Posts by PetrKomarek

Již tradičně poslední pátek v daném měsíci Vás zveme na zajímavou přednášku. Nejinak tomu bude ani v měsíci dubnu, kdy se tematicky zaměříme na komunikaci mezi více i méně vzdálenými místy. V pátek, 27. dubna od 19:00 hodin v malém přednáškovém sále DDM ALFA op DELTA proběhne přednáška s názvem „Radiokomunikace a kosmická technika“ tématem pozemní komunikace a možností radiového spojení s družicemi na oběžné dráze nás provede aktivní radioamatér a radiotechnik Willi Gruber.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM AlFA Pardubice a Astronomické společnosti Pardubice č. 75 ze dne 25.4.

Již v hodinách fyziky se seznamujeme s pojmem elektromagnetické záření, do kterého zahrnujeme úzkou část viditelného záření  nazývané světlo. Dále pak teplo v podobě infra červeného záření a ultra fialové záření. Jednou z rozsáhlých oblastí elektromagnetického záření jsou pak radiové vlny s vlnovými délkami od 1 milimetru až po tisíce kilometrů. Mnoho zdrojů  tak najdeme přímo v kosmu jako silné zdroje radiového záření. Vznikají  však  mimo jiné i v obvodu střídavého proudu, k němuž je připojena anténa. Rychlost šíření rádiových vln je v prostoru přibližně rovna rychlosti světla ve vakuu. V případě jiných prostředí závisí na indexu lomu. Jako komunikační prostředek využíváme tohoto záření od počátků 20. století, kdy Guglielmo Marconi zkonstruoval bezdrátový telegraf a roku 1901 uskutečnil první transatlantické spojení.
Od počátků radiokomunikace se naše vědomosti a technologická vyspělost posunuly na  takovou úroveň, že právě prostřednictvím radiokomunikace jsme schopni vytvářet spojení s družicemi na oběžné dráze nebo získávat data od kosmických sond u vzdálených planet. Jak se v současné době taková spojení provádí? Jak je obtížné navázat spojení s mezinárodní kosmickou stanicí ISS a jaké vybavení je k takové komunikaci zapotřebí?  To vše se i s praktickou ukázkou dozvíte na přednášce Williho Grubera 27.4. od 19:00 hodin

Willi Grubernar. 1966, Pardubice. Od roku 1981 aktivní radioamatér  pracující převážně na krátkých vlnách a věnující se elektronickým  konstrukcím. Koncem roku 1985 nastává režimem vynucená pauza a věnuje se  částečně jiné činnosti spojené s elektronikou. Od 1.5.1990 je opět  aktivní na radioamatérských pásmech a objevuje pro sebe nové způsoby  rádiové komunikace a předávání zpráv. Jedním z takových je komunikace s  objekty na oběžné dráze Země. První takové spojení se podařilo 2.5.1991  se stanicí WQ0P ze Silverlake v Kansasu přes AO-13 a pak již následovaly  stovky spojení se stanicemi z celého světa. Kuriozitou bylo spojení a  poslech bývalé orbitální stanice MIR a v roce 1994 spojení s  raketoplánem mise STS-59.

 

 

Přečtěte si celý článek

V pátek 23. února od 19:00 hodin se uskuteční ve velkém sále DDM ALFA na Dukle v pořadí již druhá přednáška roku 2018. Lektor Jan Mocek nás tentokráte zavede k samotným hranicícm Sluneční soustavy k ledovým obrům Uranu a Neptunu. Když Wiliam Herschel, 13. Března roku 1781 ohlásil svůj převratný objev sedmé planety Sluneční soustavy, později pojmenované Uran nikdo ještě netušil, že se začíná psát další kapitola v objevování zcela nových těles, kterým dnes říkáme „ledoví obři“. Za objevem dnes osmé planety, Neptun pak nestojí nic menšího než síla matematických výpočtů, kterými nezávisle na sobě tuto planetu předpověděli francouzský astronom Urbain Le Verrier a angličan John Couch Adams na jejichž základě ji 23. září 1846 pak německý astronom Galle opravdu objevil. Rodina planet Sluneční soustavy se tak rozrostla o vzdálené světy Uran a Neptun.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a Astronomické společnotsi Pardubice č. 73 ze dne 19.2.2018

Jan Mocek ke své přednášce dodává: Dva menší plynní obři Uran a Neptun jsou jakoby ve stínu svých sourozenců – Jupiteru a Saturnu. Obíhají na okraji našeho planetárního systému a často také na okraji našeho zájmu. V okulárech i větších hvězdářských dalekohledů se ukážou jako nepatrné modré kotoučky. Díky moderní pozorovací technice máme k dispozici mnohem podrobnější obrázky těchto planet, jejich měsíců i prstenců. Mnohé údaje zjišťujeme nepřímo, a jak to bývá, odpovědi vedou k dalším otázkám.
V popularizačně zaměřené přednášce si zrekapitulujeme historii objevování planet Uran a Neptun a těles v jejich okolí. Na základě dnešních poznatků se pokusíme vysvětlit, jaká je historie jejich vzniku a vývoje a jaké jevy se zde vyskytují. Nevyhneme se krátké vsuvce o Plutu a o tom, proč na rozdíl od svých sousedů už není považováno za planetu. Nakonec si představíme možnosti budoucího výzkumu obrů na periférii Sluneční soustavy pomocí vesmírných sond.

