Posts by EDUin

Na základě čerstvých informací z MŠMT o úloze 11 maturitního testu z matematiky upozorňujeme na čtyři klíčové problémy státní maturitní zkoušky

Praha, 18. června 2019 – Ministerstvo vyhovělo žádosti Oldřicha Botlíka z iniciativy Maturitní data – odtajněno a objasnilo, jak hodnotitelé Cermatu postupovali při vyhodnocování sporné úlohy v maturitním testu z matematiky. Na tomto základě upozorňujeme na čtyři klíčové problémy centralizované maturitní zkoušky, které se stále nepodařilo vyřešit.

Z odpovědi ředitele odboru středního a vyššího odborného vzdělávání a institucionální výchovy MŠMT Petra Bannerta vyplývá, že Cermat bodoval odpovědi na úlohu 11 jinak, než zveřejnil v klíči správných řešení. Neinformoval o tom členy schvalovacích komisí ani nedokáže sdělit, kolika  maturantů se změna týká a kolika maturantům neuznal další částečně správnou odpověď na úlohu 11. Upozorňujeme proto na čtyři systémová pochybení, která se dlouhodobě nedaří napravit.

  • Cermat nezpracovává odpovědi na podobné úlohy tak, aby mohl včas odhalit, že z hlediska maturantů není zadání jednoznačné. Všechny odpovědi, které autor úlohy pokládá za nesprávné, dostávají stejný kód – „podezřelý“ výsledek se tedy ztratí v množství ostatních a jeho dodatečné uznání vyžaduje vynaložení obrovského množství ruční práce.
  • Cermat nedodává schvalovacím komisím podklady v takové podobě, aby jim umožnil kvalifikované posouzení korektnosti testů. V tomto případě komise nedostaly ani informaci, že Cermat uznával také další odpověď, a někteří jejich členové dokonce veřejně popírali její správnost.
  • Cermat rozhoduje bez řádného odborného zdůvodnění, které odpovědi uzná a neuzná za správné. Fakticky tedy svévolně rozhoduje také o tom, kdo v maturitním testu propadne a nepropadne.
  • Cermat nezveřejňuje důležité informace včas, přitom by praxe otevřeného informování pomohla vyřešit mnohé spory výrazně rychleji. Debata o možných řešeních úlohy 11 mohla proběhnout ihned po zveřejnění testů, pokud by už v té době byl k dispozici klíč správných odpovědí se vzorovým řešením testu.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Dlouhodobě vyzýváme Cermat a ministerstvo školství, aby současně se zadáním testů byla zveřejněna i zdůvodnění správných odpovědí u jednotlivých úloh, klíč správných řešení a co nejdříve také anonymizovaná maturitní data. Kdyby nás vyslyšely, mohli jsme si ušetřit přetahování o to, zda zadání úlohy 11 bylo korektní a zda úloha poškodila maturanty. Místo toho jsme svědky, že Cermat na probíhající debatu vůbec nereagoval a ministerstvo ofi­ciálně sděluje, že příslušná data nejsou a ani nebudou k dispozici.“

Přečtěte si celý článek

Vítězi ceny pro inspirativní pedagogy pogratuloval ministr školství Robert Plaga

Praha, 11. června – Vyhlášení letošních vítězů ceny GTP CR proběhlo 10. června v prostorách Opera v Praze. Slavnostním večerem provedla všechny přítomné moderátorka Ester Janečková. Respekt a holt oceněným učitelům přišli vzdát kolegové, pedagogické osobnosti, partneři ceny i političtí představitelé. Vítězům pogratulovali ministr školství Robert Plaga, předseda senátního výboru zahrnujícího vzdělávání Jiří Drahoš a vrchní školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Vítěze letošního ročníku vybrala odborná porota z 10 finalistů, které v květnu navštívila během výuky v místech jejich působiště. To, že výběr nebyl jednoduchý, neboť všichni z finalistů jsou jedinečné pedagogické osobnosti, přiblížil i jeden z porotců, ředitel soukromé sportovní školy v Litvínově, Pavel Škramlík: „Během návštěv finalistů mám možnost se učit od těch nejlepších. Inspirují mě myšlenky excelentních učitelů, obdivuji jejich dovednosti, přístup a nadšení. Radostí je pro mě vždy setkání se skvělými osobnostmi a zážitek z výuky, která je promyšlená, smysluplná a rozvíjí každého žáka. Mají můj obdiv, protože svou práci dělají naplno a s láskou.“

  • Vítězem letošního ročníku ceny se stal Tomáš Chrobák ze Základní školy Baška u Frýdku-Místku. Cenu mu předali ministr školství mládeže a tělovýchovy Robert Plaga a generální ředitel O2 Czech Republic a.s. Jindřich Fremuth.

Porotu u vítěze oslovil především přístup založený na důvěře v děti a jejich schopnost převzít zodpovědnost za vlastní učení; aktivita na straně dětí, jejich schopnost respektovat se, učit se od sebe navzájem, pracovat samostatně i ve skupině a vedení dětí k popisné zpětné vazbě a sebehodnocení. Zároveň ocenila respektující přístup, využití metod formativního hodnocení a smysluplných metod a forem práce, kdy matematika je nejen cílem, ale i prostředkem k osvojení si dovedností.

(c) Kateřina Lánská

 

  • Druhé místo, na kterém se umístila Monika Olšáková ze Základní školy Janovice, vyhlásil předseda senátního výboru pro vzdělávání Jiří Drahoš společně s ředitelem Nadace České spořitelny Ondřejem Zapletalem.

Porotu u oceněné oslovil pedagogický konstruktivismus coby progresivní přístup k řízení učení žáků, jasně stanovený cíl hodiny a vlastní text připravený tak, aby se děti mohly učit samostatně i ve skupinách. Současně ocenila pečlivě zacílenou přípravu a promyšlený postup práce, předem stanovené důkazy o učení, respektující přístup, použití metod formativního hodnocení a důraz na téma ochrany životního prostředí.

  • Třetí místo vyhlásil školní inspektor a zároveň člen odborné poroty ceny GTP CR Tomáš Zatloukal a výkonná ředitelka Nadace BLÍŽKSOBĚ Marcela Murgašová, kteří společně pogratulovali Františku Braunerovi z Gymnázia Olomouc – Hejčín.

Porotu zaujal především jeho respektující přístup ke studentům, názorná výuka, vedení studentů k touze po poznání, poskytnutí prostoru k vlastní aktivitě a přebírání zodpovědnosti za vlastní vzdělání. Současně ocenila odbornost a vyžití různorodých edukativních prostředků, kdy v odlišné pedagogické situaci neváhá opustit to, co má již ozkoušené.

Vítězové získali stromeček jabloně, která ponese symbolické plody jejich práce a poukázku na odběr her v hodnotě 20.000 Kč pro školu, na které působí, od partnera ceny – společnosti Albi. Podle svého umístění také získali šeky v hodnotě 50.000 Kč, 40.000 Kč a 30.000 Kč.

Vítěz na prvním místě navíc obdržel divokou kartu na grantovou podporu od hlavního partnera ceny Nadace O2 ve výši 100 000 Kč do programu O2 Chytrá škola ve školním roce 2020/2021, stáž na zahraniční škole v hodnotě 1000 EUR, kterou věnoval Pavel Trantina, pomyslnou korunu, skleněný vavřínový věnec, od scénografa a skláře Ricarda Hoinheffa.

Všichni finalisté obdrželi finanční a věcné dary od společnosti Dove, společnosti Papírna, knihkupectví Kanzelsberger, redakce Řízení školy a víno z produkce České zemědělské univerzity v Praze.

Koordinátorka ceny, Hana Matoušů k letošnímu vyhlášení říká: „Těší nás pozice, kterou si cena získává mezi odbornou i laickou veřejností a velmi si vážíme toho, že je vnímána ne jako cíl sám o sobě, ale jako prostředek k tomu, podpořit a vyzdvihnout skvělé učitele, kteří mohou být vzorem a inspirací pro ostatní.“

Přečtěte si celý článek

Praha, 10. června – Přestože z mimořádného šetření ministerstva školství plyne, že hlavním důvodem odchodů mladých učitelů je málo peněz, otázka atraktivity profese je neméně palčivá. Více než čtvrtina respondentů uvedla, že odešla, protože našla lepší práci mimo učitelskou profesi. Návrh STAN na zavedení institutu tvůrčího volna pro učitele po 10 letech je jedno z opatření, které může přiblížit výhody učitelské profese těm ze soukromého sektoru. EDUin na základě vlastního Auditu vzdělávacího systému a dobré praxe ze zahraničí doporučuje učitelský sabatikl zavést, ovšem rovněž zvážit i další možnosti pro zlepšení náboru a retence učitelů.

Ministerstvo školství ve svém šetření minulý měsíc uvedlo, že učitelé důchodového věku ze škol postupně odcházejí a absolventů s pedagogickým vzděláním, zejména v učitelských oborech, je v současné době ve vzdělávací soustavě nedostatek. Mnohé školy si tak v dnešní době nejspíše nemohou učitele vybírat a snaží se alespoň o to, aby zájemce o místo učitele splňoval zákonem stanovenou kvalifikaci a byl ochoten toto zaměstnání vykonávat. Ani takoví učitelé však nejsou vždy na trhu práce k dispozici, o čemž vypovídají, zejména pak v některých krajích, vyšší podíly učitelů bez kvalifikace.

