Posts by EDUin

Position paper EDUin

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga oznámil, že ministerstvo školství připraví v řádu týdnů návrh na zavedení centrálně stanovené minimální bodové hranice (cut-off skóre) u jednotných přijímacích zkoušek pro přijetí na střední školy[1]. Stalo se tak na základě podnětu Asociace krajů ČR. V tomto dokumentu shrnujeme předpoklady podobných opatření ve vzdělávací politice a dopady zavedení tzv. cut-off skóre na vzdělávání, zejména na konkrétní skupiny žáků a v širším kontextu na společenský vývoj:

  • nedostatečná znalost příčin selhávání žáků ve středním školství,
  • opatření (cut-off skóre) místo zlepšení vzdělávání omezuje přístup k němu,
  • Zavedení cut-off skóre kauzálně povede na ZŠ ke zvýšení důrazu na přípravu žáků, kteří se hlásí na maturitní obory, a naopak snížení pozornosti vůči těm, kteří se na maturitní obory nehlásí.
  • snaha přesunout větší procento uchazečů z maturitních na nematuritní obory za současného stavu vzdělávání na učilištích znamená posilování vzdělávací regrese.
  • hrozící nárůst sociální imobility dětí ze sociálně slabých rodin v českém vzdělávacím systému, jehož výraznou charakteristikou je závislost dosaženého vzdělání na socioekonomickém statusu rodiny.

Cílem vzdělávání jsou vzdělaní lidé, nikoliv pomyslné zachování hodnoty certifikátů

Deklarovaným cílem Asociace krajů ČR je snížit počet neúspěšných maturantů. Ten v češtině, která je jedinou zkoušku, jíž všichni žáci nyní skládají společně, meziročně roste. Zatímco před pěti lety se pohybovala neúspěšnost kolem dvou procent, během letošního jarního termínu neuspělo okolo deseti procent. Naneštěstí neexistuje komplexní analýza, která by zjišťovala příčiny neúspěchu žáku ve společné části maturitní zkoušky. Lze tak jen obecně předpokládat, že propadlíky budou zejména žáci s dlouhodobě slabým prospěchem.

Jedním ze základních cílů státem poskytovaného vzdělávání by měla být kompenzace rodinného prostředí ve snaze spravedlivě rozvinout a využít potenciál dětí na jeho maximum. Z principu nelze souhlasit s argumentací Asociace krajů ČR, která chce prostřednictvím cut-off skóre omezit přístup k maturitnímu vzdělání těm žákům, kteří nemají dostatečné “studijní předpoklady”. Pakliže roste počet žáků, kteří v závěrečné zkoušce selžou, je na místě zjišťovat důvody jejich neúspěchu a přijímat konkrétní opatření s ohledem na zvyšování standardů u všech dětí. Zjednodušující návrh Asociace krajů ČR problém těchto dětí nejen že neřeší, ale zhoršuje ho tím, že řadu faktorů, které přispívají k žákovskému neúspěchů, redukuje na “nedostatečné studijní předpoklady” a tyto skupiny navrhovaným nástrojem tak exkluduje do vlastního vzdělávacího proudu (střední odborná učiliště).

Není přijatelné, aby se cut-off skóre zavádělo zároveň s cílem snížit počet maturantů. Za prvé, poměr mezi maturitními a nematuritními obory je historicky velmi vyrovnaný a nedochází k významným změnám, které by ze své podstaty volaly po řešení[2]. Za druhé, v souvislosti s přeměnou na Průmysl 4.0 se očekává nárůst kvalifikovaných pracovních pozic, které budou vyžadovat minimálně maturitní vzdělání, lépe řečeno další vzdělávání, jež je na terciární úrovni podmíněno právě získáním maturity. Předpoklady i dosavadní zkušenosti se změnami na trhu práce ukazují, že pracovní náplň na pozicích, tak jak ji známe, se bude proměňovat, bude náročnější vlivem zavedení technologických zefektivnění. Z tohoto důvodu odborníci predikují blížící se zintenzivnění požadavků na vyšší úroveň vzdělání. Tento trend lze ostatně sledovat na masivním přesunu volby profesního zaměření do pomaturitního studia.

Vliv cut-off skóre na předchozí vzdělávání (ZŠ)

Jakákoliv tzv. high-stakes zkouška (zkouška s rozhodným významem pro další pokračování ve vzdělávání, například přijímací zkouška, závěrečná zkouška typu maturit) má prokazatelný a významný vliv na předchozí vzdělávání. Uvedeno na příkladu, přijímací zkoušky na SŠ určují do značné míry přípravu žáků na ZŠ právě na tyto zkoušky. Maturity zase určují z velké části obsah a podobu vzdělávání na SŠ. Významným faktorem je v tomto případě náročnost zkoušky, nicméně samotný psychologický dojem může vést k výraznému ovlivnění předchozího vzdělávání směrem k přípravě na budoucí rozhodný okamžik. Zavedení cut-off skóre dále zvýší vnitřní proměnu kurikula na základních školách zahájenou již zavedením jednotných přijímacích zkoušek od žádoucích gramotností směrem k testovaným tvrdým znalostem pouze z českého jazyka a matematiky. Lze odhadovat, že se prudce zvýší pozornost učitelů věnovaná pouze žákům, kteří se budou připravovat na přijímací zkoušky na úkor ostatních dětí, které by potřebovaly podporu spíše. Čím náročněji bude pomyslná laťka nastavena, tím větší dopad to bude mít na základní školy.

Kde se narodíš, tam také zemřeš

Klíčovým faktorem určujícím vzdělávací dráhu dítěte obecně ve světě je socioekonomický status[3]. Spojení ekonomických, kulturních a sociálních prostředků umožňuje vnímat “výbavu” žáka, s níž (ne)může pracovat ve škole, ve větší šíři. Žáci s rodiči, kteří mají vyšší vzdělání a/nebo prestižnější a lépe placené zaměstnání, profitují z širšího spektra finančních, kulturních a společenských zdrojů. To jim usnadňuje úspěch ve škole oproti žákům z druhého konce spektra, kde se rodiče potýkají s nezaměstnaností, chudobou nebo sociálním vyloučením.

V případě České republiky byla ve srovnání OECD PISA prokázána spolu s Francií nejvyšší míra závislosti žákovských výsledků, obdobně jako úrovně pozdějšího dosaženého vzdělání, právě na rodinném zázemí[4]. Mimo to existují podstatné rozdíly v kvalitě škol mezi kraji, které přispívají k dalším vzdělávacím nerovnostem. Úplný popis existujících nerovností, který vyplývá z šetření PISA z roku 2015, lze nalézt v analýzách České školní inspekce[5].

Lze konstatovat, že na základě těchto významných nerovností, které existují mezi jednotlivci, školami a kraji, jsou vybrané skupiny předem znevýhodněny a jiné prakticky předurčeny k úspěchu. Poněvadž stát nezavádí žádná konkrétní opatření, kterými by zmírňoval rozdíly, dochází k vysoké míře vzdělanostní a potažmo sociální reprodukce. Jedním z hlavních upozornění z nedávno zveřejněné zprávy OECD o stavu českého vzdělávacího systému[6] je kriticky nízká míra vzestupné sociální mobility. Jen 18 % českých dospělých, jejichž rodiče dosáhli nejvýše středoškolského vzdělání, prošlo vysokým školství, což je nejnižší proporce mezi zeměmi OECD.

V neposlední řadě, význam socioekonomického statusu a potvrzení významných rozdílů mezi základními školami a gymnázii přinesl výstup dlouhodobého výzkumu CLOSE[7]. Z výsledků šetření plyne, že na výsledky žáků mezi 6. a 9. třídou má významný vliv socioekonomický status nejen žáka, ale i souhrnně školy v podobě pozitivní motivace mezi žáky navzájem. Platí, že velkou část posunu žáků lze připsat sociálnímu složení žáků ve školách a že školy se stále více a více liší tím, jaké děti je navštěvují.

Za této situace existuje vysoká pravděpodobnost, že zavedení cut-off skóre bude ve vysoce stratifikovaném vzdělávacím systému pouze zrcadlit a upevňovat již existující nerovnosti a omezí vzestupnou vzdělanostní a sociální mobilitu. Navíc, možnost změny střední školy v průběhu studia je zpravidla možná jen v “sestupné” podobě, tedy z gymnázia na střední odbornou školu z ní na střední odborné učiliště.

Na učňák?

Neboť deklarovaným cílem Asociace krajů ČR je snížení počtu maturantů, lze předpokládat, že vedlejším produktem by byl větší počet žáků nastupujících na učňovské obory. Jejich stav je ovšem na základě sekundární analýzy mezinárodních šetření nedobrý, a to jak v úspěšnosti zprostředkování přechodu ze školy na pracovní trh, tak ve výsledcích vzdělávání obecně[8]. Velká část učňů nakonec pracuje mimo svůj vystudovaný obor, což znamená, že úzkoprofilové vzdělání, kterým prošli, je do značné míry nevyužito.

Podíl profesní a praktické přípravy je na učilištích oproti všeobecně vzdělávacím předmětům vysoký. Učňové tak nezískávají potřebnou úroveň čtenářské či matematické gramotnosti, schopnost řešit problémy nebo další nutné schopnosti pro pohyb na flexibilním pracovním trhu. Obsahově školy stále učí velmi úzce zaměřené obory, které však nutně nereflektují rychle se vyvíjející trh. Na něm postupně ubývá pracovních pozic, které jsou manuální a rutinní vlivem automatizace, a přibývá těch, které vyžadují vyšší kognitivní procesy.

Jak bylo popsáno, střední odborná učiliště vyžadují podstatnou a hlubokou organizační i kurikulární reformu, jedině tak lze zlepšit vyhlídky jejich absolventů a zohlední dobový vývoj, který v principu jde proti úzkoprofilovým specializacím s nízkým počtem všeobecně vzdělávacích předmětů. Nelze proto – navzdory palčivým nedostatkům – “zajišťovat” vyšší počet žáků nastupujících do učňovských oborů, které mají patrné nedostatky v poskytovaném vzdělání.

Kdo nastaví cut-off?

