Tiskovky označeny tagem ‘audit vzdělávacího systému’

V Praze 30. 4. 2019 – Přijde krize, což bude možná spouštěč dlouho odkládaných snah o rozvoj vzdělávání v ČR. Tak komentoval rektor Masarykovy univerzity a senátor Mikuláš Bek (klub STAN) na závěr diskuse nad stavem vzdělávacího systému v ČR jeden z možných scénářů, jak dojde v ČR ke změnám ve vzdělávacím systému. Diskuse byla součástí setkání k Auditu vzdělávacího systému v ČR (EDUin). To proběhlo pod záštitou senátora a předsedy senátního výboru pro vzdělávání Jiřího Drahoše na půdě Senátu. Jiří Drahoš zároveň představil základní témata, jimž by měla být ve vzdělávací politice věnována pozornost. V jejich centru jsou učitelé a ředitelé, což se shoduje s pohledem ministra školství Roberta Plagy (ANO), místopředsedy senátu Jiřího Růžičky (TOP 09), kandidáta ODS Martina Baxy na předsedu sněmovního výboru pro školství, předsedy KDU-ČSL Marka Výborného a dalších účastníků debaty. Bývalý ministr školství za ČSSD Stanislav Štech se soustředil na problém výrazné nerovnosti v přístupu ke vzdělání v ČR a na dosavadní nepoučitelnost vzdělávací politiky v tomto směru.

Bob Kartous, autor konceptu auditu, představil dosavadní závěry každoročně vydávané studie, jejíž pevnou součástí je SWOT analýza popisující vzdělávací systém v jeho silných a slabých stránkách, výzvách a rizicích.

Souhrn vzájemně provázaných problémů s rozvojem vzdělávání v ČR má několik společných jmenovatelů, svázaných v následující posloupnosti:

  • Česká společnost nevnímá vzdělávání jako strategicky klíčovou oblast rozvoje.
  • Převládá většinová spokojenost dospělé české populace.
  • Relativní spokojenost paralyzuje politickou objednávku po rozvoji.
  • Deficit poptávky udržuje nízké investice do vzdělávacího systému.
  • Nízké investice vedou k pouhé údržbě, ne k rozvoji.
  • Největší část investic nutně musí směřovat k učitelům (odměna, podpora), což se ovšem neděje dostatečným tempem.
  • Veřejnému vzdělávání tak hrozí další ztráta relevance v důsledku zvětšující se propasti mezi technologickým – ekonomickým – společenským vývojem a adaptabilitou vzdělávacího systému.
  • Hrozí opt out lidí z vyšší střední třídy mimo veřejné vzdělávání.
  • Hrozí další zvyšování nerovnosti v přístupu ke vzdělávání i zvětšující se rozdíly v tomto směru mezi regiony.

Ministr školství Robert Plaga v reakci na závěry auditu uvedl, že analýza odráží skutečný stav. Doplnil, že i při navýšení platů je nutné počítat s dlouhým obdobím, které možná reforma učitelství představuje. Ve větším detailu se pak zaměřil na to, jak pracovat s motivací učitelů při zvýšení jejich odměn. Chtěl by kromě celkového navýšení mezd prosadit větší podíl tzv. netarifní složky při jejich odměňování. Zároveň ale také poukázal na to, že je nutné jasně definovat role a odpovědnost aktérů vzdělávání, ať už je to řízení systému, ředitelé, učitelé či rodiče. V reakci na poukaz auditu, že česká vzdělávací politika nedodržuje tzv. evidence-based zásady uvedl, že při byrokratické zátěži ředitelů a učitelů je často těžké získávat ze škol další data. Rád by se zaměřil na zpracování kvalitní strategie vzdělávací politiky do roku 2030.

Martin Baxa, primátor Plzně a poslanecký kandidát ODS na předsedu školského výboru sněmovny, považuje audit za unikátní dokument důležitý pro koncepci vzdělávací politiky ČR. V souvislosti se strategií a cíli vzdělávání se vyjádřil pro snížení objemu učiva ve prospěch vzdělávání v souvislostech.