Přestože platy jsou hlavním důvodem odchodů, 26 % těch, kteří ukončili pracovní poměr, uvedlo, že našli lepší uplatnění mimo učitelskou profesi. Je tak nasnadě se ptát, jak udělat profesi atraktivnější a pomoci učitelům poskytovat kvalitní vzdělávání. Například ve Velké Británii, která se potýká s obdobným nedostatkem učitelů, koncem minulého roku ministerstvo vzdělávání oznámilo pilotáž sabatiklu se stejnými parametry, jaké navrhuje STAN. Tedy možnost až ročního tvůrčího volna po 10 letech. Britské ministerstvo investuje 5 milionů liber do pokusného ověřování. Mimo něj ale připravilo programy pro snížení pracovní zátěže učitelů, nástroje pro lepší plánování kurikula a výuky nebo omezení byrokracie. Česko nedisponuje pravidelnými měřeními spokojenosti českých učitelů, nicméně se lze domnívat, že jmenované problémy jim nejsou cizí.

Nový Zéland zavedl 10týdenní sabatikly pro učitele, ale i ředitele před více než 10 lety. Tvůrčí volno si může vzít jen omezený počet učitelů v zemi, přičemž výběr se hlavně řídí návrhem uchazeče, jak by čas využil. Tamní ministerstvo vzdělávání zveřejňuje, jak jednotliví učitelé a ředitelé sabatikl využili. Nejčastěji podstupovali univerzitní školení, účastnili se nebo se spolupodíleli na pedagogických výzkumech či se zaměřili na hůře prospívající žáky a sociální skupiny. Zatímco na Zélandu jde o původní obyvatele Maory, v českém prostředí si lze představit, že by učitelé využili volno více, aby zlepšili svoji výuku vůči cizincům v Česku nebo romským žákům.

Možnosti pro sabatikly jsou široké, a pokud by byl schválen, ministerstvo školství může stanovit prioritní oblasti, které by finančně podpořilo. Jak dlouhodobě ukazuje Audit vzdělávacího systému, který EDUin každoročně zveřejňuje, učitelé dle svých slov nemají dostatečné znalosti pro práci se speciálními vzdělávacími potřebami žáků. Ministerstvo by mohlo využít příležitosti tvůrčího volna a učitelům nabídnout strávit ho dalším vzděláváním například v této oblasti nebo jiné, kterou identifikuje. Výchozím dokumentem by se mohla stát Strategie vzdělávací politiky do roku 2030. Podobně jako v Británii je nejdříve potřeba kvalitní pilotáže.

Bohumil Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Učitelská profese, a tím pádem i budoucnost vzdělávání v České republice, jsou v ohrožení. Bez potřebné podpory učitelů v jejich práci může tato nepříznivá situace přejít do chronické fáze. Vedle navýšení platů, jež je v tuto chvíli dorovnáním obrovského dluhu, je nutné uvažovat o opatřeních v pravém slova smyslu rozvojových. Sabatikl je jedinečným prostředkem k dalšímu vzdělávání. Nejde o žádnou dovolenou, jde o vytvoření možnosti k tomu, aby se učitelé mohli dále vzdělávat. A je-li situace kritická, čemuž vše napovídá, nelze argumentovat tím, že všichni ostatní by si zasloužili totéž. S odloženou účinností s uvolněním zákona o pedagogických pracovnících zároveň vzniká možnost samotné zavedení do škol dostatečně pilotovat, aby nedocházelo ke komplikacím provozního charakteru.“

Přečtěte si celý článek

Inspirativním pedagogům pogratuluje i ministr školství Rober Plaga a předseda senátního výboru Jiří Drahoš

Praha, 5. června 2019 – Fyzikářka, matematik nebo dějepisář? Do letošního finále GTP CR postoupilo 10 učitelů ze 6 krajů České republiky. Ve finále jsou rovnoměrně zastoupeni učitelé humanitních i exaktních předmětů ZŠ i SŠ, vyrovnaný je také poměr žen a mužů. Finalisty přijde na vyhlášení podpořit i ministr školství (mládeže a tělovýchovy) pan Robert Plaga, předseda senátního výboru zahrnujícího vzdělávání Jiří Drahoš, primátor Plzně a poslanec Martin Baxa a řada dalších.

Během května navštívila odborná porota všechny finalisty na místech jejich působiště, aby posoudila jejich práci v hodinách. Součástí návštěvy je i krátký rozhovor s finalistou. Celá návštěva je natáčena, aby si i ti porotci, kteří se výjezdu nemohou zúčastnit, mohli udělat představu o kandidátovi „naživo“ a nejen z dvourozměrné přihlášky.

Nakolik je možnost vidět finalisty přímo v hodinách zásadní, vysvětluje jedna z porotkyň, režisérka Maria Procházková: „Samozřejmě, že jsou důležité profesionální zkušenosti, odbornost, reference a další položky reprezentující osobní kvality učitelů, které je zaslouženě přivedly do finále. Ale jaká chemie probíhá během hodiny mezi třídou a pedagogem, jaké jsou tam vztahy, zda panuje oboustranný respekt a důvěra, žáci mají o výuku zájem, spolupracují a jak vypadá způsob předávání informací a jejich dopad, to se z papíru nedozvíte. Připadá mi skvělé a naprosto zásadní, že máme možnost vidět finalisty “v akci”. A s nyní již „tříročníkovou“ zkušeností si už nedovedu představit, že by to bylo jinak. Připadá mi, že tak máme informaci maximálně komplexní, jak je při takovém náhledu možné.“

Za letošními finalisty se porotci, mezi kterými jsou zastoupeny pedagogické kapacity i odborníci z různých profesí angažující se v oblasti vzdělávání, rozjeli například do Litoměřic, Českých Budějovic či k Frýdku-Místku. Byli na hodinách prvního a druhého stupně základních škol i středoškoláků. Měli možnost zažít hodinu biologie vedenou v angličtině, kde jako pomůcka sloužilo kravské oko, ve fyzice hledali nejlepší zvukové izolanty či se účastnili moderované diskuse na kontroverzní téma na hodině společenských věd.

Porotci vyberou vítěze ve středu 5. června. Slavnostní vyhlášení vítězů ceny proběhne 10. června od 19.00 v prostorách Opera v Salvátorské ulici nedaleko Staroměstského náměstí v Praze.

Hana Matoušů, koordinátorka ceny GTP CR, k tomu říká: „Máme radost, že finalisty na vyhlášení přijdou podpořit a ocenit nejen partneři ceny, tedy generální ředitel společnosti O2 Jindřich Fremuth, zakladatelka Nadace BLÍŽKSOBĚ Hana Hradská a ředitel Nadace České spořitelny Ondřej Zapletal, ale také ministr školství Robert Plaga či senátor Jiří Drahoš. Velmi si tohoto zájmu vážíme a věříme, že společně dokážeme posílit prestiž učitelského povolání. Právem mu náleží.“

Přečtěte si celý článek

Dohadování, zda zadání úlohy č. 11 v maturitním testu z matematiky poškodilo, či nepoškodilo žáky, může ministerstvo školství ukončit snadno a rychle

Praha, 24. května 2019 – Probíhající polemika mezi Oldřichem Botlíkem z iniciativy Maturitní data – odtajněno a Eduardem Fuchsem a Josefem Kubátem z Jednoty českých matematiků a fyziků o korektnost zadání jedné z úloh v letošním maturitním testu z matematiky má snadné řešení. Zveřejnění, kolik maturantů odpovědělo na úlohu způsobem, který zmiňují kritici zadání.

Na otázku, zda úloha poškodila maturanty, případně kolik jich bylo, lze snadno odpovědět. Stačí, když Cermat nahlédne do dat z maturitní zkoušky, která má k dispozici. Je na něm, aby zveřejnil, kolik maturantů opravdu odpovědělo, že velikost úhlu, na níž se dotazuje úloha č. 11 v maturitním testu z matematiky, je 112°. A kolik z nich na základě této odpovědi přišlo o bod a kvůli tomu u zkoušky propadli.

Je evidentní, že i přes zpřísněnou kontrolu a pozornost, kterou dvě odborné komise úlohám věnují, se může sporné zadání vyskytnout. Navíc je možné, že Cermat nesbírá data takovým způsobem, aby uměl rychle odpovědět na otázku, kolik maturantů zvolilo tuto variantu odpovědi. Letošní maturitní kauza opět ukazuje, jak by celé věci pomohlo, kdybychom měli včas k dispozici jak anonymizovaná maturitní data, tak zdůvodnění, proč autoři úloh považují za správnou odpověď právě tu, kterou uvádí maturitní klíč správných řešení.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Dlouhodobě vyzýváme Cermat a ministerstvo školství, aby spolu se zadáním testů byla zveřejněna informace, co přesně jednotlivé testové úlohy ověřovaly, a co nejdříve také anonymizovaná maturitní data. Pokud by to už dnes bylo zvykem, mohli jsme si ušetřit přetahování o to, zda zadání úlohy č. 11 bylo korektní a zda úloha poškodila maturanty. Místo toho jsme svědky, že Cermat na probíhající debatu ani nezareagoval a není vůbec jisté, zda má příslušná data k dispozici. Cermat letos poprvé zveřejnil vzorová řešení matematických úloh, což je výrazným posunem k lepšímu. Například u vzorového řešení úlohy 11 je nyní jasně vidět, kde je sporné místo.“

Přečtěte si celý článek

Praha 21. května – Zveme vás na čtvrteční Kulatý stůl SKAV a EDUin, který se bude věnovat otázce, nakolik škola pomáhá porozumět historii. Debata se koná 23. 5. od 14 do 16 hodin v Pražském kreativním centru, Staroměstské nám. 4/1, Praha 1.

Cílem kulatého stolu je hledat odpovědi na otázky:

  • Proč je podle mediálních anket tak špatná úroveň současných školáků?
  • Co všechno může/má dějepis naučit?
  • Jak pracovat s kontroverzními historickými tématy a která to jsou?
  • Jak vypadá výuka dějepisu a podle čeho se řídí?