Pakliže by lobby za centrálně stanovené cut-off skóre spočívala ve snaze “nasměrovat” více žáků do učňovských oborů, nelze ji než jednoznačně odmítnout. Došlo by k přímé korupci státem poskytovaného vzdělávání soukromými zájmy, které by v případě vlivu na určení cut-off skóre prakticky znovuzavedly systém umístěnek ze začátku 50. let 20. století. Stát by potlačil veřejný zájem a upřednostnil krátkozraký pohled reprezentovaný stanoviskem Asociace krajů ČR na zachování “hodnoty” certifikace vzdělávání (maturity) bez jednoznačné potřeby byť jen krátkodobého uspokojení zájmu zaměstnavatelů. Ostatně odmítavý postoj Svazu průmyslu a dopravy ČR, který svaz přednesl ministru školství (na základě veřejného sdělení viceprezidenta svazu Radka Špicara), hovoří o tom, že stanovisko Asociace krajů se neopírá ani o zájem zaměstnavatelů samotných.

V pozadí přípravy bodových hranic je řada důležitých otázek. Na základě jakých principů by byly jednotlivé cut-off skóre nastaveny a v jaké podrobnosti? Tedy, zda by existovaly různé bodové hranice pro jednotlivé typy nebo obory škol, a zda by se lišily regionálně, nebo by byly celorepublikové. Kdo a na jakém podkladu by cut-off skóre určoval, jak často a podle čeho by se měnilo?

Extenzivní vliv parciálních lobby na vzdělávací politiku napovídá, že by mohlo docházet ke koordinaci s jejich zájmy. Je na místě znovu zopakovat, že stát – jakkoliv má usilovat o efektivní přechod ze škol do zaměstnání a soulad s ekonomickými a regionálními zájmy – se z podstaty věci nesmí dostat do pozice vazala soukromých či skupinových zájmů, jež jsou diametrálně odlišné od zájmu veřejného, jenž definuje vzdělávání financované z veřejných zdrojů. Pokud současný ministr školství Plaga ještě nedávno uvažoval o zrušení jednotných přijímacích zkoušek[9], považujeme za kontradiktorní usilovat o zavedení centrální kontroly toku žáků do středoškolských oborů právě skrze tyto testy.

—-

[1] Plaga navrhne zavedení minimálního počtu bodů pro přijetí na střední. IDnes.cz [online]. [cit. 2018-10-03]. Dostupné z: https://zpravy.idnes.cz/minimalni-bodova-hranice-prijimacky-stredni-skola-plaga-ministr-pxz-/domaci.aspx?c=A180925_102357_domaci_nub

[2] http://www.nuv.cz/vystupy/vyvoj

[3] OECD (2016), „Socio-economic status, student performance and students‘ attitudes towards science“, in PISA 2015 Results (Volume I): Excellence and Equity in Education, OECD Publishing, Paris, https://doi.org/10.1787/9789264266490-10-en.

[4] https://www.csicr.cz/Prave-menu/Mezinarodni-setreni/PISA/Sekundarni-analyzy/Sekundarni-analyza-Vliv-slozeni-tridy,-metod-uplat

[5] https://www.csicr.cz/getattachment/cz/Dokumenty/Tematicke-zpravy/Sekundarni-analyza-Vliv-slozeni-tridy,-metod-uplat/PISA_2015.pdf (str. 11-12), https://www.csicr.cz/Csicr/media/Prilohy/PDF_el._publikace/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD%20%C5%A1et%C5%99en%C3%AD/NZ_PISA_2015.pdf (str. 31-37)

[6] https://read.oecd-ilibrary.org/education/education-at-a-glance-2018/czech-republic_eag-2018-42-en

[7] https://www.pedf.cuni.cz/PEDF-865-version1-tz_close2017pridana_hodnotavg_.pdf

[8] Jana Straková (2015) Strong vocational education – a safe way to the labour market? A case study of the Czech Republic, Educational Research, 57:2, 168-181, DOI: 10.1080/00131881.2015.1030853, https://www.tandfonline.com/action/showCitFormats?doi=10.1080%2F00131881.2015.1030853

[9] https://radiozurnal.rozhlas.cz/jednotne-prijimacky-byt-nemusi-ani-povinna-matematika-rika-ministr-skolstvi-7605202

Přečtěte si celý článek

Praha, 4. října –  Vzdělávání se neděje jen od osmi do dvou a nekončí vysvědčením či diplomem. Podle toho, jak obce pečují i o vzdělávání mimo školu, lze usuzovat na odpovědnost politického vedení. Najdete něco podobného v předvolebních programech kandidátů do obecních voleb? Pokračujeme v sérii konkrétních příkladů toho, jak obce podporují veřejné vzdělávání ve svých lokalitách na základě materiálu Vzdělávání přede-vším v každém regionu. Po strategiích rozvoje, podpoře ředitelům a učitelům nabízíme příklady dobré praxe i z toho, co se děje mimo vyučování.

Ukazuje se, že potřeba celoživotního učení stále stoupá. Už si celý život nevystačíme se tím, co jsme se kdysi učili ve škole. Další průzkumy ukazují, že nízká veřejná podpora péče o malé děti dopadá v oblasti kariéry, financí i důchodů na ženy. Svět i vzdělávání se velmi rychle mění a není přirozené místo, kde bychom se o těchto proměnách mohli bavit. Podporovat vzdělávání lze nejen z úrovně státu a ministerstva, nýbrž i z úrovně zřizovatelské, z krajů a obcí. Jakou podporu vaše obec vzdělávání mimo školu nabízí? Právě podpora vzdělávání by mohla být jedním z argumentů při posuzování volebních programů jednotlivých stran v obecních volbách.

Jak některé obce v ČR podporují vzdělávání mimo školu:

  • V Psárech myslí na péči o děti ve věku 0 – 3 roky pro všechny rodiče, kteří to potřebují, v časovém rozvrhu podle jejich potřeb, i o prázdninách. Pro nejmenší děti vytváří místa v mikrojeslích, dětských skupinách a v MŠ i místa pro děti od dvou let. Také zde pořádají tzv. EDUpointy, akce, kde se s lidmi v obci baví o aktuálních změnách ve vzdělávání.
  • Na Praze 15 místní Základní umělecká škola realizuje v dopoledních hodinách výuku pro seniory.
  • V Chocni město podporuje spolupráci konkrétní školy a obce například v rámci projektu Extra třída, kde žáci ze základní školy udělali výstavu o prvorepublikové podobě Chocně, kterou v místním muzeu navštívilo 800 lidí.
  • V Kolíně podporují univerzitu třetího věku, kterou realizují ve spolupráci s místní knihovnou, pořádají zde například kurzy počítačové gramotnosti.

Bob Kartous, analytik a vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Obce často na vzdělávání nahlížejí jako na něco co musí, ale víceméně mimo svícení a topení, nechtějí spravovat. To se bohužel projevuje na kvalitě a na tom, že těch několik málo progresivních veřejných škol má ohromný převis zájemců a rodiče odmítnutých dětí jsou tak nuceni zakládat komunitní školy a vyvádět děti ze systému. Lokální politici právě teď mají unikátní příležitost ze vzdělávání udělat skutečnou prioritu a veřejné skvělé školy a kvalitní podmínky pro vzdělávání pro všechny zajistit.“

Přečtěte si celý článek

Praha, 1. října – Na otázky „jak vybírat školu pro dítě“ odpovídáme vždy „podle učitelů a ředitele“. Podle toho, jak podporuje obec učitele a ředitele mateřských a základních škol, lze usuzovat na odpovědnost politického vedení. Najdete něco podobného v předvolebních programech kandidátů do obecních voleb? Pokračujeme v sérii konkrétních příkladů toho, jak obce podporují veřejné vzdělávání ve svých lokalitách na základě materiálu Vzdělávání přede-vším v každém regionu. Po strategiích rozvoje přichází na řadu právě podpora toho nejdůležitějšího v lokálním školství.

Jednoznačně nejdůležitějším, klíčovým faktorem, který ovlivňuje kvalitu vzdělávání, jsou učitelé a ředitelé. Shodují se na tom mezinárodní výzkumy i Strategie vzdělávací politiky v ČR do roku 2020. Podporovat je lze nejen z úrovně státu a ministerstva, nýbrž i z úrovně zřizovatelské, z krajů (SŠ) a obcí (MŠ a ZŠ). Jakou podporu vaše obec ředitelům a učitelům nabízí? Právě podpora pro učitele a ředitele by mohl být jeden z argumentů při posuzování volebních programů jednotlivých stran v obecních volbách.

Jak některé obce v ČR podporují učitele a ředitele:

  • V Psárech přilepšují škole finančně, aby mohla podporovat další vzdělávání učitelů v žádoucích oblastech vzdělávání, ale také aby si škola mohla zajistit podpůrné profese, jako například rodilé mluvčí pro výuku jazyků, psychology, speciální pedagogy (mohou být i sdíleni mezi několika školami) či kariérové poradce. Kromě toho pomáhají škole získat na tyto služby finanční podporu z kraje.
  • V Úvalech se školám snaží ulehčit od narůstající byrokracie tím, že nad rámec povinného rozpočtu navyšují prostředky zřizovatele na další administrativní sílu nebo externí služby, aby učitelé mohli především učit a ředitelé naplňovali roli pedagogických lídrů.
  • V Kolíně zajišťují hospitace učitelů v jiných školách a podporují vzájemné učení od inspirativních škol napříč ČR.
  • V Táboře podporují dobrou komunikaci mezi školami. V otevřeném plénu řeší veškerou problematiku, včetně rozdělení financí. Usilují o to, aby místo konkurence panovala mezi školami spolupráce na základě nalezení unikátnosti každé z nich.

Bob Kartous, analytik a vedoucí komunikace EDUin, řekl: „V obcích, jejichž vedení si uvědomuje důležitost učitelů a ředitelů, se podle toho chovají a voliči by měli mít možnost takové kroky vidět. Od transparentního výběru ředitelů se snahou dosadit na nejdůležitější místo ve škole odborníka, nikoliv kamaráda, přes další finanční podporu na vzdělávání učitelů až po úlevu od administrativy. Jednoduchá otázka pro kandidáty do voleb: Co by měl především umět a dělat ředitel školy? Správná odpověď: Vést učitele.“

Přečtěte si celý článek

Praha, 21. září – Obraz České republiky podle mezinárodního hodnocení vzdělávacích systémů z hlediska investic a rozvoje (Education at a Glance 2018) je tristní. Přesto v ČR existují dobré příklady praxe na lokální úrovni. Řada menších i větších obcí v ČR si uvědomuje, jak důležité je podporovat lokální vzdělávací systém. Během vrcholící kampaně před obecními volbami bychom rádi přinesli ukázky toho, co mohou obce dělat. Právě oblast vzdělávání by měla být při rozhodování voličů jednou z nejdůležitějších.