Jan Mocek (*1974, Pardubice) Je amatérský astronom. S astronomií začal v šesti letech a se zájmem se jí dále věnoval na astronomickém kroužku v Pardubicích. Díky svému rozsahu zájmů se v astronomii zabývá různými odvětvími: pozorování slunečních skvrn, proměnných hvězd, meteory, kosmickou technikou či halovými jevy. Je kroinikářek Astronomického klubu Pardubice, člen Astronomické společnosti Pardubice a České astronomické společnosti. Rovněž je autorem několika populárních článků na astronomických serverech a v astronomických časopisech. V poslední době se věnuje zejména zákrytům hvězd planetkami a popularizaci astronomie na Pardubické hvězdárně.

Přečtěte si celý článek

1. února 2018 tomu bude přesně na den patnáct roků, co se ze své poslední mise nevrátila posádka raketoplánu Columbia. Mise STS 107 byla po mnoha startech první, která neletěla k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Cílem bylo provést řadu mezinárodních vědeckých experimentů v mikrogravitaci. Důraz byl kladen na lékařské experimenty, ale realizované byly také pokusy z oblasti technologického a materiálního výzkumu.
26. 1. od 19: hodin Vás tak srdečně zveme na přednášku jednoho z předních popularizátorů kosmonautiky, Milana HALOUSKA –  „Columbia STS 107: Cesta bez návratu!“ na které se pokusíme poodhalit příčiny tragické události a vzpomeneme na posádku mise STS 107.

TISKOVÁ ZPRÁVA HVĚZDÁRNY BARONA ARTURA KRAUSE DDM ALFA PARDUBICE
A ASTRONOMICKÉ SPOLEČNOSTI PARDUBICE č. 72 ze dne 12. 1. 2018

V sobotu 1. února 2003 po 15 dnech a 22 hodinách se blížila ke konci již 28. mise nejstaršího amerického raketoplánu Columbia. Na palubě byla sedmičlenná posádka, včetně dvou žen. Byl mezi nimi i první izraelský astronaut Ilan Ramon, který s sebou na vesmírnou cestu vzal i kresbu mladého českého židovského chlapce Petra Ginze, který zahynul v průběhu Druhé světové války v Terezíně.
Přednášející, Milan HALOUSEK ke své přednášce dodává: „Končila téměř šestnáctidenní vědecká mise, do přistání na Kennedyho kosmickém centru zbývalo posledních 16 minut. V tom okamžiku se posádka odmlčela a za krátký čas začaly přicházet zprávy o tom, že lidé v trase letu raketoplánu viděli na obloze ohnivé stopy rozpadajícího se stroje. Nikdo tomu zprvu nechtěl věřit…“
Co se před přistáním na palubě Columbie stalo? Proč NASA ztratila svůj již druhý stroj a celou sedmičlennou posádku? Nezanedbal někdo něco?
Na tyto, ale i další otázky, odpoví na přednášce Milan Halousek z České kosmické kanceláře.

 

Milan Halousek (*1961) je pracovníkem České kosmické kanceláře, kde vede Centrum studentských aktivit a organizuje vzdělávací a popularizační programy a účast českých studentů na národních i zahraničních kurzech a projektech zaměřených na moderní vědu, techniku, kosmonautiku a astronomii.
Je předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti, zakládajícím členem českého Kosmo Klubu, členem Astronomické společnosti Pardubice a předsedou vzdělávacího spolku Kosmos-news.
Kosmonautice a její popularizaci se věnuje od roku 1981. Od roku 2001 je organizátorem v současnosti největší středoevropské konference o kosmonautice KOSMOS-NEWS PARTY, určené především amatérským zájemcům o pilotovanou kosmonautiku a moderní trendy dobývání vesmíru. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí.  V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí. V roce 2011 byl jedním z organizátorů projektu „Do kosmu s Krtkem“, při kterém americký astronaut Andrew Feustel vzal s sebou do vesmíru figurku Krtečka a potom jí dovezl do České republiky.

Od roku 1980 uspořádal již více než 950 přednášek a besed o kosmonautice pro děti, studenty a veřejnost, publikoval přes 80 článků v denním tisku, odborných a populárně-vzdělávacích časopisech, natočil přes 50 televizních a více než 200 rozhlasových rozhovorů a komentářů k událostem v kosmonautice.