Jako bývalý učitel poukázal na to, že názory učitelů na rozvoj vzdělávání jsou důležité, nikoliv však všeobjímající. Zároveň připustil, že vysoká míra frustrace učitelů do značné míry paralyzuje možný posun vpřed, což se projevuje při odmítání změn, jež navíc učitelům nejsou dostatečně komunikovány. Je nutné vyrovnat propastný deficit v odměnách učitelů a jiných VŠ vzdělaných zaměstnanců, jde o podmínku nutnou, nikoliv postačující. Je to předpoklad pro zastavení trendu stárnutí učitelů a nezájmu mladých lidí o toto povolání. Zároveň je třeba se zaměřit na vzdělávání učitelů, ať už pregraduální či celoživotní. Byrokracie zatěžuje školy neúměrně, což, jak Baxa uvedl, audit dostatečně nezdůrazňuje. Jako cestu špatným směrem vidí omezení autonomie učitelů diskutovanou vyhláškou, kterou iniciovala Asociace krajů ČR. Postavil se za myšlenku společného vzdělávání, nicméně současnou realizaci vidí jako velmi problematickou.

Jiří Drahoš, který jako předseda senátního výboru pro vzdělávání převzal nad celou akcí záštitu, poukázal na to, že jako člověk pocházející z učitelské rodiny má možnost sledovat vývoj veřejného vzdělávání v ČR po dekády. Ocenil učitele v mateřských, základních a středních školách a vyjádřil přesvědčení, že jejich práce je z pedagogického hlediska mnohem náročnější než vyučování na VŠ, s nímž má osobní zkušenost. Vyjádřil uznání Robertu Plagovi jako ministrovi, který je detailně zorientovaný v problematice svého resortu a snaží se o odpovědnou a prozíravou politiku. V reakci na audit se zaměřil na problematiku struktury středních škol, zejména odborné a učňovské školství. Zdůraznil, že nikdo soudný nechce rušit odborné školství, nicméně že mocenský tlak ze strany některých hejtmanů na zvyšování počtu učňů kvůli aktuální poptávce některých průmyslových provozů je těžko ospravedlnitelný.

Vyjádřil následně přesvědčení, že vymýšlení “českých cest” je poněkud zbytečnou komplikací, pokud je možné se inspirovat fungujícími modely v zahraničí a zkusit je přizpůsobit českým podmínkám. Nejen v často skloňovaném Finsku, ale například ve Švýcarsku, kam zamíří někteří senátoři seznámit se s fungováním tzv. duálního systému vzdělávání. Varoval také před iluzí, že to, co fungovalo v minulosti, může být považováno jako řešení současných problémů a budoucích výzev. Na závěr svého vystoupení představil šest bodů tzv. startovací kostky vzdělávací politiky, které by chtěl ze své pozice podporovat. Jde zejména o výběr uchazečů učitelství, jejich přípravu a dále odměňování a podporu učitelů a ředitelů ve školách.

První místopředseda Senátu a dlouholetý gymnaziální ředitel Jiří Růžička v následné diskusi zdůraznil v reakci na ministra Plagu a jeho zmínku o rolích ve vzdělávání, že učitelé by měli být ve školách pro žáky a ředitelé pro školu. K tomu, aby ředitelé a učitelé dělali svou práci skutečně dobře, nemají dle Růžičky dostatečnou oporu. Posteskl si nad tím, že neuváženou legislativní změnou byla ze škol vyhnána řada kvalitních učitelů jen kvůli formálnímu nesouladu jejich vzdělání. Smysluplnou koncepci vzdělávací politiky vítá a předpokládá, že pro ni musí být nalezena široká politická shoda.

V diskusi dále vystoupili poslanec a předseda KDU-ČSL a též bývalý gymnaziální ředitel Mozartova gymnázia v Pardubicích Marek Výborný, ředitel základní školy, jihočeský zastupitel a expert TOP 09 v oblasti vzdělávání Pavel Klíma, bývalý ministr školství za ČSSD a psycholog Stanislav Štech či rektor Masarykovy univerzity a senátor klubu STAN Mikuláš Bek. Oba poslední jmenovaní jsou zároveň oponenty auditu. Z oponentů se nechali slyšet Tomáš Bouda, odborník Pedagogické fakulty Ostravské univerzity či Radko Sáblík, ředitel Střední smíchovské průmyslovky a člen týmu připravujícího strategii vzdělávací politiky 2030.

Akce se zúčastnili kromě jmenovaných další expertní oponenti auditu, senátoři, poslanci a zástupci byznysu.