V takřka všech doporučeních k tomu, jak rozvíjet vzdělávání, najdete na jednom z prvních míst vizi a z ní odvozenou strategii. To platí nejen pro stát, nýbrž i pro samosprávu, kraje a obce. Nabízí obec, ve které žijete, nějakou představu, jak a jakými prostředky chce pomáhat svým mateřským a základním školám? Nebo dokonce přemýšlí obecní politici tak, že chtějí pomáhat dětem a rodičům skrze školy? A co pro to chtějí udělat? Od jakého horizontu se jejich úvahy odvíjejí? Od „tady a teď“, nebo myslí na vzdálenější budoucnost? To by měl být jeden z hlavních argumentů při posuzování volebních programů politických stran v obecních volbách.

Pár příkladů:

  • Ve Dvoře Králové vytváří vizi města a následné plány rozvoje vzdělávání, do kterých vtahují všechny lokální aktéry ve vzdělávání (kroužky, ddm, školy, firmy, atd.)  a aktivně podporují jejich spolupráci. Ve strategiích je i plán implementace (jak vizi realizovat) a evaluace (jak zhodnotit posun).

  • V Kolíně důsledně dbají na to, aby se vize důsledně překlápěly i do investičních strategií města – tedy byly na ně peníze.

  • Na Sedlčansku aktivně využívají Místní akční plány (MAP) nejenom k čerpání prostředků, ale především ke zlepšení a změně.

  • Svou vizi má také například Brno, kde pracují s horizontem roku 2050.

Bob Kartous, analytik a vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Obce jsou zřizovateli mateřských a základních škol, mají tedy v rukou samotný základ vzdělávacího systému, na jehož kvalitě stojí vše ostatní. Kdy jindy, než v období 4. průmyslové revoluce a turbulentních změn, které přináší v technologické, ekonomické, sociální i kulturní oblasti, je nutné, aby lokální politici předkládali vizi směřování škol? Nejen rodiče by se měli podle tohoto klíče orientovat.“

Přečtěte si celý článek

Praha, 20. září – Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) má od května letošního roku novou ředitelku, veřejnosti ale zatím nepředstavilo žádné organizační změny, které jsou v jeho kompetenci. Do zásadnějších návrhů by se ani pouštět nemělo – jeho role je jen servisní. Změny v podobě maturitní zkoušky by podle ministra školství Roberta Plagy měly být výsledkem veřejné diskuse, odborné i politické. Poukazujeme proto na slabá místa zkoušek, které Cermat připravuje, a nabízíme řešení. Výrazná zlepšení jsou potřeba zejména v komunikaci Cermatu s veřejností po skončení testování.

Přestože sjednocené zkoušky mají vést k vyšší spravedlnosti a rovnému přístupu v ověřování znalostí, v oblastech, které níže popisujeme, Cermat dlouhodobě pracuje proti zájmům žáků, jejich učitelů i veřejnosti. Je zásadní, aby byly přijaty kroky, které zvýší informovanost a transparentnost procesů u zkoušek, na jejichž výsledcích závisí vzdělávací i karierní cesty českých žáků.

  • Chybějící řešení úloh s komentářem. Klíč správných řešení ke svým testům Cermat nezveřejňuje s řádným odůvodněním, které by u každé úlohy dokazovalo jak správnost (jediného) oficiálního řešení, tak její soulad s Katalogem požadavků. Dokud nebude mít Cermat takové odůvodnění předem, je třeba počítat s chybami v zadání. Zveřejnění návrhu klíče i komentáře k úlohám současně se zněním testů (tj. v den zkoušky) nebude pokládáno za definitivní, ale veřejnost je bude moci zkontrolovat, aby Cermat případně opravil svůj návrh dříve, než pošle výsledky do škol. Jinak se budou znovu opakovat situace, kdy Cermat brání své nesprávné či neúplné řešení za každou cenu, nebo musí rozeslat nové, opravené výsledky.
  • Utajování autorů již použitých testů. Podle vyjádření Cermatu neexistují pravidla pro bodování testových úloh – stanovují je autoři testů ad hoc. Ti dokonce mění i bodování těch úloh, jejichž formát je po celou dobu testování stejný, a ovlivňují tak mj. počty propadajících žáků řádově o tisíce. Když chybějí psaná pravidla a rozhodují lidé, není možné, aby zůstávali anonymní i po skončení příslušného zkušebního období. Utajování jejich jmen, o něž se Cermat navzdory podaným žádostem vytrvale pokouší, odporuje jak školskému zákonu, tak zákonu o svobodném přístupu k informacím.
  • Nedostatečná zpětná vazba u písemných prací. V písemných (slohových) pracích, které žáci povinně píší ve společné části zkoušky z češtiny a cizího jazyka, neposkytují centrální hodnotitelé informace o konkrétních chybách, ale jen strojový komentář. Z něj někdy ani žákův učitel nedokáže poznat, za co přesně byly strženy body nebo kde viděl hodnotitel slabá místa.
  • Cermat znesnadňuje proces odvolání. Nedostatečná zpětná vazba u hodnocení slohových prací je jedním z příkladů, kdy Cermat ztěžuje žákům obranu proti případným chybám ve výsledku hodnocení. Chybějící odůvodnění řešení testových úloh, případně chybějící důkaz nesouladu s Katalogem požadavků, jsou dalšími příklady. Například maturitní úloha s trpělivostí/časem přinášejícími růže nejspíš vůbec nebyla v souladu s katalogem, neboť v něm nenajdeme požadavek znalosti ustálených rčení – od toho existují slovníky. Náš systém žáky odrazuje od podávání odvolání a po jeho zamítnutí už mají jen možnost správní žaloby. Například britský Ofqual, který plní ve vzdělávacím systému obdobnou roli jako Cermat, přitom od loňska umožňuje v zájmu co nejspravedlivějšího vyhodnocení zkoušek druhé odvolání, pokud s prvním nejsou žák nebo škola spokojeni.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Zveřejňovat odůvodnění řešení jednotlivých úloh a důkaz jejich souladu s Katalogem požadavků navrhuje EDUin již déle než dva roky. Bezvýsledně. Požádali jsme tedy  podle zákona o svobodném přístupu k informacím Cermat o tento materiál, neboť nás zajímá, jak důkladně byl připraven letošní jarní maturitní test z češtiny, v jehož vyhodnocení Cermat chyboval a musel je dodatečně plošně opravovat. Pokud takový materiál vůbec existuje, už zcela jistě nejde o informaci veřejnosti nepřístupnou. Důvodem případného neposkytnutí ovšem může být podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. to, že požadovaná informace neexistuje a Cermat by ji musel nejdříve vytvořit. Tuto skutečnost by potom Cermat musel výslovně uvést v odůvodnění svého zamítavého rozhodnutí o žádosti.“

Přečtěte si celý článek

Praha, 20. září – Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) má od května letošního roku novou ředitelku, veřejnosti ale zatím nepředstavilo žádné organizační změny, které jsou v jeho kompetenci. Do zásadnějších návrhů by se ani pouštět nemělo – jeho role je jen servisní. Změny v podobě maturitní zkoušky by podle ministra školství Roberta Plagy měly být výsledkem veřejné diskuse, odborné i politické. Poukazujeme proto na slabá místa zkoušek, které Cermat připravuje, a nabízíme řešení. Výrazná zlepšení jsou potřeba zejména v komunikaci Cermatu s veřejností po skončení testování.

Přestože sjednocené zkoušky mají vést k vyšší spravedlnosti a rovnému přístupu v ověřování znalostí, v oblastech, které níže popisujeme, Cermat dlouhodobě pracuje proti zájmům žáků, jejich učitelů i veřejnosti. Je zásadní, aby byly přijaty kroky, které zvýší informovanost a transparentnost procesů u zkoušek, na jejichž výsledcích závisí vzdělávací i karierní cesty českých žáků.

  • Chybějící řešení úloh s komentářem. Klíč správných řešení ke svým testům Cermat nezveřejňuje s řádným odůvodněním, které by u každé úlohy dokazovalo jak správnost (jediného) oficiálního řešení, tak její soulad s Katalogem požadavků. Dokud nebude mít Cermat takové odůvodnění předem, je třeba počítat s chybami v zadání. Zveřejnění návrhu klíče i komentáře k úlohám současně se zněním testů (tj. v den zkoušky) nebude pokládáno za definitivní, ale veřejnost je bude moci zkontrolovat, aby Cermat případně opravil svůj návrh dříve, než pošle výsledky do škol. Jinak se budou znovu opakovat situace, kdy Cermat brání své nesprávné či neúplné řešení za každou cenu, nebo musí rozeslat nové, opravené výsledky.
  • Utajování autorů již použitých testů. Podle vyjádření Cermatu neexistují pravidla pro bodování testových úloh – stanovují je autoři testů ad hoc. Ti dokonce mění i bodování těch úloh, jejichž formát je po celou dobu testování stejný, a ovlivňují tak mj. počty propadajících žáků řádově o tisíce. Když chybějí psaná pravidla a rozhodují lidé, není možné, aby zůstávali anonymní i po skončení příslušného zkušebního období. Utajování jejich jmen, o něž se Cermat navzdory podaným žádostem vytrvale pokouší, odporuje jak školskému zákonu, tak zákonu o svobodném přístupu k informacím.
  • Nedostatečná zpětná vazba u písemných prací. V písemných (slohových) pracích, které žáci povinně píší ve společné části zkoušky z češtiny a cizího jazyka, neposkytují centrální hodnotitelé informace o konkrétních chybách, ale jen strojový komentář. Z něj někdy ani žákův učitel nedokáže poznat, za co přesně byly strženy body nebo kde viděl hodnotitel slabá místa.
  • Cermat znesnadňuje proces odvolání. Nedostatečná zpětná vazba u hodnocení slohových prací je jedním z příkladů, kdy Cermat ztěžuje žákům obranu proti případným chybám ve výsledku hodnocení. Chybějící odůvodnění řešení testových úloh, případně chybějící důkaz nesouladu s Katalogem požadavků, jsou dalšími příklady. Například maturitní úloha s trpělivostí/časem přinášejícími růže nejspíš vůbec nebyla v souladu s katalogem, neboť v něm nenajdeme požadavek znalosti ustálených rčení – od toho existují slovníky. Náš systém žáky odrazuje od podávání odvolání a po jeho zamítnutí už mají jen možnost správní žaloby. Například britský Ofqual, který plní ve vzdělávacím systému obdobnou roli jako Cermat, přitom od loňska umožňuje v zájmu co nejspravedlivějšího vyhodnocení zkoušek druhé odvolání, pokud s prvním nejsou žák nebo škola spokojeni.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Zveřejňovat odůvodnění řešení jednotlivých úloh a důkaz jejich souladu s Katalogem požadavků navrhuje EDUin již déle než dva roky. Bezvýsledně. Požádali jsme tedy  podle zákona o svobodném přístupu k informacím Cermat o tento materiál, neboť nás zajímá, jak důkladně byl připraven letošní jarní maturitní test z češtiny, v jehož vyhodnocení Cermat chyboval a musel je dodatečně plošně opravovat. Pokud takový materiál vůbec existuje, už zcela jistě nejde o informaci veřejnosti nepřístupnou. Důvodem případného neposkytnutí ovšem může být podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. to, že požadovaná informace neexistuje a Cermat by ji musel nejdříve vytvořit. Tuto skutečnost by potom Cermat musel výslovně uvést v odůvodnění svého zamítavého rozhodnutí o žádosti.“