Přečtěte si celý článek

kosmoV pátek 29. dubna od 19:00 hodin se ve velkém sále DDM ALFA na Dukle uskuteční další přednáška z cyklu populárně vzdělávacích besed s širokou veřejností. Přednášející a vzácný host Jaroslav Kousal z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve své přednášce „Není vakuum jako vakuum“ představí pojem vakuum a společně s posluchači se zamyslí nad tím, jaké obtíže přináší vzduchoprázdno kosmického prostoru pozemské technice, která je těmto extrémním podmínkám vystavena.

Tisková zpráva hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a Astronomické společnosti Pardubice č. 69 ze dne 22. 4. 2016

Jaroslav Kousal ke své přednášce dodává: „Ve sci-fi se vesmír často chová podle rozmaru autora. Velká libovůle panuje i v zacházení s vakuem. Jaké je ale ono „vzduchoprázdno“ ve skutečnosti? Dá se na oběžné dráze mluvit o aerodynamice? Kdy plyn přestane téct? Jaké nekaždodenní potíže způsobuje vakuum pozemské technice? Co dělá vakuum dostatečně „kosmickým“? Umíme takové vakuum vyrobit uměle? Odpovědi dodá malý výlet do světa poněkud osamělých molekul.“

OLYMPUS DIGITAL CAMERAJaroslav Kousal (*1979) – vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně, doktorát získal v roce 2006 na Univerzitě Karlově v Praze. Vědecky a pedagogicky působí na Matematicko-fyzikální fakultě UK a od roku 2015 i na Fakultě strojní ČVUT. Zabývá se převážně fyzikou nízkoteplotního plazmatu a tenkých vrstev. Je velkým fanouškem kosmonautiky, t. č. je předsedou spolku Kosmo Klub.

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

earthrise_vis_1092V pátek 26. února od 19:00 hodin se ve velkém sále DDM ALFA ba Dukle uskuteční další z řady populárně vzdělávacích přednášek pro širokou veřejnost. Únorovým tématem bude náš nejbližší kosmický průvodce – Měsíc. Lektor a velký obdivovatel tohoto tělesa Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária v Brně nás ve své Přednášce „Měsíc stále neznámý“ provede po povrchu tohoto světa a pokusí se osvětlit mnohá tajemství a záhady, které dodnes vědcům nedají spát.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a Astronomické společnosti Pardubice č. 67.


Pavel Gabzdyl ke své přednášce dodává: „Měsíc je jedním z nejlépe prozkoumaných těles a po Zemi také jediným světem, na jehož povrchu stanul člověk. Na pozemské obloze je to zároveň objekt, který již při pohledu bez dalekohledu nabízí mnohem větší množství detailů, než kterýkoliv jiný kosmický objekt. Přesto vědce i laiky Měsíc stále překvapuje.“ V rámci přednášky se však dostaneme i k tématům čistě praktickým. Zodpovíme si otázku co je pravdy na měsíčních pranostikách nebo jakou cenu má měsíční půda.

Pavel Gabzdyl (*1974) pPavel Gůsobí od roku 2000 na Hvězdárně a planetáriu Brno, pro kterou připravil řadu multivizuálních představení. V roce 2004 se mu splnil sen držet v rukou horniny z Měsíce, jejichž následný výzkum vedl k obhájení magisterského titulu z geologie. V roce 2007 po něm byla pojmenována planetka 43971 (Gabzdyl) a v roce 2013 mu byla za jeho popularizační činnost udělena Českou astronomickou společností cena Littera Astronomica.

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

3kraloveV pátek 18. prosince od 19:00 hodin se ve velkém sále DDM ALFA na Dukle uskuteční poslední přednáška pro veřejnost roku 2015. Již tradičně v předvánočním čase se pokusíme zodpovědět nejednu astronomickou hádanku, která má společné jméno – „hvězda Betlémská.“ S lektorem Petrem Horálkem se zatouláme do dávných časů, prapočátků astronomie, kdy vzájemná postavení hvězd a planet na obloze mělo pro pozorovatele především symbolický význam. Pokusíme se tak odpovědět na otázku, která trápí lidstvo již po staletí. Kdy se narodil Ježíš Kristus? A nacházela se v té době na obloze opravdu jasná kometa tak, jak ji na své fresce znázornil italský malíř Giotto de Bonde? Nebo se jednalo o zcela jiný typ úkazu, který měl velký význam spíše v symbolické či náboženské rovině?