Potvrzení účastníci panelové diskuze:

  • Magdalena Benešová / vedoucí vzdělávání Post Bellum
  • Kamil Činátl / didaktik ÚSTR a didaktik českých dějin FF UK
  • Milan Ducháček / učitel dějepisu, didaktik, historik, vedoucí poradní skupiny pro revizi RVP
  • Helena Marinková / Národní ústav pro vzdělávání
  • Pavel Ostap / učitel dějepisu a ředitel ZŠ Chelčického

Moderuje:

  • Daniel Pražák / Otevřeno

Kulatý stůl SKAV a EDUin se koná 23. 5. od 14 do 16 hodin v Pražském kreativním centru, Staroměstské nám. 4/1, Praha 1. Pozvánku si můžete stáhnout ZDE.

Přečtěte si celý článek

Iniciativa Maturitní data – odtajněno upozorňuje na chybně zadanou úlohu v maturitním testu z matematiky a na chybějící řešení v klíči správných řešení

Praha, 15. května 2019 – Oldřich Botlík z iniciativy Maturitní data – odtajněno upozornil v článku zveřejněném na stránkách eduin.cz na chybné zadání jedné z úloh letošního maturitního testu z matematiky. Upozorňuje tím na rozpor se závěry Nezávislé odborné komise MŠMT, podle níž jsou letošní maturitní testy bez chyb. Článek zároveň znovu připomíná návrh zveřejňovat zdůvodnění správných odpovědí na jednotlivé úlohy.

Ve včerejší tiskové zprávě Ministerstva školství konstatuje Nezávislá odborná komise pro maturitní zkoušku, že v zadání letošních maturitních testů nenašla žádnou chybu. Text Oldřicha Botlíka toto tvrzení rozporuje a upozorňuje na zadání úlohy č. 11 v maturitním testu z matematiky, v němž měli maturanti určit velikost úhlu. Vysvětluje, proč tato úloha neměla jedno, ale dvě správná řešení.

Dnes zveřejněný klíč správných řešení potvrdil, že Cermat druhé správné řešení neuznával. Problém je v nejednoznačném zadání úlohy. Cermat letos poprvé zveřejnil vzorová řešení testových úloh, za což mu patří uznání. Vzorové řešení úlohy 11 ovšem bohužel nedostatečně analyzovalo zadání, a proto ignorovalo druhé správné řešení 112°. Obecně však jde o cestu, jak výskyt podobných chyb omezit.

Měli bychom také vědět, kolik maturantů zvolilo onu „chybnou“ odpověď 112° a kolik z nich tedy bylo poškozeno. To bohužel zatím může zjistit pouze Cermat, protože ke zveřejnění četností odpovědí žáků i anonymizovaných zdrojových dat dojde podle publikačního kalendáře maturit až koncem července 2019.

Celý text s titulkem V zadání maturitního testu z matematiky byla chyba najdete ZDE.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Vyzývám Cermat a ministerstvo školství, aby zveřejnily počet maturantů, kteří vybrali v úloze č. 11 maturitního testu z matematiky variantu odpovědi 112°, případně obě správná řešení 112° a 248°. Pak budeme vědět, kolik studentů chybně zadaná úloha reálně poškodila. Mí oponenti mi předhazují ,každoroční projevy hnidopišství´. Ďábel bývá ale často ukryt v detailu. Až v Cermatu začnou přistupovat k vlastním úlohám s pokorou a k odpovědím maturantů s empatií, rád si podobné články odpustím. Zatím však státní maturita každoročně poškozuje nevinné žáky, jimž stát navíc upírá informace, které mohou využít ke své obraně. A s tím se smířit nehodlám.“

 

 

Přečtěte si celý článek

Pokud bychom se na základě jednotných přijímacích testů chtěli něco dozvědět o znalostech žáků v češtině a matematice, musel by Cermat zveřejnit podrobná data

Praha, 1. května 2019 – Co říká včerejší informace Cermatu, že letos dosáhli uchazeči o čtyřleté maturitní studium v testu z matematiky průměrného výsledku 43,1 %? Je to hodně, nebo málo? Proč se současně zhoršili v češtině o 3,2 procentního bodu oproti loňskému roku? Podobné otázky kolující veřejným a mediálním prostorem jsou typickým příznakem zmatené debaty o vzdělávání. Nic takového totiž z podobných údajů vyvozovat nelze.

Aby diskuse o těchto otázkách měla nějaký smysl, musel by Cermat zveřejnit anonymizovaná data přijímacích testů, nebo alespoň hodnoty průměrné úspěšnosti jednotlivých úloh. Je na místě se ptát, proč se tak nestalo. Novináři i veřejnost by o takové informace určitě stáli.

Cermat letos poprvé zveřejnil zadání přijímacích testů vždy ve stejný den, kdy je žáci psali. Klíče správných řešení zpřístupnil současně s rozesláním individuálních výsledků školám, až na datech zkontroloval, že je všechno v pořádku. Nezveřejnil ovšem průměrné hodnoty výsledků u jednotlivých úloh, natožpak anonymizovaná data. Ačkoli je nepochybně má. Příležitost zkvalitnit debatu o tom, jak mají přijímací zkoušky vypadat, tak opět propásl. Smysl má diskuse nad zadáními jednotlivých úloh a nad tím, jak úspěšně se s nimi žáci vyrovnali. Debata nad průměrnými výsledky jednotlivých testů a jejich meziročními změnami je zavádějící, neboť nemůže jít o debatu o tom, co přesně žáci umějí či neumějí. Je pouze debatou o tom, jak se letos Cermatu podařilo či nepodařilo nastavit obtížnost jednotlivých testů.

Je také třeba si uvědomit, že úkolem těchto testů není ověřit znalosti a dovednosti žáků jako v případě testů maturitních. Hlavním úkolem přijímacích testů je vytvořit žebříček uchazečů, který pomůže školám rozhodnout o jejich přijetí či nepřijetí. Ten je kritériem, které musejí brát v úvahu.

Právě v souvislosti s proměnlivou obtížnosti testů je dobré připomenout další argument, proč by bylo problematické zavést centrálně stanovenou nepodkročitelnou bodovou hranici – tzv. cut off score. Za situace, kdy se meziročně liší průměrné výsledky v testech i o více než sedm procentních bodů, by to znamenalo, že by se na maturitní studium v jednotlivých letech dostaly skupiny žáků vybrané každý rok s velmi rozdílnými nároky. I při stejné velikosti populačních ročníků by se jejich počty lišily třeba o pět až osm tisíc, aniž by rozdíl nějak souvisel s jejich skutečnými znalostmi a dovednostmi. Je to ilustrativní případ, jak citlivá jsou podobná opatření vzdělávací politiky a jaké nezamýšlené důsledky mohou mít.

Oldřich Botlík, iniciativa Maturitní data – odtajněno, řekl: „Zveřejněnými čísly Cermat jen odvádí pozornost. Otázkou je, od čeho. Namísto zpřístupnění relevantních dat ve chvíli, kdy to veřejnost opravdu zajímá, nás zásobuje nesmysly. Z průměrných výsledků meziročně nesrovnatelných testů nevyplývá, zda se znalosti žáků zlepšily, nebo zhoršily. Nevyplývá z nich ani nic o tom, co přesně děti umějí a neumějí. Cermat takové informace samozřejmě má, ale učitelům a veřejnosti je poskytuje s velkým zpožděním.“

Přečtěte si celý článek

V Praze 30. 4. 2019 – Přijde krize, což bude možná spouštěč dlouho odkládaných snah o rozvoj vzdělávání v ČR. Tak komentoval rektor Masarykovy univerzity a senátor Mikuláš Bek (klub STAN) na závěr diskuse nad stavem vzdělávacího systému v ČR jeden z možných scénářů, jak dojde v ČR ke změnám ve vzdělávacím systému. Diskuse byla součástí setkání k Auditu vzdělávacího systému v ČR (EDUin). To proběhlo pod záštitou senátora a předsedy senátního výboru pro vzdělávání Jiřího Drahoše na půdě Senátu. Jiří Drahoš zároveň představil základní témata, jimž by měla být ve vzdělávací politice věnována pozornost. V jejich centru jsou učitelé a ředitelé, což se shoduje s pohledem ministra školství Roberta Plagy (ANO), místopředsedy senátu Jiřího Růžičky (TOP 09), kandidáta ODS Martina Baxy na předsedu sněmovního výboru pro školství, předsedy KDU-ČSL Marka Výborného a dalších účastníků debaty. Bývalý ministr školství za ČSSD Stanislav Štech se soustředil na problém výrazné nerovnosti v přístupu ke vzdělání v ČR a na dosavadní nepoučitelnost vzdělávací politiky v tomto směru.

Bob Kartous, autor konceptu auditu, představil dosavadní závěry každoročně vydávané studie, jejíž pevnou součástí je SWOT analýza popisující vzdělávací systém v jeho silných a slabých stránkách, výzvách a rizicích.

Souhrn vzájemně provázaných problémů s rozvojem vzdělávání v ČR má několik společných jmenovatelů, svázaných v následující posloupnosti:

  • Česká společnost nevnímá vzdělávání jako strategicky klíčovou oblast rozvoje.
  • Převládá většinová spokojenost dospělé české populace.
  • Relativní spokojenost paralyzuje politickou objednávku po rozvoji.
  • Deficit poptávky udržuje nízké investice do vzdělávacího systému.
  • Nízké investice vedou k pouhé údržbě, ne k rozvoji.
  • Největší část investic nutně musí směřovat k učitelům (odměna, podpora), což se ovšem neděje dostatečným tempem.
  • Veřejnému vzdělávání tak hrozí další ztráta relevance v důsledku zvětšující se propasti mezi technologickým – ekonomickým – společenským vývojem a adaptabilitou vzdělávacího systému.
  • Hrozí opt out lidí z vyšší střední třídy mimo veřejné vzdělávání.
  • Hrozí další zvyšování nerovnosti v přístupu ke vzdělávání i zvětšující se rozdíly v tomto směru mezi regiony.