Přečtěte si celý článek

Praha, 18. září – Přes dva tisíce nahlášení rizikového chování za poslední rok prošlo systémem Nenech to být. „Vím, že se chce zabít,” nebo „Mám o ní strach, hodně se pořezala,” jsou jen příklady ze stovek příběhů.

Platforma vytvořená brněnskými studenty funguje již na více než tisícovce škol po celé České Republice. Ty se do ní mohou zdarma registrovat a aplikace jim pak pomáhá s odhalováním šikany či jejího rizika. Funguje jako online schránka důvěry na adrese https://www.nntb.cz. Nechává tak anonymně promluvit ohrožené děti, jejich spolužáky i rodiče. Po konci školního roku (2017/18) se autoři platformy, která má záštitu MŠMT, rozhodli veškerá nahlášení analyzovat a ukázat, s jakými problémy se děti skrz službu Nenech to být svěřují.

Kyberšikana je fenomén poslední doby. Vyskytuje se v minimálně 15 % případů

Kluci ji vydírají nahýma fotkami, je mi jí líto,“ zní jedno z nahlášení týkající se uniklých nahých fotografií či intimních videí. Kromě posměšků pak často následuje vydírání prostřednictvím sociálních sítí, které může na oběti zanechat dlouhodobé psychické následky.Časté jsou i facebookové skupiny či stránky zaměřené specificky na zesměšňování oběti,“ vysvětluje osmnáctiletý spoluzakladatel aplikace Jan Sláma, který se s šikanou setkával především jako součást mlčící většiny. V té době nevěděl, jak obětem pomoct.

Děti oznamují sebevražedné tendence, sexuální narážky i sebepoškozování

Nahlášení s textem „Někdy mi říká, že se chce zabít, nebo že byla na mostě a už chtěla skočit, ale rozmyslela si to,“ je naštěstí pouze výjimkou. Podobné psychické problémy, které stojí za sebevražednými sklony, mají souvislost i se sebepoškozováním. To je zde bohužel velmi časté. S vysokou četností se vyskytují i problémy se sexuální orientací či sexuálními narážkami. V minimu případů se u středoškoláků objevují informace o znásilnění. Má kamarádka je šikanovaná, fyzicky i psychicky… A dokonce už ji chtěli i znásilnit… Chce být silná, ale už to dlouho nevydrží,“ ale dokazuje, že i takové se mohou objevit.

Fyzické útoky nevymizely, objevují se až ve 47 % případů

Ačkoliv se vůči dřívějším dobám šikana přesouvá více do online prostředí, nechybí ani krádeže či fyzické útoky. „Dnes mu třískli hlavou o zeď takovou silou, až se sesul k zemi a chvíli mu trvalo, než se posbíral.“ Taková zpráva je spíše extrémním případem, nicméně autoři aplikace se běžně setkávají i s oznámeními fyzického napadení. Specifickými kategoriemi případů jsou poté domácí násilí, počínající anorexie, ponižování ze strany učitelů, sexuální zneužívání, či drogy. Jak ukazuje „Kluci ze třídy si z něj utahují a myslím, že se necítí moc dobře a že ho to trápí, také mu vnucují marihuanu, a musí kouřit jointy, aby zapadl do kolektivu,“ jsou právě drogy s šikanou často spojeny.

Odborníci se shodují, že odhalit tyto problémy je velmi složité

Podstatnou vlastností šikany je skrytost a nepřístupnost. Často všichni přímí, ale i nepřímí účastníci šikany z rozličných důvodů brání jejímu odhalení. A to i oběti. Pro oběť je bolestivé a zraňující mluvit o svém týrání, hrozí jí, že ztratí poslední zbytky sebeúcty. Je to podobná situace a bolest jako u oběti znásilnění. Často se oběť podřizuje tlaku skupiny, která velí, aby mlčela,“ uvádí specialista na řešení školního násilí a šikanování Dr. Michal Kolář.

Štěpán se nemohl ve škole ani ukázat

Výsměch, urážky, skupinová kyberšikana, ničení osobních věcí i psychický teror. Tím vším si musel projít Štěpán Uhlík, který později autory Nenech to být oslovil s tím, že by o svém případu rád promluvil veřejně. „Byl jsem z toho na dně. Nemohl jsem se tam ukázat,“ uvádí při vzpomínkách na bývalou školu a drsnou šikanu, kterou zde prožíval. Šikana měla silný dopad i na jeho psychiku a vztahy s blízkými. Jeho spolužáci si založili na Messengeru skupinu, do které se nemohl dostat, ani ji nahlásit. Zde si posílali různé upravené Štěpánovy fotografie s cílem ho ponížit. Jeho příběh detailně zpracovala vládní kampaň HateFree Culture na https://www.hatefree.cz/blo/clanky/2838-stepan-uhlik

Dokud neteče krev, učitelka šikanu neřeší

Štěpánův případ byl dlouho zlehčovaný vedením školy, které ho adekvátně neřešilo. „Bohužel, s podobnými případy se setkáváme čím dál častěji,“ konstatuje jeden z autorů platformy Nenech to být Pavel Ihm. Kromě příběhů dětí, které autory oslovují mailem či na Facebooku, tak plyne i z konkrétních nahlášení. Příkladem může být další případ. „Ve třídě je chlapec, který ostatním dětem ubližuje. Třídní paní učitelka situaci neřeší, když za ní žáci přijdou, aby chlapci domluvila, říká jen, že DOKUD NETEČE KREV, ať si to vyřeší děti samy.

Je potřeba pomoci školám i dětem

Právě s řešením šikany se školám autoři aplikace rozhodli v novém školním roce pomoci. Odborníci, kteří spolupracují na Nenech to být, se tak budou každým vážným případem individuálně zabývat a udělají maximum pro to, aby škola i žák dostali adekvátní pomoc. To je možné díky financím od zřizovatelů a sponzorů se zájmem o zlepšení kvality vzdělávacího prostředí, kteří mohou na rozšířené služby jednotlivým školám poslat sponzorský dar.

Lidé stále netuší, co si za šikanou představit

„Čím dál častěji nás zaráží, jaké tabu pro některé lidi šikana je. Hodně lidí si za ní nedokáže nic konkrétního představit. Její oběti se pak mohou cítit osamocené a bojující proti celému světu,“ vysvětluje spoluautor aplikace David Špunar důvod, proč se tým rozhodl o šikaně více mluvit. Je podle něj důležité, aby o šikaně psala média, mluvily slavné osobnosti, a velký dopad mohou mít i videa youtuberů. Právě s těmi organizace často spolupracuje.

 

Přečtěte si celý článek

Praha, 17. září – Každoroční zpráva Education at a Glance, kterou vydává OECD, přináší obvyklé srovnání statistických parametrů jednotlivých vzdělávacích systémů. Zpráva také obsahuje diagnostické snímky jednotlivých zemí, pomocí nichž se snaží ukázat na jejich nejsilnější charakteristiky a odhalit výzvy a rizika, která z toho vyplývají. Obraz České republiky je tristní.

Ze zprávy o stavu a rozvoji vzdělávacího systému v ČR mimo jiné vyplývají tato zásadní zjištění:

  • ČR patří mezi země, které investují do svého vzdělávacího systému vůbec nejméně, ať už jde o investice v přepočtu na hlavu žáka nebo podíl investovaného HDP.
  • Učitelé v ČR mají ve srovnání s dalšími zeměmi vůbec nejnižší platy (ve srovnání s dalšími VŠ vzdělanými v dané ekonomice, via studie think tanku IDEA), což způsobuje výrazné stárnutí učitelské populace a nízkou atraktivitu učitelského povolání.
  • Sociální mobilita, kterou silně ovlivňuje dosažené vzdělání, je v ČR vysoce vázána na status rodiny, zejména na dosažené vzdělání rodičů. V ČR, kde je míra VŠ vzdělání v populaci stále významně pod průměrem OECD, to znamená výrazné omezení potenciálu nastupujících generací i jejich osobní perspektivy do budoucna.

Skutečnosti, které zdůrazňuje zpráva OECD, jsou dlouhodobě předmětem odborných diskusí i zpracovaných doporučení, z nichž většina doposud nebyla projednána, natož realizována. Paradoxem vzdělávací politiky v ČR je, že není naplňována ani platná Strategie vzdělávací politiky v ČR do roku 2020. Odkazy na dokumenty uvádíme níže.