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice č. 66 ze dne 9. 12. 2015

Credit: Michael Jaeger

Credit: Michael Jaeger

Ani letošní rok z astronomického hlediska nebude ochuzen o kometární divadlo. Stejně jako v letech minulých i na přelomu roku 2015/2016 budeme mít možnost spatřit nejednu „vlasatici“ z  nichž nejjasnější C/2013 US10 (Catalina) již nyní brzy ráno září nad východním obzorem jako slabounký obláček a mimo město lze malým dalekohledem spatřit i její ohon. Ideální příležitost pro pozorování této komety tak nastane v lednu příštího roku.
Lektor Petr Horálek ke své přednášce dodává: „Kometa je již po několik staletí nesmazatelným symbolem Vánoc. Malujeme ji do oken, zdobíme s ní stromeček a nechybí na žádném betlému široko daleko. Za vším stojí dnes již ikonická freska slavného italského malíře Giotta de Bondeho, který zakreslil kometu s ohonem nad jesličkami s Ježíškem. Byla ale kometa tou pověstnou Betlémskou hvězdou? Kdy se vlastně narodil Ježíš? A můžeme se i letos těšit na nějakou vánoční kometu?“

TZ_63_horBc. Petr Horálek (*1986) je fotograf, cestovatel a popularizátor astronomie. Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde již v útlém věku podlehl kouzlu hvězdného nebe. Ve stejném městě začal ve svých 12 letech navštěvovat astronomický kroužek na tamní hvězdárně pod vedením dnes již zesnulého Václava Knolla. Astronomie ho neopustila ani po maturitě, takže se rozhodl vystudovat bakalářský program Astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V profesním i ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie, především prostřednictvím populárních astronomických článků na serveru České astronomické společnosti Astro.cz. Jeho největší vášní v astronomii je pozorování a fotografování výjimečných nebeských úkazů. Zejména pak slunečních a měsíčních zatmění, která ho uchvátila již v dětství a za nimiž cestuje po celém světě. O těchto úkazech v roce 2015 publikoval v nakladatelství Albatros populární knihu „Tajemná zatmění“.
Autor je rovněž úspěšný astro-fotograf, jehož fotografie nočního nebe a vzácných nebeských úkazů již několikrát ocenila porota České astrofotografie měsíce. Za největší úspěch ovšem považuje, že jedna z jeho fotografií byla vybrána NASA jako prestižní Astronomický snímek dne (Astronomy Picture Of the Day – APOD). Na konci roku 2014 jej pozvala Evropská jižní observatoř v Chile (ESO) jako prvního Čecha k funkci Fotografického ambasadora. Snímky autora můžete najít na jeho webových stránkách www.astronom.cz/horalek. Pro velký zájem ze stran zahraničních čtenářů jsou jeho stránky vedeny převážně v angličtině.

 

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

nasa-new-horizons-brings-plutoV pátek, 27. 11.  od 19:00 hodin se uskuteční další z řady tradičních populárně vzdělávacích přednášek Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a Astronomické společnosti Pardubice. Listopadovým tématem budou malá tělesa sluneční soustavy, mezi která řadíme i trpasličí planety. O aktuálních výsledcích z kosmického výzkumu trpasličích planet Pluto a Ceres bude hovořit Mgr. Petr Scheirich Phd. z Astronomického ústavu akademie věd ČR v Ondřejově.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice č. 65  ze dne 11. 11. 2015

Pluto_charon

Pluto a Charon – New Horizons

Historie objevů trpasličích planet sahá na počátek devatenáctého století, kdy ředitel sicilské hvězdárny Giuseppe Piazzi objevil slabou tečku pohybující se po dráze mezi Marsem a Jupiterem. V lednu roku 1801 bylo objeveno těleso, které později dostalo označení CERES. Brzy následovaly další přelomové objevy, které odhalili, že prostor za dráhou planety Mars je plný více či méně malých těles, z nichž některá byť mají kulový tvar a obíhají okolo Slunce, nelze je tak, pro jejich zanedbatelný gravitační vliv na své okolí zařadit mezi planety. Stejný osud roku 2006 potkal i těleso obíhající v mrazivých končinách „Kuiperova“ pásu za dráhou planety Neptun, které bylo od roku 1930 označováno za devátou planetu sluneční soustavy – Pluto. Přesto, tělesa označovaná jako trpasličí planety nejsou až tak nezajímavé světy jak by se na první pohled mohlo zdát. Právě v letošním roce se Pluto a Ceres dočkaly návštěvy kosmických sond, které přinesly množství dechberoucích detailů, důkazů glaciální aktivity a samozřejmě množství otazníků.

Lektor Petr Scheirich dodává: V letošním roce se dvě trpasličí planety dočkaly návštěvy kosmických sond. New Horizons prolétla okolo Pluta, který v době startu sondy byl označován ještě za regulérní planetu. Již první snímky odeslané na Zemi předčily očekávání odborníků a ukázaly, že Pluto není mrtvým tělesem, ale aktivním světem s tekoucími ledovci a ledovými pohořími. Ani Ceres, navštívený sondou Dawn, nezůstává se svými bílýmy skvrnami, zvláštní horou, a dalšími projevy aktivity pozadu.“

sajri2_200Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. (* 1979)  vystudoval obor Teoretická fyzika, astronomie a astrofyzika na MFF UK. Od roku 2002 pracuje na oddělení meziplanetární hmoty v Astronomickém ústavu AVČR Ondřejov, kde se zabývá modelováním světelných křivek binárních a precedujících planetek. Jeho zálibou je, kromě astronomie, i mořeplavba; oba tyto obory se mu pak prolínají v prastarém umění navigace podle hvězd.

