Posts by Petr Komárek



lovejoy-q2

Počátek ledna tohoto roku bude určen všem, kteří doposud neměli to štěstí a na vlastní oči neviděli kometu. Právě v lednu se do oblasti viditelnosti malými a středními dalekohledy mimo městská osvětlení pak i pouhým okem dostává kometa s názvem C/2014 Q2 (LOVEJOY). Pardubická hvězdárna tak k tomuto nevšednímu úkazu pořádá od 9. do 30. 1. 2015 veřejné pozorování této „vlasatice“.

Kometu C/2014 Q2 LOVEJOY objevil 17. 8. 2014 australský astronom Terry Lovejoy. Objev této komety se tak stal již pátým v řadě jeho kometární kariéry. Původní výpočty a odhady jasnosti přitom hovořili spíše pesimisticky a přisuzovali této kometě místo spíše mimo viditelnost pouhým okem. Komety jsou však velmi dynamické a nevyzpytatelné objekty. „Obecně vzato, ročně je automatickou přehlídkou oblohy zachyceno několik desítek obdobných komet jako je kometa LOVEJOY. Problém se ukrývá v jejich jasnosti. Jen málokterá kometa z oněch desítek objevených dosáhne takového jasu, abychom ji byli schopni pozorovat menšími dalekohledy, natož pak pouhým okem.“ dodává vedoucí hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice pan Petr Komárek

Ideální příležitost k pozorování této vlasatice tak bude právě v době otevírací doby pardubické hvězdárny. Každou středu, čtvrtek a pátek od 18:00 do 20:00 hod.  Dnes, počátkem ledna tak můžeme hovořit o kometě, která byť ani z daleka nedosahuje bájné jasnosti komet HALE – BOPP či HYAKUTAKE z konce devadesátých let minulého století bude jistě velmi zajímavou ozdobou zimní oblohy zde na severní polokouli.

Přečtěte si celý článek



lovejoy-q2

Počátek ledna tohoto roku bude určen všem, kteří doposud neměli to štěstí a na vlastní oči neviděli kometu. Právě v lednu se do oblasti viditelnosti malými a středními dalekohledy mimo městská osvětlení pak i pouhým okem dostává kometa s názvem C/2014 Q2 (LOVEJOY). Pardubická hvězdárna tak k tomuto nevšednímu úkazu pořádá od 9. do 30. 1. 2015 veřejné pozorování této „vlasatice“.

Kometu C/2014 Q2 LOVEJOY objevil 17. 8. 2014 australský astronom Terry Lovejoy. Objev této komety se tak stal již pátým v řadě jeho kometární kariéry. Původní výpočty a odhady jasnosti přitom hovořili spíše pesimisticky a přisuzovali této kometě místo spíše mimo viditelnost pouhým okem. Komety jsou však velmi dynamické a nevyzpytatelné objekty. „Obecně vzato, ročně je automatickou přehlídkou oblohy zachyceno několik desítek obdobných komet jako je kometa LOVEJOY. Problém se ukrývá v jejich jasnosti. Jen málokterá kometa z oněch desítek objevených dosáhne takového jasu, abychom ji byli schopni pozorovat menšími dalekohledy, natož pak pouhým okem.“ dodává vedoucí hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice pan Petr Komárek

Ideální příležitost k pozorování této vlasatice tak bude právě v době otevírací doby pardubické hvězdárny. Každou středu, čtvrtek a pátek od 18:00 do 20:00 hod.  Dnes, počátkem ledna tak můžeme hovořit o kometě, která byť ani z daleka nedosahuje bájné jasnosti komet HALE – BOPP či HYAKUTAKE z konce devadesátých let minulého století bude jistě velmi zajímavou ozdobou zimní oblohy zde na severní polokouli.

Přečtěte si celý článek



lovejoy-q2

Počátek ledna tohoto roku bude určen všem, kteří doposud neměli to štěstí a na vlastní oči neviděli kometu. Právě v lednu se do oblasti viditelnosti malými a středními dalekohledy mimo městská osvětlení pak i pouhým okem dostává kometa s názvem C/2014 Q2 (LOVEJOY). Pardubická hvězdárna tak k tomuto nevšednímu úkazu pořádá od 9. do 30. 1. 2015 veřejné pozorování této „vlasatice“.