Přečtěte si celý článek

Praha, 4. dubna – Propast ve výsledcích žáků se napříč kraji rychle stává jedním z nejpalčivějších problémů vzdělávací soustavy. Závěry měření žákovských znalostí ukazují, že navzdory ekonomickému, sociálnímu a kulturnímu statusu (ESCS) žáků dochází v určitých krajích ke statisticky významně horším výsledkům, než jakých by dosáhli například v Praze. Ve stejných krajích pak převládá větší nabídka odborného vzdělávání oproti všeobecnému vzdělávání. V rámci struktury odborného poté převažují obory končící učňovským listem oproti těm s maturitou. V hlavním městě, které historicky dosahuje nejlepších výsledků, je struktura oborů středního školství opačná. EDUin varuje před významnými disparitami mezi kraji vedoucími k reprodukci nerovností ve společnosti.

Jedním ze základních poslání formálního vzdělávání je umožňovat spravedlivý osobnostní a akademický růst každého dítěte bez ohledu na to, z jaké rodiny pochází nebo jaké má vzdělávací potřeby. Mezinárodní šetření jako PISA od OECD, zjišťování České školní inspekce nebo výsledky CERMATu, organizátora maturit a jednotných přijímacích zkoušek, nicméně ukazují, že mezi školami a kraji panují významné rozdíly. Nejhorších výsledků soustavně dosahují kraje Karlovarský a Ústecký, mezi problematické se řadí i Moravskoslezský.

„Prakticky to znamená, že žákovi se dostává kvalitou jiného vzdělání, pokud se narodí v Ústí nad Labem, nebo v Praze. Podle šetření PISA žáci v hlavním městě dosahují téměř o 20 procent lepších výsledků než v Ústeckém nebo Karlovarském kraji,“ říká Bohumil Kartous, vedoucí komunikace EDUin. Ve zmíněných krajích, ale ještě v Jihočeském, Plzeňském, Pardubickém a Středočeském nelze za horší úspěšností hledat méně podnětné rodinné prostředí žáků – naopak školy těchto krajů oproti ostatním vyprodukovaly nižší výsledky žáků, než by odpovídalo jejich průměrnému ESCS.

V případě závěrů pro Ústecký a Karlovarský kraj je však vždy nutné mít na zřeteli, že se jedná z hlediska dílčích socioekonomických indikátorů (např. HDP na obyvatele, úroveň mezd, zaměstnanost, úroveň dosaženého vzdělání obyvatel atd.) o kraje, které dosahují nejnižších průměrných hodnot. Vše je dáno složitým historickým a v návaznosti sociálním a ekonomickým vývojem ve spojení s výraznou migrací obyvatel a změnami v hospodářské struktuře krajů. Obecně pak kraje koncentrují výrazný podíl sociálně vyloučených lokalit a s ohledem na uvedené i žáků s nižším socioekonomickým statusem.

Přestože Česká republika netrpí v porovnání s ostatními evropskými zeměmi vysokým počtem předčasných odchodů ze vzdělávání, situace ve dvou jmenovaných krajích se vymyká oproti ostatním s 15,6% mírou předčasných odchodů ze vzdělávání oproti celkovému průměru ČR na 6,7 %. V obou krajích je také malý podíl všeobecného sekundárního školství, u odborného převažují školy ukončené učňovským listem a v neposlední řadě stojí minimum lyceí jako odborných škol, které mají vést k pokračování ve studiu na vysoké škole.

Snižování regionálních rozdílů má být jednou z nejdůležitějších vládních priorit. Zejména jde o podporu příležitostí v nejvíce postižených krajích, které budou atraktivní pro lidi s vyšším vzděláním, případně o podporu konektivity s místy koncentrujícími příležitosti (snížení potřeby stěhovat se). „Vládní program Restart pomáhající problematickým krajům musí více cílit na vzdělávání. Rovněž krajští zřizovatelé musí převzít zodpovědnost a podpořit rozvoj kvalitního školství. Nad alarmujícími nerovnostmi, o nichž opakovaně informuje každoročně zveřejňovaný Audit vzdělávacího systému, nesmíme zavírat oči,“ uzavírá Kartous.

Přečtěte si celý článek

Praha, 7. února – Rozvoj vzdělávací politiky vyžaduje stabilitu nejen během čtyřletého mandátu, nýbrž takovou, která překlenuje jednotlivé vlády. Je-li navíc ministrem školství objektivně schopný člověk, jeho nahrazení politicky „ohebnějším“ kandidátem neprospěje vzdělávací politice. Zejména v době, kdy se připravuje Strategie vzdělávací politiky ČR 2030, kdy se jedná o revizi obsahu vzdělávání, o nutné podpoře učitelů a dalších zásadních krocích, je nezbytné, aby toto proběhlo kompaktně a s porozuměním. EDUin proto ve svém výročním Auditu vzdělávacího systému mezi prvními tématy roku 2019 upozorňuje, že odvolání současného ministra by bylo kontraproduktivní a stvrdilo by nechvalný trend krátké životnosti šéfů resortu a potažmo politiky úřadu. Jednotlivá témata auditu pro rok 2019 budeme přinášet v detailu tiskových zpráv.