Ministr školství Robert Plaga v reakci na závěry auditu uvedl, že analýza odráží skutečný stav. Doplnil, že i při navýšení platů je nutné počítat s dlouhým obdobím, které možná reforma učitelství představuje. Ve větším detailu se pak zaměřil na to, jak pracovat s motivací učitelů při zvýšení jejich odměn. Chtěl by kromě celkového navýšení mezd prosadit větší podíl tzv. netarifní složky při jejich odměňování. Zároveň ale také poukázal na to, že je nutné jasně definovat role a odpovědnost aktérů vzdělávání, ať už je to řízení systému, ředitelé, učitelé či rodiče. V reakci na poukaz auditu, že česká vzdělávací politika nedodržuje tzv. evidence-based zásady uvedl, že při byrokratické zátěži ředitelů a učitelů je často těžké získávat ze škol další data. Rád by se zaměřil na zpracování kvalitní strategie vzdělávací politiky do roku 2030.

Martin Baxa, primátor Plzně a poslanecký kandidát ODS na předsedu školského výboru sněmovny, považuje audit za unikátní dokument důležitý pro koncepci vzdělávací politiky ČR. V souvislosti se strategií a cíli vzdělávání se vyjádřil pro snížení objemu učiva ve prospěch vzdělávání v souvislostech.

Jako bývalý učitel poukázal na to, že názory učitelů na rozvoj vzdělávání jsou důležité, nikoliv však všeobjímající. Zároveň připustil, že vysoká míra frustrace učitelů do značné míry paralyzuje možný posun vpřed, což se projevuje při odmítání změn, jež navíc učitelům nejsou dostatečně komunikovány. Je nutné vyrovnat propastný deficit v odměnách učitelů a jiných VŠ vzdělaných zaměstnanců, jde o podmínku nutnou, nikoliv postačující. Je to předpoklad pro zastavení trendu stárnutí učitelů a nezájmu mladých lidí o toto povolání. Zároveň je třeba se zaměřit na vzdělávání učitelů, ať už pregraduální či celoživotní. Byrokracie zatěžuje školy neúměrně, což, jak Baxa uvedl, audit dostatečně nezdůrazňuje. Jako cestu špatným směrem vidí omezení autonomie učitelů diskutovanou vyhláškou, kterou iniciovala Asociace krajů ČR. Postavil se za myšlenku společného vzdělávání, nicméně současnou realizaci vidí jako velmi problematickou.

Jiří Drahoš, který jako předseda senátního výboru pro vzdělávání převzal nad celou akcí záštitu, poukázal na to, že jako člověk pocházející z učitelské rodiny má možnost sledovat vývoj veřejného vzdělávání v ČR po dekády. Ocenil učitele v mateřských, základních a středních školách a vyjádřil přesvědčení, že jejich práce je z pedagogického hlediska mnohem náročnější než vyučování na VŠ, s nímž má osobní zkušenost. Vyjádřil uznání Robertu Plagovi jako ministrovi, který je detailně zorientovaný v problematice svého resortu a snaží se o odpovědnou a prozíravou politiku. V reakci na audit se zaměřil na problematiku struktury středních škol, zejména odborné a učňovské školství. Zdůraznil, že nikdo soudný nechce rušit odborné školství, nicméně že mocenský tlak ze strany některých hejtmanů na zvyšování počtu učňů kvůli aktuální poptávce některých průmyslových provozů je těžko ospravedlnitelný.

Vyjádřil následně přesvědčení, že vymýšlení “českých cest” je poněkud zbytečnou komplikací, pokud je možné se inspirovat fungujícími modely v zahraničí a zkusit je přizpůsobit českým podmínkám. Nejen v často skloňovaném Finsku, ale například ve Švýcarsku, kam zamíří někteří senátoři seznámit se s fungováním tzv. duálního systému vzdělávání. Varoval také před iluzí, že to, co fungovalo v minulosti, může být považováno jako řešení současných problémů a budoucích výzev. Na závěr svého vystoupení představil šest bodů tzv. startovací kostky vzdělávací politiky, které by chtěl ze své pozice podporovat. Jde zejména o výběr uchazečů učitelství, jejich přípravu a dále odměňování a podporu učitelů a ředitelů ve školách.

První místopředseda Senátu a dlouholetý gymnaziální ředitel Jiří Růžička v následné diskusi zdůraznil v reakci na ministra Plagu a jeho zmínku o rolích ve vzdělávání, že učitelé by měli být ve školách pro žáky a ředitelé pro školu. K tomu, aby ředitelé a učitelé dělali svou práci skutečně dobře, nemají dle Růžičky dostatečnou oporu. Posteskl si nad tím, že neuváženou legislativní změnou byla ze škol vyhnána řada kvalitních učitelů jen kvůli formálnímu nesouladu jejich vzdělání. Smysluplnou koncepci vzdělávací politiky vítá a předpokládá, že pro ni musí být nalezena široká politická shoda.

V diskusi dále vystoupili poslanec a předseda KDU-ČSL a též bývalý gymnaziální ředitel Mozartova gymnázia v Pardubicích Marek Výborný, ředitel základní školy, jihočeský zastupitel a expert TOP 09 v oblasti vzdělávání Pavel Klíma, bývalý ministr školství za ČSSD a psycholog Stanislav Štech či rektor Masarykovy univerzity a senátor klubu STAN Mikuláš Bek. Oba poslední jmenovaní jsou zároveň oponenty auditu. Z oponentů se nechali slyšet Tomáš Bouda, odborník Pedagogické fakulty Ostravské univerzity či Radko Sáblík, ředitel Střední smíchovské průmyslovky a člen týmu připravujícího strategii vzdělávací politiky 2030.

Akce se zúčastnili kromě jmenovaných další expertní oponenti auditu, senátoři, poslanci a zástupci byznysu.

Přečtěte si celý článek

Praha, 25. dubna – Globální i lokální společenské a politické změny, často velmi překvapivé, představují výzvu pro vzdělávací systém. Ukotvení České republiky v Evropské unii, ústup mezi státy díky členství v schengenském prostoru a globalizaci nebo politický vývoj doma i ve světě. Občanské vzdělání by mělo žáky vybavit nejen informacemi o státním uspořádání či mezinárodní situaci, ale rovněž předat demokratické smýšlení, které nelze jednoduše napsat do testu. To obsahuje mediální gramotnost, občanské postoje, chápání lidských práv nebo solidaritu. Stát ale není schopen takový kurz podpořit a opakovaně oddaluje přípravu koncepce občanského vzdělávání nebo diskusi o nevyváženém stavu občanských kompetencí mezi jednotlivými typy škol. EDUin doporučuje vrátit agendu občanského vzdělávání z Úřadu vlády zpět na ministerstvo školství a zaměřit se na její dopracování v participativním duchu.

Cílem vzdělávání má být příprava po občanský život, který se nyní odehrává v mnohem méně přehledném globalizovaném prostředí mnohými označovaném jako postmoderní či postfaktické. Schopnost uvažovat v souvislostech nad politickým vývojem a vlastní možností angažovat se je více než dříve nutná pro naplnění potenciálu každého spoluvytvářet demokratickou společnost. Nedostatek občanského a demokratického vzdělávání může vést k nepochopení vývoje, zanevření na účast a posléze k podpoře antisystémových či extrémistických stran.

„Škola by měla být místem pro otevřenou diskusi o demokracii. Dnes se vlivem malého významu občanského vzdělávání často omezuje na faktické informace o právu, státním uspořádání nebo volbách. Žáci si z toho ale příliš do občanského života neodnesou,“ říká vedoucí komunikace EDUin Bohumil Kartous. O kvalitě a efektu komplexního občanského vzdělávání na školách není dostupný žádný výzkum, vlastním indikátorem je ovšem počet mladých lidí, kteří chodí k volbám nebo jejich angažovanost. Podle nedávného průzkumu OECD se o správu věcí veřejných vůbec nezajímá 57 procent lidí ve věku od 15 do 29 let, což Česko řadí na předposlední místo mezi 35 velmi rozvinutými demokratickými zeměmi.

Ministerstvo školství připravovalo program na podporu občanského vzdělávání, po vypracování návrhu ale došlo k jeho politizaci a sváru ohledně možného vzniku samostatné organizace, která by občanské vzdělávání podporovala. To je běžné například v Německu, kde už desítky let působí Spolková centrála pro občanské vzdělávání. Pro ministerstvo to ale znamenalo odejmutí koncepce občanského vzdělávání a agenda se přesunula na Úřad vlády. Ten uspořádal během více než roku jedno oficiální setkání, jehož výstupem byl Základní dokument tvorby Koncepce občanského vzdělávání v České republice, jenž obsahoval harmonogram přípravy samotného dokumentu. Schválení se ale nedočkal.

Vláda dosud neprojednala přípravu koncepce občanského vzdělávání. Naposledy byla na pořadu jednání vlády na konci července, ale na poslední chvíli byla odložena. Na kdy, to nikdo neví. Přitom v rámci revize rámcových vzdělávacích programů a tvorby strategie vzdělávací politiky do roku 2030 by se na občanské vzdělávání nemělo zapomenout. „Neschopnosti podpořit občanské vzdělávání se věnujeme v rámci Auditu vzdělávacího systému ČR již druhým rokem. Jde o celospolečenské téma současnosti i budoucnosti,“ zdůrazňuje Kartous.

Posílení občanského vzdělávání by se mělo zvážit především na odborných školách a učilištích, kde panuje obecně nedostatek všeobecněvzdělávacích předmětů. Je klíčové umožnit všem mladým lidem si demokracii zažít mimo jiné prostřednictvím žákovské samosprávy nebo vlastního demokratického vedení školy. První krok podporující vzdělavatele ale musí učinit stát.

Přečtěte si celý článek

Praha, 18. dubna – Do letošního ročníku ceny GTP CR se přihlásilo 124 pedagogů základních a středních škol. Po prvním kole hodnocení jich do semifinále postoupilo 31 – jsou mezi nimi učitelé působící v malých obcích i velkoměstech napříč celou Českou republikou. O finalistech se rozhodne 25. dubna.