Kometu C/2014 Q2 LOVEJOY objevil 17. 8. 2014 australský astronom Terry Lovejoy. Objev této komety se tak stal již pátým v řadě jeho kometární kariéry. Původní výpočty a odhady jasnosti přitom hovořili spíše pesimisticky a přisuzovali této kometě místo spíše mimo viditelnost pouhým okem. Komety jsou však velmi dynamické a nevyzpytatelné objekty. „Obecně vzato, ročně je automatickou přehlídkou oblohy zachyceno několik desítek obdobných komet jako je kometa LOVEJOY. Problém se ukrývá v jejich jasnosti. Jen málokterá kometa z oněch desítek objevených dosáhne takového jasu, abychom ji byli schopni pozorovat menšími dalekohledy, natož pak pouhým okem.“ dodává vedoucí hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice pan Petr Komárek

Ideální příležitost k pozorování této vlasatice tak bude právě v době otevírací doby pardubické hvězdárny. Každou středu, čtvrtek a pátek od 18:00 do 20:00 hod.  Dnes, počátkem ledna tak můžeme hovořit o kometě, která byť ani z daleka nedosahuje bájné jasnosti komet HALE – BOPP či HYAKUTAKE z konce devadesátých let minulého století bude jistě velmi zajímavou ozdobou zimní oblohy zde na severní polokouli.

Přečtěte si celý článek



Logo Noci vědců

V pátek, 26. září od 19:00 do 24:00 hodin se uskuteční jubilejní desátý ročník Noci vědců v Pardubicích. Již po desáté zveme širokou veřejnost na astronomickou část této celoevropské akce. Letos se návštěvníci mohou těšit na sadu zajímavých fyzikálních experimentů, astronomické hry, soutěže a kvízy s EuropeDirect Pardubice a samozřejmě na pozorování noční oblohy z kopule Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice na Dukle.


Noc vědců bude zahájena již v tradiční čas v 19:00. Malé i velké vědce, nadšence do vědy a techniky, nebo jen ty z vás, kteří se chtějí pobavit, či se něco dozvědět čeká postupně procházka po několika stanovištích, kde si sami ozkouší, jak lehké či složité je proniknout do tajů vesmíru. Tři patra odloučeného pracoviště DELTA se tak opět po roce promění v místo určené vědě a poznávání.
Tradiční partner Noci vědců, informační centrum Evropské unie – EuropeDirect Pardubice si i tentokrát pro Vás připravilo řadu skvělých her, soutěží a kvízů, kterými si ozkoušíte, jak dobře znáte své blízké i vzdálenější kosmické okolí.
Každý rok pro Vás připravujeme něco nového. Ani letošní ročník nebude, výjimkou! V naší fyzikální laboratoři si ozkoušíte, kolik by vážila obyčejná plechovka limonády třeba na Jupiteru, zjistíte jak mocný je tlak naší pozemské atmosféry a společně nahlédneme do tajů atmosfér jiných planet.
Po celou NOC VĚDCŮ budete moci prostřednictvím našich dalekohledů nahlédnout do vzdálených končin podzimní oblohy.
Noc vědců je svátkem vědy a techniky. V jeden večer se široké veřejnosti otevírají všechna vědecká, výzkumná a popularizační zařízení s cílem prohlubovat zájem o vědu poznávání. Hlavním cílem je předávat poselství, že vědec byť velmi specifický ty člověka je stále pouze člověkem.

Od 19:00 do 24:00 na Hvězdárně barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice

Přečtěte si celý článek


kraus

   V sobotu, 2. srpna od 10:00 hodin se uskuteční vzpomínkové setkání u hrobky barona Artura Krause. Bude tomu přesně na den 160 roků, co se v Pardubicích narodil jeden z nejzajímavějších rodáků tohoto města, zakladatel první lidové hvězdárny v Čechách a propagátor techniky a sportu –  baron Artur Kraus. Na programu je návštěva hrobky Artura Krase, slavnostní vydání bibliografie v Krajské knihovně nebo mimořádné pozorování oblohy z pardubické hvězdárny.

Vzpomínkový den bude zahájen v 10:00 hod. na pardubickém hlavním hřbitově, pietním setkáním a položením květin u hrobky rodiny Krausových. Dalším bodem programu bude v  11:30 hod. slavnostní vydání bibliografie barona Artura Krause v  Krajské knihovně v Pardubicích, kde na barona Krause vzpomeneme jako na vášnivého sběratele a milovníka knih a literatury.

Autobusem po Krausových stopách

Ve spolupráci s Klubem přátel Pardubicka je pro širokou veřejnost připravena jízda historickým autobusem po místech, kde Artur Kraus v Pardubicích pobýval. Zájemci tak budou moci navštívit Krausův rodný dům, první lidovou hvězdárnu v Čechách založenou již v roce 1912 nebo hlásku pardubického zámku odkud Kraus prováděl svá první astronomická pozorování. Historická jízda bude zakončena u současné Hvězdárny barona Artura Krause v DDM ALFA na Dukle, kde budou pod pamětní desku uloženy listiny a publikace související se 160. výročím této osobnosti. Začátek jízdy je ve 13:30 hod. od hlavního nádraží.