 Robert Plaga systematicky podniká kroky, které vedou ke konsolidaci resortní politiky, prosazuje zpravidla rozumný přístup založený na předchozích šetřeních a zejména naslouchá všem stranám. To znamená, že se stýká s učiteli, řediteli i neziskovými organizacemi a umí hledat kompromisy. Plaga se rovněž postavil proti zhoubné myšlence cut-off skóre, která by měla zpátečnický efekt na české školství, jak EDUin varoval ve své analýze.

Robert Plaga také ustanovil pracovní skupinu pro přípravu Strategie vzdělávací politiky ČR 2030. Ta má nahradit dosavadní strategii 2020 a měla by stanovit rámec, v němž budou připravovány další rozvojové politiky pro kratší plánovací období. Připravovaná strategie se musí opírat o empirická šetření a pojmenovat všechny existující výzvy ve vzdělávání. Naproti nim je posléze třeba postavit koncepční řešení, která povedou ke kvalitnímu a spravedlivému společnému vzdělávání v celé republice.

Audit vzdělávacího systému, který EDUin v lednu vydal, ukazuje na řadu problémů, jako jsou nerovnosti ve vzdělávání, nedostatek investic, rozdíly ve školách mezi regiony nebo nepřipravenost systému na změny na trhu práce. Strategie 2030 by se těmito výzvami měla zabývat, a proto je důležité, aby současné priority resortu zůstaly jednotné nad jejím zodpovědným sepsáním. Kvalitně sestavená pracovní skupina, která nyní začala pracovat, by měla své budoucí koncepty a vize sdílet i s širší veřejností a dokument postavit tak, aby byl průběžně sledovatelný. Právě nedostatečné indikátory naplňování současné strategie 2020 byly EDUinem v auditu kritizovány.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Bylo by jistě mnohem příznivější, kdyby byla vzdělávací politika ČR v takovém stavu, aby se dokázala vyrovnat s příchody a odchody ministrů, jak v auditu poukazuje Jiří Nantl. V takové situaci nejsme a pro rok 2019 je jednoznačně jednou z nejdůležitějších priorit, aby nedocházelo ke zbytečným změnám ve vedení. Není k nim objektivní důvod.“

Přečtěte si celý článek

V Praze 24. 1. 2019 – Český vzdělávací systém se ocitá v kritickém bodu. Spekulace o výměně současného ministra školství Roberta Plagy ilustrují celkově neutěšený stav vzdělávací politiky. Může se stát, že se české školství začne obracet proti vlastní přijaté strategii, podaří-li se z mocenských pozic prosadit takové nápady, jako je cut-off skóre v přijímacích zkouškách na SŠ. Může dojít také k demontáži inkluze. Ani současný ministr školství ale není schopen zajistit významnou strukturální změnu rozpočtu, která by zajistila tolik potřebné navýšení investic do vzdělávacího systému. Ani platy učitelů nejsou s ohledem na střednědobý výhled jisté. Zveřejňujeme aktualizaci Auditu vzdělávacího systému v ČR 2018/2019 v podobě obsáhlé analýzy, souhrnu a infografiky.

Audit vzdělávacího systému v ČR je projekt mapující stav vzdělávání nejen z hlediska dostupných výkonnostních dat, ale i v rovině praktické vzdělávací politiky a dalších událostí, které jej významně formují. Jde o pátou aktualizaci v řadě.

Obsáhlá studie sestává z několika kapitol. V úvodním souhrnu poukazujeme na to, jak z hlediska vzdělávací politiky probíhal rok 2O18 a zároveň směřujeme k důležitým tématům roku 2019. Obojí v podrobnějším detailu rozebíráme v následujících dvou kapitolách. Poslední kapitolu tvoří SWOT analýza sumarizující pozitiva a negativa současného vzdělávacího systému.

Páteř auditu, SWOT analýza, je v průběhu let aktualizována a doplňována o postřehy externích oponentů. Tito se zároveň podílejí na komentářích a diskusích k oběma kapitolám věnujícím se uplynulému a následujícímu období.