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

TZ_63V pátek 23. 10. Od 19:00 se na pardubické hvězdárně uskuteční zcela jedinečná přednáška s názvem „Od citrónů na Novém Zélandu pod Evropskou jižní observatoř.“ Zveme vás na povídání cestovatele, astro-fotografa a popularizátora astronomie Petra Horálka, který se vydal sbírat ovoce na Nový Zéland, aby se po únavných dnech na farmách mohl v klidných chvílích kochat jižním hvězdnatým nebem a prostřednictvím astrofotografií jej ukázal celému světu.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a Astronomické společnosti Pardubice č. 64 ze dne 14. 10. 2015

Poutavé vyprávění doplněné o dechberoucí fotografie jižní hvězdné oblohy nás postupně provede zákoutími malebné krajiny Nového Zélandu, hvězdného ráje nad Cookovými ostrovy, přes kanárské ostrovy a jižní Afriku až do „Mekky“ současné astronomie. Tedy na observatoře La Silla a Paranal v Chile. Prožijte nezvyklou pouť provázenou dech beroucími nočními fotografiemi.

Jaké nástrahy, překvapení a zajímavosti ho na jeho cestách provázely? Co vlastně nabízí opravdu tmavá hvězdnatá obloha, že se pro ni vyplatí opětovně cestovat přes půlku světa? Nejen to se dozvíte na přednášce 23. října večer ve Velkém sále DDM ALFA na Gorkého ulici 2658 v Pardubicích.

Bc. Petr Horálek (*1986) je fotograf, cestovatel a popularizátor astronomie. Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde již v útlém věku podlehl kouzlu hvězdného nebe. Ve stejném městě začal ve svých 12 letech navštěvovat astronomický kroužek na tamní hvězdárně pod vedením dnes již zesnulého Václava Knolla. Astronomie ho neopustila ani po maturitě, takže se rozhodl vystudovat bakalářský program Astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V profesním i ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie, především prostřednictvím populárních astronomických článků na serveru České astronomické společnosti Astro.cz. Jeho největší vášní v astronomii je pozorování a fotografování výjimečných nebeských úkazů. Zejména pak slunečních a měsíčních zatmění, která ho uchvátila již v dětství a za nimiž cestuje po celém světě. O těchto úkazech v roce 2015 publikoval v nakladatelství Albatros populární knihu „Tajemná zatmění“.

Autor je rovněž úspěšný astro-fotograf, jehož fotografie nočního nebe a vzácných nebeských úkazů již několikrát ocenila porota České astrofotografie měsíce. Za největší úspěch ovšem považuje, že jedna z jeho fotografií byla vybrána NASA jako prestižní Astronomický snímek dne (Astronomy Picture Of the Day – APOD). Na konci roku 2014 jej pozvala Evropská jižní observatoř v Chile (ESO) jako prvního Čecha k funkci Fotografického ambasadora. Snímky autora můžete najít na jeho webových stránkách www.astronom.cz/horalek. Pro velký zájem ze stran zahraničních čtenářů jsou jeho stránky vedeny převážně v angličtině.

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

noc_vedcuPoslední zářiový pátek bude opět ve znamení pestrého programu pardubické hvězdárny barona Artura Krause. Pardubičtí astronomové zvou malé i velké výzkumníky, přírodovědce a nadšence do astronomie v pátek 25. 9. Od 19:00 do 24:00 hod. do DDM ALFA na Dukle, kde proběhne jubilejní 10. ročník NOCI VĚDCŮ, která se v letošním roce ponese v duchu objevování tajemství světla.

Po celý páteční večer se návštěvníci pardubické hvězdárny budou moci přímo účastnit nevšedních experimentů, které každého seznámí s tajemstvím a podstatou něčeho zdánlivě tak obyčejného jako je denní světlo. Letošní Noc vědců se tak pokusí poodhalit mnohá tajemství, která tento jev provázejí. Návštěvníci naší observatoře zjistí, že světlo dokáže být skvělým umělcem. Pomocí spektroskopu se vnoříme do tajemství barevné rozmanitosti vlnových délek bílého světla a ukážeme si tajemné, běžně neviditelné oblasti, které nám otevřou bránu k dalšímu poznávání. Každý si bude moci ověřit pravost svých bankovek a odhalit tak důvody, proč právě české peníze jsou obtížně padělatelné. Zjistíme, že světélkovat dovedou nejen světlušky, ale i obyčejná tráva nebo listí stromů. K pardubické Noci vědců neodmyslitelně paří pozorování noční oblohy. Dalekohledy naší observatoře tak namíříme právě na Měsíc, který bývá v noci nejzřetelnějším zdrojem přírodního světla. Celým programem letošní Noci vědců nás bude provázet již tradiční partner této akce, informační centrum EuropeDirect Pardubice, jehož pracovníci si připravili množství her a kvízů o ceny jak pro malé tak pro velké návštěvníky. Pro každého, kdo k nám zavítá, je připraven drobný světélkující dárek.