Nominovat zajímavé pedagogy bylo možné do 22. března a celkem veřejnost zaslala na cenu GTP CR 2019 688 nominací. Někteří učitelé byli nominování vícekrát, někteří nominovaní pedagogové již neučí, přesto se v letošním ročníku sešlo přes 500 unikátních nominací.

Samotná nominace však automaticky neznamená účast v ceně – učitelé se následně přihlašují sami a vyplnění přihlášky není pouhou formalitou – je třeba v ní doložit činnost v rámci 4 kritérií. Letos se do ceny přihlásilo 124 kandidátů. Nominovaní pedagogové se však plošně shodli na tom, že již samotná nominace je pro ně velkým zadostiučiněním a motivací do další činnosti.

Přihlášky kandidátů jsou následně hodnoceny ve 3 kolech. V tom prvním je bodují nezávislí hodnotitelé z řad pedagogů, ředitelů škol a odborníků angažujících se v oblasti vzdělávání. Letos jich bylo celkem 38 a každou přihlášku nezávisle na sobě hodnotilo 6 z nich.

„Přestože hodnocení bylo náročné, byla to úžasná zkušenost a velká radost a inspirace, neboť pracovní a profesní erudovanost, výsledky pedagogické činnosti a lidský přístup kandidátů jsou fascinující“, popisuje svoji zkušenost Olga Beulakkerová, jedna z letošních hodnotitelek.

Do semifinále v druhém ročníku ceny postoupilo 31 semifinalistů z celkem 10 různých krajů, nejpočetněji je v semifinále zastoupen Moravskoslezský kraj – celkem se z něho o postup do finále uchází 7 kandidátů.

Přihlášky semifinalistů hodnotí ve druhém kole 7 hodnotitelů, kteří vybírají finálovou desítku – tu předají odborné porotě, která se za finalisty rozjede na návštěvu a následně vybere 3 vítěze.

Kandidáti vnímají přidanou hodnotu již v samotném přihlášení se do ceny. Motivovalo je k reflexi jejich pedagogické činnosti a často byli sami překvapeni, kolik práce a projektů za nimi v jejich profesní kariéře stojí.

„Nad požadovanými kritérii jsem byl nucen přemýšlet a na základě všech otázek jsem si udělal sám u sebe zpětnou vazbu, zda jsem ve všech kategoriích „k užitku“ – už proto to pro mě jako pro učitele mělo smysl“, zamýšlí se nad svojí účastí v ceně Pavel Sekyrka, jeden ze semifinalistů.

Finalisté budou známi 25. dubna, během měsíce května je navštíví odborná porota v místech jejich působiště, aby mohla posoudit jejich práci přímo na hodinách.

Koordinátorka ceny Global Teacher Prize Czech Republic, Hana Matoušů, se na výběr letošních finalistů těší: „Jsem opravdu zvědavá, koho letos hodnotitelé pošlou do finále a kam se s odbornou porotou vypravíme. Mám velkou radost, že je semifinále letos tak rozmanité. Jsou v něm zastoupeni učitelé humanitních i exaktních předmětů z malých obcí i velkých měst napříč celou Českou republikou a letos je také poprvé vyrovnaný poměr učitelů ze základních  a středních škol, takže se máme opravdu na co těšit.“

Vyhlášení vítězů letošního ročníku proběhne 10. června v Praze.

 

Přečtěte si celý článek

Praha, 15. dubna – Ministr školství Robert Plaga ustoupil Asociaci krajů a dal zelenou návrhu, k němuž vloni na podzim vláda přijala negativní stanovisko. Hejtmani dlouhodobě vyvíjí snahu, aby mohli snadněji ovlivňovat poměr mezi všeobecnými a odbornými školami. Asociace krajů a její mluvčí otevřeně přiznávají, že chtějí docílit vyššího počtu žáků na učilištích. Karlovarský kraj má tento požadavek vyčíslen v dlouhodobém záměru rozvoje vzdělávací soustavy. Původní návrh na zavedení nepodkročitelné hranice v přijímacích zkouškách do maturitních oborů (cut-off skóre) byl z mnoha stran odmítnut. Stejný záměr sleduje inkriminovaná novela zákona. Ta stanoví, že kraje jako zřizovatelé středních škol mají poslední slovo v tom, které obory a s jakou kapacitou jednotlivé školy otevřou. EDUin varuje, že záměr ve spojení s novelou lze považovat za neústavní sociální inženýrství s destruktivním dopadem střednědobého a dlouhodobého regionálního rozvoje v ČR.

Za jediný problém tisku, který kraje předložili, považuje ministr Plaga pouze jeho legislativně-technické znění. Jinak s ním dle svých slov nemá problém a hodlá ho podpořit na plénu poslanecké sněmovny. V listopadu ovšem stanovisko vlády poukazovalo na další problémy, o nichž se nyní již nemluví. Jde například o plánování personálních kapacit školy, kde výrazné změny v počtu přijímaných žáků mohou vyvolat přebytek, nebo naopak podstav pracovníků školy. Rovněž, pokud jeden kraj možnost regulace využije a druhý nikoliv, je pravděpodobné, že žáci budou nuceni za středním vzděláváním v oboru vzdělání podle vlastní volby dojíždět do středních škol v jiných krajích a mohou se objevit nežádoucí mezikrajové rozdíly.

Přestože Plaga nyní hovoří o pojistkách, na které by dopracovaný návrh změny zákona měl pamatovat, největší hrozbou zůstává prozaměstnavatelský přístup řady hejtmanů. A to zejména u těch, kteří posílení svých pravomocí na úkor škol vytrvale obhajují. Pod rouškou „zvyšování kvality vzdělávání“ cílí na uspokojení bezprostřední poptávky trhu práce, jež je do značné míry určována krajskými lobbisty. „Snahou hejtmanů je dosáhnout toho, aby poslední slovo měli v oborové struktuře školství oni. V současné konstelaci to velmi pravděpodobně v některých krajích povede k dalšímu omezování maturitního vzdělávání ve prospěch učňovského. Z pohledu ústavy mají občané právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách. O podmíněnosti schopnostmi občana a možnostmi společnosti se však píše až u vysokých škol. Proto lze přístup některých krajů považovat za neústavní,“ tvrdí vedoucí komunikace EDUin Bob Kartous.

Často skloňovaný úbytek dětí v odborných oborech není dán primárně změnou poměru oproti gymnáziím, ale demografií. Proto také řada škol zůstává poloprázdná a může vytvářet dojem snižování úrovně vzdělávání. Přitom současná učiliště nenabízí dostatek výuky vedoucí k nutné úrovni obecných gramotností, které budou v budoucnosti potřeba. Trh práce a ekonomika se vlivem automatizace promění, a úlohou škol by tudíž mělo být na takovou změnu připravovat. „Vedlejším efektem bude zvýšení faktické negramotnosti v populaci mladých a jejich jednodušší manipulovatelnost. Kraje by se raději měly zaměřit na zvyšování úrovně odborného vzdělávání, spíš než bezvýhradné plnění zájmu zaměstnavatelů. Pro ty je popisovaný stav samozřejmě výhodný,“ vysvětluje Kartous.

Kraje by se v rozhodování o kapacitách jednotlivých škol a jejich rozvoji měly řídit dlouhodobými záměry vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy, které běžně schvalují na pět let dopředu. Jejich mezikrajská kvalita je ovšem nebezpečně kolísavá. Například Karlovarský kraj v dokumentu Oborová struktura středních škol zřizovaných KVK uvádí, že při optimalizaci středních škol je možné řídit se dle rozdělení IQ v populaci podle Gaussovy křivky, což jako základ pro vzdělávání naprosto neodpovídá současné vývojové psychologii. „Kompetence jednotlivých krajů je nejednotná, vliv současné poptávky zaměstnavatelů vysoký a ze strany krajů přiznaný. Pokud sněmovna novelu schválí, vyjde vstříc pouze dočasným, partikulárním zájmům,“ uzavírá Kartous.

Přečtěte si celý článek

Praha, 8. dubna – Ministerstvo školství minulý měsíc poslalo do připomínkového řízení návrh školského zákona, který vyjímá ústní a písemnou zkoušku společné části maturitní zkoušky z kompetence CERMATu. Staly by se opět odpovědností jednotlivých škol. Centrálně by se zadávaly a hodnotily už jen maturitní didaktické testy. Rovněž by se ve všech maturitních oborech mělo na jaře 2022 sjednotit zavedení povinné maturity ze tří předmětů, a to češtiny, cizího jazyka a matematiky. EDUin na základě odborné debaty, kterou minulý týden uspořádal, upozorňuje na nedostatky záměru. Zejména na to, že jde jen o dílčí úpravu konceptu, jenž je nutné významně přepracovat na základě cílů stanovených strategií 2030.

Ministerstvo školství chce přesunutím písemné práce (slohovky) a ústní části dle svých slov posílit vazbu mezi učiteli na dané školy a žáky-maturanty. Z dostupných dat, která ukazují úspěšnost na školách během hodnocení vlastními učiteli a centrálně, vyplývá, že učitelé jdou svým maturantům naproti. To se týká zejména škol, kde je v centrálně hodnoceném didaktickém testu vysoká neúspěšnost. Ministerstvo v rámci detailního hodnocení dopadů návrhu zákona přímo předpokládá, že snížení možné neúspěšnosti v těchto dvou zkouškách pomůže zmírnit nárůst propadlíků, jenž vznikne, až bude zavedena povinná maturita z matematiky.

„Je otázkou, zda nejde o hledání pragmatické cesty, jak se vyrovnat s potenciálně vysokým počtem neúspěšných maturantů. To by byl skutečně technokratický cynismus,“ říká vedoucí komunikace EDUin Bob Kartous.