Bob Kartous, autor konceptu a vedoucí komunikace EDUin, říká: “Ve více než 100 000 znacích, 269 poznámkách pod čarou a s 13 oponentkami a oponenty jsme vytvořili detailní snímek, z nějž lze vyčíst podstatné informace o stavu vzdělávání v ČR. A zároveň se nám podařilo ukázat na kontroverze, které nutně vznikají i v přísně expertní branži. Věříme, že audit bude rezonovat zejména tam, kde je toho nejvíce zapotřebí, tedy v exekutivě a legislativě.”

  • Infografika Auditu vzdělávací politiky ČR za rok 2018 ZDE.
  • Shrnutí Auditu vzdělávací politiky ČR za rok 2018 ZDE.
  • Celá analýza ZDE.

Přečtěte si celý článek

V Praze 22. ledna – Souhrn událostí, které významně ovlivnily dění v oblasti veřejného vzdělávání v ČR v roce 2018 a výhled do nedávno započatého roku s doporučeními pro vzdělávací politiku. Toto, stejně jako připomínky a polemiky širokého spektra expertů v oblasti vzdělávání, businessu a politiky přináší pátá aktualizace Auditu vzdělávacího systému v ČR.

EDUin od roku 2014 připravuje každoroční audit vzdělávacího systému, v němž se snaží poukázat na jeho stav, na události, které ho formovaly v předchozím období a také na témata, kterými by se měla vzdělávací politika zabývat v období následujícím. Ve čtyřech kapitolách (shrnutí, události roku 2018, témata roku 2019 a SWOT analýza) se scházejí připomínky a polemika řady externích oponentů.

Závěry auditu, doporučení i neshody expertů nad jednotlivými tématy budou představeny:

24. 1. v 11:00

Smíchovská střední průmyslová škola
Preslova 25, Praha

Zjištění auditu budou komentovat:

  • Stanislav Štech, univerzitní učitel, člen skupiny pověřené přípravou Strategie vzdělávací politiky 2030 a bývalý ministr školství a první náměstek MŠMT ve vládě ČSSD
  • Jiří Nantl, ředitel CEITEC a bývalý první náměstek MŠMT ve vládě ODS
  • Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy
  • Bob Kartous, vedoucí analýzy a komunikace EDUin, autor konceptu auditu

Oponenty letošního auditu jsou:

  • Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity a senátor
  • Tomáš Bouda, ředitel Centra dalšího vzdělávání PedF OU v Ostravě
  • Jiří Hlavenka, investor a podnikatel, iniciátor změn ve vzdělávání v Jihomoravském kraji
  • Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR pro vzdělávání, manažerka IBM
  • Jiří Nantl, ředitel výzkumného centra CEITEC a bývalý první náměstek MŠMT
  • Jiří Němec, děkan PedF MU v Brně
  • Ondřej Neumajer, odborník v oblasti vzdělávání a digitálních technologií, Učitel naživo
  • Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy
  • Jana Straková, výzkumnice Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání při PedF UK v Praze
  • Stanislav Štech, psycholog, bývalý ministr a první náměstek MŠMT
  • Arnošt Veselý, vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK v Praze
  • Tomáš Zatloukal, ústřední inspektor České školní inspekce

Přečtěte si celý článek

Přijďte ve čtvrtek 22. 3. od 14.00 diskutovat na Kulatý stůl SKAV a EDUin

Praha 20. března – Zveme vás na Kulatý stůl SKAV a EDUin, kde se bude diskutovat o tom, na co nás upozorňuje nový audit vzdělávacího systému. Co v auditu chybí? Jak se musí změnit řízení vzdělávací politiky, aby se trend začal zlepšovat? Jak naložit s výsledky auditu, aby se dostaly více do povědomí veřejnosti, a podnítit celospolečenskou debatu?

Účastníci panelové diskuze:

  • Oldřich Botlík / Kalibro
  • David Greger / Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání, Pedagogická fakulta UK
  • Jaroslav Jirásko / ZŠ Lázně Bělohrad, Asociace ředitelů ZŠ
  • Bohumil Kartous / EDUin
  • zástupce MŠMT v jednání

Moderuje:

  • David Klimeš / novinář

Pozvánku na Kulatý stůl, který se koná 22. 3. od 14.00 na PedF UK, si můžete stáhnout ZDE.

Přečtěte si celý článek