Bob Kartous, analytik a vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Situace je o to horší, že Education at a Glance 2018 nepřináší žádné nové informace. Nebezpečné podfinancování vzdělávacího systému, podhodnocení učitelů, nízká atraktivita učitelského povolání či omezená sociální mobilita a reprodukce vzdělávání podle statusu rodiny jsou důvěrně a dlouhodobě známé skutečnosti. Vláda, je-li skutečně odpovědná, nemůže nadále ignorovat, že ČR je prizmatem vzdělávání vnímána jako jedna z nejzaostalejších zemí v rámci OECD. Místo toho ale v programovém prohlášení akcentuje bezpečnost, infrastrukturu a digitalizaci. Tato neschopnost nastavit smysluplné priority je politováníhodná.“

  • Education at a Glance 2018 ke stažení ZDE.

Přečtěte si celý článek

14. září 2018, v Praze – Jak používat Wikipedii ve výuce, jak se rozvíjí kultura sdílení mezi učiteli nebo jak využívat otevřená data ve výuce. To jsou konkrétní příklady, které lze najít v nové brožuře Aliance pro otevřené vzdělávání, která je určena nejen učitelům, ale i dalším vzdělavatelům a široké veřejnosti. Cílem brožury je ukázat dobré příklady praxe z otevřeného vzdělávání a jejich praktické využití.

Brožura Příklady dobré praxe je manuálem, jak lze otevřené vzdělávací zdroje (z angl. Open Educational Resources – OER) použít při výuce či tvorbě vzdělávacích materiálů. Na vývoji brožury se podílela Aliance pro otevřené vzdělávání s redakcí online magazínu Rodiče vítáni, s Ondřejem Neumajerem z Katedry informačních technologií a technické výchovy PedF UK. Čtenáři se dozví, jak lze ve vzdělávání používat veřejnou licenci Creative Commons, kde najít nejlepší učitelskou inspiraci nebo zásady vytváření materiálů tak, aby je mohli používat i senioři či lidé s poruchami zraku.

Rozšíření otevřených vzdělávacích zdrojů (OER) je důležité pro všechny, kteří se potřebují celoživotně vzdělávat. OER jsou zdarma a umožňují další úpravy a následné sdílení. Pomáhají tak i ke snížení nerovnosti v přístupu ke vzdělávacím zdrojům. Podpora otevřených vzdělávacích zdrojů je dokonce i uvedena jako první ze sedmi opatření vládou schválené Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020.

Brožura ukazuje  konkrétní inspirativní příklady jak více využívat inovativní metody a moderní technologie ve vzdělávání. Využívání moderních metod či digitálních zařízení však není cílem, ale prostředkem změny ve vzdělávání,” vysvětluje Tamara Kováčová, koordinátorka projektu Otevřené vzdělávání z organizace EDUin.

Brožura je volně ke stažení na webu www.otevrenevzdelavani.cz.

 

Přečtěte si celý článek

Publikujeme otevřený dopis Aliance pro otevřené vzdělávání, EDUin, Open Content a asociace Communia, adresovaný českým europoslankyním a europoslancům ve věci navrhované legislativní úpravy směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu.

Otevřený dopis europoslankyním a europoslancům:

Praha, 11. září 2018

Vážená paní europoslankyně, vážený pane europoslanče,

jménem Aliance pro otevřené vzdělávání, EDUin, Open Content a jménem mezinárodní komunity vzdělavatelů sdružených v asociaci Communia, se na Vás opět obracím ohledně hlasování o budoucím osudu směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Ta bude znovu projednávána v plénu Evropského parlamentu ve středu 12. září 2018, a obracíme se na Vás mimo jiné proto, abychom podpořili stávající českou výjimku pro užití díla ve vzdělávání, která je jednou z nejširších v Evropě a o kterou rozhodně nechceme přijít.

Jsme velmi znepokojeni stávajícím zněním především článku 4, který se zabývá přímo vzděláváním a je problematický mimo jiné v následujících oblastech:

  • Dovoluje aplikovat výjimku výhradně “vzdělávacím institucím” (educational establishment) a tím zcela pomíjí klíčové vzdělávací aktivity, které se odehrávají mimo tradiční školu (jako jsou například vzdělávací aktivity knihoven a muzeí či volnočasové aktivity), ačkoli je tento typ vzdělávání na vzestupu.
  • Výjimka se v digitálním prostoru vztahuje pouze na zabezpečená elektronická prostředí těchto vzdělávacích institucí. Tedy uvedené materiály by nebyly dostupné širší skupině zájemců o vzdělávání nebo například i rodičům školních dětí.

Ve stávajících debatách nad vysoce kontroverzními články 11 a 13, které prakticky způsobují cenzuru internetu, zapadá zcela nepřijatelné znění článku 4, který se zabývá právě vzděláváním. Politická reprezentace tvrdí, že vzdělávání je priorita – nedovolme tedy, aby prošlo znění článku 4, které může ohrozit stávající českou možnost užívat autorskoprávně chráněná díla ve vzdělávání.

Vážená paní europoslankyně a vážený pane europoslanče, tímto Vás žádáme, abyste v hlasování 12. září hlasovali pro: a) blok toho, co se podařilo již vyjednat v rámci JURI (pozměňovací návrhy č. 1 až 86), b) pro pozměňovací návrh č. 108 a č. 117 (které rozšiřují výčet institucí, situací a rozšiřují okruh uživatelů, které mohou autorskoprávní výjimku ve vzdělávání využít). Tyto pozměňovací návrhy ovlivní využívání internetu pro vzdělávání. Zároveň tímto Vaším hlasováním podpoříte stávající českou autorskoprávní výjimku pro vzdělávání.

S úctou, Martina Kaděrová, výkonná ředitelka EDUin

Další informace k tématu naleznete zde:

1) Seznam všech pozměňovacích návrhů ke středečnímu hlasování naleznete zde: http://www.europarl.europa.eu/plenary/fr/report-details.html?reference=A8-0245-2018

2) Kampaň Communie k článku 4: https://www.copyrightforeducation.eu/

4) Shrnutí problému a možné akce k článkům 11 a 13. https://zachraninternet.cz/

5) Celá směrnice v původní verzi v češtině: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52016PC0593

6) Doslovné citace předkládaných pozměňovacích návrhů č. 108 a č. 117:

Pozměňovací návrh číslo 108, kde se navrhuje rozšíření Bodu odůvodnění 16 o tento text: The exception or limitation should be understood as covering: the use for educational purposes of works and other protected content by museums, libraries, training companies or those providing training for their staff; situations where a secure electronic network exists that can be accessed only by pupils, students, parents, guardians and teaching staff; conferences, workshops and other educational events organised outside the educational institution; open educational resources, open learning communities and open and distance learning courses;

Pozměňovací návrh číslo 117, kde se navrhuje vložení nového odstavce 4a:

4a.       The arrangements set out in this article shall apply to the use of protected material within the cultural heritage institutions or over a secure electronic network that can be accessed only by users belonging to those institutions. The provisions of this article shall also apply to training companies or those providing training for their staff; to situations where a secure electronic network exists that can be accessed only by pupils, students, parents, guardians and teaching staff; to conferences, workshops and other educational events organised outside the educational institution; to open educational resources, open learning communities and open and distance learning courses;

 

Přečtěte si celý článek

Publikujeme otevřený dopis Aliance pro otevřené vzdělávání, EDUin, Open Content a asociace Communia, adresovaný českým europoslankyním a europoslancům ve věci navrhované legislativní úpravy směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu.

Otevřený dopis europoslankyním a europoslancům:

Praha, 11. září 2018

Vážená paní europoslankyně, vážený pane europoslanče,

jménem Aliance pro otevřené vzdělávání, EDUin, Open Content a jménem mezinárodní komunity vzdělavatelů sdružených v asociaci Communia, se na Vás opět obracím ohledně hlasování o budoucím osudu směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Ta bude znovu projednávána v plénu Evropského parlamentu ve středu 12. září 2018, a obracíme se na Vás mimo jiné proto, abychom podpořili stávající českou výjimku pro užití díla ve vzdělávání, která je jednou z nejširších v Evropě a o kterou rozhodně nechceme přijít.

Jsme velmi znepokojeni stávajícím zněním především článku 4, který se zabývá přímo vzděláváním a je problematický mimo jiné v následujících oblastech:

  • Dovoluje aplikovat výjimku výhradně “vzdělávacím institucím” (educational establishment) a tím zcela pomíjí klíčové vzdělávací aktivity, které se odehrávají mimo tradiční školu (jako jsou například vzdělávací aktivity knihoven a muzeí či volnočasové aktivity), ačkoli je tento typ vzdělávání na vzestupu.
  • Výjimka se v digitálním prostoru vztahuje pouze na zabezpečená elektronická prostředí těchto vzdělávacích institucí. Tedy uvedené materiály by nebyly dostupné širší skupině zájemců o vzdělávání nebo například i rodičům školních dětí.

Ve stávajících debatách nad vysoce kontroverzními články 11 a 13, které prakticky způsobují cenzuru internetu, zapadá zcela nepřijatelné znění článku 4, který se zabývá právě vzděláváním. Politická reprezentace tvrdí, že vzdělávání je priorita – nedovolme tedy, aby prošlo znění článku 4, které může ohrozit stávající českou možnost užívat autorskoprávně chráněná díla ve vzdělávání.

Vážená paní europoslankyně a vážený pane europoslanče, tímto Vás žádáme, abyste v hlasování 12. září hlasovali pro: a) blok toho, co se podařilo již vyjednat v rámci JURI (pozměňovací návrhy č. 1 až 86), b) pro pozměňovací návrh č. 108 a č. 117 (které rozšiřují výčet institucí, situací a rozšiřují okruh uživatelů, které mohou autorskoprávní výjimku ve vzdělávání využít). Tyto pozměňovací návrhy ovlivní využívání internetu pro vzdělávání. Zároveň tímto Vaším hlasováním podpoříte stávající českou autorskoprávní výjimku pro vzdělávání.