Ministerstvo současně doplňuje, že návrh má jít naproti dvouúrovňové stavbě kurikula, které předpokládá, že každá škola bude mít do určité míry jiný obsah vzdělávání, tudíž i jiné výstupní zkoušky.

Praktický problém se může skrývat ve financování přenosu odpovědnosti na školy. Ministerstvo školství v důvodové zprávě uvádí, že v důsledku odlehčení práce v CERMATu by se po roce 2021 mělo uspořit zhruba 21 milionů korun. Návrh neuvádí, jak bude finančně kompenzována práce učitelů, kteří budou mít povinnost žákovské slohy opravovat.

Byť návratem k hodnocení ve školách dojde z velké části je snížení formalizace hodnocení písemných prací a k posílení faktoru znalosti individuality maturanta, kromě možné snahy učitelů pomáhat svým žákům lze očekávat i nárůst rozdílů v přístupu k výuce. Zatímco na řadě škol může změna vést k pokroku a zavedení například argumentačních esejí či větší čtenářské reflexi v ústní části, nic nebude omezovat další školy, aby se zde vrátily k memorování a netvůrčím slohovým útvarům.

V neposlední řadě jsou uzpůsobení zkoušek žákům s hendikepem, jako je třebas dysgrafie nebo dyslexie. Školy by po změně zákona ztratily podporu, kterou nyní CERMAT v tomto ohledu vyvíjí, proto je důležité se ptát, zda by tito žáci nepřišli k újmě snížením spravedlivosti zkoušky.

„Vzhledem k přípravám Strategie vzdělávací politiky do roku 2030 a změnám v rámcových vzdělávacích programech je nejasné, jak s tím snaha uvolnit centralizaci maturit souvisí. Je skutečné možné, že má jít jen o kompenzaci předpokládaného růstu propadlíků, příp. možnost ušetřit. Maturitu i jiné high stakes zkoušky je třeba pojmout jako prostředek k tomu, jak posílit důraz na žádoucí obsah a formu vzdělávání, což v současné podobě naplňováno není. Proto by reforma maturit měla být mnohem hlubší a měla by jít ruku v ruce se stanovenými cíli strategie 2030. Současný koncept nepodporuje stanovené cíle vzdělávání a je třeba se zamyslet nad tím, jak by vlastně výstupní zkouška na SŠ měla vypadat. Nabízí se pojetí maturit jako dlouhodobého projektu, jenž je uzavřen obhajobou. Takové pojetí mnohem více posiluje komplexitu přípravy a dává tím školám zcela odlišné zadání,“ uzavírá Kartous.

Přečtěte si celý článek

Praha, 4. dubna – Propast ve výsledcích žáků se napříč kraji rychle stává jedním z nejpalčivějších problémů vzdělávací soustavy. Závěry měření žákovských znalostí ukazují, že navzdory ekonomickému, sociálnímu a kulturnímu statusu (ESCS) žáků dochází v určitých krajích ke statisticky významně horším výsledkům, než jakých by dosáhli například v Praze. Ve stejných krajích pak převládá větší nabídka odborného vzdělávání oproti všeobecnému vzdělávání. V rámci struktury odborného poté převažují obory končící učňovským listem oproti těm s maturitou. V hlavním městě, které historicky dosahuje nejlepších výsledků, je struktura oborů středního školství opačná. EDUin varuje před významnými disparitami mezi kraji vedoucími k reprodukci nerovností ve společnosti.

Jedním ze základních poslání formálního vzdělávání je umožňovat spravedlivý osobnostní a akademický růst každého dítěte bez ohledu na to, z jaké rodiny pochází nebo jaké má vzdělávací potřeby. Mezinárodní šetření jako PISA od OECD, zjišťování České školní inspekce nebo výsledky CERMATu, organizátora maturit a jednotných přijímacích zkoušek, nicméně ukazují, že mezi školami a kraji panují významné rozdíly. Nejhorších výsledků soustavně dosahují kraje Karlovarský a Ústecký, mezi problematické se řadí i Moravskoslezský.

„Prakticky to znamená, že žákovi se dostává kvalitou jiného vzdělání, pokud se narodí v Ústí nad Labem, nebo v Praze. Podle šetření PISA žáci v hlavním městě dosahují téměř o 20 procent lepších výsledků než v Ústeckém nebo Karlovarském kraji,“ říká Bohumil Kartous, vedoucí komunikace EDUin. Ve zmíněných krajích, ale ještě v Jihočeském, Plzeňském, Pardubickém a Středočeském nelze za horší úspěšností hledat méně podnětné rodinné prostředí žáků – naopak školy těchto krajů oproti ostatním vyprodukovaly nižší výsledky žáků, než by odpovídalo jejich průměrnému ESCS.

V případě závěrů pro Ústecký a Karlovarský kraj je však vždy nutné mít na zřeteli, že se jedná z hlediska dílčích socioekonomických indikátorů (např. HDP na obyvatele, úroveň mezd, zaměstnanost, úroveň dosaženého vzdělání obyvatel atd.) o kraje, které dosahují nejnižších průměrných hodnot. Vše je dáno složitým historickým a v návaznosti sociálním a ekonomickým vývojem ve spojení s výraznou migrací obyvatel a změnami v hospodářské struktuře krajů. Obecně pak kraje koncentrují výrazný podíl sociálně vyloučených lokalit a s ohledem na uvedené i žáků s nižším socioekonomickým statusem.

Přestože Česká republika netrpí v porovnání s ostatními evropskými zeměmi vysokým počtem předčasných odchodů ze vzdělávání, situace ve dvou jmenovaných krajích se vymyká oproti ostatním s 15,6% mírou předčasných odchodů ze vzdělávání oproti celkovému průměru ČR na 6,7 %. V obou krajích je také malý podíl všeobecného sekundárního školství, u odborného převažují školy ukončené učňovským listem a v neposlední řadě stojí minimum lyceí jako odborných škol, které mají vést k pokračování ve studiu na vysoké škole.

Snižování regionálních rozdílů má být jednou z nejdůležitějších vládních priorit. Zejména jde o podporu příležitostí v nejvíce postižených krajích, které budou atraktivní pro lidi s vyšším vzděláním, případně o podporu konektivity s místy koncentrujícími příležitosti (snížení potřeby stěhovat se). „Vládní program Restart pomáhající problematickým krajům musí více cílit na vzdělávání. Rovněž krajští zřizovatelé musí převzít zodpovědnost a podpořit rozvoj kvalitního školství. Nad alarmujícími nerovnostmi, o nichž opakovaně informuje každoročně zveřejňovaný Audit vzdělávacího systému, nesmíme zavírat oči,“ uzavírá Kartous.

Přečtěte si celý článek

Ocenění za inovace ve vzdělávání EDUína 2018 získaly organizace, které reagují na dlouho přehlížené problémy

Praha 29. března 2019 – Slavnostní večer ocenění EDUína, který proběhl na Den učitelů 28. března, přinesl všem zúčastněným novou naději a energii do další práce na zlepšování českého vzdělávání. Oceněny byly nejen vzdělávací projekty věnující se mateřským, základním i středním školám, ale i novináři, kteří svojí prací zkvalitňují diskuzi o vzdělávání.

Nově zavedenou kategorií pro novináře informující o problematice vzdělávání upozorňuje organizátor na význam dostupnosti kvalitních informací a oceňuje redakce, které svým redaktorům poskytují prostor pro kvalifikovanou a systematickou práci na vzdělávacích tématech.

Mezi vzdělávacími projekty vybírala své favority odborná porota v průběhu slavnostního večera po živých prezentacích finalistů a veřejnost v on-line hlasování. Mezi oceněnými v obou kategoriích dominovala přímá práce na místech a problémech, nad kterými již dlouho zavíráme oči – kvalita života ve vyloučených lokalitách, smysluplnost středoškolského vzdělávání, klimatická změna a výuka informatiky. Všechny oceněné projekty staví na aktivním přístupu, zodpovědnosti a spolupráci.

EDUína Media:

  1. místo za kvalitní informování o proměně výuky informatiky: Jiří Nádoba (Respekt), Není cesty zpět

Porota ocenila kvalitní zpracování tématu proměny ICT vzdělávání na základních školách, včetně zasazení do historického kontextu a upozornění na revolučnost změn, jež školy čekají. Vyzdvihla i věcnost zpracování a důraz na pro veřejnost do té doby málo známé složky digitální a počítačové gramotnosti. Zároveň upozornila, že text zkvalitňuje debatu i tím, že překonává zažité pohledy na vzdělávání a ukazuje, co je třeba změnit a obětovat.

Čestné uznání za kvalitní pokus vnést světlo do důležitého tématu učitelských platů: Jan Boček, Pavla Lioliasová (iROZHLAS.cz), Mají učitelé průměrně 39 tisíc, jak tvrdí ministerstvo? Data, ze kterých by to šlo spočítat, neexistují

Porota ocenila dlouhodobou snahu datového týmu serveru irozhlas.cz přinášet na datech vystavěná sdělení z oblasti vzdělávací politiky. Dále ocenila snahu přinést nové a ověřitelné informace do dlouhodobé debaty o učitelských platech a vizualizovat je způsobem přístupným pro každého zájemce z řad veřejnosti.

Čestné uznání za nastolování důležitých témat: The Student Times

Porota ocenila projekt The Student Times za dlouhodobou snahu vytvářet prostor pro publikování studentských názorů v oblasti vzdělávání a vzdělávací politiky. Dále vyzdvihla, že redakce nabízí příležitost a redakční podporu pro nové autory a váží si jejich schopnosti přinášet z této oblasti nové úhly pohledu a důležitá témata, která v ostatních médiích nezískala pozornost.