Pohlédněte s námi ke hvězdám

Tak jako před sto lety baron Kraus i my vám u příležitosti 160. výročí jeho narozenin ukážeme, co je tak fascinujícího na hvězdné obloze. Od 16:00 hod. se s námi můžete podívat na naši nejbližší hvězdu – Slunce, které sám pan baron po celý svůj život zkoumal a zakresloval, měnící se skvrny v jeho fotosféře. Na vytrvalé pozorovatele pak čeká, prohlídka krásných souhvězdí letní oblohy.

Přečtěte si celý článek


Bouřlivé Slunce. Foto: SOHO.

V sobotu, 7. června od 10:00 do 18:00 ožije Pernštýnské náměstí a náměstí Republiky vědou! Astronomové z místní Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA a Astronomické společnosti Pardubice zvou na veřejné pozorování Slunce. Návštěvníkům se tak během dne naskytnou hned dva jedinečné pohledy na naši nejbližší hvězdu. Připomeneme si tak, století od spuštění prvního solárně vědeckého programu, který vznikl právě v Pardubicích.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a Astronomické společnosti Pardubice č. 57 ze dne 3. června 2014.

Pardubáci tak, budou mít možnost obdivovat žhavou krásu slunečního „povrchu“ tajemné skvrny ve fotosféře Slunce či ohromné výtrysky žhavého plynu v jeho chromosféře. Dalekohledy se tak na moment stanou oknem, které nám ukáže naše Slunce jako ohromně dynamický svět. Na malé výzkumníky čekají hry a soutěže s vesmírnou tématikou, kosmické PUZZLE, nebo střelba na Měsíc.

Ne náhodou pohlížíme ke Slunci právě v roce 2014. V tomto roce si Pardubice připomínají 160. let od narození významného rodáka, technického nadšence, průkopníka sportu a především zakladatele první lidové hvězdárny v Čechách, pana barona Artura Krause. Zároveň si připomeneme první opravdu odborný program zaměřený na systematické pozorování sluneční činnosti. Baron Kraus prováděl sledování slunečních skvrn a jejich pravidelné zakreslování od roku 1913 až do roku 1930. Právě v Pardubicích tak vznikl zcela unikátní projekt, který ve své době neměl obdoby. Dnes víme, že počty slunečních skvrn a četnost protuberancí jsou projevem činnosti našeho slunce. Právě díky projektům jako byl Krausův sluneční program, víme, že sluneční činnost se v čase mění a každých jedenáct let se střídá období slunečního maxima a minima.

Jedním z důsledků této mohutné aktivity naší hvězdy jsou pak překrásné polární záře, které jsou ve výjimečných případech pozorovatelné i v našich zeměpisných šířkách.

Přečtěte si celý článek


apollo-11-on-the-moon-picture-950x690

V pátek 30. května od 19:00 se na hvězdárně uskuteční přednáška s názvem „Program APOLLO – opravdu jsme byli na měsíci?“ Lektor Milan Halousek nás uvede do problematiky konspiračních teorií zpochybňujících legendární lunární expedice programu APOLLO. Před pět a čtyřiceti roky lidská noha poprvé stanula na povrchu jiného kosmického tělesa. Neil Armstrong, tak jako první pozemšťan okusil, ten neopakovatelný pocit, jaký si před ním prožívali velcí objevitelé jako Kryšrof Kolumbus, Fernando Magallanes či Charles Lindberg. V roce 1969 tak byly pokořeny další, do té doby jen kosmickými sondami letmo „oťukané“ hranice. Opravdu se to ale stalo? Již nedlouho po triumfálním přistání americké posádky APOLLO 11 se objevily spekulace, že celý program APOLLO je jen fikce.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 56 ze dne 28. května 2014.

Lektor Milan Halousek k tomu dodává: „Jak je možné, že na povrchu bez atmosféry vlají vlajky? Proč nejsou na měsíční obloze vidět hvězdy? A jak se tam dostaly přístroje, které dodnes fungují? Tyto a mnohé další otázky si klade mnoho lidí – a někteří věří, že celé kosmické dobrodružství Apollo bylo jen velikým podvodem.

Soubojem protichůdných názorů na jedno z největších lidských dobrodružství 20. století vás provede v pátek, 30. května Milan Halousek z České kosmické kanceláře.

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku „Kosmos-news Party“, kterého se pravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí. V srpnu 2011 „přivezl“ do Pardubic amerického astronauta Andrewa Feustela i s „druhým českým kosmonautem“ Krtečkem.