S úctou, Martina Kaděrová, výkonná ředitelka EDUin

Další informace k tématu naleznete zde:

1) Seznam všech pozměňovacích návrhů ke středečnímu hlasování naleznete zde: http://www.europarl.europa.eu/plenary/fr/report-details.html?reference=A8-0245-2018

2) Kampaň Communie k článku 4: https://www.copyrightforeducation.eu/

4) Shrnutí problému a možné akce k článkům 11 a 13. https://zachraninternet.cz/

5) Celá směrnice v původní verzi v češtině: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52016PC0593

6) Doslovné citace předkládaných pozměňovacích návrhů č. 108 a č. 117:

Pozměňovací návrh číslo 108, kde se navrhuje rozšíření Bodu odůvodnění 16 o tento text: The exception or limitation should be understood as covering: the use for educational purposes of works and other protected content by museums, libraries, training companies or those providing training for their staff; situations where a secure electronic network exists that can be accessed only by pupils, students, parents, guardians and teaching staff; conferences, workshops and other educational events organised outside the educational institution; open educational resources, open learning communities and open and distance learning courses;

Pozměňovací návrh číslo 117, kde se navrhuje vložení nového odstavce 4a:

4a.       The arrangements set out in this article shall apply to the use of protected material within the cultural heritage institutions or over a secure electronic network that can be accessed only by users belonging to those institutions. The provisions of this article shall also apply to training companies or those providing training for their staff; to situations where a secure electronic network exists that can be accessed only by pupils, students, parents, guardians and teaching staff; to conferences, workshops and other educational events organised outside the educational institution; to open educational resources, open learning communities and open and distance learning courses;

 

Přečtěte si celý článek

Praha, 31. srpna – Před začátkem nového školního roku se sešli zástupci EDUin s premiérem ČR Andrejem Babišem. Ze schůzky vzešel požadavek premiéra zformulovat návrh konkrétních kroků potřebných k rozvoji vzdělávacího systému v ČR. EDUin návrh premiérovi obratem poskytl, jeho znění publikujeme.

Návrh vychází z dalších analytických materiálů, které EDUin zpracoval (Audit vzdělávacího systému v ČR, Vzdělávání především). Jednotlivá opatření jsou doplněna o možná konkrétní řešení. Za klíčová témata pro zbytek mandátu současné vlády považuje zejména:

  • Vytvoření jasné vize. V české vzdělávací politice dlouhodobě chybí koncepce rozvoje, stávající koncepce nejsou naplňovány (Strategie vzdělávací politiky v ČR do roku 2020, Strategie digitálního vzdělávání). Rychlost technologických, ekonomických a společenských změn činí tento požadavek urgentním.

Příklad řešení: Vytvoření Národní rady pro vzdělávání sestavené z expertů.

  • Informace a data. Česká vzdělávací politika musí být postavena na práci s dostupnými daty, která dokážou popsat stav systému v jeho jednotlivých částech a vrstvách. Dosavadní nahodilost opatření vytváří riziko negativních nebo alespoň neurčitých dopadů (příkladem mohou být státní maturity a jednotné přijímací zkoušky, zavedení plošné povinnosti posledního roku předškolního vzdělávání atp.).

Příklad řešení: Vznik samostatné analytické instituce pod MŠMT.

  • Investice do vzdělávání. Není možné provádět úspěšně jakákoliv opatření, nedojde-li k navýšení investic do v mezinárodním srovnání hrubě podfinancovaného vzdělávacího systému v ČR.

Příklad řešení: Postupné navýšení rozpočtu školství o 100 mld. Kč do roku 2021.

  • Ředitelé jsou klíč k dobrým školám. Na ředitelích závisí celkový rozvoj školy. Je třeba je transparentně vybírat, na základě skutečných kvalifikačních kritérií (nikoli na základě vztahu ke zřizovateli či na základě politické objednávky), lépe odměňovat, posilovat jejich roli pedagogických lídrů a manažerů. Práce s učiteli je jejich primární povinnost.

Příklad řešení: Novela konkurzní vyhlášky posilující slovo výběrové komise a odborníků v ní.

  • Atraktivita učitelství a kvalita učitelů. ČR stojí před urgentním problémem nedostatku učitelů, často již hmatatelného. Úroveň učitelů je kontroverzní otázkou, na níž se názory rozcházejí, jednotné jsou však v potřebě výrazného navýšení jejich platů, i za stávající situace.

Příklad řešení: Otevření zákona o pedagogických pracovnících pro absolventy VŠ, kteří nestudovali učitelství.

  • Změna obsahu a struktury vzdělávání. Není nadále možné učit desítky let starý obsah metodami ještě staršími. Svět se nenávratně změnil, vzdělávat máme pro budoucnost.

Příklad řešení: Změna struktury středních škol s důrazem na posílení všeobecné složky vzdělávání; reforma maturit ve smyslu společné zkoušky středoškolského minima a přechodu k projektovému ověřování dovedností a znalostí.

Kompletní návrh najdete ZDE.

Bob Kartous, analytik a vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Můžeme premiérovi navrhovat prokazatelně dobrá řešení s dopadem v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu. Bez investic se ale jejich efekt nedostaví. Řečeno zemědělskou metaforou, jíž by pan premiér mohl rozumět, semínko zasazené do vyprahlé půdy nevzklíčí.“

Přečtěte si celý článek

Praha, 16. srpna – Organizace EDUin není placená společností Google. Vymezení se proti evropské směrnici na ochranu autorských práv nebylo nijak motivováno zájmy této společnosti. Jako koordinátor Aliance pro otevřené vzdělávání má EDUin přímou povinnost vyjadřovat se k podobným tématům. Námitky vůči formulaci směrnice směřují zcela jednoznačně směrem k omezování využití obsahu internetu pro vzdělávací účely, jak konstatuje a dokladuje inkriminovaná tisková zpráva. EDUin tímto využívá žalostné úrovně žurnalistické práce serveru Info.cz, aby připomenul komplikace, které směrnice přináší otevřenému vzdělávání.

Z konspiračního článku, publikovaného serverem Info.cz, který se věnuje údajnému spolčení mezi společností Google a „placenými neziskovými organizacemi“, lze abstrahovat následující: Google platí v ČR neziskové organizace; tyto neziskové organizace proto hájí jeho zájmy; jedním z nich je snaha odvrátit přijetí evropské směrnice o ochraně autorských práv; organizace EDUin proto vydala tiskovou zprávu, která tuto směrnici kritizuje.

Tyto závěry jsou vyvozeny na základě tvrzení, že společnost Google je donorem EDUin a že „neziskovky mají ze směrnice výjimku“. Samotná premisa je nepravdivá, neziskové organizace žádnou komplexní výjimku v rámci pravidel nastavených uvedenou směrnicí nepožívají. Text manipuluje čtenáře ve věci vztahu mezi společností Google a EDUin. Google v roce 2014 finančně podpořil kampaň Česko mluví o vzdělávání, kterou EDUin organizoval. Od té doby využívá EDUin pouze nefinanční podpory dosažitelné pro jakoukoliv neziskovou organizaci v ČR. EDUin tedy není placen Googlem. Zájmy otevřeného vzdělávání, které zastupuje, mohou být od zájmů Googlu zcela odlišné.

Směrnice prokazatelně koliduje s možností využívat volně obsah internetu ke vzdělávacím účelům. EDUin je organizací, která se zabývá vzděláváním a je zároveň koordinátorem Aliance pro otevřené vzdělávání (což autor článku zamlčuje), jež je přímo dedikována věnovat se tomuto tématu, nutně muselo dojít k tomu zaujmout ke směrnici stanovisko. Využíváme proto příležitosti a znovu připomínáme, v čem směrnice komplikuje vzdělávání:

  • Návrh směrnice dovoluje aplikovat výjimku výhradně “vzdělávacím institucím”, aktivity těch, kteří nemají tento status (všichni ostatní, rodiče, samotní učitelé, děti mimo škol atp.) pomíjí.
  • Výjimka se vztahuje na zabezpečená elektronická prostředí těchto vzdělávacích institucí.
  • Směrnice upřednostňuje užívání materiálů na základě licenční smlouvy (finanční nároky).

Detail jednotlivých argumentů najdete v níže odkazované tiskové zprávě.

Bob Kartous, analytik a vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Poslouchal jsem nedávno vystoupení Libuše Šmuclerové, ředitelky společnosti Czech news center (CNC), provozovatele serveru Info.cz. Jedním z vážných problémů, kterými současné provinční mediální společnosti trpí, je dle ní konkurence velkých technologických společností a změny, které digitální dimenze přinesla médiím. Společnost Google byla jmenována jako jedna z těch, která údajně společnosti paní Šmuclerové snižuje tržby. Paní Šmuclerová v souvislosti s tímto trendem apelovala na přítomné, že je nutné zachovat existenci profesionálních médií, zatížených novými ekonomickými podmínkami. Je jistě legitimní bavit se o tom, jak se mění podmínky vytváření a šíření informací. Mediálním domům typu CNC však v žádném ohledu nepomůže, budou-li produkovat nekvalitní, manipulativní a konspirační obsah. Takové aktivity podrývají důvěryhodnost apelu paní ředitelky. Děkujeme nicméně za možnost připomenout téma v jeho podstatných souvislostech. Nadále budeme takových příležitostí využívat.“

  • Tisková zpráva EDUin k evropské směrnici na ochranu práv autorských, v souvislosti kolize s principem otevřeného vzdělávání ZDE.

Přečtěte si celý článek

Nová data byla zveřejněna se zpožděním a v podobě, která znemožňuje efektivní práci. Nové vedení Cermatu pokračuje starou cestou.

Praha, 15. srpna – MŠMT v loňském roce rozhodlo na návrh Cermatu, že data z každého kola maturit budou dostupná na stránkách novamaturita.cz. Data z jarního kola maturit mají být k dispozici vždy od 31. července. Ta letošní byla publikována se zpožděním a v podobě, jež neumožňuje zjistit ani základní informace, které by nás o výsledcích maturit měly zajímat.

Iniciativa Maturitní data – odtajněno v minulosti opakovaně upozorňovala na důležitost pravidelného zveřejňování částečně anonymizovaných prvotních maturit dat. Částečná anonymizace znamená, že se nedozvíme výsledky konkrétního žáka a konkrétní školy, ale z datového souboru bude možné zjišťovat například to, jak každou úlohu řešili nejslabší žáci, ve kterých úlohách se výrazněji liší úspěšnost chlapců a dívek, jak dopadají jednotlivé obory a skupiny škol. Šlo by tedy o data, v nichž zůstane zachována informace o pohlaví žáka a jeho příslušnosti ke skupině studijních oborů.