Cena odborné poroty:

  1. místo: Žákovské parlamenty v sociálně vyloučených lokalitách (CEDU – Centrum pro demokratické učení, o.p.s.) – efektivní nástroj občanského vzdělávání, který může v sociálně vyloučených lokalitách navracet důvěru v demokratický systém a jednotlivcům sebedůvěru i pocit, že věci ve svém okolí dokáží měnit.

Porota ocenila, že projekt vrací naději a sebedůvěru těm, nad kterými jsme již často zlomili hůl.

  1. místo: ALT (Pedagogové gymnázia Na Zatlance, Praha) – veřejný gymnaziální program, který se snaží hledat odpověď na otázku, jak má vypadat vzdělávání pro současný svět. Využívá výuku v integrovaných tematických blocích, formativní zpětnou vazbu, cílený osobnostní rozvoj nebo např. výuku v projektech a expedicích.

Porota vyzdvihla, že program ALT realizuje sen o smysluplném veřejném středoškolském vzdělávání a inspiruje k jeho naplňování i další školy.

  1. místo: Stavitelé města – součást Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu. Žáci mapují lokality zranitelné vůči změně klimatu v okolí školy, navrhují adaptační opatření, své návrhy zpracují a představí je zastupitelům a úředníkům MHMP. Vítězné návrhy získají finanční prostředky na realizaci.

Porota ocenila zaměření na důležité téma, projektový a prožitkový způsob práce a v neposlední řadě práci s těmi, kteří mají naši budoucnost ve svých rukách, tedy s dětmi.

Cena veřejnosti:

V on-line hlasování bylo rozdáno celkem 3760 platných hlasů.

  1. místo: ALT (Pedagogové gymnázia Na Zatlance, Praha) – veřejný gymnaziální program, který se snaží hledat odpověď na otázku, jak má vypadat vzdělávání pro současný svět. Využívá výuku v integrovaných tematických blocích, formativní zpětnou vazbu, cílený osobnostní rozvoj nebo např. výuku v projektech a expedicích.
  2. místo: PRIM – Podpora rozvíjení informatického myšlení (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích) – komplexní změna školního předmětu informatika, která vzniká spoluprací všech pedagogických fakult v ČR. Mění zaměření předmětu z uživatelského ovládání počítače na robotiku, programování, porozumění světu počítačů.
  3. místo: Žákovské parlamenty v sociálně vyloučených lokalitách (CEDU – Centrum pro demokratické učení, o.p.s.) – efektivní nástroj občanského vzdělávání, který může v sociálně vyloučených lokalitách navracet důvěru v demokratický systém a jednotlivcům sebedůvěru i pocit, že věci ve svém okolí dokáží měnit.

Ocenění za mimořádný počin v oblasti vzdělávání získal za svoji mnohaletou komplexní práci s rizikovou mládeží boxer Stanislav Tišer.

Do Auly slávy byl uveden PhDr. Ondřej Hausenblas. Toto ocenění za dlouhodobý a systematický přínos vzdělávání v předchozích letech získali: Jana Nováčková, Jana Hrubá, Jan Sokol a Milan Hejný.

Honza Dolínek, výkonný ředitel EDUinu, v závěru večera řekl: „Jan Amos Komenský se již dávno zamýšlel nad jednou velkou vzdělávací inovací, kterou popsal v otázce “Kterak učiniti, aby člověk znal dobré, chtěl dobré a činil dobré, a to i když se nikdo nedívá?”. Vážíme si toho, že většina projektů, organizací a lidí okolo EDUíny svou podstatou tento odkaz naplňuje, i když je velký kus práce ještě před námi. Děkujeme vám.“

 

Přečtěte si celý článek

Praha, 27. března – Na své učitele vzpomínají ve spotu například moderátor Martin Veselovský, herečka Martha Issová, či kardiochirurg Jan Pirk. Kromě pozitivních reakcí zaznamenal spot také vysokou sledovanost – jenom na sociálních sítích ho zhlédlo již přes 160 000 uživatelů. Rekordní je také počet nominací, které veřejnost na cenu Global Teacher Prize CR poslala – od začátku ledna se jich sešlo téměř 700.

Ve spotu, který se natáčel na začátku ledna, na svá školní léta vzpomíná 15 zajímavých osobností českého veřejného života. Bez ohledu na různorodost věku a profesního zaměření se všichni shodli na tom, že velké očekávání po příchodu do školy velmi rychle vystřídalo rozčarování. Většina ale přesto během školních let potkala pedagoga, který je dovedl nadchnout, inspirovat či je dokonce nasměrovat k budoucímu povolání.

Podobnou zkušenost přiznává i autor spotu, režisér Stanislav Adámek: „Dodnes vzpomínám na svého učitele na střední škole, který ve mně otevřel do té doby netušené obzory a nasměroval mě k tomu, co dělám nyní. Říkal jsem si, že tuto zkušenost by mohli mít i jiní, ale to, že si na učitele, kteří v jejich životě sehráli zásadní roli, vzpomněla většina účinkujících, mě samotného překvapilo.“

Spot se prostřednictvím sociálních sítí rychle šířil právě díky této pozitivní zkušenosti, se kterou se značná část veřejnosti mohla identifikovat. Jenom na sociálních sítích zhlédlo video přes 160 000 uživatelů,  kteří ho společně s osobními vzpomínkami na své učitele sdíleli mezi svými přáteli. To mělo v letošním druhém ročníku ceny za následek neuvěřitelný nárůst nominací zajímavých učitelů – celkem se jich sešlo téměř 700. Nominace jsou oproti minulým ročníkům unikátní také tím, že je mezi nimi řada pedagogů, kteří již svoje povolání nevykonávají a nechybí ani nominace in-memoriam. Důvod k nominacím těchto učitelů je shodný – příležitost poděkovat za vše, co v životě svých žáků znamenali.

Pozitivní reakce na spot potěšily i Marii Mališkovou, manažerku CSR a sponzoringu společnosti O2, která je letos hlavním partnerem ceny: „O rozvoj mladých lidí a stav českého vzdělávání se zajímáme dlouhodobě. Uvědomujeme si, že potřebná změna a modernizace celého systému závisí také na postoji a připravenosti učitelů. A proto si právě ti, kteří přinášejí do vzdělávání inovativní přístup, zaslouží ocenit a podpořit.“

Ředitel organizace EDUin, Honza Dolínek, vnímá průběh letošního ročníku velmi pozitivně: „Je skvělé, že veřejnost si začíná stále více uvědomovat důležitost učitelského povolání pro budoucí směřování nás všech. Pro dosažení jakýchkoliv změn k lepšímu je taková podpora nezbytná.“

Přijímání nominací bylo uzavřené 22. března, učitelé se do ceny mohou přihlašovat do konce března.

 

Přečtěte si celý článek

V Praze dne 18. 3. 2019 – Poslanecká sněmovna schválila vznik samostatné Národní sportovní agentury, prostřednictvím které má být financován sport v ČR. Doposud byly dotace a podpora sportu zprostředkovány ministerstvem školství. Vláda tvrdí, že dojde k vyšší transparentnosti při rozdělování peněz. Nepředstavila však žádný konkrétní plán k tomu, jak soustředit prostředky k těm dětem a mladým lidem, kteří podporu nejvíce potřebují.

Sport patří v oblasti neformální výchovy a vzdělávání k nejdůležitějším oblastem rozvoje dětí a mladých lidí. Sportovní svazy patří mezi neziskovými organizacemi k největším příjemcům dotací ze státního rozpočtu. Zároveň se ale nedaří dovést prostředky k dětem, které to vzhledem ke svým ekonomickým a sociálním podmínkám nejvíce potřebují a u nichž by zároveň sport mohl sloužit nejen k významnému posílení individuálního osobnostního rozvoje, ale také by mohl přispět k jejich sociální mobilitě.

Samotná strukturální změna nezaručuje, že dojde ve financování sportu ke změnám tohoto typu. Vláda ani nedeklarovala, že by právě tento cíl měl být prostřednictvím agentury naplněn. Cílem má být “zvýšení transparentnosti”, a to prostřednictvím týchž sportovních svazů, které reprezentují dosavadní problém s netransparentností.

Pokud by mělo dojít k podstatným změnám ve financování sportu, bylo by třeba oddělit jednoznačně financování podpory sportu na základní úrovni (dle smysluplné koncepce) od podpory profesionálního sportu. Tyto dva rozpočty by neměly být spojovány dohromady, aby nedocházelo k přelévání peněz ve prospěch “velkého” sportu na úkor společensky mnohem důležitější podpory fyzické odolnosti dětí a mladých lidí.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: “Pokud by založení agentury přineslo více prostředků mladým lidem, kteří takovou podporu nutně potřebují, pak jsem všemi deseti pro. Důvěra v to, že se tak stane na základě úsudku současného premiéra a v čele s bývalým profesionálním hokejistou, však příliš vysoká není.”

Kontakty:

Bob Kartous, tiskový mluvčí EDUin
e-mail: bob.kartous@eduin.cz, mobil: 607 727 370

Poznámky pro editory: 

  • O založení Národní sportovní agentury ZDE.
  • Sportovní svazy jako neziskoví příjemci dotací z národního rozpočtu ZDE.
  • K příběhu mladého romského vzpěrače a financování sportu ZDE.
  • Koncepce podpory sportu 2016 – 2025 ZDE.

 

Přečtěte si celý článek

V podkladech pro tiskovou zprávu EDUinu vydanou dne 11. března 2019 s titulkem Analýza propadovosti – Hodnotitelé na školách dosahují stabilnějšího výsledku jsem se dopustil chyby, za kterou se čtenářům ještě jednou omlouvám. Spočívala v tom, že jsem hodnocení písemných prací z češtiny, které žáci psali v roce 2013 jako součást společné části maturitní zkoušky, zahrnul pod centrální hodnocení organizované Cermatem, ačkoli práce byly tehdy hodnoceny na školách. Zdrojová data jsem proto přepočítal. Jaké jsou tedy správné číselné výsledky téže jednoduché analýzy? Budou-li interpretovány stejně jako poprvé, co z původní tiskové zprávy už neplatí? A co naopak platí i nadále?

