotčené úlohy se typově opakují rok co rok a bylo tak možné přepočítat prvotní maturitní data z jara 2016 získaná podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Pokud by se loni hodnotilo stejně jako letos, namísto 5 169 žáků by propadlo jen 2 893 žáků. Naopak, kdyby byl letos použit stejný model hodnocení jako loni, počet neúspěšných v testu z českého jazyka by narostl ze současných 5 991 žáků na 8 300 (kvalifikovaný odhad provedený bez znalosti výsledku příslušných úloh v letošním testu). V hodnocení testu Matematika, který oba typy úloh rovněž obsahuje, k žádným takovým změnám nedošlo.

V souvislosti s netransparentním způsobem stanovování náročnosti testů a jejich hodnocení vyzýváme MŠMT, aby odpovědělo na tyto dotazy:

  • Vědělo vůbec MŠMT o této manipulaci Cermatu? Oznámil Cermat předem, že tyto dva formáty úloh bude bodovat jinak? Existuje k tomu průkazná dokumentace?
  • Proč došlo ke změně hodnocení? Je důvodem špatně ověřená náročnost testu, strach z ohlasu na prudký pokles úspěšnosti či něco dalšího?
  • Bodoval Cermat odlišně od roku 2016 ještě další formáty úloh?
  • Kolik žáků by podle výpočtů MŠMT letos propadlo, kdyby Cermat bodoval test ČJL podle pravidel roku 2016?

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Za pozornost stojí také komentáře Cermatu k výsledkům testu ČJL. Na jeho stránce se dne 26. 5. 2017 objevila tisková zpráva, v níž jeho ředitel polemizuje s tvrzením EDUinu, že za rostoucí neúspěšností maturantů jsou stále náročnější úlohy, které test obsahuje. Jiří Zíka argumentuje čísly týkajícími se meziročního srovnání (včetně letošního testu), aniž by jediným slovem zmínil, že meziročně ta čísla prostě srovnatelná nejsou – a to právě kvůli zmíněným změnám v hodnocení.“

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „V roce 2012 Cermat chybně nastavil náročnost testu Matematika – vyšší obtížnost. Na základě protestů provedl dodatečně, až po rozeslání výsledků do škol, neprůhledný přepočet, který nazval harmonizací. Následkem bylo zrušení vyšší úrovně obtížnosti, protože by si ji už žádný maturant dobrovolně nevybral. Ukazuje se, že stanovení náročnosti testu i dodatečné změny v hodnocení probíhají netransparentně i nadále. Mohou být jednoduše zneužity: letos ve prospěch žáků, ale příště to může být i naopak, aniž by nad takovými manipulacemi existovala dostatečná veřejná kontrola. Zajímavé bude, kolik loňských maturantů bude český stát žalovat za porušení rovného přístupu ke vzdělávání.“

Přečtěte si celý článek

EDUin klade ministerstvu školství otázky, na něž je nutné odpovědět, pokud chceme lépe rozumět tomu, kde státní maturita pomáhá, a kde naopak škodí.

Praha, 26. května – Takzvané „statistiky alternativ“ ukazují, jak maturanti odpovídali v každé testové úloze, jakou položku zaškrtli. Jde o základní datový soubor, pokud chceme věcně debatovat o tom, co ověřovaly jednotlivé úlohy. Také je důležité vědět, jak se tyto odpovědi lišily podle jednotlivých typů škol (skupin oborů). Tato data byla poprvé publikována po loňském jarním termínu maturit na základě žádosti iniciativy Maturitní data – odtajněno. Výsledky úloh podzimních testů už Cermat zveřejnil automaticky.

Otázka druhá: Jaké úspěšnosti dosáhly hlavní skupiny maturantů (gymnazisté, žáci SOŠ, žáci SOU a nástaveb) v jednotlivých úlohách maturitních testů?

Výsledky žáků, kteří skládali státní maturitu v prvním řádném termínu (tzv. prvomaturantů), umožňují přímé meziroční srovnání. Navíc nám ukážou, se kterou úlohou mohli mít maturanti problém, a naznačí, co mohlo být jeho příčinou. Cermat by měl informace o výsledcích úloh zveřejnit v obou formátech: ve strojově čitelném pro ty, kteří s nimi budou chtít provádět výpočty, a v lidsky čitelném pro všechny ostatní. Tedy nejlépe formou diagramů pro jednotlivé úlohy. Ukázku možného grafického znázornění najdete ZDE (v sekci Ke stažení, karta Výsledky tří testů).

Odpověď na naši první otázku Jak se oproti loňskému ročníku změnila celková úspěšnost ve společné části maturity u gymnazistů negymnazistů a u studujících na nástavbách? si můžete přečíst na stránkách nové maturity.

Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, řekl: „Velmi vítám rozhodnutí ministerstva o tom, že budou rutinně zveřejňována částečně anonymizovaná prvotní data. Souhrnné výsledky jednotlivých testových úloh jsou ale něco jiného. Jde o přehledné údaje, které veřejnost má (a může) mít k dispozici už tehdy, když se se svými vlastními výsledky seznamují maturanti.“

reakce MŠMT:

Tato data budou zveřejněna, termín a formát zveřejnění dat sdělí CERMAT po 15. červnu 2017.

Přečtěte si celý článek

EDUin klade ministerstvu školství otázky, na něž je nutné odpovědět, pokud chceme lépe rozumět tomu, kde státní maturita pomáhá, a kde naopak škodí.

Praha, 22. května – Páteční tisková konference ministerstva školství a Cermatu k výsledkům testů státní maturity byla zklamáním. Kateřina Valachová a Jiří Zíka prezentovali jen obecná čísla, která o problémech státní maturity nic neříkají. EDUin se proto ve spolupráci s iniciativou Maturitní data – odtajněno rozhodl získat odpovědi na důležité otázky týkající se maturity a jednotných přijímacích zkoušek na střední školy.

Otázka první: Jak se oproti loňskému ročníku změnila celková úspěšnost ve společné části maturity u gymnazistů, negymnazistů a u studujících na nástavbách?

Je důležité, aby čísla o úspěšnosti ve společné části maturity byla dělena nejen podle předmětů, jak byla prezentována na tiskové konferenci, ale především podle skupin škol. V uplynulých ročnících totiž byl zásadní rozdíl v úspěšnosti gymnazistů a negymnazistů. Pokud tyto dvě skupiny maturantů smícháme, nedostaneme reálný obraz o tom, zda u některé z těchto skupin nenarůstá neúspěšnost způsobem, který může v budoucnosti způsobit problémy. Vyčlenit skupinu maturujících na nástavbách je pak užitečné proto, že tato skupina dlouhodobě vykazuje mimořádně špatné výsledky, které opět zkreslují průměrné údaje.

Tomáš Feřtek, odborný konzultant EDUin, řekl: „Tuto otázku současně posíláme i tiskovému odboru ministerstva s prosbou o odpověď. Záměrně volíme jednoduché otázky a ptáme se na údaje, které Cermat nemusí dlouho hledat. Odpověď, kterou dostaneme, ihned zveřejníme.“

Přečtěte si celý článek

Přehled otázek, které by mělo MŠMT a CERMAT zodpovědět na tiskové konferenci k výsledkům maturit, případně kdykoliv poté.

Praha, 18. května – Na pátek 19. 5. ohlásilo ministerstvo školství tiskovou konferenci, na které by měla ministryně školství v demisi Kateřina Valachová společně s ředitelem CERMAT Jiřím Zíkou zveřejnit informace o souhrnných výsledcích společné části maturitní zkoušky. Společně s iniciativou Maturitní data – odtajněno jsme připravili sérii otázek, které by měly být zodpovězeny, aby veřejnost získala podstatné informace o tom, jaký má společná část maturit dopad nejen na vzdělávání, ale také na život dnešních maturantů.

V návaznosti na seriál založený na analýze souhrnných a anonymizovaných dat z loňské společné části maturitní zkoušky budeme pokračovat v této aktivitě i letos.

Otázky, které následují, obvykle nejsou u příležitosti zveřejňování souhrnných dat z maturit zahrnuty do oficiálních prezentací. Přitom ale bez odpovědí na ně nejsme schopni dostatečně dobře zhodnotit, co vlastně maturita způsobuje:

  • Jak se vyvíjela v posledních letech úspěšnost u maturity u odborných škol?
  • Kolik maturantů od startu státní maturity neuspělo ani při opakovaných pokusech?
  • Jak se změnila úspěšnost prvomaturantů u testu z matematiky? Opět rozděleno na  SOŠ a G.
  • Zase to v matice dopadlo v souhrnu lépe než loni, ale jak gymnazisté, tak negymnazisté si oproti roku 2016 pohoršili?
  • Jaké procento negymnazistů propadlo v testu Český jazyk a literatura letos, když je to opět „mírně horší“ než loni?
  • Jak se změnila úspěšnost u slohů po změně hodnocení z interního na externí?
  • Budou publikována anonymizovaná maturitní data i za uplynulé ročníky maturity?
  • O jaké míře anonymizování dat Cermat uvažuje?

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Pokud chceme porozumět vlivu státních maturit na vzdělávací systém a další konsekvence, není možné se spokojit se sdělením, o kolik maturantů letos dopadlo hůře či lépe v jednotlivých testech. Otázky, které předkládáme, by mělo ministerstvo školství zodpovídat automaticky. Stejně tak je ale třeba, aby byla souhrnná statistická data veřejně k dispozici pro nezávislou analýzu.“

Přečtěte si celý článek