NV_webNoc plnou experimentů, pozorování a objevů pro vás připravuje Hvězdárna barona Artura Krause DDM ALFA ve spolupráci s Astronomickou společností Pardubice.

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

Maximum meteorického roje Perseid v roce 2004. Autor: Fred Bruenjes (astro.cz).

Letní oblohu začíná pozvolna zdobit jeden z nejvýraznějších meteorických rojů roku. Řeč je o krásných Perseidech lidově také nazývaných „slzy svatého Vavřince.“  Meteorický roj Perseidy je jeden z nejvýraznějších meteorických rojů, který můžeme během roku na noční obloze spatřit a ačkoliv existují roje s vyšší zenitovou hodinovou frekvencí a jasnějšími meteory jako jsou zimní prosincové Geminidy, jsou právě Preseidy velmi dobře známé díky skvělým pozorovacím podmínkám, které panují v letních měsících. Ostatně jen tak si lehnout na deku či do spacáku a počítat tak zvané padající hvězdy už tak nějak patří k letní romantice a dokládá, že k astronomii a astronomickým pozorováním nejsou vždy nutně potřebné dalekohledy.

Oko jako nástroj astronoma
Pro pozorování Perseid nám postačí pouze naše oči. Pro ty z vás co rádi fotografujete jsou Perseidy ideální úkaz pro originální snímek letní oblohy. Co uvidíme?  Meteory jsou částečky prachu, které nám zde po svých četných průletech zanechala kometa 109P/Swift –  Tuttle. Naše země se tak každoročně ocitá v pásmu těchto prachových stop, které vnikají do naší atmosféry. Díky vysoké rychlosti až (59 km/s v případě Perseid) a tím způsobeným třením o molekuly vzduchu následně vzniká onen dobře známý světelný jev, kterému říkáme meteor – lidově padající hvězda. Jelikož vše vzniká ve značných výškách nad zemským povrchem, perspektiva (sbíhavý pohled) se postará o to, že meteory zdánlivě vylétávají z jednoho bodu kterému říkáme radiant. V tomto případě se nachází v souhvězdí Persea. Odtud tedy onen název Perseidy.

Perseidy jak se patří
Perseidy mají letos vynikající pozorovací podmínky. Maximum nastane ve čtvrtek 13. 8. ráno během novu.

A nakonec trochu historie

Svatý vavřinec (wikipedia.org).

Perseidám se také historicky říká „Slzy sv. Vavřince“, Sv. Vavřinec byl římský klerik (duchovní), který byl později umučen. Protože byl upálen či upečen k smrti, je zobrazován s roštem v ruce a oblečen v dalmatice. Meteorický roj byl historicky vykládán jako slzy za jeho smrt.

 

 

 Webcast / Perseidy

http://www.space.com/19195-night-sky-planets-asteroids-webcasts.html – Zdarma

 

 

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

TZ_62První červnový víkend bude ve znamení opravu pestrého programu pardubické hvězdárny a astronomické společnosti. Již v pátek 5. června 2015 od 19 hodin se můžete v DDM ALFA na Gorkého ulici 2658 těšit na velkolepou přednášku známého českého fotografa, cestovatele a popularizátora astronomie, Petra Horálka. Ten nás krom svého poutavého povídání s heroickým názvem „Dobytí jižního hvězdnatého ráje“ rovněž potěší autogramiádou své zbrusu nové populární knihy „Tajemná zatmění“. O víkendu 6. a 7. června pak budete moci navštívit stánek pardubických astronomů a pozorovat Slunce na pardubickém letišti při tradiční Aviatické pouti.

Tisková zpráva Hvězdárny b. A. Krause a Astronomické společnosti Pardubice č. 63 ze dne 26. 5. 2015

Daleko od Evropy, jižně od rovníku a hluboko v Pacifiku leží oblast, která je na mapách světa zběžně značená až děsivou prázdnotou. Ale přesto právě v těchto světových končinách se rozkládají souostroví tak překrásná, že se bez nadsázky nazývají rájem. A ne jen pro svůj exotický kolorit, nýbrž i pro hvězdnaté nebe, pod kterým se tají dech. Pro Čecha je tento ráj tak vzdálený, že se stává snadno (nejen) finančně nedostupným.TZ_63