  1. Počty hodnocení na školách a v Centru se změnily ze 3 a 3 na 4 a 2

Původně stejné počty se tedy změnily na nepoměr, v němž srovnávání přestalo být korektní. U čtyř hodnocení totiž existuje ze zřejmých důvodů více příležitostí, aby maximální výkyv mezi jejich výsledky byl větší než u hodnocení dvou – zde například kvůli třikrát delšímu časovému rozpětí.

  1. Jaké jsou nové hodnoty maximálních výkyvů ve výsledcích hodnocení?

Největší výkyv propadovosti při hodnocení na školách je mezi začátkem a koncem čtyřletého období 2013–2016 a činí 0,86 procentního bodu. Rozdíl mezi oběma hodnotami propadovosti centrálního hodnocení za období 2017–2018 činí 0,50 procentního bodu. Po přepočtu velikosti těchto maximálních výkyvů na průměrný počet 66 693 žáků za sledované období 2013–2018 to znamená maximální výkyv 572 propadlíků při školním hodnocení a maximální výkyv 329 propadlíků při hodnocení centrálním.

  1. Důsledky pro titulek tiskové zprávy

Čistě technicky z toho vyplývá, že informace „Hodnotitelé na školách dosahují stabilnějšího výsledku“ není pravdivá. Korektnější srovnání ovšem bude možné už po letošním jarním kole. Přál bych maturantům, aby naznačený „trend“ meziročního nárůstu propadovosti při centrálním hodnocení nepokračoval. Bude-li však pokračovat, informace „Hodnotitelé na školách dosahují stabilnějšího výsledku“ jako interpretace těchto jednoduchých dat už za dva měsíce zase pravdivá bude. Rozdíl v propadovosti za tři ročníky by totiž činil 1,00 procentního bodu, a byl by tedy větší než maximální výkyv 0,86 procentního bodu zjištěný u čtyř ročníků hodnocení na školách.

  1. Důsledky pro argumentaci, že spory kvůli počtům propadlíků jsou absurdní

Zatímco původní rozdíl mezi počty propadlíků, které odpovídají maximálním výkyvům, činil 587 žáků, nyní činí pouze 243 žáků (572 – 329 = 243). Ukazuje se tedy, že zmíněné spory jsou z tohoto hlediska ještě výrazně absurdnější. Tento hlavní argument tiskové zprávy proto získal na síle.

  1. Tatáž argumentace vyjádřená jinými slovy

Protože jsem z komentářů pod tiskovou zprávou nabyl dojmu, že některým diskutujícím unikla podstata argumentace, dovolím si ji vysvětlit podrobněji.

Pokud je mi známo, neexistují žádné veřejně dostupné informace o dvojím nezávislém hodnocení reprezentativních vzorků písemných prací, které by umožnily korektně srovnat výsledky práce hodnotitelů na školách s výsledky práce centrálních hodnotitelů. Provedení takových hodnocení jsem v minulosti několikrát navrhoval, ale marně. Ukazatele typu „počet propadlíků“, případně „počet podaných odvolání“ jsou totiž jen velmi dílčí (například odvolání může podat každý maturant – důležité je, kolika odvoláním je nakonec vyhověno a z jakých důvodů). Počty propadnuvších prvomaturantů jsou nicméně veřejně dostupné v souvislé časové řadě a – upřímně řečeno – hodně žáků zajímá hlavně to, aby nepropadli.

Na jediné mně známé dvojí hodnocení vzorku písemných prací, jež ovšem pokládám za nekorektní, se odvolávala důvodová zpráva k novele školského zákona, kterou se s účinností od jara 2017 vrátilo hodnocení písemných prací do Centra. Tisková zpráva citovala má slova, jimiž jsem použitý argument označil za zfalšovaný. Odkaz na důvody, které pro to mám, je uveden na konci.  Z dnešního pohledu je pak možné dodat, že argument byl vyvrácen rovněž samotným návratem k centrálnímu hodnocení v roce 2017.

Tisková zpráva srovnávala rozdíl mezi maximálními výkyvy centrálního a školního hodnocení, který se zmenšil a po opravě činí pouhých 242 žáků. Centralisté volají po větším počtu propadlíků, který pokládají za přiměřenější úrovni některých písemných prací, s nimiž se při centrálním hodnocení setkávají. Absurditu sporů mezi centralisty a decentralisty spatřovala tisková zpráva v tom, že ve zdánlivě objektivním maturitním testu z češtiny jde o řádově větší výkyvy. Například v roce 2017 upravily dosud neznámé osoby bodování nejméně pěti uzavřených úloh. Podle tehdejšího ředitele Cermatu neexistují pro bodování úloh žádná pravidla. Cermat přitom zjevně nedodržuje ani zadání ministerstva školství, které požaduje meziročně srovnatelnou náročnost maturitního testu. Lze se o tom snadno přesvědčit v oficiálních analýzách výsledků maturitní zkoušky. Zmíněná úprava vedla ke změně v počtu propadlíků o 4 379 žáků. To je – po přepočtu na stejné počty maturujících žáků – dvacetkrát (!) více, než činí rozdíl ve výkyvech hodnocení písemných prací, o který se přou centralisté s decentralisty.

Za svými slovy citovanými na konci tiskové zprávy EDUinu z 11. března 2019 si proto i nadále stojím.

————————————————————————————————————————

Odůvodnění, proč nebyla oficiální argumentace pro návrat k centrálnímu hodnocení korektní,
naleznete například ZDE.

Tisková zpráva tehdejšího ředitele Cermatu, v níž konstatoval, že pro bodování testových úloh neexistují žádná pravidla, byla zveřejněna ZDE.

Oficiální grafy trendů vývoje výsledků maturitních testů z češtiny jsou na straně 12 analytického materiálu uveřejněného ZDE.

 

Přečtěte si celý článek

Praha, 14. března – S určitou nadsázkou lze tvrdit, že společné vzdělávání v ČR neexistuje. Už mateřské školy vytvářejí finanční bariéru, jde-li o školy neveřejné. Některé základní školy otevírají výběrové třídy již pro prvňáčky, nejčastěji zaměřené na rozšířenou výuku jazyků. Další dělení přichází v pátých a sedmých třídách, kdy část žáků odchází na víceletá gymnázia. Do deváté třídy základní školy postupují mnohde jen žáci, kteří se buď chtějí hlásit na odbornou školu, nebo neuspěli. A právě tento neúspěch, jak opakovaně ukazují výzkumy, je do velké míry závislý na socioekonomickém statusu rodinu, případně kulturním kapitálu, který umí rodiče dítěti předat. EDUin upozorňuje na rigidní strukturu školství, která napomáhá reprodukovat vzdělávací nerovnosti.

Problém nerovností ve vzdělávání má více rovin. První je samotná struktura systému, který nabízí řadu kolejí pro různé typy dětí. Ačkoliv původním záměrem víceletých gymnázií bylo poskytnout podporu nadaným dětem, dnes je navštěvují děti všech akademických dovedností. Rozdíl oproti srovnatelným ročníkům základních škol, jak vyplynulo z výzkumu CLoSE, je, že na víceletých gymnáziích se koncentrují dětí z lépe postavených rodin. Výzkum nenašel ani jediné víceleté gymnázium, kde by souhrnný socioekonomický status byl pod průměrem, jako tomu bylo u řady základních škol.

„Systém aktuálně vychází vstříc rodičům, kteří chtějí dítě dostat co nejdál, i navzdory tomu, že pro to nemusí mít předpoklady. Intenzivní motivace získat vzdělání, intenzivní doučování, rodičovský zájem, popohánění, to jsou faktory, které rozhodují do značné míry o tom, zda se dítě dostane na gymnázium a posléze na vysokou školu,“ vysvětluje Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin. Kvůli neustálému filtrování žáků do jednotlivých kolejí se pak homogenizuje kolektiv jak z pohledu rodinného zázemí, tak z hlediska motivace a zájmu o učení. Na opačném spektru proto zůstávají nejméně náročná střední odborná učiliště, která navštěvují veskrze žáci dříve neúspěšní, demotivovaní, často s nespravedlivě získaným pocitem o své “nevzdělavatelnosti”.

Systém, který má až kastovní povahu, není v souladu s moderními trendy ve vzdělávání. Celosvětově je kladen důraz na vzdělanostní společnost a s ní spojenou sociální mobilitu. Děti se učí společně až do svých 15, někdy až 18 let.

Další rovina problému nespravedlivého přístupu ke vzdělávání spočívá v rozdílech mezi školami. Některé školy, včetně základních, mají vhodné umístění v kraji a potažmo spádovou oblast s dobře připravenými dětmi, umí nabírat kvalitní učitele a děti posouvají více dopředu. Takové školy překonají i víceletá gymnázia. Jenže řada rodičů nemá možnost nebo se neumí na vzniklém trhu s veřejnými školami pohybovat a jsou tak odkázáni na školu nejbližší jejich bydlišti.

EDUin se tématu selektivního školství a společenské koheze komplexně věnoval ve svém každoročním Auditu vzdělávacího systému. V něm doporučuje, aby systém prošel významnou reformou struktury středního školství, která by posílila společné vzdělávání a omezila faktické dělení dětí na základě podnětnosti rodinného zázemí. Zároveň EDUin navrhuje posílit cílená opatření pro školy, které čelí větším výzvám a mají podprůměrné výsledky. „Současné nastavení tvoří příkopy ve společnosti, o nichž tak často mluví sociologové a politici. Systém, který jen reprodukuje bohatství nebo chudobu zákonitě vede k nedůvěře vůči státu pramenící od skupiny, která z toho vyjde hůř,“ uzavírá Kartous.

Přečtěte si celý článek