Data, která Cermat letos se zpožděním publikoval, však nelze považovat za anonymizovaná data, nýbrž jen za data velmi hrubě agregovaná. Z informací pořízených za veřejné prostředky Cermat dovoluje uživatelům zjistit třeba u výběrové úlohy vlastně jen to, kolik procent maturantů vybralo nabídku A, kolik procent nabídku B atd. Dozvědět se třeba to, zda textu rozumějí lépe žáci, kteří méně chybují v pravopisu, už možné není.

Ilustrativním příkladem uživatelské nevstřícnosti je fakt, že v datech nejsou podle klíče správných odpovědí označeny správné položky. Cermat je nepochybně označené měl, neboť s jejich pomocí počítá každému maturantovi jeho výsledek v testu. Musel je tedy záměrně odstranit. To asi nelze interpretovat jinak než jako snahu ztížit či znechutit případným zájemcům práci s daty. V nejlepším případě pak jako neomluvitelnou laxnost.

Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, řekl: Čekal jsem, že po třech ročnících naléhání a s novou ředitelkou konečně Cermat sám zveřejní částečně anonymizovaná prvotní data, v nichž bude údaj o skupině učebních oborů a pohlaví žáka, aby bylo možné zjistit například to, které úlohy dělaly největší potíže nejslabším žákům. Ať mohou spolu s učiteli pracovat na zlepšení. Z těchto dat to však zjistit nelze. Musím konstatovat, že politika Cermatu se nijak nezměnila. Nadále utajuje i informace, o nichž už ví, že je na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím stejně vydat musí. A dokonce mnohem dříve než 31. července.“

Přečtěte si celý článek

Materiál s příklady fungující dobré praxe ve vzdělávání připravilo 19 organizací, které se snaží zlepšit české vzdělávání.

Praha 20.července – EDUin společně s dalšími organizacemi činnými ve vzdělávání sesbíral dobrou vzdělávací praxi v celé ČR a vypracoval materiál, který nyní předkládá politickým stranám a také nezávislým starostům v menších obcích. Materiál Vzdělávání přede-vším v každém regionu ČR ukazuje možnosti, jak zlepšit vzdělávání přímo v jejich městě anebo obci a vychází z míst, kde už se taková změna daří. Říká, že regionálního zlepšení se dá dosáhnout i za stávajícího systému a legislativy, ale podmínkou je chtít na změně pracovat. Před prázdninami proběhla jednání se zástupci politických stran o tom, do jaké míry jsou návrhy totožné s jejich vlastní zkušeností a které nové postupy a možnosti by rádi využili ve svých volebních programech, a hlavně praxi po volbách. Momentálně se jejich prostřednictvím šíří do regionů. Do jeho šíření a tlaku na politiky se mohou zapojit přímo i rodiče, kteří si přejí změnu.

Navržená opatření pocházejí z různých míst a jsou ověřena praxí konkrétních škol, radnic a organizací. Materiál dělí možná zlepšení do šesti klastrů:

  • Jak připravovat včas strategie i cesty k jejich naplnění
  • Jak podporovat školy a učitele
  • Jak podporovat ředitele
  • Jak pečovat o nejmenší a jejich rodiče
  • Jak komunikovat s rodiči
  • Jak podporovat celoživotní vzdělávání, neformální vzdělávání a komunitní život škol

Skupina organizací Vzdělávání přede-vším vychází ze skutečností, které charakterizují současný stav vzdělávání v ČR. Výrazné podfinancování a nízká adaptabilita systému, nedostatek kvalitních ředitelů i učitelů, nízká motivace dětí ke vzdělávání, malá společenská poptávka po změnách. Již loni před parlamentními volbami zveřejnila tato skupina návrh pilířů vzdělávací politiky, o které by se měla opírat současná vláda a novým dokumentem směřujícím ke změnám v regionech pokračuje ve své práci na změně českého vzdělávání.

Naše vize se opírá o tři body:

  • Zvýšení podpory učitelů a ředitelů
  • Zachování toho, co je prospěšné a funkční
  • Revizi toho, co vzdělávání škodí a snahu zabránit takovým systémovým změnám

Dlouhodobě předkládáme tuto strategii:

  • Chceme stavět na trojúhelníku ředitel – učitel – kvalita. Bez zvýšení platů není možné zvyšovat nároky, a tedy očekávat pozitivní změnu. Nástroje k hodnocení kvality už existují, využijme je.
  • Otevřeme školu světu: VŠ absolventům, kteří chtějí učit, pestrosti škol, neformálnímu vzdělávání. S cílem vzdělávat a vychovávat k odpovědnosti a k demokracii. Nutnou podmínkou je odstranění politizace ředitelských pozic.
  • Měníme systém vědomě, informovaně a cíleně. Revidujme kontroverzní systémové kroky (státní maturity, jednotné přijímací zkoušky, omezování neveřejných škol atp.). Analyzujme a zpřístupňujme dostupná data o vzdělávání. Inspirujme se v zahraničí.

Olga Žáková, koordinátorka kampaně Vzdělávání přede-vším, EDUin, řekla: „Jde nám o nastartování uvažování, že měnit situaci ve školách v regionech lze. A to i při těžkopádnosti změn na úrovni celého systému. A že můžeme a máme se co učit od sebe navzájem. Vybrat si i jedno malé konkrétní zlepšení a realizovat jej dává smysl.“

Inspirace pro dobrý volební program i praxi po volbách

Nabízíme vám materiál Vzdělávání před-vším v každém regionu ČR, který přináší inspiraci konkrétních existujících příkladů dobré praxe ve vzdělávání, které lze úspěšně realizovat přímo na komunální úrovni.

Zobrazit ve formátu PDFLepší vzdělávání chci u nás taky!

Přečtěte si celý článek

Praha, 19. července – Po získání důvěry by měla vláda Andreje Babiše začít naplňovat své programové prohlášení. Jeho koncepce, struktura a obsah z hlediska vzdělávání neakcentují dostatečně významnější změny, před nimiž vzdělávací systém, ekonomika a celá česká společnost stojí. V této podobě je vzdělávání podhodnoceno. Stručné hodnocení přinášíme v tiskové zprávě.

Celkové postavení vzdělávání z hlediska priorit:

  • Preambule ignoruje vzdělávání jako prioritu vlády.
  • Vzdělávání není obsaženo v 6 strategických cílech vlády a není ani zmíněno.
  • Pořadí vzdělávání za „digitalizací státu“ nepřímo snižuje jeho význam pod úroveň technokratických řešení.

Pozitiva vládního programového prohlášení:

  • Měřitelný slib zvýšení učitelských platů na 150 % současné průměrné mzdy.
  • Slib nezavádět školné.
  • Proklamace o otevřenosti českého vzdělávání, individuálního přístupu k žákům, snižování byrokracie, posilování role ředitelů, nicméně bez měřitelných závazků a často v rozporu s realitou.

Negativa vládního programového prohlášení:

  • V souladu s nízkou prioritou vzdělávání v prohlášení chybí závazek podstatně zvýšit celkovou investici do vzdělávacího systému, nejen na platy podhodnocených učitelů.
  • Chybí návrh na restrukturalizaci středního školství, jehož podoba je reliktem historie a omezuje rozvoj české společnosti.
  • Chybí návrh na potřebu transformovat významným způsobem obsah vzdělávání od mateřské po střední školu v rámci probíhající revize rámcových vzdělávacích programů.
  • Chybí zcela návrh, jak řešit problém rostoucích regionálních rozdílů v rámci vzdělávání.
  • Chybí návrh na meziresortní programy v oblasti vzdělávací a sociální podpory pro nejvíce ohrožené děti a rodiny.
  • Chybí zcela návrh, jak se vyrovnat s rychle se blížícím dopadem automatizace na český pracovní trh v oblasti vzdělávání dětí i dospělých.
  • Alibismus ve věci zajištění míst v mateřských školách a v otázce inkluze.

Bob Kartous, analytik a vedoucí komunikace EDUin, řekl: „I přes jistá pozitiva převládá obava, že vzdělávání zůstane podružným resortem bez patřičné pozornosti, na úkor zástupných (bezpečnost, která je v ČR na jedné z nejvyšších úrovní na světě) či mnohem méně důležitějších (digitalizace). Závěry a doporučení Auditu vzdělávacího systému v ČR jsou obsaženy jen částečně. Věříme ale, že to není definitivní stav a že lze řadu podstatných kroků do vládní agendy dostat. Jen je třeba, aby vláda začala konečně poslouchat hlasy poukazující na stále varovnější zanedbání nejdůležitější investiční oblasti, jak z hlediska ekonomického, tak i kulturního a společenského.“

Přečtěte si celý článek

Publikujeme otevřený dopis Aliance pro otevřené vzdělávání, EDUin, Open Content a asociace Communia adresovaný českým europoslankyním a europoslancům ve věci navrhované legislativní úpravy směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu.

Praha, 26. června 2018

Vážená paní europoslankyně, vážený pane europoslanče,

jménem Aliance pro otevřené vzdělávání, EDUin, Open Content a jménem mezinárodní komunity vzdělavatelů sdružených v asociaci Communia se na Vás s důvěrou obracím ohledně hlasování o budoucím osudu směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Ta bude projednávána v plénu Evropského parlamentu ve středu 4. července 2018, a to mimo jiné proto, abychom udrželi stávající českou výjimku pro užití díla ve vzdělávání, která je jednou z nejširších v Evropě a o kterou rozhodně nechceme přijít.

Jsme velmi znepokojeni stávajícím zněním především článku 4, který se zabývá přímo vzděláváním a je problematický v následujících oblastech:

  • Dovoluje aplikovat výjimku výhradně “vzdělávacím institucím” (educational establishment) a tím zcela pomíjí klíčové vzdělávací aktivity jednotlivců či neziskových organizací, které často navíc poskytují neformální nebo celoživotní vzdělávání či sdružují komunity učících se učitelů a ostatních.
  • Výjimka se v digitálním prostoru vztahuje pouze na zabezpečená elektronická prostředí těchto vzdělávacích institucí. Tedy uvedené materiály by nebyly dostupné širší skupině zájemců o vzdělávání nebo například i rodičům školních dětí.
  • Směrnice upřednostňuje užívání materiálů na základě licenční smlouvy, oproti užívání na základě autorskoprávní výjimky. To výrazně omezuje použitelnost materiálů, klade neúměrné nároky na vzdělavatele, vytváří další finanční nároky na zdroje z veřejných rozpočtů, dramaticky navyšuje administrativní zátěž a celkově snižuje možnost přístupu ke vzdělávacím zdrojům.