To ovšem byla výzva pro českého astronoma, cestovatele a fotografa Petra Horálka, který zatoužil tento ráj Cookových ostrovů navštívit a v jistém smyslu dobýt tak, jak v roce 1492 Kryštof Kolumbus tehdy Nový svět. Jaké strasti ho provázely? Jak tedy dobyl „svůj“ ráj? A co vlastně nabízí opravdu tmavá hvězdnatá tichomořská obloha, že se pro ni vyplatí cestovat přes půlku světa? Nejen to se na přednášce 5. června večer ve Velkém sále DDM ALFA na Gorkého ulici 2658 dozvíte. Lektor je rovněž autorem populární knížky „Tajemná zatmění“, na jejíž autogramiádu se můžete těšit právě po skončení přednášky. Rozhodně si ji proto nenechte ujít!

 TZ_63_horBc. Petr Horálek (*1986) je fotograf, cestovatel a popularizátor astronomie. Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde již v útlém věku podlehl kouzlu hvězdného nebe. Ve stejném městě začal ve svých 12 letech navštěvovat astronomický kroužek na tamní hvězdárně pod vedením dnes již zesnulého Václava Knolla. Astronomie ho neopustila ani po maturitě, takže se rozhodl vystudovat bakalářský program Astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V profesním i ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie, především prostřednictvím populárních astronomických článků na serveru České astronomické společnosti Astro.cz. Jeho největší vášní v astronomii je pozorování a fotografování výjimečných nebeských úkazů. Zejména pak slunečních a měsíčních zatmění, která ho uchvátila již v dětství a za nimiž cestuje po celém světě. O těchto úkazech v roce 2015 publikoval v nakladatelství Albatros populární knihu „Tajemná zatmění“.

Autor je rovněž úspěšný astro-fotograf, jehož fotografie nočního nebe a vzácných nebeských úkazů již několikrát ocenila porota České astrofotografie měsíce. Za největší úspěch ovšem považuje, že jedna z jeho fotografií byla vybrána NASA jako prestižní Astronomický snímek dne (Astronomy Picture Of the Day – APOD). Na konci roku 2014 jej pozvala Evropská jižní observatoř v Chile (ESO) jako prvního Čecha k funkci Fotografického ambasadora. Snímky autora můžete najít na jeho webových stránkách www.astronom.cz/horalek. Pro velký zájem ze stran zahraničních čtenářů jsou jeho stránky vedeny převážně v angličtině.

TZ_63_aviPardubická hvězdárna a Astronomická společnost Pardubice ovšem s vámi bude trávit i celý víkend 6. a 7. června 2015, a to na pardubickém letišti při příležitosti mezinárodní Aviatické pouti 2015. Právě baron Artur Kraus, pardubický rodák a zakladatel první lidové hvězdárny v českých zemích – po němž současná pardubická hvězdárna nese jméno – se významně zasadil o realizaci legendárního letu Ing. Jana Kašpara, díky kterému se v Pardubicích každoroční svátek aviatiky vlastně koná. Hvězdárenský stánek má tedy na každoroční pardubické aviatické show své nezaměnitelné místo. U stánku si budete moci prohlédnout astronomické přístroje, spatřit Slunce přes sluneční filtr nebo nechat své ratolesti zahrát zajímavé hry.

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

2015_03_20_zatmeni_slunce_faze

astro.cz

Přesně na první jarní den, tedy 20. března spatříme, zcela mimořádný úkaz – částečné zatmění Slunce. Hvězdárna barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice tak k tomuto jedinečnému nebeskému představení připravuje, mimořádné veřejné pozorování. Od 9:30 do 12:00 hodin budou pro širokou veřejnost, školní skupiny i rodiny s dětmi připravena v rámci pardubické observatoře jednotlivá pozorovací stanoviště kde si každý návštěvník bude moci prohlédnout v patřičném zvětšení právě probíhající úkaz. Kromě pozorování úkazu samotného, připravujeme pro návštěvníky naší akce i online webcast z míst, kde zatmění probíhá jako úplné. Velikost zatmění viditelného z Pardubic bude činit cca 73% zakrytí slunečního disku. Do roku 2026 tak bude suverénně největším, které spatříme z našeho území. Jako úplné si tento úkaz vychutnají obyvatelé severněji položených oblastí naší planety, jako jsou Faerské ostrovy, Špicberky či oblasti v Severním ledovém oceánu, kudy prochází pás totality. Dalšího, byť o poznání menšího zatmění se nad územím naší republiky dočkáme až za dlouhých šest let v roce 2021.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause a Astronomické solečnosti Pardubice č. 62.