Přečtěte si celý článek


Exoplaneta v dvojhvězdém systému. Ilustrační kresba: NASA.

Na poslední pátek před dětskými letními prázdninami zve Astronomická společnost Pardubice širokou veřejnost na poutavou přednášku Jana Kříže, předsedy pardubické astronomické společnosti. Ten nás zavede k jiným světům, na nichž stále hledáme dýchatelnou atmosféru nebo i mimozemský život. Přednáška s názvem „Exoplanety. No a co?“ se uskuteční v pátek 28. června 2013 od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici 2658.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 46 ze dne 23. června 2013.

„Každé malé dítě už umí dneska vyjmenovat všech osm planet Sluneční soustavy a dokonce říct, že Pluto už planetou není. Těchto osm světů a jim přilehlé nejsou ovšem jediné, co známe,“ zmiňuje lektor k tématu svého povídání. „Pomocí i té nejsložitější techniky současnosti jsou dnešní astronomové schopni objevovat planetární systémy okolo nejrůznějších hvězd. Dokonce i tam, kde by to nečekali ani autoři sci-fi ve svých nejdivočejších představách,“ pokračuje lektor s nadšením. Na závěr dodává: „A jsou to světy podobně zajímavé jako ty nám důvěrně známé, ne-li zajímavější. Jak probíhá a kam směřuje toto raketově rozvíjející se odvětví astronomie? A jaké jsou ty nejzajímavější exoplanety v našem blízkém hvězdném okolí? Nejen to se na červnové přednášce dozvíte…“

Jan Kříž (* 1994, Pardubice) je pardubický popularizátor astronomie. Astronomii se začal věnovat v roce 2007 jako člen astronomického kroužku na pardubické hvězdárně. O dva roky později se stal členem Astronomické společnosti Pardubice, jíž je od roku 2013 předsedou. Významně se zasadil o rozvoj astronomie v Pardubicích zejména u mladší generace. Je studentem Gymnázia Dašická a ve volném čase se zabývá popularizací kosmických objektů, především pak stále větší pozornost strhávajících exoplanet.

Další informace Vám poskytne Jan Kříž na telefonním čísle 731 833 655 nebo emailové adrese prednasky@astropardubice.cz, příp. Petr Komárek na telefonním čísle 603 165 366 nebo emailové adrese info@astropardubice.cz.

Přečtěte si celý článek


Exoplaneta v dvojhvězdém systému. Ilustrační kresba: NASA.

Na poslední pátek před dětskými letními prázdninami zve Astronomická společnost Pardubice širokou veřejnost na poutavou přednášku Jana Kříže, předsedy pardubické astronomické společnosti. Ten nás zavede k jiným světům, na nichž stále hledáme dýchatelnou atmosféru nebo i mimozemský život. Přednáška s názvem „Exoplanety. No a co?“ se uskuteční v pátek 28. června 2013 od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici 2658.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 46 ze dne 23. června 2013.

„Každé malé dítě už umí dneska vyjmenovat všech osm planet Sluneční soustavy a dokonce říct, že Pluto už planetou není. Těchto osm světů a jim přilehlé nejsou ovšem jediné, co známe,“ zmiňuje lektor k tématu svého povídání. „Pomocí i té nejsložitější techniky současnosti jsou dnešní astronomové schopni objevovat planetární systémy okolo nejrůznějších hvězd. Dokonce i tam, kde by to nečekali ani autoři sci-fi ve svých nejdivočejších představách,“ pokračuje lektor s nadšením. Na závěr dodává: „A jsou to světy podobně zajímavé jako ty nám důvěrně známé, ne-li zajímavější. Jak probíhá a kam směřuje toto raketově rozvíjející se odvětví astronomie? A jaké jsou ty nejzajímavější exoplanety v našem blízkém hvězdném okolí? Nejen to se na červnové přednášce dozvíte…“

Jan Kříž (* 1994, Pardubice) je pardubický popularizátor astronomie. Astronomii se začal věnovat v roce 2007 jako člen astronomického kroužku na pardubické hvězdárně. O dva roky později se stal členem Astronomické společnosti Pardubice, jíž je od roku 2013 předsedou. Významně se zasadil o rozvoj astronomie v Pardubicích zejména u mladší generace. Je studentem Gymnázia Dašická a ve volném čase se zabývá popularizací kosmických objektů, především pak stále větší pozornost strhávajících exoplanet.

Další informace Vám poskytne Jan Kříž na telefonním čísle 731 833 655 nebo emailové adrese prednasky@astropardubice.cz, příp. Petr Komárek na telefonním čísle 603 165 366 nebo emailové adrese info@astropardubice.cz.

Přečtěte si celý článek