Nicméně, nejen článek 4 je kritický. Pro vzdělávání je zjevnou komplikací i stávající znění článku 13, který počítá se zavedením filtrů nahrávaného obsahu, které negativně ovlivní svobodné sdílení informací a svobodu internetu jako takového. Výjimky v tomto článku například nepočítají s moderními komunitami učitelů, kteří se vzdělávají navzájem, sdílí společně materiály, a které fungují jako neziskové organizace či nemají právní status.

Článek 11, zavádějící poplatek za citování, představuje pro vzdělávací organizace velkou právní nejistotu ve vztahu k přístupu ke zprávám a informacím. Hrozí například, že budou vyžadovány speciální licence pro linkování na novinářský obsah, i když to bude pro vzdělávací účely. Jako problematický vnímáme i článek 3 o vytěžování dat a informací, který podle našeho názoru není dostatečně ambiciózní, a výjimky pro vzdělávací instituce jsou jen velice omezené.

Ve stávajících debatách nad vysoce kontroverzními články 11 a 13, které prakticky způsobují cenzuru internetu, zapadá zcela nepřijatelné znění článku 4, který se zabývá právě vzděláváním. Politická reprezentace tvrdí, že vzdělávání je priorita – nedovolme tedy, aby prošlo stávající znění článku 4, které mimo jiné přímo ohrožuje stávající českou možnosti užívání autorskoprávně chráněných děl ve vzdělávání.

Vážená paní europoslankyně a vážený pane europoslanče, tímto Vás žádáme abyste v hlasování 4. července nepodpořili mandát právního výboru Evropského parlamentu (JURI) k dalšímu vyjednávání o této směrnici a nepodpořili tak stávající znění článků 3, 4, 11 a 13, které ovlivní využívání internetu nejen pro vzdělávání, a zároveň jste tímto Vaším hlasováním zajistili udržení české autorskoprávní výjimky pro vzdělávání v současném rozsahu.

S úctou, Martina Kaděrová, výkonná ředitelka EDUin

Další informace k tématu naleznete zde:

1) Kompletní aktuální znění článku 4 najdete zde:
https://www.communia-association.org/wp-content/uploads/2018/06/Legal-Affairs-Committee-Education-Exception-1.pdf?utm_source=Education+Communia&utm_campaign=54bb3b6f82-EMAIL_CAMPAIGN_2018_06_20_02_06&utm_medium=email&utm_term=0_f9f416438c-54bb3b6f82-43713923

2) Detailnější pozice Communia směrem k problematice licencí:
https://www.communia-association.org/2018/06/20/juri-vote-results-better-educational-exception-poisoned-pill-within/

3) Kampaň Communie ke článku 4: https://www.copyrightforeducation.eu/

4) Shrnutí problému a možné akce je článkům 11 a 13. https://zachraninternet.cz/

5) popis problémů spojených se článkem 13 například zde: https://www.lupa.cz/clanky/reforma-copyrightu-a-clanek-13-zpusob-jak-znicit-dnesni-podobu-internetu/

6) Celá směrnice v češtině: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52016PC0593

 

Přečtěte si celý článek

Praha, 15. června – Ve čtvrtek 14. června proběhlo slavnostní vyhlášení vítězů prvního ročníku GTP CR. Z 10 finalistů vybrala odborná porota 3 vítěze. Ocenila u nich především jejich snahu být dětem dobrým průvodcem –  učit je samostatnosti, propojovat učivo s aktuálními globálními tématy a snažit se vést děti k pochopení souvislostí přes jejich vlastní prožitek.

Slavnostním večerem vyhlášení prvního ročníku ceny pro inspirativní učitele působící na základních a středních školách provázela všechny přítomné moderátorka Ester Janečková. Tři vítězové obdrželi šek v hodnotě 50.000 Kč, poukázku na odběr her pro školu, na které působí, v hodnotě 20.000 Kč od hlavního partnera ceny společnosti Albi a stromeček jabloně, jejíž budoucí plody symbolizují výsledky jejich práce. Vítězka, kterou vyhlásil zakladatel společnosti Albi Antonín Kokeš, navíc obdržela poukaz na zahraniční stáž v hodnotě 30.000 Kč a nově také pomyslnou korunu – skleněný vavřínový věnec od scénografa a skláře Ricarda Hoinheffa.

 

Vítězkou prvního ročníku ceny GTP CR se stala Kateřina Vrtišková ze ZŠ Jílové u Prahy. Porotu oslovila její zacílená a relativně náročná výuka, organizována tak, aby se děti učily samy objevovat svět a mohly pracovat svým individuálním tempem. Z hodiny, kterou měli porotci možnost zhlédnout, bylo evidentní, že žáci se učí s radostí, mají nadstandardní návyky a dovednosti, dokáží pracovat samostatně i ve skupině, domlouvat se mezi sebou a respektovat se.

Na druhém místě se umístila Petra Šubrtová ze ZŠ Petřiny sever. Předseda odborné poroty Lumír Al-Dabagh vyzdvihl především způsob její výuky – to, jakým způsobem předkládá dětem náročná témata, jak je propojuje s jejich životem, nezjednodušuje je, nechává je dětem zažít a usiluje o to, aby je dokázaly pochopit přes vlastní prožitek, což v sobě skrývá osobnostně-sociálně, resp. morálně rozvojový potenciál.

Třetí místo, které vyhlásila ředitelka EDUinu Martina Kaděrová, obsadila Kateřina Sládková ze ZŠ Za Nadražím z Českého Krumlova. Porota ocenila, jakým způsobem dokáže při výuce propojit téma globálních změn se čtenářským cílem a formou skupinové práce zapojit všechny žáky do zvolených aktivit, které směřují k danému cíli lekce. Zaujala ji konstruktivisticky pojatá výuka, při níž byl kladen důraz na vyjádření vlastního názoru dětí.

Hana Matoušů, koordinátorka pro GTP CR, EDUin, shrnula vyhlášení prvního ročníku  ceny GTP CR: “ Těší nás, že se nám daří cenu GTP CR etablovat v rámci odborné i laické veřejnosti a že je vnímána jako ocenění učitelské profese, což symbolicky ukázalo i závěrečné standing ovation, kterým všichni přítomní bouřlivě poděkovali letošním finalistům. Ti se, bez ohledu na to, jaký předmět a jak staré žáky vyučují, shodují na tom, že tím nejdůležitějším, co chtějí svým žákům předat, jsou morální hodnoty, schopnost samostatného úsudku a zájem o dění kolem nich.“

Přečtěte si celý článek

Známe výherce soutěže školních webů sCOOL web 2018, v kategorii středních škol zvítězila Střední škola polytechnická v Brně

Praha, 7. června 2018 – Ve čtvrtém ročníku soutěže byly odbornou porotou i veřejností oceněny nejlepší webové prezentace základních a středních škol. Oceněny byly nejen profesionálně zpracované weby ale i díla učitelů a ředitelů.

Kritéria, podle kterých jsou školní weby hodnocené, sledují nejen uživatelskou přívětivost, bezpečnost a grafické zpracování webových stránek, ale především otevřenost školy vůči veřejnosti, tedy jejich obsahovou část.

Odborná porota oceňovala především přehlednou strukturu webu a schopnost oslovit nejen své žáky a rodiče, ale i širokou veřejnost. K tomu mimo jiné přispívají autentické fotografie a texty ilustrující život ve škole nebo například reference. Mezi klíčové faktory patří také responzivita stránek, tedy jejich zobrazování na mobilních zařízeních, a snadná dohledatelnost základních informací jako je kontakt na ředitele. Mezi nejčastější nešvary školních webů patří stránky s dlouhými nestrukturovanými texty či nepřehledná navigace.

Do čtvrtého ročníku soutěže se přihlásilo 126 škol, počet zájemců rok od roku stoupá. V kategorii středních škol v počtu přihlášených a často i v kvalitě webů převažují střední odborné školy a učiliště nad gymnázii, které o studenty nemají nouzi. V kategorii neúplně organizovaných škol je vidět nárůst nově vznikajících komunitních škol. Webová prezentace tak kromě komunikačního nástroje mezi školou a rodiči žáků začíná plnit i roli marketingového nástroje.

Smyslem soutěže, která je pro školy zcela zdarma, je poskytnout zpětnou vazbu a pomoci tak k lepšímu webu co nejvyššímu počtu škol. Výsledky ukazují, že štědrý rozpočet nebo odborný zpracovatel webu nejsou ani podmínkou ani zárukou jeho kvality, ačkoliv při synergické spolupráci se školou mohou významně pomoci.

Výsledky sCOOL web 2018

Kategorie A (neúplně organizované ZŠ)
1. místo: Základní škola Na Pohodu
2. místo: Základní škola SMART š.p.o.
3. místo: Základní škola Navis

Kategorie B (plně organizované ZŠ)
1. místo: Základní škola Čelákovice, Kostelní 457, příspěvková organizace
2. místo: Základní škola a mateřská škola Proseč
3. místo: Základní škola a Mateřská škola Emy Destinnové

Kategorie C (střední školy)
1. místo: Střední škola polytechnická Brno, Jílová, příspěvková organizace
2. místo: Masarykova střední škola Letovice, příspěvková organizace, Tyršova 500/6
3. místo: Gymnázium Vincence Makovského se sportovními třídami Nové Město na Moravě

Cena veřejnosti
Tato cena byla vyhlášena na základě online hlasování, v němž bylo dohromady uděleno 6210 hlasů.

1.místo: Základní škola Čelákovice, Kostelní 457, příspěvková organizace (1426 hlasů)
2. místo: Základní škola a mateřská škola Proseč (466 hlasů)
3. místo: Základní škola Navis (353 hlasů)

Více o soutěži:www.scoolweb.cz

Miroslav Hřebecký, odborný garant soutěže, řekl: „V letošním roce se objevily školy, které přizvaly k tvorbě webu odborníky na marketing a na výsledku to bylo citelně znát. První a druhé místo v kategorii středních škol je jasným důkazem, že i řemesla se v dnešní době mohou prezentovat velmi atraktivně.”

Přečtěte si celý článek