Ačkoliv Měsíc zakryje, plných 73% slunečního disku zbylých 27% nezakrytého  Slunce bude dostatečně oslnivých, aby dokázaly při nechráněném pohledu trvale poškodit zrak. Proto je vždy nutné pamatovat na to, že i při částečném zatmění Slunce je nutné použít filtr! Nejdostupnějším filtrem na pozorování Slunce je například svářecí sklo stupeň 13 a vyšší nebo černý rentgenový snímek. V ideálním případě pak fólie speciálně určená k pozorování a fotografování Slunce. Doprovodný program zajistí v podobě testů a zábavných kvízů informační centrum Europe Direct Pardubice.

ftg_11_castecne_zatmeni_slunce_hvezdarna_pce_galerie-980

Foto: Luboš Jeníček – Pardubický deník

Zatmění vzniká v okamžiku, kdy se Slunce, Měsíc a Země ocitnou v jedné rovině. Tato poučka nás provází již od základní školy. Nicméně nic není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát.  Slunce, Měsíc a Země se každých 29,5 dne k této situaci velmi blíží, přesto k zatmění dojde jen ve velmi specifických případech. Tyto případy jsou způsobeny tak zvanými vzestupnými, či sestupnými uzly měsíční dráhy. Ta je od roviny oběhu Země okolo Slunce skloněna o cca 5°. Tento zdánlivě malý sklon ve většině případů způsobí, že Měsíc Sluneční kotouč mine a žádná dramatická hra světel a stínů se nekoná. Aby tedy nastalo to pravé nebeské divadlo, je nutné, aby se nacházely Slunce, Měsíc a Země v jedné rovině a zároveň aby se Měsíc nacházel v jednom z uzlů své dráhy. Teprve pak platí ona mnohokrát opakovaná poučka o zatmění Slunce. Úplné zatmění Slunce pak probíhá pouze ve velmi úzkém pásu, kam dopadá úplný měsíční stín, který nazýváme „pás totality“ všichni pozorovatelé, kteří se nacházejí, mimo tento koridor vidí zatmění pouze jako částečné. Z České republiky budou všechna následující zatmění Slunce viditelná pouze jako částečná a to až do roku 2135, kdy 7. října v dopoledních hodinách nastane úplné zatmění Slunce. Více než na 2 a půl minuty se naše republika ponoří do nezvyklého příšeří. To je ovšem vzdálená hudba budoucnosti.

Hvězdárnu naleznete v Pardubicích v městské části Dukla, jako součást Domu dětí a mládeže ALFA Pardubice. Hlavní náplní je především astronomie určená pro širokou veřejnost, kterou utváří astronomické kroužky, vzdělávací programy pro děti a studenty, pravidelná večerní pozorování za účasti zkušených astronomů a každý měsíc pořádání přednášek na zajímavá, nejen čistě astronomická, témata.

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek

asdex_upgrade_tokamak_fusion_reacto_260281499.640x0

tokamak ASDEX

27. února od 19:00 hod. ve Velkém sále DDM ALFA op DELTA se uskuteční další z řady tradičních populárních přednášek pardubické hvězdárny a Astronomické společnosti Pardubice. Únorovým tématem bude v současné době velmi diskutovaná a mílovými kroky se rozvíjející technologie získávání energie pomocí jaderné fúze. Ta probíhá v přirozeném prostředí za vysokých teplot a tlaků v nitrech hvězd. Zcela ideální příklad přírodního fúzního reaktoru nám tak každý den vychází a zapadá na pozemské obloze – naše Slunce. Je tedy možné vytvořit podobné prostředí v umělých podmínkách zde na Zemi a těšit se tak z hojnosti energie, kterou termojaderná fúze slibuje?

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a Astronommické společnosti Pardubice ze dne 24. 2. 2015Přednášející, Ing. Milan Řípa, CSc. k tomu dodává: „Lidé jsou krok před využitím energie jádra uvolňované slučováním atomů. Čistá, bezpečná a nevyčerpatelná, to je termojaderná energie. Mezinárodní termojaderné zařízení – tokamak ITER staví spolu s Evropskou unií  Rusko, Čína, Japonsko, Jižní Korea a Spojené státy americké na jihu Francie. Pozadu ve výzkumu fúze se svými dvěma tokamaky nezůstává  ani Česká republika“

Ing. Milan Řípa, CSc.

(1948) promoval na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Doktoranturu získal v Ústavu fyziky plazmatu ČSAV. V ÚFP ČSAV se zabýval optickou diagnostikou na pulzních plazmatických zařízeních a nyní pracuje v Útvaru vědecko-technických informací a popularizace ÚFP AV ČR, v. v. i. Je členem Public Information Network – skupiny, která při European Fusion Development Agreement popularizuje řízenou fúzi v Evropě. Přednáší na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Praha a Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Je nositelem státního vyznamenání Za statečnost. Třikrát získal ocenění České fyzikální společnosti „za dlouholetou popularizaci řízené termojaderné fúze“. Absolvoval více než dvacet IRONMANů (3,8 km plavání, 180 km na kole a 42 km běhu) po celém světě.

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej…Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone

Přečtěte si celý článek